Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

06-12-2001

TV3 obnovila vysílání

Držitel vysílací licence na televizi TV3 Martin Kindernay těsně před středeční půlnocí obnovil vysílání televize TV3 z pozemních vysílačů. Vysílání začalo zhruba desetiminutovým zpravodajstvím a zajišťuje jej Kindernayova firma RTV Galaxie z nových studií v Hradci Králové a Praze. Kindernay to dnes řekl ČTK. Zpravodajství pro Hradec Králové si podle jeho slov vyrobila RTV Galaxie sama. Pro Prahu jej vyrobila ve spolupráci s agenturou TVD ze skupiny Mafra. Kindernayovo vysílání není v pravém horním rohu televizní obrazovky označeno známým logem TV3. Na pravé straně obrazovky je označení TV3 Hradec Králové nebo TV3 Praha. V současné době Kindernay vysílá textové zpravodajství, videoklipy, proud hudby.

Vysílání Kindernay přerušil z technických důvodů před 30 dny poté, co servisní společnost TV3 odvezla ze studia v Hradci Králové veškeré technické zařízení. Kdyby RTV Galaxie, která je faktickým držitelem licence, vysílání neobnovila, hrozilo by jí podle Kindernaye odebrání licence. Podle licenčních podmínek má stanice TV3 za povinnost vysílat po zhruba polovinu vysílacího času program dodaný servisní společností TV3. "Pokud mi (TV3) dodá jen titulek nebo zrnění, budu vysílat titulek nebo zrnění," řekl. Servisní společnost TV3 přes Kindernayovo přerušení do neděle normálně vysílala. Od neděle vysílala titulek, který oznamoval, že firma byla na základě rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání nucena vysílání přerušit. Ve středu před půlnocí TV3 ukončila i vysílání titulku. Kindernay od počátku vysílání TV3 označoval za pirátské.

Prezident Havel vetoval sněmovnou přijatý církevní zákon

Prezident Václav Havel vrátil Poslanecké sněmovně zákon o církvích a náboženských společnostech. Domnívá se totiž, že zákon je v rozporu s Listinou základních práv a svobod tím, že znemožňuje církvím mít vlastní nemocnice a zařízení sociálních služeb. Sněmovna hlasy poslanců za vládní ČSSD a většiny smluvně opoziční ODS 27. listopadu přehlasovala u tohoto zákona veto Senátu. Proti byli lidovci, unionisté a komunisté. Zákon podle Havla zdravotnická zařízení a zařízení sociálních služeb vyjímá ze "staletého stále živého poslání církví, které od prvopočátku spojují službu slovem - kult - a službu činem charitu". Tomuto pojetí církví podle prezidenta také odpovídá jejich úzké sepětí s charitativní působností, která je jejich nedílnou součástí. Havlem vetovaný zákon předpokládá, že podnikání a jiná výdělečná činnost církví budou pouze jejich doplňkovou výdělečnou činností. Zisk budou moci použít jen k plnění cílů své činnosti. Zákon, který Havel vrátil sněmovně, také zjednodušoval evidenci církví s malým počtem věřících. Pro registraci mělo stačit 300 namísto současných 10.000 podpisů. Jednadvacet tradičních církví a náboženských společností mělo mít větší práva než nově registrované subjekty a mohly by tedy moci působit v armádě či věznicích, vyučovat náboženství na státních školách, zřizovat církevní školy a uzavírat církevní sňatky.

Václav Havel mluvil s Cansekem zejména o vývoji v České republice a Peru

O vývoji v České republice a Peru spolu na Pražském hradě hovořili prezident Václav Havel a viceprezident a ministr průmyslu Peruánské republiky Raúl Diez Canseco. Viceprezident Peru přijel do České republiky, aby na Pražském hradě zahájil výstavu peruánských stříbrných šperků a sošek. Canseco se ve středu odpoledne setkal také s předsedou Senátu Petrem Pithartem, aby mu mimo jiné tlumočil pozvání k návštěvě své země. Cesta senátní delegace by se mohla uskutečnit v prvním pololetí příštího roku. S peruánskou kulturou se v současné době mohou lidé seznámit na výstavě v Císařské konírně Pražského hradu. V kolekci, která mimo jiné obsahuje náboženské předměty a stříbrné šperky, jsou také věci staré i více než 2000 let. Některé z exponátů patří dokonce k peruánskému národnímu pokladu. Výstavu mohou návštěvníci Pražského hradu zhlédnout až do konce ledna.

