Zprávy Radia Praha

Evropská unie nevylepšila nabídku pro české zemědělství

Základní nabídka Evropské unie v kapitole zemědělství zůstala pro Českou republiku beze změny. V "balíčku" předloženém v pondělí v Bruselu členským státům se výchozí hodnota přímých zemědělských podpor nadále pohybuje od 25 procent v roce 2004 po 35 procent úrovně běžné v EU v roce 2006. Zůstalo také zachováno desetileté přechodné období. V návrhu je pouze řečeno, že pro období 2007-2013 nemůže roční nárůst přímých plateb klesnout pod předpokládanou úroveň, obvykle deset procent ročně, vypočítávanou z úrovně plateb v roce 2006. Tato klauzule by měla zabránit relativnímu zpomalení náběhové křivky, kdyby se absolutní výše přímých plateb v celé EU snižovala. EU souhlasí s tím, aby čeští zemědělci dostávali vedle unijních dotací také podpory ze státního rozpočtu, případně aby se na tyto účely převáděla část peněz vyčleněných na rozvoj venkova. Celkové podpory však v letech 2004-2006 nesmějí překročit 40 procent úrovně přímých plateb v EU. O balíčcích jednal v pondělí v Bruselu se zástupci Evropské unie a Evropské komise český premiér Vladimír Špidla.

Volební taktiku pro svého kandidáta na post prezidenta chce ČSSD zvolit až po jeho nominaci

Způsob, jakým prosadit svého kandidáta do funkce prezidenta republiky, by měla sociální demokracie zvolit až po jeho nominaci. Kandidát by měl mít při formování strategie rozhodující slovo, tvrdí sociálnědemokratičtí politici, kteří by na Pražském hradě nejraději viděli expremiéra a někdejšího dlouholetého předsedu ČSSD Miloše Zemana. K těm patří například místopředsedové ČSSD Zdeněk Škromach a Petr Lachnit nebo předseda stranické organizace Ústeckého kraje Jaroslav Foldyna. Škromach je přesvědčen, že jiný kandidát než Zeman pro sociální demokracii nepřipadá v úvahu. V referendu, které skončilo v pondělí, to členové strany podle něj také vyjádřili. V plebiscitu se mohli členové strany i občané vyslovit pro Zemana, ombudsmana Otakara Motejla, exministra spravedlnosti Jaroslava Bureše či vysokoškolského profesora Martina Potůčka. Zájem veřejnosti byl ale malý. Straníků, jichž je kolem 16.000, ale podle některých odhadů hlasovala drtivá většina. Ústřední výkonný výbor musí 7. prosince podle Škromacha v prvé radě rozhodnou o tom, kdo bude prezidentským kandidátem. Pak by se mělo vedení strany společně s ním rozhodnout na způsobu jeho prosazení.

ODS zvažuje zrušení své buňky v Dubí kvůli koalici s KSČM

Oblastní organizace ODS v Teplicích zvažuje, zda kvůli koalici dubské ODS s KSČM nenavrhne zrušení tamní místní organizace strany. Podle senátora Jaroslava Kubery /ODS/ by o zrušení měla rozhodnout oblastní rada ODS zhruba za měsíc. Výkonná rada ODS vyzvala v pondělí místní sdružení, která uzavřela po komunálních volbách na radnicích koalice s KSČM, aby svazky opustila. Místopředseda ODS Ivan Langer nevyloučil, že místní sdružení, která neuposlechnou, budou zrušena. Podle šéfa dubské ODS Petra Slezáka panoval v minulém volebním období na dubské radnici chaos. I po letošních volbách by jiné možné varianty koalice byly křehké. ODS se proto spojila s dalšími stranami včetně KSČM především kvůli řešení následků povodní. Koalici s komunisty pak chce dubská ODS udržet alespoň rok. Slezák připustil, že v krajním případě by se lidem, kteří jsou za ODS v dubském zastupitelstvu, pozastavilo po dobu koalice s KSČM členství ve straně.

Hejtman Bendl žádá premiéra o pomoc při obnově zatopených obcí

Středočeský hejtman Petr Bendl informoval premiéra Vladimíra Špidlu o tom, že povodní poškozené obce dostaly od státu na obnovu zatím jen zlomek peněz. Současně ho požádal o nápravu. Například do Zálezlic, jedné z povodní nejpostiženějších středočeských obcí, došlo do 15. listopadu ze státních prostředků jen 800.000 korun. Podobně jsou na tom i další zatopené obce regionu. "Nedostatek finančních prostředků je velmi akutní a současný stav je neudržitelný," napsal hejtman premiérovi v dopise, který je zveřejněn na internetových stránkách Středočeského kraje. Bendl premiérovi Špidlovi mimo jiné připomněl, že Středočeši z 210 milionů korun, které žádali na úhradu prvotních nákladů spojených s povodněmi, dosud obdrželi pouze 95 milionů korun. O této krajně nepříznivé situaci informoval hejtman i místopředsedu zdravotního výboru Poslanecké sněmovny Milana Cabrnocha.

