Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

06-09-2003

Špidla a Schröder nepřímo potvrdili rozdílný postoj k Ústavě EU

Německý kancléř Gerhard Schröder a český premiér Vladimír Špidla nepřímo potvrdili, že mezi Německem a Českem existují určité názorové rozdíly v otázce budoucí evropské ústavy. Schröder v Praze opakovaně zdůraznil, že jednání o návrhu ústavy je třeba dovést do konce, Špidla konstatoval, že jsou stále otázky, o nichž je možné jednat. Kancléř uvedl, že i malé státy mají samozřejmě plné právo vyjádřit své výhrady k nynějšímu návrhu a sdělit, s čím nesouhlasí. Připomněl, že ani Německo nesouhlasí se vším, co návrh obsahuje. Naléhavě však varoval, že "bez ohledu na rozdíly je třeba mít na paměti, co by mohlo způsobit úplné rozvázání balíčku, a zda by se tím celá konstrukce nezhroutila". "Máme respekt k rozdílným názorům, ale neměl by být ohrožen celý koncept," řekl.

Špidla souhlasil s tím, že jednání o evropské ústavě "musí být efektivní, kvalitní a musí vést k výsledku". Řekl ale zároveň, že podle jeho názoru existují otázky, o kterých je ještě možné jednat, a že je možné návrh pozměnit, aniž by to vedlo k jeho úplnému odmítnutí. Malé a střední evropské státy mají dojem, že návrh evropské ústavy zvýhodňuje velké členské země. V pondělí se zástupci 15 členských a kandidátských zemí setkali z iniciativy Česka a Rakouska v Praze. Shodli se, že budou nadále usilovat například o to, aby každý člen měl svého komisaře a aby bylo zachováno rotující předsednictví v EU. K novému americkému návrhu Rady bezpečnosti OSN k Iráku, který probíral i se Špidlou, Schröder uvedl, že přinesl pohyb do jednání o poválečném vývoji v této zemi. Zdůraznil, že nyní jde bez ohledu na počátek konfliktu především o to, aby Irák dospěl ke stabilizaci a demokracii. K připomínkám k návrhu rezoluce řekl pouze, že Německo je bude tlumočit Radě bezpečnosti OSN. Americký návrh vyzývá ostatní země světa, aby přispěly více penězi i jednotkami k obnově Iráku, přičemž politické i vojenské rozhodování ponechává v rukou USA. Schröder s francouzským prezidentem Jacquesem Chirakem označili ve čtvrtek návrh za nedostatečný.

Premiér Špidla dočasně zprostil služby dva státní zástupce

Vážná pochybení v práci byla důvodem toho, že premiér Vladimír Špidla (ČSSD), který zastupuje ministra spravedlnosti, dočasně zprostil služby dva státní zástupce. Jedním z nich je podle České televize (ČT) karlovarská státní zástupkyně Zuzana Blažková. Mluvčí vlády Anna Stárková ČTK informovala, že druhým je chomutovský okresní zástupce Ladislav Kosán. ČT uvedla, že oba státní zástupci jsou podezřelí, že ve svém úřadu nestandardním způsobem zasahovali do vyšetřování. Podle čtvrtečního Práva oba čelí podezření z korupce.

Stárková ČTK řekla, že podklady, na jejichž základě rozhodl, dostal předseda vlády od nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové. Podle mluvčí dospěl Špidla k závěru, že pochybení obou státních zástupců byla evidentně taková, že neměl absolutně žádné pochybnosti a žádosti Benešové vyhověl. Chomutovský okresní státní zástupce Kosán je podle krajského státního zástupce Jana Jakovce podezřelý, že "neoprávněně ovlivňoval při rozhodování jiného státního zástupce s určitým náznakem finančního vyrovnání". Kárný senát Nejvyššího soudu ČR nyní kárné řízení přerušil a případ předal k prošetření policii.

