Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

05-09-2003

Špidla, Schröder: Česko-německé vztahy jsou na nejlepší úrovni

Česko-německé vztahy jsou nyní na nejlepší úrovni, shodli se v pátek v Praze předsedové vlád obou zemí Vladimír Špidla a Gerhard Schröder. "Vztahy mezi Českou republikou a Německem jsou snad na nejlepší úrovni v dějinách, a že jsou to dějiny dlouhé," řekl na tiskové konferenci Špidla. Schröder uvedl, že se slovy českého premiéra souhlasí. Německý kancléř dvakrát zdůraznil, že na zlepšení situace mezi oběma zeměmi má velký díl zásluh právě Špidla. "S radostí se připojuji k pozitivnímu hodnocení česko- německých vztahů premiéra Špidly, který osobně významně přispěl k tomu, že nemáme prakticky žádné problémy," řekl novinářům Schröder. Při obědě pozval Schröder svého českého kolegu na oficiální návštěvu Spolkové republiky. Řekl, že se těší na shledanou se Špidlou v Berlíně, uvedla mluvčí české vlády Anna Stárková.

Schröder se odpoledne sešel také s předsedou Poslanecké sněmovny Lubomírem Zaorálkem. "Řekl jsem panu kancléři, že velice oceňuji roli Německa při rozšíření EU a zároveň, že mám za to, že současná reprezentace ČR má společný cíl, a to je budování silné, jednotné a demokratické Evropy," řekl novinářům Zaorálek. Poznamenal také, že oceňuje, jako roli sehrála německá vláda a Schröder na tom, že v současné době jsou česko-německé vztahy tak příznivé a úspěšné. Oba politici se také shodli na velkém významu blížící se mezivládní konference v Římě, která se uskuteční 4. října.

Německý kancléř v pátek dopoledne převzal plaketu od České rady pro oběti nacismu. Novou medaili dostal jako vůbec první osobnost, a to za zásluhy o odškodnění nuceně nasazených. Schröder uvedl, že ho ocenění velice dojalo. Řekl, že vždy považoval za svoji povinnost alespoň nějak přispět ke zmírnění následků války. Podle něj není možné vytěsnit z debat minulost, neboť lidé se z ní musejí poučit, ale zároveň je nutné, aby nepřevážila nad budoucností.

Česko-německé vztahy vlády obou zemí staví na společné deklaraci z roku 1997. Atmosféru ale narušovaly debaty o poválečných událostech, hlavně o odsunu některých sudetských Němců. Kritické hlasy přicházely hlavně z Bavorska. Situace a slovní přestřelka vyvrcholila loni, když expremiér Miloš Zeman nazval sudetské Němce Hitlerovou pátou kolonou. Schröder následně odložil plánovanou návštěvu Prahy. "Diskuse o minulosti bude pokračovat, ale nesmí dominovat a zastínit budoucnost," řekl Schröder k dotazu na své loňské rozhodnutí. Špidlova vláda přijala letos v červnu usnesení, podle něhož byl odsun z dnešního hlediska nepřijatelný. Slova lítosti nad možnými křivdami zazněla i přímo od Špidly při jeho projevu v rakouského Göttweigu. Vstřícně se tento rok vyjádřil i český prezident Václav Klaus.

Špidla a Schröder nepřímo potvrdili rozdílný postoj k Ústavě EU

Německý kancléř Gerhard Schröder a český premiér Vladimír Špidla nepřímo potvrdili, že mezi Německem a Českem existují určité názorové rozdíly v otázce budoucí evropské ústavy. Schröder v Praze opakovaně zdůraznil, že jednání o návrhu ústavy je třeba dovést do konce, Špidla konstatoval, že jsou stále otázky, o nichž je možné jednat.

Kancléř uvedl, že i malé státy mají samozřejmě plné právo vyjádřit své výhrady k nynějšímu návrhu a sdělit, s čím nesouhlasí. Připomněl, že ani Německo nesouhlasí se vším, co návrh obsahuje. Naléhavě však varoval, že "bez ohledu na rozdíly je třeba mít na paměti, co by mohlo způsobit úplné rozvázání balíčku, a zda by se tím celá konstrukce nezhroutila". "Máme respekt k rozdílným názorům, ale neměl by být ohrožen celý koncept," řekl.

Špidla souhlasil s tím, že jednání o evropské ústavě "musí být efektivní, kvalitní a musí vést k výsledku". Řekl ale zároveň, že podle jeho názoru existují otázky, o kterých je ještě možné jednat, a že je možné návrh pozměnit, aniž by to vedlo k jeho úplnému odmítnutí. Malé a střední evropské státy mají dojem, že návrh evropské ústavy zvýhodňuje velké členské země. V pondělí se zástupci 15 členských a kandidátských zemí setkali z iniciativy Česka a Rakouska v Praze. Shodli se, že budou nadále usilovat například o to, aby každý člen měl svého komisaře a aby bylo zachováno rotující předsednictví v EU.

Pithart: Schröder slíbil prověřit opatření proti pracovníkům z ČR

Německý spolkový kancléř Gerhard Schröder podle předsedy Senátu Petra Pitharta přislíbil, že Německo v roce 2006 důkladně přezkoumá nutnost prodloužit na další roky přechodné období, které si podobně jako Rakousko vymínilo v obavách z přílivu pracovních sil z Česka. Omezení začne platit po vstupu ČR do EU v příštím roce. Pokud by se po dvou letech ukázalo jako zbytečné, Německo už na něm nebude trvat. Pithart řekl, že Schrödera k takovémuto postupu vyzval. Podotkl, že Češi si na členství v unii cenili právě možnosti volného pohybu pracovníků. "Naši lidé to (omezení) berou jako svého druhu diskriminaci a úkorně," poznamenal Pithart.

