Denní souhrn zpráv Zprávy sobota, 1. listopadu 1997

01-11-1997

Vazeni posluchaci, u vysilani Radia Praha vas vita Zdenka Kuchynova. Na uvod si poslechnete zpravy.

A nyni podrobne:

CSSD pozaduje predcasne volby

Opozicni Ceska strana socialne demokraticka vyuzije vsech prostredku k tomu, aby byly v Ceske republice vypsany predcasne volby do Poslanecke snemovny. Uvedla to mistopredsedkyne strany Petra Buzkova. Hlavnim politickym prostredkem, ktery socialni demokracie k dosazeni tohoto cile vyuzije, bude tlak na mensi koalicni strany. Buzkova nevyloucila ani jednani CSSD s temito stranami. Socialni demokrate se domnivaji, ze nynejsi koalice jiz neni schopna vladnout. K dalsim politickym natlakovym prostredkum patri podle Buzkove "jednoznacne ne" recene socialni demokracii navrhu zakona o statnim rozpoctu.

Predseda socialnich demokratu Milos Zeman neni v roli prezidenta, aby mohl vyhlasovat nebo urcovat termin voleb. Uvedl to predseda Obcanske demokraticke aliance Michael Zantovsky, ktery dale rekl, ze dosud neni zakotvena vedouci uloha socialni demokracie, aby o takovychto vecech mohla sama rozhodovat. Predcasnym volbam nejsou nakloneni ani lidovci, kteri vsak stale pozaduji vypracovani noveho programoveho prohlaseni vlady. Sef lidoveckych poslancu Josef Janecek, rekl, ze poslanci jeho strany se nehodlaji podilet na planech socialni demokracie, ktera chce v co nejkratsi dobe svrhnout vladu Vaclava Klause. Na adresu Milose Zemana dodal, ze takovy pristup je nezodpovedny.

Prezident Vaclav Havel se nebude k poslednim vyrokum socialnich demokratu vyjadrovat. Mluvci Ladislav Spacek rekl, ze prezident nekomentuje jednotliva prohlaseni politiku.

Ceska strana socialne demokraticka se bude podle mistopredsedy Komunisticke strany Cech a Moravy Miloslava Ransdorfa snazit rozlozit vladni koalici a vyvolat tak predcasne volby do Poslanecke snemovny, protoze ma nyni nadeji na dobry volebni vysledek. Socialni demokracie si podle Ransdorfa uvedomuje, ze by pro ni vysledek voleb v radnem terminu, tj. v roce 2000, nemusel byt jiz tak jisty, a proto lze ocekavat, ze se pokusi vyvolat v koalici rozpor a vytvorit podminky pro mimoradne volby.

Po vyhranych volbach chce Zeman konfiskovat majetek tunelaru

Predseda socialni demokracie Milos Zeman prohlasil, ze pokud se CSSD chopi vlady, bude nemilosrdne stihat ty, kteri za vlady Klausova kabinetu nelegalne ziskali pohadkove jmeni. Tem hodla soudni cestou zkonfiskovat majetek. "Provedeme akci, ktera byla v Italii nazvana Ciste ruce. Budeme nemilosrdne stihat velke zlodeje, velke podvodniky a velke tunelare. Oni to vedi, a proto se proti socialni demokracii vede permanentni kampan, ze chceme zvratit vyvoj pred rok 1989," rekl Zeman na setkani s obyvateli Olomouce.

ODS chce zahajit koalicni jednani

Obcanska demokraticka strana chce co nejdrive zahajit koalicni jednani. Je totiz presvedcena, ze po nekolika dnech skoncila doba jednostrannych prohlaseni koalicnich stran k situaci vyvolane pozadavkem KDU-CSL, aby vlada vypracovala nove programove prohlaseni a pozadala Poslaneckou snemovnu znovu o duveru. Uvedl to mistopredseda ODS Jan Strasky.

