Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

08-10-2003

Vláda řešila, jak lidem přiblížit úřady a co s církevní agendou

Vláda se ve středu zabývala tím, jak přiblížit úřady lidem a odstranit chaos, který vznikl v souvislosti s reformou veřejné správy. Výrazné zlepšení slibuje ale až od roku 2005. Ministři rozhodli také o tom, že projekt internet do škol se prodlouží o rok - do roku 2006. Chybějících 370 milionů korun na financování projektu v letošním roce najde ministerstvo školství ve svém rozpočtu. Ministři také souhlasili s tím, aby církevní záležitosti měl v budoucnu na starosti místopředseda vlády pro vědu, výzkum a lidské zdroje Petr Mareš (US-DEU). Pravomoci v této oblasti má převzít od sociálnědemokratického ministra Pavla Dostála. Kabinet se dohodl, že je ale ještě třeba dopracovat některé legislativní a technické detaily této změny, vyvolané dlouhodobým napětím mezi zejména katolickou církví a Dostálovým úřadem. Znovu se k tomuto bodu vrátí 27. října. Převod církevní agendy se měl stihnout do konce roku, nyní se to ale zdá málo pravděpodobné.

Vláda schválila druhou etapu realizace státní informační politiky ve vzdělávání a rozhodla, že internet do škol se prodlouží do roku 2006. Ministerstvo školství získalo letos na projekt ze státní kasy 780 milionů místo původně plánované miliardy. Musí ale zaplatit přes 540 milionů korun za již nasmlouvané služby generálnímu dodavateli projektu, společnosti AutoCont On Line.

Vláda chce lidem zjednodušit cestu na úřady, ale viditelnější zlepšení lze čekat až po 1. lednu 2005. Teprve tehdy mají začít platit zákony, upravující administrativního uspořádání a kompetence států, krajů a obcí. Velkou část agendy zrušených okresních úřadů převzalo letos v lednu 205 takzvaných pověřených obcí. Hranice působnosti bývalých okresních úřadů a těchto obcí se ale mnohdy nekryjí. Kvůli tomu musejí lidé kvůli různým úředním záležitostem dojíždět do různých míst. Hlavním cílem reformy veřejné správy, kterou opozice opakovaně kritizuje, přitom bylo přiblížení úřadů lidem.

Vláda se na středečním zasedání kvůli nepřítomnosti guvernéra České národní banky nezabývala Strategií přistoupení k eurozóně. Neprojednala ani materiál o přípravě Českého Telecomu na privatizaci, který stáhl jeho předkladatel, ministr informatiky Vladimír Mlynář. Zpráva vznikala před oznámením konsorcia TelSource o záměru prodat svých 27 procent akcií Telecomu, a proto musí být přepracována, řekla ministrova mluvčí Klára Volná. Novou verzi materiálu by měl ministr předložit do konce roku. Konsorcium KPN a Swisscomu TelSource nedávno oznámilo, že chce svůj 27procentní podíl v Telecomu prodat v mezinárodní nabídce finančním investorům. Podle dohody se státem nabídlo konsorcium koncem minulého týdne FNM společný postup při prodeji. Stát se musí zhruba do konce října rozhodnout, zda bude prodávat svůj podíl spolu s TelSource nebo později samostatně. V dokumentu o přistoupení k euru z dílny ČNB a ministerstev financí a průmyslu a obchodu se měla vláda zavázat k pokračujícím reformám, které by měly umožnit zavést v Česku euro zhruba v letech 2009 či 2010. Plán odpovídá již dřívějším záměrům centrální banky i vlády na zavedení eura. Dokument také definitivně potvrzuje, že Česko nebude moci přijmout euro v nejbližším možném termínu, v roce 2007.