Gates s Havlem hovořil o globální situaci a moderní technice

Prezident Václav Havel na Pražském hradě přijal zakladatele a předsedu představenstva společnosti Microsoft Billa Gatese. Podle Martina Krafla z prezidentské kanceláře spolu hovořili mimo jiné o možnostech moderních technologií při řešení globálních problémů, jako je chudoba. Havel a předseda představenstva Microsoftu spolu také diskutovali o teroristických útocích proti USA, nemoci AIDS, moderní civilizaci a lidské zodpovědnosti. Americký host se zajímal i o práci "prezidentské" nadace Vize'97. Závěru setkání se zúčastnila i manželka prezidenta Dagmar Havlová. Jako dárek si Gates odnesl zvonek pro štěstí, výtisk Dopisů Olze a samizdatové vydání dalších textů Václava Havla.

Předseda Poslanecké sněmovny Klaus se v Evropském parlamentu vyslovil proti další evropské integraci

Proti další integraci evropského kontinentu se v Evropském parlamentu vyslovil předseda české Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus. Jeho projev ostře kontrastoval jak s promluvami čelných poslanců Evropského parlamentu, tak předsedů parlamentů ostatních kandidátských zemí. Klaus se vyslovil pro to, aby příští mezivládní konference, jež bude rozhodovat o budoucí podobě Evropské unie, "zastavila plíživé tiché sjednocování" kontinentu. Volal po zachování role národních parlamentů v kontrastu k "automatickému posilování" Evropského parlamentu. Český politik připomněl, že proces silnější integrace začal před deseti lety dojednáním maastrichtské Smlouvy o Evropské unii, a usoudil, že je načase ho zabrzdit. "Má odpověď je relativně jasná a prostá - musíme zastavit pohyb od mezivládního přístupu k nadnárodnímu, musíme začít obracet některé trendy a tendence poslední dekády. Pokud se nemýlím, sílí v Evropě konsenzus v tomto smyslu." Ohradil se také proti "zneužívání" teroristických útoků z 11. září jako záminky pro "plíživé poevropšťování obranné a bezpečnostní politiky". Odmítl odstavec v návrhu usnesení, kde se o tom píše, a usoudil, že tyto snahy odvádějí pozornost od skutečných kořenů terorismu. Klaus promluvil na každoročním zasedání předsedů parlamentů kandidátských zemí, které pozvala šéfka Evropského parlamentu Nicole Fontaineová. Dnešní debata se týkala budoucnosti Evropské unie, ve čtvrtek se bude pokračovat diskusí o procesu rozšíření unie.

Senát přijal novelu celního zákona, která urychlí celní řízení

Senát schválil vládní novelu celního zákona, která má zjednodušit, urychlit a zlepšit celní řízení. Podle ministra financí Jiřího Rusnoka norma rovněž slaďuje český celní zákon s legislativou Evropské unie. Změny proti dosavadnímu zákonu se týkají například zpřesnění práce celníků a pravidel vpouštění zboží do oběhu na české území. Návrh, který nyní musí ještě podepsat prezident, podpořilo 60 ze 64 přítomných senátorů, nikdo nebyl proti. Rusnok si od novely slibuje snížení administrativy při celních řízeních i úsporu času celních deklarantů, firem i občanů. Rusnok uvedl, že při vypracování předlohy se vláda řídila evropským celním kodexem. Přijatá novela, která podle ministra zlepší ochranu české ekonomiky, odstraňuje rovněž věcné nedostatky nynějšího zákona. Podle ministra mají celní orgány specifické postavení: jsou správci daní a cel a zároveň jsou činné v trestním řízení. Podnikatelé budou také moci dovážet zboží přes hranice, aniž by museli při každé cestě na celnici. Na celní úřad budou posílat jen jednou měsíčně elektronicky celní prohlášení. Zákon, který až na výjimky nabývá účinnosti 1. července 2002, zohledňuje výtky Evropské komise k činnosti celních orgánů, které se objevily i v pravidelných hodnotících zprávách.

