Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

01-09-2003

Premiér Špidla jednal se Schwimmerem o budoucnosti Rady Evropy

Především o budoucnosti Rady Evropy po rozšíření Evropské unie v příštím roce hovořili v Praze český premiér Vladimír Špidla a generální tajemník Rady Evropy Walter Schwimmer. Po rozšíření bude mezi 45 členy Rady Evropy už 25 členů Evropské unie. Český premiér ocenil roli rady v otázkách lidských práv. Schwimmer se také setkal s prezidentem Václavem Klausem. Prezident podle svého mluvčího zdůraznil, že po rozšíření EU bude potřeba zabránit duplicitě činností EU a Rady Evropy. "Bylo by zapotřebí vytvořit určité panevropské fórum, kde partnerem mezivládních organizací by byla také Evropská unie," řekl generální tajemník Rady Evropy po setkání se Špidlou. Fórum by podle jeho představ řešilo otázky, ve kterých EU figuruje jako partner ke zbývajícím zemí Rady Evropy, které nejsou členy unie. Takovými otázkami jsou například migrace lidí, praní špinavých peněz, organizovaný zločin, korupce a podobně, dodal Schwimmer.

Špidla sám nadnesl otázky bioetiky a biomedicíny. "Medicínský pokrok klade nové a nové etické otázky, například přístupnosti k určitým postupům či hloubce zásahům, které jsou ještě přijatelné," prohlásil. Tyto otázky podle Špidly nejsou řešitelné na úrovni jednotlivých států. Proto Schwimmerovi navrhl, zda by nebylo vhodné, aby tuto oblast pokrývala podobná instituce jako Mezinárodní agentura pro atomovou energii.

Se Schwimmerem obědval místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. Po pracovním obědě řekl ČTK, že tak jako OSN bude pro sebe hledat novou cestu, tak ji musí najít i Rada Evropy.

RE je vládní politická poradní organizace, jejímž úkolem je podpora evropské jednoty, ochrana lidských práv, usnadnění sociálního a hospodářského pokroku a koordinace politické činnosti mezi členskými státy. Snaží se i o harmonizaci právních řádů členských zemí.

Menší evropské země chtějí další jednání o znění evropské ústavy

Střední a menší evropské státy budou nadále prosazovat určité změny v návrhu evropské ústavy, které by zaručily rovnoprávné postavení s velkými členskými státy EU. Vyplynulo to z pondělní pražské neformální schůzky 15 členských a kandidátských zemí EU včetně České republiky. První tajemník českého ministra zahraničí Jan Kohout si nedokáže představit, že by jejich výhrady k návrhu ústavy velké země EU jako Německo a Francie na mezivládní konferenci ignorovaly. Kohout po setkání řekl, že účastníci konzultací nechtějí jednání o ústavě blokovat, ale chtějí hledat "konstruktivní řešení". Mezivládní konference, která začne v říjnu, by měla schválit návrh evropské ústavy, na němž se shodl Konvent EU. "Účastníci pražského setkání potvrdili, že návrh vytvořený Konventem je dobrým základem pro nadcházející mezivládní konferenci," stojí v prohlášení vydaném po pražské schůzce. Účastníci pražské schůzky usilují například o to, aby každá členská země měla v rozšířené EU svého komisaře a aby bylo zachováno rotační předsednictví EU.

Premiér Špidla: Základním principem EU je rovnoprávnost členských zemí

Základním principem Evropské unie je a musí i nadále být rovnoprávnost všech členských zemí bez ohledu na jejich velikost. Jakékoli řešení dalšího vývoje EU, kterým bychom se dostali do nerovnoprávného postavení, je pro Česko nepřijatelné. Prohlásil to český premiér Vladimír Špidla v rozhovoru pro pondělní německý deník Süddeutsche Zeitung. Odpověděl tak na otázku listu, jakou míru integrace unie považuje Česko z únosnou. Pokud se týká konkrétně společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, vidí Špidla prostor ke konvergenci. "Vytvořením schengenského systému se společnou vnější hranicí (a zrušením vnitřních hranic mezi členskými státy) a rovněž přijetím eura vznikla nezbytnost integrace také v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky společenství," uvedl premiér. "Nejsem si ale jist, jak by měl tento jednotný hlas Evropy znít. Řekl bych totiž, že Evropa bude mít tendenci k vícehlasosti," dodal.