Vláda bude mít asi v Senátu problémy s prosazením referenda

Vláda bude mít v Senátu patrně problémy s prosazením zákona o obecném referendu, který by lidem umožnil i rozhodnutí o návrhu evropské ústavní smlouvy. Bude velmi obtížné sjednotit zejména v Senátu názory na referendum, řekla ve středu ČTK s ohledem na dosavadní snahy ČSSD o uzákonění všelidového hlasování předsedkyně klubu Nezávislí Helena Rögnerová (za KDU-ČSL). Obdobný názor má i předseda lidoveckých senátorů Josef Kaňa. "Nemyslím si, že by bylo nutné o té ústavě hlasovat (v plebiscitu), protože lidé jakoby to stanovisko vyjadřovali už v referendum o vstupu do EU," míní Rögnerová. Podle ní řadové občany až tolik nezajímají otázky počtu evropských komisařů či rotační předsednictví EU. Referendum o euroústavě prosazuje hlavně ODS, které se současná podoba evropské ústavní smlouvy nelíbí. Předseda senátorů ODS Jiří Liška si myslí, že tento plebiscit by se měl konat až zhruba rok po vstupu země do unie. "Mělo by to být po nějaké době, kdy už budeme v unii žít a už se tam trochu lépe zorientujeme," řekl ČTK Liška. Původní představy ODS počítaly s tím, že by se referendum mohlo konat zároveň s volbami do Evropského parlamentu v roce 2004.

Premiér protestuje proti "mýtům", které se šíří o euroústavě

Ostře se ve středu premiér Vladimír Špidla ohradil proti "mýtům" o euroústavě, které se objevily při úterní debatě Poslanecké sněmovny. Odmítl jak tvrzení, že euroústava zavede evropského prezidenta, tak názor, že její přijetí sníží váhu České republiky při jednáních v radě ministrů. "Jedním z takových typických témat bylo, že vzniká funkce prezidenta. To musím v každém případě odmítnout, protože takováto myšlenka v evropské ústavě není. Pouze je novým způsobem definována funkce předsedy Evropské rady," řekl ve středu Špidla v připomínce úterní sněmovní debaty. Mnohahodinová polemika koalice a opozice, kde došlo i na osobní útoky, vyústila ve schválení vládního mandátu pro mezivládní konferenci, která Ústavu EU schvaluje.

Spory CME s Novou končí

Skupina PPF koupila prostřednictvím dceřiné firmy PPF (Cyprus) Ltd. od společnosti Central European Media Enterprices Ltd. (CME) její podíl v bývalé servisní firmě televize Nova, společnosti ČNTS. Hodnota prodeje je více než 1,45 miliardy korun (53,2 milionu dolarů). ČTK o tom ve středu informoval mluvčí PPF Ivan Lackovič. Uzavření dohody potvrdila i CME. Výsledkem transakce bude ukončení soudních sporů kolem rozchodu majitele licence na vysílání televize Nova, firmy CET 21, a bývalé servisní firmy Novy, společnosti ČNTS. Bezpředmětná je již také chystaná vídeňská arbitráž CME a ČNTS s CET 21. V rámci ní chtěli bývalí investoři vysoudit více než 30 miliard korun za ušlé zisky ze své investice do Novy. Na dotaz ČTK to potvrdil mediální zástupce CME Michal Donath. V dohodě se PPF zavázala, že v případě budoucího prodeje svého obchodního podílu v CET 21 a přidružených společnostech nabídne CME příležitost k jednání o odkupu jako první. CME se naopak zavázala nekonkurovat firmám skupiny televize Nova v televizním podnikání v České republice po dobu dvou let od podepsání této smlouvy.

Praha odmítá platit za opravu ochranného systému metra

Pražský magistrát nebude dávat peníze na opravu ochranného systému metra po loňské povodni. Podle primátorova náměstka Rudolfa Blažka (ODS) by se o obří kryt civilní ochrany měl postarat stát a také ho platit. Město proto nesouhlasí s doporučením Bezpečnostní rady státu, podle níž by vláda měla uvolnit na jeho obnovu 140 milionů korun a magistrát by musel k této částce doložit asi 420 milionů. "Neakceptujeme to a nemůžeme s tím souhlasit," řekl ve středu ČTK Blažek, jenž se úterního zasedání rady za město účastnil. Její členy prý seznámil s tím, že magistrátu návrh nevyhovuje, přesto ho rada doporučila. "Já říkám, že město ty peníze nejenom že nemá, ale ani je nedá, i kdyby je mělo. Myslíme si, že to není naše úloha," zdůraznil náměstek. Ochranný systém metra se původně budoval jako kryt pro případ válečného konfliktu mezi někdejším západním a východním blokem při použití jaderných zbraní. Dopravní systém podzemní dráhy, který už po povodni funguje, je na něm zcela nezávislý, uvedl Blažek. Ochranný systém Dopravní podnik pro provoz metra nepotřebuje, dodal. Stát by měl podle náměstka vypracovat koncepční materiál o ochranném systému metra a ukrytí obyvatel v Praze a o tom, kdo to bude platit. Podle Blažka musí vyhodnotit bezpečnostní rizika a říci, zda je nutné dávat velké peníze do tohoto obřího krytu. Nejde totiž jen o jeho obnovu po povodni: s ochranným systémem se počítá i při stavbě nových tras metra. "Na stole není nic. Stát se k tomu musí přihlásit a říci, kolik je do toho schopen a ochoten investovat," dodal Blažek.