Resort spravedlnosti obdržel Solichovy materiály z Uzbekistánu

Ministerstvo spravedlnosti již obdrželo oficiální materiály od justičních orgánů Uzbekistánu, který žádá vydání svého opozičního politika Muhammada Solicha. Ten si má v Uzbekistánu odpykat trest 15,5 roku vězení za údajnou účast na teroristickém útoku. Veškeré informace a materiály ministerstvo předá pražskému státnímu zastupitelství. soud musí o Solichovi rozhodnout do 40 dnů po zatčení, jinak bude z vazby propuštěn. Solicha již týden zadržují české úřady na základě zatykače Interpolu. Disident uprchl z Uzbekistánu před režimem prezidenta Islama Karimova. Nyní žije v Norsku, kde mu byl udělen azyl. Solichova advokátka Miroslava Kohoutová v pondělí oficiálně požádala o udělení azylu pro svého klienta. Od té chvíle se na Solicha vztahuje Úmluva o právním postavení uprchlíků, podle níž nelze žadatele o azyl vyhostit do státu, kde by byl ohrožen jeho život či svoboda na základě politického přesvědčení. Solicha zadržela česká policie na ruzyňském letišti a pražský městský soud na něj uvalil vydávací vazbu. V případě, že by byl do Uzbekistánu vydán, mohla by mu podle pozorovatelů hrozit i smrt. Advokátka uzbeckého disidenta Muhammada Solicha Miroslava Kohoutová požádala soud a státní zastupitelství, aby propustily jejího klienta z vydávací vazby. Kohoutová řekla, že v případě vydávací vazby není možné podat stížnost jako v případě vazby běžné. "Nic už nebrání tomu, aby byl Solich vyšetřován na svobodě a vyčkal si na rozhodnutí o přípustnosti či nepřípustnosti vydání," řekla Kohoutová. Na Českou republiku je za zahraničí vyvíjen tlak, zejména od mezinárodních organizací hájících lidská práva, aby Solicha propustila a vydala zpět do Norska. V úterý zaslala diplomatickou nótu i norská vláda. Ministerstvo spravedlnosti však norskou stranu požádalo, aby poskytla doplňující informace o udělení azylu panu Solichovi v Norsku. Za Solicha se zaručila i rozhlasová stanice Svobodná Evropa, na jejíž pozvání disident do Česka přicestoval. Prezident stanice Thomas Dine požádal dopisem státního zástupce a soud, aby Solicha propustili. Dine zdůraznil, že se zaručuje za charakter a vysokou morálku Muhammada Solicha. Uzbecký disident Muhammad Solich nečekal, že v zemi, v jejímž čele stojí prezident Václav Havel, na něj bude uvalena vazba. Solich to uvedl v prohlášení, které jeho advokátka zaslala ČTK. Domníval se, že Česká republika je stát, kde platí stejné právní normy jako v Evropské unii.

Ústavní soudci odmítli návrh 44 poslanců zrušit lustrační zákony

Lustrační zákony zůstávají v platnosti. Rozhodlo o tom plénum Ústavního soudu, když zamítlo návrh skupiny 44 poslanců ČSSD, kteří požadovali zrušení dvou lustračních zákonů a dvou jejich novel. Ústavní soud pouze potvrdil verdikt bývalého federálního Ústavního soudu z roku 1992, který v takzvaném velkém lustračním zákoně zrušil části hovořící o "vědomé spolupráci se Státní bezpečností". Je velmi těžké rozlišit, kdy šlo opravdu o vědomou spolupráci, uvedl soudce-zpravodaj Jiří Malenovský. Pasáže, které se týkají vědomé spolupráce, tak Ústavní soud zrušil i v takzvaném malém lustračním zákoně. Tato norma vymezuje podmínky služby u policie, ve vězeňství a na ministerstvu vnitra. Malý lustrační zákon schválila v dubnu 1992 Česká národní rada. Soud v něm zrušil i výjimky pro některé funkce na ministerstvu, takže všichni uchazeči o příslušné posty budou nyní mít stejné podmínky, dodal Malenovský.

