Turistické značení v Česku patří mezi nejdokonalejší a nejhustší síť na světě

Česká republika má jednu z nejdokonalejších a nejhustších sítí turistického značení pro pěší turistiku na světě. Značení tras začalo už v 19. století. Kolem roku 1860 značil německý turistický spolek první trasy v Beskydech, a tak se zde začaly objevovat křížky, kolečka a trojúhelníčky. Dnes je nahradily jednotné proužky, které mají 4 barvy a za historií turistického značení se vydáme i my.

Když si koupíte turistickou mapu, najdete v ní podrobné značení turistických tras. A tak není problém pustit se podle ní i naprosto neznámou krajinou a spolehnout se na práci členů Klubu českých turistů, kteří cesty značí už více než 115 let. Prvním zlomovým rokem turistického značení v českých zemích byl rok 1888, kdy vznikl Klub českých turistů, uvedl jeho představitel Karel Markvart.

"Hned rok po svém vzniku, konkrétně v květnu 1889, začal Klub značit turistické trasy okolo Prahy. První z nich byla na Svatojánské proudy, pak na Karlštejn a jedna byla také vyznačena v Brdech, v místě, kde je v současné době vojenský újezd Jince."

Turistické značky jsou modré, zelené, červené a žluté. Proč jsou značeny právě těmito barvami a co která barva znamená?

"Ty barvy nemají až tak velký význam co se týče důležitosti cest, převýšení nebo náročnosti. Mají ale význam v tom, že se turista podle nich lépe orientuje. První turistické trasy, které vznikaly už v tom 19. století, byly značeny jenom červeně. Hlavním kritériem jak zvolit kterou barvu je, aby se pokud možno neprotínaly turistické trasy stejné barvy. Teprve druhým kritériem je, aby třeba červeně a modře byly značeny trasy delší a nadregionální a žlutě a zeleně se značí trasy kratší a místní."

Jak vůbec probíhalo první značení?

"Bylo to stejné jako je to doposud. To znamená, že když chceme vyznačit nějakou turistickou trasu, tak si ji nejdřív musíme vytipovat, pak si ji musíme projít, zakreslit do mapy, zjistit, kde se dají umístit značky a teprve potom vyrazí dvojice nebo trojice značkařů s barvou a trasy maluje. Rozdíl mezi dneškem a počátky toho malování je, že tehdy to byla tzv. označovací družstva, takové expedice, které měly své nosiče barev. Pomocník ořezával křoví a připravoval strom a značkař jenom maloval. Teď si to děláme všechno sami, chodíme ve dvojici nebo trojici."

Kolik kilometrů tras je dnes označeno?

"K 1. lednu letošního roku, kdy jsme to přesně sčítali, jsme měli označeno 40 779 kilometrů pěších a lyžařských značených tras. Myslím, že jsme na tom velice dobře. A to skutečně říkají nejen čeští, ale hlavně cizí návštěvníci našich značených tras. Vzhledem k tomu, že značíme trasy už více než 115 let, tak ta metodika, kterou jsou trasy značené, je jednotná na celém území republiky. To ve většině ostatních zemí takto nemají. Třeba když přijedete do Francie, tak tam je jiné značení ve francouzských Alpách, jiné značení v Pyrenejích, kdežto my máme trasy značené stejným způsobem u Aše a stejným u Ostravy."

V současné době se Klub českých turistů zabývá nejen značením pěších tras, ale i tras lyžařských, cyklistických i stezek pro turistiku na koni. O obnovu značek se v roce 2005 staralo více než 1300 značkařů, kteří při tom odpracovali více než 61 tisíc hodin.