Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

18-02-2003

Evropská unie a kandidáti se zavazují vyhnout se budoucím dělicím liniím

Evropská unie a 13 kandidátských zemí se v Bruselu shodly, že se v budoucnosti budou snažit vyhnout dělicím liniím a zajistit v krizích společný postoj. Kandidáti se ztotožnili s pondělním společným prohlášením EU k irácké krizi. Po setkání zástupců EU a kandidátských zemí, na němž se uchazeči dozvěděli o výsledcích pondělního mimořádného summitu EU o Iráku, zdůraznil řecký premiér Kostas Simitis, že názory kandidátů tvoří neocenitelný příspěvek do diskuse o irácké krizi. Toto prohlášení obsažené i ve společné deklaraci EU a uchazečů, přichází den po ostré kritice francouzského prezidenta Jacquese Chiraka na adresu proamerického postoje zemí východní Evropy.

Chirakovy výroky nebyly podle premiéra Špidly ani správné, ani vyvážené

Výroky francouzského prezidenta Jacquesa Chiraka na adresu kandidátských zemí "nebyly ani vyvážené, ani správné", řekl novinářům český premiér Vladimír Špidla. Považuje je však za součást debaty, která pominula. "Byly řečeny v určitém kontextu a s ním odcházejí do minulosti. Nemyslím, že mohou zatížit naše vztahy." Odvolal se na slova vysokého představitele Javiera Solany, podle něhož se i v rodině někdy používají silná slova a všichni se všemi nemusí nutně ve všem souhlasit. "Proto nemohu přijmout myšlenku, že některé země jsou zralé a některé nezralé. Naše dějiny jsou dost bohaté, aby to prokázaly," řekl novinářům po více než tříhodinovém setkání představitelů 13 kandidátských zemí s "trojkou" Evropské unie. Uvedl, že se na tomto fóru nemluvilo ani o Chirakově pondělní tiskové konferenci, ani o "dopisu osmi" či "prohlášení deseti", na něž francouzský státník reagoval, ale výlučně o společné pozici EU k irácké krizi a reakcích kandidátských zemí na ni. Podotkl, že nesouhlasí s obsahem ani formou toho, co Chirac řekl, byl to však pouhý incident, který je třeba považovat za uzavřený. Budoucnost v EU si česká strana nikdy nepředstavovala jako bezpečnou a bezproblémovou cestu, řekl dále premiér; navzdory potížím považuje své přistoupení za záruku blahobytu a míru. Jakékoli iniciativy jsou v Praze vždy zvažovány v mezinárodním a evropském kontextu a podle toho se o nich rozhoduje. Prezident Václav Havel se při podpisu "dopisu osmi" pohyboval v rámci svých ústavních pravomocí. Udělal to však dva dny před koncem svého mandátu a svým postupem "nevyjádřil pozici české vlády", vyložil Špidla okolnosti podpisu Českou republikou. Připomněl dále, že jeho setkání s prezidentem Chirakem v Paříži trvalo místo půl hodiny hodinu a půl a bylo obsažné.

