Geologové našli v Bečově ztracenou sbírku minerálů rodu Spontinů

29-09-2012

Zapomenuté zbytky věhlasné mineralogické a paleontologické sbírky rodu Beaufort - Spontinů objevili při průzkumu Státního hradu a zámku Bečov geologové. Stalo se tak náhodou. Minerály byly totiž na provizorním úložišti kamene.

Bečov - památková a stavební obnova 2012, foto: T. Wizovský, fototéka NPÚBečov - památková a stavební obnova 2012, foto: T. Wizovský, fototéka NPÚ Zájem vévody Beaufort-Spontina o přírodovědné obory vedl také k vytvoření bečovského alpinia, kdysi přezdívaného druhé Průhonice. Jak uvedl kastelán Tomáš Wizovský, i když nelze sbírku vyjádřit v penězích, její sběratelská hodnota je veliká.

"Bohužel nebyla objevena celá sbírka minerálů a hornin, ale pouze její torzo. K objevu došlo za šťastné shody okolností. Na hradě se nacházela celá řada kamenů a kusů cihel. Byly dočasně umístěny na jedno místo do takového provizorního depozitu. Tento depozit pak měl možnost vidět geolog, kterému se podařilo kameny určit a poznal, že se jedná o mineralogickou sbírku."

Hradní donjon, místo nálezu, foto: J. RozinekHradní donjon, místo nálezu, foto: J. Rozinek Kolik kamenů tuto objevenou sbírku tvoří?

"Zaevidovali jsme 167 kamenů a podařilo se nám je ztotožnit s archivními prameny z poválečného období. Máme informace o tom, že beaufortská sbírka zde byla, že byla nevhodně uložena a že místnímu národnímu správci bylo vytýkáno, že nebyla zabezpečena."

Sbírka byla zdokumentována po druhé světové válce. Měla být snad rozdělena na dvě části. Ví se, kde je ta druhá část?

"Sbírka bohužel není součástí zámeckého inventáře. Máme jen informace z archivu a zmínky v jiných dokumentech. Každopádně o původním rozsahu nemáme přesné informace. Ani nevíme, kde by se mohly nacházet ještě další zbývající části. Torzo, které máme momentálně k dispozici je však pro nás o to cennější, že dokresluje zájmy původních majitelů, tedy Beaufort-Spontinů. Vévoda Beaufort se zajímal nejen o minerály a horniny, ale také o živou flóru. Dokladem je také založení beaufortského alpinia a botanické zahrady."

Tektonické zrcadlo, foto: Hrad BečovTektonické zrcadlo, foto: Hrad Bečov Objevení sbírky podle kastelána Tomáše Wizovského motivuje k pátrání po dalších zmizelých exponátech. K nejproslulejšímu objevu došlo 5. listopadu 1985. Tehdy našli kriminalisté pod dřevěnou podlahou hradní kaple relikviář svatého Maura ze 13. století, který je po korunovačních klenotech považován za druhou nejvýznamnější českou památku. Od roku 1993 prošel velmi náročným restaurováním, které trvalo devět let. Pak se vrátil se do Bečova, kde ho od roku 2002 mohou obdivovat návštěvníci. V 90. letech 20. století se podařilo dohledat už několik stovek předmětů odvezených z Bečova. Většina se vrátila zpátky.

Trachyt z lokality Mariánská skála v Ústí nad Labem, foto: J. RozinekTrachyt z lokality Mariánská skála v Ústí nad Labem, foto: J. Rozinek "Pro památkáře je každá informace, každý střípek poznání velkým objevem. V minulosti jsme při archeologických výzkumech nalezli zapomenuté lahve vína a koňaku, depot mincí a dokonce kosterní nález."

Jednalo se o zazděnou mužskou kostru z období mezi 14. a 16. století. K dalším nálezům patří rovněž poutnický odznak z Cách z období let 1350 až 1400 nebo osobní korespondence, fotografie a drobné předměty vévody Heinricha Beaufort - Spontina, uložené ve skryté schránce dřevěné truhly.

29-09-2012