Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

12-11-2002

Tři mladíci, kteří napadli Romy, dostali podmíněné tresty

S podmíněnými tresty na dolní hranici trestní sazby od Okresního soudu v Chebu odešli tři mladíci, kteří čelili obžalobě z rasově motivovaných trestných činů proti Romům. Františka Cibulku a Ladislava Potužáka soud odsoudil k podmíněnému trestu dvanácti měsíců s odkladem na dva roky. Zdeňka Demjanoviče, kterému v době spáchání činu bylo 17 let, soud odsoudil k osmi měsícům podmíněně s odkladem na 18 měsíců. Mladíci loni v červenci vnikli násilím do bytu romské rodiny v Aši a vykřikovali nacistická hesla.

Soud Cibulku, Potužáka a Demjanoviče uznal vinnými z výtržnictví a porušování domovní svobody. Důkazy předložené obžalobou naopak podle soudce Zdeňka Johanna nestačili na prokázání trestného činu podpory a propagací hnutí směřujících k potlačení svobod občanů. Vzhledem k tomu, že mladíci ale hajlovali a vykřikovali nacistický pozdravy "Sieg hail" dopustili se podle soudce jiného trestného činu, jehož podstatou je veřejné projevování sympatií k fašismu a podobným hnutím.

Soudce Johann při objasňování rozsudku uvedl, že trestný čin podpory a propagace hnutí k směřujících potlačení svobod občanů se vztahuje spíše na aktivní šíření myšlenek takovýchto hnutí, vydávání tiskovin a pořádání shromáždění.

Klaus varoval Slováky před přehnanými nadějemi ze vstupu do EU

Před přílišnými nadějemi z nadcházejícího "formálního" vstupu České republiky a Slovenska do Evropské unie, jakož i před další unifikací kontinentu varoval předseda ODS Václav Klaus v přednášce pro diskusní klub bratislavského listu Hospodárske noviny.

"Apriorní očekávání jsou velmi často naprostou smyšlenkou jak na straně kritiků, tak i apologetů rozšíření," soudí Klaus. Železná opona sice padla před 13 lety, ale "psychologická železná opona" přetrvává, heslo "Zpět do Evropy" se přeměnilo v "Kupředu do EU". Nezměnil se jen slogan, ale i celý projekt a před střední Evropou nestojí otázka účasti na otevření se Evropy, ale zda se stát součástí "superstátu".

Záhodno je podle Klause odlišit i "integraci do Evropy" od pouhého "formálního členství v EU", od něhož lidé čekají více, než se stane. "Den D bude relativně velmi nevýznamným momentem," předvídá a očekává pár slavnostních projevů, vyvěšení vlajek a fanfáry, ale "nic podstatného se v našich životech nestane".

Český politik je přesvědčen, že drtivá většina integrace se už odehrála v podobě liberalizace na počátku 90. let, takže ke dni vstupu do unie zbývá jen "relativně malá ploška". Navíc debata o vstupu se mylně zaměřuje na poměrně okrajové finanční transfery, ale opomíjí se otázka skutečných přínosů a nákladů integrace, které závisejí na liberalizaci a přizpůsobení legislativy. Za evidentní rovněž považuje, že ČR - podobně jako Slovinsko, Kypr či Malta - nejprve bude na členství, zpočátku navíc neúplné, doplácet.

"Mám velmi smutný pocit, že všichni strašně rádi mluví pouze o výnosech (členství), a nikdo o nákladech. Ale každá mince má dvě strany," poznamenal a varoval, že "náklady neplného členství jsou pro nás větší než náklady plného členství".

Předseda ODS rovněž poukázal na postupnou unifikaci od Evropského hospodářského společenství přes Evropská společenství a Evropskou unii až k nynější Evropské měnové unii (EMU) a příští unii fiskální a možná i politické. Současně tak vyvstává otázka, do jaké fáze přistoupí ČR a SR, absolvující při dělení federace opačný proces. Za "naprostou bláhovost" by ovšem pokládal vstup do EMU ještě dříve, než budou zrušena sedmiletá přechodná období pro volný pohyb pracovních sil.

"Nikdo nezpochybňuje celkové přínosy evropské integrace, ale začíná vážná debata, jaké jsou mezní výnosy dalších evropských integračních a unifikačních kroků. Mám obavu, že mohou výrazně zaostávat za náklady," zdůraznil Klaus.

