Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

14-12-2002

Česká republika získala od EU po Polsku nejvíc peněz navrch, 83,1 miliónu eur je však relativně málo ve srovnání se Slovinskem

Evropská unie na summitu v Kodani předvedla nečekanou lakotu - místo očekávané miliardy eur rozdělila mezi 10 kandidátských zemí navíc pouze něco málo přes 400 miliónů, které budou moci z rozpočtu unie použít navíc v letech 2004 až 2006. Přistoupení 10 zemí k Evropské unii, ukončení těžkých vstupních rozhovorů a vše, co s tím souvisí, je nepochybně historickým úspěchem pro vesměs postkomunistické evropské země i pro samotnou unii. Kodaňský pátek 13. prosince 2002 však nepatřil mezi velké dny dějin evropské integrace, protože se utopil ve sporech o částky nesouměřitelné s politickým významem okamžiku.

Česká republika si sáhla na nejvíce prostředků z 300 miliónů eur, které unie uvolnila navíc, aby usnadnila rozpočtovou situaci nových členů v prvních třech letech po vstupu. Jejích 83,1 miliónu eur je však relativně málo ve srovnání s 48,7 miliónu, jež dostane dvoumiliónové Slovinsko, či s 55,9 miliónu přiznanými souměřitelnému Maďarsku, jehož příjmy na hlavu přitom byly již před summitem podstatně lepší. Nejvíc obdrželo veliké a bojovné Polsko, i když i v jeho případě je výsledek daleko za očekáváním - 109 miliónů eur bude účelově určeno na modernizaci vnější hranice EU, tedy s Ukrajinou a Běloruskem. Jinak unie Polákům umožnila usnadnit využití miliardy eur ze strukturálních fondů. Premiér Vladimír Špidla nesouhlasil s tímto dělením a po druhé schůzce s předsedajícím dánským premiérem Andersem Foghem Rasmussenem je odmítl. Po horečné poradě mezi členskými státy mu byl také nabídnut přesun 100 miliónů eur, tedy tří miliard korun, z prostředků určených na projekty financované ze strukturálních fondů do státního rozpočtu. Polovina této částky bude k mání v roce 2005 a polovina o rok později. Znamená to, že ČR dostane hotové peníze místo příslibu peněz, které lze použít jedině při splnění předepsaných podmínek. Ze strukturálních fondů EU financuje konkrétní projekty, obvykle v oblasti infrastruktur. Adresát je musí navrhnout, připravit, dosáhnout jejich schválení a zajistit jejich spolufinancování, obvykle ve výši 15-25 procent. Navíc prostředky ve formě závazků pro období 2004 až 2006 se projeví jako konkrétní platby na projekty až v následujících letech. Takto zůstane Praze na tyto účely zhruba 900 miliónů; stovku bude možné použít dřív a na cokoli, například na dotace zemědělcům. Právě proto mluvil Špidla na tiskové konferenci o "navýšení kompenzací o 183 miliónů" a vyložil, že jde o "peníze na ruku", o jejichž použití bude rozhodovat sama česká vláda.

V zemědělství povolila unie Česku - a všem ostatním kandidátům - navýšit z vlastních zdrojů přímé podpory pro farmáře na 55 procent úrovně EU v roce 2004, 60 procent o rok později a 65 procent v roce 2006. Znamená to, že tyto dotace se budou skládat z přímých plateb EU (25-30-35 procent), dále pak z pětiny prostředků vyčleněných na venkovský rozvoj (necelých 100 miliónů eur na tři roky) a z peněz ze státní kasy. Úspěch spočívá v tom, že v unii jsou domácí dotace do zemědělství zakázány. ČR bude navíc moci pokračovat v ještě vyšších podporách u komodit, na které bude v roce 2003 z vlastní kapsy platit víc, než jsou zmíněné limity.

