Denní souhrn zpráv Zprávy úterý, 23. září 1997

23-09-1997

Vazeni posluchaci, u vysilani Radia Praha vas vita Josef Kubeczka. Na uvod prinasim zpravy.

A nyni podrobneji:

Prezident Havel na Blizkem vychode

Zdeseni nad pondelnim teroristickym utokem, pri nemz s nejvetsi pravdepodobnosti islamsti extremiste postrelili v jordanskem Ammanu dva strazce izraelskeho velvyslanectvi, vyjadril prezident Vaclav Havel. Na tiskove konferenci na zaver statni navstevy Jordanska zduraznil, ze takove teroristicke utoky nemohou byt duvodem ci zaminkou k tomu, aby se mirovy proces zastavil. Pote se cesky prezident presunul do Izraele, kde zahajil dalsi cast sve cesty po Blizkem vychode. Dnes bude jednat v Jeruzaleme s izraelskym premierem Benjaminem Netanjahudem a predsedou izraelske opozicni Strany prace Ehudem Barakem. Spolu s choti Dagmar pak Vaclav Havel navstivi pamatnik obeti holocaustu Jad Vasem a udoli zaniklych komunit. Za jeho pritomnosti bude podepsana izraelsko-ceska dohoda o podpore a ochrane investic.

Ministr zahranici Josef Zieleniec pro rozsireni Rady bezpecnosti

Ministr zahranicnich veci Josef Zieleniec se v ramci vseobecne rozpravy Valneho shromazdeni OSN vyslovil pro rozsireni Rady bezpecnosti OSN o Nemecko, Japonsko a tri zeme z rozvojoveho sveta. Podporil tak reformni usili generalniho tajemnika OSN Kofiho Annana. Upozornil take, ze Ceska republika podporuje snahy o zalozeni Mezinarodniho trestniho soudu, ktery by postihoval nejtezsi porusovani lidskych prav.

Zahajeni rozhovoru o vstupu CR do NATO

Zastupci Ceske republiky dnes zahaji v bruselske centrale NATO ctyrkolove oficialni rozhovory o pristoupeni zeme do aliance. Cesky tym vedeny namestkem ministra zahranici Karlem Kovandou bude moci behem prvniho ze ctyr kol akcesnich (cekatelskych) rozhovoru vyuzit zkusenosti Budapesti a Varsavy, ktere obdobny dialog s Bruselem zahajily jiz v predchozich zarijovych dnech. I na zaklade informaci o techto jednanich neceka sef ceskeho vyjednavaciho tymu v Bruselu zadne vyrazne potize.

Zasedani Rady Evropy take o situaci v Ceske republice

Vyvoj v Ceske republice je celkove kladny, ale CR musi dale pokrocit v nekterych oblastech, predevsim v otazkach lustraci ve statni sprave a situace romske mensiny. Shodli se na tom ucastnici pravidelneho podzimniho zasedani Parlamentniho shromazdeni Rady Evropy, ktere zacalo v sidle teto organizace ve vychodofrancouzskem Strasburku. Poslanci 40 clenskych zemi RE schvalili zpravu, ve ktere varovali, ze dal platny lustracni zakon zamereny na "ocistu" struktur statni spravy se v nekterych bodech muze dostavat do rozporu s Evropskou konvenci o lidskych pravech. Ceska vlada je take vyzyvana, aby se jeste aktivneji snazila bojovat proti diskriminaci Romu ve spolecnosti. Poslanci RE schvalili nakonec text, podle ktereho byl formalni proces monitoringu pro CR nyni uzavren a dale bude mezi CR a RE pokracovat o situaci v CR dialog.

Dansti poslanci jednali v Praze

Dansti poslanci se podle sveho predsedy Erlinga Olsena velmi tesi na to, az se Ceska republika stane clenskou zemi Evropske unie. Obe nase zeme jsou male, a proto se domnivame, ze bychom se mohli stat v Evropske unii spojenci, rekl sef danskeho parlamentu po pondelnim jednani s predsedou Poslanecke snemovny Milosem Zemanem. Timto jednanim zahajil Erling Olsen serii dvoudennich rozhovoru s ceskymi politiky.

