Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

05-11-2002

Výbor EP se usnesl, že dekrety nejsou překážkou vstupu ČR do EU

Benešovy dekrety nejsou z hlediska evropského práva překážkou přijetí České republiky do Evropské unie, usnesl se v úterý zahraniční výbor Evropského parlamentu. Odvolal se přitom na česko-německou deklaraci z roku 1997 a usoudil, že "politické gesto české strany" ve smyslu této deklarace by bylo "žádoucí". Kompromisní text, který nahradil desítku návrhů změn a dodatků, byl schválen aklamací; pouze dva poslanci se zdrželi. Zpravodaj pro ČR Jürgen Schröder řekl, že problém dekretů se tímto v EP "vyčerpal" a byl "pravděpodobně pohřben". Odstavec je obsažen v návrhu rezoluce Evropského parlamentu, o rozšíření EU, který bude předložen plénu 19. listopadu. Zrodil se v úterý dopoledne z dramatického jednání mezi zástupci klubů křesťanských demokratů a socialistů. Text se odvolává na analýzu, kterou si EP na toto téma objednal, a souhlasí s jejími závěry, že dekrety "nepředstavují žádnou překážku pro přistoupení Česka k EU". Konstatuje, že po vstupu budou mít všichni občané unie na českém území stejná práva a že pozbydou platnosti rozsudky vynesené v nepřítomnosti na základě dekretů.

Evropský soud rozhodl, že ČR zaplatí za porušení majetkových práv 35.000 eur

Česká republika porušila majetková práva v případu rodiny Pincových z Hřiměždic na Příbramsku - k tomuto závěru dospěl Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Na základě rozhodnutí, které v úterý soud zveřejnil, by proto měl stát Pincovým za majetkovou a morální újmu zaplatit odškodnění ve výši 35.000 eur (asi 1,050.000 korun). Pincovi se na soud obrátili poté, co byl jejich dům v rámci restitucí vrácen synovi původního majitele. Dosud však neobdrželi odpovídající finanční odškodnění, konstatoval soud. Ten zároveň uložil České republice uhradit náklady na soudní řízení ve výši 9227,28 eur (asi 277.000 korun). Vládní zmocněnec pro zastupování Česka před Evropským soudem pro lidská práva neumí odhadnout, zda úterní štrasburský verdikt v neprospěch státu bude precedentem pro občany s obdobnými problémy jako rodina Pincových z Hřiměždic na Příbramsku. Manželé Pincovi v roce 1967 koupili od státního podniku dům s přilehlými hospodářskými budovami, který byl v roce 1948 zkonfiskován a který měli od roku 1953 v nájmu. Po restituci v polovině 90. let jim za něj ministerstvo zemědělství proplatilo částku, kterou zaplatili na konci 60. let za dům a nájem půdy, tedy celkem 16.733 korun.

Británie v úterý vrátila 53 českých neúspěšných žadatelů o azyl

Velká Británie v úterý do Prahy vrátila další skupinu českých neúspěšných žadatelů o azyl. Britský letecký speciál s 53 lidmi na palubě přistál kolem 13:00 na starém ruzyňském letišti. Jde o šestou deportaci, naposledy to bylo 15. října, řekla ČTK Karolína Rezková z britského velvyslanectví v Praze. Británie se tak brání přílivu nelegálních uprchlíků. K první větší deportaci Britové přikročili první zářijový pátek. Takto se do Česka vrátilo již 227 lidí. Vedle hromadných skupin, pro něž vypravuje zvláštní letadla, vrací Londýn jednotlivce pravidelnými linkami. Podle britských statistik počet zájemců z Česka o azyl v Británii i letos rostl, jsou mezi nimi takřka výhradně Romové. Od ledna do konce března zde požádalo o azyl 80 českých občanů. Ve druhém čtvrtletí to bylo již 595 lidí. Podle britských pravidel je v těchto statistikách uváděna pouze hlava rodiny bez ohledu na to, jak je početná.

Do Británie se chceme vrátit, tvrdí neúspěšní žadatelé o azyl

Romové, které britské úřady deportovaly ze země, se navzdory tomu většinou chtějí do Anglie vrátit. Shodují se v jednom: přístup tamních lidí k nim i možnost najít práci je podstatně lepší než v Česku. Britský letecký speciál s 53 neúspěšnými žadateli o azyl přistál v úterý po poledni na starém ruzyňském letišti. Radost ze setkání panovala v letištní hale, kde na vracející se Romy čekali jejich příbuzní a známí. Než se však mohli obejmout, museli čekat delší dobu. Britské úřady jim prý odebraly pasy a místo nich je na cestu vybavily prozatímním dokladem s fotografií a osobními údaji. Ten pak čeští celníci déle ověřovali.

