Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

09-12-2002

Česká republika chce dvojnásobek toho, co zatím dostala od EU navíc

Česká republika si v pondělí řekla o dvojnásobek částky, kterou jí v poslední nabídce slíbil jak nynější předseda EU Dánsko, tak Evropská komise, sdělil to v Bruselu diplomatický zdroj blízký jednání. Znamená to, že premiér Vladimír Špidla se pojede na summit do Kodaně koncem týdne bít za celkové navýšení o 390 miliónů eur pro léta 2004-6. Poté, co Praha naznačila úmysl stáhnout se z boje o přímé zemědělské podpory a naposledy i o výrobní zemědělské kvóty, zůstávají předmětem rozhovorů - podobně jako v případě Slovinska, Maďarska a dalších zemí - prakticky už jen hotové peníze. V posledním týdnu bylo Praze přislíbeno 185 miliónů eur nad to, s čím se původně počítalo. Ministr Cyril Svoboda požádal o jednou tolik, tedy o 390 miliónů. Bylo mu řečeno, že o tom se rozhodne politicky na nejvyšší úrovni. Summit v Kodani se tak rýsuje stále více jako rvačka o peníze, přičemž EU ještě neřekla, kolik zlaťáků hodí do ringu a zda vůbec nějaké budou. Češi si oprávněně stěžují, že v přepočtu na hlavu vydělávají na členství výrazně méně než ostatní. Když Dánsko přišlo před dvěma týdny s prvním verzí svého "balíčku", nepočítalo s tím, že by Česká republika měla v prvních třech letech po vstupu vyšší čistý příjem než v roce před vstupem, tedy 170 miliónů eur ročně. Vylepšená nabídka počítá s příjmy 190 miliónů, 230 miliónů a 245 miliónů, tedy s nápravou o nějakých 155 miliónů. I tehdy by však v přepočtu na obyvatele nepřesáhly čisté příjmy 70 eur za tři léta. Tedy méně, než co mají dnes jisté ostatní kandidátské země. Ministr Cyril Svoboda dánskému protějšku Peru Stigu Möllerovi a komisaři Günteru Verheugenovi řekl, že nepřichází v úvahu, aby Češi brali z Bruselu méně než Slovinci, kteří jsou relativně bohatší. Podle diplomatů se setkal s pochopením. Aby se Česká republika neocitla po vstupu v negativním postavení vůči rozpočtu, navrhlo pro ni Dánsko napřed 175 miliónů eur dodatečných kompenzací na rok 2004. Posléze přidalo zmíněných 185 miliónů, které budou rozděleny do tří prvních let. Původní rozpočtová kompenzace, s níž se počítalo od října, byla zvýšena ze 193 miliónů na 204 miliónů pro stejné období. Kdyby Praha prosadila svou, domohla by se čistého příjmu 88 eur na osobu a tři roky, což už by bylo podstatně více než 51, které Dánsko nabízelo původně.

Agrárníci kandidátských zemí žádají plné přímé platby do tří let

Zkrátit přechodné období pro stoprocentní přímé platby zemědělcům na tři roky požadují po EU zemědělské organizace kandidátských zemí. Na nedělní schůzce ve Varšavě se delegáti shodli, že agrárníci musejí být plně začleněni do Společné zemědělské politiky ještě před dalším rozpočtovým obdobím od roku 2007. Vyplývá to z rezoluce, kterou poskytla ČTK Agrární komora České republiky. Přímé platby by měli pěstitelé a chovatelé z deseti nových zemí dostávat po vstupu v 25procentní výši proti farmářům z EU. Na plnou částku by se pak rolníci nových členů dostali v roce 2013. Práva a závazky by podle názoru zemědělců měly být rovné pro všechny, což zabezpečí konkurenceschopnost kandidátských zemí i v nově rozšířené evropské pětadvacítce. Dvourychlostní Společná zemědělská politika je pro nové kandidátské země nevýhodná, uvádí dále rezoluce. Farmáři rovněž nesouhlasí s tím, aby rozšíření EU financovaly především kandidátské země a zemědělci evropské patnáctky. Takové rozhodnutí, které staví agrárníky proti sobě navzájem, považují za politické. Úsilí o zvýšení přímých plateb pro zemědělce potvrdilo v pátek také Polsko, země s širokou zemědělskou základnou, kde startovní výše plateb narazila na tvrdý nesouhlas. Vyjednávání s deseti budoucími členy EU má slavnostně ukončit nadcházející summit v Kodani.

