Ačkolivěk, pakliže jelikož, poněvadž zdali bo

22-02-2009

Spojky vzbudí asi náš největší zájem, když se rozhodujeme, zda před nimi napsat čárku anebo ne.

Rozhodování to může být věru těžké, zato v hovoru například spojky a, nebo, ale snad ani nevnímáme. Právě ony drží náš projev pohromadě, také díky nim jsou v něm patrné souvislosti a vztahy mezi významy spojovaných slov nebo vět. Užíváme je naprosto samozřejmě a často, snad proto máme tendenci jim dodat na vážnosti a trochu je zviditelnit. Anebo dodat na vážnosti sobě a trochu se zviditelnit? Proč bychom jinak sahali po spojkách jako pakliže, anžto, ačkolivěk nebo ledvaže?

Jmenovala jsem příklady, které už vnímáme jako knižní a zastaralé, přesto si v jejich užívání kdekdo libuje (a nemyslím tím jen Karla Poláčka). Do psaného projevu prostředky vyššího stylu jistě patří, ale mnohdy je užíváme zbytečně. Texty, kde se z „obyčejného“ ale stane však nebo nýbrž, ze spojky nebo se stane či, místo jestli se objeví zdali a místo protože lépe znějící poněvadž, knižní jelikož, nebo dokonce ježto, mohou působit až zkostnatěle. Čím dál tím větší dojem knižnosti až archaičnosti vzbuzují tvary vztažného zájmena jenž, které se neužívá nikde jinde než v psaných projevech, zejména v současné žurnalistice. Jejich užití může být někdy i na závadu, a to i když se „trefíme“ do toho správného tvaru. Tvar 4. pádu jejž nebo 1. pádu množného čísla již může některé autory docela potrápit, mnohdy je proto vhodnější užít slohově neutrální zájmeno který. Naproti tomu jen těžko nahraditelná jsou přivlastňovací vztažná zájmena jehož, jejíž, jejichž. Skloňujeme pouze zájmeno pro ženský rod, tj. jejíž, ale i to nám dá zabrat. Přesto se těchto knižně znějících tvarů nemůžeme vzdát, protože vyjadřují složité vztahy přivlastňování a ještě spojují věty.

V mluveném projevu se celkově vyjadřujeme jednodušeji, nemluvíme jako kniha. Složité vztahy a souvislosti máme možnost posluchači vysvětlit, proto si můžeme dovolit spojky trochu „ošidit“. Například spojky kdyžže užíváme i ve významech, které jsou vymezeny jiným spojkám. Místo spojky protože nastupuje spojka bo a v hovorovém projevu získává místo zájmena který či archaického jenž velký prostor vztažné zájmeno co. Toto tzv. absolutní zájmeno se šíří i v tisku, takže škrobenosti se bát opravdu nemusíme.

 

"Čeština, jak ji neznáte" není kurzem českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.

Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.

22-02-2009