CME trvá na plném odškodném a získá je

Bermudská společnost CME trvá na patnáctimiliardové výši odškodného od České republiky za znehodnocení investice do televizní společnosti Nova. Před zahájením posledního kola arbitráže v Londýně je podle slov ředitele Freda Klinkhammera přesvědčena, že zvítězí a získá odškodné, které požaduje. Nynější část arbitráže, která začala ve Stockholmu, ale pokračuje v Londýně, se týká už jen výše odškodného. Rozhodnutí přímo ve věci vyznělo v neprospěch ČR a podle pravidel arbitráže proti tomu již nelze podat opravný prostředek. ČR se přesto ještě brání u stockholmského soudu s poukazem na to, že arbitráž nedodržela vlastní procesní předpisy.

Český podnikatel Příplata odsouzen v Rumunsku k trestu vězení

Český podnikatel František Příplata, podezřelý z účasti na vraždě rumunského odborového předáka Virgila Sahleana v Iaši, byl v úterý v Satu Mare na severozápadě Rumunska odsouzen k šesti letům odnětí svobody. Stejný trest dostal i rumunský ředitel firmy v Iaši. Soud oba označil za "duchovní otce" vraždy. Oznámila to agentura AFP. Příplata ČTK telefonicky sdělil, že se proti rozsudku hodlá odvolat. Dalších pět rumunských občanů, kteří se podle soudního verdiktu na vraždě různým způsobem podíleli, bylo odsouzeno k trestům odnětí svobody od tří let a šesti měsíců až po 23 let.

Vláda se bude zabývat tím, zda vydat Lukašenkovi vízum pro summit

Česká vláda rozhodne, zda mají české úřady vydat vstupní vízum běloruskému prezidentu Alexandru Lukašenkovi pro jeho účast na pražském summitu NATO. ČTK to v úterý řekl mluvčí českého ministerstva zahraničí Karel Borůvka. Lukašenkovu žádost posoudí kabinet z iniciativy premiéra Vladimíra Špidly zřejmě již ve středu. Autokrata Lukašenka světová veřejnost včetně českých politiků obviňuje z porušování lidských práv. Podle dobře informovaných zdrojů proto NATO s jeho pozváním na summit váhá. V úterý česká diplomacie dávala najevo, že bránit příjezdu prezidenta na mezinárodní summit je těžko představitelné. Bělorusko je členem Euroatlantické rady partnerství, jejíž představitelé se mají Prahy na blížící se summit sjet.

Do ochrany vzdušného prostoru se zapojí i protiletadlové baterie

Protiletadlové systémy české armády se budou v době summitu NATO 21. a 22. listopadu v Praze podílet na ochraně vzdušného prostoru České republiky. ČTK to v úterý řekl mluvčí vzdušných sil Petr Sýkora. Dodal, že mobilní protiletadlové baterie vyjedou ze základen. Kde budou rozmístěny, ale zatím nechtěl uvést. Spolu s letouny Spojených států se na obraně budou podle něj podílet i české stíhačky MiG-21, bitevníky L-159 vyzbrojené americkými raketami Sidewinder a vrtulníky Mi-24. "Ty mají schopnost letět až 330 kilometrů za hodinu. Takže budou operovat proti případným nízkoletícím nebo sportovním letadlům," vysvětlil Sýkora. Američané plánují k obraně českého vzdušného prostoru nasadit stíhačky F-16, radarový letoun AWACS a tankovací letadla. Letouny mají startovat ze zahraničních základen, je ale možné, že budou využívat i základnu v Čáslavi.