Od Nového roku elektřina mírně zlevní, plyn podraží o 4,2 procenta

Elektřina pro domácnosti od Nového roku v převážné části republiky mírně zlevní. Plyn naopak po dvou letošních zlevněních podraží pro občany a to v průměru o 4,2 procenta. Podle šéfa Energetického regulačního úřadu Pavla Brychty se největšího zlevnění proudu dočkají domácnosti na jižní Moravě - o 9,1 procenta. Tamní domácnost, která má přímotop a používá proud k ohřevu vody a vaření, příští rok ušetří přibližně 1800 korun z letošní celkové platby asi 20 tisíc korun. Nejméně pak elektřina zlevní pro zákazníky Středočeské energetické, a to o 6 desetin procenta. Beze změn zůstanou ceny proudu v západních a jižních Čechách.

Vlaky budou ode dneška jezdit mezi Kralupy a Ústím až 160 km/h

Rychlejší cestování čeká ode dneška na ty, kdo se vlakem vypraví z Kralup nad Vltavou do Ústí nad Labem. Po téměř 80-ti kilometrovém úseku mohou jezdit vlaky rychlostí až 160 kilometrů za hodinu. České dráhy totiž přebírají na I. koridoru do užívání dva zmodernizované úseky Kralupy - Vraňany a Hrobce - Lovosice. Podle mluvčí Českých drah Zdeny Celé bude zbývající část severní větve koridoru z Prahy do Kralup dokončena v září příštího roku.

Státní lesy zatím daly dřevo na 51 povodňových domků

Státní podnik Lesy České republiky zatím v rámci povodňové pomoci dal za zvýhodněných podmínek dřevo na stavbu 51 celodřevěných domů. Dalším 16 stavebníkům státní lesy zvýhodněně poskytly dřevo na krovy jejich nových domů. Lesy čekají, že celkem poskytnou dřevo na zhruba 100 celodřevěných domů. Nabídku dřeva za zvýhodněných podmínek učinily státní lesy 1. září. Platí do konce letošního roku a postižení o ni mohou žádat na svých obecních a městských úřadech a na lesních správách LČR. Nárok na pomoc státních lesů mají ti lidé nebo obce, na jejichž domek nebo bytový dům úřady vydaly demoliční výměr. U dosavadních domků se ve 49 případech jedná o domy stavěné obcemi v rámci projektu ministerstva zemědělství "Domy velké vody". Na stavbu montovaného domu za asi 1,3 milionu korun dostane obec milion od státu a 300 tisíc ve formě dodaného dřeva od Lesů ČR. Státní dotace až milion korun je podmíněna dokončením stavby do konce roku, poté se částka snižuje na 600 tisíc. Obdobnou pomoc poskytly LČR postiženým povodněmi v letech 1997 a 1998. Tehdy nabídku podniku využilo asi 85 stavebníků, přičemž drtivá většina lidí si dřevo vzala na stavbu krovů. Celodřevěných domů bylo minimum.

V Prostějově bourají zchátralou romskou kolonii

Bagry a demoliční stroje v pondělí začaly likvidovat další chátrající domy v romské kolonii na okraji Prostějova, které už léta nevyhovují normám pro bydlení. Kolonie neblaze proslula poté, co se z ní kvůli neúnosným hygienickým podmínkám před časem rozšířila do města infekční žloutenka. Epidemie a petice občanů z okolí přiměly radnici, aby urychlila likvidaci kolonie a začala stěhovat její obyvatele jinam. Podle Marie Hájkové z prostějovské správy domů se z kolonie odstěhovalo dalších 100 lidí a zůstává posledních 31 obyvatel. Podle ní město kolonii definitivně srovná se zemí příští rok na jaře, kdy odstěhuje zbytek lidí. Obyvatelé havarijních domů se přestěhovali ke svým známým, nebo patří mezi rodiny, kterým zajistila prostějovská radnice bydlení v okolních obcích. Za tento krok město sklízí od vesnic tvrdou kritiku. Starostové tvrdí, že Prostějov si řeší svoje problémy na úkor druhých, když Romům byty na vesnicích za určitých podmínek věnuje.

