Zprávy sobota, 28. října 2000

Ivo Prokop

Předsedkyně Senátu předala k 28. říjnu čestný prapor Praze 1

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová předala v pátek při shromáždění k 82. výročí vzniku Československé republiky čestný prapor starostovi Prahy 1 Janu Bürgermeisterovi. Prapor je uznáním pro radnici Prahy 1 za spolupráci s armádou a různými organizacemi. Čestný prapor na Staroměstském náměstí předal také starosta Bürgermeister náčelníkovi Územní vojenské správy Prahy 1 Jaroslavu Jandovi. Udělení praporů doporučili mimo jiné zástupci Svazu pomocných technických praporů, Svazu důstojníků a praporčíků, Českého svazu bojovníků za svobodu a velitelství pražské územní obrany. Předsedkyně Senátu Benešová, starosta Bürgermeister a zástupci vojenských i civilních organizací položili v předvečer výročí vzniku republiky věnce a květiny u pamětní desky účastníků pražského povstání. Slavnostní akt zakončila státní hymna. Výročí vzniku Československé republiky si již připomněli nebo připomenou zástupci mnohých městských částí. Starosta Prahy 13 Petr Bratský ve čtvrtek zasadil lípu v tamním centrálním parku. V pondělí vysadí strom do nově vznikající Aleje republiky starostka Prahy 4 Miroslava Studenovská. U Lípy svobody v Praze 6 si vznik republiky připomněli zástupci radnice šestého obvodu.

Policie neočekává na shromážděních k 28. říjnu větší komplikace

Žádné větší komplikace neočekávají pražští policisté v souvislosti se shromážděními antifašistů a stoupenců krajně pravicových uskupení u příležitosti sobotního státního svátku. Sobotní oslavy 82. výročí vzniku samostatného Československa mají kromě tradičních oficiálních akcí provázet i demonstrace. Krátce po poledni má začít na Jiráskově náměstí v Praze 2 antifašistická demonstrace. Na 14:00 bylo na Palackého náměstí ohlášeno shromáždění nacionalistického hnutí Vlastenecká fronta, jehož účastníci se odtud chtějí vydat na Vyšehrad. V poledne se na Václavském náměstí uskuteční vzpomínkový akt Sdružení pro republiku - Republikánské strany Československa. Při loňských demonstracích se policie snažila zabránit potyčkám mezi skinheady a jejich tradičními odpůrci z řad anarchistů a levicových skupin. Na Tylově náměstí policie zasáhla proti levicovým demonstrantům a poté obvinila deset lidí z obou znepřátelených táborů.

Města a obce Karlovarského kraje si připomínají 28. říjen

Položením věnců k novému památníku obětem všech válek před lázeňským hotelem Thermal připomněli představitelé Karlových Varů společně se zástupci Českého svazu bojovníků za svobodu, Sokola, legionářů a válečných veteránů 82. výročí vzniku samostatného Československa. Karlovarský primátor Josef Pavel připomněl, že s první československou republikou jsou spjaty demokratické principy a mechanismy, na něž navázala i Česká republika. Výročí vzniku samostatného Československa oslavili rovněž v Chebu. V posledním okresním městě Karlovarského kraje - Sokolově - si představitelé města spolu s legionáři a válečnými veterány připomenou výročí vzniku ČSR v sobotu odpoledne vzpomínkovým shromážděním u památníku před sokolovskou radnicí. Výročí vzniku samostatné republiky si připomínají i další obce Karlovarského kraje.

Ministr Mertlík podepíše s EIB smlouvu o záruce na úvěr pro vodní program

Smlouvu o záruce mezi Českou republikou a Evropskou investiční bankou, týkající se úvěru poskytnutého pro vodní hospodářství, podepíší v pondělí 30. října ministr financí Pavel Mertlík a Jean Vrla za Evropskou investiční banku. Samotnou Smlouvu o úvěru podepsali již představitelé Konsolidační banky a Evropské investiční banky počátkem června. Státní záruku schválila vláda 16. října. Úvěr může být čerpán od letošního roku do roku 2004, jeho konečná splatnost je v roce 2020. Půjčka, která má krýt 50 procent celkových investičních nákladů, je určena na program zajišťování standardů požadovaných směrnicemi Evropské unie v oblasti odkanalizování a čištění odpadních vod. Zbývajících sto miliónů půjde jednak ze státního rozpočtu a jednak přímo od investorů, kteří poskytnou minimálně 50 miliónů eur. Loni si Česká republika půjčila od Evropské investiční banky 270 miliónů eur, a to zejména na výstavbu dálnic. Zbývající peníze byly určeny na výstavbu rozvodů vody a kanalizace v Praze a na pomoc malým a středním podnikům.

