Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

17-04-2003

První část polní nemocnice odletěla na misi do irácké Basry

Prvních 40 členů personálu 7. polní nemocnice odletělo ve čtvrtek po 15:00 z pardubického letiště do Kuvajtu. Zbývajících zhruba 230 vojáků nemocnice se do jihoirácké Basry přesune v dalších dnech. V pátek také dopravní letouny zahájí přepravu vybavení polní nemocnice.

"V pátek a pozítří se zapojí lékaři polní nemocnice do činnosti v improvizovaných podmínkách místních zdravotnických zařízení. Dostali jsme darem od kuvajtské vlády léky v hodnotě tři miliony korun, proto můžeme ihned začít pomáhat. To je také hlavní smysl celé mise," řekl novinářům ministr obrany Jaroslav Tvrdík.

V letounu Tu-154 nyní armáda přepravuje základní lékařské vybavení a předsunutý tým, který má zjistit situaci v oblasti. Na místě vysušené slatiny na jihu Basry, kde má česká nemocnice stát, se již nyní pohybují čeští vojáci. "Již ve čtvrtek je první tým lékařů v Basře, chemici z Kuvajtu začali s přepravou několik desítek tisíc litrů pitné vody," řekl Tvrdík.

Na přepravu 150 kontejnerů se zdravotnickým vybavením z České republiky použije armáda obří letouny An-124 Ruslan. "Pokud budou létat dvě letadla denně, tak bude přeprava celé nemocnice trvat minimálně jedenáct dní. Většina materiálu poletí v Ruslanech, vojáci a zdravotníci poletí letouny Tu-154," uvedl právní poradce velitele kontingentu Tomáš Zbořil.

Česká mise, kterou schválil parlament tento týden, zahrnuje 270 lidí, vlastní polní nemocnici tvoří zhruba 150 vojáků. "Z toho je kolem dvaceti lékařů, šest chirurgů....dokonce máme i veterináře, psychologa, kaplana. Jsme zabezpečeni skutečně dobře," prohlásil velitel kontingentu Mojmír Mrva.

O vyslání nemocnice požádaly Českou republiku Velká Británie a Spojené státy. Obě země se zřejmě budou podílet i na financování jednotky, jejíž půlroční pobyt v oblasti přijde na téměř 474 milionů korun. Další náklady si vyžádá přeprava materiálu dopravními letadly.

České armádní nemocnice v minulých letech působily v mnoha zemích, například v roce 1996 zdravotníci pracovali ve východní Slavonii, v roce 1999 v Albánii a poté v Turecku; 6. polní nemocnice poté působila i v Afghánistánu.

Postoj ČR ke konfliktu v Iráku posoudí sněmovna až 29. dubna

Zprávou vlády o postoji České republiky ke konfliktu v Iráku se bude Poslanecká sněmovna zabývat až v úterý 29. dubna. Rozhodla o tom ve čtvrtek odpoledne, na kdy původně debatu o zprávě zařadila. Důvodem odkladu bylo to, že čtvrtečního jednání sněmovny se nemohli zúčastnit někteří klíčoví členové vlády včetně jejího předsedy Vladimíra Špidly (ČSSD) a ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL). Oba byli na summitu Evropské unie v Aténách.

Debatu o postoji Česka ke konfliktu v Iráku prosadili na pořad jednání sněmovny komunisté. Vláda čelí kvůli postoji k válce v Iráku dvojí kritice. Opoziční ODS kabinetu vytýká údajně váhavý přístup k útoku anglo-amerických sil a jejich spojenců na Irák a to, že útok jednoznačně nepodpořila. Druhá opoziční strana, tedy KSČM, kritizuje vládu přesně opačně - prý se v útoku na Irák angažovala až příliš.

Český kabinet chápal koaliční operaci jako poslední prostředek vedoucí k naplnění rezolucí Rady bezpečnosti OSN, nicméně litoval, že se pro tento krok nepodařilo získat nový mandát mezinárodního společenství. Důvodem někdy nejednoznačných postojů vlády byly i rozpory hlavně uvnitř největší vládní strany, to znamená sociální demokracie. Například březnový sjezd ČSSD šel dále než vláda, když válku v Iráku rovnou odsoudil jako čin odporující mezinárodnímu právu.

