Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

22-11-2002

Prezident Chirac Havlovi chválil organizaci summitu NATO

Slova uznání a chvály v souvislosti s průběhem a organizací pražského summitu NATO prý zněla z úst francouzského prezidenta Jacquesa Chiraka během schůzky s českým prezidentem Václavem Havlem. Prezident Chirac hovořil o summitu aliance s nadšením asi pět minut. Blahopřál Václavu Havlovi k tomu, jak se podařilo zvládnout jeho organizaci a program, což podle Chiraka ukazuje kulturní vyspělost českého národa. Prezidenti České republiky a Francie spolu podle mluvčího Špačka hovořili také o blížícím se summitu Evropské unie, který se v Kodani uskuteční 12. a 13. prosince. Na summitu by členské státy patnáctky měly definitivně uzavřít přístupová jednání s deseti kandidátskými zeměmi. Chirac byl jediným státníkem, s nímž se Havel během summitu NATO setkal zvlášť. Hovořili spolu také ve čtvrtek při večeři, když seděli u jednoho stolu. S francouzským prezidentem se Havel setkal zřejmě proto, že Francie hraje významnou roli v rozšíření EU. Ještě před zahájením summitu NATO přijal Havel na Pražském hradě také amerického prezidenta George Bushe a generálního tajemníka aliance George Robertsona.

Partnerství pro mír musí, podle Robertson, bojovat proti terorismu

Společný boj proti terorismu byl hlavním bodem projevu generálního tajemníka NATO George Robertsona na tiskové konferenci po zasedání hlav států a vlád 46 zemí sdružených v Euroatlantické radě partnerství. Robertson zdůraznil, že rada partnerství sice představuje různé zájmy svých členů, v boji proti terorismu však stojí jednotná. Na tiskové konferenci, která uzavírala dvoudenní summit NATO, zdůraznil Robertson, vrcholná schůzka byla velmi důležitá pro přeměnu a modernizaci aliance, jež hledá svou novou tvář. Závěr jeho tiskové konference narušili dva muži, kteří se označili za aktivisty Národní bolševické strany Ruska a kteří směrem ke generálnímu tajemníkovi hodili rajče. Oba výtržníky ihned eskortovala do zákulisí ochranka, jejíž příslušníci zároveň zaštítili šéfa aliance. Usmívající se Robertson se vzápětí po incidentu nechal na pódiu vyfotografovat s velkou skupinou pořadatelů summitu.

Václav Havel se omluvil Robertsonovi za incident v Kongresovém centru

Český prezident Václav Havel se omluvil v telefonickém rozhovoru generálnímu tajemníkovi NATO Georgu Robertsonovi za incident v Kongresovém centru při závěrečné tiskové konferenci summitu aliance. "Prezident je udiven tím, že bezpečnostní opatření, která on sám hodnotí jako nadbytečně velká, nedokázala zabránit takovému útoku," uvedl mluvčí Ladislav Špaček. George Robertson prezidentovu omluvu přijal se "skotským nadhledem", dodal Špaček v narážce na skotský původ šéfa NATO.

Muži, kteří zaútočili na Robertsona, riskovali podle ministra Grosse život

Muži, kteří v Kongresovém centru hodili na generálního tajemníka Severoatlantické aliance George Robertsona rajčata, riskovali podle ministra vnitra Stanislava Grosse život. Ochranka je mohla zlikvidovat. "Kdyby ochranka rozpoznala, že mají v ruce něco jiného, to byly okamžiky, kdy museli rozhodovat velmi bedlivě, jak zakročit," řekl novinářům Gross. Na otázku, jak je možné, že dva členové radikální Nacionálně bolševické strany Ruska dostali akreditace, Gross odpověděl: "Novinářské akreditace si dělal organizátor, tedy sekretariát NATO...my jsme novináře neprověřovali."

Muži se vydávali za novináře z Ukrajiny a Běloruska. Podle policejního prezidenta Jiřího Koláře na Robertsona na závěr tiskové konference nejprve zaútočili slovně. Poté na generálního tajemníka hodili rajčata a listiny. Po policejním zákroku byli odvezeni na policejní služebnu, kde s nimi policisté zahájili přestupkové řízení. Jeho výsledek Kolář nechtěl předjímat.

