Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

10-12-2002

Rakousko odhodláno jednat o Temelínu v Kodani na summitu EU

Rakousko je odhodláno nastolit na summitu EU v Kodani koncem týdne otázku jaderné elektrárny Temelín. Rakouská ministryně zahraničí Benita Ferrerová-Waldnerová ale nenaznačila, že by Vídeň byla připravena zablokovat kvůli Temelínu rozšíření EU. Praha se komplikací rozšíření kvůli elektrárně neobává.

Rakousko chce na summitu bojovat také o prodloužení svého systému ekologického omezování nákladní dopravy. "Nemluvíme teď o blokování rozšíření, ale říkáme, že obě tyto kapitoly musí být dovedeny k řešení, které je pro nás, pro Rakousko, přijatelné," řekla Ferrerová-Waldnerová novinářům.

Připomněla, že Rakousko souhlasilo s předběžným uzavřením kapitol "doprava" a "energetika", jen budou-li splněny určité podmínky. "Protože se to nesplnilo, musíme tato témata přenést do Kodaně a jednat o nich na úrovni šéfů států a vlád," dodala.

Vídeň chce závěry z Melku včlenit do Smlouvy o přistoupení, aby je mohla od Prahy vymáhat právně. Šéfka rakouské diplomacie ale při jednání ministrů zahraničí EU narazila na odpor ostatních členských zemí. Ty se bojí, že do evropského práva by se tak dostala obecná možnost kontrolovat bezpečnost jaderných elektráren. "Byla to celá řada států a především jsou to jaderné státy," řekla Ferrerová-Waldnerová.

Ač dánský ministr zahraničí Per Stig Möller uklidňoval, že jaderná bezpečnost není předmětem evropského práva, považuje zdroj z komise výsledek ministerského jednání za signál, že protokol o Temelínu se nakonec do přístupové smlouvy nedostane.

"My to bereme jako informaci, která nic nemění na tom, na čem jsme se dohodli s Rakouskem. To znamená, že jsme pro zahrnutí protokolu do přístupového aktu, tak zní dohoda z Melku," řekl novinářům český státní tajemník Pavel Telička. "Vyčkáme, jak situace dopadne. Ale nevidíme rozhodně žádný důvod pro to, aby byla otevřena kapitola 'energetika'," dodal.

Komisař pro rozšíření Günter Verheugen zdůraznil, že vtělení protokolu o Temelínu do přístupové smlouvy není podmínkou českého vstupu do EU. "Není nejmenší důvod se domnívat, že by česká nebo rakouská strana neplnily dohody z Melku a z Bruselu," podotkl.

Přestože rakouská ministryně hovořila o otvírání předběžně uzavřených kapitol, podle některých výkladů by pro to musela získat ostatních 14 členských zemí. Ferrerová-Waldnerová však svým vystoupením dala najevo, že Rakousko nehodlá na tato témata rezignovat, a finální přístupová jednání, která v Kodani vyvrcholí, může ještě zkomplikovat.

Pokud jde o dopravní systém, jde o omezení nákladní dopravy přes Rakousko přidělováním takzvaných ekobodů ostatním členským zemím. Body se spotřebovávají podle toho, jak jednotlivé kamióny členských zemí znečišťují životní prostředí. Tento režim ale skončí koncem roku 2003. Vídeň nyní bojuje o jeho prodloužení a rozšíření i na nové členy, a to alespoň do té doby, než EU schválí nový systém ekologické dopravní daně.

Mnozí zákonodárci nejsou spokojeni s podmínkami vstupu ČR do EU

Mnozí poslanci a senátoři nejsou spokojeni s některými podmínkami vstupu Česka do Evropské unie (EU). Zákonodárci za to sice české vyjednavače přímo nekritizovali, někteří se ale ohradili proti dohodnutým podmínkám, další k nim zaujali zdrženlivý postoj nebo je nechtěli komentovat s tím, že čekají na další zprávy.

Podrobnější informace očekávají hlavně od ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) a hlavního českého vyjednavače Pavla Teličky. Svobodovu informaci si na návrh ODS vyžádala přímo Poslanecké sněmovna. Zařadila ji na svůj středeční program. Mnohé zákonodárce rozhořčily hlavně zprávy o tom, že Česko má v porovnání s dalšími kandidáty dostat od EU nejméně peněz.

