Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

11-07-2003

Hradečtí lékaři: Žena zřejmě zemřela na lidskou obdobu BSE

Šestačtyřicetiletá žena, která od dubna ležela v královéhradecké fakultní nemocnici, zemřela zřejmě na novou variantu Creutzfeld-Jacobovy infekční choroby mozku. Ta je lidskou obdobou nemoci šílených krav BSE. Informaci, kterou přinesla Česká televize, potvrdil ČTK primář neurologické kliniky královéhradecké fakultní nemocnice Radomír Taláb. "U ženy se projevovaly známky mentální poruchy, mimovolné pohyby končetin hybnosti končetin a také vyšetření elektroencefalografem ukázalo charakteristické příznaky pro Creutzfeld-Jacobovu chorobu," řekl Taláb.

Královéhradečtí lékaři ženu vyslali na pozorování do pražské Thomayerovy nemocnice, tamní odborníci však diagnózu nepotvrdili. "Tvrdili, že se jedná o příznaky jiné nemoci," řekl Taláb. Ženu lékaři nakonec převezli v polovině června do nemocnice v Sedlčanech, kde několik dní nato zemřela. "Vzorky tkání, které nebylo z ohledem na bezpečnost možné odebrat za života pacientky, prozkoumají odborníci v pražské Thomayerově nemocnici, kteří také stanoví definitivní diagnózu," řekl Taláb s tím, že výsledky by měly být známé zhruba tři až čtyři týdny po odběru tkání.

Podle primáře Talába nehrozilo žádné nebezpečí přenosu nemoci na ostatní pacienty, případně personál nemocnice. "Přenos by byl možný pouze přímým kontaktem mezi tkáněmi, například vzduchem se nemoc nepřenáší. Žena navíc ležela v takzvaném ochranném režimu, materiál používaný při léčbě, jako například injekční stříkačky, byl bezpečně zlikvidován, aby s ním nikdo nepřišel do styku," řekl Taláb. Pokud vyšetřování tkání zemřelé ženy prokáže, že se jednalo o některou z variant Creutzfeld-Jacobovy nemoci, bude to zřejmě první případ této nemoci v České republice.

Lidé mohou některou z variant Creutzfeld-Jacobovy nemoci onemocnět po požití masa zvířat, nakažených chorobou BSE, nazývanou nemocí šílených krav. Ta se objevila v roce 1986 v Británii a byla zjištěna v několika dalších evropských zemích. Odhalování choroby u lidí komplikuje skutečnost, že inkubační doba může být až 15 let.

Nemoc BSE veterináři v tuzemsku zjistili do začátku letošního července v pěti případech. V červnu 2001 v Dušejově na Jihlavsku, druhý případ tentýž rok v srpnu ve Světnově na Žďársku. Další dvě zvířata se objevila loni na podzim v Deblíně na Brněnsku a Šestajovicích u Prahy. Poslední případ BSE veterináři objevili v květnu v Dolních Lažanech na Třebíčsku.

Podle vědců není na místě panika, i kdyby žena zemřela na CJD

I kdyby se potvrdilo, že v sedlčanské nemocnici zemřela šestačtyřicetiletá žena na novou variantu Creutzfeld-Jakobovy infekční choroby mozku, není podle vědců na místě panika. "I kdyby se potvrdilo, že nákaza souvisí s BSE, neměli by lidé podléhat panice. Veterinární opatření v Česku jsou naprosto dostatečná," řekl dnes ČTK profesor Josef Syka z Akademie věd, který se zabývá výzkumem mozku. Obavy podle něj nemusí mít ani rodina ženy, nemoc se nepřenáší z člověka na člověka. Příčin CJD je řada, nejsou ani všechny známy, jen jedním z nich je BSE. Kromě toho ne každý člověk, který infikované maso sní, také onemocní. Podle profesorky Evy Sykové z Akademie věd může být důvodů CJD celá řada, nemusí to být vůbec ve spojitosti s BSE. "Mohla se nakazit při zájezdu v zahraničí, neznamená to, že máme v Česku nakažené maso," zdůraznila. Také podle ní jsou veterinární kontroly v zemi dostatečné a není důvod k poplachu. Nákaza se přenáší masem, přesněji nervovou tkání, která může maso kontaminovat. Proto se nedoporučuje jíst mozeček nebo vyvářet kosti s míchou z hovězího dobytka.

Topolánek, Smith a Dorn odmítli umělý evropský superstát

Umělý, centralistický a federalistický evropský superstát odmítají šéfové ODS, britských konzervativců a polské stany Právo a spravedlnost Mirek Topolánek, Iain Duncan Smith a Ludwik Dorn. Byl by to podle nich stát pro byrokraty a politiky, ne pro občany, uvedli v dokumentu, který nazvali Pražská výzva a společně podepsali ve čtvrtek na Žofíně. Požadují také, aby o budoucnosti Evropské unie rozhodli občané v referendu.

Šéfové tří pravicových stran v Praze jednali o tom, jak čelit federalistickým představám o pojetí EU. Diskutovali rovněž o evropské ústavě, o institutu evropského prezidenta a o evropské zahraniční politice. V dokumentu, ke kterému se na závěr diskusí přihlásili, se píše o vzájemné dobrovolné spolupráci suverénních národů, o jednotném ekonomickém prostoru, společném trhu a svobodném obchodu. Základem evropské spolupráce by podle nich měly být smlouvy uzavřené mezi suverénními státy a legitimita Evropské unie by měla být odvozena pouze od těchto smluv. Signatáři soudí, že "evropské národy potřebují vzájemný respekt k národním odlišnostem, k národním demokratickým tradicím a ke specifickým národním zájmům". Představují si pružnou spolupráci demokratických národních států a ne další posun v rovnováze sil, ať už mezi národy nebo k odcizeným nadnárodním institucím. Evropské národy nepotřebují smlouvu či ústavu stlačující všechny evropské země do jednoho ekonomického, politického a právního rámce. Právě k tomuto cíli ale podle výzvy směřují výsledky jednání Konventu o budoucnosti evropského společenství.

