Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

14-11-2002

O vstupu do Evropské unie rozhodnou Češi v referendu

O vstupu do Evropské unie rozhodnou Češi v referendu, které se bude konat pravděpodobně v polovině června příštího roku. Senát podle očekávání jednomyslně schválil návrh ústavního zákona, který stanoví pravidla plebiscitu o začlenění země do unie. Lidé budou v referendu odpovídat na otázku: "Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle Smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie?". Pro přistoupení bude třeba souhlas nadpoloviční většiny hlasujících. Rozhodnutí je historické, neboť český parlament poprvé svou pravomoc rozhodovat o osudu země přenesl na voliče, jak připomněl i místopředseda ústavně-právního výboru Jaroslav Šula. Radost senátorů byla o to větší, že zákon o referendu byl vypracován v Senátu. Zákon, který je pátou přijatou změnou Ústavy, podpořilo všech 67 přítomných senátorů. Normu musí ještě podepsat prezident Václav Havel, podle Ústavy ji nemůže vetovat. Zákon nabyde účinnosti 1. března 2003.

České nebe budou při summitu NATO chránit i americké stíhačky

České nebe budou příští týden střežit i americké stíhačky. Pomohou zajistit bezpečnost účastníků summitu NATO v Praze, který se bude konat 21. a 22. listopadu. Americkou leteckou pomoc umožňuje vládní návrh zákona, který schválil Senát ve zkráceném jednání. Souhlas dalo 68 ze 71 přítomných senátorů. Vlastní zákon o americké pomoci při ochraně českého vzdušného prostoru podpořilo 67 ze 71 přítomných. Vláda zákon předložila parlamentu na poslední chvíli; i když normu připravovala už od března, až počátkem listopadu dal Washington politický souhlas s tímto ojedinělým způsobem nasazení amerických vojáků. Zákon, který umožňuje působení cizích vojsk na území České republiky, podepsal i prezident Václav Havel. Prezident, který se kvůli zákonu vrátil z dovolené na Kanárských ostrovech, přijel na Pražský hrad přímo z letiště. "Vzhledem k tomu, že několikahodinová lhůta, kterou měl prezident pro podpis k dispozici, neumožňovala jiné nesporné řešení, a vzhledem k tomu, že prezident má mimořádný zájem na úspěšném průběhu summitu, ke kterému přispívá i tento zákon, vrátil se prezident ve čtvrtek odpoledne z ozdravného pobytu na ostrově Grand Canaria a zůstává v České republice," řekl Havlův mluvčí Ladislav Špaček. Aby mohl zákon začít platit, musí ještě do čtvrteční půlnoci vyjít ve sbírce zákonů. První američtí vojáci se chystají přijet do České republiky již v pátek.

Vláda bude příští týden ostře střežena

Vláda bude příští týden, kdy bude v Praze vrcholný summit NATO, přísně střežena. Posílena bude policejní ostraha, nikdo cizí nebude do budovy smět a policie bude přísněji kontrolovat i vládní úředníky při příchodu do Strakovy akademie, řekla mluvčí kabinetu Anna Stárková. Výjimkou budou pouze novináři, kteří přijdou v 16:00 na tiskovou konferenci po zasedání vlády, která se sejde v pondělí. Tiskové oddělení Úřadu vlády již rozeslalo pokyny, jimiž se musejí redakce i novináři řídit. Kvůli bezpečnosti se před zasedáním ministrů neuskuteční fototermín. Každý žurnalista se musí při příchodu prokázat nejen průkazem novináře jako dosud, ale navíc ještě občanskou legitimací. Redakce, jejichž štáby či redaktoři přijíždějí ke Strakové akademii kvůli nakládání a vykládání techniky v automobilech, musejí nahlásit do pátku 15. listopadu 12:00 státní poznávací značky. Poslední podobná opatření byla ve vládní budově zavedena loni 11. září po teroristických útocích na Spojené státy.