Šéf senátního výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Milan Balabán (ODS) pokládá dosavadní výsledek vyjednávání za velmi špatný s ohledem na to, kolik peněz by Česko mělo od EU dostat. "My v přepočtu na (jednoho) obyvatele získáváme výrazně méně než Slovinsko," řekl. Unie nabízí Česku zhruba 70 eur na jednoho obyvatele, Slovincům o 37 eur více, i když je na tom Slovinsko ekonomicky lépe.

"Je možnost to ještě posunout v rámci závěrečného vyjednávání, ale pokud to zůstane takto, tak je ten výsledek velice špatný," prohlásil Balabán. Česko by podle něj mělo být srovnatelné spíše s Maďarskem, které má dostávat 134 eur.

Také předsedu sněmovního výboru pro evropskou integraci Pavla Svobodu (US-DEU) negativně překvapilo to, že Česko má dostat méně peněz než Slovinsko. Svoboda souhlasí s tím, že chudší země dostávají více, ovšem Slovinsko je podle něj bohatší než ČR.

Předseda sněmovního zemědělského výboru Ladislav Skopal (ČSSD) řekl, že z hlediska českých zájmů jsou podmínky, za kterých by měla být uzavřena kapitola zemědělství, určitým kompromisem, se kterým není plně spokojen. "Musíme to ale brát tak, že unie rozděluje peníze a musí i svým zemědělcům ubrat, aby přidala nám. Počítám ale s tím, že přímé platby jsou ještě otevřeny. Tam je možná kompenzace," řekl Skopal.

Předseda senátního výboru pro evropskou integraci Jiří Skalický (za US-DEU) nechtěl komentovat výsledky vyjednávání před tím, než se ve středu dozví podrobnější informace od Teličky. V souvislosti s polským rozhodnutím finišovat samostatně poukázal na to, že pro kandidátské země z visegrádské čtyřky byl výhodnější společný postup.

Nelibost v Česku vyvolaly nejen zprávy o tom, že země dostane od EU v porovnání s jinými kandidáty méně peněz. Především zemědělci se trvale bouří proti podmínkám, za nichž by měli do EU vstoupit. Už dvakrát proti tomu demonstrovali v Praze. Sněmovna by se situací v zemědělství měla zabývat počátkem příštího roku.

Komunisté se začali připravovat na referendum o vstupu do EU

Komunisté se začali intenzívně připravovat na referendum o vstupu České republiky do EU. Základní, okresní a krajské organizace KSČM začnou jednat o výsledcích přístupových jednání České republiky k unii v lednu, řekla mluvčí strany Věra Žežulková.

Podkladem k jednání organizací na všech stupních bude analytický materiál, který má připravit místopředseda Jiří Dolejš. Řekl, že v něm vyhodnotí stav přístupových jednání po kodaňském summitu EU. Z analýzy by mělo plynout, jak byla česká vláda v Bruselu při vyjednávání vstupních podmínek úspěšná.

Summit se v dánské metropoli uskuteční ve čtvrtek a v pátek. Očekává se, že evropská patnáctka rozhodne o tom, že deset kandidátských zemí, včetně Česka, rozšíří řady unie od května 2004. Občané v nových členských zemích by měli ještě stihnout volby do Evropského parlamentu. Českou republiku v něm bude zastupovat zřejmě 22 poslanců.

Ústřední výbor, který je nejvyšším orgánem KSČM mezi sjezdy, se bude vstupem do EU zabývat na svém zasedání ještě 22. března, zhruba tři měsíce před referendem, v němž by měli občané o vstupu rozhodnout.

Komunističtí představitelé se netají, že s dosavadními výsledky vyjednávání, která dospěla takřka ke konci, nejsou spokojeni a že svým voličům hlasovat pro vstup pravděpodobně nedoporučí. Odpor vyvolaly zprávy, že země dostane od unie v porovnání s jinými kandidátskými zeměmi méně peněz. Především zemědělci se trvale bouří proti podmínkám, za nichž by měli do EU vstoupit. Už dvakrát proti nim v Praze demonstrovali. Sněmovna by se situací v zemědělství měla zabývat počátkem příštího roku.

