Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

12-06-2003

Klaus a Drnovšek: Na členství v EU se musí pohlížet realisticky

Prezidenti Slovinska a České republiky Janez Drnovšek a Václav Klaus se ve čtvrtek shodli, že na členství v EU je nutné pohlížet realisticky a bez iluzí. Podle Klause si lidé musí uvědomit, že vstup do EU není "manželstvím z lásky", ale z rozumu.

Klaus uvedl, že sice neřekl, jak bude v českém referendu hlasovat, ale vždy se snažil lidem vysvětlit důvody, proč do EU "eventuálně" vstoupit.

"Snažil jsem se jim vysvětlit, proč by se manželé eventuálně měli vzít," odpověděl český prezident na otázku novinářů, proč nedal voličům doporučení, jak mají o českém vstupu do EU hlasovat.

Drnovšek, který už jako premiér prosazoval vstup do EU, poznamenal, že unie je smysluplný, ale nikoli ideální svazek. "Oba vidíme určité potíže, které mohou v budoucnu vzniknout," uvedl k jednání s Klausem, který ještě jako předseda vlády podával unii českou přihlášku.

Slovinský prezident vyjádřil naději, že Češi, podobně jako v březnu Slovinci, řeknou v referendu "ano" unii. Začne tím podle něj nové období, přínosné pro obě země. "Domnívám se, že oba státy budou hájit podobné zájmy," podotkl.

Oba prezidenti se shodli, že Česká republika ani Slovinsko by neměly po vstupu do EU ztratit svoji národní identitu. "Zdá se mi důležité, že Evropskou unii obohatíme o jakýsi slovanský prvek," řekl slovinský státník.

Česká republika je v pořadí sedmou kandidátskou zemí, v níž se koná referendum o vstupu do EU. Slovinsko o svém členství rozhodlo v březnu - pro bylo téměř 90 procent hlasujících. Účast se přitom pohybovala kolem dvou třetin.

I když Klaus neřekl, jak bude sám hlasovat, v pondělí vyzval občany, aby se k urnám dostavili. Je to podle něj historicky neopakovatelná chvíle.

Na závěr Drnovšekovy krátké návštěvy Prahy spolu oba státníci poobědvali. Zatímco ostatní si pochutnávali na parmské šunce, kuřecích závitcích a medovém dortu, pro slovinského prezidenta bylo připraveno dietní menu. Drnovšek si dal avokádo plněné zeleninovým salátem a jako hlavní chod zeleninové soté s rýží. Slovinský prezident drží dietu patrně kvůli svým zdravotním problémům; v roce 1999 mu lékaři vyoperovali nádor na ledvině.

Slovinský prezident odletěl odpoledne zpět do Lublaně. Václav Klaus má v plánu navštívit Slovinsko letos v říjnu.

Základní vojenská služba nebude rychle ani zrušena, ani zkrácena

Mladí muži, které čeká základní vojenská služba, se nedočkají ani jejího dřívějšího zrušení, ani brzkého zkrácení. Sněmovní branný výbor ve čtvrtek na několik měsíců přerušil projednávání poslanecké předlohy, která chce službu zkrátit z 12 na šest měsíců. Je navíc možné, že debatu o tomto návrhu poslanců Petra Nečase a Jana Vidíma (oba ODS) obnoví až příští rok.

Hlavním důvodem postupu výboru, jehož předsedou je Vidím, jsou očekávané změny v reformě armády. Ty budou důsledkem reformy veřejných financí, která si vyžádá škrty v armádním rozpočtu. Branný výbor přerušil debatu o předloze do doby, než budou změny v armádní reformě známé. První, nikoli ale konečné úpravy armádní reformy, mají být do tří měsíců. Nejdéle bude debata výboru o předloze Vidíma a Nečase přerušena do konce tohoto roku.

Po nedávném oznámení nového ministra obrany Miroslava Kostelky, že by byl rád, kdyby mladí muži nemuseli odcházet na vojnu po roce 2006, tak dostali budoucí vojáci další ránu. Kostelkův předchůdce Jaroslav Tvrdík (ČSSD) chtěl totiž vojenskou základní službu zrušit už ke konci příštího roku. Na druhé místo svých priorit řadil její zkrácení na šest měsíců.

Své záměry už ale Tvrdík neuskuteční. Kvůli hrozícím škrtům v armádních financích totiž před 14 dny odstoupil. Jeho nástupce Kostelka se jako velký zastánce zrušení služby ke konci příštího roku neprojevil. Vše je podle něj třeba spočítat. Rozhodně se postavil proti návrhu poslanců zkrátit vojnu o půl roku.

Při dubnovém prvním parlamentním čtení podpořili návrh Nečase a Vidíma na zkrácení vojenské základní služby na šest měsíců vlivní vládní a opoziční politici. Už tehdy ale nebylo jasné, zda a kdy bude služba zkrácena. Ministerstvo obrany mělo totiž nejdříve vypracovat studii o tom, jaké finanční, vojenské a další dopady by mělo její zkrácení na šest nebo devět měsíců či její zachování v délce 12 měsíců. Zkrácení služby na devět měsíců navrhla skupina senátorů.

Kováčik: KSČM chce jednat s ČSSD o zrušení lustračního zákona

Komunisté chtějí jednat se sociálními demokraty o zrušení lustračních zákonů, prohlásil ve čtvrtek předseda klubu poslanců (KSČM) Pavel Kováčik. Pozbýt platnosti by podle představ komunistických špiček měly nejpozději od 1. května příštího roku, kdy se Česko stane součástí evropského společenství, rozhodnou-li tak občané v nadcházejícím referendu.