Rusko nevznáší námitky k rozšíření

Třemi koly rozhovorů s různými partnery pokračoval pražský summit Severoatlantické aliance. Největší pozornost se soustředila na první zasedání Rady NATO-Rusko, či spíše na to, co nebylo řečeno: účastníci této schůzky podle vlastních slov nehovořili o chystaném historicky nejrozsáhlejším rozšíření aliance, o němž se v Praze rozhodlo ve čtvrtek, a ruský ministr zahraničí Igor Ivanov nevyužil následného brífinku k žádným poznámkám namířeným proti tomuto kroku. V pražském Kongresovém centru se sešla také Komise NATO-Ukrajina a v rámci Euroatlantické rady partnerství jednali představitelé devatenácti aliančních zemí se zástupci 27 států zapojených do programu Partnerství pro mír. Ivanov a generální tajemník aliance George Robertson po rusko-aliančním zasedání shodně oznámili, že rozšíření NATO o sedm postkomunistických zemí, které alianci poprvé v historii přivede na území bývalého Sovětského svazu, nebylo předmětem pátečního jednání společné rady. Na dotaz novinářů, zda je třeba počítat s ruskou odvetnou akcí, Ivanov diplomaticky odvětil, že Moskva odpověď zváží až po prostudování čtvrtečního rozhodnutí summitu. Zároveň ale poznamenal, že Rusko si umí představit další spolupráci s rozšiřující se aliancí, pokud se ovšem NATO zbaví doktrín z dob studené války a pokud se transformuje na organizaci pro boj s novými hrozbami, jako je terorismus. Robertson schůzky s novináři využil k tomu, aby opakovaně zdůraznil, že aliance se nechce rozšiřovat na úkor ruských bezpečnostních zájmů. Ivanov s Robertsonem shodně upozornili na nebezpečí terorismu na příkladu nedávného útoku čečenských ozbrojenců v moskevském divadle; šéf NATO přitom nijak nezpochybnil zásah ruských bezpečnostních sil, při kterém zahynulo více než sto lidí. Vedle boje proti terorismu se Rada NATO-Rusko vyslovila i pro rozšíření spolupráce mimo jiné v oblasti krizového řízení, při obranné reformě, při řešení civilních krizí a při zábraně šíření zbraní hromadného ničení. Teroristické téma dominovalo i schůzce Euroatlantické rady partnerství, kde k jednomu stolu usedli zástupci 19 aliančních zemí a 27 zbývajících států, z nichž Slovensko, Slovinsko, Bulharsko, Rumunsko, Estonsko, Lotyšsko a Litva mají po čtvrtku perspektivu stát se v roce 2004 řádnými členy NATO. Schůzka Komise NATO-Ukrajina byla hořce okořeněna kauzou radarového systému Kolčuga, z jehož prodeje iráckému režimu Američané podezřívají Kyjev. Ministři zahraničí NATO vyjádřili v této souvislosti znepokojení, která se jejich ukrajinský protějšek snažil rozptýlit. Anatolij Zlenko však zároveň zdůraznil, že Kyjev nebude informovat o prodeji systému Kolčuga některým zemím.

Česká republika podporuje budoucí vstup Makedonie do NATO

Česká republika podporuje budoucí vstup Makedonie do NATO, ale zatím tato balkánská země není zralá na to, aby se členem severoatlantického svazku stala. Řekl to český ministr zahraničí Cyril Svoboda po jednání s makedonskou ministryní zahraničí Ilinkou Mitrevovou. Podle Svobody musí Makedonie přesvědčit, že její politický systém je stabilizovaný. "Severoatlantická aliance není jen vojenská organizace. To je politická organizace, která sdílí hodnoty, a tyto hodnoty musí být vlastní politickým systémům," uvedl Svoboda. Ocenil nicméně dosavadní makedonské úsilí. Český ministr zahraničí využil summit NATO také k jednáním o budoucím vstupu Česka do Evropské unie. O řeckém předsednictví EU, které začne v lednu, jednal se svým řeckým protějškem Jorgosem Papandreuem. Svoboda při jednání zdůraznil, že Česká republika chce být účastníkem mezivládní konference, která bude pojednávat o výsledcích jednání Konventu o budoucnosti EU. Svoboda se krátce sešel také s bulharským ministrem zahraničí Solomonem Pasim, jemuž pogratuloval k pozvání ke vstupu do NATO.

