Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

01-12-2001

Miloš Zeman: Vylepšení Temelína bude stát řádově 100 miliónů korun

Náklady na zvýšení bezpečnosti jihočeské jaderné elektrárny Temelín, které vyplývá z dohody s Rakouskem uzavřené ve čtvrtek v Bruselu, dosáhnou řádu 100 miliónů korun. Prohlásil to na tiskové konferenci ve Varšavě premiér Miloš Zeman. Reagoval tak na informace deníku Mladá fronta Dnes, podle kterého tato modernizace přijde na zhruba deset miliard korun. Zeman současně deník označil za bulvární. Nesdělil však, z jakých zdrojů vláda zamýšlí pokrýt dodatečné úpravy v elektrárně. Premiér Zeman se rovněž vyhnul hodnocení v Bruselu uzavřené česko-rakouské dohody o Temelínu, kterou již Vídeň prezentuje jako vlastní úspěch.

Premiéři České republiky a Polska Miloš Zeman a Leszek Miller hodnotili ve Varšavě vzájemné vztahy obou zemí a hovořili o integraci do Evropské unie. Tématem jejich rozhovoru se stala též spolupráce českého a polského zbrojního průmyslu a dopravní projekt prodloužení širokorozchodné železniční tratě z jihopolského Slavkova u Katovic do severomoravského Bohumína. "Otázku širokorozchodné tratě jsme teprve otevřeli," uvedli oba premiéři na společné tiskové konferenci. Vztahy obou zemí zhodnotili jako nadstandardní.

ODS: Dohoda o Temelínu nepatří do smlouvy o přistoupení k EU

Občanská demokratická strana se bude zasazovat o to, aby v protokolu o přistoupení České republiky k Evropské unii nebyly obsaženy závazky týkající se bezpečnosti jaderné elektrárny Temelín. Ve čtvrtek se na této formě dohodli v Bruselu český a rakouský premiér Miloš Zeman a Wolfgang Schüssel. Vláda by podle ODS měla také říct, jaké finanční dopady bude mít bruselská dohoda o Temelínu na státní rozpočet. Stínový ministr zahraničí ODS Jan Zahradil v pátek řekl, že zařazení závazků do protokolu o přistoupení znamená velmi neobvyklý postup a precedens i pro ty členské země unie, které využívají jadernou energii. "To, že se na tom dohodla současná česká a současná rakouská vláda, ještě neznamená, že to bude zařazeno do přístupové dohody, neboť to může narazit i na odpor uvnitř Evropské unie," prohlásil Zahradil. ODS nicméně ocenila "mimořádně vstřícný" postup české vlády, která podle ní měla velkou snahu dále nevyostřovat vztahy se sousedním Rakouskem a vyvrátit i sebemenší pochybnosti o bezpečnosti jihočeské elektrárny.

Naopak lídr čtyřkoalice Karel Kühnl nepovažuje začlenění dohody o Temelínu do protokolu o přistoupení k unii za problém. "To, co je předmětem té dohody, my přece zjevně splnit chceme," řekl ČTK. Zároveň ocenil dosažený kompromis. "Jednání může dospět k dohodě jenom tehdy, vyjdou-li si partneři vstříc a já jsem velice rád, že to partneři udělali," řekl Kühnl. Vládě podle něj záleží na bezpečnosti Temelína, byť si to vyžádá dodatečné finanční nároky.

Ministr životního prostředí Miloš Kužvart zdůraznil, že jde o jediný možný kompromis. Požadavky na bezpečnost, které se ČR zavázala splnit, už nyní většinou realizuje na základě doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii. "Už dlouhou dobu jsem upozorňoval na to, že je velmi užitečné vystupovat vůči rakouské straně transparentně a mám za to, že v určitých krocích není nic navíc, co by již nyní Státní úřad pro jadernou bezpečnost nebo ministerstvo životního prostředí neprováděly. Takže pro náš úřad to neznamená více práce," dodal ministr Kužvart.

Rakouské ohlasy na dohodu o Temelínu

Při vyjednávání dohody o jihočeské jaderné elektrárně Temelín, která byla uzavřena ve čtvrtek v Bruselu, postupovala rakouská strana "cestou rozumu", zároveň ale dosažený výsledek "zcela jistě nepředstavuje poslední krok". Řekl to rakouský kancléř Wolfgang Schüssel vídeňskému rozhlasu ORF v první reakci na ukončení procesu z Melku. Dohoda obsahuje přesné závazky Česka, EU a Rakouska a "tyto závazky teprve teď začínají", řekl kancléř. Proto také nejde o to, zda bude kapitola energetika do poloviny prosince uzavřena, ale o to, že umožněným "projednáváním kapitoly na úrovni ministrů členských zemí EU budou teprve umožněny věci, které jsou poprvé a pozitivně ustaveny", dodal.