Otázka, jak se sněmovna k návrhu zrušit lustrační zákony postaví, zůstává ale otevřená. Branný výbor se ve středu neshodl na tom, zda má jejich zrušení podpořit, nebo zamítnout. Podle očekávání byli pro zrušení komunisté, proti byla ODS. Sociální demokraté a jeden přítomný lidovec se tak jednoznačně nevyjádřili a zaujali spíše neutrální postoj.

"Myslím si, že lustrační zákony patří minulosti," řekl ve čtvrtek místopředseda ČSSD a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Bezúhonnost státních úředníků by podle něj měl zajistit zákon o státní službě, který je již v platnosti, ale není účinný. Zatím tomu brání jeho finanční nárok na státní rozpočet, který se odhaduje na pět až osm miliard korun, uvedl ministr. V platnost by měl vstoupit až v roce 2005 a do té doby by se měl vyřešit i problém lustrací, soudí ministr.

Škromach připustil, že lustrační zákony kritizují i mezinárodní organizace práce, podle nichž není v souladu s mezinárodními smlouvami. "Jde spíš o politický než o věcný problém," uzavřel ministr.

Případná podpora ČSSD komunistickému návrhu by zřejmě ohrozila současnou koaliční vládu. Unionistka Hana Marvanová řekla, že z hlediska US-DEU by takový postoj sociálních demokratů měl "vážné důsledky" pro pokračování koalice.

Koalice se dohodla na tom, že nebude proti vůli některého z partnerů prosazovat s jinou stranou takovéto sporné věci, uvedla Marvanová. Předseda ČSSD Vladimír Špidla a Škromach podle ní v minulém volebním období slíbili, že lustrační zákony budou platit i po přijetí zákona o státní službě.

Vládní politici vyzvali občany: Přijďte k referendu a volte ano

Den před začátkem referenda se politici vládní koalice v čele s premiérem Vladimírem Špidlou (ČSSD) snaží přesvědčit občany, aby v pátek a v sobotu přišli k referendu a podpořili vstup země do EU. Někteří agitovali na ulicích, jiní se spolehli na tiskové konference a prohlášení. Vládní politici věří, že k urnám dorazí více než 50 procent oprávněných voličů a výrazná většina z nich řekne členství Česka v EU své ano. Vstup do unie je pro vládní koalici klíčovou prioritou a zřejmě hlavním tmelem, který drží spojenectví sociálních demokratů, lidovců a unionistů pohromadě. Prezident Václav Klaus tento týden vyzval voliče, aby se referenda zúčastnili, rozhodnutí ale nechal na nich. Je patrně jedinou hlavou kandidátského státu, která neadresovala svým občanům jednoznačné doporučení. Klausovi se po čtvrtečním setkání s jeho slovinským protějškem Janezem Drnovšekem nezamlouval dotaz reportérky rakouské televize ARD, proč tak neučinil. "Pane prezidente, já se omlouvám, že tady slyšíte typicky vnitropolitickou otázku. Je to klasické zneužívání tiskové konference, ale já myslím, že vy to znáte z domova také," omlouval se slovinskému prezidentovi. Zopakoval nicméně, že vyzval občany ČR k účasti a že se jim pokoušel vysvětlit význam tohoto kroku. "Řekl jsem jim, že se jedná o manželství z rozumu a nikoliv z lásky, a snažil jsem se jim vysvětlit, proč by se manželé eventuálně měli vzít," uvedl prezident. Na rozdíl od ostatních ústavních činitelů a politických lídrů Klaus neprozradil, zda v pátek hodí do urny lístek s ano, či ne.

Ministr dopravy a místopředseda KDU-ČSL Milan Šimonovský ve čtvrtek novinářům řekl, že vstup do Evropské unie je historická příležitost, jak udělat tečku za komunistickou minulostí země a rozdělením Evropy. "Promarnění této šance by znamenalo krok zpět," uvádí se ve výzvě KDU-ČSL. Fakt, že Češi rozhodují ze středoevropských zemí jako poslední, pokládá za výhodu i nevýhodu. Plus vidí v tom, že úspěšná referenda sousedů ovlivní i české voliče, za riziko považuje pocit, že o všem je rozhodnuto.

Také unionisté na čtvrteční tiskové konferenci apelovali na voliče, aby rozhodli o evropské budoucnosti své země. Předseda sněmovního integračního výboru Pavel Svoboda odhadl, že ze zemí visegrádské čtyřky bude účast v českém plebiscitu nejvyšší, zato podíl hlasů pro EU bude nejnižší.

V Maďarsku přišlo volit přes 45 procent voličů, z nich pro členství v EU hlasovalo skoro 84 procent. Na Slovensku dorazilo k urnám více než 52 procent lidí, z toho 92 procent řeklo ano. Poláků přišlo k všelidovému hlasování bezmála 59 procent, vstup podpořilo přes 77 procent hlasujících.

Česká republika oficiálně přestala uplatňovat sankce proti Iráku

Česká republika oficiálně přestala uplatňovat hospodářské sankce proti Iráku. Příslušné předpisy, jimiž Česko naplňuje rezoluci OSN o zrušení sankcí z konce května, nabývají čtvrtkem zveřejněním ve Sbírce zákonů, informovalo ministerstvo zahraničí. Návrh na zrušení sankcí schválila vláda 28. května. "Je to signál pro naše podnikatele a ekonomickou sféru, že je možné opět normálním, jednoduchým způsobem obchodovat s Irákem," uvedl ředitel tiskového odboru ministerstva Karel Borůvka. O spolupráci na poválečné obnově Iráku se uchází přes 300 českých podniků. Vláda vyčlenila na projekty českých firem v Iráku pro nejbližší tři roky 520 milionů korun.

