Denní souhrn zpráv Zprávy středa, 10. září 1997

10-09-1997

Vazeni posluchaci, u vysilani Radia Praha vas vita Renata Pratova. Na uvod jsou pripraveny zpravy.

A nyni podrobne:

Vlada projedna ustavni zakon o bezpecnosti Ceske republiky

Ceska vlada ma dnes projednavat navrh ustavniho zakona o bezpecnosti Ceske republiky, ktery je zastresujici legislativni normou upravujici reseni ruznych krizovych situaci, od zivelnich pohrom po valecny stav. Kvuli projednavani tohoto bodu ma byt zasedani vlady pritomen take prezident Vaclav Havel, ktery je vrchnim velitelem ceskych ozbrojenych sil. Navrh zakona pocita se zrizenim Bezpecnostni rady statu, ktera ma v budoucnu konzultovat zadavani armadnich zakazek. Po kontrole jejich zadavani vola take ministr financi Ivan Pilip, protoze vysledky nekterych zakazek doprovazela rada nejasnosti. Za zastresujicim zakonem o bezpecnosti statu bude nasledovat zakon o zajistovani obrany Ceske republiky, zakon o krizovem rizeni a rada dalsich norem, ktere upravi povinnosti pravnickych osob. Podle ministra vnitra Jana Rumla chce vlada prace na tomto druhu legislativy ukoncit v pristim roce.

Vlada ma ve stredu projednat take zpravu o stavu romske komunity v Ceske republice, ktera priznava existenci romskeho problemu a obsahuje aktivni opatreni k jeho reseni v oblasti skolstvi, zamestnanosti, bezpecnosti a justice. Zpravu nechala vypracovat vladni Rada pro narodnosti, ktera ji v polovine srpna projednala a pote postoupila k meziresortnimu pripominkovemu rizeni. Po jeho skonceni prichazi nyni na vladu.

Prezident Havel jednal s ministry obrany a financi o ustavnim zakonu o bezpecnosti statu

Prezident republiky Vaclav Havel a ministr obrany Miloslav Vyborny se na uterni schuzce shodli na potrebe prijeti ustavniho zakona o bezpecnosti statu a na potrebe narustu rozpoctu ministerstva obrany pro pristi rok. Po skonceni setkani na Prazskem hrade to oznamil ministr Vyborny, ktery soucasne durazne poprel, ze by s prezidentem hovoril o prodeji tanku Alzirsku. Vaclav Havel se o podobu armadniho rozpoctu velice zajima vzhledem k tomu, ze financovani ceske armady se po madridskem summitu Severoatlanticke aliance, kde NATO nabidlo clenstvi trem postkomunistickym zemim, stalo velmi zavaznou otazkou.

Prezident Vaclav Havel se v utery setkal take s ministrem financi Ivanem Pilipem. Ten po jednani uvedl, ze pozaduje zodpovednou diskusi o vysi armadniho rozpoctu v kontextu s celkovym statnim rozpoctem pro rok 1998. Prestoze ministr Pilip nijak nezpochybnuje zavazek zvysovat vojenske vydaje kazdy rok o desetinu procenta hrubeho narodniho produktu v souvislosti s budoucim clenstvim zeme v NATO, trva podle svych slov na nutnosti vysvetlit volicum ucelnost prostredku vynalozenych na armadu a na nutnosti kontrolovat bezproblemovost statnich zbrojnich zakazek, to vse v souvislosti s moznym zmrazenim rustu vydaju v jinych kapitolach statniho rozpoctu.

CSSD je pro dalsi postupne zvysovani armadniho rozpoctu

Socialni demokracie je pro dalsi postupne zvysovani armadniho rozpoctu. Jak vsak podminuje predseda strany Milos Zeman, penize nesmi skoncit v kapsach zkorumpovanych cinitelu a zbrojarskych skupin, ale budou skutecne vynalozeny na zvyseni bojeschopnosti ceske armady. Milos Zeman take uvedl, ze podle publikovanych zprav neni bojeschopnych 50 procent letecke kapacity ceske armady. Obava se proto, ze nase armada je v pomerne spatnem stavu.