Úterní přednášce předcházela ještě večeře s "generalitou slovenského bankovnictví", ale další program předseda ODS v Bratislavě už nemá. Nicméně v úvodu svého vystoupení žertem přislíbil častější návštěvy slovenské metropole, "jak se blížím důchodcovskému povolání". V bratislavském posluchačstvu kromě kapitánů průmyslu a velvyslanců byl například kancléř slovenského prezidenta Jozef Stank.

Podle Verheugena ČR a další kandidáti vstoupí do EU na jaře 2004

Desítka kandidátských zemí, včetně České republiky, nevstoupí do Evropské unie k 1. lednu 2004, jak se původně očekávalo, ale během jarních měsíců tohoto roku, nejpozději pak 1. června. Nepřímo to uvedl komisař Günter Verheugen.

"Hlavní je, aby byl ratifikační proces dobrý a úspěšný. V každém případě musí skončit před volbami do Evropského parlamentu. Termín 1. července je tudíž vyloučený," uvedl Verheugen v bruselském Středisku evropské politiky. Komentoval tak úvahy, že vstup se uskuteční k 1. dubnu, 1. květnu či 1. červnu 2004, provázené spekulacemi, že z účetního hlediska by pohodlné bylo datum 1. července.

Verheugen vyložil, že je třeba se vyvarovat tlaku na parlamenty členských států, které dostanou Smlouvu o přistoupení k ratifikaci po jejím podpisu, pravděpodobně v dubnu 2003. "Nelze jim říci, zde je 6000 stránek smlouvy a máte na to šest měsíců; to by vyvolalo velmi negativní reakci." Na druhé straně nelze rozšíření provést po volbách do EP, plánovaných na červen 2004.

Podle řady zdrojů v Radě EU i Evropské komisi jsou ve hře tři termíny - 1. duben, 1. květen a 1. červen 2004. V posledních dnech, ba hodinách převládá názor, že nejjistější bude 1. červen. Konečné rozhodnutí učiní v pondělí ministři zahraničí EU; bude pak potvrzeno kodaňským summitem a vepsáno do Smlouvy o přistoupení.

Datum má řadu finančních, institucionálních i praktických dopadů. Bude podle něj spočítán rozpočet EU na rok 2004, upraveno fungování všech klíčových orgánů rozšířené unie. V neposlední řadě na něm záleží, kdy Evropská komise schválí poslední posudky na kandidátské země, takzvané monitorovací zprávy, jež mají být předloženy půl roku před přistoupením.

O možnosti přijmout ČR a dalších devět uchazečů k 1. červenci, tedy přesně v pololetí, se spekulovalo kvůli financím; usnadnilo by to práci účetních ve všech institucích a zejména v Evropské komisi. Verheugen i předsedající Dánsko však trvají na tom, že je třeba dodržet slib, podle něhož uspořádají nové země volby do EP "jako členové".

"Patnáctka" se začne ratifikací zabývat někdy od května 2003. Bude na ni mít tedy zhruba rok, což je v EU průměrná doba pro něco takového. Poslední případ, niceská Smlouva o EU, zabrala rok a půl. Parlamenty členských zemí se budou vyjadřovat k celé smlouvě, jež bude společná pro deset kandidátů. Pokud by si některý z nich přál nepřijmout tu či onu zemi, musí zamítnout celou smlouvu, tedy všechny uchazeče. Referendum se nikde neplánuje, uvažuje o něm nizozemský parlament.

Smlouva, jejíž příprava je v pokročilém stadiu, bude v lednu předložena Evropskému parlamentu, který ji projedná a vysloví se jak k dokumentu, tak k přistoupení každého nového člena. Pokud by někoho zamítl, nebude možné dokument předložit k podpisu plánovanému na 16. dubna do Atén.

Vstupující státy přijmou smlouvu vlastní procedurou, obvykle v referendu. S referendem se počítá i v Česku - příslušný zákon v říjnu schválila sněmovna a v nejbližších dnech o něm má jednat senát; vláda se již předběžně shodla na termínu všelidového hlasování o vstupu ČR do EU 15. a 16. června příštího roku.

Jařab: Nový britský azylový zákon neznamená konec romské migrace

Nový azylový zákon, kterým se Británie chce bránit přílivu uprchlíků, bude podle vládního zmocněnce pro lidská práva Jana Jařaba zrazovat české Romy od žádání o azyl na ostrovech. Neznamená to však podle něj, že Romové do Británie přestanou odcházet. Temě, stejně jako další státy západní Evropy, jim totiž podle něj nabízí otevřenější společnost a lepší ekonomické podmínky.

