Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

07-08-2003

Klaus se pokusí napodruhé prosadit Pejchala do Ústavního soudu

Advokát Aleš Pejchal se bude znovu ucházet o přízeň senátorů jako kandidát do Ústavního soudu. Prezident Václav Klaus jeho opakovanou nominaci oznámil den poté, co mu Senát zamítl tři ze čtyř dalších navržených adeptů. Prezident je přesvědčen, že Pejchal splňuje všechny předpoklady pro funkci ústavního soudce, řekl ředitel tiskového odboru prezidentské kanceláře Petr Hájek. "Doktor Aleš Pejchal je respektovaným odborníkem jak po teoretické stránce, tak po stránce denní praxe, kterou prokázal při řešení složitých kauz," dodal. Poté, co Senát schválil jen politiky, chce prezident apelovat na zvážení odborných kvalit kandidátů, dodal Hájek. V tajné volbě horní komory uspěla ve středu jen senátorka za ODS Dagmar Lastovecká, právníci Vladimír Balaš, Václav Pavlíček a Klára Veselá-Samková nezískali dostatek hlasů. Klaus označil hlasování zákonodárců za skandální a zpolitizované. Pejchala senátoři odmítli již v červenci.

Napětí mezi Senátem a prezidentem Václavem Klausem roste. Poté, co horní komora ve středu odmítla tři ze čtyř hradních kandidátů na ústavní soudce, Klaus znovu navrhne advokáta Aleše Pejchala, kterého senátoři už jednou nezvolili. Zatím se zdá, že ani napodruhé nemá moc šancí uspět. Mnozí senátoři považují opakovanou nominaci za provokaci a výraz nedůvěry v práci parlamentu. Navíc se cítí uraženi výroky Klausových spolupracovníků, kteří jejich hlasování o ústavních soudcích označili za skandální a zpolitizované. Postup hlavy státu bez výhrad schvalují jen zástupci ODS. "Jestli je něco na této věci skandální, tak je to tento postup (prezidenta). Já to považuji za provokaci, je to pohrdání horní komorou," řekl novinářům místopředseda Senátu Jan Ruml. Výroky o politizaci rozhodování nechápe. "My jsme politici, jak máme rozhodovat jinak než politicky," dodal Ruml. Opětovnou nominaci Pejchala nepovažuje za šťastný krok ani Richard Falbr (ČSSD). "Jsem skoro přesvědčen o tom, že ho Senát znovu odmítne," uvedl. Také jemu se nelíbí výhrady, které vůči senátorům vznesla prezidentská kancelář. "Považuji za skandální, že Hrad označil chování horní komory za skandální. Urazil horní komoru parlamentu, a to velmi hloupě, protože my tu pravomoc máme a my jsme ji využili," prohlásil Falbr. Občanští demokraté kritizují zástupce vládní koalice, že se při výběru ústavních soudů neřídí odbornými kvalitami kandidátů. "Lidé, kteří patří k vládní koalici, demonstrativně panu prezidentovi doslova zařízli jeho kandidáty," prohlásil šéf ODS Mirek Topolánek. Připomněl, že v Senátu uspěli dva dosavadní ústavní soudci - Pavel Holländer a Vojen Güttler - a tři politici - Pavel Rychetský, Miloslav Výborný a Dagmar Lastovecká. Ostatní byli podle Topolánka ostentativně ignorováni. Lidovci Jiřímu Stodůlkovi připadá postup prezidentské kanceláře netypický a výtky vůči Senátu nemístné. "Senát by mohl tento akt považovat za vyjádření nedůvěry v jeho rozhodování," komentoval Stodůlka Pejchalovu nominaci. Senátoři ji začnou posuzovat zřejmě v září.