Představitelé pravicových stran po podpisu dokumentu ujistili novináře, že nejsou proti Evropské unii, jen si prý myslí, že je ji třeba přetvořit. Smith odmítl spekulaci britských novinářů, že by jednal proti zájmům své země. Podle jeho soudu se k Pražské výzvě připojí další konzervativní politikové. Uvedl také, že problémem EU jsou nadměrné daně a nadměrná regulace, čímž se liší od Spojených států. Lidem je podle něj potřeba nechat více peněz, aby za ně nakupovali a tím je vraceli zpět do ekonomiky. Největším tahounem ekonomiky a zaměstnavatelem je soukromý, ne veřejný sektor, shrnul pravicové pojetí hospodářské politiky. Pravice ale musí podle něj vyhrát volby, aby mohla své ekonomické a evropské představy prosazovat.

Duncan Smith: Češi by se neměli bát odmítnout měnu a ústavu EU

Češi, stejně jako ostatní noví členové Evropské unie, by se neměli bát odmítnout společnou evropskou měnu ani ústavu. Vůdce britské Konzervativní strany Iain Duncan Smith to prohlásil v Praze během přednášky Centra pro ekonomiku a politiku. Euro i společná ústava jsou pro něj symboly "staré Evropy", jejíž ideály se dávno přežily. Nechceme Evropu supernacionálních institucí, která váhá pustit se do boje s terorismem, prohlásil Duncan Smith. "Evropa potřebuje demokratickou revoluci, při níž vlády jednotlivých zemí převezmou moc zpět do svých rukou," řekl. Vyjádřil také naději, že Britové odmítnou v referendu společnou evropskou měnu. Duncan Smith, který vytrvale vyzývá k podpoře Spojených států v boji s terorismem, odmítl snahy prosadit společnou bezpečnostní a zahraniční politiku EU. Stejně tak jednoznačně nesouhlasí s vytvořením funkce evropského prezidenta a posílením pravomocí Evropské komise.

Šéf konzervativců Velké Británie citoval také slova prezidenta Václava Klause: "Víme, co to je, ztratit suverenitu a čekat na rozkazy přicházející ze vzdáleného města." Takzvanou novou Evropu by proto podle britského lídra měly tvořit svrchované státy, které spolu svobodně obchodují a neuzavírají své trhy před zeměmi třetího světa. Historické rozšíření unie je nejvýznamnějším momentem v poválečné historii unie, prohlásil vůdce britských toryů. Při projednávání vládního návrhu zákona o ratifikaci smluv o rozšíření však jeho strana hlasovala proti volnému pohybu pracovních sil přicházejících z nově přijatých zemí ode dne vstupu.

V Grandhotelu Pupp v Karlových Varech šéf britských konzervativců poobědval s českým prezidentem Václavem Klausem a předsedou ODS Mirkem Topolánkem. "Já jsem sem přijel proto, abych zahájil kampaň za změnu směru, jímž se ubírá Evropa," řekl Smith po schůzce s Klausem. "Chtěli bychom posílit národní demokracie oproti tomu obrovskému superstátu a jeho velké byrokracii," upřesnil. Smith se netajil názorem, že britským konzervativcům je velmi blízký Klausův pohled na evropskou integraci. Prezident se vyjádřil zdrženlivěji. Podle něj je rozdíl mezi koncepcí evropské integrace a koncepcí evropského sjednocování spojeného s byrokratizací. Zatímco proces evropské integrace Klaus považuje za přirozený a nevyhnutelný a účast ČR v něm za užitečnou, proces sjednocování Evropy směřuje zejména k přenášení kompetencí z národních států "na evropskou byrokracii a na Brusel". "Takže jsem přítelem integrace, ale nejsem přítelem sjednocování a byrokratizace," zdůraznil Klaus. Dodal, že jeho názory se s názory Duncana Smithe shodují například v otázce současné verze evropské ústavy připravené Konventem. "Je to velký krok vpřed směrem k nadnárodní struktuře a domnívám se, že v tomto směru máme stejné názory s panem Smithem," řekl.

Česká armáda bude menší než belgická, maďarská nebo portugalská

Česká armáda bude v budoucnu menší než armády srovnatelných států NATO. Na zhruba deset milionů obyvatel připadá dnes v Česku kolem 38.000 vojáků a počítá se s tím, že jich bude ještě méně. Podle nové armádní reformy by mělo napříště v ozbrojených silách pracovat 30.000 lidí: 23.000 vojáků a 7000 občanských zaměstnanců. Původní reforma bývalého ministra Jaroslava Tvrdíka počítala s 35.000 vojáků a do 10.000 občanských zaměstnanců.

V Belgii s přibližně stejným počtem obyvatel mají dnes 41.000 vojáků a do roku 2015 chtějí jejich počet snížit na 39.500. Naopak v Maďarsku je v ozbrojených silách 50.000 vojáků, v Portugalsku 72.000 a v Řecku dokonce 209.000.