Z výpočtů podle tabulek vyplývá, že Česko by mělo v letech 2004 až 2006 "vydělat" na členství v unii 778 miliónů eur, což v přepočtu na hlavu představuje zhruba 78 eur. Je to ze vstupujících kandidátských zemí nejméně - poněkud bohatší Slovinci dostávají po pátečním navýšení 125 na hlavu, poněkud chudší Maďaři 138. U Slováků vychází přepočet na 155 eur na osobu.

Celkově vydává po kodaňských změnách Evropská unie na rozšíření v prvních třech letech 40,85 miliardy eur, což je o 1,64 miliardy méně, než kolik členské státy vyčlenily na tento účel v sedmiletém finančním výhledu v roce 1999. Nic nezmohly námitky Evropské komise, že tehdejších 42,5 miliardy mělo sloužit šesti novým členským státům, nikoli deseti, že unie na rozšíření už desítky miliónů eur ušetřila a že nelze chtít historické sjednocení kontinentu zadarmo. Převážily zájmy členských zemí, zejména těch, které do rozpočtu unie nejvíce platí. Zřetelně se projevily hlavně německé vnitřní ekonomické potíže - kancléř Gerhard Schröder německým voličům předvedl, že když zemi teče do bot, dovede být v Evropě lakomá, i když jsou v sázce historická rozhodnutí a relativně málo peněz.

Podle Vladimíra Špidly je zavedení eura v ČR reálné v letech 2009 až 2011

Jednotnou evropskou měnou bychom, podle premiéra Špidly, mohli v České republice platit nejdřív v letech 2009 až 2011. Vladimír Špidla prohlásil, že žádný termín pro zavedení eura ale ještě není stanoven. Podle něj ale nesmíme zůstat izolovaní, protože měna naší velikosti je křehká a zranitelná. Samostatně by nebyla schopná odolat útokům spekulantů. Čeští vyjednavači na summitu EU v Kodani, který skončil v pátek, dohodli volný pohyb pracovních sil do poloviny západoevropských států. Zatím jde o šest zemí, mezi nimi je nejvýznamnější Velká Británie. Jednání s Německem a Rakouskem jsou složitější, ale jejich výsledky se budou přehodnocovat každé dva roky a musejí být uzavřena nejdéle do sedmi let.

Vladimír Špidla: Vyjednali jsme pro zemědělce výrazně lepší podmínky

Výrazně lepší podmínky, než s jakými Česká republika do jednání vstupovala, získali čeští zemědělci na jednání summitu Evropské unie v Kodani. Na této vrcholné schůzce, kde se deset kandidátských zemí dohodlo na finančních podmínkách svého přistoupení k unii, získala ČR mimo jiné možnost navýšit v letech 2004 až 2006 přímé zemědělské podpory ze státního rozpočtu na 55, 60 a 65 procent úrovně EU. Novinářům to v sobotu řekl premiér Vladimír Špidla. "Přímá platba z EU představuje 25 procent, dalších 20 procent je umožněno převedením z rozvoje venkova, to znamená, že jsou to také unijní peníze, a do 55 procent je to možné dorovnat z národních zdrojů," vysvětlil premiér. K otázce ČTK, zda vláda a parlament umožní toto dorovnávání ze státního rozpočtu, Špidla uvedl: "Slíbil jsem, že vláda udělá vše pro to, aby zemědělce převedla přes přechodné období." Delegátům na okresní konferenci ČSSD v Plzni premiér řekl, že u všech zemědělských komodit kromě cukru dosáhla ČR toho, co chtěla. Potvrdil ale, že jednání byla velmi tvrdá. Zástupci naší země především sledovali, kdy podepíší Poláci, protože podle Špidly bylo nepravděpodobné, že by poté získala další kandidátská země něco navíc.