Sef ceske diplomacie Josef Zieleniec ocenil postoj predsedy nejsilnejsi domaci opozicni strany Milose Zemana. Jak uvedl, je dulezite, abychom zejmena ted, kdyz jedname o vstupu Ceske republiky do NATO, ukazali, ze jsme spolehlivymi partnery a ze drzime slovo. Uterni prohlaseni socialni demokracie podle slov ministra Zieleniece ukazuje, ze si to uvedomuje take nase nejvetsi opozicni strana, coz posiluje obraz Ceske republiky v zahranici jako solidniho partnera.

Armadni zakazky ma konzultovat Bezpecnostni rada statu

Zadavani armadnich zakazek by se melo podle ministerstva obrany v budoucnosti konzultovat s Bezpecnostni radou statu. Se zrizenim tohoto organu pocita navrh ustavniho zakona o bezpecnosti Ceske republiky, ktery dnes bude projednavat vlada. Uvedl to tiskovy mluvci ministerstva obrany Milan Repka s upresnenim, ze Bezpecnostni rada by mela mit jako jednu ze svych pravomoci moznost doporucovat nebo vypracovavat vlade podklady ci stanoviska i v oblasti vyzbrojovani.

Milos Zeman by mel podle sefa ODA odejit ze svych funkci

Predseda Poslanecke snemovny a socialni demokracie Milos Zeman by mel podle nazoru sefa Obcanske demokraticke aliance Michaela Zantovskeho opustit svou ustavni funkci a rovnez zvazit, zda je schopen vest Ceskou stranu socialne demokratickou. Michael Zantovsky to uvedl po uterni schuzce s alzirskym velvyslancem v Ceske republice Sarifem Mizjanim. Velvyslanec podle sefa ODA nepotvrdil vyroky Milose Zemana tykajici se udajnych intervenci zbrojarske spolecnosti RDP Group a ceske rozvedky ve veci prodeje ceskych tanku.

Petr Necas nesouhlasi s prodejem tanku T-72 M1 do Alzirska

Zamysleny prodej stovky tanku T-72 novejsi verze M1 do Alzirska je podle sefa snemovniho vyboru pro obranu a bezpecnost Petra Necase ekonomicky krajne nevyhodny. Podle vysledku nemeckych testu tanku T-72 je totiz odolnost verze M1 az petkrat vyssi, nez rusky vyrobce puvodne udaval. Proto Petr Necas povazuje za vyhodnejsi verze M1 do zahranici neprodavat, ale naopak zbavit se prebytecnych starsich typu T-72.

Vstup Ceske republiky do Evropske unie realny v letech 2002 az 2005

O planovanem vstupu Ceske republiky do Evropske unie debatoval v utery v Bonnu namestek ministra zahranici Cyril Svoboda. Predstavitele nemecke vlady a parlamentu potvrdili, ze davaji prednost diferencovanym rozhovorum s jednotlivymi kandidaty pred zahajenim jednani se vsemi uchazeci soucasne. O konkretnich terminech rozhodne prosincovy summit Evropske unie v Lucemburku, predpoklada se vsak, ze vlastni vyjednavaci proces o prijeti Ceske republiky zacne uz pristi rok. Termin naseho vstupu do Evropske unie je zatim obtizne odhadovat, hovori se vseobecne o zacatku pristiho tisicileti. Pri jednanich vsak v teto souvislosti zaznely zminky o letech 2002 az 2005, uvedl Cyril Svoboda.