Zacala konference o obcanske dimenzi evropske bezpecnosti

V Praze zacala mezinarodni konference o obcanske dimenzi evropske bezpecnosti. Namestek ministra zahranici Karel Kovanda zduraznil, ze integrace Ceske republiky do NATO povede mimo jine i k vetsimu rozvoji ruznych obcanskych sdruzeni dulezitych pro fungovani demokraticke spolecnosti. Na jejich uzitecnosti se shodl i s americkou velvyslankyni v Praze Jenonne Walkerovou.

Jednani o priprave ceske armady na vstup do NATO

O priprave ceske armady na vstup do NATO diskutovali predseda snemovniho vyboru pro obranu a bezpecnost Petr Necas a nacelnik stabu vrchniho velitelstvi ozbrojenych sil NATO v Evrope Peter Carstens. Shodli se na tom, ze musi byt kladen duraz predevsim na kvalitni vycvik vojaku a az pote na pripadny nakup moderni vojenske techniky. Necas v teto souvislosti poznamenal, ze akvizicni plany "budou mozna potrebovat prehodnoceni", protoze se odvinou az od ulohy, ktera bude ceske armade v ramci NATO pridelena. Peter Carstens se domniva, ze zadna z evropskych clenskych zemi NATO neodporuje rozsireni aliance o Ceskou republiku, Polsko a Madarsko. Politicka diskuse o rozsireni NATO v USA se netyka tolik prijeti novych zemi, ale spise toho, aby spravnym dilem prispivaly do NATO zeme, ktere jiz v nem jsou, rekl Carstens novinarum.

Piloti testuji letouny Gripen

Zkusebni piloti ceskeho letectva testuji ve Svedsku letouny JAS-39 Gripen. Ocenuji na techto letadlech predevsim velmi snadnou pilotaz a kratke rozjezdove a pristavaci drahy. Letadlo JAS-39 Gripen je jednim z letadel, ktere by se v budoucnu mohly stat pateri ceskeho stihaciho letectva. Podle pilota podplukovnika Vladimira Ficence je letadlo Gripen, ktere je typove ze vsech kandidatu na vyzbrojeni ceskeho letectva nejmladsi, plne srovnatelne se svymi konkurenty. Mezi ne patri napriklad letadlo F-16 Falcon, F-18 Hornet nebo Mirage 2000.

Cesti vojaci prevzali vyznamenani za pomoc pri povodnich

Ceska armada pri cervencovych zaplavach nezklamala. Jeji vojaci odvedli skvelou praci a zvysili tak prestiz ozbrojenych sil v ocich verejnosti. Pri slavnostnim oceneni 186 vojaku, kteri pri povodnich zasahovali nebo se podileli na likvidaci jejich nasledku, to v Olomouci prohlasil ministr obrany Miloslav Vyborny.

Evropska komise venuje obetem povodni dalsich 1,6 milionu ECU

Evropska komise se rozhodla venovat obetem letnich zaplav v Ceske republice a Polsku dalsich 1,6 milionu ECU. Z techto prostredku se ma pred prichodem zimy urychlit obnova poskozenych skol a obytnych domu. Brusel poskytl uz v lete okamzitou pomoc pro zaplavena uzemi v CR a Polsku ve vysi 2,5 milionu ECU.

Lichtenstejnska sbirka na pomoc postizenym zaplavami

Sbirka na pomoc Moravanum postizenym zaplavami muze byt podle predsedkyne Cesko-lichtenstejnske spolecnosti Evy Fingerove prvnim krokem ke znovunavazani diplomatickych styku mezi Lichtenstejnskem a Ceskou republikou. Fingerova to prohlasila pri predavani jednoho milionu korun Ustavu socialni pece pro tezce postizene lezici pacienty ve veku od tri do 45 let v Kunovicich. Oficialni styky s Lichtenstejnskem Ceskoslovensko navazalo v roce 1938 a jiz o rok pozdeji byly preruseny. Ceskoslovensko ani Ceska republika je jiz neobnovily. Fingerova zduraznila, ze obe zeme spojuje bohata historie. Knizeci rod Lichtenstejnu zil na jizni Morave od 12. stoleti. V soucasnosti je v CR znam predevsim soudnim sporem o obraz Velka vapenka od Pietera van Liera, ktery je majetkem brnenskeho Pamatkoveho ustavu.