Podle nové armádní reformy musí nyní obrana ve svém rozpočtu počítat jen se dvěma procenty hrubého domácího produktu místo původně slibovaných 2,2 procenta. Z vyšší částky vycházel plán bývalého ministra Tvrdíka, který kvůli škrtům rezignoval. Jeho nástupce Miroslav Kostelka nyní se svými lidmi připravuje levnější variantu reformy a profesionalizace armády.

Čáslavská letecká základna zahájila rozsáhlou modernizaci

Čáslavská vojenská letecká základna ve čtvrtek slavnostně zahájila první etapu rozsáhlé modernizace. Je součástí programu bezpečnostních investic NATO a Severoatlantická aliance hradí 60 procent nákladů. Modernizace je naplánována po etapách do roku 2008 a celkem by měla stát téměř čtyři miliardy korun. Podle velitele základny Jiřího Vernera je vzhledem ke změnám v reformě ozbrojených sil je však předčasné hovořit o její konečné podobě.

Informace o chystané reformě vyvolaly v minulých dnech mezi vojáky i zástupci samospráv vlnu emocí, v řadě měst totiž budou posádky zrušeny. "Nepředpokládá se, že by měla být Čáslav z tohoto pohledu nějak výrazně postižena," ujistil při čtvrtečním zahájení rekonstrukce vojenského letiště Jiří Havlíček z ministerstva průmyslu a obchodu. Ministerstvo obrany podle něj dostane na příští rok 50,7 miliardy korun, tedy zhruba o 1,5 miliardy korun méně než letos. Původní návrh reformy ozbrojených sil bylo proto třeba přehodnotit, dodal. Havlíček řekl, že do Čáslavi se zřejmě nepřestěhuje ze Staré Boleslavi velitelství vzdušných sil, jak to předpokládala původní reforma. Počítá se ale s tím, že se na čáslavskou základnu přesune část pilotů a obslužného personálu z letiště v Náměšti nad Oslavou.

Původní reforma předpokládala, že se do Čáslavi přestěhuje velitelství vzdušných sil. Armáda pro jeho potřeby chtěla postavit 400 bytů. Počet obyvatel města by se tak zvýšil nad vytouženou hranici 10.000 lidí, což by znamenalo zvýšení daňových příjmů města.

Delegace Poslanecké sněmovny v čele se Zaorálkem navštíví Izrael

Rozvoj česko-izraelských parlamentních styků by měl patřit k cílům pětidenní návštěvy, na kterou v pondělí odcestuje do Izraele delegace Poslanecké sněmovny v čele s jejím předsedou Lubomírem Zaorálkem. Poslanci budou jednat především s izraelskými zákonodárci, ale plánují i rozhovory se zástupci vlády a návštěvu průmyslových oblastí země. Zaorálek bude teprve druhým vysokým představitelem českého parlamentu, který po pádu železné opony Izrael navštíví. Zatím tam zavítal jen předseda Senátu Petr Pithart před pěti lety.

Zatímco česko-izraelské vládní, ale i kulturní styky byly v posledním desetiletí časté a pravidelné, kontakty parlamentní byly sporadické. Omezovaly se hlavně na občasné návštěvy delegací na nižší úrovni. Bylo to přesto, že po pádu komunismu dostaly vztahy mezi oběma zeměmi novou dynamiku. V době studené války nebyly dobré, protože obě země stály na opačné straně barikády. Celkově nejsou česko-izraelské vztahy špatné. Mnoho lidí v Izraeli si dodnes pamatuje vojenskou pomoc, kterou jim poskytlo Československo po druhé světové válce při vzniku Izraele. Některé problémy v česko-izraelských vztazích nicméně jsou.

V ekonomické oblasti se v posledních měsících dostalo do centra pozornosti rozhodnutí české vlády vypovědět smlouvu s firmou Housing&Construction na výstavbu dálnice D47 na severní Moravě. Mezi akcionáře firmy patřila i největší izraelská stavební společnost Housing&Construction Holding. Parlamentní vyšetřovací komise by teď měla potvrdit, nebo vyvrátit podezření, že se při realizaci tohoto projektu uplácelo. Jiným trvalým problémem je nelegální práce českých občanů v Izraeli. Bez povolení tam pracovala i sedmadvacetiletá Češka, která byla v Izraeli o víkendu zavražděna. Už před třemi lety zatkla a deportovala izraelská policie čtyři české občany, kteří v Izraeli nelegálně pracovali v kasinu.

Potíže se ale občas vyskytují i v politické rovině. Například letos na jaře se čeští politici nedokázali sjednotit na tom, zda mají radikální palestinskou organizace Hamas, která bojuje proti Izraeli, označit za teroristickou. V Evropské unii se zase setkal s velmi chladnou reakcí návrh ministra zahraničí Cyrila Svobody, aby se při cestách na Blízký východ navštěvoval zvlášť Izrael a zvlášť palestinská území, tedy aby se při jedné návštěvě nespojovala setkání s osobnostmi z obou stran. Zřejmě nejvýrazněji ale zasáhl v posledních letech do dění v Izraeli a v celém arabském světě bývalý premiér Miloš Zeman. Ten počátkem loňského roku přirovnal palestinského předáka Jásira Arafata k Adolfu Hitlerovi. Navíc uvedl, že Izraelci by měli pohrozit Palestincům vyhoštěním, nepřijmou-li jejich návrhy. Kvůli Zemanovým výrokům k izraelsko-palestinskému konfliktu pak výrazně ochladly vztahy Česka s arabskými zeměmi.