Zatímco vládní Rakouská lidová strana (ÖVP) oceňuje čtvrteční dohodu o ukončení melkského procesu hodnocení jihočeské jaderné elektrárny Temelín, opozice a ekologové se k výsledkům schůzky v Bruselu stavějí kriticky. Ekologická mluvčí Zelených Eva Glawischnigová, řekla že smlouva ponechává "příliš široký interpretační postoj" dohodnutých bodů a nebyl stanoven termínový plán k odstranění bezpečnostních nedostatků v Temelíně. Za pochybné považuje, zda česká strana bude mít zájem na realizaci opatření, když Rakousko dá svůj souhlas k uzavření energetické kapitoly při jednáních Prahy v orgánech Evropské unie. "Bylo by chybou teď uzavřít kapitolu," řekla Glawischnigová.

Ekologická mluvčí a poslankyně opozičních sociálních demokratů (SPÖ) Ulli Simaová upozornila, že žádná konkrétní opatření na zvýšení bezpečnosti nebyla stanovena. To se týká i zvýšení bezpečnosti vysokoenergetických potrubí v elektrárně. "Dnes neumíme říci, zda se tento bod vyřeší nebo ne," poznamenala s tím, že kancléř by měl parlamentu předložit zprávu o jednáních s českou stranou a návrh dalšího postupu. Podobně jako Zelení však i SPÖ odmítá případné obnovení blokád česko-rakouských hraničních přechodů ekologickými aktivisty.

Ekologická organizace Greenpeace požaduje, aby Rakousko nadále ponechalo otevřenou energetickou kapitolu v přístupových jednáních Prahy v orgánech Evropské unie. "Greenpeace kritizuje čtvrteční 'propadák' rakouské vládní delegace v Bruselu. Zdá se, že se ani opravdově neprojednala možnost odstavení Temelína, ani se beze zbytku nevyjasnila právní závaznost dohody s možností rakouské žaloby," sdělil ČTK Erwin Mayer z rakouské pobočky této celosvětové organizace.

Dolnorakouský zemský hejtman Erwin Pröll, jenž se dosud kriticky vyjadřoval k Temelínu, však dohodu obou předsedů vlád uvítal. Výsledek jednání dává záruku, že Temelín bude uveden do komerčního provozu až po zrealizování všech potřebných opatření ohledně bezpečnosti a vlivu na životní prostředí, zdůraznil Pröll krátce po oznámení dohody předsedů vlád obou zemí ohledně Temelína.

Rakouská nacionalistická strana Svobodných (FPÖ) nehodlá přijmout nějaký kompromis v otázce jihočeské jaderné elektrárny Temelín, je-li snad tento kompormis výsledkem tlaku Evropské unie, řekl korutanský zemský hejtman a bývalý předseda FPÖ Jörg Haider. Pokud jde o výsledek, kterého Schüssel dosáhl, myslí si Haider, že je úspěchem, jestliže se Češi dali do pohybu a připustili ústupky. Tento výsledek nyní podle něho musí analyzovat rakouská vláda. "Jestliže ani poté by se nerýsovalo žádné řešení, nepotrvá ani tato koalice (Svobodných a Schüsselových lidovců)," řekl Haider.

Poslanecká sněmovna podporuje vládní zákon o ochraně hranic státu

Vládní návrh zákona o ochraně státních hranic postoupila do druhého čtení Poslanecká sněmovna. Předloha definuje pojem státní hranice a vymezuje opatření, která mají vést k její ochraně před nedovoleným překračováním. Návrhem zákona se bude v nadcházejících týdnech zabývat sněmovní výbor pro obranu a bezpečnost. Norma rovněž definuje správní delikty spáchané v souvislosti s ochranou státní hranice. Vymezuje také oprávnění policie při zajišťování státních hranic a práva a povinnosti fyzických a právnických osob v souvislosti s umísťováním bezpečnostních prostředků, které mají hranice chránit. Ministerstvo vnitra vycházelo při přípravě zákona z podobných právních předpisů, které platí v Německu, Rakousku a Polsku, tedy v zemích, které s Českou republikou sousedí. Nová právní úprava má rovněž přizpůsobit českou legislativu předpisům Evropské unie na ochranu proti nelegální migraci. Podle Schengenské úmluvy o volném pohybu osob nejsou na hranicích účastnických zemí celní a pasové kontroly. Současně je však toto opatření doprovázeno zvýšenou ostrahou vnější hranice společenství.