Oba představitelé spolu hovořili také o mezivládní konferenci, která se bude týkat budoucího uspořádání EU. Podle Pitharta nelze očekávat, že Česko bude předem se vším souhlasit. "Na druhé straně jsem ho ujistil, že nejsme odhodláni cokoli blokovat, vytvářet nějaké uzavřené koalice," řekl šéf Senátu. Spolkový kancléř k tomu uvedl, že i Německo má své neuspokojené cíle a představy, je ale rozhodnuto "zprvu je neotevírat", řekl Pithart. Německo má podle něj historickou roli nedopustit, aby se v rámci EU zvětšovaly rozdíly mezi názory velkých a menších států.

Schröderova návštěva v Praze podle Pitharta potvrzuje, že letošní rok je ve znamení posunu těžiště vzájemných vztahů "z těch bolestných otázek minulosti k evropanské dimenzi". "Což neznamená, že minulost mizí z našeho obzoru, ale snažme se napříště uvažovat o ní právě v širších evropských souvislostech. Nedostaňme se znovu do těch fatálních pastí dvoustranných problémů, co jsme si kdy udělali," uvedl Pithart. Dodal, že ani on, ani Schröder neměli potřebu se vracet k tomu, "co ještě před rokem tady leželo na stole jako sporné", tedy k otázkám kolem odsunu sudetských Němců a poválečných prezidentských dekretů.

Špidla Schrödera pozval před odletem na pivo do domácího pivovaru

Posezení u piva, pečeného kolena a štrůdlu v Chýni nedaleko Prahy bylo tečkou za návštěvou německého kancléře Gerharda Schrödera. Premiér Vladimír Špidla svého německého hosta vzal před odletem do Pivovarského domu v Chýni u Prahy; do malého domácího pivovaru, který vaří kvasnicová piva, dorazili oba pánové v dobré náladě, i když s více než hodinovým zpožděním. A důvodem byl podle názorů některých diplomatů fakt, že si předsedové vlád obou zemí mají dost co říci.

Vybavení hospody a pivovaru, který vznikl v roce 1992, kancléři ukázal sládek Vladimír Pavlík. "Obsluha je trochu nervózní," řekl ČTK těsně před příjezdem delegace. Schröder ale sládka i personál potěšil tím, že ochutnal téměř všechna kvasnicová piva, která se zde vaří: polotmavou dvanáctku Dvorní ležák, světlou desítku Světlý ležák a černý čtrnáctistupňový Tmavý speciál. Při pití zlatého moku oba předsedové vlád ochotně pózovali fotografům, nešetřili úsměvy, několikrát si přiťukli.

U stolu v útulné rustikální hospodě se Špidlou a Schröderem seděli například představitelé firmy Siemens, kterou navštívili těsně předtím, náměstek českého ministra zahraničí Rudolf Jindrák či člen českého i německého PEN klubu Tomáš Kosta. Schröder, který si stihl i zatelefonovat z mobilu, si se Špidlou uvolněně povídal. Atmosféra v hospodě byla příjemná, určitě k ní přispělo i sluníčko. Ochranka dokonce nechala uvnitř některé novináře.

Radost určitě kancléř udělal jednomu z místních, který na kancléře a Špidlu čekal s fotoaparátem a prosbou, zda by se s nimi nemohl společně zvěčnit. Oba politici mu vyhověli. Zklamaní ale asi byli štamgasti, kteří přijeli na pivo, ale netušili, že kvůli vzácné návštěvě je celá hospoda zavřená: "Tak dneska si pivo nedáme. Ale přijedeme zítra".

AFP: Špatné vzpomínky na nacistické Německo se přenášejí do EU

Osm měsíců před spojením téměř celého kontinentu do rozšířené Evropské unie s 25 členy přetrvávají ve střední Evropě špatné vzpomínky na říši Adolfa Hitlera: hloubka usmíření s Německem je zde daleko pod úrovní dosaženou na západě Evropy. Napsala to v pátek agentura AFP k pražské návštěvě německého kancléře Gerharda Schrödera.

I téměř 60 let od porážky nacismu jsou němečtí představitelé, když cestují ke svým východním sousedům, každou chvíli nuceni připomínat druhou světovou válku, její hrůzy a důsledky. Perspektiva vstupu do EU totiž oživila černé obavy těch, kdo se bojí, že Němci zase budou chtít všude vládnout nebo aspoň získat zpět území a domy po svých předcích.

Německo je v EU první zemí co do ekonomiky i obyvatelstva a po pádu komunismu masivně ve střední a východní Evropě investovalo. Před válkou žilo 16,6 milionu Němců mimo hranice nynějšího Německa, z toho 60 procent na území, které tehdy Německu patřilo. Zbytek představoval menšiny rozseté po celé východní Evropě od Estonska po Rumunsko a žijící tam už celá staletí. V Polsku a v Česku však stačí každá sebemenší jiskřička, aby oživila strach z Německa, které s nimi v dobách nacismu obzvlášť špatně zacházelo. A těch, co jiskry křesají, není nedostatek. Jsou to zejména z germánské strany různá sdružení, jež v Německu a Rakousku zastupují oněch 12 milionů Němců, kteří přežili velký exodus na konci druhé světové války. Většina z nich uprchla před Rudou armádou v obavách z pomsty, jiní, jako například sudetští Němci, byli brutálně vyvlastněni a vysídleni z rodných území. Vyhnanecké landsmanšafty, široce subvencované z veřejných prostředků a podporované konzervativními stranami, stále požadují navrácení své domoviny. V loňském roce vedly neúspěšnou kampaň, aby Česká republika ještě před vstupem do EU musela zrušit vyvlastňovací dekrety z roku 1945.

Před nedávnem Svaz vyhnanců (BdV), který zastřešuje většinu vysídleneckých landsmanšaftů, vyvolal novou debatu, která okamžitě rozdurdila Polsko. BdV totiž za podpory křesťanskodemokratických stran CDU/CSU chce vytvořit v Berlíně Centrum proti vyháněním jako memoriál zasvěcený vysídleným "Němcům a Evropanům". Ve Varšavě hlavní političtí představitelé jako jeden muž odsoudili takový projekt, protože "hrozí zanést nesvár mezi národy", jak to formuloval významný polský historik Bronislaw Geremek. "Rozmělňovalo by to zodpovědnost za nejhroznější zločiny spáchané Němci," dodal tento bývalý ministr zahraničí.

