Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

23-06-2003

Vláda schválila reformu veřejných financí

Vláda schválila reformu veřejných financí, která má snížit vysoké schodky rozpočtů a zastavit zadlužování země. "Vláda je plně odhodlána tuto reformu prosadit," řekl premiér Vladimír Špidla na pondělní tiskové konferenci po jednání kabinetu.

V případě, že by parlament reformní zákony neschválil, české veřejné finance by se podle premiéra zhroutily, což by ve svém důsledku znamenalo například to, že důchody a platy ve veřejné sféře by za deset let byly poloviční než dnes. Špidla zopakoval, že neúspěch reformy by znamenal i konec této vlády. Prvním testem průchodnosti reformy bude podle premiéra státní rozpočet na rok 2004.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) podle svých slov věří, že reformní zákony mají šanci získat většinu v obou komorách parlamentu. Zatímco mezinárodní instituce i domácí ekonomové vesměs považují navrženou reformu za málo razantní, odbory se proti ní bouří. Pondělní demonstrace proti vládní reformě veřejných financí před Úřadem vlády, kterou organizovala Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), se podle odhadu policie účastnilo 1500 lidí, ale podle odborářů nejméně 5000 lidí.

Cílem reformy rozpočtových výdajů a daní je postupně snížit deficit veřejných financí do roku 2006 na čtyři procenta HDP z letošních 6,2 procenta. Schodek státního rozpočtu očištěný o příjmy z privatizace, ztrátu České konsolidační agentury a splatné garance by tak měl v roce 2004 činit maximálně 83 miliard korun proti letošním 92 miliardám. V roce 2005 by měl dále klesnout na 75 miliard a v roce 2006 na 60 miliard korun. Prostřednictvím reformních opatření by měl kabinet během tří let celkem uspořit zhruba 200 miliard korun ve výdajích a dalších více než 70 miliard korun získat z vyšších daní. Vláda zatím schválila daňové změny a změny v zákonem daných výdajích, které mají ve třech letech přinést úspory 120 miliard korun.

Čeká ji však ještě těžké rozhodování o tom, na jakých ministerstvech v příštích třech letech ušetřit 80 miliard korun, z toho v příštím roce 20 miliard korun. Jen tak je možné sestavit rozpočet na rok 2004 s nižším schodkem, než je ten letošní. Vláda však o těchto úsporách nejednala a vrátí se k nim až příští týden. Největší úspory si zatím stát slibuje od pomalejšího růstu platů zaměstnanců veřejného sektoru, pomalejší valorizace penzí, škrtů v nemocenské a zpřísnění výplaty dávek státní sociální podpory. Počet státních úředníků nemá růst a počet zaměstnanců v celém veřejném sektoru má klesat.

Větší příjmy by měly do státní pokladny plynout z vyšších spotřebních daní z cigaret, lihu a pohonných hmot. Také řada služeb bude zdaněna 22procentní sazbou DPH místo dnešních pěti procent. Poroste i daň z nemovitostí a živnostníci budou státu více odvádět na sociálním pojistném. Vládní koalice také vyšla vstříc odborům a rozhodla o zavedení minimální daně pro živnostníky. Naopak podnikům postupně klesne daň z příjmu z dnešních 31 procent na 24 procent v roce 2006.

Odboráři protestují proti vládní reformě

Zhruba dvě hodiny demonstrovaly necelé dvě tisícovky odborářů před úřadem vlády. Nelíbí se jim návrh reformy veřejných financí, který kabinet schválil. Podle šéfa pořádající Českomoravské konfederace odborových svazů Milana Štěcha v reformě vítězí politikaření nad rozumem a seriozním řešením. Premiér Vladimír Špidla přišel demonstrantům říci, že bez reformy budou mít za deset let důchody a mzdy poloviční. Odbory požadují zavedení šestnáctitřídního systému. Kabinet ale navrhuje buď zachování dvanáctitřídního tarifního systému s mírným reálným nárůstem mezd v příštích třech letech, nebo zavedení šestnáctitarifního systému s nižším přísunem peněz.