K případu Blažkové ČT uvedla, že její nadřízená navrhla, aby proti této státní zástupkyni bylo vedeno kárné řízení. Bude také požadovat odvolání Blažkové z funkce. Blažková je podle ČT podezřelá, že shromažďovala materiály o vyšetřování loupeže na karlovarské poště, aniž by jí to příslušelo. Blažková ale obvinění odmítá. Podle čtvrtečního Práva je Blažková podezřelá, že nepostupovala obvykle při vyšetřování případu s karlovarským policistou Janem Budíkem, podezřelým z poštovní loupeže. Jan Budík je synem šéfa karlovarských kriminalistů Vladimíra Budíka, který čelí obvinění, že společně s dalšími třemi podřízenými vyšetřování této poštovní loupeže zmanipuloval.

Jan Budík byl obviněn z toho, že loni v prosinci přepadl poštu na karlovarském sídlišti Růžový vrch. Lupič ukradl 13.600 korun. Když o tři dny později přišel Budík na stejné místo zaplatit složenku, pracovnice pošty v něm poznaly pachatele. Soud však Budíka osvobodil pro nedostatek důkazů. Soudce Tomáš Mahr ale při rozsudku poukázal, že kriminalisté nepostupovali správně a zmařili důkazy. Kvůli vyšetřování poštovní loupeže stíhá Inspekce ministra vnitra mimo jiné Vladimíra Budíka a jeho dva přímé podřízené.

Právo: ČR slíbila Nomuře mimosoudní vyrovnání 20 miliard korun

Zástupci České republiky a japonské banky Nomura se na posledním jednání v Londýně 2. září shodli na mimosoudním vyrovnání ve výši 20 miliard ve prospěch Nomury, píše s odvoláním na dva nezávislé zdroje deník Právo. Podle oficiálního stanoviska však nepřineslo úterní jednání žádný výsledek a příští setkání se uskuteční v druhé polovině září v Praze, připomněl list. Pokud by tuto dohodu o mimosoudním vyrovnání schválila i vláda, bude nutné zaplatit 20 miliard ze státního rozpočtu. Návrh hospodaření státu na příští rok s takovým výdajem nepočítá, uvedl deník.

Obě strany se ve sporu o investici do bývalé Investiční a Poštovní banky snaží dohodnout na smíru a vyhnout se rozhodování arbitrů. Nomura požadovala po České republice až 40 miliard korun za zmařenou investici ve zkrachovalé Investiční a Poštovní bance (IPB). Česko si naopak dělalo nárok až na 263 miliard korun za výdaje spojené se záchranou IPB. Českou republiku v posledním kole jednání zastupoval náměstek ministra financí Ladislav Zelinka a jeho kolega Václav Rombald. "Zelinka se snažil dohodnout na smíru a vyhnout se dalšímu arbitrážnímu řízení, ve kterém by Česká republika mohla přijít o celých 40 miliard. Proto zřejmě souhlasil s citovaným mimosoudním vyrovnáním," domnívá se Právo.

I v případě, že by se Zelinka se zástupci Nomury dohodl na podmínkách finanční kompenzace, přišla by na řadu další fáze jednání. V ní by se obě strany musely dohodnout na detailech a především by s přijatou dohodou musely souhlasit všechny další zúčastněné subjekty, uvedl již dříve právní zástupce české strany Ondřej Sekanina. Taká Zelinka se již dříve vyjádřil, že velký počet zainteresovaných skupin velmi stěžuje případnou mimosoudní dohodu. Celou záležitost by podle zdrojů deníku Právo mohlo výrazně urychlit a zjednodušit ukončení arbitrážního řízení o opční smlouvu na prodej společnosti České pivo. Spor je veden mezi dvěma fondy Torkmain a Levitan z tzv. kajmanských struktur na straně jedné a fondem Pembridge ze skupiny Nomura na straně druhé. Kajmanské fondy po koupi IPB získala ČSOB. Arbitráž o České pivo by měla být ukončena zřejmě koncem října a měla by vlastně nařídit Nomuře převést akcie bývalé IPB na kajmanské fondy, píše deník. Arbitráž potvrdila, že Nomura může akciemi IPB, nyní IP banky, za České pivo zaplatit. Prostřednictvím IP banky však vede Nomura arbitrážní spory s českým státem a kdyby akcie převedla v rámci úhrady na kajmanské fondy, jejich vlastník ČSOB by pravděpodobně většinu sporů proti ČR ukončila, vysvětluje list.