Odmítl názory, že v EU probíhá nyní konflikt mezi malými a velkými členskými státy. "Dokud si unie uchová své základy, svou duši, nebude její politika definována geopoliticky, tedy podle toho, kdo je velký či malý, kdo je na severu a kdo na jihu. Bude ražena proměnlivými koalicemi vytvářenými k řešení konkrétních problémů." Česko nyní táhne za jeden provaz s ostatními malými státy a prosazuje s nimi zásadu "jeden komisař za každou členskou zemi", což se velkým nelíbí, protože příliš početná Evropská komise by podle nich byla málo funkční. "Potřebujeme silnou komisi, ale v tom není otázka počtu komisařů klíčová. Existuje totiž technokratická efektivita (na niž se v případě budoucí EK odvolávají "velcí", pozn. ČTK) a existuje politická efektivita (kterou argumentují malí). Nejsem si totiž jist, zda země, která by se necítila být v EK zastoupena, by byla ochotna přijímat její rozhodnutí, i kdyby bylo učiněno technokraticky rychle," vysvětlil Špidla.

Šéfové vládních stran a odborů se na změnách reformy neshodli

Šéfové vládních stran se při pondělním jednání s odborovými předáky v pražském Domě odborových svazů o jejich návrzích změn reformy veřejných financí na ničem neshodli. Předseda vlády a ČSSD Vladimír Špidla jim ale slíbil druhou etapu reformy, která bude zaměřena proti šedé ekonomice. Mnohahodinová schůzka rozpory "nepřeklenula ani neprohloubila", řekl premiér na tiskové konferenci. Obě strany si podle něj pouze objasnily své postoje. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch naznačil, že k jistým náznakům možných kompromisů obě strany dospěly u nemocenského a důchodového pojištění. Spolu se Špidlou ale připustil, že nejde o významný posun. Premiér zdůraznil, že jakákoliv dohoda by byla možná jen v rámci celé koalice.

Odboráři požadují, aby nemocenské dávky nebyly v prvních třech dnech kráceny, aby se doba studia počítala pro výpočet výše důchodu shodně jako doba skutečného placení pojištění a aby nebyla zrušena možnost dočasně kráceného předčasného důchodu. Požadují také, aby zůstala zachována nynější věková hranice pro odchod do penze a ženy aby do důchodu odcházely dříve podle počtu vychovaných dětí.

Premiér Špidla odborovým předákům předložil seznam předpokládaných opatření proti šedé ekonomice. Tato druhá etapa reformy veřejných financí by se podle něj měla uskutečnit v příštím roce. Premiér současně připustil, že některá z navrhovaných opatření obsahuje již první etapa reformy.

Obě strany jednaly také o zavádění šestnáctitřídního platového systému pro státní zaměstnance. Odboroví předáci podle Štěcha požádali vládu, aby zamezila propadu mezd významných skupin zaměstnanců. Špidla pouze připustil, že vláda zájem odborů zváží při projednávání rozpočtu na příští rok.

Prezident Klaus zahájil školní rok prvňáčkům na pražském Břevnově

Školní rok třem třídám prvňáčků v Základní škole Marjánka v pražském Břevnově zahájil v pondělí prezident Václav Klaus. V doprovodu starosty Prahy 6 Tomáše Chalupy rozdal všem prvňákům květiny a dětem, které projevily zájem, se i podepsal. Více než 40 minut pak prezident strávil za zavřenými dveřmi sborovny s učiteli, kteří se nepřipojili k výstražné stávce škol. Po ukončení návštěvy Klaus řekl, že svůj postoj ke stávce učitelů jasně demonstroval tím, že navštívil školu, kde se nestávkuje. "Myslím si, že další silnější slova jsou zbytečná, nechci se přetahovat s někým, kdo říká, že děti jsou rukojmí. Já stávku nepovažuji za metodu řešení problémů našeho školství," řekl prezident.

Přeji si, aby pro vás škola nebyla nutné zlo, vítala děti Buzková

Škola by pro děti neměla být jen nutným zlem. V tradičním rozhlasovém projevu u příležitosti zahájení nového školního roku to uvedla ministryně školství Petra Buzková. Její projev však kvůli stávce učitelů poslouchala ve třídách jen část žáků. Asi polovina základních a středních škol totiž zůstala uzavřena kvůli protestu, kterým se kantoři chtějí domoci zvýšení platů. Buzková se v projevu o stávce nezmínila. "Byla bych velice šťastná, kdybyste vzdělání chápali jako nesmírnou devizu, která vám umožní otevřít dveře do celého světa. Vašim učitelům z celého srdce přeji, aby se jim podařilo připravit vás na tuto cestu co nejlépe a aby oni sami byli spokojenými lidmi, kterých si všichni váží za zodpovědnou práci. Práci, kterou dělají nejen pro vás, žáky, ale pro nás všechny," uvedla Buzková.