Premiér Zeman připouští prodloužení těžby uranu v Dolní Rožínce

Předseda vlády a ČSSD Miloš Zeman připouští prodloužení těžby uranové rudy v hlubinném dole Rožná I. v Dolní Rožínce na Žďársku. Okamžité zastavení těžby by podle něj vedlo ke zvýšení nynější asi šestnáctiprocentní místní nezaměstnanosti na 30 až 35 procent. Premiér však na tiskové konferenci v Lidovém domě řekl, že se pouze dotěží zásoby v již otevřených patrech. V Dolní Rožínce, popřípadě v Bystřici pod Perštejnem, není podle Zemana možnost zaměstnání pro 1600 osob, které státní podnik Diamo v dole Rožná I. zaměstnává. Dodal, že druhý největší závod v této oblasti zaměstnává 25 osob. Zeman prý hovořil o těžbě v dole Rožná I. s novým ředitelem Diama Jiřím Ježem. Shodli se prý na tom, že nelze otevírat nová patra. Podle zatím platného vládního usnesení z roku 1997 by měl důl ukončit těžbu k 1. lednu 2002. Protože má Diamo zajištěn odbyt produkce, dá se předpokládat, že vláda povolí zásoby uranu dotěžit.

Sněmovna odmítla změny v připojištění i daňové úlevy pro počítače

Poslanecká sněmovna schválila rozsáhlou vládní novelu zákona o dani z příjmů. V rámci předlohy, ke které byly vzneseny téměř dvě stovky pozměňovacích návrhů, sněmovna valorizovala zhruba o deset procent odečitatelné položky ze základu daně. Velkou část mediálně sledovaných návrhů, mezi které se počítá snížení spotřebních daní u pohonných hmot, daňové úlevy pro domácí počítače a změny v penzijním připojištění, poslanci nepřijali. Poslanci v rámci schvalování pozměňovacích návrhů k zákonu upravili výši odečitatelných položek ze základu daně. Daňově sněmovna zvýhodnila i životní pojištění. Poslanci se nedokázali shodnout ani na jednom návrhu, který měl daňově zvýhodnit připojení domácích počítačů na internet. Odmítli rovněž podpořit návrh na snížení daně z příjmů právnických osob. Bez odezvy zůstaly i návrhy na umožnění společného zdanění manželů a na změny v penzijním připojištění. Sněmovna do závěrečného třetího čtení propustila i poslaneckou novelu zákona o spotřební dani. Poslanecká sněmovna rovněž schválila vládní návrh novely zákona o volbách do zastupitelstev obcí hlasy ODS a ČSSD. Návrh počítá s novým způsobem přidělování mandátů, který by měl zvlášť v menších volebních obvodech podstatně zvýhodnit volební strany s nejvyšším počtem získaných hlasů.

Premiér Zeman odmítl zavádění školného na vysokých školách

Předseda vlády a ČSSD Miloš Zeman rozhodně odmítl zavádění školného na vysokých školách s tím, že jde o základní spor mezi sociální demokracií a pravicovými stranami o míru solidarity. Zeman odmítl i takzvaný australský model, podle něhož může na zaplacení školného student čerpat výhodnou půjčku, kterou nemusí splácet dříve, než jeho absolventský plat dosáhne průměrného příjmu v Austrálii. Postoj sociální demokracie ke školnému byl podle Zemana vždy negativní. Zeman považuje spory o školné za obdobný problém, jako jsou spory o placení poplatků v nemocnicích nebo o to, zda si má občan k důchodovému pojištění navíc ještě spořit na důchod. Tyto změny by podle něj poškodily především slabší sociální vrstvy obyvatel. Poslanecký návrh novely vysokoškolského zákona, který má podle pravicových zákonodárců otevřít vysoké školy většímu množství zájemců o studium, sněmovna propustila do druhého čtení a přikázala k projednání parlamentním výborům. Tomuto rozhodnutí předcházela několikahodinová rozprava, v níž sociální demokraté a komunisté předlohu tvrdě kritizovali. Novela počítá mimo jiné s placením školného za takzvanou celoživotní formu vzdělávání.