Romove v pristavu Calais nejsou pro Pariz zasadni problem

Setrvavani ceskych Romu ve francouzskem pristavu Calais nepovazuje Pariz za zasadni problem. Po jednani s reditelem kabinetu francouzskeho ministra vnitra Jeanem-Pierrem Duportem to rekl predseda vyboru pro obranu a bezpecnost ceske Poslanecke snemovny Petr Necas. Francouzska strana podle jeho slov povazuje odchod Romu z Ceske republiky za ekonomickou migraci a soudi, ze Praha je s to situaci vyresit svymi silami.

Do Ceske republiky se vratilo jen minimum Romu

Ctyri cesti a slovensti Romove, ktere se podarilo ceske konzulce v Parizi Ljube Svobodove a romskym zamestnancum prazskeho dopravce Jana Hofmanna presvedcit k navratu z francouzskeho pristavu Calais do Ceske republiky, vystoupili ze zvlastniho autobusu, ktery pro ne z Prahy prijel, jiz v Plzni, a to zrejme kvuli obavam z publicity. Romove, kteri zustali v Calais, mohou zustat ve Francii v ramci bezvizoveho styku tri mesice. Ministerstvo zahranici jiz nema podle Svobodove dalsi moznosti, jak jim pomoci. Romove podle Svobodove pozadovali pri osmihodinovem jednani praci a primerene byty podle vlastniho vyberu v ceskych mestech - v Praze, Brne a v Sokolove. Zaruku pozadovali pisemne. Ministerstvo vnitra jim nabidlo ubytovani ve svem zarizeni ve Vysnich Lhotach na Frydeckomistecku. Dopravce Hofmann, ktery vyslal na vlastni naklady pro Romy autobus, tak pry ucinil jednak proto, aby uz konecne tato mezinarodni ostuda skoncila, a take z obav, ze zapadoevropske zeme nakonec pro Cechy obnovi vizovou povinnost, coz by jeho i ostatni dopravce znacne poskodilo.

Podle ministra a predsedy vladni rady pro narodnosti Pavla Bratinky Romove ve francouzskem pristavu Calais nejsou v situaci, kdy by jim byla ceska vlada povinna pomoci. Penize na cestu do vlasti maji, proto pro ne vlada neplanuje konkretni pomoc. Bratinka dodal, ze Romove se mohli ve ctvrtek vratit z Francie autobusem, ktery pro ne vypravila vlada ve spolupraci s dopravni spolecnosti Eurolines. "Navic nejsme povinni kazdemu, kdo zde proda svuj byt a odejde nekam jinam, zajistit byt na ukor druhych, " pokracoval Bratinka s tim, ze tento postup nebude nikdy doporucovat. Co se tyce zamestnanosti romske populace, maji podle Bratinky Romove v Ceske republice sanci projit rekvalifikacnimi kursy, pokud maji zajem. Dodal vsak, ze nikomu nemuze zarucit praci v pripade, ze nebude podavat ocekavane vykony. Bratinka, ktery je autorem vladni zpravu o situaci Romu, odjede v pondeli jednat o ceskych Romech usilujicich kvuli udajne rasove diskriminaci o politicky azyl v zahranici jednat s britskymi predstaviteli.

Premier Vaclav Klaus se setkal s Romy

Spokojenost s prohlasenim vlady k soucasne situaci v romske komunite vyjadrili na schuzce s premierem Vaclavem Klausem zastupci nekterych romskych organizaci. Prohlaseni obsahuje vyzvy k toleranci a spolupraci mezi vladou a Romy s tim, ze Romove maji neprodlene jmenovat sve zastupce do Meziresortni komise pro zalezitosti romske komunity a zapojit se do prosazovani opatreni, ktere vlada jiz drive schvalila. Zastupci Romu seznamili premiera se svou praci na materialu ministerstva prace nazvanem "Opatreni pro podporu nezamestnanosti osob obtizne umistitelnych na trhu prace se zretelem na romskou populaci".