Neudělení víza Lukašenkovi je podle vedoucího běloruské delegace hanebné

Za hanebné označil vedoucí běloruské delegace na Euroatlantické radě partnerství rozhodnutí České republiky neudělit vízum běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi. "Rozhodnutí NATO upřít prezidentovi účast na summitu EAPC a české rozhodnutí neudělit mu vstupní vízum je hanebné," řekl běloruský velvyslanec při NATO Sergej Martinov, přičemž poznamenal, že k tomuto prohlášení ho instruoval sám Lukašenko. Dále pak žádal "jasnou a konkrétní" odpověď, čím je Bělorusko vůči NATO vinno. Odmítl tvrzení, že neudělení víza není zaměřeno proti běloruskému lidu. Vaše rozhodnutí je výrazem neúcty nejen vůči prezidentovi, ale i vůči běloruskému lidu, řekl Martinov. Opět varoval, že Evropa nebude schopna bez Minsku vyřešit otázku uprchlíků. Odmítl také tvrzení, že v Bělorusku jsou systematicky porušována lidská práva. Podle něj NATO jako organizace nemá mandát rozhodovat na základě vnitřních záležitostí jednotlivých zemí. Přesto všechno je však Bělorusko připraveno dále spolupracovat v rámci Euroatlantické radě partnerství a dokonce tuto spolupráci ještě zintenzívnit, uvedl Martinov.

Premiér Špidla jednal s evropskými kolegy o obchodních možnostech

Ekonomické aspekty rozšiřování Evropské unie probíral premiér Vladimír Špidla se svými protějšky z Nizozemska a Lucemburska, kteří přijeli do Prahy na summit Severoatlantické aliance. Při obědě s premiéry Rumunska, Bulharska a Slovinska se zajímal o možnosti spolupráce v oblasti letectví a jaderné energetiky. Novinářům později řekl, že například otevřel jednání o možnostech prodeje letounů L-159 do Rumunska. Zřejmě nejaktuálnějším problémem, na který Špidla se svými kolegy při rozhovorech narazil, byla dosud neuzavřená kapitola dopravy v jednáních o přistoupení k EU. S nizozemským premiérem Janem Peterem Balkenendem se domluvil na tom, že experti obou zemí se budou zabývat omezením českých dopravců podnikat na území Nizozemska. Takzvaná kabotáž je neuralgickým bodem kapitoly doprava. Zdá se, že Nizozemci jsou ochotní nechat na svém území pracovat české autodopravce ihned po vstupu Česka do unie. V pátek odpoledne čekalo premiéra setkání s kanadskou delegací. Naznačil, že jednání s premiérem Jeanem Chrétienem mělo odlehčenější ráz. Předsedové vlád se obsáhleji dotkli problému víz, které Kanada kvůli romské migraci zavedla pro občany České republiky před pěti lety.

Slovenský ministr Kukan poděkoval Česku za pomoc při cestě do NATO

Poděkování za českou pomoc a podporu Slovensku na jeho cestě do NATO vyjádřil slovenský ministr zahraničí Eduard Kukan. Slovensko nesmírně těší, že bylo do řad aliance pozváno právě v Praze, uvedl Kukan na setkání představitelů českého a slovenského národa, které se po skončení summitu NATO konalo v sídle Senátu. Předseda Senátu Petr Pithart uvedl, že pozvání do NATO je především zásluhou slovenských občanů i politiků. Atmosféru slavnostního setkání v Rytířském sále Valdštejnského paláce pomáhaly vykreslovat hudbou ve stylu 20. a 30. let soubory Bratislava Hot Serenades a jazzový Traditional Club. Herec Milan Lasica v roli moderátora a zpěváka na dvojjazyčné projevy Pitharta a Kukana bezprostředně poté zareagoval uvedením písně ve slovenštině a také v angličtině, "abyste i vy v Praze rozuměli". Společenského setkání se nakonec nezúčastnil ani slovenský prezident Rudolf Schuster, ani jeho český protějšek Václav Havel, který podle dostupných informací na setkání chyběl kvůli rozhovorům s představiteli Euroatlantické rady partnerství.

Čeští politici se shodují, že summit NATO nepřinesl překvapení

Většina českých politiků se shoduje, že dvoudenní pražský summit NATO nepřinesl žádný neočekávaný výsledek. Politici přivítali jak rozhodnutí aliance o jejím rozšíření, tak rozhodnutí o vzniku sil rychlého nasazení. Pouze komunisté si nemyslí, že by závěry jednání byly pro alianci a svět přínosem. Předseda sněmovního branného výboru Jan Vidím (ODS) řadí mezi největší úspěchy summitu přijetí rezoluce, která se týká Iráku. Aliance důrazně vyzvala Irák, aby okamžitě a bezpodmínečně splnil podmínky rezoluce Rady bezpečnosti OSN ohledně zbraní hromadného ničení. Vidím přivítal rozšíření NATO. Ocenil především přijetí Slovenska. Rozhodnutí přijatá v Praze byla očekávaná, míní předseda senátního zahraničního výboru Michael Žantovský (ODA). Nejsou proto podle něj zklamáním, ani překvapením. K výtkám francouzského prezidenta Jacquese Chiraca, že se na summitu nepodařilo dospět k dohodě mezi NATO a EU, Žantovský upozornil, že uzavření takové dohody nezávisí na alianci, ale na vyřešení rozpaků unie kolem vstupu Turecka do jejích řad. Předseda sněmovního zahraničního výboru Vladimír Laštůvka (ČSSD) poznamenal ke vzniku sil rychlého nasazení, že teď bude záležet na tom, jaký bude statut jednotek, jejich nasazování a další věci. Místopředsedkyni sněmovního branného výboru Vlastu Parkanovou (KDU-ČSL) potěšilo zejména rozšíření aliance o sedm postkomunistických zemí včetně Slovenska. Předseda poslanců Unie svobody-DEU Karel Kühnl vyzdvihl především rozhodnutí o vytvoření jednotky rychlého nasazení. Její příslušníci mají zasahovat i mimo Evropu a Severní Ameriku. Místopředseda Poslanecké sněmovny za KSČM Vojtěch Filip k výsledkům summitu řekl, že se nestalo nic neočekávaného. Nemyslí si, že by přispěly k míru a bezpečnosti ve světě.