První blok elektrárny Temelín byl převeden zpět do třetího režimu

Ve čtvrtečních večerních hodinách nastal na Jaderné elektrárně Temelín výpadek hlavních cirkulačních čerpadel a řídící personál převedl blok z druhého do třetího režimu. Důvodem výpadku čerpadel byla podle mluvčího elektrárny Milana Nebesáře odchylka v systému kontroly a řízení normálního provozu v části, která nezabezpečuje plnění ochranných ani bezpečnostních funkcí bloku elektrárny. Hodnocení události podle mezinárodní stupnice INES dosáhlo stupně 0, což je nejnižší stupeň závažnosti. Mluvčí Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Pavel Pittermann potvrdil, že úřad byl o události informován. Podle Nebesáře ještě ve čtvrtek večer začala znovu pracovat dvě ze čtyř hlavních cirkulačních čerpadel. Po ukončení prací na odstranění příčiny budou spouštěcí práce pokračovat v souladu se schválenými programy.

Rakouští odpůrci Temelína opět demonstrují na hranicích

S téměř půlhodinovým zpožděním začala v pátek v 15:25 na hraničním přechodu Wullowitz (na české straně Dolní Dvořiště) další ohlášená demonstrace rakouských odpůrců jaderné elektrárny Temelín. K asi dvěma stům účastníků jako první promluvil poslanec hornorakouského zemského sněmu Otto Gumpinger, po něm převzali mikrofon další řečníci. Akce, která se podle organizátorů bude opakovat i v sobotu a v neděli, nijak nenarušila provoz na přechodu. "Chceme, aby česká strana zastavila štěpnou reakci v prvním reaktoru Temelína a přijala půlroční pauzu na rozmyšlenou. V ní by měl být Temelín za mezinárodní účasti přezkoumán z hlediska vlivu na životní prostředí," shrnul požadavky Rakušanů mluvčí Hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí Josef Pühringer. "Naše další akce budou záviset na tom, zda jednání kancléře Wolfganga Schüssela s premiérem Milošem Zemanem 31. října budou konstruktivní," dodal. Nevyloučil přitom ani možnost opakování blokád hraničních přechodů. Pühringer v rozhovoru s českými novináři ostře kritizoval způsob, jakým elektrárenská společnost ČEZ informovala o nových závadách cirkulačních čerpadel v Temelíně. "Máme zprávy o tom, že k závadě došlo již ve čtvrtek večer, ale česká strana to zveřejnila až v pátek odpoledne. Takovýto postup třeba v případě jaderné havárie by znamenal katastrofu," prohlásil Pühringer.

ADRA veze pomoc do bosenského města stiženého žloutenkou

Do bosenského města Tešanj, v němž vypukla epidemie žloutenky, poputuje zásilka humanitární pomoci od občanského sdružení ADRA. Náklad, který sdružení odešle tuto neděli, obsahuje hygienické potřeby, dezinfekční prostředky, zdravotní rukavice, školní potřeby, sušené mléko a brambory. Dále dostane město dodávku 2000 kusů očkovacích látek. Ve městě kvůli velmi suchému jaru a létu vyschla většina studní a po kontaminaci jedné ze zbylých funkčních studní vypukla epidemie žloutenky. Součástí humanitární pomoci bude i 4998 balení sunaru pro kojence, které věnovala jedna česko-slovenská akciová společnost.

Byla zahájena stavba klíčového úseku dálnice A17 z Drážďan do Prahy

Za účasti českého ministra dopravy Jaromíra Schlinga, státního ministra pro záležitosti nových spolkových zemí Rolfa Schwanitze a saského ministra hospodářství Kajo Schommera byla na jižním okraji saské metropole Drážďan slavnostně zahájena výstavba tunelu, který bude součástí dálnice A17/D8 z Prahy do Drážďan. Stavba tunelu začíná na rozmezí drážďanských čtvrtí Coschütz a Dölzchen nedaleko silnice B170, po níž se dosud jezdí z Drážďan směrem na hraniční přechod Cínovec. Zahájení výstavby na tomto úseku je jedním z konkrétních kroků k naplnění mezivládní dohody o propojení dálnic A17 a D8, kterou ministr Schling podepsal 12. září v Berlíně společně se spolkovým ministrem dopravy Reinhardem Klimmtem. Dohoda předpokládá dokončení dálničního spojení v roce 2005.