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN z 22. května ruší sankce zavedené proti Iráku v roce 1990 za okupaci Kuvajtu. Má být v platnosti, dokud nebude mít Irák vlastní vládu. Zřizuje fond pomoci a obnovy Iráku při centrální irácké bance, na jejíž chod budou dohlížet Spojené státy a Británie. Předpokládá postupné, ale nikoli okamžité zrušení programu OSN výměny irácké ropy za potraviny a počítá také s rolí OSN při obnově Iráku. Po roce má být její plnění vyhodnoceno a mohou být přijata dodatečná opatření.

The Guardian obviňuje britskou vládu, že kryla úplatky BAE v ČR

Britský list The Guardian ve čtvrtek napsal, že má důkazy o pokusech podplácet v zájmu zbrojní společnosti BAE v souvislosti se snahou prodat České republice letadla Gripen. Pokusy o ovlivňování byly podle článku zaměřeny na opoziční politiky, vládní stranu a bývalého ředitele televize Nova Vladimíra Železného. Britské ministerstvo obrany je podle listu zřejmě krylo.

Mluvčí britského ministerstva obrany v Londýně řekl, že jde o stará, nijak nepodložená obvinění. The Guardian cituje vyjádření BAE, podle kterého žádné úplatky v ČR v souvislosti s gripeny nezaplatila.

Podle deníku proti postupu BAE v České republice u britské vlády oficiálně protestoval Washington, který se opíral jak o obchodní informace amerických rivalů BAE, tak o zprávy CIA. Sir Kevin Tebbit z britského ministerstva obrany ovšem americké oficiální obvinění v komunikaci s Washingtonem rozhodně odmítl a řekl, že je nepodložené.

Český velvyslanec v Londýně Štefan Füle, který byl v době jednání vládním zmocněncem pro nákup nových nadzvukových stíhaček, řekl, že sám se s žádnými pokusy o úplatky nesetkal. "Pokud by se tak stalo v rámci vyjednávacího týmu, skončil by takový postup ohlášením na policii."

Celý výběrový proces byl podle Američanů neprůhledný, a proto všichni konkurenti BAE z veřejné soutěže nakonec odstoupili. Füle s kritikou ovšem nesouhlasí. "Celý proces jednání o kontraktu byl nadstandardně transparentní," uvedl Füle. "Česká strana s aktivní podporou britských a švédských vládních expertů zorganizovala několik otevřených seminářů ke klíčovým aspektům smlouvy."

Velvyslanec připomněl, že po dokončení příprav kontraktu, zveřejnilo české ministerstvo obrany celý jeho obsah mimo utajované technické přílohy, což je podle jeho slov v mezinárodní praxi zcela ojedinělý krok, který měl právě eliminovat jakékoli možnosti korupce v rámci vyjednávacího týmu.

Mluvčí britského ministerstva obrany ve čtvrtek řekl, že Američané ani nikdo jiný dosud nepředložil žádné konkrétní důkazy o korupci. Pokud by je předložil nebo pokud by je samo ministerstvo získalo, je příslušným orgánem k vyšetřování policie. V Británii je podplácení trestné, i pokud se ho britské firmy dopustí v cizině.

The Guardian cituje nejmenované zdroje v Praze, které tvrdí, že větší sumy peněz šly lidem spojeným s vládní koalicí. Podle rovněž nejmenovaného vysokého vládního zdroje směřovaly peníze do pokladny sociální demokracie.

Pokusy o podplácení, o kterých se ví z prohlášení senátora Michaela Žantovského a senátora Přemysla Sobotky, byly ovšem učiněny ve prospěch opozičních stran, které byly proti nákupu gripenů, píše deník.

Protikorupční služba české policie letos v lednu odložila vyšetřování korupce v souvislosti s koupí gripenů, které zahájila na podnět Žantovského. Z usnesení vyplynulo, že má podezření, že ke korupci došlo, ale prozatím se nepodařilo najít pachatele.

BAE podle britského listu připustila, že nabídla Vladimíru Železnému zprostředkovat setkání s bankou v době, kdy byla Nova ve finančních potížích. List cituje elektronickou poštu Jamese Caldwella z finančního oddělení BAE, že Železného představí bance, která financovala obchod s gripeny. BAE k tomu uvedla, že měla jen zprostředkovat toto setkání, ale nijak se na něm ani na financování Železného neměla podílet. Z článku není jasné, zda k setkání došlo a jaký mělo výsledek.

Obvinění jsou podle listu o to vážnější, že ve prospěch obchodu s gripeny intervenoval v Praze premiér Tony Blair a ministr obrany Geoff Hoon.

Velvyslanec Füle soudí, že článek neohrozí česko-britské vztahy, které mají pevný základ ve sdílených hodnotách. "Věřím, že Velká Británie zůstane i nadále velmi vstřícná potřebám našich ozbrojených sil, zůstane naším strategickým partnerem při zvyšování schopností NATO i při budování společné bezpečnostní a obranné politiky v rámci EU," řekl. Guardian připomíná, že Hoon byl nedávno v Praze prosazovat další obchod, který by BAE umožnil pronajmout Čechům stíhačky Tornado. Cituje nového ministra obrany Miroslava Kostelku, podle něhož země nebude kupovat žádné stíhačky alespoň deset let. Kostelka však v rozhovorech pro česká média nevyloučil jiné dočasné ujednání o stíhačkách než nákup.