Zlepšit finanční postavení lidí, kteří pečují o své zdravotně postižené blízké, je hlavním cílem poslanecké novely zákona o sociálním zabezpečení. Poslanci uvedeným osobám chtějí zvýšit příspěvek za celodenní péči a chtějí jim dovolit pracovat, nepřesáhne-li čistý výdělek z této činnosti stanovenou částku. Předlohu sněmovna postoupila do druhého čtení. Dosud se příspěvek vypočítává jako rozdíl mezi příjmem pečujícího a násobkem částky na jeho osobní potřeby, která v současnosti činí 2190 korun. Poslanci chtějí, aby byl příspěvek stanoven jako pevná částka, daná násobkem částky na osobní potřeby, která nyní činí 2190 korun.

Výrazně vyšší dotace pro soukromé dětské domovy schválila Poslanecká sněmovna. Dětské domovy takzvaného rodinného typu budou zřejmě ze státního rozpočtu dostávat na dítě stejnou výši peněz, jakou nyní čerpají státní dětské domovy. Novelu zákona musí ještě projednat Senát a podepsat prezident republiky.

Jan Kavan: Věřím, že ve slovenské vládě převládne rozum

Český ministr zahraničí Jan Kavan zůstává přesvědčen, že Praha a Bratislava budou o změnách v hraničním režimu přece jen jednat a že se dohodnou. "Proto zatím ani neuvažujeme o žádném jednostranném kroku," řekl Kavan v rozhovoru, který otiskl list Národná obroda. Šéf české diplomacie upozornil, že i v případě společného vstupu obou republik do Evropské unie, "nemůže současný režim na hranici zůstat bez změny". Opětovně zdůraznil, že česká strana vůbec neuvažuje o zavedení víz pro slovenské občany, ale její snahou je "zajistit na česko-slovenské hranici standardní režim podle představ Evropské unie". Tato změna není namířena proti Slovákům a Čechům, ale společná hranice nemůže zůstat cestou pro migranty z třetích států. O jednání ministrů vnitra obou zemí v Praze, která skončila odmítnutím slovenského ministra Šimka jednat o změnách v hraničním režimu, Kavan poznamenal, že schůzka neskončila podle předpokladu české strany, ale neznamená to slepou uličku a konec rozhovorů.

Senát navzdory výhradám schválil zákon o soudech a soudcích

Senát schválil vládní návrh zákona o soudech a soudcích, ačkoli jeho ústavně-právní výbor zákon doporučoval zamítnout jako koncepčně chybný. Zákon má tvořit jeden ze základů reformy justice. Má přispět ke zlepšení odbornosti soudců zavedením systému povinného celoživotního vzdělávání a zřizuje soudcovské rady jako poradní orgány předsedů soudů. Zákon, proti němuž mají výhrady Soudcovská unie, Nejvyšší soud a například i ústavní soudce Vojtěch Cepl, nyní dostane k podpisu prezident.

Senát naopak vrátil Poslanecké sněmovně novelu zákona o státním zastupitelství. Senátoři navrhli mimo jiné doplnit zákon o důvody pro odvolání nejvyššího státního zástupce. Chtějí také, aby státní zástupce mohlo odborně vzdělávat kromě Justiční akademie i Nejvyšší státní zastupitelství tak, jako je tomu v případě soudců má být oprávněn Nejvyšší soud. Ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš všechny doporučené úpravy podpořil.

Zpět do Poslanecké sněmovny putuje také vládní novela atomového zákona. Senát ji těsnou většinou hlasů vrátil spolu s několika pozměňovacími návrhy. Jedna ze senátních úprav navrhuje, aby účastníkem správního řízení o vydání povolení ke stavbě či k likvidaci jaderného zařízení nebo hlubinného úložiště jaderného odpadu byla i obec. Další navrhovaná úprava přiznává státní příspěvek nejen obcím, v jejichž katastru je úložiště jaderného odpadu, ale i obcím v těsném sousedství.