Nový šéf ústavního soudu Rychetský podpořil kandidaturu Pejchala

Nový předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský dnes podpořil kandidaturu advokáta Aleše Pejchala na místo ústavního soudce. "Byl bych rád, kdyby (Pejchal) posílil naše řady," řekl novinářům Rychetský při svém uvedení do funkce. Advokáta Pejchala dnes už podruhé navrhl do Ústavního soudu prezident Václav Klaus; poprvé jeho jmenování zamítl Senát. Ačkoli Rychetský advokáta Pejchala podpořil, tvrdí, že senátoři kandidáty posuzují pečlivě, podle vysokých měřítek. Obává se však napětí, které kolem vrcholné soudní instituce může nastat. "Byl bych nerad, kdybychom byli na začátku jakési, nechci říci války, ale jakési neshody mezi Hradem a Senátem. Rozhodně nepřipustím, aby byl do toho ústavní soud jakkoli vtažen," uvedl. Předseda Senátu Petr Pithart uvedl do funkce nejen Rychetského, ale celé nově jmenované vedení Ústavního soudu, tedy i místopředsedu soudu Pavla Holländera. S nimi převzal talár také staronový soudce Vojen Güttler. Soud je nyní po necelém měsíci usnášeníschopný. Ústavní soud má v současné chvíli deset členů, je tedy ze dvou třetin obsazený. Není však jasné, zda soud může rozhodovat v plénu například o ústavnosti zákonů. V názorech se totiž liší sami soudci. Část soudců, mezi nimiž je i místopředsedkyně ústavního soudu Eliška Wagnerová, tvrdí, že k rozhodování v plénu stačí deset soudců. Jiná skupina soudců má za to, že nutná je přítomnost soudců dvanácti. Stoupencem rozšířené varianty je zřejmě Rychetský. "V plénu v některých případech je soud nezpůsobilý k jednání," řekl novinářům. V plném stavu podle něj soud bude až příchodem 12. soudce. Kolik soudců tedy může rušit zákony určí až zasedání nejbližší pléna. Předejde se tak podobným nejasnostem při příští obměně vrcholné justiční instituce. V rejstříku soudu se nyní vrší nové ústavní stížnosti, které (rejstřík) ani nezapisuje, protože nejsou vytvořeny senáty, uvedla Wagnerová. Dosud rejstříkové oddělení stížnosti náhodně rozdělovalo mezi čtyři senáty soudu a jednotlivé soudce. Ústavní soud tak od 15. července nevyhlásil žádný nález.

Pro tři irácké děti jsou již v Motole připraveny pokoje

Pokoje ve Fakultní nemocnici Motol pro Zajnab, Bídur a Muhammada z Iráku, které přivezl kolem půlnoci do Prahy ministr obrany Miroslav Kostelka, jsou již připraveny. Budou se zde léčit v programu humanitárních evakuací zdravotně postižených Iráčanů, na který vláda vyčlenila sedm milionů. "V nemocnici je vše připraveno pro to, aby malým pacientům byla poskytnuta nejlepší péče," řekla mluvčí nemocnice Eva Jurinová. Každé dítě bude mít vlastní pokoj, který bude k dispozici i pro doprovod. S dětmi by měl přiletět také tlumočník z arabštiny do angličtiny, v nemocnici však pracuje jako lékař Arab, který je připraven tlumočit přímo. Podle Jaromíra Morávka z tiskového oddělení nemocnice je zajištěna i vhodná strava. "Nejsou to první pacienti z tohoto teritoria, pro nás není problém jim zajistit vhodnou stravu, na jídelníčku jsou i jiná jídla, pokud by jim náboženské předpisy zakazovaly jíst vepřové maso," ujistil. Děti sice mají s sebou lékařské zprávy z vyšetření v české vojenské nemocnici v Basře, motolští lékaři však udělají ještě další vyšetření. Podle dosavadních informací potřebuje dvanáctiletá Zajnab Razaková operaci sleziny a desetiletá Bídur Abbásová by se měla podrobit operaci srdce. Operace čeká i ročního Muhammada Adžáda, který má potíže s močovými cestami. Dívky provázejí otcové, malého Muhammada matka. "Po důkladném vyšetření stanoví lékaři postup léčby, bližší informace o zdravotním stavu dětí se dozvíme příští týden," dodala mluvčí. Vláda 21. července schválila na léčení pacientů z Iráku sedm milionů korun, další tři dá na humanitární pomoc Iráku a dodávku léků a stejnou částku na zprovoznění tamních zdravotnických zařízení. Jedenáct pacientů bude v Motole na klinice dětské chirurgie, první a druhé dětské klinice a na dětské kardiochirurgii, jednoho přijme klinika plastické chirurgie Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Čeští lékaři již pečují o jedno irácké dítě, které s matkou zamířilo do Česka po svržení režimu Saddáma Husajna. Hasan Chaláf trpí dětskou mozkovou obrnou a léčí se rovněž v Motole.