Odpor přinutil kancléře Schrödera a jeho šéfa diplomacie Joschku Fischera "odminovat terén" opětovným prohlášením o "historické vině" Třetí říše coby prvotní příčině milionů mrtvých v polovině 20. století. V Praze se už několik intelektuálů domnívá, že němečtí politici zacházejí příliš daleko a vlastně tak napomáhají omlouvat výstřelky spáchané koncem války na sudetských Němcích. Také tím umožňují zbavit viny českou politickou elitu, která prakticky celá odmítá odsoudit etnické čistky v Sudetech. "Je politováníhodné, že němečtí politici, intelektuálové a novináři se prakticky řadí po bok těch, kdo falšují dějiny a popírají veškerou zodpovědnost," míní v tomto smyslu politolog Bohumil Doležal.

Le Monde: Praha a Berlín se po měsících napětí udobřují

Návštěva šéfa cizí vlády v Praze zřejmě nikdy nebudila taková očekávání a tolik nadějí jako páteční jednodenní oficiální cesta německého kancléře Gerharda Schrödera do hlavního města České republiky, napsal francouzský odpoledník Le Monde. Podle něj návštěva šéfa německé vlády v české metropoli představuje ukončení roztržky a následného pečlivého sbližování Prahy a Berlína, které trvalo 18 měsíců. Le Monde připomíná, že Schröder v březnu 2002 zrušil svou návštěvu Česka v souvislosti s ostrou polemikou mezi českými a německými politiky ohledně odsunu Němců ze Sudet po druhé světové válce. Vzhledem k tomu, že se tehdejší premiér Miloš Zeman odmítl omluvit za své označení Sudet za "Hitlerovu pátou kolonu", byl návrat k poklidným bilaterálním vztahům dlouhý, píše deník. Připomíná, že německá pravice a sudetoněmecké organizace vytrvale lobbovaly v Evropském parlamentu za odsouzení stále platných Benešových dekretů. Aktivity bavorské CSU vedly k tomu, že Česká republika při hlasování o přistoupení nových zemí do Evropské unie obdržela v Evropském parlamentu nejméně hlasů, píše Le Monde.

V Praze se demonstrovalo za zachování lužickosrbské školy

Proti zrušení druhého stupně lužickosrbské základní školy v Chrósčicích v Sasku protestovala v pátek v Praze asi stovka lidí z České republiky i Německa. Zamýšlené rušení školy podle demonstrujících může znamenat vážné ohrožení budoucnosti lužickosrbského společenství. Předali proto otevřený dopis na německém velvyslanectví a na Úřadu vlády, kde v té době jednal premiér Vladimír Špidla s kancléřem Gerhardem Schröderem.

Demonstranti s červeno-modro-bílými lužickosrbskými vlajkami a transparenty se vydali z Malostranského náměstí nejprve k velvyslanectví a pak zpět přes náměstí k vládní budově. "Je to pro nás existenciální záležitost, a tak budeme bojovat, dokud škola nebude obnovena," řekl novinářům Heiko Kosel, Lužický Srb a poslanec saského zemského sněmu. Místopředseda české Společnosti přátel Lužice Radek Čermák Radiu Praha řekl, že Německo by mělo dodržovat zásady Rady Evropy, pokud jde o národnostní menšiny. Podle předsedy společnosti Leoše Šatavy je nutnost zachování jazyků a kultur v Evropě chápána jako cennost. "Německo by si mělo uvědomit odpovědnost, kterou vůči Lužickým Srbům má," prohlásil na shromáždění Šatava. Chrósčice jsou symbolem problémů Lužice, podotkl. Asimilace této národnostní menšiny podle něj pokračuje i v současné době.

Vleklý spor kolem uzavírání tříd s lužickosrbskou výukou v německé spolkové zemi Sasko provázely konflikty již v roce 2001. Tehdy byla uzavřena jedna třída a nakonec celá střední škola s lužickosrbským vyučovacím jazykem v obci Crostwitz. Osudy slovanské menšiny v Německu a německé v Česku se dostaly i na pořad Česko-německého diskusního fóra.

S platbami u lékařů ministryně Součková v ČSSD nepochodila

S platbami pacientů u lékařů a v nemocnicích místopředsedkyně ČSSD a ministryně zdravotnictví Marie Součková u stranických špiček nepochodila. Její myšlenku v pátek projednávalo politické grémium. "V tuto chvíli to skutečně vnímám jako prohlášení ministryně zdravotnictví, nikoliv místopředsedkyně sociální demokracie," řekl na tiskové konferenci v Lidovém domě místopředseda ČSSD Martin Starec.

Součková již dříve uvedla, že by lidé měli za návštěvu u praktického lékaře platit 50 korun a za napsání receptu 20 korun. Vyšetření u specialisty bez doporučení praktického lékaře by je mělo přijít na 100 korun. Předcházet prý ale musí přijetí řádných zákonů, které zprůhlední financování zdravotnictví, a správné nastavení nemocniční sítě.

Starec připomněl, že záměr ministryně odmítl i premiér Vladimír Špidla a další členové stranického vedení. Distancoval se od něj i Josef Samec, který se hodlá ucházet o senátorské křeslo v doplňovacích volbách na Strakonicku. Není to podle něj zanedbatelná částka, jak tvrdí ministryně. "Že nám to nepřispívá k popularitě, to je víc než zřejmé," zdůraznil.

Rektoři chtějí pět miliard navíc, Buzková alespoň 1,7 miliardy

Ministryně školství Petra Buzková chce rozpočet vysokých škol v příštím roce zvýšit minimálně o 1,7 miliardy korun, rektoři žádají pět miliard navíc. Z toho 1,7 miliardy potřebují na zaplacení nově přijatých studentů, zbytek si vyžádá rozjezd reformy vysokého učení. "Čím déle budeme reformu odkládat, tím hůře," řekl v pátek rektor Univerzity Pardubice Miroslav Ludwig Českému rozhlasu během jednání České konference rektorů v Pardubicích.