Česko a Rakousko připravují protokol, členské státy ho nechtějí

Česká republika v Bruselu dojednává s Evropskou komisí konečné znění protokolu o Temelínu, který má být přiložen ke Smlouvě o přistoupení na základě loňské bruselské dohody mezi Českem a Rakouskem. O jeho obsahu mluvil také český ministr zahraničí Cyril Svoboda s rakouským ministrem zemědělství a životního prostředí Wilhelmem Moltererem. "Proces z Melku a bruselská dohoda jsou pro nás závazné. Jsme připraveni splnit to, co je v nich napsáno," řekl Svoboda novinářům. Zdůraznil, že v protokolu nesmí ovšem být zmínka o jurisdikci Evropského soudního dvora, který by tedy neměl být příslušný pro rozhodování o případném neplnění protokolu. Podle zdrojů EU však tento protokol tak jako tak sotva spatří světlo světa, protože nejméně šest členských států je rozhodně proti tomu. Předsedající Dánsko proto navrhuje, aby Česko a Rakousko na základě bruselské dohody jen učinily bilaterální prohlášení, které by bylo ke Smlouvě o přistoupení připojeno jako příloha. Evropská komise připravila text návrhu protokolu, s nímž Rakušané souhlasí; podle dobrého zdroje se v něm nepíše o příslušnosti Evropského soudního dvora. Čeští diplomaté dohadují formulační detaily. Hotový text bude předložen v úterý ministrům zahraničí EU, kteří ho pravděpodobně neschválí. Řada zemí unie, které mají jaderné elektrárny, nechce do evropského práva vnášet protokol umožňující kontrolu bezpečnosti takových zařízení. Domnívají se, že při určitém výkladu by se protokol o Temelínu dal vztáhnout i na další elektrárny v EU.

Česko bude v příštím roce čerpat 3,7 mld.Kč z EU na povodně

Evropská unie poskytne České republice grant 3,7 miliardy korun z nově vzniklého fondu solidarity na obnovu území po srpnových povodních. Peníze bude Česká republika čerpat v příštím roce, řekl novinářům ministr financí Bohuslav Sobotka po skončení jednání kabinetu. Ministr předpokládá, že smlouvu o poskytnutí peněz podepíše ještě do konce letošního roku. Česko není jediným příjemcem pomoci z fondu solidarity. Peníze na odstraňování škod napáchaných velkou vodou dostane i Německo a Rakousko. Škody napáchané v tuzemsku srpnovou velkou vodou naposledy premiér Vladimír Špidla odhadl na 70 miliard korun. Státní rozpočet a mimorozpočtové fondy celkem věnují v příštím roce na povodně 17 miliard korun, z toho státní rozpočet 11 miliard.

Vláda schválila novelu bezpečnostní doktríny a 22 miliónů obcím

Vláda schválila novelu bezpečnostní doktríny a vzala na vědomí materiál shrnující působení českých vojáků v Kuvajtu. Kabinet také posílil rozpočet zaplavených Vodňan na Strakonicku a Týna nad Vltavou na Českobudějovicku o 22 miliónů korun, aby mohly od Nového roku převzít pravomoce okresů. Ministři rovněž schválili návrh zákona o nakládání s chemikáliemi. Ke změnám bezpečnostní doktríny vedly ministry závěry summitu NATO v Praze a stále intenzívnější hrozba teroristických útoků. Dokument se rovněž zabývá tím, co může Česko nabídnout alianci. Jsou to například specializované chemické vojenské jednotky a polní nemocnice. Bezpečnostní strategii přijala vláda před dvěma roky. Dokumentem se řídí Bezpečnostní rada státu a vycházejí z něj jednotlivá ministerstva. Pokud jde o pobyt české protichemické roty příští rok v Kuvajtu, nebude ho podle vyjádření dvou zdrojů z ministerstev zahraničí a obrany kuvajtská strana platit. Dosud představitelé obrany hovořili o tom, že misi zaplatí Kuvajťané. Vojáci zřejmě nebudou moci zůstat, protože na to armáda nebude mít peníze. Shrnující materiál o působení českých vojáků v Kuvajtu se však nezabývá prodloužením jejich pobytu a ani vláda se tím nezabývala. Ministři rozhodli, že finančně podpoří obce Vodňany a Týn nad Vltavou, přestože v nich povodně přímo sídla úřadů nepoškodily. Napáchaly ale škody, které obce finančně vyčerpaly. Bez pomoci státu by proto nebyly schopny k 1. lednu naplnit reformu veřejné správy. Kontrola, prodej, balení, označování, registrace a dovoz i vývoz chemikálií by měly podléhat novému režimu podle vzoru Evropské unie. Zákon o chemických látkách a přípravcích, který dnes kabinet schválil, má platit od 1. ledna 2004. Přijmout ho však ještě musí parlament. Po vzoru EU se bude nová norma týkat pouze těch, kteří chemikálie uvádějí na trh a do oběhu.