V Kongresovém centru pracují experti NBÚ, pak nastoupí policie

Experti Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) začali prověřovat bezpečnost Kongresového centra, kde se za týden uskuteční summit Severoatlantické aliance. NBÚ nemá na starosti jen bezpečnostní prověrky osob, ale také certifikaci informačních systémů a zabezpečovacích zařízení. Od počátku příštího týdne převezme ostrahu Kongresového centra policie. Už nyní pyrotechnici kontrolují všechna auta s nákladem vjíždějící do podzemních garáží Kongresového centra. Poté prohlédnou policejní pyrotechnici také budovu. Po ukončení prohlídek bude Policie ČR garantem, že tento objekt je relativně bezpečný, řekl ve středu policejní prezident Jiří Kolář v rozhovoru na internetovém serveru Lidovky. Kongresové centrum, v němž se summit 21. a 22. listopadu uskuteční, bude jednou z nejstřeženějších budov ve městě. Kolem centra vznikne bezpečnostní zóna, do níž budou mít přístup jen místní obyvatelé. Vozidla tam nebudou moci projíždět ani stát. Do uzavřené zóny nebude moci vjet ani sanitka civilní záchranné služby. Lékařskou pomoc pro účastníky summitu bude zajišťovat armáda. Uzavřena bude také část magistrály a metro nebude zastavovat ve stanici Vyšehrad.

Policie nepoužije proti demonstrantům nervové paralyzéry

Zásahové jednotky policie nejsou vybaveny nervově paralyzujícími prostředky. Proti případným agresívním demonstrantům mohou zasáhnout pouze dráždivými slzotvornými látkami netoxického charakteru. Příslušník zásahové jednotky má u sebe ruční vrhač, kterým aplikuje slzotvornou látku do davu. Dráždivá látka v něm je nejmodernější sloučenina, která se ve světě pro tyto účely používá. Zasahujícím policistům nijak neublíží, protože jsou oděni v protipožárním a protichemické ochranném obleku. Mezi donucovacími prostředky, které má policie k dispozici, je také výbuška, která způsobuje pyrotechnický efekt vedoucí k zastrašení demonstrantů. I ona může být kombinována se slzotvornou látkou. Dále mají policisté pouta a tonfy. Česká policie na rozdíl třeba od francouzské nemůže proti radikálům použít gumové projektily. Ty patří mezi takzvané zbraně se zastavujícím účinkem.

Nechte Lukašenka přijet do Prahy, požadují anarchisté s komunisty

Severoatlantická aliance ani Česká republika by neměly bránit běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi v účasti na pražském zasedání NATO. Myslí si to někteří účastníci diskuse o budoucí úloze aliance, která se konala na Pražském hradě. Zároveň s vrcholnou schůzkou NATO bude v Praze jednat Euroatlantická rada partnerství, jíž je Bělorusko členem. Brusel a Praha ale Lukašenka na summitu nechtějí, protože jim vadí jeho autokratický způsob vlády a potlačování lidských práv. "Lukašenko nemá v Praze co dělat," myslí si naopak někdejší vládní zmocněnec pro lidská práva Petr Uhl. V Bělorusku se podle něj situace v oblasti lidských práv jenom zhoršuje. Ředitel Ústavu mezinárodních vztahů, politolog Jiří Šedivý, je přesvědčen, že na pražský summit by neměl být pozván ani ukrajinský prezident Leonid Kučma. Podle britského odborníka na bezpečnostní politiku a poradce generálního tajemníka NATO pro střední a východní Evropu Chrise Donnellyho neleží řešení problému s účastí Lukašenka na summitu NATO jen na Česku. Někdejší americký velvyslance v Praze John Shattuck si myslí, že pokud by Lukašenko nebyl na summit pozván, dostala by tím jeho vláda jasné upozornění poukazující na porušování lidských práv. Diplomaté z NATO dávají najevo, že si nepřejí, aby Lukašenko na summit aliance jezdil.

Lukašenko obviňuje Havla a Moskvu, že se nemůže dostat do Prahy

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko obvinil Moskvu z toho, že ho nechala na holičkách při jeho snaze dostat se do Prahy. Běloruský ministr zahraničí Michail Chvostov zároveň nařkl českého prezidenta Václava Havla, že to byl on, kdo poručil přijmout rozhodnutí o nevhodnosti účasti delegace Běloruska v čele s Lukašenkem na pražském summitu NATO. Chvostov prohlásil, že rozhodnutí "přijaté na úrovni Rady NATO o nevhodnosti účasti delegace Běloruska v čele s prezidentem" Alexandrem Lukašenkem neodpovídá současným podmínkám evropské reality a zachování regionální evropské a mezinárodní bezpečnosti. Obvinil zároveň českého prezidenta Václava Havla, že to byl on, "kdo poručil přijmout toto rozhodnutí", a řekl, že chápe svého kolegu - ministra zahraničí Cyrila Svobodu.