Plzeňští policisté dopadli dvojnásobného vraha ze zlatnictví

Policie zadržela muže podezřelého z lednové dvojnásobné vraždy na Americké třídě v Plzni. Pachatel tehdy zastřelil ve zlatnictví prodavačku a poté i kolemjdoucího muže. Vyšetřovatel obvinil z vraždy pětačtyřicetiletého muže z Prahy, řekl mluvčí západočeské policie Jiří Soukup.

Nyní soud rozhoduje o vzetí podezřelého do vazby. S odkazem na pokračující vyšetřování odmítl mluvčí zatím sdělit jakékoliv další podrobnosti o dopadení pachatele či o jeho motivu. Slíbil, že o dalším vyšetřování tragické události, která otřásla veřejností, bude policie informovat.

Vražda se stala v sobotu 19. ledna po 10:00. Lupič vstoupil do zlatnictví a prostřelil hlavu šestadvacetileté prodavačce. Poté vyběhl z obchodu a zastřelil sedmapadesátiletého muže, který se mu postavil do cesty. Z obchodu zřejmě nic neukradl. Na jedné z nejfrekventovanějších ulic se v té době pohybovaly v okolí zlatnictví desítky lidí.

Policie vyslechla řadu svědků, podle jejich popisu sestavila portrét a zveřejnila fotografie z bezpečnostních kamer. Bezprostředně po vraždě uzavřela přilehlé ulice a prohledávala okolní domy. Na trase vrahova útěku se našel i jeho klobouk. Při pátrání se policie obrátila také na televizní diváky. Přesto vrah dosud unikal. "Je to běh na dlouhou trať," řekl v červnu státní zástupce Pavel Zeman.

Klenotnictví patřilo chorvatským zlatníkům. Ihned po vraždě sem lidé začali nosit svíčky a květiny. Počátkem května se do zlatnictví vloupal sklepem zloděj a odnesl šperky za statisíce.

Plzeňská radnice již v lednu slíbila, že tomu, kdo poskytne pomoc při dopadení vraha, dá odměnu 200.000 korun. Poloviční částku chtěli dát za informace vedoucí k dopadení pachatele i chorvatští majitelé plzeňských zlatnictví.

Policii se nedaří vyslechnout politiky v kauze komunisty Pěchy

Policii se už více než půl roku nedaří dostat k výslechu přední politiky v případu mladého komunisty ze Šumperku Davida Pěchy. Aktivista deset čelných politiků kvůli rozpadu Československa v krajně levicových médiích nazval zločinci a zrádci. Bez svědectví předsedy ODS Václava Klause a bývalého předsedy ČSSD Miloše Zemana však policejní rada nemůže kauzu uzavřít.

"Konečně se mi podařilo sehnat výpověď (bývalého slovenského premiéra) Vladimíra Mečiara a senátorů Petra Pitharta a Jana Rumla. Poté, co mi státní zastupitelství sdělilo, že podle zákona nemusí vypovídat jako svědek prezident republiky, už mi zbývají jen Zeman a Klaus," řekl šumperský policejní rada Vlastimil Flášar. Už dříve si opatřil svědectví Waltera Komárka, Vladimíra Dlouhého, Mariána Čalfy a vdovy po Josefu Luxovi.

se nedočkali. Zemana zase nebylo možné zastihnout v Praze, a tak Flášar požádal o pomoc kolegy z Vysočiny. "Nabízíme politikům, že se za nimi sami zastavíme, protože si uvědomujeme jejich zaneprázdněnost. O spolupráci je požádal i ministr vnitra. Odepsali nám ale, že předvolání považují za absurdní," řekl policista. Flášar zase považuje za absurdní, aby přední činitele nechával předvést jako každého jiného občana, který se vyhýbá své povinnosti svědčit.

Klause ani Zemana se nepodařilo sehnat. Klausův neoficiální mluvčí Ladislav Jakl však podotkl, že předseda ODS se zřejmě necítí výroky poškozen. "Svou výpovědí na policii by mohl povzbudit k podobným výrokům další lidi," řekl.

Vyšetřovatelům se případ vrátil po rozhodnutí krajského soudu v Olomouci. Soudce zdůvodnil rozhodnutí tím, že policie musí už v přípravném řízení získat důkazy, že při pomluvě poškození utrpěli újmu na cti. To podle něj bez výslechů nejde. Většina politiků však o Pěchových výrocích nevěděla.