Šéf zemědělských odborů: Kodaň byla pro zemědělce "černým pátkem"

Dojednané podmínky vstupu České republiky do EU neumožní českým zemědělcům prosperovat. Myslí si to předseda Odborového svazu zemědělství a výživy Bohumír Dufek. V pořadu České televize Špona v sobotu dokonce hovořil o "černém pátku" pro tuzemské zemědělce. Později ale dodal, že zemědělci musí nejprve vyhodnotit, co přesně česká delegace v pátek na summitu EU v Kodani vyjednala. Šéf zemědělských odborů přímo neodpověděl na dotaz, zda Prahu čekají další razantní a hlasité protesty nespokojených zemědělců. Podle něj je ale třeba si zvyknout na to, že zemědělci vyjadřují svůj názor a že to dělají tehdy, když to považují za vhodné. Dufek uvedl, že dotace od EU zůstaly v původní výši 25 procent toho, co dostávají zemědělci v členských zemích. Je skeptický k příslibu určitého dorovnání z domácích rozpočtových zdrojů, a to vzhledem ke špatné situaci státního rozpočtu a poměrům na české politické scéně.

Jeho partner v diskusi, úřadující předseda US-DEU Ivan Pilip ale uvedl, že příští rok bude na dotace do zemědělství vyčleněno 14 miliard korun. Domnívá se, že situace zemědělců by se po vstupu do EU neměla zhoršit. Prohlásil mimo jiné, že kvóty byly v zásadě zachovány, u některých dílčích položek dokonce zvýšeny, klesly prý naopak jen u těch méně významných. Dufek ale poznamenal, že když se přihlédne k očekávanému růstu cen za nájmy a energie a započítá se inflace, neumožní dohodnuté podmínky českým zemědělcům v EU prosperovat. Ceny budou stoupat rychleji, než se budou srovnávat dotace českým zemědělcům na úroveň starých členských států, soudí. Obává se také toho, že situace bude po vstupu země do EU horší. Unie podle něj začne se svými zemědělskými produkty vstupovat na český trh ještě "agresivněji" než dosud. Dufek by se proto přimlouval za to, aby byla zavedena "reciproční ochrana" trhu. Představuje si ji tak, že "by se za stejných podmínek, za kterých k nám dováží dnes EU, postavila cla, která má EU, a za těch by se mohlo (do České republiky) dovážet".

Čeští politici výsledek kodaňské schůzky EU spíše přivítali

Zatímco politici vládní koalice výsledky dnešního kodaňského summitu EU přivítali a hovoří o nich jako o maximu možného, opozice a nezávislý expert takové nadšení nesdílejí. S výsledkem jednání s EU je však spokojen i prezident Václav Havel, podle něhož není možné vstup do unie přepočítávat jen na peníze. "Prezident zejména oceňuje několikaletou práci vyjednávacího týmu," řekl ČTK Havlův mluvčí Ladislav Špaček. Podle Havla je třeba uvažovat nejen o konkrétních finančních výhodách vstupu, ale především o hodnotách, které zemi členství v EU přinese. Myslí si, že kodaňský summit je pro Čechy historickým okamžikem, neboť se stávají občany společného evropského prostoru. Václav Havel, který do Kodaně neodcestoval kvůli špatnému počasí, podle svého mluvčího krátce po uzavření jednání telefonicky hovořil s premiérem Vladimírem Špidlou.

Za jednoznačný úspěch ČR považuje výsledek kodaňského summitu předseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD). Vnímá ho jako dovršení procesu, který začal listopadem 1989 a podle něj možná trval o něco déle, než se čekalo. Upozornil současně, že vše ještě nekončí. "Hodně je toho před námi," řekl ČTK. Dodal, že česká delegace maximálně využila daný prostor. Kladně hodnotil výsledky summitu i místopředseda sněmovního zahraničního výboru Libor Rouček (ČSSD). ČTK řekl, že EU se po letech váhání konečně rozhodla k rozšíření. Pro mnohé je to podle něj naplnění snu o tom, že ČR bude součástí NATO i EU. Myslí si, že premiér Špidla a ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) vyjednávali do poslední minuty a získali nejlepší možný výsledek.