Prezident Havel si myslí, že bezpečnostní opatření byla možná nadbytečná

Prezident Václav Havel si myslí, že míra zajištění bezpečnosti pražského summitu NATO byla možná až nadbytečná. Havel to řekl Českému rozhlasu. Podobný názor vyjádřili také anarchisté, komunisté a občanské právní hlídky. Havel si také myslí, že občané Prahy v době konání summitu vyklidili hlavní město "v míře až nadbytečné". "Až z toho někteří státníci byli trošičku nervózní, jak to, že nikde nejsou žádní lidé a proč tady stojí jen tanky," prohlásil prezident. Anarchisté a občanské právní hlídky tvrdí, že policie přecenila počet odpůrců summitu NATO. Někteří si myslí, že tak učinila dokonce úmyslně, aby mohla ospravedlnit zvýšené náklady na vybavení bezpečnostních složek. Demonstrace proti politice NATO se odehrály bez konfliktů a střetů a zúčastnily se jich jen stovky lidí. Většina politiků soudí, že přípravy policie na dosud nejpřísněji hlídanou akci v zemi odpovídaly situaci a rizikům. Nyní, kdy jsou protesty zatím klidné, se vynoří kritici a pochybovači - je to ale lepší, než kdyby se přípravy podcenily, soudí poslanci a senátoři. Ulice hlavního města byly ve čtvrtek a pátek oproti jiným dnům poloprázdné. Důvodem byla obava lidí, že odpůrci summitu rozpoutají v ulicích ostré střety podobné těm, jaké se odehrály před dvěma roky při pražském zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.

Zajištění summitu může zvýšit prestiž Česka v rámci NATO

Silný důraz na bezpečnostní opatření, která zajišťují klidný průběh pražského summitu NATO, může podle politologů přispět ke zvýšení prestiže České republiky v očích jejích aliančních partnerů. Přestože experti nepochybují o tom, že opatření představují pro státní pokladnu nezanedbatelnou zátěž, shodují se, že nejsou přehnané. "Česká republika se zachovala dobře. Dala alianci signál, že je schopna podobné věci uřídit a uspořádat," zhodnotila dosavadní průběh summitu politoložka Markéta Pitrová. Nemyslí si ale, že by si tím země napravila pověst člena, který v rámci aliance neposkytuje dostatečné vojenské kapacity." Podle jejího kolegy Zdeňka Zbořila chtělo Česko zřejmě ukázat, že se dovede s organizací podobných setkání vypořádat lépe než některé jiné členské země.

Protest anarchistů skončil bez incidentů

Bez jakýchkoliv incidentů skončila v pátek před 16:00 protestní akce asi 150 levicových aktivistů na pražském náměstí Míru. Desítky připravených policistů nemusely zasahovat, demonstraci jen sledovaly a usměrňovaly dopravu v centru města. Organizátor shromáždění Ondřej Slačálek na závěr popřál delegátům summitu NATO, aby se jim poté, co se v české metropoli dobře najedli, dobře trávilo a aby se jim ještě hůře vedly "imperialistické války". Českým policistům pak doporučil, aby si příště našli našli jiný kompars, než jsou anarchisté, jako záminku pro zpřísnění zákonů. Po oficiálním rozpuštění akce zůstaly na náměstí Míru hloučky diskutujících lidí. Průvod anarchistů se asi v 15:00 vydal z náměstí a po čtvrthodině dorazil před policejní zátaras na Nuselském mostě. Účastníci pochodu před policisty donesli papírovou maketu tanku se zauzlovanou hlavní jako dar ministru vnitra Stanislavu Grossovi a policejnímu prezidentu Jiřímu Kolářovi. Vyčítají jim, že bezpečnostní opatření zbytečně a možná úmyslně zveličili. Cestou tam i zpátky levicoví radikálové provolávali hesla proti válce, NATO a kapitalismu.