Velvyslanec Füle potvrdil, že "český zájem, zda by britská letadla Tornado mohla plnit překlenovací úlohu při ochraně našeho vzdušného prostoru, nadále trvá. Svědčí o tom pokračující expertní jednání nad studií proveditelnosti. Jestli tento zájem něco ovlivní, pak jen případné dopady oznámených škrtů ve vojenských rozpočtech ČR v následujících letech."

Jan Zahradil opustil Konvent, obvinil ho z manipulace

Český poslanec Jan Zahradil opustil ve čtvrtek předčasně zasedání Konventu o budoucím uspořádání Evropské unie na protest proti jeho stále silnějšímu směřování k takovému pojetí ústavy EU, které mu připadá federalistické. K tomuto kroku ho podnítila dnešní schůze zástupců národních parlamentů, prý "hrubě zmanipulovaná".

"Dorazilo mě, co se stalo na této schůzi. Řekl jsem si, že se na té brutální manipulaci podílet nebudu," řekl Zahradil.

Vyložil, že byla svolána společná schůze poslanců národních parlamentů a Evropského parlamentu, z níž vypadly nové profederalistické návrhy, které jdou dál než všechno, co bylo zatím do ústavy navrženo. Tyto návrhy nebyly předloženy k hlasování, takže se nesouhlas silné menšiny s nimi nemohl jasně projevit. "Vidím za tím temné prsty Giscarda, že to takto zmanipuloval," stěžoval si Zahradil.

V prohlášení uvedl, že "nechce nést spoluodpovědnost" za návrh, který je v rozporu s jeho politickými postoji. Rozhodl se proto ukončit předčasně přítomnost na nynějším zasedání Konventu a nezúčastnit se jeho páteční schůze, poslední před summitem EU v Chalkidiki, jemuž bude návrh ústavy příští týden předložen.

Neznamená to, že by předsedovi Konventu Valérymu Giscardovi d'Estaing sděloval, že se vzdává svého místa; není vyloučeno, že se mezi konventisty v červenci ještě objeví. "Tohoto posledního jednání před summitem se však neúčastním, protože mám pocit, že není zapotřebí, abych legitimizoval něco, s čím bytostně nesouhlasím."

Na tiskové konferenci, kterou svolal na pátek do Prahy, však nehodlá federalistické směřování debaty o ústavě využít jako záminku pro výzvu k negativnímu hlasování v referendu o vstupu do EU. "Budu se naopak vyslovovat pro vstup. Právě tento Konvent je jedním z dalších důvodů, proč si myslím, že bychom měli vstoupit," řekl.

Zahradil zastupuje v Konventu Poslaneckou sněmovnu, Josef Zieleniec Senát a Jan Kohout vládu.

Odboráři ASO vyjdou do pražských ulic příští čtvrtek

Protest Asociace samostatných odborů (ASO) proti chystané reformě veřejných financí se uskuteční v centru Prahy ve čtvrtek 19. června. Po čtvrtečním jednání předsednictva asociace to oznámil její šéf Bohumír Dufek. Akce bude mít formu protestního pochodu, který vyrazí v 10:00 z Letné. Odboráři projdou kolem Úřadu vlády a pochod Prahou zakončí ve 12:00 shromážděním na Staroměstském náměstí.

Dufek zdůraznil, že nejde pouze o akci odborářů, ale připojit by se měli i ostatní lidé, neboť reforma se dotkne peněženek všech. Proto ASO plánuje vypravit i speciální vlak z Ostravy nejen pro odboráře, ale pro všechny nespokojené občany.

Asociace, jejíž součástí je mimo jiné Lékařský odborový klub, zastupuje zhruba 200.000 pracujících. Největší odborová organizace v zemi, Českomoravská konfederace odborových svazů sdružující čtyřikrát více lidí, se k akci ASO připojit nehodlá. Konfederace chce uspořádat vlastní demonstraci 23. června před Úřadem vlády. Pokud však vláda svůj přístup nezmění, budou podle Dufka ASO a konfederace pokračovat v jednáních tak, aby příště postupovaly obě centrály společně.

"Chceme, aby vláda změnila dopady reformy a zabývala se více příjmovou stránkou rozpočtu," uvedl předseda. Uznává, že reforma je potřebná, ale nelze podle něj v rozpočtu pouze škrtat a sahat do peněženek chudých. Stát by měl začít šetřit u sebe. Ministerstva by se měla uskrovnit, některá případně i sloučit, domnívá se Dufek. Odbory navrhly například i to, aby nemocenská byla vyplácena jen za pracovní dny a ne za dny volna.

Odboráři chtějí vyčkat, zda bude vláda ochotná dopady reformy zmírnit. Pokud nebudou spokojeni, budou v nátlakových akcích pokračovat. "V odborářském rejstříku je dost široká škála akcí, kterými se dá přes občany ovlivňovat politická reprezentace," podotkl šéf ASO. Reforma financí z dílny vládní koalice počítá s úsporou 200 miliard korun ve výdajích během tří let. Dalších 70 miliard korun má do státní pokladny přibýt z vyšších daní. Reforma by měla vést k tomu, že ČR bude schopna splnit maastrichtský tříprocentní limit deficitu veřejných financí v roce 2008.