Posledni tiskova konference ministra vnitra Jana Rumla

Vyrovnavani se s minulosti narazi v Ceske republice podle odstupujiciho ministra vnitra Jana Rumla na neochotu predevsim justicnich organu pristupovat k nemu skutecne vazne. Ruml na sve posledni tiskove konferenci upozornil na precedentni soudni vyroky, kdy soudci povazuji zlociny proti konkretnim obcanum ze strany represivnich organu komunistickeho rezimu za promlcene. "Existuje zde nalez Ustavniho soudu, ktery se opira o zakon o dobe komunismu, ktery hovori o nepromlcitelnosti tyrani lidi, muceni nebo kroku, ktere vedly k demontazi naseho statniho zrizeni, " pripomnel ministr. Nejvetsim bezpecnostnim rizikem je pro Ceskou republiku podle Jana Rumla organizovany zlocin a s nim souvisejici financni machinace. Jako priklad toho, co se za dobu jeho pusobeni v cele ministerstva vnitra povedlo, zminil zvyseni objasnenosti kriminality ze 30 procent v roce 1993 na lonskych 42 procent. Mezi tim, co se nepovedlo, uvedl stale vysokou kriminalitu nejvice postihujici Prahu. Ruml se vyslovil proti represivni politice vuci uzivatelum drog. "Zavest obecnou trestnost za uzivani drog znamena nahnat do kriminalu stovky a tisice mladych lidi a vytvorit jim pro budoucnost neuveritelne tezke podminky, aby se ze sve zavislosti vubec dostali, " prohlasil Ruml. Svuj rezort opusti v utery 4. listopadu, kdy preda svoje pravomoce nekteremu z namestku. Stredecniho zasedani vlady by se uz nemel zucastnit. Jako jeden z duvodu odchodu z kabinetu Ruml uvedl vychovu sveho osmnactimesicniho syna Frantiska.

Policiste odhalili temer 1500 drogovych deliktu

Temer 1500 drogovych deliktu odhalili za treti ctvrtleti letosniho roku policiste v Ceske republice, coz je o 300 procent vice nez v prvnim ctvrtleti. Novinarum to dnes rekl vedouci Narodni protidrogove centraly Jiri Komorous. Pri akcich byly zadrzeny drogy v celkove hodnote 500 milionu korun. Komorous dodal, ze CR, kterou vede takzvana balkanska cesta, je od roku 1990 tranzitni zemi a zhruba od roku 1993 jednou z cilovych zemi v obchodu s drogami.

Schodek statniho rozpoctu 3,8 miliardy korun

Schodek pokladniho plneni statniho rozpoctu cinil k 30. rijnu 3,8 miliardy korun. Prijmy dosahly vyse 415,7 miliardy a vydaje 419,5 miliardy. Rekl to na tiskove konferenci ministr financi Ivan Pilip. Znamenalo to podstatne snizeni proti minulemu obdobi, nebot jeste na konci zari cinil rozpoctovy schodek 10,2 miliardy Kc, v zaveru srpna dokonce 11,2 miliardy Kc. Zlepseni proto vedlo ministerstvo financi ke snizeni odhadu letosniho celkoveho schodku. "Korigujeme odhady o moznem schodku rozpoctu na konci tohoto roku z puvodne avizovanych 13 az 15 miliard Kc na hodnoty okolo nebo tesne pod deset miliard Kc", oznamil Pilip.