Buzková považuje financování vysokých škol, které letos dostaly od státu asi 18,5 miliardy, za prioritu svého resortu. Peníze chce najít v deseti miliardách dodatečných příjmů státního rozpočtu, ale pravděpodobně to bude méně, než chtějí rektoři. "Rozpočet není uzavřen. Nezbytná částka pro solidní fungování veřejných vysokých škol pro příští rok, tam je minimální navýšení současného rozpočtu o 1,7 miliardy," řekla Buzková v rozhlase. Věří, že při vyjednávání bude úspěšná.

České vysoké školy potřebují podle Ludwiga zvýšit své rozpočty, aby mohly nastartovat reformu a obstát v evropské konkurenci. Pokud neuspějí, jsou připraveny přistoupit k nátlakovým akcím. Rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm už ve čtvrtek varoval, že nesplní-li vláda a parlament požadavky univerzit na zvýšení jejich rozpočtů, mohly by vysoké školy přistoupit k protestům.

Viceguvernér Basry ocenil práci českých vojáků a zdravotníků

Viceguvernér jihoirácké provincie Basra Madžíd Timini v pátek ocenil práci, kterou v Basře odvádějí čeští vojáci. Navštívil základnu českých vojáků i českou polní nemocnici a všem udělil pamětní medaili. Učinil tak těsně před střídáním českého kontingentu, které začne v sobotu a skončí za měsíc.

Jak sdělil z Basry ČTK kapitán Tomáš Zbořil, první skupina českých vojáků je v Basře očekávána v sobotu odpoledne. Už v neděli ráno se vojenský speciál vrátí do Prahy s devíti malými Iráčany, kteří trpí vrozenými a chirurgicky napravitelnými srdečními chorobami. V české polní nemocnici bylo ze 30 podobně nemocných pacientů vybráno pět dívek a čtyři chlapci. Vyšetření se na místě podílel dětský kardiolog z motolské nemocnice v Praze Viktor Tomek. K léčbě do Prahy každé dítě letí v doprovodu jednoho dospělého příbuzného. Děti jsou ve stáří od jednoho do deseti let. Léčebný pobyt nemocných iráckých dětí v ČR organizuje české ministerstvo vnitra v rámci humanitárních evakuací. První skupina nemocných malých Iráčanů byla do Prahy převezena na začátku srpna.

Kontingent 7. polní nemocnice působí v Basře od dubna. Provoz špitálu byl zahájen 18. května a čeští zdravotníci od té doby podle Zbořila ošetřili 6500 pacientů a provedli 120 operací. K rotaci je připraveno 273 vojáků, mezi nimiž je 123 zdravotníků a lékařů, kteří vystřídají personál polní nemocnice. Češi mají mandát do konce roku, ale uvažuje se o dvouměsíčním prodloužení.

Někteří vojáci před odletem do Iráku přiznávali nejisté pocity

Když se v pátek dopoledne v Hradci Králové za vojáky mířícími do Iráku zavřely dveře autobusů, na tvářích příbuzných se objevily slzy. Nejistotu a obavy před odletem do Iráku přiznávali i někteří z vojáků. "Ty pocity jsou všelijaké, člověk nikdy neví, jak to dopadne. Synovi jsem misi ale nerozmlouval, je to jeho rozhodnutí, má vlastní rodinu, ať se stará," řekl zpravodaji ČTK například Luboš Míšek z Čáslavi. Poprvé na zahraniční misi odlétá šestačtyřicetiletý Vojtěch Humlíček z Hradce Králové, který je velitelem 7. polní nemocnice. "Ptáte se na pocity? No samozřejmě je to pro mě první mise, takže trochu nejisté," přiznal po nástupu.

V Iráku české vojáky čeká nejistá bezpečnostní situace, extrémní vedra a choroby, které se v Čechách nevyskytují. "Trochu z toho obavy jsou, ale příprava byla poměrně náročná a všichni příslušníci jsou podle mě schopni se adaptovat na dané podmínky. Navíc jsem byl v Iráku na odborné stáži, takže vím, co nás na místě přímo čeká," řekl Humlíček. Přiznává, že rodina jeho odjezdem není nadšena. "Jenže jsem voják a armádě jsem k dispozici, kam mě pošle, tam půjdu," poznamenal.

Zatímco někteří vojáci připouštějí obavy, část mužů z kontingentu má již zkušenosti z misí v cizině a nebezpečí si nepřipouští. "Já odlétám již počtvrté, takže pocity jsou normální," řekl ČTK jeden z vojáků, který již působil v českých misích v Bosně a v Kuvajtu. "Díky zkušenostem z Kuvajtu mohu říci, že se vracím na místa, která znám. Na teplo jsem už zvyklý," dodal.

Havel: Válka v Iráku je morální, pochybuji o načasování a způsobu

Bývalý prezident Václav Havel považuje válku v Iráku za morálně ospravedlnitelnou. Americko-britský útok totiž vnímá jako projev "nelhostejnosti" ke genocidnímu režimu Saddáma Husajna, který vyvražďoval vlastní obyvatelstvo. Pochybuje ale o načasování a způsobu provedení vojenské akce. "Otevřeně, byť diplomatickým jazykem, jsem to řekl i prezidentu (Georgi) Bushovi a dalším politikům, pokud jsem měl k tomu příležitost," uvedl Havel v rozhovoru, který v pátek otiskl Večerník Praha. Na principu, že Saddámův režim bylo správné odstranit, se tím ale nic nemění, soudí někdejší disident.

Havel letos krátce před odchodem z Pražského hradu spolu s premiéry sedmi evropských zemí podepsal dopis, kterým podpořili vojenský zákrok Spojených států proti Bagdádu. "Dopis jsem tehdy podepsal ve chvatu na základě konzultace a doporučení z ministerstva zahraničí. Když jsem ho potom v klidu studoval, zjistil jsem, že v něm není nic, s čím bych nesouhlasil," uvedl v rozhovoru Havel. Ministerstvo zahraničí se přitom od jeho postoje distancovalo a označilo ho tehdy za Havlovu soukromou iniciativu.