Chadimová musí vrátit státu dům a zahrady na Loretánském náměstí

Marta Chadimová, obžalovaná v jedné z nejznámějších restitučních afér z podvodu, musí vrátit státu dům a zahrady na Loretánském náměstí v Praze 1. Získala je v restituci na počátku 90. let. Po více než jedenácti letech sporů o tom ve středu rozhodl pražský městský soud. Soud zamítl odvolání Chadimové a potvrdil lednový verdikt Obvodního soudu pro Prahu 1. Středeční rozsudek je pravomocný a není proti němu již přípustný žádný řádný opravný prostředek. Právník Chadimové Ivo Palkoska s rozhodnutím nesouhlasí. "Zvážíme dovolání k Nejvyššímu soudu," řekl ČTK krátce po rozsudku. Doklady, které Chadimová předložila jako důkazy, že její otec Gotthard Zelinka nemovitosti koupil před druhou světovou válkou a v roce 1952 je nechal přepsat na svou tehdy nezletilou dceru Martu, jsou podle soudů nepravé. Za jediné podstatné označil soud zemské desky a pozemkové knihy, podle nichž majetek patřil Zemi české a poté přešel do vlastnictví státu. "Jakékoliv doklady, které dokládají něco jiného, jsou nepravé," uvedl soudce. K otázce, kdo doklady falšoval, soud podle něj nezaujímá žádné stanovisko.

Soud odročil případ Asanace

Soud s bývalými důstojníky Státní bezpečnosti (StB), kteří se podle obžaloby podíleli na akci Asanace, byl ve středu odročen na 1. prosince. Rozsudek by mohl padnout o tři dny později, řekla předsedkyně senátu Kateřina Kohoutková. Obžalovaní jsou podezřelí ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Soud chce ještě vyslechnout svědky, kteří se zatím nedostavili. V rámci akce Asanace komunistická tajná policie nutila některé disidenty k vystěhování do zahraničí. Soud ve středu mimo jiné vyslechl svědka Michala Štikara, který pracoval jako vyšetřovatel Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). Štikar potvrdil, že archivní materiály, které slouží jako podklad pro vyšetřovací spisy, jsou autentické. V rámci akce Asanace StB podle obžaloby výhrůžkami i násilím nutila koncem 70. a počátkem 80. let signatáře Charty 77, aby si podali žádost o vystěhování do ciziny. Celkem bylo do této akce zahrnuto 21 chartistů. Již loni byli za Asanaci odsouzeni k podmíněným trestům čtyři vysocí funkcionáři předlistopadového ministerstva vnitra. Akci podle obžaloby nařídil tehdejší federální ministr vnitra Jaromír Obzina, který ale zemřel dříve, než mohl soud vynést verdikt.

Ministr Gross chce přitvrdit, s některými řidiči to po dobrém nejde

Ministr vnitra Stanislav Gross bude žádat posílení pravomocí policistů v boji s opilými řidiči. Gross to ve středu řekl v Třinci na Frýdeckomístecku na pohřbu jednoho ze tří policistů, kteří zemřeli v sobotu při dopravní nehodě v Českém Těšíně. Do policejního vozu vysokou rychlostí narazil opilý podnikatel, kterému policie v minulosti už dvakrát vzala řidičský průkaz kvůli jízdě pod vlivem alkoholu. "S některými to holt nejde po dobrém," řekl ČTK Gross. Doufá, že politici, kteří nesouhlasí s tím, aby policisté mohli odebírat řidičské průkazy hned na místě, po sobotní tragédii změní názor. Karvinští policisté totiž zjistili, že obviněný devětadvacetiletý Zdeněk Bulawa byl v minulosti pokutován za 34 vážných dopravních přestupků. Většinou to bylo za vysokou rychlost. V roce 1995 přišel o řidičský průkaz, protože za volant sedl opilý. O pět let později dokonce pod vlivem alkoholu havaroval. "Dostal pokutu 20.000 korun a 18 měsíců nesměl řídit. Průkaz jsme mu vrátili loni v lednu," řekla ČTK mluvčí karvinské policie Zlatuše Viačková.