Zatím naposledy se téma války v Iráku dostalo na pořad jednání dolní komory v úterý, kdy sněmovna - a také Senát - schválily vyslání armádní polní nemocnice do okolí jihoirácké Basry. Vojenští lékaři by měli pomoci při odstraňování následků humanitární katastrofy, která vznikla v důsledku války.

Senát: Ústava EU by měla dát výraznou roli národním parlamentům

Připravovaná ústava Evropské unie by měla podle Senátu zaručit parlamentům členských zemí výrazný podíl na přijímání evropských zákonů. Národní parlamenty by měly mít právo přípravu takových norem zablokovat, pokud by dospěly k názoru, že porušují rozdělení kompetencí mezi EU a členské země. Vyplývá to z usnesení, které ve čtvrtek horní komora schválila rozdílem jednoho hlasu navzdory protestům zastánců jednotné Evropy. Po tříhodinové bouřlivé debatě usnesení prosadili zejména senátoři ODS s pomocí poloviny lidovců, komunistů, některých nestraníků a místopředsedy Senátu Ladislava Svobody (ČSSD).

Zejména zastánci federalistického uspořádání Evropy usnesení vytýkali, že je málo komplexní a neodráží názory Senátu. Daniel Kroupa (za ODA) označil text usnesení za "nevkusný", formulačně zmatený a nepřesný "blábol". Senátorovi mimo jiné vadilo, že se usnesení netýká provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU.

Nejlepší město v ČR jsou Prachatice?!

Historickým městem roku 2002 a držitelem ceny za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a zón se ve čtvrtek staly Prachatice. Představitelé města převzali ocenění na slavnostním shromáždění ve Španělském sále Pražského hradu.

Onkologové: O prevenci nádorů se zajímají více ženy než muži

O prevenci nádorů mají mnohem větší zájem ženy než muži. Vyplývá to ze statistiky informačního centra Masarykova onkologického ústavu, kterou má ČTK k dispozici. Ženy tvořily takřka tři čtvrtiny všech loňských návštěvníků onkologického informačního centra. Onkologický ústav otevřel informační centrum koncem roku 2001. Zdravotní sestry lidem poradí s prevencí, případně zájemcům zprostředkují konzultaci s psychologem či psychiatrem. Návštěvníci mohou využít také odborných publikací nebo si zapůjčit videokazetu o prevenci nádorových nemocí.

Služeb informačního centra využilo loni 1035 lidí. Plných 74 procent byly ženy. Podle mluvčí onkologického ústavu Zuzany Joukalové mají na rozdíl od mužů mnohem větší zájem nejen o vlastní zdraví, ale i o zdraví rodinných příslušníků a přátel. Polovinu návštěvníků centra tvořili Brňané, přijeli však i lidé ze všech koutů Moravy a Čech.

Největší zájem měli lidé o správnou výživu předcházející rakovině nebo výživu vhodně doplňující léčbu nádorů. Mnoho lidí potřebovalo poradit s psychologickými potížemi, které u nich nádorové onemocnění vyvolalo. Pokud se lidé radili o správné léčbě rakoviny, pak je nejvíce zajímala léčba nádorů prsu, střev, ženských orgánů a kůže.

Ústav pomáhá lidem také prostřednictvím bezplatné telefonní linky. Loni na ni podle Joukalové volalo o pomoc více než 500 lidí. Opět převažovaly ženy. Informační centrum je součástí areálu Masarykova onkologického ústavu, zájemci jej mohou navštívit v pracovní dny od 08:00 do 15:00. Bezplatná informační linka má číslo 0800/222 322. Potřebné informace ústav poskytuje i na internetových stránkách www.prevencenadoru.cz.

Součková: Vláda zaplatila 326 milionů, víc zatím říct nemohu

Vláda nedávno skutečně zaplatila firmě Diag Human 326 milionů korun. Ministryni zdravotnictví Marii Součkové (ČSSD) se to nelíbí, dovedla by si představit jejich lepší využití. Jen tolik se dnes novináři dozvěděli na mimořádné tiskové konferenci, kterou Součková kvůli kauze Diag Human svolala.

