Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

09-06-2003

Prohlášení prezidenta republiky Václava Klause k referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii:

Vyzývám touto cestou občany naší země, aby se zúčastnili referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii. Jsme v historicky neopakovatelné chvíli. Každý z nás bude spolurozhodovat o tom, zda má Česká republika dobrovolně předat významnou část své suverenity a samostatnosti většímu nadnárodnímu celku výměnou za spolupodílení se na jeho rozhodování a za možnost být jeho součástí. To je rozhodování daleko závažnější než parlamentní či senátní volby, neboť ty se opakují každé čtyři roky. Vstup do EU je jen jeden. Musíme vycházet i z toho, že Evropská unie prochází složitou diskusí o své budoucnosti. Její výsledky mohou natolik změnit podmínky našeho budoucího členství, že může být nezbytné za rok či dva uskutečnit další lidové hlasování. Spoléhám na to, že jsou naši občané nadáni vlastním rozumem a že jsou schopni tyto mimořádně závažné věci posoudit. Věřím, že se budou rozhodovat uvážlivě. Všichni, kteří s touto zemí cítí a jimž její osudy nejsou lhostejné, by měli v pátek 13. nebo v sobotu 14. června svůj názor vyjádřit.

Političtí vězni: Trest pro Hoffmanna je odsouzením celé KSČ

Čtyři roky vězení pro předlistopadového vysokého funkcionáře Karla Hoffmanna lze při současných poměrech v české justici vnímat jako odsouzení celé KSČ. Myslí si to předseda Sdružení bývalých politických vězňů Stanislav Stránský. V reakci na výsledek soudního procesu s Hoffmannem ČTK řekl, že soud nevyměřil trest jen jemu, ale symbolicky i všem ostatním prominentům bývalého režimu, kteří dodneška úspěšně unikají potrestání.

"Pan Hoffmann byl potrestán za všechny, za celou komunistickou stranu. Myslím, že jako dobrý straník by neměl trest odmítnout," prohlásil Stránský. Zároveň poznamenal, že čtyřleté vězení sice nepovažuje za dostatečný trest, ale vzhledem k věku odsouzeného má pro něj pochopení. Navíc je přesvědčen, že důležitá není výše trestu, ale odsouzení jako takové. Podle něj ale současné poměry v české justici neumožňují, aby Hoffmanna do vězení následovali i další exponenti minulého režimu, zejména bývalí vysocí představitelé KSČ Miloš Jakeš a Jozef Lenárt.

Na rozdíl od politických vězňů přijal Úřad dokumentace a vyšetřování komunismu (ÚDV) rozsudek nad Hoffmannem s rozpaky. Náměstek ředitele ÚDV Pavel Bret ČTK řekl, že je překvapen a zaskočen tím, že soud Hoffmannův skutek překvalifikoval z vlastizrady na zneužití pravomoci veřejného činitele. Podle něj se vyšetřovateli ÚDV podařilo opatřit důkazy, které Hoffmanna osvědčují ze spojení s cizí mocí, a tedy z vlastizrady. "Dokazování bylo zaměřeno na trestný čin vlastizrady. A v tomto smyslu byly opatřeny všechny dostupné důkazy," zdůraznil. Pražský městský soud v pondělí Hoffmannovi vyměřil trest za to, že v noci 21. srpna 1968, kdy do země vstoupily armády Varšavské smlouvy, nařídil zastavení vysílání Československého rozhlasu. Podle verdiktu tím zabránil odvysílání prohlášení předsednictva ÚV KSČ, které vpád vojsk odsoudilo. Soud Hoffmanna uznal vinným z trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele, a nikoli z vlastizrady, jak požadovala obžaloba.