Odpůrci Temelína se snaží zabránit uzavření kapitoly energetika

Rakouští odpůrci české jaderné elektrárny Temelín se navzdory již dosaženým dohodám stále ještě snaží zabránit uzavření energetické kapitoly jednání o vstupu České republiky do Evropské unie. Poslanci opozičních sociálních demokratů a Zelených prosadili, aby zasedání hlavního výboru dolní komory rakouského parlamentu, které má na programu i Temelín, bylo přesunuto z příštího pondělí na tento pátek. Zasedání by mělo podle představ opozice zavázat ministryni zahraničí Benitu Ferrerovou-Waldnerovou, aby za Rakousko odmítla vyslovit souhlas s předběžným uzavřením energetické kapitoly. Zasedání ministerské rady Evropské unie je na programu již v pondělí 10. prosince. Podle představy opozice a protitemelínských aktivistů by v případě zmocnění parlamentním výborem mohla rakouská ministryně požádat o slovo a vznést vůči Temelínu námitky. Bylo by to sice "politicky krajně neobvyklé, ale možné", soudí například ekologická mluvčí Zelených Eva Glawischnigová. Připomíná, že i když jsou jednotlivé kapitoly vstupních jednání uzavírány jen "předběžně", jejich opětné otevírání v budoucnu by bylo velmi obtížné, protože "to není praxe v Evropské unii". V průzkumu veřejného mínění, který pro časopis News provedl Gallupův ústav, se 77 procent Rakušanů vyslovilo pro uzavření Temelína a 64 procenta vyjádřila názor, že kancléř Schüssel nedosáhl při jednání se Zemanem "optimálního" výsledku. Pozitivní postoj k chystanému lednovému podpisovému referendu proti Temelínu vyjádřilo 53 procent dotázaných a pro vetování vstupu Česka do unie v případě uvedení Temelína do provozu se vyslovilo 46 procent.

Velvyslanci Evropské unie jednali o stanovisku vůči Česku v kapitole energetika

Souhlas velvyslanců členských zemí Evropské unie s návrhem společného stanoviska vůči České republice v kapitole energetika je sice po úterní dohodě expertů považován za formální, nicméně ještě nebyl udělen. Německý představitel totiž při schůzce podle kuloárních zdrojů vznesl procedurální námitku, neboť jeho delegace se s tímto stanoviskem, stejně jako s dalšími body, nemohla včas seznámit. Sami němečtí představitelé ovšem označují zdržení za technický zádrhel a nepochybují, že balík připravených bodů, včetně Temelína, bude akceptován. Kapitola energetika byla v rámci přístupových jednání Česka a EU poznamenána sporem mezi Vídní a Prahou o jihočeskou jadernou elektrárnu Temelín, kterou Rakušané odmítají. Minulý týden se však Česko a Rakousko dohodly na kompromisním ukončení posuzování bezpečnosti Temelína a jeho vlivu na životní prostředí. Tím otevřely cestu k předběžnému uzavření kapitoly při jednáních o vstupu Česka do unie.