Předseda sněmovního výboru pro evropskou integraci Pavel Svoboda (US-DEU) ČTK řekl, že Česká republika uhrála v Kodani přijatelný a dobrý výsledek. Příjemným překvapením pro něj bylo, že summit skončil v dohodnutém termínu. Vůle dohodnout se byla na obou stranách, poznamenal. Také lidovecký člen zahraničního výboru Jiří Karas považuje podmínky vstupu Česka do EU za maximum toho, čeho bylo možné v nynější situaci dosáhnout. Není sice těmito podmínkami nadšen, ale bere je na vědomí.

Místopředseda zahraničního výboru a KSČM Miloslav Ransdorf upozornil, že jednání budou pokračovat i po kodaňském summitu. Podle něj půjde o to, aby byla zajištěna konkurenceschopnost českých výrobců ve všech oblastech. Dodal, že důležité bude udržet schopnost dohodnout se, ale i obhajovat vlastní zájmy.

Opozice výsledky vyjednávání vidí skeptičtěji. Místopředsedu ODS Jana Zahradila kodaňský summit přesvědčil o tom, že podmínky jsou méně výhodné než při dřívějším rozšiřování. Ocenil sice, že čeští zemědělci budou moci získávat větší podporu, nelíbí se mu ale, že peníze půjdou z české státní pokladny. "Je to vytloukání klínu klínem," řekl ČTK.

Podle politologa a šéfredaktora časopisu Integrace Lukáše Pachty výsledek kodaňského summitu odpovídá tomu, jak silná byla pozice unie, a naopak slabá pozice kandidátských států. Lepší než Češi byli podle něj Poláci, kteří zvolili taktiku neustálého otevírání požadavků, a tak přitlačili unii do kouta. Obecně však hodnotí výsledek, kterého dosáhli čeští vyjednavači, jako úspěch. "Není možné členství v unii přepočítávat jen na peníze," dodal.

Výsledky kodaňských jednání EU zarmoutily rakouské odpůrce Temelína

Rakouské odpůrce české jaderné elektrárny Temelín se cítí hluboce zklamáni, že rakouské vládní delegaci se na evropském summitu v Kodani nepodařilo prosadit, aby EU zakotvila do Smlouvy o přistoupení s Českou republikou také zvláštní protokol o Temelínu s možností žalovatelnosti u Evropského soudního dvora. "Je to velmi, velmi špatný závěr. Jsme velmi nešťastní, je to katastrofa," řekla v sobotu předsedkyně Hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí Mathilde Hallaová. Kancléře Wolfganga Schüssela vyplísnila za měkký postoj a výsledek schůzky označila za prohru nejen pro Rakousko a ČR, ale pro celou Evropu. Šéfka jednoho z nejaktivnějších protitemelínských sdružení potvrdila, že hodlá i po Kodani pokračovat v protestních akcích. Blokády hraničních přechodů jsou ale spíše už historií. Budoucí protesty chce pořádat společně s rakouskými odpůrci tranzitní nákladní dopravy, kteří v říjnu zablokovali několik hlavních silničních tahů. "Každopádně bude nějaká velká akce," řekla.

Předseda vlády spolkové země Horní Rakousy Josef Pühringer se podle očekávání postavil za šéfa své lidové strany (ÖVP) Schüssela, zkritizoval ale evropské "atomové" státy, které rakouský návrh smetly ze stolu. "Postoj Britů, Finů a Švédů je pro mě absolutně nepochopitelný, prohlásil hejtman. Podivil se, že zatímco Rakousko a ČR se dokázaly na bilaterální úrovni dohodnout, v unii se to nepodařilo. "Tyto tři země zřejmě nedaly souhlas proto, že sami mají špatné atomové elektrárny," podotkl v rozhlasu.

Zklamání vyjádřili také dosud opoziční sociální demokraté (SPÖ) a Zelení. "Nerozvážnost všech členských zemí EU, které provozují jaderné elektrárny, je opravdu zahanbující," uvedl v prohlášení předseda poslaneckého klubu SPÖ Josef Cap, který na rozdíl od Pühringera zkritizoval vládu, že je málo schopná v prosazování rakouských požadavků a izolovaná od zbylých států EU.