Dansko bude podporovat rozsireni Severoatlanticke aliance o Ceskou republiku. Po jednani s ministrem obrany Miloslavem Vybornym to rekl predseda danskeho parlamentu Erling Olsen. Odvolal se pritom na nedavne pruzkumy verejneho mineni v Dansku, kde se rozsireni NATO tesi prevazne podpore. Predseda danskeho parlamentu ocenil i ceske vojaky, kteri se ucastni mirovych operaci v Bosne a Hercegovine.

Reakce na vysledky voleb v Polsku

Premier Vaclav Klaus veri i po nedelnich parlamentnich volbach v Polsku, v nichz zvitezila dosud opozicni Volebni akce Solidarita, v udrzeni mimoradne dobrych cesko-polskych vztahu. V reakci na predbezne vysledky polskych voleb vyslovil nazor, ze nova vladni koalice, ktera z nich vzejde, bude pokracovat ve stejne zahranicni orientaci jakou melo Polsko dosud. Premier predpoklada, ze i v usili o vstup do NATO a Evropske unie budou Ceska republika a Polsko velmi pozitivne spolupracovat.

Premier Klaus zahajil brnensky veletrh

Mzdova hladina a jeji vyvoj je vedle menoveho kursu klicovym ekonomickym parametrem ovlivnujicim nasi konkurenceschopnost, a tim i pomer vyvozu a dovozu. V projevu k zahajeni 39. Mezinarodniho strojirenskeho veletrhu v Brne to rekl predseda vlady Vaclav Klaus. Ani v ekonomice jako celku, ani v jednotlivych podnicich neni prostor pro rychlejsi rust realnych mezd nez produktivity prace, zduraznil premier Klaus. V tomto ohledu apeloval na cinnost tripartity, zamestnavatele a jejich svazy a na zamestnance a jejich odborove organizace. "Bez zpomaleni rustu nominalnich a realnych mezd nemuzeme jit dale, " dodal. Ve svem projevu, ve kterem mj. hodnotil i vyvoj ekonomiky Ceske republiky uplynulych letech, rekl, ze je presvedcen o racionalnosti tzv. plovouciho kursu koruny.

Schodek obchodni bilance

Obchodni bilance Ceske republiky vykazala za srpen schodek 8,8 miliardy korun proti schodku 13,7 miliardy v srpnu vloni. Dovoz se ve srovnani se stejnym obdobim lonskeho roku zvysil o 10,5 procenta, vyvoz vzrostl o 13 procent. Za leden az srpen dosahlo pasivum obchodni bilance Ceske republiky vyse 97,6 miliardy Kc. Udaje o vyvoji zahranicniho obchodu poskytl Cesky statisticky urad.

Premier Vaclav Klaus vyslovil presvedceni, ze saldo obchodni bilance Ceske republiky bude letos nizsi nez v lonskem roce. Reagoval tak na vyvoj zahranicniho obchodu za letosni leden az srpen. "Je jasne, ze tato tendence uz je trvala a vyvoz tri ctyri mesice roste rychleji nez dovoz a to je klicova vec, kterou jsme potrebovali. I podle srpnoveho vysledku to znamena, ze letosni rok dopadne v saldu obchodni bilance urcite viditelne lepe nez rok lonsky, " rekl Klaus.

Nazory na Mackovy uvahy o zmene ustavy

Opozice je nejednotna v pristupu k uvaham mistopredsedy ODS Miroslava Macka, podle ktereho by se melo diskutovat o snizeni poctu poslancu, zruseni Senatu a zmene pravomoci prezidenta. Zatimco mistopredseda snemovniho ustavne-pravniho vyboru Zdenek Jicinsky (CSSD) podobne zmeny odmita, komuniste a republikani se jim uplne nebrani. Podle Jicinskeho uz nyni nemaji Mackovy podnety o zruseni Senatu smysl. Z ustavniho hlediska rusit instituci, ktera rok existuje, by bylo velmi problematicke, rekl Jicinsky.