Senát podpořil rozšíření Severoatlantické aliance

Vstup kandidátských států podpořilo 60 z 64 hlasujících zákonodárců, ruku proti zvedli jen dva senátoři - komunisté Jaroslav Doubrava a Rostislav Harazín. Další komunista Eduard Matykiewicz a pacifista Petr Smutný z ČSSD se hlasování zdrželi. Poslanecká sněmovna rozšíření aliance schválila již v červenci. Rozhodnutí horní komory sledovali přímo ve Valdštejnském paláci velvyslanci sedmi budoucích členských států NATO a Spojených států amerických Craig Stapleton. Po hlasování obdrželi diplomaté od zástupců Senátu pamětní stříbrné medaile. Ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD) i řada senátorů vyzdvihla historický význam přistoupení Slovenska, Slovinska, Bulharska, Rumunska, Lotyšska, Litvy a Estonska k alianci. Připomněli i březen 1999, kdy se členských státem NATO stala Česká republika společně s Polskem a Maďarskem. "V Evropě se rozšiřuje prostor bezpečnosti a stability," prohlásil například předseda senátorů ODS Jiří Liška. Jediný, kdo v diskusi vystoupil proti rozšíření, byl komunista Harazín. Řekl, že bude hlasovat proti vstupu sedmi nováčků, stejně jako byl proti členství České republiky v NATO. Soudí, že bezpečnost státu by mohla zajistit OSN. Komunistická strana je tradičním odpůrcem NATO. O rozšíření nyní devatenáctičlenné aliance rozhodl loňský summit v Praze. Po ratifikaci tohoto kroku v zemích NATO by noví členové mohli do aliance vstoupit na přelomu jara a léta příštího roku. Ve dvousetčlenné sněmovně byla proti rozšíření aliance skoro desetina poslanců, také z řad KSČM. Část komunistů nicméně pro rozšíření aliance hlasovala.