Podle odborů reforma dopadne hlavně na peněženky sociálně nejslabších občanů. Například Českomoravská konfederace odborových svazů namítla, že navrhované kroky spočívají především v sociálních škrtech, zatímco o posílení příjmové strany rozpočtu vláda neusiluje a toleruje miliardové úniky.

Piloti ČSA se opět nedohodli s vedením, další jednání v pátek

Piloti ČSA se na čtvrtečním jednání opět nedohodli s vedením firmy na samostatné kolektivní smlouvě na letošní rok. Piloti kvůli jejímu prosazení vyhlásili na příští úterý neomezenou stávku. Další jednání se uskuteční v pátek a piloti na něj mají přinést vlastní návrh kolektivní dohody.

Do stávkové pohotovosti vstoupila také odborová organizace letušek a stevardů, která sdružuje 630 palubních průvodčí. Ve stávkové pohotovosti jsou vedle pilotů také letečtí mechanici a inženýři. Stejně jako další organizace, prosazují palubní odbory uzavření samostatné kolektivní smlouvy.

Ta jim má umožnit dohodu lepších podmínek pro jejich profesi i lepší pozici pro případné mzdové jednání. Odboráři ale odmítli údajné snahy managementu ČSA o zúžení celého sociálního konfliktu ve firmě na otázku neopodstatněných mzdových nárůstů. "Konkrétně ve vztahu k naší organizaci mzdové otázky vůbec ještě nebyly na pořadu jednání," uvedl předseda organizace Josef Maurer.

Proti požadavku odborářů ČSA na samostatné kolektivní smlouvy se postavil Odborový svaz zaměstnanců letectví, který zastupuje převážně pozemní zaměstnance ČSA. Podle předsedy Romana Čížka je jediná kolektivní dohoda podmínkou k zajištění vyváženého nárůstu mezd pro všechny zaměstnance ve firmě. Mzdy se podle něj dlouhodobě vyvíjejí v neprospěch právě pozemních pracovníků.

Chystaný protest pilotů odsoudil Svaz dopravy, který je vyzval opětovnému jednání s vedením firmy. Podle výkonného ředitele Petra Kašíka svaz nemůže souhlasit s jejich "extrémistickými požadavky" na mzdová zvýhodnění v době krize letecké dopravy a nových firem s dumpingovými cenami letenek.

Vedení aerolinií ještě neví, kolik pilotů se do stávky zapojí. Očekává však, že že všichni piloti do stávky nepůjdou. Stejně tomu bylo i v roce 2001, kdy se ke stávce nechtělo připojit 40 z 350 letců. Podle prezidenta odborového sdružení pilotů CZALPA Radomila Kratochvíla však bude stávkovat drtivá většina pilotů.

ČSA každý den vypraví v průměru 160 letů, na kterých přepraví kolem 10.000 lidí. Kvůli stávce by firma přišla o zhruba 30 milionů korun denně. Česká správa letišť ujistila, že stávka pilotů by neměla mít výrazný vliv na provoz dalších leteckých dopravců na letišti v Praze Ruzyni.

Pro cestující s ČSA budou vyčleněny speciální informační přepážky, na něž upozorní navigační systém. V odletové hale budou blokovány přepážky, které bude podporovat vlastní informační servis ČSA.

Stávka by také neměla omezit charterové lety, které aerolinky zajišťují pro cestovní kanceláře. V případě stávky budou ČSA chtít jako první zajistit návrat lidí z dovolených a nasmlouvané lety pro cestovní kanceláře.

Podle čtvrtečního tisku ČSA pravděpodobně přistoupí v případě stávky k personálním změnám. Výpovědi by se dotkly především špiček odborových organizací. Mluvčí ČSA Daniel Plovajko však řekl, že firma žádné konkrétní personální změny v souvislosti se stávkou nezvažuje.

Odvolaní členové mediální rady protestují u několika soudů

Šest bývalých členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, kteří byli v dubnu odvoláni z funkcí, se počátkem června obrátilo hned na několik soudů včetně ústavního. Nesouhlasí totiž se způsobem ani důvodem svého odvolání. Výčet žalob zveřejnili na čtvrteční tiskové konferenci.

Premiér Vladimír Špidla radu odvolal na návrh Poslanecké sněmovny. Zejména poslanci vládní koalice tehdejší radu vinili z odpovědnosti za neúspěšnou arbitráž se CME. Kvůli prohrané arbitráži musela Česká republika v polovině května zaplatit CME 10,7 miliardy korun za zmařenou investici do televize Nova.

Odvolaní členové Zdeněk Duspiva, Pavel Foltán, Josef Musil, Jiří Novotný, Petr Štěpánek a Petr Žantovský považují postup poslanců a premiéra za chybný a soudně se chtějí domáhat zrušení jejich rozhodnutí. Tvrdí, že odvolání členů rady bylo politicky motivované.

Na Ústavní soud se šest bývalých členů rady obrátilo se stížností, kterou se domáhají zrušení premiérova rozhodnutí i usnesení sněmovny. Poslanci se údajně dopustili procesní chyby, když se usnesli na návrhu odvolat mediální radu jako celek, zatímco bodem jednání bylo odvolání jednotlivých členů rady. Předseda vlády pak prý odvolal jednotlivé členy rady. Odvolání údajně neodpovídalo zákonu, když nebyl naplněn žádný legislativou stanovený důvod. Například výroční zprávu rady, jejíž opakované neschválení by bylo zákonným důvodem k odvolání, parlament vždy odsouhlasil, hájili se sesazení členové rady.