Premier a predseda ODS Vaclav Klaus povazuje navrh na zahajeni diskuse o zruseni Senatu za nesmyslny napad, o nemz nema cenu ani hovorit. Klaus tak reagoval na Mackovo vikendove prohlaseni, ze chce iniciovat diskusi o zmene ustavy, postaveni prezidenta a zruseni Senatu. Ceska republika, ktera se poctem obcanu vyrovna vetsimu mestu v cizine, by podle Macka mohla mit treba jednokomorovy parlament s padesati nebo sedesati poslanci.

Americti odbornici uci ceske policisty

Americti financni experti skoli tento mesic v Praze ceske policisty v postupech pri vysetrovani financni kriminality. Jak sdelilo ministerstvo vnitra, ucastnici desetidenniho seminare, ktery konci ve stredu, se seznamuji se zkusenostmi americkych lektoru z oblasti vysetrovacich postupu pri odhalovani prani spinavych penez, ziskavani informatoru a vyhledavani zdroju informaci o financni kriminalite. Seminare se krome policistu ucastni take pracovnici Nejvyssiho statniho zastupitelstvi a ministerstva financi.

Stihani urednika protektoratu kvuli genocide Romu

Americky profesor historie Paul Polansky chce vyvolat trestni stihani byvaleho pracovnika ministerstva vnitra Protektoratu Cechy a Morava Vaclava Stuchlika, jenz se podle nej vyberem osob k transportu do likvidacniho tabora v Osvetimi podilel na genocide Romu za 2. svetove valky. Dnes poda k Uradu dokumentace a vysetrovani zlocinu komunismu na triadevadesatileteho muze trestni oznameni romsky aktivista Lubomir Zubak, ktery dva roky s Polanskym spolupracuje. Podle Polanskeho je Stuchlik, ktery ridil 5. oddeleni ministerstva vnitra, jez spravovalo pet karnych pracovnich taboru pro Romy, nejhorsim dosud zijicim zlocincem, ktery se za valky podilel na likvidaci Romu v Cechach.

Ceska a nemecka mladez

Ceska a nemecka mladez rozviji podle ministra skolstvi Jiriho Grusi vzajemne vztahy v duchu 21. a nikoli 19. stoleti. Ministr Grusa to rekl na tiskove konferenci pred druhym rocnikem pracovniho setkani ceskych a nemeckych mladezniku. To se bude konat od 25. do 28. zari v saskem Auerbachu a je podle Grusovych slov pokracovanim tradice, kterou zahajilo pred rokem obdobne setkani v Policce. Toto setkani, ktereho se zucastnili jak prezidenti Ceske republiky a Nemecka Vaclav Havel a Roman Herzog, tak i zainteresovani ministri - Ivan Pilip a Claudie Nolteova, melo fundamentalni vyznam pro zmenu pozic v jednanich pred uzavrenim cesko-nemecke deklarace.

Finance na odstraneni povodnovych skod

Trinact miliard korun urcenych na odstraneni povodnovych skod bude rozdeleno jeste do konce letosniho roku. Ministr zivotniho prostredi a zmocnenec pro odstranovani povodnovych skod Jiri Skalicky po pondelnim setkani s prednosty povodnemi postizenych okresu rekl, ze dosud bylo uvolneno devet miliard korun. "Prestoze do konce roku rozhodneme o pouziti vsech zhruba 13 miliard korun, zdaleka ne vsechny se utrati. Uz jsme se dohodli, ze ministerstvo financi pripravi takove opatreni, ktere umozni prevoditelnost techto prostredku do pristiho roku, " ujistil Skalicky.