V souvislosti se smrtí policistů padne asi další obvinění

Karvinští policisté chtějí obvinit i třetího člena posádky automobilu Mercedes Benz, který v sobotu v Českém Těšíně narazil do policejního vozu. V něm zemřeli tři policisté. Sedmnáctiletá dívka se totiž podle nich z místa pokusila odjet taxíkem a neposkytla pomoc umírajícím policistům. "Předpokládáme, že bude obviněna z neposkytnutí pomoci," řekla ve středu ČTK mluvčí policie Zlatuše Viačková. Obvinění z ublížení na zdraví si už vyslechl devětadvacetiletý řidič mercedesu Zdeněk Bulawa. Jeho o deset let mladší spolujezdec zase čelí podezření z vydírání. Těsně po nehodě údajně vyhrožovat svědkům tragédie smrtí, pokud budou mluvit.

Celníci odhalili gang, který vyvážel pervitin do Rakouska

Celníci odhalili v těchto dnech tříčlenný gang, který na Moravě vyráběl drogy a pak je vyvážel do Rakouska. Trojice pachatelů, z nichž jeden je Rakušan, si takto přivydělávala od letošního února. "Několik měsíců jsme jim byli na stopě," řekl ve středu ČTK mluvčí celníků Jaroslav Moravec. Dopadení gangu bylo součástí operace nazvané Vrána. V souvislosti s ní prohledali celníci a policisté několik bytů na Znojemsku a v Ostravě. Celkem při zátazích našli 21 gramů vysoce kvalitního pervitinu. Gram se prodává asi za tisíc korun.

Národní muzeum připomíná osobnost Františka Ladislava Riegra

Národní muzeum připravilo výstavu, na níž si lidé mohou připomenout osobnost českého politika Františka Ladislava Riegra. Letos v březnu uplynulo přesně sto let od jeho úmrtí. Výstava se jmenuje V práci a vědění jest naše spasení a na ochozu panteonu muzea potrvá do 4. ledna příštího roku. Expozice přibližuje Riegrovu osobnost na pozadí doby, kterou významně spoluutvářel. Návštěvníci uvidí Riegrovy osobní doklady, jeho deníkové zápisky, diplomy a řády, korespondenci, fotografie či dokumenty přibližující jeho bohatou veřejnou činnost. František Ladislav Rieger (1818 až 1903) byl zetěm Františka Palackého a po jeho vzoru jako politik zastával federativní uspořádání politických a občanských poměrů v Rakousku. Řídil vydávání první české všeobecné encyklopedie, Riegrova slovníku naučného v letech 1860 až 1874. Byl poslancem říšské rady, z federalistického stanoviska přešel po roce 1867 k programu českého státního práva. V roce 1868 zformuloval státoprávní deklaraci českých poslanců na zemském sněmu. Po neúspěšném pokusu o česko-německé vyrovnání v roce 1890 a následném propadu staročechů v říšských volbách roku 1891 již politiku zásadně neovlivnil.

Pokračování Nemocnice na kraji města má premiéru 20. října

Od 20. října bude Česká televize premiérově vysílat třináctidílný seriál Nemocnice na kraji města po 20 letech. Do stejné vody v něm vstoupila řada populárních herců, objevily se však i další postavy a na úspěšnou, mnohokrát reprízovanou sérii televizního vypravěče Jaroslava Dietla navázal scenárista Jan Otčenášek alias Petr Zikmund. Ve středu se novináři v Praze setkali na pracovní projekci s protagonisty seriálu a jeho tvůrci. Podle režiséra Hynka Bočana trvala práce na nové sérii dva roky. "Natáčení jsme zahájili loni v dubnu," uvedl režisér. Život filmařům zkomplikovala loňská povodeň, neboť televizním Borem se stal zaplavený Beroun. Záběry z operací vznikaly ve střešovické nemocnici, ale lékařské interiéry byly částečně vystavěny ve studiu na Kavčích horách. Filmaři natáčeli na osmdesáti místech za účasti zhruba stovky herců. Hudbu k seriálu, který stál 75 milionů korun, složil Zdeněk Barták. Celkem dvacetidílná Nemocnice na kraji města byla 24. seriálem Československé televize a devátým z Dietlova pera. Natáčet se začala v roce 1976, prvních 13 dílů mělo premiéru v listopadu 1978 a další sedmidílná série tři roky poté. Cyklus se vysílal i v zahraničí, Česká televize nabídne pokračování na trhu v Cannes. Vedle herců známých ze starších částí včetně Josefa Abrháma, Elišky Balzerové, Andrey Čunderlíkové, Ivy Janžurové, či Františka Němce se v nové sérii objeví například Saša Rašilov, Tatiana Vilhelmová, Ondřej Brousek, Tomáš Töpfer, Jiří Langmajer, Simona Postlerová a Miroslav Táborský.