Také Česká správa letišť prodá Fischerovy dluhy Atlantiku FT

Česká správa letišť prodá své pohledávky vůči letecké společnosti Fischer Air firmě Atlantik FT. ČSL tak bude moci zastavit exekuci vůči Fischerově letecké společnosti, sdělila dnes ČTK mluvčí ČSL Anna Kovaříková. ČSL se tak zachovala stejně jako ve středu největší Fischerův věřitel Komerční banka. Té Fischer dluží více než 400 milionů korun. Fischerův dluh u ČSL a ČSA údajně činí 50 milionů korun. Jednání s ČSA stále pokračují. Dohodu o odkoupení pohledávek potvrdila ČTK i mluvčí Atlantiku Dagmar Adamcová, jakékoli podrobnosti však odmítla sdělit. Detaily dohody s Atlantikem s odkazem na obchodní tajemství nekomentovala ani Kovaříková. Fakt, že se ČSL a Atlantikem dohodla na odkoupení pohledávek, však automaticky neznamená zastavení exekuce, kterou ČSL proti letecké společnosti zahájila. Podle Kovaříkové je ČSL ochotna exekuci zastavit v okamžiku, kdy budou splněny podmínky dohody. Tedy až zanikne důvod exekuce, tedy dluh vůči ČSL, vysvětlila. Dohodou s Atlantik FT podle ředitele České správy letišť Martina Kačura firma získala "jak spolehlivou garanci splacení pohledávek, tak zároveň jistotu pokračování standardních ekonomicko-provozních vztahů s Fischerovou leteckou společností". Odpovídající nastavení obchodních vztahů je podle něho důležité kvůli provozu letadel Fischer Air na letištích ČSL. Atlantik již také jednal o splacení dluhu, který má v řádu milionů korun Fischerova letecká společnost u pojišťovny Allianz. Ta Fischer Air vypověděla smlouvu o pojištění leteckých rizik, tedy povinné ručení a havarijní pojištění letadel. Podle mluvčího Allianz Milana Káni nyní pojišťovna čeká na konkrétní nabídku Altantiku. Ten by měl podle informací ČTK nejen doplatit dlužnou čtvrtletní splátku, ale vyřešit také novou smlouvu na pojištění letadel, která by platila od září. Podle Káni se přitom podobná průmyslová pojištění uzavírají obvykle na rok. Bez povinného ručení nesmějí letadla do vzduchu. Fischer dluží menší částky také provizním prodejcům svých zájezdů. Asociace českých cestovních kanceláří a agentur shromáždila pohledávky 23 členských a 11 nečlenských agentur. Celkem jim Fischer dluží 1,5 milionu korun. Informaci o dluzích s návrhem na jednání o jejich vypořádání zaslal prezident asociace Ladislav Havel Atlantiku. Zatím však neobdržel žádnou reakci. Dohodu věřitelů s Atlantikem přivítal i Václav Fischer. Sdělil, že je přesvědčen, že partnerství se společností Atlantik umožní stabilizaci a další rozvoj skupiny Fischer a obnoví důvěryhodnost značky. "Osobně vítám dohodu mezi našimi společnostmi, která mi umožní soustředit své úsilí na vedení vlastní obchodní činnosti a marketingu a mému partnerovi na ekonomickou stabilitu a ekonomické řízení firmy," řekl Fischer. Podle jeho mluvčí Věry Kudynové vstoupí Atlantik do všech tří Fischerových společností, tedy do cestovní kanceláře Fischer a.s., do cestovní agentury Fischer s.r.o., která zájezdy cestovní kanceláře prodává a zajišťuje další služby, i do letecké společnosti Fischer Air. Jaký podíl Atlantik ve firmách získá, však nechtěla sdělit. Vstup Atlantiku do skupiny bude podle Fischera znamenat nejen finanční stabilizaci, ale i velkou příležitost rychlého rozvoje skupiny v souvislosti s rostoucím zájmem lidí o cestování ve střední Evropě a blížícím se vstupem země do Evropské unie.

Havlovi byl jako jedinému cizinci letos udělen Řád Kanady

Bývalému českému prezidentovi Václavu Havlovi byl udělen Řád kanady. Ze 109 oceněných tímto nejvyšším kanadským vyznamenáním je letos jediným cizincem. Havel získal titul čestného společníka Řádu Kanady. Ten je oceněním za celoživotní zásluhy. U českého politika Kanaďané především ocenili, že se angažoval za dodržování lidských práv a prosazoval mezinárodní dialog. Řád uděluje guvernérka, která v zemi vykonává moc britské královny Alžběty II. a která Havlovi a ostatním chce předat řád před koncem roku. Havlova kancelář sdělila, že bývalý prezident navržené vyznamenání přijal. Nyní se jedná o tom, kdy a kde řád převezme, uvedla kancelář. Na otázku, zda se tak stane v Kanadě, odpověděla, že vše je po této stránce zatím velmi nejasné. Havel není prvním Čechem, který Řád Kanady dostává. V roce 1981 byl řádem oceněn za ekologické zásluhy i československý emigrant, zpravodajec československého odboje, přírodovědec a ekolog Vladimír Krajina, v roce 1992 spisovatel Josef Škvorecký, již v roce 1971 podnikatel Tomáš Baťa, ale i další rodáci z bývalého Československa