Japonská firma Matsushita přinese Pardubicím i rozvoj školství

Investice japonského elektronického koncernu Matsushita Electric Industrial, který hodlá v Pardubicích postavit závod na výrobu mobilních telefonů a audio příslušenství, přinese městu nejen stovky nových pracovních příležitostí. Bude i impulsem pro rozvoj školství a bytové výstavby. Japonská firma hodlá do nového závodu, který má zahájit provoz v říjnu příštího roku, investovat 3,27 miliardy korun a vytvořit zde nejméně 550 pracovních míst. Pro město je příchod japonského investora významný i z hlediska dalšího rozvoje. Jsou například připraveni úzce spolupracovat s Univerzitou Pardubice, zajímali se o možnosti studia dětí svých manažerů. Zástupci společnosti Matsushita projevili například zájem o vznik elektrotechnické fakulty v Pardubicích. S příchodem japonských manažerů a jejich rodin je připravena cizojazyčná výuka na gymnáziu Dašická a v základní škole Závodu míru.

Prezident Havel jmenoval 59 nových vysokoškolských profesorů

Prezident Václav Havel jmenoval s účinností od 1. listopadu 59 vysokoškolských profesorů. Zároveň pověřil ministra školství Eduarda Zemana, aby novým profesorům předal jmenovací dekrety. Profesorský sbor vysokých škol rozšíří například děkan Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a někdejší ministr školství Jan Sokol. Mezi čerstvými profesory jsou i historici Petr Čornej a Vladimír Wolf, operní pěvkyně Anna Barová a archeolog Zdeněk Měřínský. Vedle humanitních a uměleckých oborů vynikli další jmenovaní vysokoškolští profesoři v přírodních, technických či ekonomických vědách.

Velitel Apolla 13 dal prezidentu Havlovi kus modulu, kterým se vrátil na Zem

Kousek modulu, ve kterém se po dramatické cestě vesmírem vrátila na Zemi posádka americké lodi Apollo 13, věnoval její velitel James Lovell prezidentu Václavu Havlovi. Ten přijal amerického astronauta, jemuž koluje v žilách i česká krev, společně s jediným českým kosmonautem Vladimírem Remkem. Oba muži, kteří cestovali vesmírem, dostali od Havla jeho pamětní medaili. Oba muže přijali také ministr obrany Vladimír Vetchý a náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, který setkání inicioval. Pak položili věnce u hrobu Neznámého vojáka na Vítkově, kde se také krátce setkali s Pražany. Do Prahy na poslední chvíli nemohl přijet kvůli zranění další americký astronaut českého původu - Eugene Cernan, velitel lodi Apollo 17.

Syn sběratele Waldese daroval státu gotickou sponu z Karlštejnského pokladu

Do fondů Uměleckoprůmyslového muzea v Praze bude zařazena zlatá gotická spona s drahokamy a perličkami, kterou na Pražském hradě z rukou syna meziválečného sběratele Jindřicha Waldese Jiřího převzal jako dar státu prezident Václav Havel. Vzácné spínadlo, které mohl na šatech nosit císař Karel IV., patří do takzvaného Karlštejnského pokladu. Jde o jediný předmět z tohoto souboru, který odvezla Waldesova rodina před okupací do Spojených států, a o poslední část pokladu uloženého v současnosti v Uměleckoprůmyslovém muzeu. 27.říjen zvolil pro obdarování státu Jiří Waldes proto, že jeho otec jako mecenáš českého umění dostane v sobotu posmrtně řád za zásluhy. Kolekci 387 kusů gotického stolního náčiní, knoflíků a šatních spínadel odkoupil Waldes na aukci v Berlíně a poté se stala součástí jeho muzea ve Vršovicích. Poklad před tím objevili při rekonstrukci Karlštejna zedníci a prodali ho do zahraničí. O umělecké sbírky přišel Waldes v roce 1939, kdy jej zatklo gestapo. I většina karlštejnské kolekce zůstala v republice a byla zkonfiskována. Komunistický režim po válce sbírku Waldesovým dědicům nevrátil. V roce 1992 požádali Waldesové o vrácení sbírek. Po restituci Waldesovi dědicové věnovali Karlštejnský poklad Uměleckoprůmyslovému muzeu.

