Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

09-11-2002

Prezident Bush přijede na summit NATO dříve; setká se s Havlem

Americký prezident George Bush asi přijede do Prahy na summit Severoatlantické aliance o den dříve. Chce totiž cestu do Prahy spojit i s oficiální návštěvou země a setkat se svým českým protějškem Václavem Havlem a premiérem Vladimírem Špidlou.

Společně s Bushem přicestuje 20. listopadu do Prahy i jeho manželka Laura, která zde už letos v květnu pět dní pobývala. V početné delegaci budou i ministři Bushovy vlády - šéf americké diplomacie Colin Powel a ministr obrany Donald Rumsfeld. Přijet by mělo i několik senátorů.

Americká delegace bude zřejmě v Praze bydlet v hotelu Hilton. Ten se doslova promění v pevnost, do které by neměl proniknout nikdo neprověřený. Policisté si například vyžádali fotografie a informace o zaměstnancích hotelu a také jeho dodavatelích.

Velmi přísná bezpečnostní opatření budou provázet nejen Bushovu návštěvu, během níž by měl zavítat například i do Rádia Svobodná Evropa, ale celý summit NATO. Vrcholné schůzky aliance by se měli 21. a 22. listopadu zúčastnit prezidenti či premiéři a další představitelé 19 členských států NATO. Do Prahy přijedou také vrcholní představitelé dalších 27 zemí Euroatlantické rady partnerství.

Prezident Havel se naposledy s Bushem setkal letos v září během své již třinácté návštěvy Spojených států. Jen málokterý z evropských politiků se může pochlubit tak dobrými vztahy s americkými prezidenty jako právě Havel. Prezident má podle odborníků velkou zásluhu na vybudování a udržení silných vazeb se světovou velmocí. Napomohlo tomu asi osobní přátelství s někdejšími prezidenty Georgem Bushem starším, Billem Clintonem či bývalou ministryní zahraničí USA Madeleine Albrightovou.

Právním hlídkám se nelíbí účast inspekce na služebnách při NATO

Občanským právním hlídkám se nelíbí to, že při pražském summitu NATO budou kontrolovat postup policie na služebnách zástupci inspekce ministra vnitra. Policie tím chce zabránit diskusím o tom, zda byl správný její postup proti zadrženým demonstrantům. Podle koordinátora právních hlídek Jiřího Kopala je opatření nezákonné. Kontrola na služebnách by měla být nezávislá, řeklnovinářům.

Zástupce inspekce, který by byl na služebně přítomen, by kvůli podjatosti nemohl vyšetřovat případný nezákonný postup policisty, vysvětlil Kopal. Zdůraznil, že právní hlídky nepožadují, aby na stanicích byli její zástupci. Měli by tam být například členové výboru rady vlády pro zabránění mučení nebo pro občanská a lidská práva, soudí Kopal.

Podle policie však bude kontrola policejních služeben dostatečná. "Kamery a kontrolní pracovníci by měli být dostatečnou zárukou," řekla již dříve mluvčí policejního prezidia Blanka Kosinová. Současný právní řád civilistům do policejních služeben přístup neumožňuje, dodala.

Právní hlídky budou stejně jako před dvěma lety při zasedání Mezinárodního měnového fondu sledovat při demonstracích to, zda se dodržují lidská práva. V tradičních modrých vestách by se mělo v ulicích objevit osm až deset skupin po čtyřech lidech, další budou připraveni, řekl Kopal. Jejich členové nyní procházejí právním školením či školením v první pomoci.

Jedním z lidí, kteří budou za právní hlídky v ulicích, bude i třiadvacetiletý Filip Miler. "Myslím, že policie často zasahuje nepřiměřeně, sám jsem toho byl svědkem," zdůvodnil před novináři to, pro se přihlásil. Podle policejních odhadů by mohlo proti politice NATO protestovat až 10.000 lidí. Občanské právní hlídky očekávají méně demonstrantů, podle Kopala přibližně 3000. Hlavní protesty by se měly uskutečnit 21. listopadu, v den zahájení dvoudenního summitu v Kongresovém centru. Na jednání delegátů se má rozhodnout o rozšíření Severoatlantické aliance.

V Proboštově byl porušen volební zákon

Do komunálních voleb v Proboštově na Teplicku se protizákonně zapojili občané, kteří v době voleb nebyli vůbec v obci. Volební komise za nimi s urnou dojela do teplické nemocnice. Podle pracovníků ministerstva vnitra je takovýto krok při hlasování do zastupitelstva nepřípustný, píší dnešní severočeské Deníky Bohemia.