Rudolf Jelínek zahájil výkup švestek

Akciová společnost Rudolf Jelínek Vizovice, která má dominantní postavení na tuzemském trhu ovocných destilátů, zahájila výkup švestek. "Plánujeme výkup několika tisíc tun švestek, většinou ze zahraničí. Od tuzemských pěstitelů nakoupíme zhruba pětinu celkového objemu," řekl dnes ČTK ekonomický ředitel Vlček. Většinu švestek, z nichž vyrábí svůj nejpopulárnější výrobek slivovici, dováží společnost z Maďarska a Slovenska. Nakupuje však rovněž v Rumunsku, Moldávii, Polsku nebo na Ukrajině. "Máme nasmlouván objem, který mírně převyšuje naši potřebu, takže problémy s výkupem neočekáváme. Při neúrodě ovoce v některé oblasti nahradíme deficit výkupem z jiné," konstatoval Vlček. Společnost si chce také zajistit vlastní zdroj suroviny. Do konce roku zahájí obnovu švestkových sadů na Vizovicku, do níž investuje v průběhu tří let zhruba deset milionů korun. "Plánujeme, že kvalitní produkce z těchto sadů bude určena zejména pro výrobu produktů s označením Kosher, u nichž jsou vysoké nároky na kvalitu a hygienu," uvedl Vlček. Na výsadbu bude potřeba přes 20.000 stromků. "Tento počet není možné v republice získat a necháváme si je předpěstovat v ovocných školkách v ČR i zahraničí. Proto bude výsadba rozdělena do tří let," řekl ředitel. Švestky jsou pro firmu nejdůležitější surovinou. V menší míře vykupuje meruňky, třešně, višně a další ovoce. Společnost ročně zpracuje přes 5000 tun ovoce. Za letošních šest měsíců měla společnost tržby 92,5 milionu korun, což je meziročně o 14 procent více. Export se na tržbách podílel zhruba jednou pětinou. Zisk dosáhl 2,6 milionu korun.

Přerované v referendu rozhodnou, zda ve městě bude supermarket

Obyvatelé Přerova budou mít letos v říjnu šanci rozhodnout, zda ve městě vyroste nový supermarket obchodní sítě Penny market. Přerovští zastupitelé dnes totiž navzdory doporučení městské rady podpořili snahu občanské iniciativy odmítající stavbu supermarketu a schválili její návrh na vypsání referenda. "Spadl mi kámen ze srdce, protože jsem se domníval, že v Přerově již skoro začíná platit princip jakési tyranie menšinou. Rada si totiž osobovala právo na jakýkoliv názor na jakéhokoliv občana a na jakýkoliv díl území Přerova. Co chtěla rada, tedy menšina, se dělo," řekl po skončení jednání zastupitelstva novinářům Vladimír Puchalský, který je členem iniciativy Občané proti Penny marketu. Zklamání z výsledků hlasování zastupitelů naopak neskrýval místostarosta Přerova Martin Kučera (ODS). "Spokojený samozřejmě nejsem, protože si myslím, že zákon by se měl dodržovat. Cítím to jako obrovské politikum a velkou prohru," řekl novinářům Kučera. Podle přerovských radních jsou občanskou iniciativou navržené otázky místního referenda postaveny tak, že o nich nerozhoduje samospráva, ale státní správa. Proto nelze podle zákona referendum vypsat. Na stranu konšelů se přiklonila i olomoucká pobočka odboru pro místní správu ministerstva vnitra. Její pracovníci ale jedním dechem upozornili, že názor ministerstva není právně závazný a výklad zákonů přísluší pouze soudu. Občanská iniciativa ale míní, že referendové otázky jsou postaveny správně. "Obě otázky, které mají být předmětem v místním referendu, jsou položeny dostatečně konkrétně a jsou vykonatelné v rámci samostatné působnosti města Přerova," tvrdí právník Aleš Janů, na nějž se iniciativa obrátila. Stavbu velkoprodejny v sousedství školy supermarket podpořili zastupitelé letos v dubnu, kdy schválili záměr směny strategických pozemků v sousedství školy se soukromou firmou EK1. Investor městu slíbil, že kromě obchodu postaví škole nové hřiště za tři miliony korun. Odpůrci projektu se obávají nárůstu dopravy v lokalitě a ohrožení bezpečnosti školáků. Iniciativa shromáždila k žádosti o referendum 4600 podpisů. Aby bylo říjnové referendum platné, musí se jej podle místostarosty Kučery zúčastnit 9600 Přerovanů. Náklady na vypsání referenda radnice odhaduje na 600.000 korun.