Bělorusko pohrozilo České republice přerušením diplomatických styků

Bělorusko pohrozilo České republice přerušením diplomatických styků, pokud Praha odmítne vydat vstupní vízum prezidentu Alexandru Lukašenkovi na summit NATO. Uvedl to na tiskové konferenci v Minsku běloruský ministr zahraničí Michail Chvostov. České ministerstvo zahraničí v první reakci uvedlo, že toto prohlášení vnímá jako další z běloruských hrozeb. Mluvčí českého ministerstva zahraničí Karel Borůvka řekl, že české úřady o udělení či neudělení víza zatím nerozhodly. Šéf české diplomacie Cyril Svoboda ale ve čtvrtek ráno naznačil, že Lukašenko vízum zřejmě nedostane. Běloruský prezident, kterého Západ kritizuje za autokratický způsob vlády, porušování lidských práv a údajné zfalšování voleb, prohlásil, že se chce zúčastnit jednání partnerů NATO, které se má uskutečnit druhý den summitu. Lukašenko ve středu pohrozil podle internetové stránky Belarus Online velmi tvrdou reakcí, když Česko nedá jemu a běloruské delegaci vstupní vízum. Nečekaně přitom požádal o podporu ruskou vládu a pohrozil, že jestli Evropa nebude Bělorusku platit, přestane bránit nelegální migraci a transportu drog přes své území. Běloruský prezident vyslovil názor, že Evropané jednou "sami přijdou, a nejen přijdou, oni se připlazí a budou prosit Bělorusko o pomoc a spolupráci v boji s obchodem s drogami a nelegální migrací". Uvedl, že k tomu, aby jel na summit NATO do Prahy, nepotřebuje žádné pozvání ani povolení od Američanů. Poslední prohlášení ze strany USA, že je na summitu nežádoucí, podle mínění Lukašenka inspirovala běloruská opozice. Běloruský prezident dále řekl, že v Praze ho nechtějí vidět ne Evropané, ale Amerika, protože se bojí uslyšet pravdu. Potvrdil, že jako v minulosti je "kategoricky proti rozšíření NATO na východ, protože aliance se snaží rozmístit svůj arzenál na běloruské a ukrajinské hranici".

Po zamítnutí víza by ho Lukašenko nedostal asi ani na letišti

Pokud by běloruský prezident Alexandr Lukašenko nedostal vízum pro vstup do Česka, neuspěl by zřejmě ani v případě, že by přiletěl do Prahy a druhou žádost o vízum podal přímo na pražském letišti. Teoretickou možnost podání žádosti ještě na letišti v Praze připustil ministr zahraničí Cyril Svoboda. Podle něj zřejmě Lukašenko vízum pro účast na summitu NATO nedostane. Praha by Lukašenkovi, pokud by nedostal vízum už po své první žádosti, stěží povolovala i přelet českého území pro jeho speciál, řekl mluvčí ministerstva zahraničí Karel Borůvka. Podle něj se o vízu pro Lukašenka rozhodne zřejmě v pondělí. Teoreticky, i když je to nepravděpodobné, neboť hlavy států na zahraniční cesty létají speciály, by Lukašenko mohl pro cestu do Prahy použít i pravidelnou leteckou linku. To by české povolení k přeletu nepotřeboval. Ministerstvo dává najevo, že pokud by vízum nedostal napoprvé, těžko by uspěl napodruhé i při této variantě. Člověka, který nemá nezbytné vízum, cizinecká policie nepustí do vnitrozemí. Pro přelet svého speciálu by kritizovaný diktátor potřeboval povolení zřejmě i jiných zemí, například Polska či Slovenska. Rozhodování by mohlo české diplomacii usnadnit chystané usnesení EU zařadit Lukašenka a lidi jemu blízké na seznam osob, kterým členské státy EU nemají udělovat víza. Jeho formulací se v zabývá EU a ministři zahraničí jej mají schválit počátkem příštího týdne.