"Volič může požádat ze zvláštních důvodů obecní úřad, aby mohl hlasovat mimo volební místnost, ale pouze v územním obvodu volebního okrsku, pro který byla okrsková volební komise zvolena," řekl listu Jiří Hájek z tiskového odboru ministerstva vnitra. Pokud někdo vyjede s urnou dokonce mimo město, pak samozřejmě poruší volební zákon, dodal.

O chybě komise byla podle deníku informována také starostka Proboštova Alenka Antošová. "Určitě to nebylo z jejich strany úmyslné," řekla. Podle anonymu, který na chybu upozornil a který má deník k dispozici, k výjezdu do nemocnice dala pokyn starostka. Ta to však rezolutně popírá. "Nic takového jsem nikomu nepřikázala. Ani to udělat nemohu," reagovala Antošová.

MfD: Tým Antonína Holého stojí před světovým objevem dalšího léku

Nový a zřejmě velmi účinný lék proti širokému spektru virových onemocnění vzniká v týmu Antonína Holého z pražského Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Význam objevu by měl být srovnatelný s novým antibiotikem proti zápalu plic, uvedla to sobotní Mladá fronta Dnes (MfD).

Nový lék s utajovaným názvem je ze stejné rodiny chemických látek, jež se tak osvědčily při léčbě AIDS či hepatitidy B, civuje deník ředitele ústavu Zdeňka Havlase. Tým pod vedením Holého již dříve objevil léky Viread, který pomáhá léčit nemoc AIDS, a Vistide proti nebezpečným průvodním znakům této choroby. V Holého laboratoři byl objeven i preparát adefovir, který se stal základem pro výrobu léku Hepsara proti virové žloutence typu B. V září jej schválil nejvyšší orgán pro povolování léčiv ve Spojených státech.

"Opět máme v rukou látku, která se zdá být účinná na široké spektrum virových onemocnění. Zatím je ve stadiu testů. A pokud dopadnou dobře, pak budeme lék patentovat," vysvětlil MfD Havlas. Potvrdil, že nebýt objevů týmu doktora Holého, bojoval by ústav v současné době o přežití. Z licenčních a patentových poplatků plynou podle ředitele peníze i pro ústav. Za ně chemici kupují špičkové aparatury, které usnadňují výzkum a dostávají tak českou organickou chemii a biochemii mezi světovou špičku, dodává MfD.

Špidla v pondělí pohovoří s ostravskými Romy o jejich problémech

O nejzásadnější otázkách, které trápí Romy na Ostravsku, budou jejich zástupci jednat v pondělí s premiérem Vladimírem Špidlou. "Budeme hovořit o nezaměstnanosti, diskriminaci, vzdělanosti a odchodu Romů do zahraničí," řekl předseda Demokratické unie Romů Miroslav Holub, který doufá, že stát začne romskou problematiku řešit.

Vláda v říjnu rozhodla zkrátit lhůty pro vyplácení sociálních dávek. Rozjela tím projekty, kterými chce přispět ke snížení počtu Romů odcházejících do zahraničí. Právě Romové totiž o dávky žádají po delším pobytu mimo republiku poté, co neuspěli se žádostí o azyl v zahraničí. "Jsme tady doma a musíme problém vyřešit společně. Vláda by v tomto směru měla tlačit i na obce a města," uvedl Holub.

Schůzku s premiérem původně inicioval Mikuláš Horváth ze sdružení Dženo, který před časem jako první otevřeně upozornil na plánovaný hromadný odjezd ostravských Romů do Velké Británie. Pondělního setkání se nakonec ale nezúčastní. "Mezitím mně přijal místopředseda vlády Petr Mareš. S ním jsem už problémy řešil. Nyní je setkání s premiérem zbytečné. Stejně by nás na Mareše odkázal," řekl Horváth.

Mezi ostravskými Romy je téměř stoprocentní nezaměstnanost. Představitelé romských organizací navíc upozorňují na rasově motivované útoky. To Horváth odmítá. Podle něj není problém rasismu v Ostravě o nic větší než v jiných městech. Koncem července vypukla zatím poslední vlna migrace ostravských Romů. Několik desítek z nich se pokusilo neúspěšně v Anglii požádat o azyl.

Představitelé ostravských romských organizací nejsou schopni přesně uvést, kolik rodin z Ostravy v minulosti emigrovalo. Mnozí se z cesty za štěstím často vracejí dříve, než sami původně čekali. "Vracejí se z Nového Zélandu a Norska. Důvody jsou rozdílné. Někteří kvůli zdraví, jiným vadilo odloučení od příbuzných, kteří zůstali v České republice," uvedl romský aktivista.