Havel poznamenal, že jeho záměrem rozhodně nebylo štěpit Evropu. "Dokonce jsem byl překvapen tím štěpným procesem, protože ještě na podzimním summitu (Severoatlantické) aliance v Praze panovala naprostá harmonie mezi Amerikou a evropskými státy i v otázce Iráku," prohlásil bývalý prezident. Válka v Iráku způsobila velké napětí mezi USA a některými jejími spojenci v Evropě, zejména Německem a Francií, které s útokem nesouhlasily. Postoj k Iráku rozdělil i Evropskou unii.

Havel se vyjádřil i k návrhu evropské ústavy. "Cizí, ba nepochopitelný" se mu zdá "etnický" boj o to, aby každý stát rozšířené Evropy měl svého komisaře. "Lepší dobrý komisař Ir než špatný komisař Čech," podotkl. Zároveň hájí právo každé členské země, bez ohledu na její velikost, ovlivňovat dění v EU. "A proto jsem už kdysi dávno navrhoval dvoukomorový systém, kde by v jedné komoře bylo zastoupení podle počtu obyvatel, jako je tomu v Evropském parlamentu, a v druhé komoře by každý stát měl své tři zástupce, takže by si byli všichni rovni," soudí Havel.

Hospodářská komora odstartovala petiční akci za tvrdší reformu

Hospodářská komora v pátek oficiálně odstartovala petiční akci za tvrdší reformu veřejných financí. Zástupci komory považují chystanou reformu za nedostatečnou, a proto přichystali petici, která má vytvořit protiváhu odborovým svazům. Podle prezidenta Hospodářské komory Jaromíra Drábka má většina českých a moravských podnikatelů z jednání odborářů obavy. "Opravdu se bojíme, že vláda podlehne nátlaku odborářů a reformu veřejných financí rozmělní přílišnými ústupky," řekl.

Podle zástupců komory je chystaná reforma útokem na živnostníky a drobné podnikatele, kteří nemalými částkami přispívají do státní pokladny. Součástí reformy veřejných financí musejí být podle nich kroky vlády směřující k efektivní kontrole vyplácených státních dávek - podpory v nezaměstnanosti, nemocenských dávek a sociální podpory. "Proto jsme se dnes rozhodli předat své připomínky k reformě ministrovi průmyslu a obchodu," řekl Drábek.

Ministr průmyslu Milan Urban však obavy o případné změkčení reformy vyvrací. "Vláda odborářům neustoupí ani o krok, ale nevíme, jestli jim ustoupí Poslanecká sněmovna," řekl na páteční snídani se středočeskými podnikateli. V případě, že by reforma parlamentem neprošla, znamenalo by to podle něho neodvratný pád vlády.

Agrární komora otevře kvůli vstupu do EU informační centrum

Agrární komora chce v následujících měsících pro zemědělce v Olomouci otevřít informační a poradenské centrum, které je seznámí s podmínkami v Evropské unii. Naleznou zde například informace, jak dosáhnout na co největší část finančních podpor z evropských zdrojů.

"Prvovýrobci i zpracovatelé mohou získat slušné finance, avšak při dodržení přísných kritérií. V Olomouci, kde má Agrární komora své sídlo, proto chceme otevřít informační centrum, které by mělo začít fungovat v době našeho vstupu do EU," řekl dnes novinářům předseda olomoucké agrární komory Drahomír Tobiáš. Zpráva pro Evropskou komisi podle něj uvádí, že Česká republika si dosud v přípravě zemědělství na vstup do EU nevedla příliš dobře. "Z pěti kandidátských zemí jsme se umístili na posledním pátém místě. Hrozí proto, že farmáři po začlenění země do EU přijdou o mnoho milionů eur dotací," upozornil.

V Bruselu pokračuje šetření českých bank

Evropská komise požádala v polovině srpna českou stranu o dodatečné informace ve věci státní pomoci České spořitelně, kterou vyšetřuje proto, aby zjistila slučitelnost okolností její privatizace s právem EU. Tříměsíční lhůta pro vyjádření EK, spuštěná původně v červnu, tak začala běžet znovu. Podle zdrojů EK to však zatím nenarušuje celkový harmonogram šetření.

"Cílem našeho počínání je vyhodnotit opatření státu vůči českým bankám v rámci jejich privatizace a zjistit, které z těchto kroků budou stále účinné v okamžiku, kdy bude Česká republika vstupovat do EU. Proces zatím běží podle plánu," řekla ČTK Amelia Torresová, mluvčí komisaře pro hospodářskou soutěž Maria Montiho. Zdroje EK potvrdily, že po ČS očekávají od brněnského Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (UOHS) během září zprávu o Komerční bance. Koncem roku pak mají obdržet největší sousto, informace o okolnostech privatizace Československé obchodní banky (ČSOB) a zejména její dnešní nedílné součásti, Investiční a poštovní banky (IPB).

Zkoumání probíhá diskrétně za zavřenými dveřmi Montiho úřadu a za značné pozornosti české vlády i majitelů vyšetřovaných bank - rakouské Erste Bank (ČS), francouzské Société Générale (KB) a belgické KBC (ČSOB). Podle dobrých zdrojů je v kuloárech aktivní i Nomura, někdejší významný podílník v IPB, která by mohla být jedním z inspirátorů občasné dramatizace celého procesu.

Nejde o málo. Podle odhadů EK nasypal český stát do sanace bank koncem 90. let kolem deseti miliard eur (dnes 300 miliard korun), což odpovídá asi pětině českého hrubého domácího produktu. Většina z těchto peněz šla na jednorázovou sanaci, účinky státní pomoci tedy skončily. V řadě případů však pomoc doprovázely státní záruky, například při převedení špatných pohledávek do Konsolidační banky, nebo daňové úlevy. Pokud by trvaly po vstupu do EU, bude to státní pomoc, a priori zakázaná. Smyslem nynějšího cvičení je ji odhalit, přesně popsat a vyčíslit, srovnat s právem EU. Pokud vyhovuje podmínkám restrukturalizace bank, které připouštějí veřejnou podporu, zapsat ji ještě před vstupem na otevřený seznam povolených případů státní pomoci, který je přílohou Smlouvy o přistoupení.