MF: Stát neslíbil Nomuře za kauzu IPB 20 miliard korun

Stát se podle mluvčího ministerstva financí Jaroslava Dědiče nedohodl s japonskou bankou Nomura na tom, že jí kvůli IPB zaplatí 20 miliard korun. Dnešní Právo uvedlo, že se na mimosoudním vyrovnání ve prospěch Nomury shodli zástupci ČR a japonské banky na jednání v Londýně 2. září a že stát zaplatí Nomuře 20 miliard korun. "Informace v tisku není pravdivá. Neslíbili jsme v jednání protistraně ani korunu. Žádný takový slib nepadl," řekl ČTK Dědič. Dodal, že jednání budou dále pokračovat. "Další schůzka se očekává na konci září v Praze," upřesnil. Informaci o shodě na mimosoudním vyrovnání mezi státem a Nomurou potvrdily Právu dva na sobě nezávislé zdroje. Pokud by tuto dohodu schválila i vláda, bude nutné zaplatit 20 miliard ze státního rozpočtu. Návrh hospodaření státu na příští rok s takovým výdajem nepočítá, uvedl deník.

Obě strany se ve sporu o investici do bývalé Investiční a Poštovní banky snaží dohodnout na smíru a vyhnout se rozhodování arbitrů. Nomura požadovala po České republice až 40 miliard korun za zmařenou investici ve zkrachovalé Investiční a Poštovní bance (IPB). Česko si naopak dělalo nárok až na 263 miliard korun za výdaje spojené se záchranou IPB.

Cesty k záchraně Komenského muzea v Naardenu se dále hledají

Česká strana je připravena převzít financování ohroženého Komenského muzea v Naardenu, bude-li to nutné. "Fakt je, že to dáme dohromady," řekl ČTK premiér Vladimír Špidla. Po nadcházející návštěvě Tunisu a Egypta se sejde s ministry zahraničí Cyrilem Svobodou, kultury Pavlem Dostálem a financí Bohuslavem Sobotkou a najdou pro Naarden peníze. Zájem na zachování muzea projevuje kromě České republiky i Slovensko. Jak ČTK řekl český velvyslanec v Haagu Petr Kubernát, spolu se svým slovenským protějškem Jánem Kuderjavým připravuje dopis nizozemské ministryni kultury, v němž se společně zasadí za muzeum "učitele národů". Kopii dopisu samozřejmě obdrží také nizozemská diplomacie. Dopis velvyslanců bude jedním ze série kroků na záchranu ohroženého muzea, o nichž u českého velvyslance ve středu večer debatovali zástupci zainteresovaných stran.

"Nikdo nečekal, že tento kulatý stůl vše vyřeší a že budeme mít v kapse řešení. Nadále záleží hlavně na tom, jaké bude konečné rozhodnutí městské rady," řekl Kubernát. "Muzeum je nám blízké a je těžké si představit, že se uzavře a tím se ztíží i přístup ke hrobu Jana Ámose Komenského." Naardenští radní mají 18. září definitivně rozhodnout o návrhu, který by Komenského muzeum citelně postihl: městská dotace ve výši cca 70.000 eur se má v příštím roce snížit na polovičku a o rok později zcela zrušit. Radnice záměr odůvodňuje seškrtáním kulturních dotací z Haagu i minimálními příspěvky z České republiky. Ta sice v roce 1992 přispěla k vytvoření expozice u kaple, kde jsou uchovávány Komenského ostatky, avšak k muzeu nemá žádný vlastnický vztah.