"Atmosféra v Británii vůči viditelným menšinám je lepší, to nemá cenu zastírat," řekl Jařab . Zmocněnec nevylučuje, že Romové v Británii pracují načerno podobně jako další Češi a budou se snažit žít tam tak nadále. Romské migraci podle něj nemůže zabránit ani žádné české administrativní řešení, protože změna postoje veřejnosti je běh na dlouhou trať. Rychlé a jednoduché recepty neexistují, zdůraznil Jařab, který ve středu předloží vládě analýzu motivace českých Romů k jejich odchodu z Česka.

Přesný počet Romů, kteří v posledním čtvrtletí do Británie odešli, Jařabova kancelář nemá. V první polovině roku požádalo o azyl v zemi 675 takzvaných hlavních žadatelů a odešlo tam zhruba 1500 lidí. Další stovky se pokusily odejít o prázdninách.

Azylový zákon z minulého týdne umožní, aby úředníci žadatele o politický azyl z kandidátské země EU obratem vyhostili. Žadatel bude mít právo usilovat o přezkoumání rozhodnutí, ale bude se muset soudit ze zahraničí. Nebude moci žít v Británii a čerpat dávky pro politicky pronásledované cizince.

Důvody, proč Romové stále odcházejí ze země a snaží se získat politický azyl v zahraničí, jsou různé. Někteří volí odchod z vlasti z obavy z rasové diskriminace a pronásledování, jiní hledají lepší sociální a ekonomické zázemí. Česká vláda se v souvislosti s emigrací Romů rozhodla omezit sociální dávky pro neúspěšné žadatele o azyl, chce také vytvořit speciální policejní tým pro potírání lichvy mezi Romy. Kabinet zamýšlí zřídit agenturu, která by koordinovala kontakty samospráv a romského etnika a hledala řešení bytové a sociální situace Romů. Za tyto mimořádné programy utratí 30 miliónů korun.

Romové začali z Česka odcházet hromadně před pěti lety do Kanady. Jen v roce 1998 tam obdrželo azyl na 700 občanů ČR. Na zvýšený počet českých žádostí o azyl reagovala Kanada zavedením vízové povinnosti, stejně tak učinil loni Nový Zéland.

Po omezení možnosti kanadského azylu se hlavní nápor romské migrace obrátil do Británie a v menší míře i do Belgie, Finska nebo Francie. Belgické úřady loni zaznamenaly 337 žádostí o azyl z ČR. Několika desítkám českých Romů Belgie poskytla trvalý pobyt z humanitárních důvodů, žádnému neudělila status uprchlíka. Naopak Irsko letos udělilo politický azyl více než dvaceti českým Romům.

Ve snaze omezit příliv možných azylantů z Česka i dalších zemí Británie v posledních letech zjednodušila procedury azylového řízení. Loni zavedli Britové kontroly cestujících do Velké Británie na pražském ruzyňském letišti. Letos v létě začali vypravovat české neúspěšné žadatele o azyl ze své země letecky.

První demonstrace v Česku proti summitu se odehraje v Brně

První demonstrace v Česku proti pražskému summitu NATO bude v sobotu v Brně. Na akci se již připravuje policie. Manifestace se bude konat na Malinovského náměstí, mělo by se jí zúčastnit asi 50 aktivistů. Akce má být pozvánkou na připravované protesty v hlavním městě.

Demonstraci pořádají Organizace radikálních anarchistů - Solidarita a sdružení Antifašistická akce. "Jsme připraveni nasadit všechny naše síly na zajištění pořádku. Nepředpokládá se ale, že by měly vzniknout problémy," řekl mluvčí policie Zdeněk Lubas.

Součástí protestu nebude tentokrát pochod městem. Navíc demonstrace se bude konat na místě, které je z několika míst neustále snímáno policejním kamerovým systém. Kriminalisté tedy budou mít velmi podrobné informace, uvedl mluvčí. Doplnil, že záznam pak může posloužit i jako důkaz před soudem.

Podle tajemníka úřadu městské části Brno-střed Radovana Novotého ohlásili pořadatelé konání demonstrace s měsíčním předstihem. Přislíbili, že bude pokojná. "Akce by měla trvat asi tři hodiny. Kromě policie na ní bude udržovat pořádek pět pořadatelů. Pokud nastanou výtržnosti, akci rozpustíme," řekl tajemník.

Odpůrci aliance se již internetem svolávají na protesty. V neděli, tedy den po brněnské demonstraci, se v Praze uskuteční demonstrace proti NATO a kapitalismu. Patrně největší protestní akcí bude v den zahájení summitu demonstrace na pražském Náměstí Míru.