Pěcha je stíhán za propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod občanů, pomluvu a šíření poplašné zprávy. V novinách napsal, že čeští vojáci, kteří neuposlechnou rozkaz, mohou být ve válečném stavu podle direktiv NATO zastřeleni. Desítku předních politiků označil za zločince a zrádce. Nyní šéfuje novinám Nové Bruntálsko, které patří bývalému agentu StB a levicovému radikálovi Ludvíku Zifčákovi. U soudu Pěchovi hrozí mnohaleté vězení. Po listopadu 1989 je jeho případ první, kdy je levicový extremista stíhán za propagaci komunismu.

Slováci deportovaní po válce do Čech žádají odškodnění

Slováci, kteří byli nuceni po druhé světové válce opustit své domovy na jižním Slovensku a byli posláni do českého pohraničí, požadují odškodnění. Mluvčí předsedy slovenské vlády Martin Maruška potvrdil, že na úřadu vlády obdrželi minulý týden dopis Sdružení obětí deportací a jejich potomků z Košic a postoupili dokument k vyřízení ministerstvu spravedlnosti.

Sdružení vzneslo požadavek na odškodnění ve spojitosti se začleněním Slovenska do Evropské unie. "Považujeme za nemyslitelné, aby Slovensko neuzavřelo tuto smutnou kapitolu dějin, pokud chce důstojně vstoupit do Evropy," píše v dopise předseda sdružení Mikuláš Krivánsky. Současně připomíná, že "Slovensko považovalo za morální povinnost odškodnit lidi, kteří byli deportováni v letech druhé světové války, a teď nadešel čas odškodnit občany deportované v letech 1946 a 1947 na nucené práce do Čech... Těmto lidem se dodnes nedostalo ani morální satisfakce, nemluvě o kompenzaci materiálních škod," píše se v dopise.

Podle Krivánského bylo postiženo 43.546 osob z 11.568 rodin z jižního Slovenska. Žádné další podrobnosti o tom, koho sdružení reprezentuje, se ale nepodařilo zjistit. Na sdružení neexistuje telefonický kontakt a předsedu Mikuláše Krivánského na jeho soukromé adrese nezastihla.

K otázce případného odškodnění lidí vysídlených z jihu Slovenska po druhé světové válce se odmítl vyjádřit také Béla Bugár, předseda Strany maďarské koalice (SMK), reprezentující zájmy Maďarů v SR. Jejich strana sice před vytvořením nové slovenské vlády hovořila o potřebě vyřešit problém tzv. Benešových dekretů, nicméně v důsledku neochoty dalších koaličních partnerů jednat o těchto otázkách se spokojila s křesly v exekutivě a parlamentu a s vytvořením maďarské univerzity.

Mareš: Bude-li Zeman prezident, odejde Unie svobody z vlády

Pokud by se vicepremiér Petr Mareš stal v lednu předsedou Unie svobody-DEU, prosazoval by odchod své strany z koaliční vlády Vladimíra Špidly (ČSSD) v případě, že by se novým prezidentem stal bývalý premiér a šéf ČSSD Miloš Zeman. Mareš na setkání s novináři uvedl, že dalšími tématy, na nichž závisí další existence unionistů ve vládě, je chystaná daňová, penzijní a vzdělávací reforma.

Zeman se chce zúčastnit až případné druhé volby hlavy státu. Pokud by se expremiér dostal na Hrad, byla by to už jiná sociální demokracie než ta, s níž jsme vstupovali do vlády, míní Mareš.

Na sjezdu hodlá prosazovat setrvání ve vládě s ČSSD a KDU-ČSL za těchto podmínek a věří, že většina jeho stranických kolegů bude mít stejný názor. Mnozí unionisté totiž míní, že účast ve vládě s převahou ČSSD pravicové straně škodí a ubírá jí voliče.

Pro další osud unie i celé vládní koalice bude klíčové, jak dopadne volba prezidenta a také jarní sjezd sociální demokracie. V případě úspěchu Zemana a jeho stoupenců se totiž dá očekávat, že by Špidlova vláda v současném složení nevydržela. Zemanovo křídlo v ČSSD se netají tím, že unionisté jim jsou trnem v oku a dávají přednost menšinové vládě buď samotné ČSSD, nebo s KDU-ČSL. Pokud unionisté z vlády sami neodejdou nebo nebudou "odejiti" během prvního půlroku, pak v ní zřejmě vydrží až do konce funkčního období, míní Mareš.