Ministryně pak 20 minut na otázky odpovídala jediným - jsme vázáni mlčenlivostí, abychom mohli říct víc, musela by s tím i druhá strana, tedy Diag Human, souhlasit. Jednoznačně neodpověděla na otázku ČTK, zda to znamená, že v případě nesouhlasu Diag Human se už veřejnost nikdy nedozví víc, než že stát zaplatil stovky milionů. "Já i vláda jsme připraveni jakékoli informace podat, ovšem záleží na tom, zda bude souhlasit i ta druhá strana," uvedla jen. Majitel společnosti Diag Human Josef Šťáva se k případnému zbavení mlčenlivosti ani k celé situaci nebude vyjadřovat, řekla ČTK pověřená pracovnice firmy.

Hladovky proti Temelínu skončily bez většího úspěchu

Rakouští odpůrci atomové energie ve čtvrtek ukončili protestní hladovku proti Temelínu u spolkového kancléřství ve Vídni. Na čtvrteční tiskové konferenci to oznámila šéfka Hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí Mathilde Hallaová spolu s dvojicí mužů, kteří v půstu zbyli z původně čtyřčlenné skupiny.

Hallaová ČTK později potvrdila, že čtvrtkem končí letošní série protitemelínských hladovek a odpůrci jaderných elektráren zvolí napříště jinou strategii. Demonstranti si totiž nedokázali od vlády vynutit příslib rozhodnějšího boje proti atomu a nezískali ani větší pozornost rakouských sdělovacích prostředků.

"Hladovka je skončená, odpor proti atomu ale pokračuje," prohlásila veteránka protiatomového hnutí na bizarní tiskové konferenci, která se uskutečnila pod širým nebem před budovou kancléřství. Za stolem, který zdobila kromě květin, chleba a velikonočního beránka také lidská lebka, vedle ní usedla trojice mužů a jedna žena, kteří hladovku zahájili 4. dubna. Sami "hladovkáři" uznali, že jejich nátlaková demonstrace v karavanech v centru Vídně nevedla ke kýženému úspěchu. Ze strany vlády se sice dočkali návštěvy státní tajemnice resortu sociálních věcí Ursuly Haubnerové, ta ale zastupuje stranu svobodných (FPÖ), která má ve vládě mnohem slabší slovo než lidovci (ÖVP) kancléře Wolfganga Schüssela.

Hallaová se snažila ujistit, že konec hladovek v žádném případě neznamená "rezignaci" boje proti atomu. Budeme pokračovat v tlaku na politiky prostřednictvím veřejnosti, uvedla. Maria Fellnerová ze Salcburské platformy proti atomovému nebezpečí doplnila, že odpůrci atomu se nezřeknou ani právních žalob v souvislosti s Temelínem.

"Svůj cíl máme neustále před očima," tvrdila Irene Winklerová, která z hladovky odpadla v neděli po fyzickém zhroucení. Několik dnů po ní ukončil půst ze zdravotních důvodů Alois Lengauer. Také Andreas Reimer a Thomas Neff, kteří deklarovali odmítání pevné stravy až do čtvrtka, hovořili před novináři o značné tělesné slabosti.

Rychetský předpokládá vydání Černáka během několika měsíců

Český ministr spravedlnosti Pavel Rychetský dal v Bratislavě najevo, že vydání údajného šéfa středoslovenského podsvětí Mikuláše Černáka z české do slovenské věznice bude nejspíše záležitostí několika měsíců.

Vydání Černáka, který si má na Slovensku odpykat zbytek dříve uloženého trestu, totiž nejprve posoudí příslušný krajský soud, proti jehož rozhodnutí se může dotyčný odvolat k vrchnímu soudu. Konečné rozhodnutí pak učiní ministr spravedlnosti.

"Velmi těžko mohu odhadnout, za jak dlouho rozhodne krajský soud a posléze vrchní soud. Nejde o dny, spíše o týdny a bude-li využívat všech opravných prostředků a všech možných prostředků, které mu právní řád poskytuje, může to být i několik měsíců," řekl Rychetský s připomínkou, že Černák byl v Česku zadržen teprve 5. dubna.

Ministr ve čtvrtek ve slovenské metropoli jednal se svým protějškem Danielem Lipšicem především o změnách v české a slovenské legislativě a o reformách v justici v obou zemích, avšak nejvíce dotazů na společné tiskové konferenci se týkalo právě Černáka.

Rychetský sice nechtěl přímo odpovědět na otázky ohledně Černákovy žádosti o udělení azylu v ČR, nicméně dal jednoznačně najevo, že vydání zločince je jen otázkou času.