Časopis Mosty a Sokol obdrželi ceny nadace Havla a Kováče

Časopis Mosty a exministr školství Jan Sokol se stali prvními držiteli ceny Nadace Václava Havla a Michala Kováče za přínos česko-slovenským vztahům. Šéfredaktorce a vydavatelce Mostů Soně Čechové a Sokolovi předal na Pražském hradě ocenění bývalý slovenský prezident Kováč. Oběma laureátům poblahopřál i prezident Havel. Uvedl, že mnoho lidí bylo rozdělením Československa traumatizováno, ale že se mu zdá, že v průběhu let se s traumatem celkově vyrovnali a zvykli si na současný stav. Havlova a Kováčova nadace podporuje třetím rokem rozvoj česko-slovenských vztahů, a to zejména na poli vzdělávání. Počínaje letoškem hodlá udělovat každoročně cenu osobnostem nebo institucím, které se významnou měrou zasloužily o oblast školství, vzdělávání, kultury či umění.

V soutěži Pomník Franzi Kafkovi zvítězil Jaroslav Róna

Ve výtvarné soutěži nazvané Pomník Franzi Kafkovi zvítězil sochař Jaroslav Róna se svým originálním návrhem mohutné kráčející figury obleku bez těla, na níž sedí drobný muž, který prstem naznačuje směr cesty. Socha vyvedená v bronzu a vysoká přes tři metry by měla být nejpozději do roka umístěna v prostoru mezi chrámem sv. Ducha a Španělskou synagogou ve Vězeňské ulici na pražském Starém Městě. Zmenšený odlitek vítězné plastiky bude v příštích letech věcnou cenou pro laureáty mezinárodní literární Ceny Franze Kafky, která bude udílena každoročně jednomu významnému spisovateli. Cenu bude předávat primátor hlavního města v Brožíkově sále Staroměstské radnice, a to vždy 28. října, tedy v den výročí vzniku samostatného Československa. Poprvé by měla být cena udělena v roce 2001. Vítězný návrh bude spolu s návrhy dalších šesti předních českých sochařů vystaven ode dneška do 3. listopadu v Galerii Franze Kafky na Staroměstském náměstí. K vidění budou návrhy Nikose Armutidise, Jana Hendrycha, Jana Koblasy, Stefana Milkova, Karla Nepraše a Olbrama Zoubka.

Umělecký šéf pražského Divadla na Vinohradech je pro návrat Dagmar Havlové na jeviště

Přáním uměleckého šéfa souboru pražského Divadla na Vinohradech Jiřího Menzela je, aby se Dagmar Havlová na tuto scénu vrátila. Řekl to poté, co divadlo zastavilo přípravy inscenace Ať žije královna, v níž se prezidentova manželka měla v únoru vrátit na domovskou scénu. "Je to dobrá herečka a tohle divadlo je její domácí scénou. Když ne v téhle hře, tak určitě v nějaké jiné. Doufám, že nějaké řešení nalezneme," uvedl Menzel. Na dotaz, proč divadlo na inscenaci vzhledem k nedostatku financí nehledalo sponzory, odpověděl, že by se to mohlo obrátit proti Dagmar Havlové. "Mnozí by mohli kriticky poukazovat na to, že sháníme peníze jen kvůli ní," uvedl. Sponzoring jen kvůli drahým kostýmům totiž Menzel pokládá za nemravný. "Jestliže kostým má stát více než měsíční plat herečky, je to něco, co se vzpírá mému myšlení o divadle a tomu, proč ho dělám. Divadlo není krásné v tom, že je drahé," řekl. Opakoval, že na naplnění režijní koncepce Juraje Herze divadlo zkrátka nemá. Herz podle svých slov nabídl i svůj honorář, aby náklady snížil. Neskrývá, že jeho cílem bylo udělat výjimečné představení. Řekl, že odmítá dělat průměr.

A ještě krátce o počasí. Čekejte oblačno až zataženo, nejvyšší denní teploty 10 až 14 stupňů Celsia.