Vláda chce pro zamezení odchodu Romů ze země rovněž vytvořit speciální policejní tým pro potírání lichvy v romské komunitě či podporovat vzdělanost a zaměstnanost Romů. Kabinet zamýšlí také zřídit od příštího roku zvláštní agenturu, která by koordinovala kontakty samospráv a romského etnika.

Rakušané nebudou již blokovat hranice

Rakušané již nebudou blokovat hraniční přechody na protest proti spouštění jaderné elektrárny Temelín. Řekl to představitel ekologického hnutí Stop Temelin Josef Neumüller, který v minulosti stál za většinou protitemelínských akcí na česko-rakouském pomezí. Rakušané podle něj nebojují proti lidem, ale proti věci (temelínská elektrárna), a proto se již na přechody nepostaví.

"Češi si musí sami uvědomit, že především pro ně je to nebezpečné, mnohem více než pro nás," míní Neumüller. Potvrdil také, že rakouská protitemelínská sdružení nadále požadují, aby ČEZ v Temelíně vystavěl zeď, která by oddělovala parní a vodní potrubí na takzvané galerii 28,8 metru v nejaderné části bloků. Považují to za zásadní problém, ke kterému se česká strana podle Neumüllera zavázala v dohodě z Melku.

To však ČEZ odmítá s tím, že dohoda stanovuje zvýšit bezpečnost těchto potrubí, ale rozhodně nestanoví, že by to mělo být právě zdí. Naopak, dobudování takové zdi by bezpečnosti příliš neprospělo, protože by omezilo přístup k průchodům potrubí stěnami a tím vlastně bezpečnost snížilo. Bezpečnostní opatření, která by měla zeď nahradit, jsou na Temelíně zajišťována jinou cestou užívanou v zahraničí, například tlumiči kmitů potrubí. Zastánci Temelína z toho vyvozují, že rakouští aktivisté záměrně kladou nesmyslné podmínky, aby získali "důkaz" o české neochotě zvyšovat bezpečnost elektrárny a plnit dohodu z Melku.

Rakouské, německé a české nevládní organizace sesešly v hostinci nedaleko hraničního přechodu Wullowitz/Dolní Dvořiště se zástupci rakouských politických stran, aby hovořili o postupu Rakouska při vyjednávání o temelínské elektrárně. Odpůrcům atomu se totiž zdá, že vídeňská vláda zmírnila svůj tvrdý postoj proti Temelínu, a umožňuje tak Česku elektrárnu provozovat. Politici naopak považují postoj rakouské vlády za konstantní, ale pochvalují si konstruktivní dialog, který nyní na obou stranách probíhá na expertní i politické úrovni.

Na předvolební akci chtěli aktivisté upozornit protestní demonstrací v okolí hostince, která se nakonec neuskutečnila. Také tisková konference začala dříve než v oznámeném termínu, a česká média tak dorazila až na její závěr. Původně se aktivisté chystali i na hraniční přechod, který chtěli projet s kolonou traktorů, ale ty zůstaly stát před hostincem, protože je přítomní policisté dále nepustili. Aktivisté tak alespoň rozmístili na terasu před restaurací dřevěné kosy s názvy atomových elektráren po světě, včetně českého Temelína a slovenských Jaslovských Bohunic.

V kauze Nešpůrka a Sladkovského se čeká rozsudek, jednání tajné

V kauze bývalých policistů zabývajících se hospodářskou kriminalitou Vladimíra Nešpůrka a Pavla Sladkovského, kteří čelí obžalobě z korupce, chce soudkyně vynést rozsudek. Líčení je naplánováno na 26. listopadu. "Vleče se to už dlouho, ráda bych to ukončila," řekla to soudkyně z Prahy 1 Olga Kalašová.

Sladkovský a Nešpůrek se v rámci své policejní práce zabývali nejzávažnějšími hospodářskými delikty, jako byl případ Banky Bohemia či Coop Banky. Obžaloba je viní ze zneužívání pravomoci veřejného činitele, přijímání úplatku a z neoprávněného nakládání s osobními údaji. Po bývalém generálním řediteli České banky Ivanu Fišerovi podle obžaloby opakovaně žádali peníze. Fišer tvrdí, že jim předal peníze za to, že se budou zabývat trestním oznámením banky na jejího dlužníka Alexandra Komanického.