Sefove dolnich komor ceskeho, polskeho a rakouskeho parlamentu chteji spolecne zadat Evropu o pomoc

Sefove dolnich komor ceskeho, polskeho a rakouskeho parlamentu Milos Zeman, Jozef Zych a Heinz Fischer se v utery ve Vidni dohodli, ze pozadaji evropske instituce o financni prostredky a dalsi pomoc pri odstranovani skod zpusobenych v jejich zemich letnimi katastrofalnimi zaplavami. Milos Zeman po videnske schuzce mimo jine rekl, ze nektere vodni projekty, souvisejici i s protipovodnovou problematikou, by mely byt zarazeny do budovanych transevropskych siti a struktur. Pokud jde o zkusenosti z likvidace povodnovych skod v Ceske republice, poukazal na absenci regionalni samospravy, dulezite podle nej pro koordinaci aktivit prekracujicich hranice obci a okresu. V Ceske republice podle predsedy Snemovny ale chybi napriklad i komunikace mezi zachrannymi slozkami.

Milos Zeman kritizoval opozdenou zadost CR o pomoc z Bruselu

Za opozdenou povazuje predseda Poslanecke snemovny a Ceske strany socialne demokraticke Milos Zeman zadost Ceske republiky o zahranicni pomoc z prostredku Phare, kterou v pondeli v Bruselu predlozil Evropske komisi ministr zivotniho prostredi Jiri Skalicky. Uvedl to v utery na tiskove konferenci v Ostrave s tim, ze napriklad Polsko, kde zacaly povodne pozdeji nez v Ceske republice, reagovalo v tomto smeru podstatne rychleji, a diky tomu jiz dostalo prvni cast pomoci.

Na videnskem povodnovem uctu pomoci pro CR pres 150.000 silinku

Temer 156.000 rakouskych silinku (asi 420.000 Kc) se dosud podarilo shromazdit na zvlastnim uctu, ktery letos v cervenci zridilo velvyslanectvi Ceske republiky ve Vidni na pomoc obetem povodni ve vychodnich Cechach a na Morave. Prichazeji pritom stale dalsi prispevky. Mezi darci jsou nejen vidensti Cesi, ale take dalsi rakousti obcane. Ochota pomahat byla v Rakousku patrna hned po prvnich zpravach o katastrofalnich zaplavach v Ceske republice. Krome poskytnute materialni pomoci se napriklad prihlasili z Vidne a okoli jednotlivci nabizejici bezplatne ubytovani a peci pro deti z uzemi postizenych zaplavami.

Ceska vlada nesledovala podle C&C kriteria privatizace Becherovky

Ceska vlada prodala 89 procent akcii Karlovarske Becherovky neexistujici spolecnosti. Value Bill - vitez vicekriterialniho vyberoveho rizeni na privatizaci vznikla zhruba pet tydnu po zahajeni vyberoveho rizeni. Informoval o tom v utery mistopredseda predstavenstva jednoho z neuspesnych ucastniku vyberoveho rizeni, akciove spolecnosti Cantrell & Cochrane Petr Svikovsky. Reditel tohoto vyznamneho irskeho producenta a distributora napoju Brian Walsh rekl, ze ceska vlada nesledovala vyberova kriteria vyhlasena ministerstvem financi pri urceni viteze tendru na privatizaci karlovarske Becherovky. Proto jeho firma chce primet ceskou vladu k prehodnoceni tohoto rozhodnuti.

Premier Klaus dostal cestny doktorat v Ostrave

Premier Vaclav Klaus v utery obdrzel cestny doktorat Vysoke skoly banske-Technicke univerzity Ostrava, ktery mu byl predan na zacatku mezinarodni vedecke konference konane u prilezitosti 20. vyroci vzniku Ekonomicke fakulty. Hodnost doctor honoris causa byla premierovi udelena za jeho vedeckou cinnost, za prinos k transformaci ekonomiky i ve vztahu k Evropske unii. Vaclav Klaus k udeleni doktoratu podotkl, ze si ho vazi o to vice, ze jej ziskal "doma", kde "clovek nebyva prorokem".