Pojišťovny budou moci garantovat výnos nejvýše 3,25 procenta

Ministerstvo financí omezí vyhláškou tzv. technickou úrokovou míru životních pojištění, takže pojišťovny u nových pojistek budou smět zaručovat zhodnocení peněz klientů maximálně o 3,25 procenta. ČTK o tom informovalo MF. Dosud činila technická úroková míra čtyři procenta. Snížení technické úrokové míry životního pojištění se provede formou vyhlášky. Ta musí nyní projít legislativním procesem, takže datum zatím nelze sdělit, doplnilo MF.

Technická úroková míra životního pojištění by měla být nižší, řekl ČTK mluvčí České pojišťovny Václav Bálek. Negativní vliv na klienty by podle něj tato úprava mít neměla. "Klienti většinou ještě získávají tzv. podíly na výnosech a ty se pohybují kolem dvou až tří procent," dodal.

Opatření má zajistit, aby pojišťovny v zájmu konkurenčního boje nenastavily sazby vysoko a nedostaly se do situace, kdy nebudou moci dostát závazkům vůči pojištěným, upozornil mluvčí ČP.

Koncepce zdravotnictví do září, jasněji bude po reformě financí

Rovný přístup ke službám placeným z veřejného zdravotního pojištění a větší šanci na uzdravení slíbila ve čtvrtek mimo jiné ministryně zdravotnictví Marie Součková (ČSSD), když ve sněmovně obhajovala teze rozvoje zdravotnictví do roku 2006. Poslanci si nakonec vyžádali předložení celkové vládní koncepce zdravotnictví, a to do 30. září. Součková novinářům řekla, že to asi stihne. Koncepce se podle ní odvine od reformy veřejných financí. O té by vláda měla mít jasno nejpozději do 30. června, uvedla. Sněmovna žádala o zdravotnickou koncepci již loni v prosinci.

Ministryně v rozpravě mluvila také o větším množství peněz na léčbu vážných onemocnění "namísto hrazení zbytných vyšetření". Na dotaz ČTK, zda to znamená, že finanční spoluúčast pacientů bude vyšší než dnes, ale odkázala právě na fiskální reformu. Od ní se podle ní odvine podoba změn ve zdravotnictví. Z jejích slov však vyplynulo, že současnou praxi, kdy stát hradí ve všech případech i stravu pacientů v nemocnici, za ideální nepovažuje. "Nedokážu si představit, například u onemocnění páteře nebo oka nebo ucha, jakým způsobem strava tvoří součást zdravotní péče či léčby," řekla. Premiér Vladimír Špidla (ČSSD) nedávno odmítl Součkové úvahy, podle nichž by se při pobytu v nemocnici mohlo platit několik desítek korun denně.

Politické špičky oslaví přístupovou smlouvu ve Strakově akademii

Špičky české politiky oslaví v pátek ráno v sídle Úřadu vlády podpis smlouvy o přistoupení k Evropské unii. Slavnostní akt se odehrál ve středu v Aténách, kde Česko reprezentovali prezident Václav Klaus, premiér Vladimír Špidla a ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda. O radost z dovršení jednoho z úseků cesty země do EU se podělí i s politiky, kteří už odešli do "důchodu".

Pozváni byli exministři zahraničních věcí, bývalí předsedové parlamentu, exprezident Václav Havel a bývalý premiér Miloš Zeman. "Ten se omluvil, stejně jako bývalý ministr zahraničních věcí Jan Kavan, který je nyní v cizině," řekl ČTK Jindřich Marek z Úřadu vlády. Setkání s vládou a šéfy Poslanecké sněmovny a Senátu naopak přijal Havel. Že na slavnost, jejíž část by se měla za příznivého počasí odehrát na zahradě Strakovy akademie, přijde, potvrdil ČTK jeho tajemník Jakub Hladík.

V zhruba hodinovém programu počítá protokol Úřadu vlády s fotografováním a krátkými proslovy prezidenta a premiéra. Prostor dostanou také novináři. "Předpokládám, že dojde i na přípitek," popsal krátké setkání Marek.

Pro vodáky budou o Velikonocích sjízdné i jindy opomíjené toky

Vodáci mohou v těchto dnech bez větších problémů sjíždět všechny větší toky v České republice. Táním sněhu se zvýšily hladiny. Vodáci si díky vyšším hladinám mohou vyzkoušet i menší toky, které jsou kvůli nízkému stavu většinou opomíjené.