Soudní líčení, které je neveřejné, se táhne již několik let. Obžaloba byla podána v roce 1997. Podle Kalašové nechodili na jednání svědci, a soud byl proto odročen. Od roku 1999 se podle ní zase čeká na přísedící, kteří mohou pracovat s tajnými materiály. Ti jsou zpravidla časově velmi vytíženi.

Kauza začala plnit stránky novin již v roce 1996, kdy dostala také politický rozměr. Tehdejší ministr spravedlnosti za ODS Jiří Novák uvedl, že Sladkovský a Nešpůrek mají spojení na špičky sociální demokracie. Miloš Zeman, který v té době šéfoval opoziční ČSSD, kontroval, že je možné i to, že policisté byli na stopě rozsáhlé korupce vedoucí až ke špičkám zcela jiných politických stran než sociální demokracie.

Nyní kauza znovu ožila, když dnešní Mladá fronta Dnes uvedla, že Nešpůrek pronikl do prestižní jednotky české armády - do polní nemocnice, která byla vyslána do Afghánistánu. To, že má Nešpůrek problémy se zákonem, se nejvyšší armádní velitelé dozvěděli podle listu až od redaktorů Mf Dnes.

Koalice odvrátila nebezpečí krize, schůze sněmovny skončila

Až nečekaně hladce odvrátila vládní koalice nebezpečí krize, která jí hrozila v souvislosti s přípravou státního rozpočtu na příští rok a jež mohla být nejtěžší zkouškou pevnosti a stability vlády od jejího sestavení po červnových volbách. Poslanecká sněmovnatotiž schválila celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu a propustila ho do dalšího čtení. Odpoledne dolní komora schůzi ukončila. Další zahájí za necelé tři týdny, v úterý 26. listopadu.

Sněmovnarozhodla o tom, že návrh rozpočtu bude mít rekordní schodek 111,3 miliardy korun. O konečném schválení rozpočtu a množství peněz pro jednotlivé resorty rozhodne dolní komora v prosinci. Výsledek dnešního hlasování se očekával, a to zejména po čtvrtečním oznámení unionistky Hany Marvanové, že se hlasování nezúčastní. Marvanová, která s navrženou podobou rozpočtu nesouhlasila, tím vládní koalici umožnila rozpočet v první čtení prosadit.

Až do čtvrtečního oznámení Marvanové, jak se zachová, se výsledek rozpočtové debaty očekával s napětím. Marvanová se totiž už v září spojila s opozicí a pomohla k tomu, že dolní komora neschválila vládní záměr zvýšit daně. Vláda tím chtěla získat peníze na likvidaci škod způsobených srpnovými povodněmi. Kdyby hlasovala s opozicí i proti rozpočtu a zabránila jeho přijetí, hrozil odchod unionistů z vlády a těžká vládní krize.

Pokles napětí kolem rozpočtu sev parlamentu projevil i tím, že místo rozpočtu a dohadů, jak se zachová Marvanová, ovládla parlamentní kuloáry informace o rozhodnutí moravskoslezského hejtmana Evžena Tošenovského, že nebude kandidovat na předsedu ODS. Zatímco před zveřejněním této informace se prvořadá pozornost novinářů soustředila na chování a výroky Marvanové, poté se v jejich centru ocitli jednotliví členové vedení ODS.

Na další schůzi se poslanci sejdou v posledním listopadovém týdnu. Při schůzi, která má začít 26. listopadu a měla by trvat i v dalších týdnech, by měli rozhodnout o konečném schválení státního rozpočtu. Hlasovat by měli také o zákonu, který občanům umožní zvolit zástupce do Evropského parlamentu.

Špidla s Fischlerem hovořil hlavně o průběhu přístupových jednání

Zejména průběh dalších přístupových jednání mezi Českou republikou a Evropskou unií byl tématem rozhovoru premiéra Vladimíra Špidly a komisaře EU pro zemědělství Franze Fischlera. "V debatě s panem komisařem jsme došli k názoru, že jednání, která jsou před námi, ještě zdaleka nejsou pouhými formálními jednáními," řekl po setkání novinářům Špidla. Předmětem schůzky byla podle něj pouze výměna názorů.

Komisař v rozhovoru zopakoval, že na straně EU je ještě určitá flexibilita ve vyjednávání, ale limitovaná. Špidla k podmínkám navrhovaným Evropskou komisí v kapitole zemědělství řekl pouze to, že jednání ještě neskončila. Cílem je spravedlivá dohoda, dodal. Premiér Fischlerovi nastínil některé priority Česka v závěrečném stádiu vyjednávání. Fischler hovořil mimo jiné o fázích jednání, které budou následovat do Kodaňské schůzky.