EU poskytne Česku podporu na restrukturalizaci 280 hektarů vinic

Evropská unie poskytne tuzemským vinařům prostředky na restrukturalizaci a přeměnu zhruba 280 hektarů vinic. Předběžný propočet částky na hektar vychází na 194.000 korun. Podpora EU se týká odrůdové přeměny, přesunů vinic do svahů, ale i závlah nebo zvýšení počtu keřů. Vyplývá to z odborných přednášek na páteční Znojemské galerii veltlínů.

Tuzemští vinaři se po vstupu do unie stanou součástí společné zemědělské politiky a tím i organizace trhu s vínem. Budou přitom moci využívat systém podpor. Například na soukromé skladování stolního vína a moštu dostanou paušálně 0,01544 až 0,06152 eura na den a hektolitr. Při užití hroznů na výrobu hroznové šťávy dostanou vinaři podporu 4,952 eur na 100 kilogramů produktu. Producenti mohou získat rovněž vývozní náhradu za export vína do třetí země. S osvědčením a vývozní licencí činí například nyní částka na vývoz stolního vína do ČR 3,771 až 6,271 eur na jeden hektolitr podle obsahu alkoholu. Při jednáních v Kodani získali vinaři výjimku a nemusí povinně destilovat vedlejší produkty z výroby vína, tedy výlisky a kaly.

Pokud se některý pěstitel vzdá vinohradnictví, získá prémii za plochu, kde bude po vyklučení ztraceno právo na opětovnou výsadbu. Částka se stanovuje podle průměrného hektarového výnosu a činí v přepočtu 43.500 až 396.000 korun na hektar. Vinohradníci také nebudou smět překročit stanovený maximální hektarový výnos z vinice, pokud nechtějí víno prodávat pouze jako stolní. Z řady dalších změn v oboru budou pro spotřebitele viditelné nové kategorie, například zemské víno, víno originální produkce nebo výběr z cibéb jako nový druh v kategorii vín přívlastkových.

Společnost Libra Electronics otevře v říjnu pobočku v Nizozemsku

Českobudějovická společnost Libra Electronics, která patří mezi největší tuzemské distributory výpočetní techniky, otevře začátkem října pobočku v nizozemském městě Hertogenbosch. Zástupce generálního ředitele firmy Stanislav Bryx v pátek ČTK řekl, že pobočka bude mít statut obchodní kanceláře a převezme všechny současné obchodní aktivity firmy v západní Evropě. "Důležitým faktorem, proč pobočka vznikla právě v Nizozemsku, je skutečnost, že už zde máme velké exportní zákazníky a země je pro nás důležitým logistickým centrem," vysvětlil Bryx. Pobočka podle něj bude přímo řídit aktivity v západní Evropě a zaměří se více na distribuci a marketing počítačů a notebooků Leo. Dosud Libra Electronics působila na Slovensku a v Rumunsku, pobočka v Nizozemsku je tak jejím prvním krokem do západní Evropy.

Středočeský kraj zvažuje spolupráci s Moskevskou oblastí v Rusku

Středočeský kraj zvažuje spolupráci s Moskevskou oblastí v Rusku. Delegace zástupců kraje se na čtyřdenní návštěvě Moskevské oblasti 9. až 12. září pokusí s ruskými kolegy hledat společná témata budoucích kontaktů. Cílem návštěvy je vzájemné představení regionů a diskuse o možných úrovních evropské spolupráce, oznámil ČTK mluvčí kraje Martin Krafl.

Zájem o spolupráci a navázání na někdejší obchodní a podnikatelské aktivity vzešel z ruské strany, řekl středočeský hejtman Petr Bendl. Soudí, že bude určitě užitečné vzájemně se informovat například o současných podnikatelských a investičních možnostech. "Mám pocit, že v době, kdy jsou politici často kritizováni za to, že se dívají jenom na Západ, je škoda přerušovat veškeré vazby na Východě," prohlásil hejtman.

V navazování mezinárodních kontaktů je Středočeský kraj aktivní. Partnerství navázal už se čtyřmi evropskými regiony, naposledy se švédským regionem Västra Götaland. Kraj je pyšný na čtyřstranné partnerství, které společně uzavřel s německou spolkovou zemí Porýní-Falc, francouzským regionem Burgundsko a polským Opolským vojvodstvím.

Chomutovský státní zástupce je podezřelý z porušení zákona

Chomutovský okresní státní zástupce Ladislav Kosán je podle krajského státního zástupce Jana Jakovce podezřelý, že "neoprávněně ovlivňoval při rozhodování jiného státního zástupce s určitým náznakem finančního vyrovnání". "Proto jsem podal loni v srpnu návrh na kárné řízení s tímto státním zástupcem," informoval v pátek ČTK Jakovec. Kárný senát Nejvyššího soudu ČR podle něj nyní kárné řízení přerušil a případ předal k prošetření policii. "Nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová mne ve středu informovala, že proto podala návrh ministru spravedlnosti na dočasné zproštění výkonu funkce státního zástupce Ladislava Kosána," uvedl Jakovec. O tomto návrhu rozhodne předseda vlády Vladimír Špidla, který po odchodu Pavla Rychetského do čela Ústavního soudu zastává funkci ministra spravedlnosti. Pokud Špidla návrhu Benešové vyhoví, pak od doručení jeho rozhodnutí o dočasném zproštění k výkonu funkce nebo ode dne, který určí, je státní zástupce fakticky postaven "mimo službu".

Soud bude v kauze Harracha řešit dědické řízení v roce 1945

Podstatou soudních sporů, ve kterých Ernst Harrach žádá o stamilionový majetek, bude zjistit, jak v roce 1945 vypadalo v Československu dědické právo. Stát tehdy zkonfiskoval na základě Benešových dekretů majetek Harrachovu předkovi více než měsíc po jeho smrti. Podle Harrachova právníka Pavla Hrdiny však není možné něco zabavit mrtvému. Jiný právní názor ale říká, že to bylo podle tehdejších předpisů v pořádku.

