Pozveme vás na místo, které je nejvíce opředené legendami. Je to kostel sv. Mikuláše pod horou Krudum na Sokolovsku. Po více než 500 letech se zde opět sloužilal mše a od kostela také vyšel rozdávat dárky Mikuláš. Kostel, jehož trosky ležely po staletí ukryté pod zemí a o kterém kolovaly jen legendy, se archeologům podařilo najít a v posledních třech letech částečně obnovit.
Trosky kostela sv. Mikuláše pod horou Krudum, foto: Kuba Turek (www.horydoly.cz)
Stavba kostela byla založena někdy v polovině 13. století. Kostel zasvěcený
svatému Mikuláši věnoval tehdejší král Václav I. řádu křížovníků s červenou
hvězdou. Po vyčerpání ložisek nerostného bohatství zanikla vesnice i kostel. Nicméně, jak uvedl manažer výzkumu Vladislav Podracký, v lidové
mytologii se po staletí zachovala pověst vázaná ke svatému Mikuláši a k
tomuto místu. Říkala totiž, že na karlovarsku chodí sv. Mikuláš nadělovat
dárky přávě z této lokality.
"Pak jsou zde pověsti o hornících, kteří stáli u zrodu toho kostela. Takže například v 18. a v 19. století, kdy už kostel neexistoval, se v regionu tradovalo, že vždy na Štědrý den se pod horou Krudum, která se tyčí nad tím místem, vynořuje ze země kostel, kde se scházejí mrtví havíři ze Slavkovského lesa a je zde pro ně sloužena mše. Ale zajímavostí místa je, že se do těchto pověstí dostali i hledači pokladů, které tento zaniklý kostel a jeho okolí lákalo. Existují například legendy o lidech, kteří sem chodili hledat zlato a drahé kameny. Jsou zde legendy o stařeně, která chodila v ruce s hrnkem a svazkem klíčů, kterými o sebe chřestila a snažila se tak odradit hledače a tak dále. Právě z hlediska mytologie je kostel sv. Mikuláše jedním z vůbec nejzajímavějších míst Karlovarského kraje."
Trosky kostela sv. Mikuláše pod horou Krudum
Rozměr kostela byl na svou dobu impozantní. Měřil 25 metrů na délku a 12
metrů na šířku. A právě na tomto památném místě, ze kterého zbyla jen část
obvodového zdiva, se konala mše.
"Šlo vůbec o první mši po více než 500 letech od zániku toho kostela. Kostel se nachází v poměrně nehostinných podmínkách. Je zde horský průsmyk ve výši kolem 700 metrů nad mořem s dost nehostinným podnebím, byl sníh, do toho poprchávalo, tak nás samotné překvapilo, že dorazilo více než sto lidí."
Jak probíhal archeologický výzkum kostela?
"Samotný archeologický výzkum probíhá už čtyři roky a jeho počátek byl s velikým otazníkem. My jsme vlastně vůbec nevěděli, jestli kostel najdeme nebo nenajdeme. Když jsme odkryli tu stavbu, tak jsme stáli před poměrně složitou otázkou. Buď pokračovat tak, jak to bývá v archeologii zvykem. To znamená, tu lokalitu opět zahrabat a zanechat ji tak, aby pokud možno nedošlo k jejímu narušení a nebo ji odkrýt jako celek. Tam samozřejmě vždycky hrozí riziko, že se tu stavbu nepodaří zakonzervovat a že se zničí, což z hlediska historického by byla obrovská a nevratná škoda. Nicméně ze strany regionu se objevil opravu vážný zájem o to, aby tento kostel odkrytý byl, protože je to jedna ze stěžejních věcí v regionální historii."
V průběhu čtyř let se podařilo dát dohromady 3 miliony korun, díky kterým je dnes celý kostel odkrytý, je zakonzervován a okolo už vyrostl i informační systém.
Malý velký muž - Václav Neckář
Legendární cestovatel Miroslav Zikmund slaví sté narozeniny
Látku od "šíleného hedvábníka" Ziky Aschera nosila i princezna Diana
Záměr bourat Transgas vyvolal debaty o brutalistní architektuře
Jizerská padesátka je životní styl, říká veterán „bílé stopy“ Jaroslav Haupt