"Ke sjízdnosti se dostávají i úseky, které jsou pro vodáky vhodné, pouze však pro zkušené a dobře vybavené," informoval dnes ČTK Vojtěch Jančar z Českého kanoistického svazu. Vodáci podle něj stále nemají zapomínat na následky loňských povodní, které v některých úsecích řek činí jízdu po vodě rizikovou.

Na Vltavě mohou nyní sjíždět úsek z Vyššího Brodu do Českých Budějovic. Berounka je splavná z Plzně po celém toku. Sázava je sjízdná z Havlíčkova Brodu, Lužnice ze Suchdola, Otava z Rejštejna a Labe z Vrchlabí. Ohře je splavná z Chebu.

Nežárku lze sjet ze Stráže, Mži ze Stříbra. Vydat se vodáci mohou i na Úhlavu z Klatov, sjízdná je také Ploučnice v úseku Mimoň - Žandov. Z Horšovského Týna lze vyjet na Radbuzu.

Jizera je splavná v úseku od Jablonce po ústí, Úpa z Bohuslavic. Orlici leze sjet až do Hradce Králové - na Tichou Orlici se mohou vodáci vydat z Letohradu, na Divokou z Klášterce. Na moravských tocích je situace podobná. Moravu mohou vodáci sjíždět z Hanušovic, Odru z Oder, Bečvu ze Vsetína a Dyji ze Znojma.

Menzel dostane ve Varech cenu za přínos světové kinematografii

Režisér Jiří Menzel dostane na filmovém festivalu v Karlových Varech Cenu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. "Jiří Menzel je jedna z nejvýraznějších osobností českého filmu, ověnčená Oscarem a několika nominacemi na Oscara, a navíc má letos 65 let," řekl dnes ČTK prezident festivalu Jiří Bartoška.

Zahraniční osobnost, kterou také festival každoročně za stejné zásluhy oceňuje, zatím pořadatelé tají. Neznámí jsou zatím také pozvaní hosté. Program už je ze dvou třetin potvrzen a novináři dnes poprvé viděli i plakát festivalu. Grafik Aleš Najbrt letos zvolil motiv jásajícího nahého, avšak cudně nafoceného muže - filmového fanouška. Plakát vychází tradičně ze znělky - ta je však zatím také tajná. Jejím autorem je režisér loňského vítězného snímku Rok ďábla Petr Zelenka.

Osmatřicátý ročník mezinárodního filmového festivalu se uskuteční od 4. do 12. července. Na diváky čeká 250 filmů v několika sekcích od žánrů pro širokou veřejnost po speciality pro vybíravé filmové fanoušky. Novinkou je titulkovací zařízení. Divákům odpadnou starosti se sluchátky a všechny filmy ve všech kinech budou mít české titulky, řekla na tiskové konferenci programová ředitelka festivalu Eva Zaoralová.

Hlavní kategorií přehlídky je mezinárodní soutěž celovečerních hraných filmů vyrobených v minulém roce. Česká republika bude letos v soutěži zastoupena Pupendem Jana Hřebejka a česko-slovenským filmem Kruté radosti Juraje Nvoty. V porotě za Českou republiku zasedne herečka Aňa Geislerová. Zaoralová připomněla, že festival nabízí novinky i v nesoutěžních sekcích - tím se podle ní odlišuje od jiných festivalů v Česku. Za velký úspěch ředitelka považuje to, že loňský ročník upozornil na německý snímek Nikde v Africe. Loni získal ve Varech Zvláštní cenu poroty, poté byl nominován na Zlatý glóbus a získal Oscara za nejlepší zahraniční snímek.

Pořadatelé připravili pro návštěvníky jednodušší přístup ke vstupenkám. Diváci si zakoupí takzvaný festivalový pas a na něj si mohou vyzvedávat až čtyři vstupenky na čtyři různá představení denně. Novinkou je i mobilní kino pro tři sta diváků ve stanu na parkovišti u hotelu Thermal.

počasí:

V noci čekáme polojasno, později na severu a severovýchodě oblačno a ojediněle přeháňky. Teploty klesnou na 5 až 1 stupeň. Pátek má být zpočátku polojasno, během dne od severovýchodu přibývání oblačnosti a na většině území přeháňky, na horách sněhové. Nejvyšší teploty 9 až 13 stupňů, v 1000 metrech na horách kolem čtyř.

17-04-2003