Nemecti predstavitele podporuji rozvijeni kazdodennich kontaktu

Na rozvijeni kazdodennich kontaktu na neoficialni urovni jako nejlepsi ceste k normalizaci cesko-nemeckych vztahu se ve ctvrtek vecer na verejne besede v Bonnu shodli mistopredsedkyne Spolkoveho snemu za stranu Zelenych Antje Vollmerova i poslanec CSU a predseda Spolku zahranicnich Nemcu Hartmut Koschyk. Vollmerova vyjadrila velkou spokojenost s cesko-nemeckou deklaraci. Za nejdulezitejsi cestu oznacila vzajemne poznavani mladych generaci. Na sudetske Nemce se znovu obratila s nalehavou vyzvou, aby se vzdali nesmiritelnych pozic a starych predsudku. Koschyk sice hodnotil deklaraci zdrzenliveji, soucasne vsak vyjadril presvedceni, ze skutecny stav cesko-nemeckych vztahu je lepsi, nez se muze zdat ve svetle polemik kolem deklarace.

Lidovci budou podporovat dvoji obcanstvi

Lidovci budou podporovat dvoji obcanstvi. To by otevrelo predevsim moznost volebniho prava pro nase krajany, ale take moznost dalsich restituci. Uvedl to mistopredseda KDU-CSL Miloslav Vyborny. Pokud jde o prava techto obcanu vlastnit majetek a restituovat ho, je pro zachovani dosavadni casove hranice, 25.unor 1948.

Prezident Vaclav Havel obdrzel Cenu miru a demokracie

Prezident Vaclav Havel se stal drzitelem Ceny miru a demokracie, kterou mu udelila barmska nositelka Nobelovy ceny miru z roku 1991 Do Aun Schan Su Tij. CTK o tom informoval prezidentuv mluvci Ladislav Spacek s tim, ze Havel ziskal cenu za svuj mimoradne vyznamny vklad k nenasilne promene sveta v demokratickou spolecnost.

Petra Buzkova neni pribuzna polskeho premiera

Mistopredsedkyne Poslanecke snemovny a Ceske strany socialne demokraticke Petra Buzkova nevi o tom, ze by byla pribuznou designovaneho predsedy polske vlady Jerzyho Buzka. Polsky premier Buzek ma nejen rodny dum v Ceske republice, tesne za rekou Olsi na Tesinsku, ale jeho predkove pochazeji ze stareho ceskeho rodu Buzku. Ceska politicka rekla, ze se radeji priznava k tomu, ze nejsou pribuzni, protoze by v opacnem pripade mohla zpusobit jiste mezinarodni zdeseni, napriklad v tom smyslu, ze klan Buzku ovlada stredni Evropu. V Rakousku totiz pusobil v minulych letech jako ministr vedy a vyzkumu a ministr skolstvi a kultury Erhard Busek, ktery je nyni sefem Ustavu pro podunajsky prostor a stredni Evropu.

The Plastic People of the Universe zahajili turne

Legenda ceskeho undergroundu skupina The Plastic People of the Universe vyjela na tritydenni turne, behem nehoz navstivi 10 ceskych mest, kde odehraje 14 koncertu. Ctyri zaverecna prazska vystoupeni v palaci Akropolis budou zrejme vrcholem turne: na prvni z nich - 19. listopadu - organizatori pozvali i prezidenta Vaclava Havla.

Ze sportu:

Po vice nez dvouhodinovem boji se ve 3.kole haloveho tenisoveho turnaje Paris Open podarila svetove jednicce Petu Samprasovi z USA odveta Petru Kordovi za porazku v letosnim US Open. Po vyhre 4:6, 7:6, 6:4 v bilanci vzajemnych zapasu zvysil American sve vedeni na 12:5. Petr Korda se zminil o zvlastni atmosfere, kterou jeho zapasy se Samprasem maji. "Rekl bych, ze nase utkani se vyznacuji tim, ze oba do nich davame cele srdce. Nemam proc veset hlavu, sehral jsem dobry zapas a udelal maximum pro uspech. Pete vsak predvedl skvely vykon a uz dlouho jsem ho nevidel hrat tak tvrde udery, " rekl cesky tenista. Dodal, ze opet nalezl motivaci a ze hry ma radost.

Pocasi

A jeste predpoved pocasi pro Ceskou republiku na sobotu: Oblacno, nejvyssi denni teploty od 6 do 10 stupnu Celsia.

Tolik zpravy Radia Praha.

01-11-1997