Sněmovna bude schvalovat rozpočet a dokončí debatu o nemocnicích

Schvalování státního rozpočtu na příští rok a dokončení debaty o zadluženosti nemocnic bude patřit mezi hlavní body pokračující schůze Poslanecké sněmovny. Poslance čeká volba členů dozorčích rad státních ekonomických organizací a členů sněmovní komise pro dohled na zpřístupňování svazků StB. Schůze bude po čtyřdenní přestávce pokračovat v úterý od 14:00. Hlavním bodem úterního jednání bude dokončení sněmovní debaty o dluzích státních nemocnic. Občanští demokraté budou ve sněmovně po vládě požadovat, aby přiznala odpovědnost za dluhy nemocnic a nepředávala je v lednu krajům zadlužené. Poslanci budou mít k dispozici písemné zprávy vlády a krajů. Právě regiony žádají oddlužení nemocnic. Ministryně zdravotnictví Marie Součková řekla, že okresní nemocnice dluží 800 miliónů korun. K projednávání zákona o státním rozpočtu přistoupí sněmovna ve středu. V takzvaném druhém čtení bude projednávat jednotlivé návrhy na finanční přesuny mezi kapitolami a finanční požadavky obcí a krajů. Schvalování rozpočtu je plánováno na úterý 17. prosince. Poslanci budou během pokračující schůze volit také členy sněmovní komise pro dohled na zpřístupňování svazků StB. Komisi bude tvořit pět poslanců, kteří pracují ve sněmovním výboru pro obranu a bezpečnost. Všichni budou muset mít bezpečnostní prověrku, aby se mohli seznamovat s přísně tajnými dokumenty. Zasedání komise budou neveřejná. Komise bude sněmovně předkládat jednou ročně zprávu o své činnosti.

Česko a EU dále uvolní zemědělský obchod asi od února

Další uvolnění obchodu se zemědělskými produkty mezi Českem a Evropskou unií vstoupí podle ministerstva zemědělství v platnost asi až od 1. února místo původně předpokládaného 1. ledna příštího roku. "Důvodem odkladu jsou schvalovací procedury a zejména současné soustředění EU na přípravu Kodaňského summitu," řekl Hugo Roldán z tiskového oddělení ministerstva. Fáze liberalizace s názvem Double profit podle ministerstva v podstatě prohlubuje princip předchozí etapy tzv. dvojité nuly, který spočívá v odstraňování cel a odpovídajícím odstraňování exportních subvencí. Ze strany EU byl přitom z jednání o liberalizaci vyloučen cukr a ze strany Česka hovězí maso. Dohodnuto bylo uvolnění obchodu zhruba ve třech okruzích. Prvním je bezcelní přístup výrobků původem z ČR na trh členských zemí EU a obráceně bez omezení množství. Základem je odstranění nynějších cel do deseti procent a u vybraných položek i cel nad deset procent. To se týká například některých živých zvířat, vajec, medu, česneku, hrachu a dalších vybraných druhů zeleniny a ovoce, chmele a různých druhy olejů. Dále byl sjednán bezcelní obchod v rámci kvót na citlivé komodity, u nichž se současně odstraní exportní subvence. Pro stanovení množstevního limitu se použil dvouprocentní podíl na domácí spotřebě. Toto uvolnění se týká například některých mléčných výrobků, obilovin a sladu. Součástí Double profitu je také návrh dohody o liberalizaci obchodu s vínem.

Z programu Sapard byly vyplaceny první tři milióny korun

První zhruba tři milióny korun byly vyplaceny zájemcům o podporu z programu Evropské unie Sapard. Začátkem prosince byly proplaceny čtyři projekty předložené v první vlně přijímání žádostí letos na jaře, sdělil mluvčí ministerstva zemědělství Martin Severa. Na 15 projektů bude podle něj proplaceno v úterý. Dalších sedm pak bylo k proplacení předáno a žadatelé by měli dostat peníze v nejbližších dnech. Evropská komise rozhodla svěřit české agentuře správu programu předvstupní pomoci Sapard 16. dubna. Na Česko připadá z evropských fondů 22,4 miliónu eur ročně (asi 700 miliónů korun). Původní časový rámec programu byl stanoven na roky 2000 až 2006.