Vláda chce sjednotit podmínky přesídlování krajanů do ČR

Vláda chce stanovit přesné podmínky pro přesídlování krajanů do České republiky, mimo jiné určit zásady pro povolování trvalého pobytu osobám s prokázaným českým původem. Jednotný rámec pro přesídlování krajanů zatím podle ministerstva zahraničí chyběl. Materiál, který ve středu vládě předloží ministr Cyril Svoboda, pojednává i o tom, jak krajana urychleně přestěhovat v případě přírodní katastrofy či války. Podle programu pro přesídlování krajanů pomáhá stát při repatriaci z řady zemí. Čeští krajané se stěhují zejména ze států bývalého Sovětského svazu: Ukrajiny, Kazachstánu, Ruska, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu, Ázerbájdžánu, Arménie či Gruzie, ale i z Rumunska. Například v letech 1991 až 1993 se do Česka vrátilo přibližně 1800 krajanů z ukrajinské oblasti postižené katastrofou černobylské jaderné elektrárny. Volyňské Čechy trápí chybějící důchodové zabezpečení. Tento problém vznikl kvůli vypovězené bilaterální smlouvě s Ukrajinou.

Rozpočtový výbor doporučil sněmovně schválit rozpočet na rok 2003

Sněmovní rozpočtový výbor v úterý doporučil Poslanecké sněmovně schválit zákon o státním rozpočtu na příští rok s rekordním schodkem 111,3 miliardy korun. Usnesení podpořili poslanci ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody. Proti předloze podle očekávání hlasovali občanští demokraté a dva komunisté. Rozpočet bude sněmovna v prvém čtení projednávat ve čtvrtek 7. listopadu. Doporučení výboru pro ní ale není závazné.

Předsedové poslanců unie a ČSSD: Rozpočet v prvním čtení uspěje

Poslanecký klub Unie svobody-DEU pravděpodobně umožní schválení státního rozpočtu v prvním čtení. "Já jsem přesvědčen o tom, že rozpočet projde," řekl ČTK v podvečer předseda klubu Karel Kühnl. Také šéf poslanců ČSSD Milan Urban s odvoláním na informace od unionistů ČTK řekl, že klub US- DEU rozpočet zřejmě podpoří. Unionistku Hanu Marvanovou, na které osud rozpočtu do značné míry závisí, se nepodařilo zastihnout. Dolní komora by se v prvním čtení rozpočtem měla zabývat zřejmě již ve čtvrtek. Vláda má ve sněmovně většinu jen 101 z 200 mandátů. Jasné ano rozpočtu již řekli sociální demokraté a lidovci. Proti bude ODS a velmi pravděpodobně i komunisté.

ODS do čela Senátu navrhne asi Lastoveckou, Sobotku či Topolánka

Na funkce předsedy horní komory senátoři ODS ze svých řad navrhnou asi šéfku ústavně-právního výboru Dagmar Lastoveckou, místopředsedu Senátu Přemysla Sobotku nebo předsedu senátorského klubu Mirka Topolánka. "Žádná další jména nepadla," řekl v úterý po jednání klubu jeho místopředseda Vladimír Kulhánek. Nevyloučil možnost, že by se ještě nějací kandidáti mohli objevit, ale nepokládá to za pravděpodobné. O nominacích na funkce v horní komoře bude klub rozhodovat až koncem listopadu spolu s nově zvolenými kolegy. Noví senátoři dostanou osvědčení o zvolení až 27. listopadu. Nejžhavější favoritkou na nominaci je podle dostupných informací Lastovecká, bývalá brněnská primátorka. Její šance na zvolení ale nejsou příliš velké, protože strany vládní koalice chtějí přes neúspěch v senátních volbách prosadit svého kandidáta.

Nestraníci v Senátu mají šanci vytvořit klub

Nestraníci a zástupci dosud neparlamentních stran, kteří byli letos zvoleni do Senátu, mají šanci založit nový klub nezávislých senátorů. Pro vytvoření klubu je podle zákona o jednacím řádu horní komory potřeba nejméně pěti členů. O vytvoření frakce nezávislých uvažují bývalá místopředsedkyně ODA Jitka Seitlová (za hnutí Nezávislí), Josef Novotný (Sdružení nezávislých) a Josef Zoser z Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj měst a obcí. Členství v takovém klubu láká i Václavu Domšovou (za Sdružení nezávislých), jak v úterý řekla ČTK. Jednáním o členství v klubu se nebude bránit ani dosavadní nezávislý senátor Jaroslav Kubín.

Klub Unie svobody a ODA se změní, chce přilákat nové senátory

Dosavadní klub senátorů Unie svobody a ODA se změní. Nový klub by měl být liberálně- konzervativní frakcí, nebude založen na stranickém principu. Jeho členům bude ponechána velká nezávislost, řekla v úterý předsedkyně dosavadního klubu Jaroslava Moserová (ODA). Podle ní se pro nové uspořádání vyslovili v podstatě všichni členové klubu při jeho úterním jednání, prvním po senátních volbách. Zejména unionisté, kteří tvoří jádro nynější frakce, tak chtějí přilákat k bližší spolupráci nové senátory z dosud neparlamentních stran. Členy nové frakce by měla spojovat mimo jiné snaha o vstup ČR do Evropské unie.