Na demonstraci Národní strany proti NATO přišla jen hrstka lidí

Jen několik lidí přišlo v pátek odpoledne na Staroměstské náměstí, kde Národní strana demonstrovala proti pražskému summitu NATO a členství České republiky v alianci. Protestní akci pravicových extremistů přihlížely desítky novinářů a z povzdálí policejní hlídky. Pražané o ni nejevili zájem. Předseda strany Pavel Sedláček v projevu napadl prezidenta Václava Havla a české nabídky vojenské spolupráce v alianci. Každá země musí být schopna ubránit svou suverenitu sama, řekl. Organizátoři rozvinuli před pomníkem Jana Husa transparent s nápisem Národní strana a vztyčili dvě české vlajky. Střídali se u mikrofonu a v projevech brojili proti globalizaci, NATO a proti Mezinárodnímu měnovému fondu.

Bezpečnostní opatření kvůli summitu se chýlí ke konci

Přísná bezpečnostní opatření provázející pražský summit Severoatlantické aliance se chýlí ke konci. "Zvolená taktika byla úspěšná," řekl na tiskové konferenci ministr vnitra Stanislav Gross. Poděkoval obyvatelům a návštěvníkům Prahy za trpělivost a policistům za práci. Posily z krajů podle něj Prahu začnou opouštět v sobotu ráno. Spolu s policejním prezidentem Jiřím Kolářem odmítli, že by byla bezpečnostní opatření předimenzována kvůli špatným informačním zdrojům. Policie se chystala na 12.000 demonstrantů, kteří měli podle jejích odhadů přijet do Prahy protestovat proti NATO. Nakonec jich v ulicích bylo asi kolem tisícovky. Kolář uvedl, že logistika se nezačala chystat před měsícem, kdy se objevily odhadované počty, ale již před dvěma lety po zasedání světových finančníků. Tehdy v Praze protestovalo 12.000 lidí. Příprava bezpečnostních opatření podle něj vyšla daňové poplatníky na 620 miliónů korun. Z toho 360 miliónů korun padlo na materiálně-technické vybavení, 240 miliónů na mzdy a 20 miliónů na provoz. Upozornil, že zejména v případě technického vybavení nejde o jednorázové investice. V Praze bylo nasazeno 12.000 policistů.

Robertson a Havlová předali ceny, NATO chválí i Mach s Šebestovou

Zhruba 40 školáků od šesti do 15 let z rukou generálního tajemníka NATO George Robertsona a prezidentovy manželky Dagmar Havlové převzalo v pátek ceny za svá výtvarná díla na téma svět v bezpečí. Organizátoři do akce v pražském Černínském paláci zaangažovali i kreslené postavičky Macha a Šebestovou. Večerníčkoví hrdinové ve speciálním krátkém díle děti ujistili, že NATO je ochrání i před výtržníky Horáčkem a Pažoutem. Předání cen předcházelo krátké organizační poučení, při němž se mladí výtvarníci dozvěděli, jak se vše odehraje, kdo jim ceny předá a že si s Robertsonem "potřesou ručičkami". Čekání na něj jim krátil dětský pěvecký sbor Stonožka. Výtvarnou soutěž uspořádaly Kancelář pro přípravu summitu NATO a pražská Základní umělecká škola Biskupská jako jednu z doprovodných akcí aliančního jednání. Nejlepší díla organizátoři použili při tvorbě pohlednic připomínajících pražský summit. Soutěže se zúčastnily školy nejen z České republiky, ale i z dalších zemí - kandidátských nebo čerstvě přizvaných do NATO. Za tyto státy ceny pro děti převzali velvyslanci příslušné země. Mezi dárky pro vítěze byly třeba hry puzzle a scrabble. K dětem krátce promluvila Dagmar Havlová, která jim i jejich vrstevníkům v celém světě popřála právě život v bezpečí. Předávání cen se zúčastnili mimo jiné také ministr zahraničí Cyril Svoboda, ministr obrany Jaroslav Tvrdík a zmocněnec pro přípravu aliančního summitu Alexandr Vondra.

A ještě krátce o počasí na území České republiky.

Bude oblačno až zataženo a místy déšť nebo přeháňky. Nejvyšší teploty 6 až 10 stupňů. Teplota vzduchu v nadmořské výšce 1000 metrů 3 stupně.

22-11-2002