Summit, na němž se očekává rozšíření aliance, se v Praze koná 21. a 22. listopadu. Přijedou na něj představitelé 19 členských zemí NATO i partnerských států. Protestů by se mohlo zúčastnit asi 12.000 aktivistů. Policie je proti nim připravena nasadit stejný počet členů bezpečnostních složek.

Policie zadržela pět podvodníků, kteří slibovali vymáhání dluhů

Zásahová jednotka východočeské policie v pondělí v Broumově na Náchodsku zadržela pět mužů, kteří jsou podezřelí z podvodů při vymáhání pohledávek. Muži podvodně vylákali kolem sedmi miliónů korun, řekla mluvčí náchodské policie Eva Prachařová.

Muži jsou podezřelí, že v minulých čtyřech letech firmám slibovali pomoc při vymáhání pohledávek u jejich dlužníků. Nechávali si platit zálohy do výše 20 procent z dlužné částky, ale pohledávky vůbec nevymáhali. "Firmy oslovovali zcela náhodně podle telefonního seznamu. Zájem měli pouze o pohledávky nad 100.000 korun," uvedla mluvčí.

Po upomínkách ze strany podvedených společností se členové gangu buď vymlouvali, nebo žádali další peníze. Pokud firmy odmítly znovu zaplatit, podvodníci jim vyhrožovali, doplnila Prachařová.

Nejvyšší inkasovaná záloha činila 2,5 miliónu korun. Policie muže obvinila z podvodu, za což jim hrozí až osm let ve vězení. Prachařová se domnívá, že obvinění může být rozšířeno. Ani jeden z obviněných neměl stálé zaměstnání. "Většinou jde o invalidní důchodce a příjemce různých sociálních dávek," konstatovala mluvčí. Za vylákané peníze si kupovali například automobily a zlaté šperky.

Albrightová dostane v Praze mezinárodní Občanskou cenu

Mezinárodní Občanskou cenu Hano R. Ellenbogerové obdrží v sobotu 23. listopadu v Praze bývalá ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová. Informoval Jakub Svěrák z Pražské společnosti pro mezinárodní spolupráci, která předání ceny v objektu Rádia Svobodná Evropa organizuje.

Cenu Albrightové udělí prezident Pražské společnosti pro mezinárodní spolupráci Marc Ellenbogen a její viceprezident Pavel Bratinka. Diplomatka českého původu má cenu převzít jako projev uznání za její činnost v oblasti mezinárodních vztahů nejen mezi Spojenými státy a Českou republikou, ale i v rámci celého mezinárodního společenství.

Albrightová se narodila v roce 1937 v Praze. Po členství v Radě národní bezpečnosti USA a prezidentství v Centru pro národní politiku dosáhla jako ministryně zahraničí pro ženu zatím historicky nejvyššího postu v americké vládě. Minulý rok byla cena udělena kvartetu dirigentů Českého filharmonického orchestru - Vladimiru

Některé malé strany odmítají současné integrační snahy na pravici

Zástupci některých malých pravicových stran nesouhlasí s integračními snahami na české pravicové scéně, jejichž cílem je mimo jiné vytvořit protiváhu ODS. Zvažované sloučení Evropských demokratů bývalého pražského primátora Jana Kasla s ODA, Cestou změny a Demokratickou ligou, o němž jejich představitelé jednali v uplynulých dnech, označili za účelový pakt a zradu voličů.

"Určitá integrace je potřebná, ale ne za každou cenu a každého s každým," řekl předseda České pravice Michal Simkanič. Dodal, že pokud by jeho strana byla k jednáním přizvána, nabídku by odmítla. "My jsme sice proti nim malý subjekt, ale zato velice přesně vyprofilovaný. Jejich spojování mi přijde zvláštní," poznamenal.

Podobně by na výzvy ke sloučení reagoval také Pravý blok. Podle jeho lídra Petra Cibulky je totiž forma integrace, o níž nyní některé pravicové strany usilují, v rozporu s jejich programy. "Je to akce poměrně neprůhledných struktur s nejasnou minulostí, přítomností i budoucností proti ODS, kdy programové principy jsou zcela vedlejší," konstatoval.

Přestože je k Evropským demokratům pojí úzké vazby, případnou integraci vylučují také zástupci Naděje. Předsedkyně strany Monika Pajerová řekla, že v době, kdy se Česká republika připravuje na vstup do Evropské unie, nejsou podobné otázky na pořadu dne.