Hradecký primátor Vlasák čelil před volbami vyhrůžkám smrtí

Královéhradecký primátor Oldřich Vlasák (ODS) dostal před komunálními volbami dopisy, v nichž mu anonymní pisatel hrozil smrtí. Informaci v úterý nezávisle na sobě potvrdila mluvčí hradeckého magistrátu Petra Krátká a zástupce ředitele hradecké policie Josef Macháček. Vlasák, jenž je po volbách nejvážnějším kandidátem na post primátora, nechtěl situaci pro ČTK jakkoli komentovat. Anonym Vlasákovi vyhrožoval zabitím, pokud funkci primátora neopustí, uvedl k obsahu vyhrůžky Macháček. Pachatele vyhrůžek policie dosud nedopadla.

V Praze havaroval vagón s trhavinou; náhoda zabránila katastrofě

Vagón s 18 tunami průmyslové trhaviny se v pondělí večer srazil na pražském nádraží Vršovice při posunování s jiným nákladním vagónem. Jen náhoda zabránila katastrofě. "Stačilo, aby výbušnina byla při nárazu mezi dvěma železy, a mohlo to vybouchnout," řekl v úterý Michal Makovička, obchodní ředitel pražské společnosti Explosive service, které výbušnina patřila. Ve vagónu byla trhavina Enzit M, která se vyrábí v pardubické Synthesii, plastická výbušnina Danubit 2 z bratislavského Istrochemu a trhaviny Explozit 2 a Explozit 4, které vyrábí pražská firma Explosive service. Havárii na vršovickém nádraží zavinili zřejmě železničáři. "Při sestavování vlakové soupravy podcenili patrně zaměstnanci drah situaci," řekla ČTK mluvčí pražských policistů Iva Knolová. Policie nehodu na vršovickém nádraží vyšetřuje kvůli podezření z obecného ohrožení. České dráhy už přeložily náklad z havarovaného vagónu do jiného a náklad mohl pokračovat do cílové stanice. Podle Makovičky si trhavinu objednala soukromá společnost, která ji použije na odstřely v dolech.

Stát se má zaručit za desetimiliardový úvěr na IV. koridor

Stát se zřejmě zaručí za desetimiliardový úvěr od Evropské investiční banky na výstavbu IV. železničního koridoru z Prahy přes České Budějovice do Rakouska. Návrh zákona o státní záruce má ve středu projednat vláda, uvedla pro ČTK mluvčí ministerstva dopravy Ludmila Roubcová. Výstavbu koridoru bude mít na starosti nově vznikající podnik Správa železniční dopravní cesty, která bude spravovat železniční infrastrukturu po vzniku akciové společnosti České dráhy v příštím roce. Úvěr by měl být splacen do konce roku 2026. Projekt modernizace IV. železničního koridoru schválila vláda loni na podzim. Modernizace by měla začít v roce 2003 a skončit v roce 2008 a vyžádá si celkem 38,6 miliardy korun. Na IV. železničním koridoru se uskutečňuje téměř 63 procent zahraničního obchodu mezi Rakouskem a ČR.

Vrchní soud zrušil verdikt ministerstva kvůli vleku na Ovčárně

Ministerstvo životního prostředí bude muset znovu zvážit všechny okolnosti, které je loni vedly k tomu, že omezilo lyžování na Pradědu. Vrchní soud v Praze v pátek vyhověl žalobě provozovatele vleků Josefa Figury a zrušil rozhodnutí ministerstva neudělit výjimku k provozu jeho lyžařského výtahu v Národní přírodní rezervaci Praděd. "Senát zrušil rozhodnutí ministerstva, které mělo podstatné vady, a vrátil věc na začátek. Verdikt resortu musí být v souladu se zákonem," řekl v úterý mluvčí soudu Jan Fořt. Ministerstvo nemá dosud rozsudek na stole, a proto se jeho zástupci nechtěli k věci vyjádřit.