Přimět radní ke změně názoru má pokračující petiční akce v samém Naardenu a zastánci muzea by se měli také ozvat během veřejných slyšení k městskému rozpočtu. Pokračovat v jednání s městskou radou míní i velvyslanec. U kulatého stolu se probíraly také možnosti, jak udržet muzeum v chodu i s omezenými finančními zdroji, jak získat další sponzory a jak zvýšit přitažlivost a efektivnost zařízení, které se dosud omezuje jen na vystavování exponátů bez dalších aktivit. Naardenskému muzeu se přitom nabízejí možnosti užší spolupráce s obdobnými expozicemi v ČR. Velvyslanec Kubernát nevyloučil ani český finanční příspěvek k záchraně, avšak takový krok by vyžadoval, aby ČR měla ve vedení muzejní nadace svého zástupce. "Každopádně by však bylo třeba, aby město na muzeum nadále přispívalo," upozornil. Kaple se zapomenutým hrobem Komenského byla objevena v roce 1929 a v roce 1933 si československá vláda vnitřek kaple pronajala za symbolický gulden ročně. Interiér vyzdobili českoslovenští umělci. Od roku 1992 je v přilehlé nemovitosti expozice o životě a díle "učitele národů", kterou vytvořila Nadace muzea Komenského s přispěním české vlády. Kapli má pronajatou český stát, muzeum si od naardenské radnice pronajala v roce 1992 nadace. Po případném uzavření muzea by samotné pietní místo s Komenského hrobem přestalo být turistickou atrakcí a otevíralo by se znovu jen po dohodě s radnicí.

Jihomoravští členové ČSSD chtějí, aby Škromach byl vicepremiérem

Jihomoravští sociální demokraté by chtěli, aby se novým vicepremiérem stal místopředseda ČSSD a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. "Je pravda, že někteří lidé o tom se mnou hovořili," potvrdil ČTK ministr. Až dosud se v politických kuloárech hovořilo o tom, že novým vicepremiérem pro hospodářskou politiku by se měl po prázdninách stát ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD). Křeslo jednoho ze čtyř místopředsedů vlády je volné od léta, kdy na něj rezignoval exministr spravedlnosti Pavel Rychetský (ČSSD). Vládu opustil poté, co se stal ústavním soudcem. Premiér Vladimír Špidla (ČSSD) ale se jmenováním vicepremiéra zřejmě nespěchá. Na dotaz ČTK, zda už si chybějícího místopředsedu vlády vybral, v úterý před zasedáním předsednictva ČSSD s úsměvem odpověděl: "Žádný místopředseda vlády nechybí."

Předsedkyně jihomoravské organizace ČSSD Zuzana Domesová ČTK řekla, že v jihomoravské, zlínské i v pražské organizaci strany je hodně lidí, kteří se Škromachem o jeho případném usednutí do křesla vicepremiéra hovořili. Domesová prý zná Škromacha jako pracovitého a zodpovědného člověka, který mápřirozenou autoritu. Ve prospěch jeho jmenování podle ní svědčí i to, že je dlouholetým místopředsedou strany. Domesová ale přiznala, že o tom se Špidlou nehovořila. Uvedla, že premiér se v těchto věcech nedá ovlivnit. Neptal se prý stranických sekretariátů na Škromacha ani Sobotku, když si je vybral za ministry. "Neberte to jako výtku," dodala s tím, že je to premiérova odpovědnost a jeho věc, jaké spolupracovníky si vybere. Sobotka se zatím jasně nevyjádřil, zda by se o křeslo vicepremiéra ucházel. Například v polovině července odmítl potvrdit, zda má vicepremiérem pro hospodářskou politiku být. Neodpověděl ani na dotaz, zda by takovou nabídku přijal.

Kromě jmenování Sobotky místopředsedou pro hospodářskou politiku se objevily v létě i spekulace o tom, že by mohl legislativní pravomoci převzít první místopředseda vlády a ministr vnitra Stanislav Gross. Po rezignaci Rychetského má teď vláda tři místopředsedy - vedle Grosse jsou jimi ještě předseda Unie svobody-DEU Petr Mareš a šéf KDU-ČSL a ministr zahraničí Cyril Svoboda. Nástupce Rychetského ve funkci ministra spravedlnosti hledal premiér Špidla tří měsíce. Koncem srpna oznámil, že prezidentovi ke jmenování navrhne advokáta Karla Čermáka.