Českým politikům se příliš nelíbí kritika francouzského prezidenta

Českým politikům se příliš nelíbí kritika francouzského prezidenta Jacquese Chiraca na adresu kandidátských zemím za jejich podporu USA v souvislosti s iráckou krizí. Vládní poslanci považují jeho výroky za nediplomatické. Opoziční ODS hovoří rovnou o mocenské aroganci a pokusu velkých států diktovat těm menším politiku. Prezidentský kandidát Václav Klaus (ODS) odmítl kritiku komentovat s tím, že výroky Chiraka zná jen z médií. Místopředseda ODS Petr Nečas řekl, že výroky Chiraka jsou výrazem neuvěřitelné mocenské arogance. Ostřeji ale zareagoval místopředseda sněmovního výboru pro evropskou integraci Jaroslav Zvěřina (ODS). Řekl, že výroky prezidenta Chiraka bohužel znamenají, že velké evropské státy mají tendenci hrát hegemonistickou roli. Chiracův postoj zaskočil i politiky, kterým se dopis osmi státníků nelíbil. Předseda sněmovního zahraničního výboru Vladimír Laštůvka (ČSSD) řekl, že vyjádření francouzského prezidenta není příliš citlivé a diplomatické. Místopředseda vlády Pavel Rychetský (ČSSD) soudí, že mezi postojem Francie a Německa na straně jedné a Českem podle něj není rozdíl - i Česká republika podmiňuje svoji účast v protiirácké akci novým rozhodnutím Rady bezpečnosti OSN. Způsob a výroky, jakým francouzský prezident kritizoval kandidátské země, mu ale vadí. Výhrady k obsahu dopisu měl i místopředseda Poslanecké sněmovny a KDU-ČSL Jan Kasal. Současně ale neskrýval ani výhrady k výrokům francouzského prezidenta. Kasal si nemyslí, "že prezidentovi kteréhokoli státu přísluší takováto hodnotící póza". Místopředseda KSČM Jiří Dolejš řekl, že i v EU je "odstínována míra pochopení pro americkou strategii" a že EU není v této věci jednotná.

České ministerstvo zahraničí stáhlo kvůli bezpečnosti část lidí z misí na Blízkém východě

České ministerstvo zahraničí kvůli bezpečnosti stáhlo část svých lidí ze zastupitelských úřadů v Kuvajtu, izraelském Tel Avivu a palestinském Ramalláhu. Z českých diplomatických misí preventivně odjíždějí rodinní příslušníci diplomatů a personál, jehož přítomnost není nezbytně nutná pro provoz úřadů. K tomuto kroku ministerstvo přikročilo kvůli napětí kolem Iráku. Souvisí to rovněž se zavedením vyšších bezpečnostních opatřeních, o nichž v pátek v Praze kvůli případnému útoku teroristů rozhodl Ústřední krizový štáb. Již na počátku února stáhla česká diplomacie většinu svých lidí z iráckého Bagdádu. Podle ministerstva v Iráku zůstali diplomaté s nižší hodností, kteří zajišťují nutný chod ambasády. V Česku na počátku týdne začali čeští policisté, hasiči i vojáci s vyšší ostrahou strategických míst a objektů. Více sledováno je například pražské letiště, přehrady či elektrárny.

Lídři ČSSD ujišťují, že ve hře je jen Sokol, ostatní čekají

Očekávanou kandidaturu vysokoškolského profesora Jana Sokola jako společného prezidentského kandidáta vládní koalice nečekaně ovlivnily úvahy o možné nominaci senátora za ČSSD Richarda Falbra. Někdejší odborový předák by se kandidatuře nebránil, pokud by Sokol nezískal dostatečnou podporu sociální demokracie. Lídři ČSSD nicméně ujišťovali, že jejich zákonodárci budou ve středu jednat o jediném kandidátovi, a tím je někdejší federální poslanec a exministr školství Sokol. "Nepochybuji o tom, že bude postaven Jan Sokol jako společný kandidát koalice," prohlásil místopředseda vlády Pavel Rychetský (ČSSD). Také vyjednavači ČSSD Zdeněk Škromach a Stanislav Gross tvrdí, že jednat v tuto chvíli o někom jiném nemá cenu. Zatím se odhaduje, že proti Sokolovi otevřeně vystoupí jen několik sociálních demokratů; jak se zachovají v tajné volbě, je ale věc jiná. "Nebude nás mnoho, otevřených lidí nikdy není hodně," řekl poslanec Robert Kopecký, který prosazoval na Hrad bývalého premiéra Miloše Zemana a nyní již nebude volit nikoho. "Mám právo se zdržet volby, když mi nevyhovuje ani jeden kandidát," uvedl Kopecký. Falbr by se mu prý líbil, neboť je to sociální demokrat. Na Sokolovi mu vadí - stejně jako komunistům - jeho vstřícný vztah k sudetským Němcům. Koaliční partneři sociálních demokratů zatím čekají, jak výraznou podporu Sokol mezi zákonodárci nejsilnější vládní strany získá. "Nechci se pouštět do spekulací o panu Falbrovi, protože jeho jméno oficiálně na stole neleží. Vycházím z vyjádření pana místopředsedy ČSSD Škromacha, že jejich kandidátem bude s největší pravděpodobností Jan Sokol," řekl novinářům předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jaromír Talíř. Chápe, že část ČSSD, která má k Sokolovi výhrady, hledá jiného favorita. "Rozhodující ale je, co si bude myslet drtivá většina poslanců ČSSD," dodal Talíř. Vyčkávají i unioniosté. Ke konečnému stanovisku v otázce prezidentských kandidátů zatím nedospěl poslanecký klub KSČM. Hlasy jeho 41 členů přitom budou při volbě hlavy státu jazýčkem na vahách. V uplynulých dnech představitelé KSČM neskrývali, že mají výhrady k Sokolovi i čestnému předsedovi ODS Václavu Klausovi. Oba považují za pravicové politiky, nicméně přednost by dali Klausovi, který je pro ně "čitelnější". Sokol má ve středu navštívit společné jednání poslanců a senátorů ČSSD, postupně i další frakce. V pátek se na vlastní žádost setká s předsedou ODS Mirkem Topolánkem. Občanští demokraté mají před třetí volbou jasno - jejich kandidátem je Klaus. Po senátorech ODS, kteří před zhruba 14 dny navrhli svého bývalého lídra oficiálně na prezidenta, stejný návrh předložili i všichni poslanci ODS. Falbr uvedl, že kdyby se o úřad prezidenta ucházel, tak nikoli jako kandidát nějaké strany či koalice stran, ale na základě nominace nejméně deseti senátorů. Českomoravská konfederace odborových svazů pokládá svého někdejšího šéfa za jednoho z vhodných kandidátů pro přímou volbu hlavy státu.