Městský soud uvalil na uzbeckého disidenta Solicha vydávací vazbu

Pražský městský soud uvalil na uzbeckého opozičního vůdce Muhammada Solicha vydávací vazbu. Rozhodnutí o vydávací vazbě však zatím neznamená, že Solich bude vydán do Uzbekistánu, který o jeho vydání požádal. Uzbekistán jej nechal hledat Interpolem pro údajnou vraždu a majetkovou trestnou činnost. Pražské státní zastupitelství bude nyní v předběžném řízení zkoumat, zda je Solichovo vydání do Uzbekistánu přípustné. Pokud zjistí, že ano, bude soud ve veřejném zasedání rozhodovat o jeho vydání. Česká policie Solicha, kterého hledá Interpol, zatkla ve středu na ruzyňském letišti.

Solich uprchl z Uzbekistánu před diktátorským režimem prezidenta Islama Karimova. Nyní žije v Norsku, kde získal před dvěma lety politický azyl. Pokud by byl Solich vydán, mohla by mu hrozit i smrt. Norské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek upozornilo české ministerstvo zahraničí, že Norsko již třikrát odmítlo vydat muže do Uzbekistánu. Mluvčí českého ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil potvrdil, že jsou s norskými kolegy v kontaktu.

Zatčením uzbeckého disidenta Muhammada Solicha policie jen splnila svou zákonnou povinnost, řekl ČTK ministr vnitra Stanislav Gross. "Policie České republiky nemohla dělat nic jiného, než udělala, protože jinak by porušila zákon," komentoval Gross středeční zatčení, které následovalo bezprostředně po Solichově příletu do Prahy. Vzbudilo nevoli jak Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda, které disidenta do Prahy pozvalo, tak nevládních organizací. Aktivisté tvrdí, že mezinárodní zatykač na Solicha byl vydán v důsledku vlivu uzbeckého prezidenta Islama Karimova.

Humanitární organizace Amnesty International (AI) v Londýně vydala naléhavou žádost, aby byl Solich vydán do Norska. Podle AI mu v jeho vlasti hrozí mučení. Organizace českým úřadům připomněla, že ČR je účastníkem konvencí OSN, které zakazují signatářům vydávat lidi do zemí, kde by jim hrozilo mučení nebo ponižující zacházení. Organizace požádala veřejnost, aby urychleně zaslala české vládě naléhavé petice za Solicha. Připojila se i ruská organizace Memoriál, která monitoruje dodržování lidských práv. Také Organizace pro lidská práva Human Rights Watch (HRW) vyzvala české úřady, aby žádost Uzbekistánu o vydání Solicha odmítly. HRW také požádala českou stranu, aby zajistila Solichovu bezpečnost po dobu jeho pobytu v ČR.

Británie zadržuje deset českých azylantů, vyhostila 235

Velká Británie zadržovala k 30. září asi deset žadatelů o azyl z České republiky. Ve druhém čtvrtletí jich 235 vyhostila a ve třetím čtvrtletí naopak přijala 175 českých žádostí o status uprchlíka. Trend žádostí během čtvrtletí prudce klesal. Ukazují to v pátek zveřejněná oficiální data britského ministerstva vnitra. Podle těchto údajů požádalo v červenci o azyl v Británii sto Čechů, v srpnu 65 a v září deset. Žadatelé z České republiky byli vesměs mezi zamítnutými žádostmi, kterých ve třetím čtvrtletí bylo 170. Statistika naznačuje, že jednomu až dvěma českým občanům mohlo být poskytnuto povolení zůstat v Británii, nikomu ale nebyl udělen status politického uprchlíka.

Václav Klaus: ČNB zbytečně otálela, měla úrokové sazby snížit už dávno

Česká národní banka se snížením úrokových sazeb zbytečně otálela. Podle předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause měla přijít s uvolněním měnové politiky již před několika týdny. "Snížení sazeb bylo naprosto nezbytné. Centrální banka se dělala řadu týdnů strašně důležitou a vynucovala si pozornost, aby všichni čekali, kdy to udělá. To se mi zdálo zbytečné. Mohlo se to stát už dávno," řekl Klaus ČTK. Bankovní rada ČNB ve čtvrtek snížila úrokové sazby o půl procentního bodu na 4,75 procenta. Snížení sazeb by mělo vést k mírnému poklesu úrokových sazeb úvěrů i vkladů u komerčních bank. Jedním z hlavních důvodů pro uvolnění měnové politiky byla i silná koruna.