EK: Problémy v ČR se točí kolem přijímání evropských peněz

Potíže České republiky při přejímání a aplikaci legislativy EU se týkají hlavně financí, tedy i její schopnosti přijímat, spravovat a kontrolovat prostředky z fondů EU po vstupu. Pokud nedojde k rychlé nápravě, Evropská komise bude v hodnotící zprávě 5. listopadu tvrdě kritická. Připomene, že bez zásadních kroků může ČR o peníze i přijít. Experti EK jsou na jedné straně spokojeni s tím, že česká vláda zjednodušila strukturu programů pro využití prostředků ze strukturálních fondů a kohezního (vyrovnávacího) fondu. Mají za to, že projekty jsou připravovány v dostatečném předstihu. Na druhé straně zaostává příprava zprostředkovatelských subjektů, které budou působit jako spojnice mezi ministerstvem pro místní rozvoj a regionálními kancelářemi, kterých je v ČR osm. "Zatímco na ústřední úrovni došlo ke zlepšení, zaostává koordinace s regiony," řekl ČTK nejmenovaný zdroj EK.

Ke zpoždění při schvalování projektů může dojít i tehdy, kdyby v ČR od začátku příštího roku neplatil zákon o veřejných zakázkách. Z informací z Prahy vzniká dojem, že nabude platnost až ke dni vstupu, tedy od 1. května 2004. "Byly by tak ztraceny čtyři měsíce," upozorňuje zdroj komise, podle něhož by to byla "velká škoda", protože by se tím ohrozilo využití prostředků vyčleněných pro ČR k výplatě pro příští rok. Podle znalců v Bruselu panuje podezření, že blíže neurčené "nátlakové skupiny" v českém parlamentu usilují o co nejpozdější schválení zákona, aby se tím umožnilo využívat co nejdéle národní preferenční klauzule obsažené v dosavadní úpravě. "Je to politováníhodné a krátkozraké," uvedl jeden z těchto zdrojů. Zpoždění při přijímání zákona o veřejných zakázkách by mělo být "výrazným" černým puntíkem v listopadové zprávě, pokud se situace do té doby nezmění.

Vyšetřovatel vyloučil při požáru Faustova domu technické příčiny

Vyšetřovatelé, kteří zjišťují příčinu požáru historického Faustova domu v Praze 2, vyloučili technické příčiny vzplanutí budovy. Hasiči uvažují o dvou verzích vzniku požáru - úmyslném zapálení nebo kouření, sdělil to tiskový mluvčí pražských hasičů Václav Hladík. Hasiči tak vyloučili například fakt, že by požár mohl být důsledkem poruchy na elektroinstalaci. Vyšetřování příčin požáru z minulého pátku, při kterém hasiči evakuovali šest lidí a čtyři z nich byli hospitalizováni, stále pokračuje.

Univerzita Karlova, jež v objektu sídlí, škodu na nemovitosti a zařízení vyčíslila na 3,5 milionu korun. Z toho přibližně dva miliony korun si vyžádají stavební práce. V křídle budovy, v němž hořelo, jsou studijní místnosti a kanceláře. Z hlediska památkářů utrpělo v historickém domě především schodiště s barokní štukovou výzdobou, které si vyžádá nákladné restaurování.

Faustův dům, jehož historie sahá do 12. století, je součástí areálu Všeobecné fakultní nemocnice a jako jedna z mála staveb pamatuje založení Karlova náměstí, dříve Dobytčího trhu. V 16. století v domě bydlel jeden z původců faustovské legendy, lékárník Edvard Kelly, známý ze dvora Rudolfa II. Dům však nese pojmenování po doktoru Faustovi, který žil na přelomu 15. a 16. století v Německu. V roce 1945 dům zasáhla jedna z bomb angloamerického letectva, stavba však vydržela.

Soud posuzoval spor Tlustého s Eurotelem kvůli odposlechům

Občanskoprávním sporem předsedy poslanců ODS Vlastimila Tlustého se společností Eurotel kvůli údajnému odposlechu se v pátek zabýval pražský městský soud. Tlustý chce, aby soud označil počínání Eurotelu za neoprávněný zásah do jeho osobnostní sféry. Podle některých informací chtěl původně Tlustý žalovat společnost Eurotel o odškodné ve výši pět milionů korun, ale od takového úmyslu nakonec upustil. Na žádost Tlustého bylo páteční jednání odročeno na 26. září.

Spor souvisí s podezřením některých poslanců ODS, že mohli být odposloucháváni. Skandál propukl letos v únoru, kdy Tlustý při jednání sněmovny oznámil, že byl odposloucháván. Uvedl, že do hlasové schránky jeho mobilního telefonu mu někdo poslal nahrávku rozhovoru, který vedl ve své poslanecké kanceláři v Rakovníku. Podobné případy krátce poté oznámili další dva poslanci ODS Jan Klas a Zdeňka Horníková. Tlustý se domnívá, že utrpěl újmu nepožadovaným zřízením hlasové schránky, zasláním hlasové zprávy od nezjištěného odesilatele, umožněním přístupu třetí osoby a vymazáním zprávy. Cítí se také dotčen výroky mluvčího operátora Jana Kučmáše, který naznačil, že si Tlustý mohl záznam ze svého jednání omylem nahrát do hlasové schránky sám.