Představitelé ODA, později vzniklých Evropských demokratů, části unionistů i zástupci dalších stran začali o užší spolupráci a budoucí integraci české pravice intezivně hovořit již po sněmovních volbách, v nichž voliči podpořili spíše levicová uskupení. Cesta změny a Demokratická liga se budou nabídkou Evropských demokratů zabývat ve čtvrtek, ODA pak během prvního prosincového týdne. Pokud strany na návrh přistoupí, mohly by se s Kaslovými demokraty sloučit počátkem nového roku. Podporu novému uskupení již nepřímo vyjádřila například poslankyně a bývalá šéfka Unie svobody-DEU Hana Marvanová.

Průzkum: Většina Pražanů má dobré informace o omezeních v dopravě

Většina Pražanů je dobře informována o chystaných omezeních dopravy i pohybu lidí během summitu NATO. Vyjádřilo se tak 71 procent lidí, zbylých 29 procent Pražanů uvedlo, že dostatečné informace nemá. Vyplynulo to z zveřejněného průzkumu Školy mezinárodních a veřejných vztahů Praha.

Nejvíce respondentů uvedlo, že údaje o dopravě i pohybu během vrcholné alianční schůzky získalo z televize (46 procent). Z novin čerpalo 40 procent dotázaných a 16 procent je vyslechlo v rozhlase. Šetření rovněž ukázalo, že čtvrtina respondentů by se ráda praktické informace o dopravě během summitu dozvěděla i z letáků.

Průzkum také zjišťoval, nakolik lidem, kteří jsou o opatřeních dobře informováni, omezení pohybu vadí. Pochopení má více než polovina respondentů, naopak 45 procentům omezení vadí. Schůzka vrcholných činitelů zemí aliance i jejích partnerů se koná příští čtvrtek a pátek. Česká vláda se musí postarat o bezpečnost všech účastníků summitu, a proto úřady plánují přísná bezpečnostní opatření a různé uzavírky.

Výrazně bude omezen například vstup i vjezd do zóny kolem Kongresového centra v Praze 4, kde budou politici zasedat, na určitou dobu bude uzavřena přilehlá část magistrály. Uzavírky se nevyhnou například ani okolí Pražského hradu, Obecního domu a dopravních tras z letiště. Česká republika se pro dva dny summitu stane patrně nejstřeženějším místem zeměkoule.

Soud poslal muže za zneužívání dcer na devět let do vězení

Plzeňský krajský soud poslal na devět let do vězení Jana Hracha z Chebu za to, že zneužíval a znásilňoval své dvě dcery v době, kdy jim nebylo ještě 15 let. Podle soudu dívky pod pohrůžkou násilí opakovaně přinutil k orálnímu sexu a souloži. Hrach to popíral.

Rozsudek není pravomocný, protože se Hrachův advokát odvolal. Obžalovaný se jednání před soudem nikdy nezúčastnil. Požádal, aby soud jednal v jeho nepřítomnosti a senát mu vyhověl.

Žalobce vinil osmačtyřicetiletého muže, že obě dívky pod pohrůžkou násilí opakovaně přinutil v letech 1996 až 1998 k orálnímu sexu a souloži. Vyhrožoval jim například střílející tužkou. Tu používal i k perverzním sexuálním praktikám. Starší dceři bylo v roce 1996 14 let; druhá je o rok a půl mladší. Otci svěřil soud dcery do výchovy poté, co se jejich matka odstěhovala do Německa.

Obžalovaný všechno popíral. Muž pouze přiznal, že jednou fyzicky napadl dceru, protože chodila za školu. Dívku zranil tak, že skončila v nemocnici. Soud však jeho obhajobě neuvěřil. Opíral se o výpovědi dcer. Starší z nich před soudem podrobně události popsala. Otec je například nutil, aby s ním spaly v posteli. Musely mu třít pohlavní úd až do vyvrcholení a později i souložit. Zneužíval je velmi často a to většinou, když byl opilý. Znalec z oboru psychologie řekl, že výpovědi sester jsou věrohodné.

"Také jiní svědci si již dříve všimli, že dívky mají na těle stopy násilí. Sestry však měly z otce takový strach, že to skrývaly za různé výmluvy," řekl předseda senátu Roman Dočkal. Starší sestra oznámila věc na policii, až když byla vdaná. Měla problémy i v manželství, protože se jí sex protivil.

Počasí

Na území České republiky je polojasno až oblačno a ojediněle déšť nebo přeháňky. Denní teploty 7 až 11 st. C.

12-11-2002