Petr Pithart i Otakar Motejl jsou pro US-DEU přijatelní

Ani na pondělním jednání republikového výboru v Jihlavě se Unie svobody-DEU jednoznačně neshodla na svém kandidátovi pro volbu prezidenta. Podle místopředsedy strany Petra Mareše platí měsíc staré usnesení, že jak Petr Pithart, tak i Otakar Motejl jsou pro US-DEU přijatelní kandidáti a strana je připravena je podporovat. Místopředseda Robert Kolář potvrdil, že US-DEU nepodporuje kandidaturu Jaroslava Bureše, který vzešel z jednání Ústředního výkonného výboru ČSSD.

Mrazy mohou zatopené domy poškodit, uvidí se po oteplení

Déletrvající mrazy mohou poškodit statiku domů, které zaplavila srpnová povodeň. Poruchy se však podle odborníků projeví, až když se oteplí. "Až začnou konstrukce rozmrzat, to bude teprve to krizové období," řekl pražský městský statik Petr Macháň. Podle vedoucí odboru výstavby Prahy 8 Ivany Jakoubkové by lidé s příchodem zimy neměli domy vysoušet stálým průvanem, aby zdivo nepromrzlo. V místnostech by mělo být teplo a větrat se má nárazově. Krátkodobý mráz podle odborníků zdivo nepoškodí. Působení delší zimy, při níž by zdi domů mohly promrznout, přirovnala Jakoubková k vodě v láhvi. Zmrzlá voda zvětší svůj objem a láhev praskne. Zůstane ale v celku až do doby, než se led rozteče. Macháň popsal případ, kdy dělníci vybetonovali v zimě strop. Beton, jak zmrzl, ztvrdl, a dělníci sundali bednění. Když se oteplilo, strop se zřítil. V Karlíně téměř čtyři měsíce po povodni dělníci odklízejí z domů sutiny. Uvnitř stále pracují vysoušeče, které jsou již k mání i v karlínských bazarech. Podle Jakoubkové nedokáže nikdo odhadnout, kdy budou karlínské domy suché. Budovy s poškozenou statikou jsou vyztužené dřevěnými konstrukcemi a pod dohledem odborníků. Zatím prý nic nenasvědčuje tomu, že by se poruchy zhoršovaly.

Pražská záchranka dostala ke 145. výročí nové sanitky

Deset nových sanitek dostali pražští záchranáři u příležitosti 145. výročí vzniku Dobrovolného sboru ochranného, předchůdce současné záchranné služby. Vedle nových vozidel si lidé na Staroměstském náměstí mohli prohlédnout také 15 veteránů a deset vozů, které mají ukázat průřez vývojem sanitek v uplynulém desetiletí. Sanitní vozy skříňového typu, které rozšířily vozový park současné záchranky, stály i s vybavením 22 miliónů korun. Z rozpočtu je záchranné službě přidělil magistrát. Tento typ vozů se osvědčil nejen ve Spojených státech, ale například i v Polsku či Německu. Výhodou sanitek je, že jejich podvozek se dá oddělit, takže v případě nehody nebo poškození je možné jej vyměnit. Vnitřní prostor by měl být větší a praktičtější.

Raduní po 57 letech zněla hymna USA

Jen dvakrát v historii Raduně na Opavsku zněla obcí hymna Spojených států. Poprvé v roce 1945, kdy byla exhumována těla dvou amerických letců, kteří nedaleko padli. Podruhé v pondělí, když velvyslanec Craig Stapleton u místního kostela válečným hrdinům odhalil malý památník. Během slavnostního odhalení pomníku zástupci českého Junáka velvyslanci předali napodobeninu zástavy 15 letecké perutě americké armády, ke které sestřelený stroj patřil. Akci pak ukončil malý skautský trubač.

A ještě krátce o počasí na území České republiky.

Bude skoro jasno až polojasno. Nejvyšší teploty -7 až -3 stupňů. Teplota vzduchu v nadmořské výšce 1000 metrů kolem -7 stupňů Celsia.