V Českém rozhlase byla odhalena busta fyzika Nikoly Tesly

Český rozhlas se zapojil do mezinárodního multimediálního projektu Teslovo celosvětové sdružení, v jehož rámci ve čtvrtek ve studiovém domě odhalili bustu amerického fyzika chorvatského původu Nikoly Tesly. Slavnostní odhalení se uskutečnilo v rámci přímého přenosu srbského Rádia Bělehrad z Prahy v pořadu věnovanému tomuto vynálezci. Cílem projektu je umístit Teslovu bustu v prostorách rozhlasových stanic všech měst, kde fyzik pobýval a pracoval. Plastika je dílem sochařky Drinky Radovanovičové a rozhlasům je věnuje Rádio Bělehrad. Chce tak upevnit spolupráci mezi lidmi, kteří se věnují zdokonalování vysílací techniky, a pokračují tak v Teslově práci. První busta byla instalována v roce 1999 v rádiu v Novém Sadu v Srbsku, loni v maďarském rozhlasu.

Nikola Tesla žil v letech 1856 až 1943. Studoval vlastnosti dvoufázových a vícefázových proudů. Sestrojil a patentoval četné elektrické stroje a přístroje, například v roce 1887 elektrický motor na střídavý proud a o čtyři roky později takzvaný Teslův transformátor, zdroj vysokého střídavého napětí o vysokém kmitočtu. Zabýval se i bezdrátovou telegrafií. Byla po něm pojmenována jednotka magnetické indukce. V letech 1936 až 1937 pobýval v tehdejším Československu. Prezident Edvard Beneš mu udělil Řád bílého lva 1. třídy a získal také čestný doktorát věd na Českém vysokém učení technické.

Grebeníček: Závěr schůzky u Klause nepodpořil restituční hranici

Nejvyšší ústavní činitele se ve středu na Pražském hradě podle předsedy KSČM Miroslava Grebeníčka nepostavili jednoznačně proti prolomení restituční hranice stanovené 25. únorem 1948. Vyzvali pouze k zachování politických postojů k obdobím 1938 až 1945 a 1948 až 1989. Šlechta a církev však usilují o vrácení majetku, který jim byl odebrán na základě právních aktů z vynechaného období československé státnosti, řekl šéf KSČM na dnešní tiskové konferenci. Komunisté se obávají, že při soudních sporech o velké majetky, které vyvolaly rozruch na české politické scéně, jde o útoky na pozemkovou reformu z roku 1919. Restituce podle Grebeníčka nemohou pokračovat donekonečna, ledaže by byl restituován majetek, který zestátnila první republika, Josef II. nebo který byl zabaven české šlechtě po bitvě na Bílé hoře.

Zajistit neprolomitelnost restituční hranice, na níž se shoduje většina politické scény, může podle komunistů jen "restituční tečka". Podle Grebeníčka je k tomu nutný symbolický, legislativní akt, který by upevnil stálost politické pozice českého státu. KSČM vidí snahy o prolomení restituční hranice katolickou církví i za chystaným převedením církevních kompetencí z ministra kultury Pavla Dostála (ČSSD) na vicepremiéra Mareše. Změnu kompetenčního zákona proto nepodpoří, pokud by měla znamenat změnu státní politiky vůči katolické církvi.

Jedenáctiletá pře o katedrálu sv. Víta se na podzim opět rozhoří

Již téměř 11 let vede několik církevních subjektů spor o vlastnictví Svatovítské katedrály a přilehlých domů s českým státem zastoupeným Kanceláří prezidenta republiky. Spor, který v poslední době uvízl na mrtvém bodě, se má podle náměstka předsedy Obvodního soudu pro Prahu 1 Jaromíra Jirsy znovu rozhořet letos na podzim, kdy by měl o vlastnictví symbolu české státnosti opět rozhodovat soud.

Historie právního sporu o chrám sv. Víta začala v rámci restitucí církevního majetku aforisticky svárem o to, komu patří klíč: zda arcibiskupovi, nebo prezidentovi. Žalobu na určení vlastnictví katedrály sv. Víta s přilehlými nemovitostmi (domy ve Vikářské uličce) a dalších starobylých sakrálií v areálu Pražského hradu (kapli sv. Anny a baziliku sv. Jiří s pozemky) podala v prosinci 1992 Náboženská matice spolu s dalšími církevními subjekty. Odpůrcem byl český stát, respektive Kancelář prezidenta republiky a Správa Pražského hradu.

Již v roce 1994 soudkyně Libuše Fritzová rozhodla, že všechny zmíněné objekty patří církvi. Rozsudek vyvolal ve veřejnosti značnou odezvu. Tehdejší prezident Václav Havel uvedl, že v případě vlastnictví Svatovítské katedrály je třeba rozlišit "fyzického" a "psychologického" vlastníka. Zatímco o fyzickém vlastníkovi rozhoduje nezávislý soud, psychologickým vlastníkem zůstává český národ. Havel uvedl, že rozhodnutí soudu respektuje a že osobně považuje za nejpřirozenějšího vlastníka církev. Přes sto poslanců se však připojilo k petici, která žádala, aby se Hrad proti rozsudku odvolal. Studenti pražské AVU chtěli odvolání podpořit stávkovou pohotovostí.