Bývalý senátor Fischer nebude kandidovat na prezidenta ani v přímé volbě

Podnikatel a bývalý senátor Václav Fischer nebude kandidovat na prezidenta ani v případě, že by hlavu státu volili přímo občané. Reagoval tak na spekulace o tom, že by mohl být jedním z uchazečů o prezidentský stolec. Fischer se ale nechce vzdát svého podnikání. "Nejsem profesionálním politikem a krátké působení v Senátu mě poučilo, že práce ve vrcholném managementu je s politickou činností naprosto neslučitelná," přiznal osmačtyřicetiletý majitel cestovní kanceláře. Přímá volba prezidenta by pravděpodobně připadala v úvahu, pokud by parlament na konci února ani napotřetí nedokázal vybrat nástupce Václava Havla. Přímá volba má ovšem podle politiků i politologů svá úskalí vzhledem k tomu, že se v ní mohou prosadit také populisté či demagogové. Vzhledem k financím potřebným na vedení předvolební kampaně odborníci soudí, že šanci budou mít pouze kandidáti zavedených politických stran nebo bohatí lidé typu Fischera nebo ředitele televize Nova Vladimíra Železného.

Příští rok si budou moci občané zvolit své poslance do Evropského parlamentu

V červnu příštího roku si budou moci občané České republiky poprvé zvolit své poslance do Evropského parlamentu. Poslanecká sněmovna se připojila k Senátu a schválila zákon o volbách do europarlamentu. Česko v něm bude mít 24 poslanců. Občané by je měli poprvé volit 14. a 15. června příštího roku.