V horku se do Prahy špatně cestuje, stěžovali si odboráři

Cestovat za horkého dne autobusem není žádný med. A už vůbec ne, jedete-li z jednoho koutu republiky na druhý. To byl podle některých mimopražských odborářů důvod, proč se na demonstraci proti vládní reformě veřejných financí nesešlo tolik lidí, kolik se původně očekávalo. V pondělí těsně po 14:00 bylo podle přítomných policistů před Úřadem vlády zhruba 1500 odborářů. Pořadatelé přitom počítali s účastí kolem 5000 lidí.

"Je úmorné vedro. A silnice také nejsou zrovna v ideálním stavu," postěžoval si starší muž, který přijel na protestní shromáždění až z Opavy. "Ani se nenadějeme a musíme zase zpátky. Autobus nás rozváží po všech možných dědinách, a tak doma budeme až po setmění," dodal. "Všichni se sem opravdu dostat nemohou. Na demonstrace by proto mělo chodit více Pražáků," dala muži za pravdu jeho ostravská kolegyně. Mnozí z mladších účastníků demonstrace s nimi však nesouhlasili. "Alespoň jsem si stihla vyřídit reklamaci na boty," ocenila návštěvu metropole asi třicetiletá učitelka z Uherského Hradiště. Ostatní odboráři zase výjezdu do hlavního města využili k návštěvě restaurací, nákupům či obhlídce pamětihodností. "Autobus přijel do Prahy už dopoledne. Před demonstrací jsme měli na tři hodiny rozchod," svěřila se parta hasičů z Vysočiny.

Ústavní soud obdržel sedm stížností na referendum o EU

Ústavní soud dosud obdržel sedm stížností na průběh historicky prvního českého referenda, v němž občané rozhodli o vstupu do EU. Šest stížností podali jednotliví lidé, jednu pak předsedové čtyř menších stran. Tou se zřejmě bude zabývat plénum Ústavního soudu, řekla novinářům místopředsedkyně soudu Eliška Wagnerová. Podle zákona o referendu si může u Ústavního soudu na jeho průběh stěžovat do deseti dnů od jeho konání každý občan, který má právo hlasovat. Lhůta vyprší v úterý. Šest stížností budou řešit na základě nezávislého dělení senáty soudu. Jednu stížnost podali předsedové strany Národní sjednocení Jan Skácel, občanského sdružení Vlastenecká fronta David Macháček, sdružení Občané proti EU František Červenka a Akce národní obnovy Ladislav Malý. Čtveřice euroskeptiků tvrdí, že ministerstvo zahraničí porušilo Ústavu tím, že nespravedlivě rozdělilo 200 milionů korun, které vláda vyčlenila na kampaň před plebiscitem. Ústavní soud proto žádají o rozhodnutí nevyhlásit výsledky referenda.

Předsedové stran tvrdí, že ministerstvo bezdůvodně odmítlo žádost sdružení Občané proti EU, v němž působili, o zhruba 26 milionů korun na grant nazvaný S občany ČR o EU. Vláda podle nich peníze na kampaň vyčlenila z daní, které platí i odpůrci EU. Kabinet s ministerstvem zahraničí tak podle nich porušily ustanovení Ústavy, že státní moc slouží všem občanům a že rozhodování většiny dbá ochrany menšin. Další ze stížností například napadá, že hlasovací lístky prý byly opatřeny menším razítkem ministerstva vnitra, než ukládá zákon.

Ústavní soud má stížnost projednat "bez zbytečného odkladu". Ústavní soudci budou zjišťovat, zda je stížnost oprávněná vzhledem k ústavnímu zákonu o referendu ke vstupu do EU nebo k prováděcímu zákonu o provádění plebiscitu. Pokud Ústavní soud některé ze stížností, prezident nebude moci výsledek referenda vyhlásit. Musel by pak vypsat referendum znovu. Zákon o provádění referenda dává soudu také možnost souhlasit se stížností, avšak zároveň konstatovat, že "výsledek referenda nemohl být zjištěným nesouladem ovlivněn".