Rakousko narazilo v Kodani na odpor ostatních členských zemí, které se v návaznosti na návrh Vídně obávaly vlny žalob proti vlastním atomovým elektrárnám. Premiéři Rakouska a ČR se nakonec v Kodani dohodli na krátké deklaraci o Temelínu, která bude přiložena ke Smlouvě o přistoupení. Obsahuje závazek obou stran, že budou plnit závazky obsažené v předchozích dohodách, tedy v závěrech tzv. melkského procesu.

Ve Františkových Lázních probíhá kongres ODS, z čela strany odchází Václav Klaus

Občanští demokraté si mají sice v neděli zvolit nové vedení, které udá straně budoucí tón, jejich kongres ve Františkových Lázních se však zatím nesl spíše v duchu vyrovnávání s minulostí. Delegáti se v sobotu rozloučili s odcházejícím předsedou Václavem Klausem dlouhými ovacemi a zakladateli strany slíbili, že směr politiky ODS se neodchýlí od jeho pojetí. Ostřejší slova na adresu vedení i Václava Klause padla až v odpolední diskusi z úst zástupců regionů a řadových poslanců.

Václav Klaus, který odchází z vedení strany po prohraných červnových volbách do Poslanecké sněmovny, ve svém posledním projevu v roli lídra ODS apeloval na své stranické kolegy, aby nedopustili rozmělnění ideologických principů ODS a jasně formulovaných hodnot, které strana podle něj 12 let prosazovala. Největším a jediným rizikem pro ODS je postupná ideová eroze, která by byla nejrychlejší cestou k oslabení strany, řekl. Odchod se Klausovi jeho straničtí kolegové snažili zpříjemnit podporou jeho kandidatury na prezidenta. Zakladatel strany dokonce dostal velkou poštovní známku se svým portrétem.

Tři kandidáti s ambicemi vystřídat Václava Klause ve vedení strany účastníky kongresu oslovili s plány dalšího vývoje ODS, jediná žena mezi nimi - místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová v plénu nevystoupila. Ani jeden z trojice Petr Nečas, Jan Zahradil a Mirek Topolánek odcházejícího předsedu nekritizoval, ačkoli místopředseda Senátu Mirek Topolánek k němu má velké výhrady, což v minulých týdnech neskrýval. Dnes jeho projev zněl smířlivě. Jediným z vrcholných politiků ODS, který v sobotu pronesl na Klausovu adresu kritická slova, byl místopředseda Senátu Přemysl Sobotka, i on však byl umírněný.

Kritika postupu vedení ODS po prohraných parlamentních volbách, příčina volebního neúspěchu dominovaly odpolední diskusi delegátů kongresu. Řada delegátů kritizovala malé zastoupení komunálních politiků ve vedení strany. V diskusi zazněly i požadavky na obnovení spolupráce s ostatními pravicovými stranami. Touto cestou slíbili vyrazit Zahradil a Nečas, druhý z nich se přitom ostřeji vyhranil vůči sociálním demokratům, čímž potvrdil své konzervativnější směřování.

Lidoveckým kandidátem na úřad prezidenta se podle očekávání stal předseda Senátu Petr Pithart

Kandidátem KDU-ČSL na úřad prezidenta se podle očekávání stal předseda Senátu Petr Pithart. Jeho nominaci dnes definitivně a jednomyslně potvrdili delegáti Celostátní konference KDU-ČSL. Novinářům to řekl šéf lidové strany Cyril Svoboda. Nástupce Havla, který 2. února opustí Pražský hrad, budou poslanci a senátoři vybírat 15. února. Pitharta by v prvním kole prezidentských voleb mohli podpořit koaliční unionisté. ODS dá své hlasy zřejmě Václavu Klausovi. Sociální demokraté chtějí navrhnout bývalého ministra spravedlnosti Jaroslava Bureše a komunisté advokáta Miroslava Kříženeckého.