Soudy vynesly za třináct let od pádu komunistického režimu v Československu teprve tři odsuzující rozsudky nad bývalými funkcionáři. Vedle Hoffmannovy kauzy se týkaly případů předlistopadového ministra vnitra Františka Kincla a bývalého šéfa městského výboru KSČ v Praze Miroslava Štěpána. Štěpán ČTK řekl, že je politováníhodné, že Hoffmann vůbec stanul před soudem. Jestliže dal příkaz k dodržení obvyklé přestávky mezi vysíláním, tak to nelze považovat za trestný čin, a to ani v případě, že chtěl právě v té době "někdo něco odvysílat", uvedl. Soudnímu rozhodnutí, podle nějž se Hoffmann nedopustil vlastizrady, ale spáchal trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele, Štěpán už vůbec nerozumí. "Považuji to za nesmysl, tuto kauzu," uzavřel.

Kostelka by chtěl zrušit vojenskou službu ke konci roku 2006

Se základní vojenskou službou nebude počítat ani nová podoba reformy české armády. Novinářům to v pondělí na své první tiskové konferenci ve funkci řekl nový ministr obrany Miroslav Kostelka. Byl by přitom rád, kdyby mladí muži nemuseli odcházet na vojnu po roce 2006. Není však jisté, zda se podaří dodržet tento termín, který obsahovala už původní verze reformy. "Naděje umírá poslední," řekl novinářům Kostelka.

Český expert je podezřelý, že připravil unii o šest milionů

Německé státní zastupitelství se zabývá případem, v němž je jistý český odborník na evropské právo podezřelý, že připravil Evropskou unii (EU) o asi šest milionů korun. Před dvěma lety poskytoval poradenství ke vstupu do unie ve třech kandidátských zemích; Česku, Slovensku a Chorvatsku. Po unii pak na základě smlouvy žádal proplacení vykonané práce. "Pak se zjistilo, že podle dokladů byl v jeden čas na dvou místech," řekl ČTK ředitel odboru pro boj se závažnou hospodářskou kriminalitou Nejvyššího státního zastupitelství Petr Kovanda.

Na objasňování případu spolupracovali státní zástupci i policisté. Museli například prohledat kanceláře, byty a nebytové prostory na sedmi místech v Praze, které sedmačtyřicetiletý podezřelý využíval. "Zajistili jsme větší množství materiálů, včetně počítačů. Vše jsme předali státnímu zástupci z Berlína, který na případu dále pracuje," uvedl Kovanda. Vysvětlil, že podezřelý je také občanem Německa, kde šetření pokračuje.

Postoje lidí před referendem ovlivňují i známé osobnosti

Veřejné mínění před nadcházejícím referendem o vstupu do EU ovlivňují nejen politici, ale i známé a respektované osobnosti - umělci, sportovci, úspěšní podnikatelé, šéfové státních institucí i nevládních organizací. Nejvíce takové vlivné hlasy, ať již pro, či proti členství v EU, působí podle analytiků na voliče, kteří váhají, nemají jasný názor nebo jim je evropská integrace poměrně lhostejná.

Spíše zabere autentická výpověď populární osobnosti než reklamní šot, v němž vystupuje, řekl ČTK Stanislav Hampl z agentury TNS Factum. Postoje známých lidí ovlivní také ty, kteří pravidelně sledují televizi, poslouchají rozhlas a čtou denní tisk. Vliv celebrit ale není nijak dramatický, je to jen jeden ze střípků, z nichž si každý skládá svůj vlastní názor, dodal Hampl.

Většina lidí z ekonomické sféry, které oslovila ČTK, bude v referendu hlasovat ano. Patří k nim i guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. "Z ekonomického hlediska integrace probíhá do značné míry spontánně a byla odstartována již počátkem transformace na tržní ekonomiku. Z institucionálního hlediska vnímám vstup jako završení tohoto politicko-ekonomického procesu," řekl guvernér ČTK.