V listopadu 1995 Městský soud v Praze rozsudek zrušil. Odvolací senát vítězství církve nepotvrdil a vrátil případ znovu na stůl soudkyně Fritzové. Počátkem roku 1996 byl spor o určení vlastníka katedrály a dalších objektů na Pražském hradě rozdělen na dva. Jeden se týkal pouze katedrály a přilehlých nemovitostí, druhý kaple sv. Anny a baziliky sv. Jiří. V témže roce soudkyně Fritzová znovu přiřkla vlastnictví kaple i baziliky Náboženské matici. V listopadu 1996 kardinál Miloslav Vlk oznámil, že katolická církev se vzdává Svatovítské katedrály ve prospěch českého národa. Gesto však vyznělo do prázdna. Katolická církev si představovala, že se akt předání chrámu zapíše do pozemkových knih na základě darovací smlouvy. Rozhodnutí, že bazilika a kaple jsou majetkem církve, odvolací senát v roce 1998 opět zrušil a kauzu v květnu 1998 zastavil. Matice se pokusila nepříznivý verdikt zvrátit dovoláním podaným k Nejvyššímu soudu. Ten v roce 2000 definitivně potvrdil, že církvi nepatří ani kaple, ani bazilika.

Odpůrci restituování katedrály římskokatolickou církví poukazovali na skutečnost, že katedrála byla budována a financována "z královské komory a z daní občanstva", později občanskou organizací - Jednotou pro dostavbu chrámu sv. Víta - a nakonec dokonce ze státního rozpočtu. Na straně odpůrců stojí i tvrzení, že církev katedrálu nikdy nevlastnila, vlastnictví po celou dobu nebylo právně zakotveno. Naproti tomu církevní strana uvádí, že už Karel IV. v roce 1344, kdy byl položen základní kámen, vydal bulu, která majitelem chrámu určovala kostel sv. Víta a dávala mu právní subjektivitu. Od středověku vykonávala veškerá práva a povinnosti majitele Metropolitní kapitula. Základní kámen ke katedrále položil 21. listopadu 1344 první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic v přítomnosti krále Jana Lucemburského a jeho synů Karla a Jana. Karel IV. zde byl roku 1347 jako první český panovník korunován a jako první tu byl také pohřben. Stavělo se až do roku 1419, kdy byla stavba na více než čtyři sta let přerušena. Období tzv. dostavby skončilo teprve 29. září 1929.

Kurier: V otázce Benešových dekretů tají ledy mezi Vídní a Prahou

Zanedlouho pojede spolkový vicekancléř Herbert Haupt spolu s rakouským prezidentem Thomasem Klestilem na návštěvu Prahy, která bude v mnohém vzdálena od obvyklé politické turistiky. Rakušané by tam totiž mohli slyšet potěšující signály, že Česká republika má konečně v úmyslu odškodnit nuceně nasazené české občany německého původu, kteří museli po roce 1945 dřít v dolech a podobných závodech. V napsal ve čtvrtek vídeňský list Kurier. A ještě více: pravděpodobně bude v dohledné době formálně zrušen nesnesitelný amnestijní zákon, tedy ta část Benešových dekretů, která prohlásila zločiny Čechů na sudetských Němcích během odsunu za beztrestné. To by byl pro všechny zúčastněné, státy i jednotlivce, nadmíru blahodárný krok. A potěšitelný úspěch pro Evropu. Protože již v dubnu 1999 Evropský parlament požadoval prozkoumat slučitelnost platných zákonů a dekretů z Benešovy éry s právem Evropské unie. Toto přání bylo zopakováno 13. června 2002. Poté zadaný právní posudek EU dospěl k závěru, že dekrety sice nepředstavují překážku pro vstup České republiky do EU, kritizoval ale amnestijní zákon a mluvil o "potřebě jednání" i v případě rozsudků vynesených v nepřítomnosti postižených. Toto přání bylo zřetelné, nebyl to ale žádný nátlak.

Nepochopitelný sadismus mnohých Čechů v roce 1945 se navlas podobá chování bodrých mužů domobrany či dětinských členů Hitlerjugend, kteří se ještě těsně před koncem války vybouřili na zubožených maďarských Židech táhnoucích přes Burgenland, Dolní Rakousy a Štýrsko. Sběř se činila, v případě nutnosti i pažbami pušek, aby se ušetřila munice. Nyní však, zdá se, přicházejí nové časy. Mnohdy se dá postupovat jen malými krůčky. Čtyřicetiletá diktatura komunistické strany - o 32 let delší, než bylo období nacismu v Rakousku - zanechala po sobě duchovně-morální poušť. Měli bychom si jednou představit, jak by to vypadalo u nás, kdyby měli Hitlerovi dědici stejně dlouho hlavní slovo, uzavírá Kurier.

Škromach: Strach před migrací z východu je v EU zbytečný

Obavy současných členských států Evropské unie, že po jejím rozšíření nastane silný příliv pracovních sil z východu, jsou neopodstatněné. Prohlásil to ve čtvrtek na mezinárodní konferenci o situaci na pracovním trhu ve východoněmeckých spolkových zemích, České republice a Polsku ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Český ministr poukázal na to, že podle výsledků různých průzkumů jsou čeští občané ve své většině ochotni dojíždět za prací jen do vzdálenosti zhruba 20 kilometrů za hranici. Předseda představenstva Spolkového úřadu práce Florian Gerster poukázal na demografický vývoj v Německu, který vede ve střednědobém horizontu k poklesu počtu obyvatelstva, a v této souvislosti připomněl, že příliv pracovních sil do Německa bude brzy dokonce žádoucí.

Ministři ve čtvrtek podepsali komuniké o vzájemné spolupráci všech zúčastněných zemí v oblasti trhu práce. Všichni se shodli, že velký důraz je nutno klást především na kvalifikaci lidí, protože na trhu práce v současné době není tolik kvalifikovaných lidí, kolik by bylo třeba. Neméně důležitý je význam celoživotního vzdělávání.