Pro zapojení do unie v plebiscitu hlasovalo 77,3 procenta těch, již přišli volit. Volební účast byla 55,2 procenta. Znamená to, že vstup do EU podpořilo 42 procent z těch, kteří volit mohli. Hlasovací lístek neúmyslně nebo možná záměrně nesprávně použilo přes 103.000 voličů. Z postkomunistických zemí byla podpora při přepočtu na všechny voliče nižší jen v Maďarsku.

Stát zvýhodní lidi používající spoření na bydlení, neví ale jak

Stát chce zvýhodnit lidi, kteří úspory ze stavebního spoření použijí na bytové účely. Vláda však zatím neví, jak by mělo zvýhodnění vypadat a bude tak o stavebním spoření dále jednat. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to uvedl ministr financí Bohuslav Sobotka.

"Budeme diskutovat možnost zvýhodnit ty klienty, kteří použijí prostředky ze stavebního spoření pro účely zajištění nebo zkvalitnění bydlení," řekl Sobotka. Konkrétní mechanismus bude vláda teprve projednávat, dodal. Doposud kabinet s podobným zvýhodněním nepočítal. K dalším změnám by ve stavebním spoření nemělo dojít. "Nedošlo k žádné změně, pokud jde o celkové úspory," potvrdil ministr. Změny systému by státu v nejbližších deseti letech měly ušetřit 62,7 miliardy Kč. Stát nereagoval na výzvy stavebních spořitelen a počítá se snížením státní podpory ze současných maximálních 4500 Kč na 3000 korun. Naopak změny v podpoře hypoték součástí reformy nejsou, protože pro veřejné finance představují pouze malou finanční zátěž. Dohoda o poskytnutí dvouprocentní podpory na všechny hypotéky se však přiblížila.

Změnu systému ministerstvo zdůvodňuje tím, že výdaje státního rozpočtu na podporu stavebního spoření trvale a prudce rostou. Letos by státní podpora měla převýšit 13 miliard korun a ještě v příštím roce výdaje porostou. Podpora by tak měla klesnout ze současných 25 procent na 15 procent. Změní se však i maximální částka pro podporu, ze současných 18 tisíc vzroste na 20 tisíc korun. Zároveň se prodlouží spořící cyklus ze současných pěti na šest let. Podporu zároveň nezískají lidé mladší 15 let a nebude možné převádět částku přesahující 20 tisíc do následujícího roku.

Stavební spořitelny považují reformu za příliš radikální a obávají se narušení dobře fungujícího sektoru. Navrhují proto změnit státní podporu na 18 procent, nejvýše však 4500 Kč. Státní podpora by tak mohla být získána z vkladů až do 25 tisíc korun místo nynějších 18.000 Kč. Náklady státu by přitom rovněž klesly, protože většina klientů by nevyužila maximální výši podpory, neboť průměrná vyplacená podpora se pohybuje kolem 2700 Kč.

Změny přitom budou platit až od příštího roku a nikoli zpětně. Některé stavební spořitelny se tak snaží přimět klienty k uzavření smluv již nyní a k zahájení spoření až později. Lidé totiž chtějí využít ještě současných výhodných podmínek a zájem o uzavření spoření či navýšení stávajících smluv tak letos strmě roste, což státu způsobí dodatečné výdaje. Stavební spoření by i nadále mělo být výhodné, i když roční výnosnost by se měla pohybovat jen kolem šesti procent proti současným až 14 procentům. Například úročení termínovaných vkladů se však pohybuje pouze pod dvěma procenty.

Soud potrestal mladíky za padělání bankovek podmíněnými tresty

Podmíněné tresty v délce jednoho a jednoho a půl roku potrestal městský soud v Praze čtveřici mladíků ve věku od 16 do 20 let, kteří padělali bankovky. Podle rozsudku si loni v červenci vytiskli na počítačové tiskárně nejméně 15 kusů pětisetkorunových bankovek a několikrát se je pokusili udat jako pravé. Dvakrát přitom byli úspěšní.