Lidovci také jednali o kodaňském summitu Evropské unie; Svoboda chce prezidentu Václavu Havlovi navrhnout, aby vyznamenal hlavního českého vyjednavače Pavla Teličku. Celostátní konference KDU-ČSL rovněž rozhodla o tom, že sjezd lidovců se bude konat příští rok 8. a 9. listopadu na severní Moravě. Sjezd, na kterém by se mělo volit nové stranické vedení, se uskuteční v Ostravě, nebo v Kopřivnici na Novojičínsku.

MZV zatím neví, na základě čeho se Slováci dovolávají odškodnění

České ministerstvo zahraničí si zatím nedokáže představit, na základě čeho se dovolávají odškodnění Slováci, kteří byli po druhé světové válce odsunuti do českého pohraničí. Odškodnění od slovenské vlády požadují podle tisku poslovenštělí Maďaři, kteří byli nuceni po válce opustit své domovy na jižním Slovensku. Vzhledem k tomu, že v té době existoval společný stát, musely by se podle některých historiků nejspíš na případném odškodnění dohodnout Česko i Slovensko. Náměstek ministra zahraničí Pavel Vošalík ČTK řekl, že česká diplomacie požadavek na kompenzace nezaznamenala. "Skutečně mně to přijde v tuto chvíli... poněkud fantastické. Já si skutečně vůbec neumím představit, jaká argumentace je použita," uvedl k možným šancím žadatelů Vošalík.

O odškodnění žádá Sdružení obětí deportací a jejich potomků z Košic. "Považujeme za nemyslitelné, aby Slovensko neuzavřelo tuto smutnou kapitolu dějin, pokud chce důstojně vstoupit do Evropy," píše v dopise předseda sdružení Mikuláš Krivánsky. Současně připomíná, že Slovensko považovalo za morální povinnost odškodnit lidi, kteří byli deportováni v letech druhé světové války. Teď podle něj nadešel čas odškodnit občany deportované v letech 1946 a 1947 do Čech. "Těmto lidem se dodnes nedostalo ani morální satisfakce, nemluvě o kompenzaci materiálních škod," píše se v dopise. Podle Krivánského bylo postiženo 43.546 osob z 11.568 rodin z jižního Slovenska.

Filmový a televizní scenárista a spisovatel Vladimír Körner převzal Cenu Vladislava Vančury

Filmový a televizní scenárista a spisovatel Vladimír Körner převzal v sobotu v obřadní síni berounské radnice Cenu Vladislava Vančury. Za dlouhodobý přínos k filmové a televizní tvorbě mu ji udělily Český filmový a televizní svaz FITES a Nadace Český literární fond. Dosud toto prestižní ocenění získali režiséři Jiří Menzel, František Vláčil a Jiří Krejčík, dramatici Oldřich Daněk, Jiří Hubač a František Pavlíček a dokumentarista Jan Špáta.

FITES současně vyhlásil držitele výročních cen nazvaných Trilobit Beroun 2002. Jsou jimi Martin Šulík za režii filmu Klíč k určování trpaslíků podle deníku Pavla Juráčka, Kristina Vlachová za scénář a režii dokumentárního pořadu Věž smrti, Karel Hynie a Karel Pacner za koncepci osmnáctidílného dokumentárního cyklu Československo ve zvláštních službách a Zdeněk Tyc za režii filmu Smradi. Zvláštní cenu porota udělila Karlu Čáslavskému za cenný dlouhodobý cyklus Hledání ztraceného času. Jeden z Trilobitů byl mimořádně udělen in memoriam Milanu Maryškovi za celoživotní přínos české dokumentární tvorbě. Tento vynikající filmař a spoluzakladatel humanitární společnosti Člověk v tísni zemřel 4. prosince ve věku 59 let v Izraeli při natáčení závěrečného dílu dokumentárního cyklu Český holocaust.

Čestná uznání, která uděluje nadace Život umělce, dostali Martin Štrba za kameru filmu Klíč k určování trpaslíků podle deníku Pavla Juráčka, Igor Chaun za scénář a režii dokumentárního pořadu Úžasný rokenrol v Čechách aneb Jeď, Honzo, jeď!, Zdeněk Flídr za scénář a režii dokumentárního pořadu Hořičtí Němci včera a dnes, Vilma Cibulková za ztvárnění hlavní role v televizním filmu Samota a Jakub Sommer za scénář a režii snímku ELFilm.