Žaloba Kinského údajně brzdí výstavbu výchovného ústavu

Žaloba Františka Oldřicha Kinského údajně brzdí výstavbu výchovného ústavu v Budenicích na Kladensku. Kinský žádá navrácení zámku, v němž by měl ústav vzniknout. Katolická církev, která zámek spravuje, chtěla výstavbu výchovného ústavu zahájit již před dvěma lety. Ve stejné době však Kinský podal žalobu, jež podle představitelů církve rekonstrukci zámku znemožnila. "Už se mělo začít stavět. Potom ale přišla žaloba a všeho jsme museli nechat. Moc nás to mrzí," řekla Kamila Göblová, františkánská sestra, která se o zámek stará. Kinského právník Jaroslav Čapek řekl, že bude postupovat podobně jako v ostatních žalobách. Domněnku, že žaloba brzdí výstavbu výchovného ústavu, nechtěl komentovat. K celé záležitosti se nechce oficiálně vyjadřovat ani Řád školských sester svatého Františka, proti kterému Kinský žalobu podal. "Celá věc je však velmi problematická," sdělila jedna z vysoce postavených františkánských sester. Výchovný ústav měl poskytnout útočiště mentálně nebo psychicky postiženým lidem, a sloužit tak svému bývalému účelu. V minulosti zde totiž fungoval ústav pro mentálně postižené dívky a ženy, který se po vrácení objektu církvi přesunul do opraveného zámku ve Smečně na Kladensku. "Nyní to však celé chátrá. Ničí se i ty nejvzácnější věci ze zámku," dodává sestra. Zámek v Budenicích sloužil zhruba do poloviny 18. století jako sídlo knížecího rodu Kinských. Ve druhé polovině 18. století se šlechtický rod přestěhoval do Heřmanova Městce. Kinský vede v Česku spory za navrácení nemovitého majetku v hodnotě 40 miliard korun. Po roce 2001 podal 157 určovacích žalob, v nichž se domáhá uznání vlastnictví sporného majetku. Je potomkem šlechtické rodiny, jejíž majetek byl zabaven po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. V posledních měsících se Kinského žaloby staly žhavým tématem české politické scény. Poté, co soud v Ústí nad Orlicí rozhodl, že potomek šlechtického rodu získá 1,5 hektaru pozemků v Újezdě u Chocně, se někteří politici začali obávat, že soudní úspěchy Kinského by mohly prolomit Benešovy dekrety a stát se vzorem pro další podobné žaloby. Kladenský soud však minulý týden čtyři žaloby Kinského zamítl. Ve snaze zabránit tomu, aby české soudy v kauzách Kinského rozhodovaly různě, vyzvali politici Nejvyšší soud, aby vydal sjednocující stanovisko. Nejvyšší soud ho zřejmě předloží do konce srpna.