"Vstup České republiky do Evropské unie bude znamenat definitivní tečku za rozdělením Evropy a samozřejmě nastaví příznivější podmínky pro růst české ekonomiky. Očekávám lepší podmínky pro práci i studium, větší bezpečnost osobní i celé země," uvedl předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Josef Bednář. Také předseda představenstva Škody Auto Vratislav Kulhánek bude tento týden hlasovat pro vstup do EU. "Důvod je prostý - nevidím totiž jinou cestu," řekl Kulhánek ČTK. Plusy členství zdůraznil i předseda Českého statistického úřadu Jan Fischer. "Když porovnám výhody i nevýhody, bilance vyznívá jednoznačně ve prospěch odpovědi ano. Česká republika se včlení do standardně fungujícího světa, z čehož bude těžit i česká ekonomika. Pro českou statistiku členství v EU znamená nikdy nekončící harmonizaci," uvedl šéf statistiků. Plebiscitu se zúčastní i řada herců a zpěváků. "K referendu samozřejmě půjdu a budu hlasovat pro. Vůbec si nedovedu představit, že bychom měli nějakou šanci, kdybychom zůstali stranou," řekl ČTK šéf Divadla Semafor Jiří Suchý. Prezident karlovarského festivalu, herec Jiří Bartoška připomněl slova spisovatele Milana Kundery. Když se ho prý kdysi západní novináři ptali, zda je z východní Evropy, odpověděl: Myslíte si, že kdyby tanky v osmašedesátém byly v Paříži, že by Paříž byla východní Evropa? "Čechy jsou střední Evropa. A neumím si představit, že by národ, který je ve střední Evropě, žil někde na jejím okraji nebo mimo ni. Proto jsem rád, že se to po mnoha letech podařilo, a že zase budeme centrem Evropy," dodal Bartoška.

Televizní moderátorka a herečka Bára Štěpánová k euroreferendu nepůjde, protože v té době nebude v místě bydliště. "Už jen představa, že musím někam psát nějakou žádost, případně chodit na úřad, mě děsí. Kdyby k tomu stačila občanka či cestovní doklad a mohla bych odvolit kdekoli, tak bych samozřejmě k referendu šla. Proto bohužel nepůjdu, ale budu podporovat ty, co půjdou," řekla Štěpánová ČTK.

Umělecký šéf pražského Divadla na Vinohradech Martin Stropnický se referenda zúčastní. Bývalý diplomat patří k zastáncům evropské integrace. "Chci, abychom se stali členy Evropské unie a přestali koketovat s takovým pokukováním směrem na Východ a do Orientu. Abychom se vrátili tam, kde před více než tisíci lety naše kultura, tradice, státnost a kořeny začaly," řekl Stropnický ČTK. "Nevěřím na taková ta tvrzení v panice, že přicházíme o jakési své specifikum nebo identitu. To jsou všechno velká slova, za kterými jsou často osobní cíle velmi konkrétních protagonistů. Buďme sami k sobě fér - v Evropské unii nám rozhodně nikdo palec neukousne," míní Stropnický.

Proti vstupu republiky do EU je například ředitel Národní galerie Milan Knížák nebo filozof Benjamin Kuras. Proti je z velkých politických stran jen KSČM, Vládní ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU i opoziční ODS doporučují svým voličům hlasovat pro. V některých stranách ale existují "rebelové" vůči oficiální stranické linii - například poslanci ODS Ivan Langer a Martin Říman přičlenění Česka k EU nepodpoří, naopak místopředseda KSČM Jiří Dolejš řekne unii ano.

Nebezpečné vězně při přerušení trestu nikdo na svobodě nehlídá

I ten nejnebezpečnější zločinec se může při závažných zdravotních problémech ohrožujících jeho život dostat ze žaláře na svobodu. Podle platného trestního řádu totiž může soud v takovém případě rozhodnout o přerušení výkonu jeho trestu. Mimo areál věznice se pak o chování odsouzence nestará policie ani vězeňská služba. Soud má pouze pravidelně ověřovat, zda důvody pro přerušení trestu odnětí svobody nadále trvají.