ČTK oslovila tři vážné kandidáty na prezidenta a položila každému z nich 15 otázek. Plný text písemných odpovědí náměstka vicepremiéra pro legislativu Jaroslava Bureše, předsedy ODS Václava Klause a předsedy Senátu Petra Pitharta:

1. Doporučíte jako prezident občanům, aby v referendu hlasovali pro vstup do Evropské unie, nebo proti němu?

Bureš: Doporučím občanům, aby hlasovali pro vstup do EU. Ve sjednocující se Evropě nevidím pro budoucnost ČR jinou možnost. Je ovšem i úkolem prezidenta pracovat ve prospěch úspěšného vstupu ČR do EU. Usiloval bych například o to, aby v tak nádherném městě jako Praha sídlily některé významné orgány EU. Klaus: Svůj postoj jim jasně vysvětlím. Pithart: Doporučím, aby hlasovali pro vstup. A budu je přesvědčovat o tom, že dlouhodobé výhody značně převýší možné nevýhody vzápětí po vstupu. Jedna z hlavních výhod: účinnější a přísnější postih kriminality, hlavně té ekonomické.

2. Jste zastáncem politického gesta vůči sudetským Němcům, jak to doporučují orgány Evropské unie?

Bureš: Ne. Nepřepisujme dějiny. Klaus: Jsem zastáncem ukončení tohoto handrkování se o minulosti. Pithart: Myslím si, že právě takovým gestem byla už česko- německá deklarace. Vždyť vní závaznost nemá, má "jen" politickou. Evropský parlament dnes dokonce doporučuje pracovat na evropské deklaraci po vzoru té česko-německé, aby se napříště nevytrhávaly jednotlivé události ze souvislostí. A jestli jsme přece jen někomu něco dlužni, tak především sami sobě.

3. Kam by měla vést Vaše první zahraniční cesta v úřadu prezidenta?

Bureš: Na Slovensko. Klaus: Nepřeháněl bych tu tuto symboliku. Pithart: Na Slovensko, pak nejspíše do Polska a do Maďarska a k ostatním sousedům.

4. K domácí tradici demokraticky zvolených prezidentů patřila deklarovaná nadstranickost. Budete v ní pokračovat?

Bureš: Politický systém naší republiky je založen na svobodné soutěži demokratických politických stran. Prezident republiky je povinen tento základ respektovat a ctít parlamentní demokracii. Nadstranickost je pojem bez skutečného obsahu. Klaus: Masaryk i Beneš měli bohatou stranickou minulost, než vstoupili na Hrad. Já vím, že bych si odstup od stran, včetně své mateřské, udržet dokázal. K tomu stačí elementární korektnost a loajalita ke státu. Pithart: Určitě. Je to pro mne dokonce přirozené a plyne to z mé povahy.

5. Zůstanete jako prezident členem strany?

Bureš: Není členem žádné strany (poznámka ČTK). Klaus: Jsem proti dramatickému vystupování ze strany, určitě bych v ní ale nijak nefungoval. Pithart: Nemám tedy potřebu dokazovat svoji schopnost nadstranickosti: nebyl jsem třikrát zvolen předsedou Senátu proto, že jsem zaslepený člen nějaké strany, nebo že mě tam dosadila nějaká smlouva.

6. Budete udržovat s KSČM stejné formální vztahy jako s ostatními parlamentními stranami?

Bureš: Na parlamentní úrovni si prezident nesmí vybírat. Jeho úkolem je ctít parlamentní demokracii a komunikovat se všemi stranami, které z vůle voličů mají své zástupce v parlamentu. Klaus: Formální ano. Pithart: S KSČM musí prezident jednat právě tak, jak s ní jednají parlamentní strany ve sněmovně.

7. Je podle Vás třeba změnit pravomoci prezidenta?

Bureš: Ne, bude-li i nadále volen parlamentem, ano, jestliže by byl volen přímo. Klaus: Spíše zmenšovat. Pithart: Není to potřeba. Jmenovací pravomoci jsou značné: prezident jimi garantuje nezávislost důležitých ústavních institucí. Zejména všech soudců.

8. Budete i tehdy, když to Ústava prezidentu neukládá, své kroky konzultovat s ostatními ústavními orgány?

Bureš: Samozřejmě, a nejen s nimi. Například jmenování soudců ústavního soudu je nemyslitelné bez širokých konzultací i s odbornou veřejností. Soudcem ústavního soudu se může stát pouze vynikající a respektovaná osobnost s vysokou odborností. Klaus: To považuji za absolutně zásadní a také za největší manko odcházejícího prezidenta. Pithart: Většinou ano.