Čeští policisté nevpustili do Česka z Rakouska 15 lidí

Česká pohraniční policie nevpustila na české území z Rakouska již 15 lidí kvůli podezření, že chtějí demonstrovat proti summitu NATO v Praze. S odvoláním na rakouskou policii o tom na internetu informovali odpůrci Severoatlantické aliance; rakouská policie to ale na dotaz ČTK odmítla potvrdit s tím, že počty lidí vrácených do Rakouska neeviduje. Podle slovenských úřadů bylo od slovensko-české hranice vráceno pět osob. Naproti tomu v Německu či Polsku nejsou informace o případech odepření vstupu do České republiky.

Ministr Tvrdík podpořil kuvajtskou nabídku hradit pobyt české jednotky

Česká protichemická jednotka možná v příštím roce zůstane v Kuvajtu v plném počtu. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík v senátní rozpravě potvrdil, že Kuvajťané chtějí zaplatit pobyt větší části jednotky. Češi by pak v této zemi vycvičili obdobnou kuvajtskou jednotku. Tvrdík řekl, že je to šance, které by republika měla využít. Myslí si, že by to mohlo znamenat "průlom do tohoto regionu". Senát velkou většinou hlasů a zcela hladce schválil vládní návrh, který umožní prodloužit pobyt různých českých vojenských jednotek na zahraničních misích. Například polní nemocnice by měla v Afghánistánu působit do konce letošního roku. Od počátku roku by pak měl pracovat v Afghánistánu v rámci mezinárodní nemocnice dvacetičlenný lékařský tým. Lékaři by měli v zemi zůstat rok, vystřídají se po půl roce. Jednotka bude v Kuvajtu v rámci operace Trvalá svoboda působit do konce roku 2003. Kabinet zatím počítal s tím, že ze zhruba 250 vojáků nechá v tomto arabském státě od dubna jen asi 70 lidí a techniku. Zbytek jednotky, tedy asi 200 vojáků, by byl v pohotovosti připraven v Česku. Do Kuvajtu by se v případě potřeby přesunuli do 48 hodin. Kuvajtská nabídka to ale může změnit. Tvrdík v projevu k senátorům rovněž potvrdil, že od příštího roku by mohla v rámci operace Trvalá svoboda v Afghánistánu působit i česká jednotka speciálních sil o počtu přibližně 120 vojáků. Nejprve by to ale musel schválit parlament.

Žádosti o azyl budou od příštího roku přezkoumávat krajské soudy

Neúspěšní žadatelé o azyl v České republice se od ledna budou moci obracet na krajské soudy a žádat je, aby se zabývaly jejich problémy se získáním azylu. Předpokládá to vládní návrh novely azylového zákona, který podpořil Senát. Nyní předlohu posoudí ještě prezident. Novela počítá s tím, že pokud žadatelé neuspějí ani u krajského soudu, mohou se obrátit na Nejvyšší správní soud, který začne od 1. ledna roku 2003 pracovat v Brně. Takový postup má Nejvyššímu správnímu soudu odlehčit. Počátkem příštího roku na něj totiž přejdou všechny nedokončené věci, jež spadají do oblasti správního soudnictví a dosud je řešily vrchní soudy. U pražského vrchního soudu jich má být do konce roku pět tisíc. Letos do října požádalo o azyl v České republice téměř 6400 lidí, uspělo jich 49. Loni o azyl požádalo přes 18.000 lidí, což bylo dvakrát více než v roce předchozím. Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti Pavel Rychetský v rozpravě řekl, že český stát se už ze země, kterou se uprchlíci snaží jen projet, stal zemí cílovou. Z republiky však někteří její občané naopak odcházejí, o azyl v zahraničí žádají hlavně Romové. Horní komora novelu podpořila tím, že vyjádřila vůli se jí nezabývat. Pro bylo 34 z 58 přítomných senátorů.

V říjnu by pro členství Česka v EU hlasovalo 47 procent

Dosud největší podporu vstupu České republiky do Evropské unie zaznamenalo v říjnu mezi občany Centrum pro výzkum veřejného mínění. Pro začlenění by hlasovalo 47 procent dotázaných. Češi budou o vstupu do EU rozhodovat v referendu v polovině června příštího roku. Veřejnost v ostatních kandidátských zemích by většinou hlasovala pro vstup do unie, vyplynulo ze studie, kterou zveřejnila společnost TNS Factum.