Výkon trestu je přerušen tehdy, jestliže je psychický a fyzický stav odsouzeného vinou životu nebezpečné choroby takový, že maření výkonu trestu například útěkem nehrozí, řekl ČTK první náměstek ministra spravedlnosti Vladimír Král. Přerušení trestu se podle něj aplikuje v případech, kdy vězeňská služba není schopna trestance léčit ve vlastním zařízení a když je vyloučeno převážení odsouzence do civilního zdravotního zařízení, kde by vězně po dobu ošetření hlídala eskorta.

"Jestliže se přeruší výkon trestu, je věcí soudu, aby si pravidelnými dotazy na zdravotnické zařízení ověřoval, zda důvody pro přerušení i nadále trvají," zdůraznil Král. Podle něj se má přerušení vztahovat pouze na dobu, než je vězeňská služba schopna převzít zdravotní péči o odsouzeného.

Kvůli závažným zdravotním problémům přerušil pražský městský soud v polovině května výkon trestu recidivistovi Pavlu Čechovi, který se v civilní nemocnici podrobil operaci srdce. Podle mluvčí vězeňské služby Jany Jodlové má trest přerušen asi na půl roku. "V tomto období je to v uvozovkách svobodný člověk," poznamenala Jodlová. Na chování odsouzence, který byl po operaci propuštěn do domácího léčení, nyní nedohlíží vězeňská služba ani policie. Jejich čas by přišel až v okamžiku, kdyby Čech nedodržel soudem stanovený termín pro návrat do vězení k odpykání zbývajícího trestu. "Teprve kdyby nenastoupil, tak se po něm začneme shánět a do pátrání se zapojí i policie," podotkla Jodlová.

Od soudu ani vězeňské služby nejsou signály o tom, že by vězni ustanovení o přerušení trestu zneužívali a do vězení se nevraceli, pokračoval Král. Proto se podle něj zatím neuvažuje o novele příslušného paragrafu trestního řádu. Podle Jodlové byl Čech odsouzen za loupež, vydírání, krádež a nedovolené ozbrojování. Podle televize Nova byl stíhán i za pokus o vraždu a dostal 14 let vězení. Policie podle Novy zvažuje ochranu lidí, kteří svědčili v jeho procesu. Trestanec se informacemi cítí poškozen. ČTK sdělil, že je po závažné operaci, další ho čeká, a proto potřebuje klid pro rekonvalescenci.

Siemens se opět odvolal proti výsledku tendru ČD na GSM-R

Společnost Siemens se opět odvolala proti výsledku výběrového řízení Českých drah na dodavatele komunikačního systému vlaků s dispečery GSM-R. Stejně jako v předchozím tendru v soutěži zvítězil druhý účastník, firma Kapsch. "Výběrové řízení dosud nebylo ukončeno a pokračuje dalšími kroky v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek," uvedl pro ČTK mluvčí drah Petr Šťáhlavský.

Siemens se podle mluvčího Petra Sedláčka k celé věci vyjádří v úterý. Podle neoficiálních informací firma napadla soutěž kvůli procesním vadám. Kvůli úspěšnému odvolání firmy Siemens proti výhře Kapsch antimonopolní úřad loni v létě předchozí soutěž zrušil. Kapsch údajně nabídl o 20 procent vyšší cenu než druhý zájemce a navíc ani technologii nevyrábí. Nové vypsání tendru realizaci projektu zpozdilo zhruba o dva roky.