V Praze vystavuje člen poroty Czech Press Photo Frank Fournier

V Komorní galerii Domu fotografie Josefa Sudka v pražské Maiselově ulici vystavuje od středy své práce americký fotograf Frank Fournier. Člen agentury Contact Press Images přijel do Česka, aby zasedl v porotě, která vybere letošního vítěze české žurnalistické fotografie Czech Press Photo. Jeho výstava nazvaná Newyorské křižovatky potrvá do 2. listopadu. Fournier je známý svými humanisticky zaměřenými fotografiemi z různých míst válečných konfliktů nebo jiných situací, při nichž lidé trpí - fotografoval například ve Rwandě, Bosně, Kolumbii či Rumunsku. Jeho snímek umírajícího děvčátka uvězněného v tunách popele z probuzené sopky Nevada Ruiz v Kolumbii získal hlavní cenu v soutěži World Press Photo v roce 1985. Na svém projektu o New Yorku, jehož část představuje v Praze, pracuje od roku 1999.

Fanoušci mohou volit nejoblíbenější hráče uplynulého půlstoletí

Evropská fotbalová unie (UEFA) pořádá při příležitosti půlstoletí své existence anketu o nejoblíbenější evropské hráče posledních padesáti let. Fanoušci mohou svůj názor projevit na internetové stránce UEFA. Komise pro technický rozvoj pod vedením bývalého trenéra československé reprezentace Jozefa Vengloše sestavila seznam 250 fotbalistů, z nichž budou fanoušci volit. Z každé dekády přitom vyberou desítku nejlepších. Seznam zatím nebyl zveřejněn, ale je velmi pravděpodobné, že se v něm objeví i českoslovenští a čeští hráči. Od začátku příštího roku pak bude UEFA postupně zveřejňovat pořadí 50 nejlepších evropských hráčů. Hlasování je atraktivní i pro samotné fanoušky, neboť mezi nimi bude vylosováno několik cen, včetně VIP zájezdu na finále mistrovství Evropy do Portugalska. Zároveň UEFA oslovila jednotlivé národní svazy, aby vybraly nejlepšího hráče za svou zemi. Výkonný výbor ČMFS zvolil majitele Zlatého míče za rok 1962 Josefa Masopusta. Jeho portrét spolu s dalšími 51 nominovanými bude zdobit sídlo UEFA ve švýcarském Nyonu.

Jednadvacítka odjela do Rakouska bez Vidličky a Schustera

Bez zraněných obránců Vlastimila Vidličky a Aleše Schustera odcestovala do Rakouska fotbalová reprezentace do jednadvaceti let. Ani jeden z hráčů se nezotavil z poranění kolenních vazů a oba se vrátili do svých klubů. Výprava odpoledne odjela do Rakouska, kde ji v pátek čeká poslední kvalifikační zápas o postup do baráže o evropský šampionát, se šestnácti hráči do pole a třemi gólmany. "Je to dostatečný počet. Zatím o povolání náhradníků neuvažujeme," řekl ve středu ČTK trenér Werner Lička. Nestraší jej ani situace v obraně. Vypadnutím Vidličky a Schustera jednadvacítka přišla o dva stabilní pilíře. "Není to příjemné, ale i za ně máme dostatečně kvalitní náhradu," nestrachoval se Lička. Těší jej zlepšující se zdravotní stav kapitána Jana Poláka. Liberecký záložník sice laboroval s nakopnutým stehenním svalem, ale v pátek by jeho start neměl být ohrožen.

Počasí

V noci na čtvrtek oblačno až zataženo, postupně od západu s deštěm. Na horách srážky smíšené nebo sněhové. Teploty 7 až 3 stupně a západní až severozápadní vítr, v nárazech kolem 70 kilometrů za hodinu.

Ve čtvrtek přes den má být proměnlivá oblačnost, místy s přeháňkami nebo s občasným deštěm. Na horách srážky smíšené nebo sněhové. K večeru na západě Čech až zataženo. Teploty 8 až 12, na horách kolem 4 stupňů. Vítr bude vát západní až severozápadní, v nárazech a na hřebenech hor do 90 kilometrů za hodinu.

08-10-2003