Trestní sazba za padělání a pozměňování peněz činí pět až deset let. Soud ovšem zohlednil fakt, že dva ze stíhaných - Martin S. a Adam K. - byli v době spáchání trestného činu mladiství, u nichž je sazba poloviční. Také další obžalovaní Tomáš S. a Jan P. se deliktu dopustili ve věku blízkému věku mladistvých. Všichni obžalované svého činu před soudem velmi litovali a kromě Jana P. jej bezvýhradně doznali.

Podle verdiktu se předem domluvili na tom, že peníze vyrobí na počítači v bydlišti bratří Martina a Tomáše S. v Praze 10. Podle vzoru, který přinesl Martin S. se bankovky 4. července 2002 vytiskli na inkoustové tiskárně a ořezali řezačkou na fotopapír, kterou opatřil Adam K. Tím, že falešnými bankovkami zaplatí, prý chtěli získat nějaké peníze a "přilepšit si na prázdniny". Rozdělili se do dvojic a ještě téhož dne se padělky pokusili platbou rozměnit, nejméně ve čtyřech případech neúspěšně. Adamu K. se nicméně podařilo zaplatit s bankovkou cigarety v prodejně potravin ve Vinohradské ulici v Praze 2 a Martin S. falešnou pětisetkorunou zaplatil za ledovou tříšť v bufetu Skalka v Praze 10. Jak vyplynulo z jednání, v obou případech pachatelé škodu později uhradili.

Mladíci pak odjeli do jižních Čech, kde kempovali u obce Chlum na Třeboňsku. Při pobytu se Adam K. opil a policisté ho jen ve spodním prádle a bez dokladů totožnosti zadrželi na ulici. V jeho nalezených šatech se později našla falešná bankovka, která je přivedla na stopu padělatelů.

Mladíci se na policii doznali a podle soudkyně napomáhali vyšetřovateli v objasnění tohoto případu. Pouze Jan P. u soudu tvrdil, že při výrobě nebyl a že jimi neplatil. Usvědčovali ho však výpovědi ostatních.

Česká televize zatím na ukončení smlouvy se Sazkou nepřistoupí

Česká televize zatím neuvažuje o tom, že by přistoupila na ukončení smlouvy se společností Sazka o vysílání losování Šťastných deset a Sportky. Smlouva je platná do konce příštího roku a Česká televize nevidí důvod, proč by ji měla ukončit, řekl ČTK její mluvčí Richard Klatovský. Reagoval tak na vyjádření generálního ředitele Sazky Aleše Husáka v pondělním tisku, že Sazka minulý týden písemně požádala televizi o předčasné ukončení smlouvy. Česká televize by ukončením spolupráce přišla zhruba o 100 milionů, což je asi desetina jejích obchodních příjmů.

Podle Klatovského se ČT nebrání žádnému jednání se svými smluvními partnery a ctí vzájemné smluvní závazky. "V tomto konkrétním případě Česká televize musí a bude vycházet z platné smlouvy, která garantuje vysílání Sazky v České televizi do 31. 12. 2004," dodal. "Hlavním důvodem k žádosti Sazky je změna situace na trhu televizí, kdy po letech spolupráce s Českou televizí v současnosti soukromé televize nabízejí Sazce výhodné podmínky," řekla ČTK mluvčí firmy Stanislava Doubravová.

Sazka chce také uvést novou hru, a tak hledá nový způsob televizní prezentace, dodala Doubravová. Na kterou soukromou televizní stanici by chtěla Sazka vysílání losování přenést, však mluvčí neuvedla s odkazem na obchodní jednání. Hušák v tisku také řekl, že Česká televize je pro Sazku neseriózní. Narážel na skutečnost, že v době televizní stávky Sazka podala na televizi žalobu za neodvysílané smluvní závazky. Sazka žalobu později stáhla. Veškeré závazky z dob takzvané televizní krize jsou již vypořádané, reagoval Klatovský.

počasí:

V noci z pondělí na úterý má být oblačno až polojasno, přechodně až zataženo s přeháňkami, místy s bouřkami, ojediněle i s kroupami. Teploty klesnou na 19 až 15 stupňů.

V úterý čekáme oblačno až polojasno, místy s přeháňkami, na jihu i bouřkami. Nejvyšší teploty 24 až 28 stupňů.

23-06-2003