Ministryně připomněla rovněž loňské ničivé záplavy. "Vloni jsem vás vítala ve školních lavicích v době, kdy se země pomalu vzpamatovávala z řádění živelné pohromy. Povodeň poznamenala všechny - nejen ty, kteří přišli do bezprostředního kontaktu s ničivou vodou," podotkla. Lidé byli podle ní spojeni tragédií, která také prokázala solidárnost občanů. "Letos není začátek školního roku provázen přírodní katastrofou a já pevně věřím, že nám osud chystá překvapení jen milá. Co vím jistě, je, že jsme zase o krok blíže tomu stát se součástí sjednocené Evropy. A právě pro vás děti a mladé lidi je to krok obrovský," poznamenala Buzková. Umožní jim to zejména získávat zkušenost v zahraničí. "Poznat jiné zvyky a kultury, osvojit si cizí jazyky a v neposlední řadě pomoci budovat dobré jméno naší země," zdůraznila ministryně. Do nového školního roku v rozhlasovém projevu popřála žákům i učitelům hodně zdraví, trpělivosti a síly.

Petra Buzková bránila děti před reportéry a dětem popřála štěstí

Ministryně školství Petra Buzková navštívila v pondělí českobudějovickou základní školu Matice školské, aby pozdravila školáky v první zářijový den. Dětem popřála, aby v budoucnu mohly mít pocit, že roky ve škole byly pro ně šťastná doba, a aby se jim ve škole líbilo. "Hodně se toho tady naučte, nechápejte chození do školy pouze jako nutné zlo, ale jako přípravu na váš další život a na vaši další práci," řekla Buzková malým prvňáčkům a hned od začátku se postavila na jejich stranu, když požádala fotoreportéry a kameramany, aby ji nepronásledovali do tříd a neděsili malé žáky. Škola, kterou Buzková jako první navštívila, byla jednou ze tří českobudějovických základních škol, které se nezúčastnily stávky odborů, přesto učitelé podpořili stávku svými podpisy umístěnými na dveřích.

Na adresu stávkujících učitelů ministryně uvedla, že nemá nic proti tomu, že legitimním způsobem vyjadřují své požadavky, nicméně stávku považuje za nadbytečnou. "Já se v celé řadě s jejich požadavky ztotožňuji, na druhé straně jsem přesvědčena o tom, že letos se udělal významný krok k naplnění jejich požadavků a z toho důvodu považuji stávku za nadbytečnou," uvedla Buzková.

Učitelé v Česku stávkovali

Pondělní výstražné jednodenní stávky za učitelské platy se zúčastnilo více než 3020 základních a středních škol z celkového počtu 5728 těchto ústavů. V internetové diskusi na serveru Lidovky.cz to řekl šéf školských odborů František Dobšík. Dodal, že stávkovalo přes 72.000 pracovníků ve školství. "Myslím, že je to dostatečný signál pro vládu," poznamenal odborový předák. Zůstane-li jednodenní stávka bez odezvy, uspořádají odbory další akce. "Jsme připraveni dále vyjednávat a pokud na nás vláda udělá dlouhý nos, budeme organizovat další protesty, případně i déletrvající stávku," řekl Dobšík.

Učitelé bojují za zachování padesátiprocentní výše 13. a 14. platů. Vládu by to u učitelů stálo osm miliard korun. Odboráři navrhují, aby kabinet využil desetimiliardové rezervy, kterou ministr financí nalezl v navrhovaném rozpočtu na příští rok. Dobšík prohlásil, že odbory chtějí, aby vláda začala naplňovat programové prohlášení, v němž slibuje zvýšení plateb pracovníků ve školství na úroveň srovnatelnou se státy Evropské unie. Průměrný učitel 1. stupně ve věku 35 let by podle něj měl mít měsíční plat kolem 18.000 korun hrubého.