9. Podle jakých kritérií budete udělovat milosti? Vyhlásíte po svém zvolení amnestii, případně v jakém rozsahu?

Bureš: Milost musí být naprosto výjimečným opatřením ve zcela ojedinělých případech s hlubokým lidským rozměrem. Pro udělování milostí mám tři jasná východiska. Vždy nechat dokončit justici práci, vždy zjistit stanovisko ministra spravedlnosti a každé rozhodnutí odůvodnit, zveřejnit na internetových stránkách KPR. Klaus: Kritéria jsou jednou věcí, důležitější je četnost, postup a součinnost. Četnost by měla být menší, postup pouze u činů odsouzených a součinnost s vládou nebo ministrem spravedlnosti. Pithart: Kritériem může být jen cit pro spravedlnost, která se v daném případě nevešla do právního posouzení případu. Pokud jde o amnestii, ještě nevím. To je právě to, co by bylo třeba konzultovat s ústavními orgány.

10. Představte si, že byste 1. ledna 2003 pronášel novoroční projev. Jaké by bylo jeho hlavní poselství?

Bureš: Funkce prezidenta republiky bych se ujímal s vnitřní jistotou a úkolem, že důvěru občanů si musím získat. Poselství bych mohl pronášet - je-li to vůbec úkolem prezidenta republiky s kompetencemi podle naší Ústavy - teprve tehdy, až bych měl jistotu, že se mi to daří. Občany bych pozdravil, popřál bych jim vše, co prezident přát může, a především bych jim dal najevo, že hodlám pracovat v jejich prospěch a budu mezi nimi. Klaus: Bylo by optimistické, pryč od blbé nálady. Pithart: Přestaňme se podceňovat, zbavme se malomyslnosti. Jsme lepší, než si o sobě myslíme. Umějme se pochválit, uznat si úspěch, poděkovat si. Nemáme důvod mít nějaký "mindrák": buďme sebevědomí jako jednotlivci i jako národ.

11. Máte už představu o svých nejbližších spolupracovnících na Hradě? Kdo bude kancléřem a kdo mluvčím?

Bureš: Takové informace zveřejním až tehdy, jestliže uspěji... V každém případě by to byli dokonalí profesionálové s vynikající jazykovou výbavou, kvalitního vystupování a bezvadného zevnějšku. Klaus: Tato otázka není na pořadu dne. Pithart: Takové představy nemám.

12. Jak hodnotíte rekonstrukci Pražského hradu, sídla prezidenta, a jak by se v ní mělo pokračovat?

Bureš: Zdá se mi, že rekonstrukce nemá vždy řád. Při pohledu z terasy poslanecké sněmovny jsem zjistil, že stovky původně mořených oken jsou lakovány. To jako člověk, jehož koníčkem je stavařina, považuji za výraz organizačních zmatků a nehospodárnosti. Rekonstrukce jistě musí pokračovat. Ovšem i prezident musí být skromný a respektovat limity státního rozpočtu. Klaus: Především by pro správu Hradu měla platit běžná památkářská pravidla, nikoli současný protekční stav. Pithart: Vysoce hodnotím snahu Hrad co nejvíce otevřít veřejnosti. Pokud jde o další rekonstrukci, nechal bych si poradit a hledal bych nějakého Plečnika.

13. Čemu by se měla věnovat Vaše manželka v roli první dámy?

Bureš: Moje manželka i já naprosto odmítáme pojetí první dámy. Má manželka je vynikajícím odborníkem v bankovním právu a pracuje od ukončení studií v Živnostenské bance. Na tom nemíní ničeho měnit. To neznamená, že není připravena plnit protokolární povinnosti manželky prezidenta republiky a věnovat se také charitativní činnosti. Klaus: Tomu, čemu se věnovala, když jsem byl premiérem. Pithart: To nechávám na ní. Má svůj rozum, své pořadí hodnot a své životní zkušenosti.

14. Jakými jazyky plynně hovoříte?

Bureš: Francouzsky, rusky. Klaus: Anglicky, německy, rusky. Pithart: Mluvím dobře anglicky.

15. Kde budete jako prezident bydlet?

Bureš: I nadále v našem dosavadním bytě. Jsme s ním spokojeni. Klaus: To také dnes není klíčová otázka. Pithart: Nemám tušení

09-12-2002