Festival animovaného filmu přitáhl do Olomouce stovky nadšenců

Stovky nadšenců přitáhl do Olomouce festival animovaného filmu. Až do neděle mohou zájemci sledovat snímky v prostorách bývalého jezuitského konviktu. Pořadatelé připravili milovníkům filmu na osm desítek projekcí. Festival nabízí také řadu koncertů, besed či seminářů. Do krajského města se se svými snímky vydala řada renomovaných tvůrců. Patří mezi ně například Vlasta Pospíšilová, Aurel Klimt, Jiří Barta či estonský režisér Priit Pärn. Tvůrci festivalu, který se koná v Olomouci poprvé, doufají, že přehlídka se do města vrátí i v následujících letech a získá tradici. Rozpočet akce odhadli organizátoři na 300.000 korun; na polovinu potřebných peněz získali grant.

Ohňostroj odstartoval vánoční trhy na olomouckém výstavišti

Pestrobarevný ohňostroj odstartoval v pátek večer na olomouckém výstavišti Flora vánoční trhy. Na peněženky návštěvníků budou útočit až do posledních dnů před vánočními svátky dvě stovky vystavovatelů. Během trhů nebudou chybět ani lidová řemesla či živý betlém. Program je letos zaměřen především na malé děti, které zde budou moci vlastnoručně vyrábět vánoční dárky. Lidé si mohou prohlédnout také výrobu obrázků ze sušiny či vánoční aranžování. Do olomouckých Smetanových sadů, kde výstaviště sídlí, před Vánocemi zavítali také členové Spolku řemesel ručních. Lidem v následujících dnech předvedou tkaní či přípravu výrobků ze slámy. Vánoční trhy se na olomouckém výstavišti konají od poloviny prosince tradičně již několik let.

V hlineckém Betlémě voní Vánoce a hraje orchestrion

Vůně tradičních Vánoc z přelomu 19. a 20. století a zvuk orchestrionu se v sobotu linuly hlineckou historickou enklávou Betlém. V pěti roubených chaloupkách začala výstava Betlém vánoční. V chalupě č.p. 161 si navíc návštěvníci mohou při hudbě z opraveného orchestrionu vyzkoušet výrobu vánočních ozdob z papíru či přírodních materiálů. V jednotlivých objektech najdou návštěvníci ukázky tradičního vánočního pečiva, dárky, jaké si lidé dříve pod stromeček nadělovali. V Betlémě jsou až do 5. ledna prostřeny i štědrovečerní stoly, včetně připomínky tradičních jídel. Návštěvníci zhlédnou ukázky mikulášských nadílek a různě zdobené vánoční stromečky dokládající, jak se s postupem let měnil vkus i možnosti našich předků.

Bučovické muzeum vystavuje papírové betlémy z konce 20. století

Přes dvě desítky papírových betlémů mohou do poloviny ledna zhlédnout návštěvníci muzea v Bučovicích na Vyškovsku. Betlémy jsou podle organizátora výstavy Jiřího Setinského průřezem papírové betlémové tvorby konce minulého století. Starší jsou pak vystavená vánočních přání z přelomu 19. a 20. století. Většina z betlémů je součástí sbírky pardubického sběratele Zdeňka Cikana. Modely místa narození Ježíše Krista se mezi sebou liší; odrážejí se v nich lidové tradice a kultura různých regionů Čech, Moravy a Slezska. Mezi exponáty nechybí ani kopie pohyblivého hallstadtského betlému, který je uložen ve vídeňském národopisném muzeu.