Cervencove povodne postihly pet procent obyvatel CR

Pet procent obyvatel Ceske republiky poskodily cervencove katastrofalni zaplavy. U petiny poskozenych presahly skody na obydli 100 tisic korun a vice nez ctvrtina zaznamenala pripady rabovani. Vyplyva to z poznatku Institutu pro vyzkum verejneho mineni. K nejvice povodnemi zasazenym oblastem patri severni Morava, kde podle vlastniho vyjadreni bylo povodnemi osobne postizeno 20 procent dotazanych. Ve vychodnich Cechach byla postizena ctyri procenta lidi, na jizni Morave pet procent.

Troubky zacaly prodavat pohledy

Prodej detmi malovanych pohlednic s motivy domu, v nichz by chtely bydlet, zahajily Troubky na Prerovsku, aby ziskaly dalsi penize na obnovu povodni postizene vsi, kde bylo srovnano se zemi na 300 staveni. Na 70 tisic troubeckych pohlednic, jejichz cena je 15 a 30 korun, zacala ve stancich v Brne a Praze prodavat Prvni novinova sluzba. Vytezek z prodeje obec investuje do bytu pro postizene obyvatele.

V autobuse odbornici poradi, jak zdraveji zit

V autobuse psychoterapeuticke pomoci, ktery parkuje od pondeli do patku na prazskem Staromestskem namesti, nabidnou pracovnici ze sdruzeni Fokus Praha pomoc tem, kteri hledaji dusevni zdravi. Tuto sluzbu nabizi Fokus v ramci osmeho rocniku Tydne pro dusevni zdravi, ktery se v Praze a rade dalsich mest republiky kona od 22. do 28. zari. "Prichazeji k nam lide se socialnimi problemy, lide osameli i psychicky nemocni, " rekla pracovnice Fokusu Lenka Uhlirova s tim, ze vloni navstivilo mobilni poradnu na Staromestskem namesti za pet dni 120 zakazniku. Se svymi problemy se zde mohou lide obratit na socialni pracovnici, lekare a psychoterapeuty.

Dcera Nikoly Suhaje v Praze

Na pozvani Ceskeho rozhlasu prijela v nedeli do Ceske republiky z ukrajinske Kolocavy dcera Nikoly Suhaje sestasedmdesatileta Anna Stajerova. Cesky rozhlas splnil Annin sen a umoznil ji navstivit zemi, v niz spisovatel Ivan Olbracht romanem Nikola Suhaj loupeznik proslavil jejiho otce. Anna se narodila az po smrti sveho otce, starala se o sve nevlastni sourozence a nemohla chodit do skoly. Je negramotna a podepsat se naucila az proto, aby mohla ziskat pas. Dnes navstivi poprve v zivote divadlo - v Narodnim divadle zhledne predstaveni Sluha dvou panu, kde hraje hlavni roli filmovy a divadelni predstavitel Nikoly Suhaje Miroslav Donutil.

Cesta kolem sveta na bicyklu

Po vice nez trech letech a 59.393 kilometrech stravenych v sedle kola znacky Velamos se v nedeli vratil z expedice kolem sveta cesky cestovatel Vitezslav Dostal. V dobe pocitacu, internetu a computeru si na klasickem dopravnim prostredku, se kterym projel 58 zemi peti kontinentu, splnil svuj davny sen a navazal na predchozi slavne cestovatele a sve vzory Jiriho Hanzelku a Miroslava Zikmunda nebo moreplavce Richarda Konkolskeho. Svoje zazitky hodla Dostal publikovat v knize "Stastna planeta, aneb jak jsem na kole objel svet", jejiz prvni dil vyjde v listopadu letosniho roku.

Kratce o pocasi:

V Ceske republice je dnes skoro jasno az polojasno. Teploty se pohybuji mezi 16 az 20 stupni Celsia.

Tolik zpravy Radia Praha.

23-09-1997