Rodiče iráckého hocha chtějí další léčbu, nemá ji ale kdo platit

Rodiče malého iráckého chlapce Hasana chtějí, aby se dále léčil v České republice. Příští úterý by měl podle matčiny sestry Sundus Chaláfové absolvovat první z rehabilitací v motolské nemocnici v Praze. Není však jasné, kdo bude návštěvy v nemocnici platit. Lékaři totiž trvají na tom, že Hasan, který trpí dětskou mozkovou obrnou, zatím další léčbu nepotřebuje. Rehabilitace by tedy měli platit sami rodiče, ti však peníze nemají. Navíc nevědí, zda jim budou prodloužena víza. Sundus ve čtvrtek řekla, že Hasan by měl docházet na rehabilitace dvakrát týdně. Podle odborníků však stačí, aby matka s dítětem cvičila sama a za rok s ním přišla na kontrolu. Pokud tedy rodiče trvají na rehabilitaci v nemocnici, měli by si ji sami zaplatit. Oni naopak doufají, že péči uhradí ministerstvo zdravotnictví, které platilo první chlapcův pobyt.

Podle Jaromíra Morávka z tiskového oddělení nemocnice by sice v tomto případě mohli lékaři malého pacienta odmítnout, protože rozhodně nepotřebuje akutní péči, s největší pravděpodobností se to však nestane. "Dluhy, které nemocnice má z pobytu různých cizinců, svědčí o tom, že naši lékaři neumějí odmítnout pacienta, jako třeba v Německu," řekl Morávek. Nemocnice se tedy s dotazem, kdo za Hasana zaplatí, obrátí na ministerstvo také.

Případ malého iráckého chlapce a jeho matky vzbudil rozruch počátkem dubna, kdy nebyli vpuštěni do země kvůli válce v Iráku. Později víza dostali a Hasan se nejprve léčil v motolské nemocnici a poté v teplických lázních.

Cizinci budou brzy informováni o životě v Česku ve svém jazyce

Umožnit cizincům žijícím dlouhodobě v České republice přístup k informacím v jejich jazyce a podpořit jejich integraci do společnosti si klade za cíl projekt Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Jeho výsledkem má být kromě jiného vznik webových stránek obsahujících praktické informace, adresáře či kontakty na organizace cizinců. "Problém je v tom, že státní správa má většinu informací v češtině, velice zřídka v angličtině," řekla ČTK koordinátorka projektu Marie Říhová. Podstatné proto je, že stránky budou vždy přeloženy do jazyka dané komunity.

Kromě informací z oblastí zaměstnání či vzdělávání a otázek týkajících se sociálního a zdravotního pojištění nalezne zájemce na internetu například také překlady různých smluv, včetně pracovních. To pomůže žadatelům o práci vyhnout se případným budoucím problémům. "Když jim zaměstnavatel předloží něco do ruky, tak to budou moci srovnat s tím, co je na tom webu a uvidí, kde jsou třeba nějaké nedostatky," vysvětlila koordinátorka. Pro pilotní fázi projektu si organizátoři vybrali vietnamskou, ukrajinskou a arménskou komunitu, do nichž lze lépe proniknout prostřednictvím jejich sdružení.

Stavební spořitelny doporučují uzavřít smlouvu do konce roku

Lidé, kteří nechtějí přijít o vyšší státní podporu ze stavebního spoření, by podle doporučení stavebních spořitelen měli uzavřít smlouvu ještě letos. Vláda již schválila omezení podpory ze současných maximálně 4500 korun až na 2400 korun ročně. Změna by měla platit od příštího roku. Přesto zůstane podle odborníků stavební spoření jedním z nejvýnosnějších nástrojů pro ukládání peněz. "Pokud člověk nemá uzavřenou smlouvu o stavebním spoření, měl by ji uzavřít právě do konce letošního roku. Totéž platí i pro účastníky mladší 18 let," řekl v reakci na vládou schválené omezení podpory Petr Parolek z Hypo stavební spořitelny. Člověka, který smlouvu o stavebním spoření uzavře do konce roku, nebo ji již má uzavřenou, se změny nedotknou. Omezení podpory se nemusí podle spořitelen bát ani lidé, kterým letos končí pětiletý cyklus spoření. Mohou totiž smlouvu vypovědět a uzavřít novou s tím, že budou mít nárok na státní podporu v dalším spořícím cyklu, uvedl Parolek. "Má možnost požádat i o změnu podmínek smlouvy v souvislosti s navýšením cílové částky, nebo může požádat o ... úvěr," doplnila Zdenka Blechová ze Stavební spořitelny České spořitelny. Parolek v tomto případě doporučuje uzavřít další smlouvu o stavebním spoření, na níž bude klient čerpat státní podporu.

Pokud si lidé spoření, jehož změnu musejí ještě posvětit poslanci, založí v následujících letech, budou tratit. Dosud mají nárok na 25 procent z naspořené částky, maximálně však z 18 tisíc korun ročně, tedy 4500 korun. Podle vládou schváleného návrhu by však mohli získat jen 12 procent z maximálně 20 tisíc korun, to znamená ročně 2400 korun. Vláda rovněž prodlouží spořící cyklus z dosavadních pěti na šest let. Na státní podporu nebudou mít nárok ani lidé mladší 15 let.

Spořitelny v souvislosti s rozhodnutím o snížení podpory očekávají další nárůst zájmu lidí o uzavírání smluv. "Tento vzrůstající trend lze očekávat do konce letošního roku, kdy by měly platit stávající podmínky," uvedl Parolek.