Ministryně školství Petra Buzková ale už minulý týden varovala, že nynější hospodářská situace nedovoluje rychlejší nárůst platů pedagogů. Upozorňovala, že učitelé si polepší díky lepšímu zařazení do rozšířeného tarifního platového systému. "Je nutná vůle celé vlády navýšit kapitolu školství. Uvidíme, jak se nám podaří vést další jednání s vládou. Jsme dohodnuti, že jednat budeme v nejbližších dnech," uvedl na serveru Dobšík. Připustil, že odboráři si uvědomují, že kvůli demografickému vývoji klesá počet žáků ve školách. Prohlásil, že ze systému ročně samovolně odchází asi 2000 zaměstnanců. "Dochází k rušení škol a slučování tříd. Bohužel vláda pro příští rok schválila dvouprocentní snížení, což znamená 4500 zaměstnanců," řekl Dobšík s tím, že odbory o tom hodlají se zástupci veřejné správy jednat.

Odboráři jsou s účastí na stávce spokojeni

Pondělní výstražná stávka učitelů skončila. "V tuto chvíli lze víceméně hovořit o konečných fázích protestu a nyní nastává fáze vyhodnocování," řekl ČTK místopředseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Jiří Valenta. Přesné počty škol, které se stávky zúčastnily, budou odbory znát v pátek, nejpozději příští pondělí. Podle jejich odhadů se však do protestu za vyšší mzdy zapojilo více než 3000 základních a středních škol a 460 mateřinek z celé republiky a stávkovalo přes 72.000 lidí. Podle Valenty je to obrovská masa zaměstnanců, kteří vyjádřili svůj názor na finanční politiku vlády a odbory mohou být tudíž spokojeni. Organizované ukončení stávky odboráři nenaplánovali. "Tuto věc si řeší každý region po svém," poznamenal odborář. Záleží na formě protestu, který odborové organizace v jednotlivých oblastech zvolily. Někde zorganizovaly například demonstraci či průvod a po jeho skončení byla ukončena i stávka.

Berní úředníci a pracovníci ČSSZ většinou stávkovali

Zavřené dveře přivítaly v pondělí klienty téměř všech finančních úřadů a pracovišť České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) v republice. Mezi 08:00 a 09:00 nepracovala většina zaměstnanců, aby tak podpořila požadavek za zachování padesátiprocentní výše 13. a 14. platů. Úředníci stávkovali ve stejný den jako učitelé, kteří nezahájili školní rok ve více než 3000 školách. Z 230 územních pracovišť a ředitelství finančních úřadů se k hodinové výstražné stávce připojilo 217. "Spodní hranice účasti byla 75 až 80 procent, na většině úřadů ale stávkovali téměř všichni zaměstnanci," řekl ČTK šéf odborů finančních úřadů Zdeněk Tomášek. "Zdá se, že to proběhlo dobře, a teď musíme akorát věřit, že to splnilo i účel," dodal.

Pracoviště České správy sociálního zabezpečení se do stávky zapojila rovněž z více než 90 procent. "Do stávky nevstoupily okresy Děčín, Litoměřice, Žďár nad Sázavou, Benešov, Kladno, Praha-východ, Příbram a Rakovník," oznámila ČTK předsedkyně odborů správ sociálního zabezpečení Helena Šindelářová. Ostatní z 83 poboček byly buď úplně uzavřeny nebo v nich pracovala jen část zaměstnanců. Podle odborářky byla však na většině z nich účast téměř kompletní.

Z 82 katastrálních úřadů se podle předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací Aleny Vondrové účastnilo hodinové stávky nejméně 44. Odboráři však stále zjišťují informace ze Středočeského kraje a severní Moravy, takže účast bude pravděpodobně vyšší.

Pracovníci knihoven, jejichž odbory také avizovaly účast ve stávce, z naprosté většiny pracovali, a knihovny zůstaly otevřeny bez omezení provozu. Odborový svaz knihoven má základní organizace ve 44 zařízeních a informace o stávce obdržel jen od čtvrtiny z nich, podotkla místopředsedkyně svazu Drahomíra Škrabalová. Stávkovala například Národní knihovna v Praze, která otevřela až v 10:00, tedy o hodinu později než obvykle. Podle Hany Vajnerové z oddělení pro styk s veřejností nezaznamenali pracovníci knihovny žádné problémy, protože většina návštěvníků zřejmě věděla o stávce předem.

Své kolegy podpořili hodinovým přerušením práce i zaměstnanci dalších institucí, například některých úřadů práce, statistických, pozemkových, městských a obecních úřadů, jejichž seznam je uveden na internetových stránkách http:/statorg.cmkos.cz.