Šest odvolaných členů se také obrátilo se žalobami na obecní soudy, jsou totiž přesvědčeni, že jsou stále zaměstnanci rady. Proti postupu předsedy vlády dala šestice žalobu i ke správnímu soudu. Na obecní a správní soud se obrátil také sedmý odvolaný člen, bývalý předseda rady Martin Muchka. Stížnost na Ústavní soud Muchka nepodal, protože na rozdíl od ostatních odvolaných členů měl jakožto předseda možnost hájit se před sněmovnou.

Odvolaní členové také nesouhlasí s uváděným důvodem odvolání. Poslanci totiž rozhodli o vytvoření parlamentní komise, která má teprve vyšetřit viníky arbitráže se CME, až téměř dva měsíce po odvolání rady.

Poslanecká sněmovna na přelomu dubna a května zvolila novou mediální radu, ze zákonných třinácti členů radě dosud chybějí dva.

Ústavní soud zpřísnil podmínky dokazování pachovými stopami

Ústavní soud ve čtvrtek zpřísnil podmínky dokazování pachovými stopami. Soudci vyhověli stížnosti Františka Lavičky, odsouzeného za násilnou loupež obrazů a porušování osobní svobody k devíti letům vězení. Jeho případem se bude muset znovu zabývat Obvodní soud pro Prahu 7. Ústavní soudci zrušili jeho verdikt, stejně jako následné potvrzení rozsudku městským soudem.

Ústavní soud nezpochybnil obecnou věrohodnost důkazu pachovou zkouškou pomocí psů. Na jejím základě je však možné pouze dospět k závěru, že dotyčný člověk se v určitém čase s největší pravděpodobností nacházel na konkrétním místě, nikoli že spáchal trestný čin, upozornila soudkyně Eva Zarembová.

"Soud rozhodně neřekl, že je nevinen, ale že dokazování nebylo provedeno zákonným způsobem," uvedla Zarembová. Připomněla právnickou zásadu, že v pochybnostech je třeba rozhodovat ve prospěch obviněného. Navíc pachový důkaz může jen uzavírat řetězec dalších důkazů, řekla Zarembová. Soud rozhodoval v Lavičkově případu na základě nepřímých důkazů, přičemž důležité bylo hlavně srovnání pachových stop z nože a lepenky nalezených v místě loupeže.

Ústavní soudci upozornili, že navíc porovnávání pachových stop nebyli přítomni Lavička a jeho advokát, takže se k tomu nemohli vyjádřit. Také nebylo jasně popsáno, jak konkrétně byl důkaz prováděn. Vhodné by také bylo pořízení videozáznamu z porovnávání stop, uvedla Zarembová.

Že jen pachová zkouška k odsouzení pachatelů nestačí, uvedl před časem i pražský vrchní soud v případě trojice obžalovaných z největší poštovní loupeže v dějinách české kriminalistiky. Podle soudu se sedmatřicetiletému Pavlu Erbenovi, třiatřicetiletému Jiřímu Bednářovi a osmadvacetiletému Martinu Brotánkovi nepodařilo vinu prokázat. Tři maskovaní lupiči přepadli 31. října 1997 dejvickou poštu, ze které odnesli 28,5 milionu korun.

Minimální zájem zahraničních Čechů o referendum k EU

Češi žijící v zahraničí nebo krajané s českým občanstvím neprojevili o hlasování v pátečním a sobotním referendu ke vstupu Česka do Evropské unie téměř žádný zájem.

Nejpočetnější komunita českých občanů za hranicemi vlasti, slovenští Češi, osud euroreferenda příliš neovlivní: ačkoli se odhaduje, že v zemi žije asi 12.000 lidí s českým či dvojím občanstvím, z 229 voličů zapsaných na velvyslanectví v Bratislavě si hlasovací průkaz vyzvedlo jen 76. Další dva pak na generálním konzulátu v Košicích, který registruje 68 voličů. Rozhodně je to ještě menší zájem, než byl loni o české parlamentní volby.

Hůře to dopadlo v Maďarsku. Budapešťský konzulát počítal alespoň s jediným z třinácti zapsaných místních voličů: dotyčný se sice po telefonu průkazu dožadoval, ale nakonec si pro něj nepřišel.

Také mezi krajany v Rakousku se potvrdil mizivý zájem o referendum. Vážit cestu do Česka kvůli hlasování v plebiscitu o vstupu země do EU se rozhodlo pouze 11 krajanů. Hlasovací průkaz si vyzvedlo celkem 36 lidí, z nichž však 25 připadá na pracovníky zahraniční mise; pouze uvedených 11 tak jsou v Rakousku usedlí krajané. "Není to žádná sláva," komentoval nízký zájem o referendum český konzulát ve Vídni.

Jiná není situace ani v Polsku. V oblasti působení varšavského konzulátu je do volebních seznamů zapsáno 18 českých občanů, z toho polovina jsou pracovníci zastupitelského úřadu. Podle údajů konzula si hlasovací průkaz vyzvedli jen tři; jsou to však zaměstnanci zastupitelského úřadu, kteří hodlají jet do Česka hlasovat. Z usedlých krajanů neprojevil zájem nikdo. Na českém konzulátu v Katovicích, kde jsou od loňska zaregistrováni čtyři voliči, si hlasovací průkaz nevyzvedl vůbec nikdo.