Čáslavské centrum pro postižené se otevře veřejnosti

Čáslavské centrum Marta pro děti a mládež s mentálním a kombinovaným postižením, které provozuje diakonie českobratrské církve evangelické, se v pátek na několik hodin otevře veřejnosti. Návštěvníci budou moci nahlédnout do učeben, dílen i pokojů, které jsou přechodným domovem pro téměř padesát postižených. Návštěvníci se budou moci také přesvědčit, jak diakonie použila peníze z loňské sbírky Dárek Modrého andílka. Vybralo se tehdy téměř 530.000 korun, za něž nakoupila vybavení, rehabilitační pomůcky nebo počítače. Sbírku chce diakonie uspořádat i letos a původně měl její výtěžek podpořit projekt rehabilitačního centra. Peníze ale bude zřejmě muset použít na financování centra. Letos totiž chybí na jeho provoz zhruba 400.000 korun. Je to důsledkem radikálního snížení provozních dotací nestátním neziskovým organizacím a zákonem daného růstu mezd pedagogických a zdravotnických pracovníků.

Ochranáři opravili u Národního parku Podyjí kapli kněžny Heleny

Ochranáři nechali v těchto dnech zrekonstruovat kapli kněžny Heleny, která stojí nedaleko Vranova nad Dyjí na Znojemsku, na hranici Národního parku Podyjí. Památka je u stezek, jimiž procházejí návštěvníci parku. Oprava stála asi 110.000 korun. Podle Zdeňka Tauše z Českého svazu ochránců přírody je cílem projektu vzbudit zájem veřejnosti i o tyto drobné stavby, které dotvářejí krajinu, a přesto se na ně často zapomíná. Opravenou kapli turisté najdou nedaleko zámku ve Vranově nad Dyjí. Do záchrany této památky se zapojili nejen ekologové a vedení národního parku, ale i podnikatelé. Kaple má nyní novou omítku a mříž proti zlodějům a vandalům. Ochranáři vytvořili již před čtyřmi lety program pro obnovu drobné sakrální architektury v pohraničí. V minulosti již ekologové opravili dvě kapličky nedaleko Havraníků na Znojemsku.

Z Chebu mizí černé skládky

Z Chebu za posledního půl roku zmizela většina smetišť. Podle chebských radních je tento trend jedním z pozitivních důsledků nového systému nakládání s odpady, na který město přešlo od 1. dubna. Od dubna každý z občanů trvale žijících v Chebu platí za odvoz odpadu paušálně 500 korun bez ohledu na počet odvezených popelnic. "Zřetelně ubylo černých skládek. Je také potřeba méně odpadových nádob, systém je efektivnější," řekl dnes novinářům chebský místostarosta Pavel Vanoušek. Obavy představitelů Chebu, že nový systém svozu a likvidace odpadů bude pro město výrazně ztrátový, se podle Vanouška nenaplnily. Za odvoz a likvidaci odpadu Cheb letos zaplatí 14,5 milionu korun, deset milionů naopak vybere na poplatcích od obyvatel. Město se snaží posílit i motivaci obyvatel k třídění odpadu. Radnice provádí osvětu v Radničních listech, distribuovaných do všech domácností. Vysvětluje v nichž větší nákladnost skládkování netříděného odpadu a stoupající finanční návratnost za odpad tříděný.

České rybářství letos vylovilo stejně jako loni 630 tun ryb

Rybáři letos vylovili 630 tun tržních ryb, na vánoční trh půjde 478 tun. Přibližně 95 procent z toho tvoří kapři. Rybáři ale s výlovem příliš spokojeni nejsou. Plánovali totiž výlov 660 tun. Kvůli srpnovým povodním se jim to ale nepodařilo. Českému rybářství podle ředitele společnosti Miroslava Dvořáka způsobily záplavy škody na rybnících a technickém zařízení za čtyři milióny korun. Na Vánoce ale prý bude ryb dostatek. Cena kaprů vzroste maximálně o pět až deset procent.

Pošta v Božím Daru bude opět rozesílat poštu od Ježíška

Pošta v krušnohorském Božím Daru bude letos opět rozesílat poštu od Ježíška. Poštmistrová v nejvýše položené středoevropské obci bude vánoční motiv na psaní razit od 9. do 24. prosince. Podle mluvčího České pošty Ladislava Vančury se letos na dopisech vánoční pošty zřejmě objeví razítko s motivem usměvavého zvonečku. Lidé, kteří chtějí svým dětem a blízkým zásilky s tímto razítkem poslat, musejí přání vložit do obálky a zaslat na adresu: Vánoční pošta, 362 62, Boží Dar. Přání uvnitř obálky musí obsahovat adresu, na kterou má být doručeno. Je také třeba, aby bylo řádně ofrankováno.