Zaměstnanci úřadů hodinovou výstražnou stávkou chtěli podpořit svůj požadavek na zachování 13. a 14. platů v současné, padesátiprocentní výši. Pokud by vláda další platy snížila nebo zrušila, plat většiny státních zaměstnanců by byl i přes nový systém odměňování příští rok i o několik tisíc korun nižší, tvrdí odbory.

Patria: Příští rok zaplatí stát 31 miliard Kč na úrocích

Rostoucí deficity českých veřejných financí zvyšují také částku, kterou stát musí každoročně zaplatit za úroky z dosavadních dluhů. Zatímco letos stát na úrocích zaplatí 24 miliard korun, v příštím roce to již bude 31 miliard a v roce 2005 dokonce 43 miliard Kč, vyplývá z analýzy společnosti Patria Online. Letos tak staré dluhy státu přijdou průměrného Čecha na téměř 2400 korun, za dva roky to však již bude téměř 4200 Kč, řekl ČTK hlavní ekonom Patria Online David Marek.

Ministerstvo financí je však optimističtější. "Předpokládáme, že na úrocích zaplatíme méně, než tvrdí Patria," řekl ČTK Pavel Filipec z ministerstva. Odhad na rok 2003 je podle něj ještě relativně přesný, v dalších letech se však předpověď Marka a ministerstva stále více rozcházejí. Podle údajů společnosti Patria by se deficit veřejného sektoru mohl v roce 2006 přehoupnout přes jeden bilion korun a každý z nás by tak obrazně dlužil téměř 100 tisíc korun.

Naštěstí ale nerostou pouze dluhy veřejného sektoru, ale také celá česká ekonomika. Do roku 2005 by měl hrubý domácí produkt (HDP) České republiky vzrůst o 293 miliard, tedy o necelých 29 tisíc Kč na občana. Ministerstvo předpokládá, že české hospodářství bude sílit ještě rychleji. Stát počítá se zadlužováním i v dalších letech, tempo růstu deficitu by se však mělo snižovat. Vládní reforma veřejných financí by měla v letech 2004 až 2006 snížit výdaje veřejného sektoru o 200 miliard tak, aby se schodek státního rozpočtu snížil z letošních sedmi na čtyři procenta HDP.

V letošním roce měl rozpočet skončit se schodkem 111,3 miliardy korun, ale nečekané mimořádné výdaje státu jej zvýšily až ke 130 miliardám Kč. Za zvýšení deficitu může především prohraná arbitráž se společností CME, které stát musel za neochráněnou investici do televize Nova zaplatit 10,6 miliardy korun. Další miliardy spolkla půjčka od Evropské investiční banky, kterou se hradily škody z loňských povodní. Na rok 2004 ministerstvo financí počítá se schodkem 118 miliard korun.

Pěstitelé ukončili sklizeň chmele, výnosy klesnou až o třetinu

Drtivá většina z téměř 150 pěstitelů chmele již ukončila sklizeň, letošní úrodu ale označují za podprůměrnou. Z dosavadních údajů lze výnos odhadnout na 0,85 tuny chmele z hektaru, což je meziroční propad o 20 až 30 procent, řekl ČTK tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Zdeněk Rosa. Příčinou slabé úrody jsou tropická vedra a nedostatek srážek v období, které je pro růst chmele rozhodující. Pěstitelé tak očekávají propad tržeb o 120 až 140 milionů korun. Je to další rána po loňském poklesu tržeb o 150 milionů korun v důsledku silné koruny. Vážné škody navíc způsobila ničivá vichřice, při níž padlo přes 130 hektarů chmelnic, dalších 200 hektarů poničilo krupobití.

Problémy způsobují chmelařům i nízké výkupní ceny, které letos odborníci odhadují na 135.000 korun za tunu usušeného chmele. "Cena českého chmele v posledních deseti letech padá a tato plodina se proto už v žádném případě nedá nazývat zeleným zlatem. V roce 1992 se průměrná cena pohybovala kolem 190.000 korun za tunu, v současné době už nepokrývá ani výrobní náklady," podotkl Rosa.

Pěstitelé letos chmelem osázeli 5942 hektarů ploch, což je o 26 hektarů méně než loni. Z celkové produkce 80 až 85 procent českého chmele směřuje na vývoz. Největším odběratelem je Japonsko, které se na exportu podílí 45 procenty.