Brnenske veletrhy prispely na obnovu Moravy 11 miliony

Temer 11 milionu korun venovala na obnovu oblasti postizenych cervencovymi povodnemi akciova spolecnost Brnenske veletrhy a vystavy. Informoval o tom Karel Rezler z financniho odboru spolecnosti. Uvedl, ze pet milionu korun z teto castky investovala spolecnost do povodnovych dluhopisu. Stejnou castku poskytne primo jednotlivym obcim na konkretni ucely. Celkem 200 tisic korun pak venovala na konto Ceskeho cerveneho krize a 700 tisic korun na ucet zalozeny pri Poslanecke snemovne.

V cervenci vzrostla prumyslova vyroba o tri procenta

Prumyslova vyroba v Ceske republice vzrostla v cervenci mezirocne o tri procenta, za leden az cervenec o 0,2 procenta. Ve srovnani s prumernym mesicem minuleho roku pak celkova prumyslova produkce klesla o 14,4 procenta. Vyplyva to z informace o vyvoji prumyslove vyroby v Ceske republice merene indexem zalozenym na statistice produkce vybranych vyrobku, ktery v utery poskytl Cesky statisticky urad.

Prime zahranicni investice vzrostly za pololeti na 14 miliard Kc

Priliv primych zahranicnich investic do republiky vzrostl za prvni pololeti letosniho roku o 11,4 procenta mezirocne a dosahl 14 miliard korun (472,5 milionu USD). Oznamila to v utery Ceska narodni banka.

Koruna dale zpevnila, koncila na 18,850 Kc/DEM

Ceska koruna na mezibankovnim trhu v utery pokracovala v nabirani sily, ale dealeri rikaji, ze mena uz se ocitla blizko dna, od nehoz by se mela odrazit a zacit slabnout. Pred koncem obchodovani byla koruna na 18,850 za marku po otevreni na 18,930 Kc/DEM. Na parite s dolarem koncila na 34,085 Kc/USD.

Masarykuv ustav pripravil k vyroci umrti TGM ctyri knizni tituly

Masarykuv ustav ceske akademie ved pripravil k nadchazejicimu 60. vyroci umrti prezidenta Tomase Garrigua Masaryka ctyri knizni tituly prevazne z jeho sebranych spisu. Posledni Masarykovy projevy a clanky prinasi kniha Cesty demokracie IV. , Masarykovo pojednani o vyznamu Karla Havlicka ctenar nalezne ve stejnojmenne knize, zatimco Masarykuv sbornik IX. obsahuje 11 puvodnich Masarykovych studii z ruznych oboru. Posledni knihou je sbornik z lonske mezinarodni masarykovske konference.

Expozice k vyroci Frantiska Krizika na prazskem Vystavisti

Zivot a dilo vyznamneho vynalezce a podnikatele v oboru elektrotechniky Frantiska Krizika predstavuje vystava pristupna od uterka do soboty ve foyer Prumysloveho palace na prazskem Vystavisti. Expozici venovanou 150. vyroci Krizikova narozeni tvori predevsim fotodokumentace. Zachycuje zname vynalezy, vyrazneji se vsak venuje spise jeho podnikatelske aktivite. Na nekolika panelech je mozne sledovat historii samotneho komplexu Vystaviste, na jehoz vystavbe se Krizik vyrazne podilel. Fotografie z roku 1891 pripominaji Vseobecnou zemskou vystavu, pri niz vynalezce predstavil svoji svitici fontanu.

Ze sportu:

5. kolo nejvyssi ceske fotbalove souteze pokracovalo v utery dvema zapasy. Jablonec remizoval se Slavii Praha O:O a Sparta zvitezila nad Libercem 4:2. Zbyvajicich pet zapasu 5. kola je na programu dnes.

A jeste kratce o pocasi:

Na uzemi Ceske republiky je dnes oblacno, misty prehanky. Nejvyssi denni teploty 14 az 18 stupnu Celsia.

Tolik zpravy Radia Praha.

10-09-1997