"Odpověď ať nikdo nehledá v Benešových dekretech, odpověď je v rakouském dědickém právu," řekl ČTK Jan Bárta z Ústavu státu a práva. V dědickém řízení se od roku 1918 do roku 1950 postupovalo podle právní úpravy převzaté z rakouského mocnářství. "Když člověk zemřel, nazýval se jeho majetek pozůstalost a byl to pořád jeho majetek," tvrdí Bárta. Do doby, než se dědic ujal pozůstalosti, proto podle něj nebylo možné zkonfiskovat majetek nikomu jinému, než zemřelému. Podle současné úpravy se dědictví nabývá smrtí zůstavitele. "Kdyby tenkrát platilo dnešní právo, zkonfiskoval by se majetek dědicům, aniž by se vědělo, kdo to je," vysvětlil Bárta. Připomněl, že dekrety navíc konfiskovaly majetek německý, maďarský, kolaborantský a zrádcovský, nikoliv Němcům, Maďarům, kolaborantům a zrádcům. "Konfiskační řízení nebylo o majiteli, ale o čísle popisném a katastrálním," dodal.

Harrachův advokát však s tímto pohledem na tehdejší dědické právo nesouhlasí. Mezi smrtí zůstavitele a převzetím dědictví je institut takzvané ležící pozůstalosti. Tvrzení, že by až do doby převzetí dědictví náležela mrtvému, je pro Hrdinu nepřijatelné. "I tehdejší judikatura a komentáře se s tímto neztotožňují," tvrdí. Podle něj toto neakceptují ani v Rakousku, kde platí stejná právní úprava dosud. Dále Hrdina argumentuje tím, že konfiskace má trestní charakter. "Nemůžete postihnout zemřelou osobu, nemůžete mu něco zabavit, když nemá procesní legitimitu," tvrdí Hrdina. Podle něj jde v podstatě o to, že konfiskace směřuje proti zemřelému, ale de fakto postihuje dědice.

V této souvislosti se kauza Harracha podobá kauze Františka Oldřicha Kinského, který také zavalil soudy řadou žalob na určení majetku. Kinského otci byl majetek zkonfiskován kvůli údajné kolaboraci s nacisty. Kinského právník ale tvrdí, že Kinského otec byl jenom správce majetku a skutečným majitelem byl tehdy nezletilý František Oldřich. Také v tomto případě by tedy šlo z tohoto pohledu o neoprávněný postih. Dokonce i v kauze Kinského by nakonec zřejmě bylo možné uplatnit teorii Harrachova advokáta o ležící pozůstalosti. Kdyby totiž někdo vyvrátil tezi o tom, že Kinského otec nebyl majitelem, ale správcem, a tudíž proti němu konfiskace směřovala oprávněně, bylo by možné namítnou, že i v jeho případě přišla konfiskace majetku až po jeho smrti. Kinského otec totiž zemřel před Vánoci 1938.

V neděli se uskuteční Evropský den židovské kultury

Do Evropského dne židovské kultury se v neděli zapojí české i moravské židovské obce, organizace, sdružení a spolky. Otevřeny budou modlitebny, hřbitovy a muzea, uskuteční se výstavy a kulturní akce. Církev československá husitská při té příležitosti zpřístupní řadu bývalých synagog, které od konce druhé světové války užívá jako kostely. Hlavní koordinátor projektu Peter Gyori ze společenství Bejt Praha ČTK informoval, že loni se k této mezinárodní nekomerční iniciativě připojilo 230 evropských měst ve 22 zemích. Letošní Evropský den židovské kultury má téma Judaismus a umění.

Pátkem 5. září se stává kompletním nové vydání Ottova slovníku naučného.

Na knižních pultech se v pátek objevil osmadvacátý, poslední díl slovníku, a spolu s 12 svazky dodatků je tak nejslavnější česká encyklopedie již znovu k dispozici celá. Pražská nakladatelství Argo a Paseka ji vydávaly postupně od roku 1996. Reedice je reprintem, tedy přesnou kopií, původního vydání.

"Projekt druhého vydání byl považován za příliš riskantní, ale oběma nakladatelům se vyplatil. Zájem veřejnosti o ně byl po celých sedm let, kdy slovník vycházel s roční frekvencí pěti svazků, mimořádný a počet prodaných výtisků prakticky dosáhl počtu prodaných výtisků při jeho vydání prvním," řekla ČTK Marcela Turečková z nakladatelství Argo. Původní vydání slovníku bývá označováno za největší nakladatelský počin české historie. Slovník i s dodatky obsahuje téměř 250.000 hesel a podle odhadu nakladatele je tvoří 170 milionů znaků.

"Pilulka po" může dospívajícím usnadnit sexuální začátky

Pohotovostní nouzová antikoncepční "pilulka po" může dospívajícím usnadnit začátky sexuálního života, upozorňují lékaři. Považují za potřebné zvyšovat informovanost mladých lidí o této i jiných antikoncepčních metodách. Přestože se totiž v Česku od roku 1991 čtyřnásobně snížil počet potratů, je v tuzemsku ve srovnání se západními stále dvakrát více mladých žen, které potrat podstoupí. Zbytečně, míní lékaři. Antikoncepční metody umožňují vést odpovědný sexuální život a traumatický zážitek přerušení těhotenství s častými dlouhodobými psychickými následky si ušetřit. Nouzová antikoncepce může "vytrhnout trn z paty" zvláště mladým Čechům, kteří nyní začínají sexuálně žít mezi 15 a 17 lety, řekl novinářům gynekolog Jozef Janáč.