Veřejnost se rozloučila s bývalým šéfem Ústavního soudu Kesslerem

Rodina, veřejnost i soudci se v pondělí v brněnském krematoriu rozloučili s bývalým předsedou Ústavního soudu Zdeněk Kesslerem. "Kessler se zasloužil způsobem ne zvlášť viditelným, skromným, že se v České republice obnovilo ústavní soudnictví jako jeden ze základních pilířů právního státu," uvedl ve smuteční řeči předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Kessler zemřel před týdnem ve věku nedožitých 77 let. "Vážím si, jak velkorysý a optimistický měl pohled na svět. Nikdy si nestěžoval a vše řešil s takovou porcí anglického humoru, že jsme mu mohli jen závidět," řekl Rychetský a otočen k rakvi dodal: "Zdeňku, dohlédni tam nahoře na nás!" Smutečního obřadu se zúčastnila většina bývalých i současných ústavních soudců, vedení Nejvyššího soudu i Nejvyššího správního soudu a vedení města Brna. Přijel i poslanec Ivan Langer či režisér a herec Jan Kačer. Kessler stál v čele Ústavního soudu od jeho vzniku v roce 1993. Kvůli zdravotním potížím letos v únoru odstoupil.

Předseda Konfederace politických vězňů Stanislav Drobný zavzpomínal na život Kesslera jako politického vězně. "Pro každého z nás vytvářel svým způsobem pocit domova," uvedl. Kesslerova odvaha přinášela do muklovského prostředí sílu, vzpomněl Drobný. "Ztrácíme nejvýznačnějšího zakladatele polistopadového právního státu a zastánce tvrdého vyrovnání s komunistickou minulostí," dodal Drobný.

Kessler má v Ústavním soudu pokračovatele z řad nejbližších - jeho dcerou je Dagmar Lastovecká, bývalá brněnská primátorka a pozdější předsedkyně senátního ústavně-právního výboru. Ústavní soudkyní ji prezident Václav Klaus jmenoval minulý týden.

Cyklisté jedou napříč zemí a chtějí tak bojovat proti drogám

Čtyřčlenné družstvo cyklistů jede napříč Českou republikou, aby upozornilo na nebezpečí drog. Trať Cyklomaratonu dlouhou 700 kilometrů urazí jezdci za necelé čtyři dny. Pořadatelé Cyklomaratonu jsou zásadně proti legalizaci marihuany. Nesouhlasí se změnou trestního zákona, aby uživatelům a drobným pěstitelům marihuany hrozila pouze pokuta, což navrhuje místopředseda vlády Petr Mareš. Jízdu organizuje Scientologická církev, sdělil ČTK za pořadatele Vlastimil Špalek. Cyklisté vyjeli v neděli ráno z hraničního přechodu Petrovice v okrese Ústí nad Labem. Pokračují přes Ústí nad Labem, Teplice, Most, Chomutov, Louny, Kladno, Prahu, Kolín, Hradec Králové, Pardubice, Chrudim, Havlíčkův Brod, Jihlavu, Brno a skončí v Břeclavi ve středu 3. září. Během Cyklomaratonu navštíví cyklisté představitele měst a obcí. V pondělí se setkali s vedením pražské policie. "Pořadatelé nám představili svůj projekt. Přijel s nimi i německý protidrogový aktivista Alfred Günthör," řekla ČTK mluvčí pražské městské policie Vilma Častová. Günthör projíždí Českou republikou v rámci evropské protidrogové kampaně Řekni ne drogám, řekni ano životu, k níž se přidali i pořadatelé v Česku.

Scientologická církev má podle dostupných informací ve světě kolem dvou milionů stoupenců. Církev vznikla v roce 1954 v USA a jejím cílem je dovést člověka k úplné svobodě pomocí studia a duchovní konzultace. Tvrdí o sobě, že se zabývá duchovní podstatou člověka a jeho vztahem k okolí a vesmíru. Současně však také čelí názorům, že jde o nebezpečný kult, který je motivován hmotnými zájmy. Scientologové uvádějí, že mají po světě na osm milionů členů. V Česku počet členů a příznivců odhadují na 1000.