Teroristické útoky oslabí růst devizových příjmů z turistiky

Devizové příjmy Česka z cestovního ruchu by letos měly vzrůst jen o 1,5 až 1,8 procenta na 112 až 113 miliard korun, odhaduje analytická společnost Mag Consulting. Ještě před teroristickými útoky na USA 11. září přitom počítala s celkovými příjmy z cestovního ruchu až 120 miliard korun, což by byl růst o sedm až osm procent. Loni činily příjmy z turistiky 110,7 miliardy korun. Za samotné první pololetí příjmy vzrostly o 1,5 procenta na 48,6 miliardy korun. Letošní silná letní sezóna způsobila vyšší nárůst, který však vykompenzuje slabší čtvrté čtvrtletí v důsledku omezení cestování po teroristických útocích, řekl ředitel firmy Jaromír Beránek.

Tamtamy vyslaly z Prahy poselství proti AIDS do celého světa

Tamtamy vyslaly v pátek z pražského Václavského náměstí poselství vyzývající veřejnost k pochopení pro lidi nakažené virem HIV. Na celém světě jich je 40 miliónů, v Česku 538. Aktivisté České společnosti AIDS pomoc pod sochou svatého Václava odpovídali na otázky, jak se mají chránit před nákazou, jaká jsou rizika přenosu a kde se nechat testovat. "Ptají se mladí i staří a to je dobře, protože informace potřebují lidé v každém věku," řekl ČTK Karel, který se o své nákaze dozvěděl před dvěma roky. Nyní pracuje v Domě světla, v němž nacházejí azyl lidé HIV pozitivní.

V pardubických perníkárnách nyní kralují Mikuláši a čerti

Perníkoví Mikuláši a čerti vládnou v těchto dnech ve většině pardubických perníkářství. Po mikulášské obchůzce je vystřídají vánoční perníky. "Ročně prodáme tisíce perníků s touto tématikou," řekl ČTK pardubický perníkář Pavel Janoš. Z pultů ve dnech před mikulášskou nadílkou mizí jak pohádkové postavičky z perníku, tak klasické chaloupky, od miniaturních až po chalupy vážící několik kilogramů. "Po svátcích se zaměříme jen na vánoční kusy," dodal Janoš. Jeho firmy vyrábí na padesát druhů vánočních zdobených perníků, od ozdob na stromečky a svícnů, přes betlémy až po křehké novoročenky.

Ze sportu:

Skálopevnou jistotu, že v Praze včas vyroste nová víceúčelová hala pro potřeby hokejového mistrovství světa v roce 2004, vyjádřil v pátek předseda Mezinárodní hokejové federace René Fasel. Švýcarský sportovní diplomat je v České republice na třídenní návštěvě, během níž se v sobotu zúčastní slavnostního otevření nově rekonstruovaného hokejového stadiónu v Pardubicích.

Hokejový trenér Ivan Hlinka si najal dva právníky a podle agentury AP se chystá zažalovat klub Pittsburgh Penguins za porušení smlouvy. Vedení týmu českého kouče odvolalo z funkce po čtyřech porážkách, kterými mužstvo zahájilo tuto sezónu NHL. Hlinka si stěžuje, že mu vedení klubu nevyplatilo 800.000 dolarů, které mu podle zbytku tříletého kontraktu náležely.

Dvojnásobný juniorský mistr světa, hokejový útočník Václav Nedorost z Colorada, byl odeslán na farmu. Vedení vítěze letošního Stanleyova poháru poslalo hráče, který získal ve dvaceti zápasech NHL čtyři kanadské body za dva góly a dvě asistence, do týmu Hershey hrající nižší AHL.

Osud největšího fotbalového stadiónu v České republice Za Lužánkami v Brně je nejasný, neboť existuje diametrální rozpor o jeho ceně mezi správcem konkurzní podstaty a městským zastupitelstvem. Radnice je ochotna zdevastovaný kolos odkoupit za pět miliónů korun, správce žádá 179 miliónů. Společnost Boby revue, která je vlastníkem stadiónu, se ocitla v konkurzu.

Hostování fotbalového útočníka Lukáše Hartiga v pražské Spartě se definitivně prodlouží i na jarní sezónu. Domluvili se na tom funkcionáři Sparty a Bohemians, kteří současně prodloužili hostování Radka Šírla ve Vršovicích. Spolu s ním bude na jaře zelenobílý dres oblékat navíc další sparťanský ofenzívní záložník Petr Papoušek.

Krátce o sobotním počasí v České republice:

Místy mlhy nebo zataženo nízkou oblačností, po jejich rozpuštění polojasno až skoro jasno. Teploty minus 1 až plus 3 stupně Celsia.

01-12-2001