Jediný český mnich žijící v ruských klášterech se vrací domů

Sedm posledních let prožil třicetiletý Roman Hrdý z Kroměřížska v pravoslavném klášteře Svatá Trojice- Sergijeva Lavra ve městě Sergijev Posad nedaleko Moskvy. Studoval zde teologii a stal se jediným českým mnichem působícím v ruských klášterech. Po sedmileté misi se ale vrací domů, aby v Hrubé Vrbce na Hodonínsku pomohl založit první pravoslavný klášter v České republice. Původně studoval v Olomouci pedagogickou fakultu - obor matematika a biologie. Téměř okamžitě po ukončení studia a následné civilní službě ale vyrazil na východ. Sám říká, že mezi zdmi kláštera prožil nejkrásnější roky svého života. Jen nerad se proto bude v listopadu vracet. Na druhou stranu ale uznává, že musí vyslyšet přání olomouckého biskupa. Po návratu mu bude nejvíce chybět klášterní život a s ním i přísný režim, kterým se mniši řídí.

Václav Neckář v říjnu v pražské Lucerně oslaví své šedesátiny

Zpěvák Václav Neckář oslaví 21. října v pražské Lucerně své šedesáté narozeniny. Kristýna Horáčková z agentury BM Music ČTK sdělila, že se na prkna slavného sálu vrací po 17 letech. Pogratulují mu například Marta Kubišová a Helena Vondráčková, s nimiž na sklonku 60. let vystupoval v populárním triu Golden Kids. Doprovodí ho kapela Bacily.

Mezi gratulanty nebude podle Horáčkové chybět textař Zdeněk Rytíř a zpěvačka Vlasta Průchová. Neckář na koncertě převezme platinové desky za soundtrack s hudbou k filmu Šíleně smutná princezna a za desku Planetárium. Platinovou deskou za hudbu k Šíleně smutné princezně bude odměněn rovněž skladatel Jan Hammer. Za hudebníka dlouhodobě žijícího v USA převezme ocenění jeho matka Vlasta Průchová.

Neckář působil v letech 1965 až 1968 v pražském divadle Rokoko. Poté dva roky vystupoval v Golden Kids. Od roku 1971 vystupoval se skupinou Bacily. V 60. letech se objevoval i ve filmu, vedle role v Šíleně smutné princezně hrál ve Skřiváncích na niti a oscarových Ostře sledovaných vlacích. Loni v listopadu Neckáře postihla mozková příhoda.

V Minsku čeká české fotbalisty první ze dvou neodkladných úkolů

U kormidla české fotbalové reprezentace je kouč Karel Brückner už dvacet měsíců a národní tým zatím ani jednou neprohrál. Před následujícími dvěma zápasy kvalifikace s Běloruskem a Nizozemskem o přímý postup na Mistrovství Evropy ale na všechny předchozí zápasy musí zapomenout. K tomu, aby mělo dvouleté úspěšné tažení efekt, potřebují Češi sebrat v tomto dvojzápase šest bodů. První část je čeká sobotu v běloruské metropoli.

Reprezentace přicestovala do Minsku po osmi letech a řada účastníků tehdejšího zápasu si rychle vybavila zápas, který byl odrazovým můstkem k pozdějším stříbrným medailím z ME v Anglii. Paradoxně nejméně si na něj pamatovali sami hráči. "Špatné počasí, ošklivé šatny," bylo jediné, co se vybavilo Karlu Poborskému, vedle Pavla Nedvěda jednomu ze dvou pamětníků atmosféry tehdejšího utkání.

Na stadionu, který jako celé Bělorusko ještě nyní nese všechny stopy poslední evropské bašty socialismu, začala v pošmourném počasí výhrou 2:0 úspěšná etapa, která vyvrcholila o sedm měsíců později postupem do finále evropského šampionátu. Na trávníku budou v sobotu jen dva přímí aktéři, ale zápasy si budou v mnohém podobné. Také tehdy ještě po vítězství musel český tým potvrdit postup domácí výhrou v následném kvalifikačním duelu, a i tehdy Bělorusům už o nic nešlo.

Fotbalisté byli očividně rádi, že první ze dvojice zápasů už je za dveřmi. "Každý u nás pořád mluví o tom, jak musíme porazit Holanďany, ale je přece jasné, že tři body z Minsku mají stejnou hodnotu," upozornil brankář Petr Čech. Kapitán týmu Pavel Nedvěd si navíc všiml, že v mužstvu je zřetelné napětí. "Takové to správné nažhavení cítím. Všichni dobře víme, že ten zápas je skutečně klíčový. Ale to je dobře, taková atmosféra je před velkými zápasy na místě," vykládal kapitán.

Ani trenér Brückner nebere sobotní klání pouze jako předzápas k vypjatému duelu s Nizozemci. "Bude to velké dobývání defenzivy, v tom je přínos jejich nového kouče," všiml si zkušený trenér práce svého kolegy Anatolije Bajdačného. Brückner nečekaně naznačil, že možná do základní sestavy nepošle všechna svá esa. "Někteří ze šestice ohrožených trestem a nedávným zraněním nemusejí nastoupit," uvedl tajemně.

"Jednadvacítka" vyslala A-týmu varovný signál

Fotbalová jednadvacítka ztratila v kvalifikaci ME první body. Na půdě Běloruska prohrála 0:1 brankou Kalačova ze 78. minuty. Trenér českého týmu Werner Lička byl z prohry zklamán, především pak proto, že jediný gól vstřelili domácí ve chvíli, kdy jeho tým měl zápas pod kontrolou. "V prvním poločase nám hra vycházela do dvacáté minuty, pak jsme se zbytečně stáhli a nechali hrát soupeře, který se tak dostal do hry," krčil Lička rameny. Po důrazném pohovoru o přestávce se jeho hráči zvedli. "Už jsme zase předváděli svoji hru, měli jsme i několik šancí, jenže paradoxně se radoval soupeř. Ale Bělorusové ukázali, že jsou silným týmem a určitě ze skupiny postoupí," předpověděl český kouč a už plánoval, jak připraví svoje hráče na úterní zápas s Nizozemskem.

Počasí:

V sobotu nás v Česku čeká slunečný den, s teplotami 20 až 24 st. Na horách bude kolem 16. Foukat bude slabý jihovýchodní vítr.

05-09-2003