Kvóty pro recyklaci obalů se asi po vstupu Česka do Evropské unie ještě zvýší

Kvóty pro opakované využití obalů se po vstupu České republiky do Evropské unie pravděpodobně ještě zvýší. Řekla to náměstkyně ministra životního prostředí Eva Tylová. Podle ní by s tím měli počítat výrobci obalů, jimž se nyní podařilo snížit tyto kvóty lobbováním v parlamentu při schvalování zákona o obalech. Zavedení vyšších kvót obsahuje návrh směrnice Evropské unie, která by měla být přijata v příštím roce. Kvůli ní bude nutné novelizovat zákon o obalech, s nímž Senát vyslovil souhlas v úterý. Podle zákona se má recyklace v příštím roce týkat deseti procent plastových obalů, 30 procent papírových obalů, 32 procent skleněných obalů a 11 procent kovových obalů. Pokud zákon podepíše prezident, v roce 2005 by podle něj měla recyklační kvóta dosáhnout pro plasty 15 procent, pro papír 45 procent, pro sklo 80 procent a pro kovy 25 procent. Navrhovaná směrnice ale zvyšuje kvóty například u plastových obalů na 30 procent a u papírových na 70 procent, uvedla náměstkyně. Senátní výbor pro evropskou integraci neúspěšně navrhoval, aby horní komora v zákoně zrušila snížení daně z přidané hodnoty na skleněné obaly z 22 na pět procent. Výbor se obává, že toto snížení by mohlo vést k otevření již uzavřené kapitoly "daně" s Evropskou unií. Ministerstvo zahraničí je jiného názoru. Daň na skleněné obaly se bude muset zvýšit až v okamžiku přistoupení Česka k unii, jejich výrobci by pak měli být zvýhodněni jiným způsobem v souladu s právem Evropské unie, uvedla Tylová.

Český rozhlas se stal mediálním partnerem Evropsko-českého fóra

Deklaraci o spolupráci podepsali předseda správní rady Evropsko-českého fóra Nils Silfverschiöld a generální ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík. Český rozhlas se tak stal mediálním partnerem Evropsko- českého fóra. "Nezbytnou součástí příprav na vstup do Evropské unie se musí stát šíření informací, které se týkají aspektů členství," řekl na tiskové konferenci Silfverschiöld. Uvedl, že spolupráce mezi oběma institucemi bude spočívat v předávání informací, které by měly české společnosti usnadnit integraci do Evropské unie. Kasík zdůraznil, že Český rozhlas bude i nadále informovat o všech důležitých momentech začlenění Česka do Evropské unie. Podpis deklarace v tomto směru znamená další zdroj k získávání dokonalých podkladů.

Parlamentní knihovna zpřístupnila na internetu unikátní rukopis

Badatelé a další zájemci o českou historii mohou najít na internetu digitalizovanou verzi vzácného rukopisu "Práwa saszká". Parlamentní knihovna tento materiál jedinečné historické hodnoty zpřístupnila na adrese www.psp.cz/kps/knih/prawa/prawa.htm. Kodex patří mezi nejdůležitější a nejvzácnější prameny české právní historie, řekl ředitel Parlamentní knihovny Karel Sosna. Rukopis se skládá z několika dobových právních knih, které se řadí mezi nejstarší a nejúplnější české překlady německých pramenů saského městského práva. Rukopis pořídil městský písař Jakub Kožený z Krbova v letech 1469 až 1470 v Litoměřicích. Zemskými a lenními zákony tohoto kodexu se řídily nejen Litoměřice, ale i další města země Koruny české, celá Lužice i Slezsko. Originál rukopisu je součástí historického fondu Parlamentní knihovny. Digitalizovaná verze rukopisu je přesnou kopií originálu, včetně 140 prázdných stran, které byly původně určeny pro zápis právních naučení. Počátky Parlamentní knihovny sahají do roku 1857. V tehdejších dobách rakouské monarchie vznikla v Praze knihovna Zemského správního výboru pro Čechy, která též sloužila poslancům Sněmu zemí Koruny české. Po vyhlášení Československé republiky v roce 1918 se tato knihovna stala základem knihovny Národního shromáždění. Od vytvoření československé federace v roce 1968 až do jejího rozpadu v roce 1992 vyvíjela činnost jako knihovna Federálního shromáždění. Od vzniku samostatné České republiky slouží jako parlamentní knihovna poslancům a senátorům Parlamentu České republiky.