Z českých občanů, kteří jsou zapsáni do volebních seznamů na čtyřech konzulátech v Německu (Berlíně, Bonnu, Drážďanech a Mnichově) si hlasovací průkazy vyzvedli jen jednotlivci - v Mnichově například šest lidí a v Bonnu dva. Krajané, kteří mají český pas a dlouhodobě se usídlili v Německu, přitom tvoří voličský potenciál odhadem o síle několika desítek tisíc lidí. Na českých zastupitelských úřadech jich je ale zapsána jen zhruba stovka. Někteří z nich jsou navíc dočasní pracovníci zahraničních misí v Německu. Při loňských parlamentních volbách byla účast přece jen o něco silnější: ve všech čtyřech střediscích tehdy hlasovalo dohromady na 200 voličů.

Ze čtyř desítek českých občanů registrovaných na českém konzulátu v Bruselu si volební lístek nevyzvedl ani jeden. Jak starousedlíci, tak zejména pracovníci českých zastupitelských úřadů při EU a NATO, a v Belgii a již početní zaměstnanci institucí EU žehrají na to, že na rozdíl od Poláků minulý týden nebudou moci hlasovat v zahraničí na velvyslanectví. Většina z nich ovšem není registrována jako voliči v Bruselu a mnozí se do Česka hlasovat vydají. Velvyslanec české mise při EU Pavel Telička dal svým podřízeným v pátek odpoledne volno, aby stačili domů dojet.

Z Francie se na dlouhou cestu za referendem rozhodlo vydat domů nepatrné množství Čechů. Ačkoli na voličském seznamu českého konzulátu v Paříži figuruje 148 jmen, hlasovací průkaz si vyzvedlo jen pět lidí. Podle konzulky Ljuby Svobodové mezi nimi není žádný veřejnosti známý krajan.

Ani krajané v Británii nevybočují z řady: na velvyslanectví v Londýně si k dnešnímu dni vyzvedli voličské průkazy dva lidé. Podle informací konzulky Želmíry Klichové zájem o informace o možnosti volit v referendu postupně klesal s tím, jak se lidé dozvídali o stanovených pravidlech. Konzulát nezaznamenal mnoho stížností na skutečnost, že není možno vlit v zahraničí. Nemožnost volit mimo území republiky se ovšem netýká jen krajanů, ale také diplomatů a dalších dlouhodobě vyslaných občanů České republiky. Navíc se ale dotýká také turistů, studentů nebo třeba au pairs, kterých je v Británii kolem 3000. Při volbách do Poslanecké sněmovny se do volební místnosti v Londýně dostavili například účastníci studentských kurzů angličtiny.

V Synthesii se roztrhl kotel; výbuch lehce zranil zaměstnance

V pardubické chemičce Synthesia se ve středu odpoledne roztrhl destilační kotel; výbuch lehce poranil jednoho z pracovníků firmy. S popáleninami byl převezen do pardubické nemocnice, informoval ve čtvrtek mluvčí podniku Michal Kulhánek. Dodal, že zaměstnance polil obsah kotle, v němž byl neutrální amin.

Následky nehody zlikvidovali podnikoví hasiči. Škoda na zařízení kotle nepřevýší 20.000 korun. Okolí nebylo ohroženo, škodlivé látky podle Kulhánka neunikly. K vyšetření příčin nehody jmenovalo vedení závodu odbornou komisi, dodal.

O víkendu vyjedou na Šumavě první letošní ekologické autobusy

Už osmým rokem bude letos na Šumavě sloužit turistům síť pěti ekologických autobusových linek. První dvě linky, ze Špičáku na Kvildu a z Horské Kvildy na Bučinu, se rozjedou už v sobotu. Pravidelný letní provoz ostatních spojů začne 28. června. Autobusy jezdí na bionaftu. V loňské sezoně jich využilo 100.000 turistů, uvedl ve čtvrtek mluvčí Národního parku Šumava Zdeněk Kantořík.

Právě správci parku, ale také šumavské obce, Plzeňský a Jihočeský kraj projekt finančně podporují. Chtějí zvýšit zájem o ekologický a šetrnější způsob prázdninového cestování. "Autobusy najedou za sezonu po Šumavě bezmála 68.000 kilometrů. Sami turisté přitom uhradí v jízdenkách zhruba 60 procent nákladů," řekl mluvčí. Na jednu z linek a na propagaci celého systému přispívá program EU Phare.

Základní osu tvoří linka ze Špičáku a Železné Rudy přes Prášily, Srní, Modravu, Kvildu a Horní Vltavici do Kaplice pod Boubínem. Z Horské Kvildy přes Kvildu tuto linku křižuje spoj na Bučinu, odkud mají turisté možnost napojení na obdobný systém ekologické hromadné dopravy v sousedním národním parku Bavorský les. Připojení na vnitrostátní dopravu umožňuje zejména linka ze Sušice přes Srní a Modravu do Kvildy. Oblast Zadova připojuje do systému linka z Churáňova na Kvildu, v jižní části parku zkrátí cestu k Plešnému jezeru linka z Nové Pece na Jelení Vrchy.

Letos rozšířil tuto nabídku Jihočeský kraj o provoz pravidelných "cyklobusů", které kromě cestujících přepraví i kola. Jejich trasy obsluhují oblast od Třeboně až po Lipenskou přehradu. V Nové Peci nebo v Zátoni (pod Boubínem) navazují na šumavské autobusy.

