Uplynulo 30 let od unikátního přesunu kostela v Mostě

01-10-2005

Dnes si připomeneme jedno výročí. Uplynulo rovných 30 let od zahájení unikátního přesunu mosteckého kostela. Povrchové těžbě uhlí na severu Čech musela totiž ustoupit řada staveb a stejný osud hrozil i kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Díky vynalézavosti a úsilí inženýrů byla architektonicky cenná stavba zachráněna.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie, foto: CzechTourismKostel Nanebevzetí Panny Marie, foto: CzechTourism O vytěžení uhelných slojí pod starým Mostem rozhodla vláda v polovině 60. let. Pozdně gotický kostel však měl být vzhledem k jeho historické hodnotě zachráněn. V úvahu připadaly tři varianty. Kostel mohl být ponechán na několik desítek metrů vysokém pilíři uprostřed lomu nebo mohl být po kouscích převezen na bezpečné místo a tam znovu složen podobně, jako byly přesunuty chrámy při stavbě Asuánské přehrady. Třetí možností byl přesun kostela jako celku. Po zvážení všech pro a proti padlo v roce 1971 konečné rozhodnutí uskutečnit poslední, technicky nejnáročnější variantu, uvedla kastelánka Ludmila Klimplová.

"Vyhrála to firma Transfera, která se rozhodla kostel přepravit. Ne rozebrat na díly, ale jako celek přepravit na kolejích s tím, že by se odstranila věž, protože hrozilo nebezpečí, že by spadla a rozbila celé klenby. Takže věž se oddělila a kostel se takto převážel ve speciální konstrukci na kolečkách."

Jak rychle se kostel pohyboval?

"Bylo to 2,16 centimetrů za minutu. Přesun trval 28 dnů a trasa byla dlouhá 841 metrů 10 centimetrů."

Byl ten pohyb vůbec znatelný?

"Minimálně. Lidé museli být trpěliví. Někdo si kreslil třeba značky, výborné jsou záběry fotografů i amatérských, kteří trpělivě čekali celý den a fotili to stále z jednoho místa, takže bylo vidět, jak ten kostel postupuje."

V Mostě bylo nutné poradit si "drobečkem" o hmotnosti 10.000 tun. Jenom samotné řešení problému zabralo lidem z Transfery několik let. Metoda byla pokusně ověřena na rodinném domku a na skladu chmele. Teprve poté přišel na řadu mostecký kostel. Před započetím přesunu bylo nutné nejprve upravit terén trasy, což si mimo jiné vynutilo zasypat bývalý důl Richard. Kostel se přemísťoval na 53 podvozcích, který byly speciálně pro tento účel vyrobeny v plzeňské Škodovce. Složitý systém byl řízen počítačem, který byl ovládán z velína umístěného přímo v přepravovaném objektu. Dalších 13 let pak trvaly nezbytné stabilizační a restaurátorské práce. Poté byl kostel zpřístupněn jako kulturní památka.

"Tento kostel byl stavěn v době, kdy už všude vládla renesance, ale protože tenkrát mostečtí měli sbírku a vybrali velké množství peněz, tak rozhodli, že by chtěli velkou monumentální stavbu. A rozhodli se pro pozdně gotický kostel. Ta architektura je v naší republice jedinečná. Podobný můžeme najít jedině v Německu v Anaberku."

Jak dodala Ludmila Klimplová, po roce 1989 byl do interiéru vrácen původní, 17 metrů vysoký barokní oltář a varhany a kostel byl znovu vysvěcen. Metoda přepravy objektů pomocí podvozků pohybujících se po pružné dráze byla využita ještě několikrát. Byly to takto velké stavby?

"Takto velkého už nic. Proto je tento přesun zanesen ve zlaté knize Guinnessových rekordů tisíciletí."

01-10-2005