Během 24 hodin obnoví Kindernay vysílání televize TV3

Držitel vysílací licence na televizi TV3 Martin Kindernay chce během nadcházejících 24 hodin obnovit vysílání televize. Vysílání bude zajišťovat Kindernayova firma RTV Galaxie ze studií v Hradci Králové a Praze. Kindernay přesnou hodinu začátku vysílání nesdělil. RTV Galaxie, která je faktickým držitelem licence, by tak obnovila před 30 dny přerušené vysílání. Kdyby vysílání neobnovila, hrozí jí podle Kindernaye odebrání licence. Obnovené vysílání by RTV Galaxie podle Kindernaye měla začít zpravodajstvím, které označil za prioritní. "Další vysílání by měly zaplnit například hudba, sportovní a zábavné programy. Podle licenčních podmínek má stanice TV3 za povinnost vysílat po zhruba polovinu vysílacího času program dodaný servisní společností TV3. V nových studiích RTV Galaxie v Hradci Králové a Praze je tým asi 45 lidí s příslušnou technikou připraven zahájit vysílání. Vybudování studií přišlo na asi 30 miliónů korun a Kindernay je podle svých slov financoval z úvěrů. Servisní společnost TV3 přes Kindernayovo přerušení do neděle normálně vysílala. Od neděle začala vysílat titulek, který oznamuje, že firma je na základě rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání nucena vysílání přerušit. Kindernay od počátku vysílání TV3 označoval za pirátské.

Praha už má první umělecká díla nadace Jana a Medy Mládkových

Město Praha už má první umělecká díla ze sbírky nadace Jana a Medy Mládkových. Přejímání oficiálně zahájili v Sovových mlýnech Mládková a radní Filip Dvořák. Bude trvat dva až tři měsíce. Opravený areál mlýnů vypůjčí město nadaci. Nadace bude v Sovových mlýnech sbírku vystavovat a bude o ni pečovat. "Jsem ráda, že to začalo. Aspoň Pražané uvidí, že to myslím vážně," řekla Mládková. V minulosti někteří lidé pochybovali o tom, zda díla městu skutečně předá. Mládková zdůraznila, že přebírání začalo ještě předtím, než budou budovy mlýnů v pořádku a nadace je převezme. Chtěla tím prý vyjádřit svou dobrou vůli. "Není to hotové. Například terasa, ještě to teče. To se vždy stane," poznamenala Mládková. Podle ní stavební nedostatky nepředstavují problém, ale chce, aby byly opraveny a aby mlýny dostala v dobrém stavu. Stavební firma tyto práce provádí v rámci reklamace. Město dostane řádově 1500 děl moderního umění včetně obrazů Františka Kupky a Jiřího Koláře a soch Otto Gutfreunda v účetní hodnotě stamiliónů korun. Předávání je přítomen soudní znalec, každý předmět je zaevidován. V Sovových mlýnech je nyní část sbírky, další díla jsou například ještě ve Spojených státech a dorazí v blízké době. Podle dřívější závěti Mládkových měla část sbírky zůstat ve Spojených státech, část měla získat Národní galerie. Díky smlouvám mezi městem a nadací vše dopadlo jinak. Mládková soudí, že její manžel by s umístěním sbírky v Sovových mlýnech souhlasil. "Ještě nevěděl, že vybojuji Sovovy mlýny. Chtěla jsem je, protože jsem věděla, že jen já je mohu zachránit," uvedla. V Sovových mlýnech už nyní nadace pořádá výstavy. Expozice děl ze sbírky moderního umění bude podle Mládkové slavnostně otevřena v prvních květnových dnech.

Čáslavská a Železný rezignovali na své členství v Mezinárodním olympijském výboru

Věra Čáslavská a Jan Železný se vzdali členství v Mezinárodním olympijském výboru. Bývalá vynikající gymnastka to zdůvodnila přetrvávajícími zdravotními problémy, oštěpařský rekordman se omluvil s tím, že chce ještě pokračovat v závodní kariéře. Předseda Českého olympijského výboru Milan Jirásek projednal v Lausanne odstoupení obou českých zástupců s předsedou Mezinárodního olympijského výboru Jacquesem Roggem a potvrdil, že prosincový výkonný výbor Mezinárodního olympijského výboru jejich rezignaci přijme. Česká republika pak nebude mít ve vrcholném orgánu olympijského hnutí žádné zastoupení.

Počasí

Bude převážně zataženo, na většině území déšť, ojediněle i mrznoucí. Nejvyšší teploty 1 až 5 stupňů, v 1000 m na horách kolem 1 stupně Celsia.

06-12-2001