Doprava opět kolabovala, nejvíc u Barrandovského mostu

Nepojízdné kolony vozidel se od dnešního rána opět tvořily v Praze, především v okolí Barrandovského mostu. Auta stále stojí v dlouhých řadách v ulici K Barrandovu a na Strakonické směrem do centra, řekla ČTK před 11:00 Eva Miklíková z pražské policie. Řidičům proto policie doporučuje volit jinou trasu. Jedním z důvodů ucpaných vozovek je oprava části Barrandovského mostu, jejíž druhá etapa byla zahájena ve středu. Právě před dvěma dny byla situace v dopravě obdobně kritická. Rovněž centrum Prahy se od rána již tradičně potýkalo se zácpami v ulicích. Ve Wilsonově ulici ve směru do centra sahala kolona krátce po 10:00 na křižovatku Bulhar, dlouhá byla asi půl kilometru. Ráno auta vytvořily kolony až po Hlávkův most. Doprava byla kritická i na Nuselském mostě ve směru do centra. Podle Miklíkové lze podobné problémy očekávat ve špičkách i nadále. "Nejsložitější doprava bývá kolem 08:00 a odpoledne pak od 15:00 do 20:00," uvedla. Komplikace mohou prý dnes odpoledne nastat i v souvislosti s nadcházejícím víkendem. Opravy pražských ulic, které v těchto dnech značně komplikují dopravu v metropoli, by podle Pražanů bylo možné urychlit pracemi v nočních hodinách. Podle mluvčího pražské technické správy komunikací Libora Sosnovce pracují dělníci například na Barrandovském mostě od 07:00 do 21:00 ve všední dny i o víkendech. V noci, kdy je provoz minimální, prý ale pracovat nelze. "Problém je s hygienickými normami," řekl ČTK Sosnovec. Přípustná hluková hladina je totiž přes noc 40 decibelů. Hlučnější než tato hranice je podle odborníků i zpěv kosa.

Ceny raných brambor nadále výrazně klesají, dražší je vepřové

Na pultech českých obchodů se s postupujícím létem propadá cena raných brambor. Za poslední dva týdny se cena snížila o čtvrtinu. Na pultech českých obchodů je spotřebitelé nyní nakupují v průměru za 11,50 Kč/kg, zatímco koncem června za ně platili kolem 15 korun. Vyplývá to z šetření Českého statistického úřadu. Kromě brambor zlevnily i další druhy zeleniny a ovoce. Papriky byly levnější o 16,3 procenta a rajčata o 10,6 procenta. Zákazníci platili méně také za pomeranče a banány.

Opačný trend je patrný u vepřového, jehož cena za poslední dva týdny stoupla o procento na průměrných 97,97 Kč/kg. Cena vepřového by mohla stoupat i v příštích týdnech v souvislosti s vyšší výkupní cenou prasat. Zvýšení výkupních cen si zemědělci vymohli na masokombinátech pod hrozbou zastavení dodávek. Obchodníci ale zatím zdražení vepřového neplánují. Vedle vepřového stoupla cena také u hovězího masa, a to o 0,7 procenta na 146,11 Kč/kg. Dražší je i lahvové pivo, jehož cena stoupla za dva týdny o 1,4 procenta a půllitr tak nyní přijde jeho příznivce v průměru na 8,51 koruny.

Ceny potravin jsou nadále výrazně odlišné ve srovnání jednotlivých krajů. Zatímco v Pardubickém kraji stojí kilogram vepřového 88,80 koruny, obyvatelé Libereckého kraje za něj zaplatí zhruba o 18 korun více. V Pardubickém kraji jsou také nejlevnější brambory, za něž spotřebitelé v průměru platí 10,41 Kč/kg. V Ústeckém kraji naproti tomu přijdou na 13,04 Kč/kg.

Čeští volejbalisté budou hrát o medaile ve Světové lize

Čeští volejbalisté se v Madridu probojovali do semifinále Světové ligy. V přímém souboji o druhé postupové místo ze skupiny E finálového turnaje dokázali porazit domácí Španělsko 3:1 na sety. V sobotním semifinále poměří česká reprezentace síly s mistry světa Brazilci, druhou dvojici tvoří Srbsko a Černá Hora s Itálií.

"Fantastický zážitek," komentoval svou radost z vítězství i postupu nahrávač Petr Zapletal, který kvůli Světové lize dokonce odložil svatbu. "Byli jsme strašně vyhecovaní, možnost být ve čtyřce nám dávala do nohou bombu," konstatoval. Jakub Novotný byl hrdinou koncovky. Za stavu 23:23 smečí položil míč a poté spolu s Martinem Léblem dvojblokem ukončili zápas. "Teď budeme moci zahrát si s Brazilci, na to se strašně těším," zářily mu oči. Věřil, že postupem ještě není pro český tým konec. "Může to dopadnout jakkoli, favority nejsme a Brazilci jsou nejlepší na světě. Chci to vidět střízlivě, ale půjdeme do zápasu naplno. Bude to pro nás fiesta," řekl Novotný. Pavel Řeřábek je u mužstva prvním rokem jako hlavní trenér a hned se dočkal úspěchu jako hrom. "Pro nás byl úspěch se vůbec do finálového turnaje dostat, teď se nám splnil sen. Porazit v takové atmosféře domácí mančaft a to celkem výrazně, překonat krize, to chtělo od hráčů velké srdce a vynikající výkon, který jsme předvedli," řekl.

Počasí

Dnes je v Česku polojasno, navečer má v západních Čechách přibývat oblačnost. Teploty 22 až 26 stupňů, na horách kolem 17.

11-07-2003