Česko-slovenský dokument o Wintonovi získal cenu Emmy

Česko-slovenský snímek slovenského režiséra a producenta Mateje Mináče Nicholas Winton - síla lidskosti, zachycující záchranu židovských dětí před nacisty, získal v noci na dnešek v New Yorku prestižní ocenění International Emmy Award v kategorii dokumentárních filmů. Snímek vznikl v koprodukci s Českou televizí, ale na cenu byl podle původu režiséra nominován za Slovenskou republiku. Dokument popisuje, jak britský makléř Nicholas Winton zachránil z Československa, čerstvě okupovaného v roce 1939 nacisty, přes 600 židovských dětí, když zorganizoval jejich odvoz do Velké Británie. "Je to neuvěřitelné, jsem ohromen, šťasten. Je to také poděkování Wintonovi. Doufám, že se film dostane do světa," řekl Mináč ČTK telefonicky krátce po úspěchu, který je prvním svého druhu pro Českou republiku nebo Slovensko v udílení International Emmy Awards. Touto cenou jsou odměňovány nejlepší snímky televizí z celého světa kromě USA v sedmi kategoriích. Emmy pro americkou televizní tvorbu byly uděleny již v září.

Matej Mináč se osudům Wintona věnuje už od poloviny 90. let a dnes oceněný dokument není jeho první prací na toto téma. V roce 1999 měl premiéru hraný film Všichni moji blízcí, který popisoval Wintonovu práci skrze osudy pražské židovské rodiny. Také tento film získal celou řadu zahraničních ocenění, mimo jiné dostal cenu diváků na Mezinárodním filmovém festivalu v americkém Palm Springs, obdobnou cenu si odvezl i z 11. ročníku židovského filmového festivalu ve Washingtonu.

Příběh Nicholase Wintona a více stovek jím zachráněných židovských dětí se na veřejnost dostal až po padesáti letech. Winton své tajemství neprozradil dlouhá léta ani vlastní ženě, ta na ně nicméně přišla koncem 80. let. V roce 1988 pak natočila britská televize BBC o Wintonovi dokument a on se ocitl ve studiu s těmi, které zachránil. Z tehdy natočených záběrů lze dodnes vycítit obrovské emoce a vděčnost zachráněných dětí.

Margita měl další úspěch s Janáčkem

Tenoristu Štefana Margitu čeká v příští sezóně první wagnerovská role. Nadále se také věnuje hudbě Leoše Janáčka. V Janáčkově opeře Její pastorkyňa, na jejímž nastudování se jako Laca už po světě podílel ve více než deseti různých inscenacích, zažil nyní v Německé opeře v někdejším západním Berlíně obrovský úspěch. "Třicet minut po skončení se stále aplaudovalo a my jsme se ještě pořád klaněli," uvedl Margita k nedělní premiéře opery, hrané ve světě pod názvem Jenufa. Dílo, uváděné v koprodukci s anglickým festivalem v Glyndebourne, nastudoval český exilový dirigent Jiří Kout. Janáčkovy opery Štefana Margitu čekají i nadále, zejména v souvislosti se 150. výročím skladatelova narození v roce 2004. Pěvec se objeví mimo jiné v Theatre Chatelet v Paříži, v Madridu bude zpívat v jeho Osudu. V příští sezóně by měl účinkovat v americkém městě Houston, kde má roli Kostelničky poprvé zpívat světoznámá sopranistka Catherine Malfitanová. V roce 2004 čeká Margitu Janáčkova Káťa Kabanová, a to po boku Magdaleny Kožené a s dirigentem Jiřím Bělohlávkem v Metropolitní opeře v New Yorku.

Renčovi Rebelové měli úspěch v Moskvě

Čtyři hudební filmy ze zemí visegrádské čtyřky se o uplynulém víkendu představily v Moskvě v rámci druhého Visegrádského filmového festivalu. Největší zájem podle diváckých ohlasů vzbudil snímek českého režiséra Filipa Renče Rebelové. Autor i jeho film byli přijati v moskevském Domě filmu mimořádně příznivě. Diváky zjevně zaujalo téma, kterým je příchod vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 a které je pro Rusy velmi citlivé. "Když se na plátně objevil ruský tank, v sále to zašumělo, řekl Renč. Film Rebelové obdržel v Rusku zhruba před rokem cenu Stříbrná střela na festivalu Podoby lásky. Ocenění tehdy byli herci Jan Révay a Zuzana Norisová jako nejlepší romantický pár. Kromě českého snímku se festivalu zúčastnil film Metro Janusze Józefowicze z Polska, Fontána pro Zuzanu Dušana Rapoše ze Slovenska a Slepí Pétéra Timara z Maďarska.

Krátce o počasí v České republice:

Zataženo s občasným deštěm, přes den ojediněle mlhy. Denní teploty 10 až 14 stupňů Celsia.

Autor: Eva Petržílková
spustit audio