Náprstkovo muzeum se proměnilo v orientální tržiště plné vůní

Baklava, falafel, chalva a další dobroty, arabská káva či pravá vodní dýmka, to všechno dnes čekalo na návštěvníky Náprstkova muzea v Praze. Muzeum a Společnost česko-arabská pořádají do neděle předvánoční Orientální trh, který připomíná atmosféru tureckých a perských bazarů. Jen smlouvat obchodníci příliš nechtějí a pražský trh je i přes velkou návštěvnost tišší než arabské súky. V tržiště se proměnilo celé přízemí muzea asijských, afrických a amerických kultur sídlící ve známém domě U Halánků na Betlémském náměstí. Orientální dobroty ale návštěvníci ochutnávali až poté, co obešli stánky a zakoupili koření, čaje černé i zelené, keramiku pocházející z jihoamerických zemí nebo kachle či kameninové výrobky imitující islámské umění. Prodavači nabízeli i různé oblečení, textilie do bytu, tašky, šperky všeho druhu i knížky autorů z arabského světa v českých překladech.

Karlštejnské muzeum betlémů je tradičně otevřeno i o Vánocích

Nejrozsáhlejší stálou expozicí betlémů ze soukromých sbírek v České republice se může pochlubit muzeum na Karlštejně. Jeho atrakcí je největší český loutkový betlém, takzvaný královský. Zaujímá plochu 80 metrů čtverečních a jeho kulisou je hrad Karlštejn, osazený čtyřmi desítkami pohybujících se loutek o velikosti od 30 do 60 centimetrů. Právě v adventní době je také atrakcí expozice výstava perníkových betlémů zhotovených výtvarníky z Čech. Raritou mezi vystavenými exponáty jsou betlémy zhotovené ve skořápce kokosu, vlašského, a dokonce i lískového oříšku. Většina betlémů je vyřezána ze dřeva. Zvláštností jednoho exponátu pocházejícího z 18. století je znázornění židovského velekněze při obřízce Ježíška. Betlém plzeňský zase jako Tři krále netradičně využil Karla IV., svatého Václava a Jiřího z Poděbrad.

V Krkonoších i Orlických horách se rozjely první vleky

První lyžařský víkend této sezóny zažívají Krkonoše i Orlické hory. V nejvyšších českých horách jezdí zhruba desítka vleků, v pátek se rozjel i první vlek v Deštném v Orlických horách. Slunečné počasí v sobotu přilákalo do hor stovky lyžařů. Vzhledem k suchému rázu počasí mohou využívat pouze sjezdovky zasněžené 20 až 40 centimetry umělého sněhu. Kompenzací za toto omezení jsou slevy jízdného na vlecích.

V Peci i ve Špindlerově Mlýně poskytují provozovatelé vleků lyžařům mimořádnou slevu. V obou střediscích stojí tento víkend celodenní jízdenka 250 korun. Při normálních sněhových podmínkách by v Peci v tomto období zaplatili 490 a ve Špindlerově Mlýně 400 korun. "Dnes je slunečno a lyžování je příjemné. Ani čekání na vlek není nijak dramatické," komentoval situaci ředitel Skiareálu ve Špindlerově Mlýně Jiří Beran. V provozu je vlek na Horní Mísečky i lanovka, která k němu dopraví návštěvníky ze Špindlerova Mlýna.

Sport

Házenkářky ČR obsadily na mistrovství Evropy v Dánsku osmé místo. Rozhodl o tom zápas s Rumunskem, který prohrály 17:19. Utkání se dlouho vyvíjelo ve prospěch soupeřek, jenže Češky v druhém poločase jeho průběh zvrátily a vedly dokonce o tři góly. Ovšem dramatický závěr zvládly lépe Rumunky.

Svou jasnou suverenitu v českém cyklokrosovém terénu potvrdil na domácím šampionátu v Mladé Boleslavi Zdeněk Štybar z Dukly Praha. Bronzový medailista z letošního světového šampionátu nenašel ani dnes přemožitele a bezpečně si dojel pro svou první zlatou cyklokrosovou medaili. Mezi ženami obhájila zlato Jindřiška Bejstová z CCC Vella Trutnov.

Počasí na neděli

Většinou zataženo nízkou oblačností, denní teploty -4° až 0° Celsia.

14-12-2002