Zoo Lešná mohou navštívit i postižení se svými asistenčními psy

Zoologickou zahradu Lešná u Zlína mohou navštívit postižení lidé i se svým asistenčním psem. Zoo povoluje vstup těmto psům na základě individuální dohody, ostatní psi mají vstup přísně zakázán. "Postižení lidé, kteří se bez svých asistenčních psů nikam nedostanou, mohou areál navštívit v předem dohodnutém čase," řekla pracovnice zahrady Romana Bujáčková. Zájemci o prohlídku zoologické zahrady v doprovodu asistenčního psa musí předem zatelefonovat na vedení zahrady. "Požadavky pak s každým řešíme konkrétně, nabídneme mu například i odborný doprovod nebo jim předem doporučíme pro ně nejvhodnější trasy," upřesnila Bujáčková. Zoo zatím velký zájem invalidních občanů o vstup do areálu se psem nezaznamenala. "Za poslední týden o prohlídku požádaly pouze dvě ženy a oběma bylo vyhověno," dodala pracovnice zoo. Zahrada proto chce v nejbližších dnech zveřejnit informace o této možnosti nejen na svých internetových stránkách, ale i formou letáčků. V Česku je ve většině zoologických zahrad vstup psům zcela zakázán. Výjimkou jsou například zoo ve Dvoře Králové, v Olomouci a v Praze.

Kvůli zalévání zahrad vodou z potoků hynou na Liberecku ryby

Lidé, kteří během současného sucha dávají do potoků načerno čerpadla a z nich kropí své zahrádky, ohrožují na Liberecku ryby a jiné živočichy. "Několik uhynulých pstruhů jsme posbírali v Ostašovském potoce, který se vlévá do Nisy u Stráže nad Nisou," řekl hospodář Českého rybářského svazu v Liberci Jan Krupička. Pstruzi se kvůli rychlému úbytku vody nestačili včas stáhnout do hloubky a zůstali na suchu. Podle Krupičky používá čerpadla v Ostašovském potoce řada lidí. "Jejich počet odhaduji na více než dvacet," dodal. Lidé přitom smějí z potoků a řek brát vodu na zalévání jenom do konví a nesmějí používat čerpadla ani žádná další technická zařízení. "Čerpání vody povoluje vodoprávní úřad a kdo ji odebírá bez jeho souhlasu, dopouští se přestupku," vysvětlil Krupička. Na potocích, protékajících zahrádkářskými koloniemi, lidé rovněž stavějí hráze. I to je však protizákonné. Kvůli hrázi na potoce u Šimonovic na okraji Liberce uhynulo několik pstruhů v obecní nádrži, do níž přestala proudit voda. Lidé hráz postavili, aby si převedli vodu blíž ke svým zahrádkám. Hráz nechtěli zrušit a rybáři ji odstranili až za asistence přivolaných policistů. "Někdo si možná ani neuvědomuje, že může ryby kvůli zalévání zabít," upozornil Krupička. Pokud uhyne větší množství ryb, viníkovi hrozí vysoká pokuta od České inspekce životního prostředí. Kdyby škoda překročila 5000 korun, tak i stíhání. Krupička podotkl, že kritická situace je na Liberecku i tam, kde do potoků vtékají odpadní vody. Čisté vody totiž kvůli suchu ubývá a škodlivin je přitom stále stejně. Jde například o Doubský nebo Pilínkovský potok. V přehradách a v rybnících na Liberecku rybám nebezpečí nehrozí. Nádrže jsou stále dost plné a žijí tam druhy dobře snášející i teploty vody nad 25 stupňů.

V tropických teplotách houby nerostou, říká mykolog

Současné suché období s tropickými teplotami způsobilo, že houby stále nerostou. Od návštěvy lesa rozhodně není moudré si slibovat úlovek v podobě košíku hub, řekl jednatel České mykologické společnosti Miroslav Smotlacha. Pouze opravdoví znalci hub a místních poměrů mohou nyní podle mykologa nějaké letní houby nalézt, ale jen mizivé množství. V horkém počasí vyrostly spíše letní kuriozity. Členové mykologické společnosti našli například v Praze několik hřibů medotrpkých. "Je to hříbek velice hezký, ale hořký a nejedlý," poznamenal Smotlacha.

Počasí

V Česku stále panují tropické dny a měly by trvat až do pátku příštího týdne. Ve čtvrtek 7. srpna bylo většinou skoro jasno, odpoledne až polojasno. Teploty 27 až 33 stupňů Celsia.

07-08-2003