Obnova Valdštejnského paláce získala uznání na evropské úrovni

Uznání na evropské úrovni se dočkala šestiletá rekonstrukce Valdštejnského paláce a zahrady v Praze, které patří k sídlu Senátu. Organizace Europa Nostra, což je panevropská federace kulturního dědictví, obnovu barokního paláce ocenila spolu s EU diplomem a plaketou v kategorii architektonické dědictví. Ocenění vce čtvrtek Kancelář Senátu představila novinářům.

"Za příkladnou, ukázkovou a komplexní rekonstrukci Valdštejnského paláce, respektující jeho původní architektonickou kvalitu, a za nevšední pozornost věnovanou jeho poloze v městském prostředí," vypočítal důvody pro ocenění kancléř Senátu Pavel Pelant. Připomněl, že loni dokončená obnova paláce a zahrady si vyžádala přes 1,2 miliardy korun.

"Cítíme také jisté zadostiučinění, protože rekonstrukce paláce byla sledována také s jistou nedůvěrou. Jsme rádi, že výsledkem (obnovy paláce) jsou prostory, které jsou otevřeny veřejnosti, jak jsme na samotném počátku rekonstrukce slíbili," řekl k ocenění předseda Senátu Petr Pithart.

Diplom bude podle kancléře umístěn v Rytířském sálu, plaketa u hlavního vchodu do Valdštejnského paláce nebo v jeho zahradě. Kancléř nevyloučil, že by se o podobné ocenění mohl ucházet i Kolovratský palác, jehož opravy mají skončit zhruba za dva roky, označil to ale za předčasné.

Kromě paláce vyznamenala Europa Nostra nejvyšším oceněním v kategorii umělecké sbírky restaurování sbírek zámeckého divadla v Českém Krumlově. Porota ocenila obnovu divadelních sbírek včetně dekorací a kostýmů, zachovaných v jedinečném rozsahu. V Českém Krumlově se představení této ceny uskuteční v pátek.

Práce českých restaurátorů uspěla v konkurenci dalších tří set projektů, celkem bylo oceněno 38 z nich. Patří mezi ně například rekonstrukce Královské opery a windsorského zámku v Londýně. V minulosti ocenění od Europy Nostry dostali například restaurátoři Národního divadla, zámku v Nelahozevsi či Loosovy vily v Praze.

Sport:

Sedmatřicetiletý záložník Jiří Němec se podle všeho stane další letní posilou fotbalistů Sparty Praha. Někdejší reprezentační kapitán, vicemistr Evropy z roku 1996, se rozhodl vrátit do klubu, který opustil před deseti lety. O tom, že se Němec rozhodl pro příchod na Letnou, informoval ředitel klubu Miroslav Pelta.

Sparťanský funkcionář upřesnil, že mu Němec svůj návrat oznámil ústně, ale k podpisu smlouvy ještě nedošlo. "Včera jsem s Jirkou telefonicky hovořil a on mi potvrdil, že se rozhodl pro Spartu," uvedl ve čtvrtek Pelta na klubovém internetu. Kdy však začnou jednání o smlouvě, nechtěl odhadovat.

Fotbalista s 84 reprezentačními starty na kontě odešel v roce 1993 ze Sparty po tříletém působení do německého klubu Schalke 04, kde strávil devět úspěšných sezon. Před rokem se rozhodl z rodinných důvodů pro návrat do Čech, ale před nabídkou Sparty dal překvapivě přednost Chmelu Blšany, s nímž podepsal roční smlouvu.

Nyní Němec připustil že znovu změní dres. Zájem o jeho služby měli nadále chmelaři, ale i také nováček první ligy Viktoria Plzeň; Sparta jen zopakovala svou nabídku, kterou mu předložila už v průběhu jara.

Nejslušnějším týmem první fotbalové ligy byla pražská Slavia

Nejslušnějším týmem minulé sezony v první fotbalové lize byla Slavia Praha. Vyplývá to z žebříčku, který ve čtvrtek zveřejnilo soutěžní oddělení Českomoravského fotbalového svazu. Za vicemistrem soutěže na druhém místě figuruje Liberec a na třetím Olomouc.

Na opačném konci žebříčku, v kterém se posuzují prohřešky jednotlivců i celého klubu, figurují Bohemians Praha. Ti letos z nejvyšší soutěže sestoupili. Slávisté celkově nasbírali 70 trestných bodů, Bohemians na opačném pólu inkasovali 174 trestných bodů.

Soutěž slušnosti v příští sezoně českým týmům do pohárové Evropy dveře neotevře. Česká republika totiž vinou horšího koeficientu nefiguruje v soutěži fair play UEFA mezi 12 zeměmi, z nichž se budou účastníci příštího ročníku Poháru UEFA losovat. Minulou sezonu se takto do Poháru UEFA díky přízni losu dostala Sigma Olomouc.

Počasí:

Noc bude skoro jasná až polojasná. Postupně v Čechách a na Českomoravské vrchovině přibývání oblačnosti od severozápadu a místy přeháňky, zpočátku ojediněle i bouřky. Nejnižší teploty 20 až 16 stupňů Celsia.

V pátek čekáme převážně oblačno, přechodně až polojasno, místy přeháňky nebo bouřky. Na jihu i s kroupami. Nejvyšší teploty 23 až 27, na jihovýchodě až 29 stupňů Celsia. Mírný severní až severozápadní vítr v bouřkách zesílí až na 70 kilometrů v hodině.

12-06-2003