Fischler během návštěvy v Praze řekl, že existuje prostor k vyjednávání o zemědělských kvótách, ovšem omezený. Kvóty přitom zpravidla vymezují objem podporované produkce a ČR by je chtěla v řadě komodit navýšit. Změnu vrcholného rozhodnutí EU o přímých platbách nepovažuje komisař za realistickou. Unie kandidátům nabízí 25 procent přímých podpor v roce 2004 a jejich růst na plnou výši do roku 2013.

Nejvyšší soud dosud obdržel tři stížnosti na průběh voleb

Nejvyšší soud do dnešního dne obdržel tři stížnosti na průběh voleb. naposledy mohli voliči nebo kandidující strany zpochybnit u Nejvyššího soudu výsledky prvního kola senátních voleb. Druhé kolo senátních voleb mohou lidé soudně napadnout do příštího pátku.

Na Nejvyšší soud došla i stížnost týkající se komunálních voleb, kterou by ale měl řešit příslušný krajský soud. Na Nejvyšší soud se obrátili Republikáni Miroslava Sládka, kteří zpochybnili výsledky komunálních voleb v některých obcích na Brněnsku a Frýdeckomístecku. Nejvyšší soud musí zvážit, zda je pro projednání stížnosti oprávněný, jinak věc předá jinému soudu, řekla mluvčí soudu Dana Janíčková. Platnost komunálních voleb totiž podle zákona posuzují příslušné krajské soudy.

Ivan Kalda z Olomoucka Nejvyššímu soudu podal návrh na neplatnost senátních voleb. Podle něj by neměly být platné volby, kterých se nezúčastní více než 51 procent oprávněných voličů.

Již v polovině týdne u Nejvyššího soudu napadl zvolení Vladimíra Železného senátorem za Znojemsko Petr Valentík z Uherského Hradiště. Příslušný senát soudu nyní bude podle Janíčkové řešit, zda byl Valentík oprávněný podat stížnost, když je sám z jiného okresu.

V prvním volebním kole byl senátorem zvolen pouze ředitel televize Nova Vladimír Železný, který kandidoval za hnutí Nezávislí na Znojemsku. V ostatních 26 obvodech postoupilo do senátního finále 52 kandidátů.

Stěžovat si lidé mohou v případě, pokud byly podle jejich názoru volební výsledky ovlivněny porušením zákona o parlamentních volbách. Nejvyšší soud má podle Janíčkové rozhodnout do 20 dnů od podání stížnosti.

Policie zasáhla ve firmě Praga Louny kvůli pirátskému softwaru

Kvůli podezření z užívání nelegálního softwaru v sobotu policie provedla zátah v tuzemské strojírenské firmě Praga Louny. Informaci potvrdil bez bližších podrobností zástupce lounského policejního ředitele Ladislav Loun.

Jde zatím o nejrozsáhlejší akci proti softwarovým pirátům. Podle zdroje, který si nepřál být jmenován, zasahuje v podniku, který vlastní na 60 počítačů, 50 policistů. Akce se zřejmě protáhne i do soboty. Loun však označil údaj o počtu policistů za přehnaný.

Policie před časem zaslala malým a středním firmám varovné dopisy. V nich upozorňuje 350.000 společností na to, že užívání nelegálního softwaru je trestný čin, za který hrozí až pětileté vězení. Kampaň byla zaměřena především na firmy, které mají od jednoho do 500 zaměstnanců, protože těch se softwarové pirátství nejvíce týká. Velké společnosti by totiž podle policie užívání nelegálního softwaru neriskovaly.

Letos v květnu se uskutečnil první civilní zátah na firmu podezřelou z toho, že nelegálně užívá počítačový software. Civilní zátah se koná na základě rozhodnutí civilního soudu, bez policie, pouze za účasti soudního vykonavatele a bez předchozího upozornění společnosti. Do té doby se softwarové společnosti, které někoho podezřívaly, že nelegálně užívá jejich produkty, obracely pouze na policii. Vrchní soud v Olomouci ale vyslovil precedentní rozhodnutí - v rámci platných předpisů je možné nařídit soudní prohlídku firmy i v rámci civilního řízení, tedy bez policie. Dal tak zelenou držitelům autorských práv k softwarům, aby mohli v případě podezření podat k civilnímu soudu návrh na předběžné zajištění důkazů prohlídkou nebytových prostor a ohledání počítačů. Prohlídka může být nařízena bez předchozího vyrozumění protistrany.

Krátce o počasí:

Na území České republiky je oblačno až zataženo, místy sněžení. Denní teploty jeden až pět stupňů Celsia.

09-11-2002