Snímky z World Press Photo budou do 24. září vystaveny v Praze

Od 2. do 24. září budou v Křížové chodbě pražského Karolina vystaveny snímky z fotografické soutěže World Press Photo. Zájemci na ní uvidí také černobílý záběr, zachycující ničivé zemětřesení v Íránu. Za fotografii chlapce, tisknoucího obličej ke kalhotám svého mrtvého otce, získal absolutní prvenství 33letý arménský fotograf Eric Grigorian, působící v Los Angeles. Výstava nabídne zájemcům na 150 fotografií, mezi nimi i práce fotografa českého původu Antonína Kratochvíla, který zvítězil ve dvou kategoriích. Šlo o snímek z barmského vězení v kategorii reportáží a prvenství v kategorii Příroda a životní prostředí za fotografii ženy prodávající maso v Kongu.

V Praze se přehlídka prací World Press Photo koná od roku 1990. Tehdy poprvé byla udělena Cena Prahy - letos ji primátor Pavel Bém předá právě Antonínu Kratochvílovi. "Za pětatřicet let svého profesionálního působení jsem dostal mnoho cen. Tohoto uznání si však budu hodně vážit, neboť jsem tady vyrůstal a po odchodu v 60. letech jsem se sem toužil vždycky vrátit," řekl Kratochvíl před vernisáží.

Kolekci nejlepších snímků ze soutěže novinářské fotografie doplňuje dvanáct Kratochvílových fotografií, tvořících příběh válečného i poválečného Iráku. Daleko víc jich však představuje v Českém centru ve Vídni. Pořídil je při vojenské operaci spojenců proti režimu Saddáma Husajna a poprvé přitom použil digitální fotoaparát. Do války vstoupil se spojeneckou armádou, avšak v zemi se pohyboval jako nezávislý novinář bez ozbrojeného doprovodu, což mu prý přidělalo mnoho starostí. V Iráku slavil i 56. narozeniny. Nyní pracuje na knize o životním prostředí, v níž nové záběry z Iráku vytvoří závěrečnou kapitolu.

Do 46. ročníku soutěže a výstavy World Press Photo přihlásily téměř 4000 profesionálních fotografů ze 118 zemí světa téměř 54.000 snímků. Porota ocenila v devíti kategoriích práce 55 autorů z jedenadvaceti zemí.

Ze sportu:

V dohrávce šestého ligového kola fotbalisté Zlína porazili Viktorii Žižkov 3:0 a Liberec získal bod za bezbrankovou remízu v Jablonci. Tabulku vede Ostrava před Brnem a Teplicemi. Poslední jsou Blšany.

Comeback brankáře Petra Fraňka v hokejové reprezentaci po sedmi letech se zřejmě odkládá. Karlovarského gólmana, s nímž kouč národního celku Slavomír Lener počítal pro úterní přátelský zápas s Ruskem v Brně, přepadly podle internetové stránky www.hokej.cz horečky a s teplotou 38 stupňů zůstal na hotelovém pokoji. Proti Rusku tak zřejmě vyjede na led jeden z dvojice Adam Svoboda - Roman Málek.

Dlouho avizovaný přestup útočníka Jiřího Dopity do Pardubic se v pondělí stal skutečností. Čtyřiatřicetiletý robustní centr, olympijský vítěz z Nagana trojnásobný mistr světa podepsal s východočeským klubem smlouvu na jeden rok s následnou několikaletou opcí. ČTK to potvrdil generální manažer klubu Zbyněk Kusý. Finanční náležitosti Dopitova kontraktu i délku opčního práva zakotvenou v kontraktu ponechaly obě strany v tajnosti.

Varováním před olympijskými hrami za rok v Aténách byl pro české atlety světový šampionát v Paříži. Deváté mistrovství světa bylo pro Českou republiku druhé nejhorší v historii co do počtu medailí, jen v Tokiu v roce 1991 se atleti vrátil bez cenného kovu. Stříbro Romana Šebrleho třiadvacetičlennou sestavu na Stade de France ve městě pod Eifellovkou zachránilo od absolutní blamáže.

Petr Koutný, Tomáš Suchánek a Jana Vepřeková získali tituly mistrů České republiky v bezmotorovém létání. Plachtařský šampionát skončil v Křižanově na Žďársku, kde povětrnostní podmínky dovolily pěti desítkám pilotů a pilotek v patnácti soutěžních dnech absolvovat jedenáct letových úkolů.

Krátce o úterním počasí v České republice:

Oblačno až polojasno, místy přeháňky. Teploty 13 až 17 stupňů Celsia.

01-09-2003