Hokejová hala má být do šampionátu hotova, Sazka získala peníze

Hala v Praze 9 pro hokejové mistrovství světa v roce 2004 bude patrně dokončena včas. Představenstvo firmy Sazka rozhodlo, že pozastavená výstavba arény bude pokračovat. Loterijní společnosti se nakonec podařilo získat bankovní úvěr, který je potřebný na dostavbu haly. Pokud by vedení Sazky stavbu zcela zastavilo, pořádání hokejového mistrovství by bylo nejisté. Společnost Sazka původně uváděla, že potřebuje půjčku ve výši šesti miliard korun. Z vyjádření člena představenstva a předsedy Českého svazu tělesné výchovy Vladimíra Srba však vyplynulo, že bude nižší. Částka na dostavbu údajně postačí: Sazka nepotřebuje celou sumu najednou. Podle důvěryhodných zdrojů by se na úvěrování měla podílet skupina PPF přes své dceřiné peněžní ústavy eBanku a První městskou banku. Půjčka by se přitom měla pohybovat pouze v řádu stovek milionů korun. Rozhodnutí představenstva Sazky přivítal předseda Českého svazu ledního hokeje Karel Gut i další zainteresovaní lidé. Spokojen s rozhodnutím Sazky byl i Miloš Broukal, ředitel společnosti Teleaxis, která je marketingovým partnerem hokejového svazu. Už údajně počítal ztráty, které by vznikly při případném pořádání šampionátu mimo novou halu, v Holešovicích či v Pardubicích. Hrozilo by dokonce, že by Česká republika o pořadatelství přišla. Předsedu Mezinárodní hokejové federace Rene Fasela však verdikt Sazky příliš nepřekvapil. Federace se podle něj nikdy neobávala, že by jednání loterijní firmy s bankami skončily neúspěšně. Fasel byl údajně už při návštěvě české metropole minulý týden pevně přesvědčen, že hala Sazka bude stát včas.

Představy vlády a odborů o částce na změnu platových tříd se liší

Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) předpokládá střet s odbory při vyjednávání o částce, která by měla provázet předpokládané rozšíření současného systému 12 platových tříd na 16. Vyšší počet platových tříd by měl ve veřejném sektoru umožnit větší platové rozlišení podle náročnosti činnosti a požadované kvalifikace pracovníků. Ministr novinářům řekl, že počet tříd by se měl zvýšit k 1. lednu 2004 a změna způsobu odměňování by si měla vyžádat nárůst objemu mzdových prostředků pro státní zaměstnance o 16 miliard korun. S takovými výdaji nebude podle Škromacha souhlasit především ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD). Navíc další miliardy korun požaduje školství. Mluvčí odborových svazů zaměstnanců rozpočtové a příspěvkové sféry Alena Vondrová řekla, že ministr Sobotka má představu o tom, že reforma odměňování zvýší náklady na mzdy o 13,6 miliardy. S tím odbory nesouhlasí. Podle nich je třeba, aby stát na zavedení 16 platových tříd vydal nejméně 16 miliard korun. Jinak by nová úprava snížila platy některých skupin zaměstnanců. Na nové úpravě mzdových tříd podle Vondrové vydělají především zaměstnanci s vysokoškolským vzděláním. Středoškoláci se většinou posunou zhruba o jednu třídu. Manuální pracovníci své zařazení nezmění.

Sněmovna zahájila schůzi, poslanci zatím úspěšně čelí chřipce

Poslanci, kteří zahájili řádnou schůzi dolní komory, zatím úspěšně čelí chřipce, která zhruba dva týdny svírá Českou republiku. Na začátek schůze se sice dostavili v hojném počtu, ale na hlasivkách některých bylo patrné, že chřipka je jim v patách. Někteří tudíž neskrývali obavy, že ochořelí poslanci mohou nakazit své dosud zdravé kolegy, takže míra onemocnění mezi téměř 200 poslanci se v příštích dnech může zvýšit. Jedním z poslanců, kterého už chřipka porazila, je předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD). Samotný začátek sněmovní schůze se obešel bez překvapení. Mezi zajímavé body jednání, které asi potrvá dva až tři týdny, bude patřit schvalování předloh, jež mají dále omezit tabákovou reklamu a stanovit důchod a další požitky pro bývalé prezidenty republiky. Prvním, na koho by se druhá z těchto předloh vztahovala, by byl Václav Havel, jehož prezidentské funkční období skončilo 2. února. Dolní komora posoudí také návrh unionistů na vytvoření její komise, která by posoudila různé návrhy změn Ústavy. Měly by mezi ně patřit jak přímá volba prezidenta a úprava jeho pravomocí, tak i jiné změny. Například ODS chce snížit počet zákonodárců a změnit systém volby poslanců na většinový, KSČM se zase dlouhodobě netají záměrem prosadit zrušení Senátu. Sněmovna ale při nynější schůzi neprojedná poslanecký návrh přímé volby prezidenta. Předlohu vypracovali unionisté. Mezi minulou středou, kdy ji projednala vláda, a začátkem jednání dolní komory ale neuplynula desetidenní lhůta, kterou předpokládá sněmovní jednací řád. Sněmovna nepodpořila návrh své místopředsedkyně Miroslavy Němcové (ODS), aby projednala zprávu vlády o stavu soudnictví. Němcová neuspěla s podobným návrhem už loni. Odůvodňovala ho mimo jiné průtahy při projednávání některých kauz.