České akcie po rekordech v týdnu opět ztratily téměř půl procenta

České akcie po dosažení 40měsíčního maxima v polovině týdne navázaly na čtvrteční ztráty a oslabily o téměř půl procenta. Hlavní index PX 50 proto přišel o 0,31 procenta na 643,2 bodu a užší index sedmi emisí klesl o 0,45 procenta na 1604,2 bodu. Výsledky zveřejnila burza. Tuzemské akcie ztrácely při nízké aktivitě. Největší obchody se uskutečnily s Komerční bankou a akciemi Philip Morris ČR, upozornil Silvio Kotarac z makléřské firmy Patria Finance. Komerční banka ubrala 0,4 procenta na 2610,50 Kč, objem (necelých 280 milionů Kč) byl však podle Kotarace v porovnání s minulými dny velmi nízký. Výjimkou mezi klesajícími tituly byl Philip Morris ČR, který pokračoval v růstu a tažen silnějším nákupním příkazem přidal téměř 1,5 procenta na 15.362 Kč. Největší tuzemský výrobce tabáku se při své spanilé jízdě dostal na historicky nejvyšší cenu. Energetický gigant ČEZ zlevnil při pokračujícím vybírání zisků o 0,63 procenta na 132,35 Kč. Petrochemický holding Unipetrol přišel o 1,2 procenta, České radiokomunikace a Český Telecom pak o 0,57, resp. 1,68 procenta.

Zubaři vyhlásili krizovou pohotovost kvůli opožděným platbám

Zubaři vyhlásili krizovou pohotovost kvůli problémům se zdravotními pojišťovnami, které jim pozdě platí za zdravotní úkony. ČTK to řekl prezident České stomatologické komory Jiří Pekárek. "Budeme monitorovat situaci a máme připraveny protestní akce," dodal. Jako příklad Pekárek uvedl, že většina nejen zubních ale i ambulantních lékařů, kteří se ke stomatologům připojili, nebude přítomna v ordinacích v těch okresech, kde dochází ke značnému zpožďování plateb. Pomoc budou poskytovat pouze v akutních případech, uvedl prezident. Krizová pohotovost bude trvat podle Pekárka tak dlouho, dokud se situace nezlepší. Za hlavního viníka zubaři nepovažují zdravotní pojišťovny, ale ministerstvo zdravotnictví, které dopustilo, aby situace došla tak daleko. Chystáme otevřený dopis ministryni zdravotnictví Marii Součkové, která na zasedání komory nepřišla, přestože byla včas pozvána, dodal Pekárek.

Ministerstvo bude hledat další zdroje na program Česká hudba 2004

Ministerstvo kultury předloží vládě na jejím středečním jednání návrh na financování kabinetem již schváleného programu "Česká hudba 2004 - nedílná součást evropské kultury" ještě z dalších zdrojů. Podle mluvčí úřadu Kateřiny Besserové jde o hledání sponzorských darů od podniků a obchodních společností s většinovou majetkovou účastí státu. Dotaz ČTK týkající se představ ministerstva o finančních částkách ke krytí programu mluvčí nezodpověděla. Vláda podle dostupných informací předpokládala, že ministerstvo kultury najde finance ve svém rozpočtu; peníze navíc zřejmě kabinet neuvolní. Součástí programu Česká hudba 2004 je kromě projektů státních příspěvkových organizací také zvláštní grantové řízení na podporu projektů nestátních subjektů připravujících akce k významným hudebním výročím příštího roku. Uzávěrku vyhlásilo ministerstvo do 20. října 2003.

Tvůrci programu předpokládají, že přispěje k úspěšné propagaci českého kulturního dědictví i současné kultury v celoevropském měřítku, a to i v souvislosti se vstupem Česka do Evropské unie v roce 2004. Rok 2004 nabízí mimořádný soubor výročí předních osobností, mimo jiné Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka. Ministerstvo kultury vytvořilo program, jehož cílem je podle mluvčí podpořit důstojné oslavy těchto výročí v celé České republice. Vláda program přijala usnesením z 30. června 2003.

Počasí:

V ČR má být polojasno, ale během dne od západu až zataženo a místy déšť. Teploty 21 až 24, na západě Čech jenom 19 stupňů.

06-09-2003