Ministryně Součková pomůže nemocnicím z peněz zanikajících okresních úřadů

Ministryně zdravotnictví Marie Součková pomůže okresním nemocnicím z peněz, které mají okresní úřady na své zrušení. Řekla, že Asociaci velkodistributorů léčiv nabídne 60 miliónů na rychlou úhradu dluhu. Ten činí u 30 nemocnic, jež přejdou od ledna do správy krajů, 320 miliónů. Firmy tak hned dostanou pětinu a na zbytek uzavřou s nemocnicemi splátkové kalendáře. "Je to výpomoc, než si ostatní úhradu dohodnou," komentovala částku ministryně. Zdůraznila, že to nebude půjčka, ale řešení výjimečné situace. O uvolnění 60 miliónů požádá Součková vládu. Ministryně se nezabývá ostatními dluhy nemocnic, řeší nyní pouze léky. Kraje už dříve daly najevo, že o zadlužené nemocnice nestojí a že převezmou tato zařízení pouze bez dluhů. Podle Součkové se to vyřeší v rámci zákona o převodu majetku, podobně to bylo s převodem škol na kraje. Pokud se kraj rozhodne, že majetek je nadbytečný a bude chtít nemocnici prodat, bude se k tomu vyjadřovat v první řadě ministerstvo zdravotnictví," upozornila s tím, že kraj nemůže vyhlásit konkurs a dané zařízení zrušit.

Evropští demokraté se obávají, že kontrolní výbor povede komunista

Evropští demokraté navrhnou svého kandidáta do funkce placeného předsedy kontrolního výboru pražského zastupitelstva. Jeho jméno zatím není známo, teprve o něm rozhodne zastupitelský klub. Lídr Evropských demokratů Jan Kasl se však obává toho, že v čele výboru, který tradičně vede zástupce opozice, stane komunista. Novinářům řekl, že ODS, která bude v Praze vládnout s ČSSD, to už komunistům navrhla a jedná s nimi. "Není to pravda. Nikdo o tom nikdy s komunisty nejednal," reagoval místopředseda pražské ODS Radovat Šteiner. Koaliční smlouva mezi občanskými a sociálními demokraty pouze uvádí, že tato funkce připadne opozici, řekl. Pokud se opozice dohodne na kandidátovi, bude zvolen. "My to za opozici řešit nebudeme," poznamenal. Evropští demokraté budou o funkci předsedy kontrolního výboru usilovat. "Skutečnou opozicí se cítíme být pouze my," zdůraznil Kasl. Do křesel placených předsedů dalších dvou výborů, finančního a zřejmě infrastruktury, zasednou sociální demokraté. Nominovali Jiřího Štrofa a Lubomíra Habrnála. V uplynulém volebním období patřila pozice předsedy finančního výboru ODS. V jedenáctičlenné radě bude sedm představitelů ODS a čtyři za ČSSD, primátorem bude lídr občanských demokratů Pavel Bém. Člen Evropských demokratů Jiří Witzany pochybuje, že by se za tohoto stavu mohla radnice více otevřít veřejnosti, aby byla její činnost průhledná. Rozdělení míst v radě podle něj naznačuje, že ji nebude řídit Bém, ale spíše předseda pražské ODS Jan Bürgermeister. S ním vedl Kasl, ještě jako člen ODS, ostré spory.

Úřady stále řeší objízdné trasy kvůli uzavírce na D8

Příslušné instituce dosud definitivně neurčily objízdné trasy kvůli uzavírce části dálnice D8 u Nové Vsi na Mělnicku. Největší komplikace působí těžké automobily. Neúměrně zatěžují okolní silnice druhé třídy, které záplavy poškodily stejně jako některé mosty na objízdných trasách. Dálnice je obousměrně uzavřena mezi devátým a osmnáctým kilometrem již od úterního večera kvůli prasklinám v dálničním mostě. Objízdné trasy pro vozy s nižší tonáží vedou po takzvané staré teplické silnici přes Veltrusy. Slabým místem na této trase je veltruský most, který poškodila velká voda a nesmějí přes něj jezdit kamióny. Další slabinou je mostek u Ouholic nedaleko dálnice, na který nesmějí vjíždět vozy s tonáží nad deset tun. Policie proto těžší vozy na tuto komunikaci nevpouští.

A ještě krátce o počasí na území České republiky.

Bude polojasno až oblačno a ojediněle déšť nebo mrholení. Nejvyšší teploty 11 až 15 stupňů, při déletrvající mlze a nízké oblačnosti jen okolo 8 stupňů Celsia.

14-11-2002