Vláda chce zřídit nové pracoviště a vysušit dokumenty za pět let

Během pěti let plánuje vláda vysušit všechny důležité archiválie, které poškodila loňská povodeň. Údaje vyplývají z návrhu řešení povodněmi zasažených dokumentů, který by měla vláda v blízké době projednat. Podle návrhu by měly dostat přednost takzvané živé spisy, například soudní záznamy, které nejsou náročné na záchranu, ale bez nichž nemohou soudy pokračovat v práci. Na záchranu historických památek vláda počítá s vybudováním nového centrálního restaurátorského pracoviště, kde konzervace těchto unikátů potrvá ještě desítky let.

Nejvyšší soud zrušil 26 let starý rozsudek nad Plastiky

Nejvyšší soud zrušil 26 let staré rozsudky nad čtveřicí rockových hudebníků kapel Plastic People of the Universe a DG 307. Komunistická justice poslala v roce 1976 umělce do vězení za výtržnictví. Dřívější proces byl v rozporu se zákonem, nebyli vyslechnuti všichni svědci obhajoby, odůvodnil zrušení rozsudků soudce Nejvyššího soudu František Hrabec. O zrušení rozsudku požádal Nejvyšší soud ministr spravedlnosti Pavel Rychetský. Komunistické justici vadily především vulgární výrazy v některých písních Plastiků.

Na letošní Nobelovu cenu za mír nominováno 150 kandidátů

Celkem 150 kandidátů, z toho 21 organizací, bylo navrženo na letošní Nobelovu cenu za mír. Počet jmen doporučených na nejprestižnější světové ocenění v oblasti politiky se tak přibližuje loňskému rekordu 156 návrhů a může jej dokonce ještě překonat. Některé sdělovací prostředky uvádějí mezi letošními kandidáty českého exprezidenta Václava Havla, který byl považován za nejvážnějšího uchazeče o Nobelovu cenu za mír počátkem 90. let. Podle dosavadních informací světových sdělovacích prostředků jsou mezi navrženými například exguvernér amerického státu Illinois George Ryan, který těsně před vypršením svého mandátu minulý měsíc změnil na doživotí tresty smrti 156 odsouzencům, nebo šéfové zbrojních inspekcí OSN v Iráku Hans Blix a Muhammad Baradej. Kromě českého exprezidenta se hovoří i o úřadující hlavě francouzského státu Jacquesu Chirakovi. Podle agentury AFP jsou mezi kandidáty rovněž papež Jan Pavel II., zpěvák irské skupiny U2 Bono a kubánský disident Oswaldo Payá. Z bývalého Československa se při výběru laureátů pro Nobelovu mírovou cenu zatím nejdále - na takzvaný krátký seznam několika nejvážnějších jmen - dostalo pět navržených: T. G. Masaryk, Edvard Beneš, Alexander Dubček, Jiří Hájek a Václav Havel. Ani jeden ovšem nakonec oceněn nebyl. Nobelovu cenu si za její více než stoletou historii odnesli jen dva Češi - fyzikální chemik Jaroslav Heyrovský (za chemii v roce 1959) a básník Jaroslav Seifert (za literaturu v roce 1984). České kořeny ale měli i další nositelé tohoto ocenění - například nositelka Nobelovy ceny za mír baronka Bertha von Suttnerová (rozená hraběnka Kinská).

A ještě krátce o počasí na území České republiky.

Má být většinou zataženo, místy slabé sněžení a na horách se ukáže i sluníčko. Vytvořit se také mohou mrznoucí mlhy. Teploty -5 stupně až -1 stupeň Celsia.

18-02-2003