Špidla nechtěl komentovat Marešovo vyjádření ani úvahy, jak mohou rozpory uvnitř ČSSD ovlivnit stabilitu jeho vlády. "Toto ponechávám bez komentáře... Pan Mareš není sociálním demokratem," řekl premiér novinářům.

V případě svého zvolení do čela unie by Mareš rád viděl ve vedení strany například poslance Františka Pelce nebo senátora Jana Hadravu. Jeho soupeři v boji o předsednické křeslo jsou senátor Robert Kolář a ostravský unionista Radoslav Štědroň, další jména možná padnou až na sjezdu. Mareše čeká v lednu nejen stranický souboj, ale i radostnější událost - narození potomka.

Sjezd US-DEU se uskuteční krátce poté, co se parlament poprvé sejde k volbě prezidenta. Unionisté nestaví do prvního kola vlastního kandidáta a většina z nich podpoří kandidáta KDU-ČSL Petra Pitharta. Ke kandidátovi ČSSD Jaroslavu Burešovi se staví odmítavě, oficiální zamítavé stanovisko ale zatím nepřijali. Nyní čekají, s čím za nimi přijde vyjednavač Stanislav Gross.

Poslanecký klub US-DEU chce počkat na to, zda předsedu horní komory podpoří i senátní Klub otevřené demokracie. Předseda poslanců US-DEU Karel Kühnl řekl, že Pitharta považuje za člověka, který by mohl hlasy unionistů získat.

Také lidovci vytvořili tým, který má vyjednávat o podpoře jejich prezidentského kandidáta. Tvoří jej místopředseda Jan Kasal a šéfové poslaneckého a senátorského klubu Jaromír Talíř a Josef Kaňa. Vzhledem k tomu, že ombudsman Otakar Motejl nechce být Burešovým soupeřem, Pithart nemá důvod něco měnit na své ohlášené kandidatuře. Rozhodnutí ale podle dostupných informací zřejmě oznámí až po sobotní Celostátní konferenci KDU-ČSL, která má jeho nominaci stvrdit.

Ochránci na Rokycansku zachraňují před mrazem labutě i jiné ptáky

Rokycanští ochránci přírody vyjíždějí v těchto mrazivých dnech k záchraně ptáků, které ohrožuje chladné počasí. V pondělí zachraňovali labutě z ledového vězení na hladině rybníka u Oseka a lysku, která přimrzla na betonové hrázi nádrže Klabava. Do nesnází se dostala také poraněná labuť na rybníce v Holoubkově. Ochráncům pomáhali i hasiči.

"Na rybníce Labutinka v Oseku přimrzly kvůli mimořádnému ochlazení tři labutě. I přes mimořádně rychlou záchrannou akci jedna labuť nepřežila. Druhou jsme převezli do záchranné stanice a třetí jsme vypustili na přirozené zimoviště na řece Berounce," řekl šéf rokycanských ochránců Pavel Moulis.

Upozorňuje však, že ne vždy jsou labutě sedící na ledě přimrzlé. "Někdy ptáci pouze odpočívají a když se k nim člověk přiblíží, tak se zvednou či ulétnou. Je tedy zapotřebí se nejdříve přesvědčit, zda jsou skutečně přimrzlé a potřebují lidskou pomoc," uvedl Moulis.

Labutě, které mají na rybnících potíže, odvážejí záchranáři do zimoviště na Berounku v plzeňské čtvrti Doubravka. Jsou zde totiž místa, kde řeka nezamrzá ani v největších mrazech. Navíc tam lidé labutě i ostatní přezimující vodní opeřence přikrmují. Přezimuje tam každoročně zhruba 200 labutí.

Moulis doplnil, že vedle labutí se zde zdržují i kachny divoké, lysky černé, potápky malé a kormoráni velcí. "Máme-li štěstí, můžeme zde vidět slípku zelenonohou, ledňáčka říčního, morčáka velkého či hohola severního. Loni se tu objevil i samec morčáka bílého," dodal.

Tolik zprávy Radia Praha.

10-12-2002