Výběrové řízení dráhy vypsaly na dodavatele pilotního projektu v hodnotě zhruba 300 milionů korun. Vítěz soutěže by však zřejmě následně získal i zakázky na rozšíření projektu až na 1,7 miliardy. Dráhy plánují nejdříve pokrýt signálem zhruba 700 km tratí I. a II. koridoru. V konečné fázi by mohlo být pokryto 6000 km tratí, což jsou dvě třetiny tuzemské železnice. Kapsch nedávno získal kontrakt na dodávku GSM-R pro slovenskou železnici. Siemens je největším evropským dodavatelem technologie, v současnosti dodává GSM-R železnicím v sedmi evropských zemích a v 11 státech GSM-R provozuje v testovacím režimu. GSM-R je v současné době zaváděn jako evropský standard pro komunikaci na železnici. V celé Evropě totiž existuje 35 různých radiových železničních systémů.

Učitelé pedagogické fakulty protestovali proti nízkým mzdám

Protestní shromáždění učitelů a zaměstnanců Pedagogické fakulty (PdF) zahájilo v pondělí dopoledne protestní akce Univerzity Palackého v Olomouci, které odpoledne vyvrcholí výstražnou hodinovou stávkou. Pedagogové podpořili požadavek iniciativy Počítejte s námi na zvýšení rozpočtu pro vysoké školy v příštím roce o 5,2 miliardy korun. Pouze to může podle učitelů zvýšit platy na vysokých školách a nastartovat jejich rozvoj. V aule fakulty se shromáždilo několik desítek jejích zaměstnanců.

"Je ostudné, jak se s námi již delší dobu zachází. Není možné, abychom učili na vysoké škole a měli platy nižší než instalatér," řekl ČTK šéf odborů na PdF Václav Klapal. Podle něj je nutné vládu dotlačit k tomu, aby od slibů přešla k činům.

Velký aplaus vyvolal návrh pedagožky Světlany Obenausové, aby fakulta v září nezahájila výuku, pokud ministerstvo školství a vláda sliby nesplní a vysokým školám nedají více peněz. "Studentům bychom zadali práci, ale do školy bychom nechodili," navrhla Obenausová.

Studenty fakulty však nechaly protesty jejich učitelů chladnými. Mnohem více je zajímala příprava na zkoušky. "O stávce jsem se dozvěděla včera v rádiu a o shromáždění nic nevím. Nedostatek peněz na vysokých školách se mne nedotýká, na naší katedře máme všechno," potvrdila ČT studentka učitelství pro první ročník Eva Vlachová. Její kolegyně však již tento problém pocítila na vlastní kůži. "Chtěla jsem dělat bakalářskou práci z mikrobiologie, ale protože je to drahé, musela jsem si vybrat jiný obor, například botaniku," posteskla si Martina Mlčochcová, která na PdF studuje druhým rokem.

Na PdF pracuje zhruba 120 učitelů a studuje 3,5 tisíce vysokoškoláků. Odborní asistenti s šestiletou praxí si na ní vydělají hrubou mzdu 13.000 korun, docenti po deseti letech výuky dostanou 15.600 korun. Shromáždění učitelů se nijak nedotklo přijímacích zkoušek, protože ty začnou až příští týden.

Počasí:

Velmi teplé počasí s teplotami přes 30 stupňů Celsia bude pokračovat i v tomto týdnu. Ode pondělí budou maximální denní teploty růst až do čtvrtka, kdy meteorologové očekávají až 33 stupně Celsia. V pátek se bude postupně od západu ochlazovat, ale na Moravu přijde studená vlna pravděpodobně až v sobotu. Vysoké teploty mohou ve středu a ve čtvrtek překonat dlouhodobé teplotní rekordy.

Meteorologům se vyplňuje předpověď, podle které má být celý červen teplotně nadprůměrný. V minulých třech dnech bylo o tři až pět stupňů tepleji, než je dlouhodobý průměr. Pro 6. a 7. červen je průměrný normál 17,6 stupně Celsia. Minulý pátek meteorologové spočítali 20,7 stupně Celsia a v sobotu byla průměrná teplota 21,5 stupně Celsia. Dlouhodobý průměrný normál pro 8. i 9. červen červen je 17,7 stupně Celsia. V neděli byla v Česku průměrná teplota 22,6 stupně Celsia.

09-06-2003