Muž platící falešnými bankovkami půjde na šest let do vězení

Plzeňský krajský soud v úterý poslal na šest let do vězení Stanislava Lacka, který podle obžaloby platil falešnými penězi. Další obžalovaný Marian Čáka půjde za mříže na dva roky. Soud je uznal vinnými z toho, že loni v Kynšperku na Sokolovsku dali do oběhu tři falešné dvousetkorunové bankovky. Podle odborníků šlo o méně zdařilé padělky. Rozsudek není pravomocný. Lacko se odvolal, Čáka i státní zástupce si ponechali lhůtu na rozmyšlenou.

Arnika protestuje proti spuštění výroby PVC v neratovické Spolaně

Proti plánovanému spuštění výroby PVC ve Spolaně Neratovice se v úterý postavilo ekologické hnutí Arnika. Podle ekologů by bylo zahájení provozu k 25. listopadu rizikové pro obyvatele i životní prostředí v okolí podniku. Provoz Spolany je zastaralý a nedostatečně zabezpečený, což dosvědčují časté úniky chlóru a havárie v poslední době, řekl novinářům Jindřich Petrlík, vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů. "Za dostatečnou záruku budeme považovat, když ve Spolaně proběhnou důkladné revize bezpečnosti, zejména provozu PVC, a veřejné projednání zabezpečení podniku proti haváriím a únikům toxických látek do prostředí," řekl Petrlík.

SÚJB povolil Temelínu pokračovat ve spouštění druhého bloku

Státní úřad pro jadernou bezpečnost v úterý povolil Jaderné elektrárně Temelín pokračovat ve zkouškách energetického spouštění druhého bloku. Elektrárna již zahájila přípravu na obnovení štěpné reakce, tedy na dosažení tzv. minimálního stabilizovaného kontrolovaného stavu, k němuž by se blok mohl dostat během jednoho dne. Při tomto stavu je výkon reaktoru téměř nulový, ale štěpná reakce již běží. Mluvčí elektrárny Milan Nebesář ČTK řekl, že poté zvýší obsluha výkon reaktoru na 55 procent a bude podle harmonogramu pokračovat v testech zařízení. Jednou z prvních zkoušek bude přifázování turbogenerátoru do rozvodné sítě. "Čeká nás necelých 400 testů, které chceme zvládnout v listopadu," uvedl Nebesář.

Češi si zvykají žít na dluh, růst půjček lze čekat před Vánocemi

Lidé v České republice stále více žijí na dluh a přestává pro ně být problémem koupit si vybavení domácnosti či dovolenou prostřednictvím bankovní půjčky. Potvrzuje to nárůst zájmu o spotřebitelské úvěry v největších domácích bankách, které předpokládají vyvrcholení v nadcházejícím předvánočním období. Ke zvýšenému zájmu občanů může přispět i očekávaný další pokles úrokových sazeb, vyplývá z ankety ČTK. "Situace v ČR je již téměř srovnatelná se západními zeměmi a lidé si navykli nakupovat na úvěr," komentovala vývoj analytička Volksbank Markéta Šichtařová. Podle ní k tomu přispělo především výrazné zlevnění úroků v posledních dvou letech. Navíc nelze vyloučit další pokles sazeb.

Skupina Unipetrol v září spadla do ztráty před zdaněním 93 mil.Kč

Chemický holding Unipetrol vykázal za první tři čtvrtletí letošního roku nezdaněnou ztrátu 92,8 miliónu korun. Ztráta po zdanění dosáhla 7,9 miliónu korun. Uvedl to Tomáš Jursík z tiskového oddělení firmy s tím, že firma změnila konsolidační pravidla. Dceřinou firmu Českou rafinérskou totiž Unipetrol nově započítal poměrnou metodou, tedy v souladu se svým podílem z 51 procent. Loni měla skupina za stejné období zisk po zdanění 1,46 miliardy korun. Výsledky jsou konsolidované, neauditované a odpovídají českým účetním standardům. Konsolidované tržby Unipetrolu na konci letošního září činily 43,3 miliardy korun. O rok dříve to bylo s plným zahrnutím rafinérie 48,43 miliardy korun.

V Praze proběhla mezinárodní konference o židovství

Zájem o židovství a židovskou kulturu je v evropských zemích v současnosti velký, avšak z demografického hlediska se židovské komunity stále zmenšují. Evropská rada židovských obcí se v souvislosti s tím v uplynulých dnech na konferenci v Praze zabývala budoucností židovství. "V Evropě se zároveň objevují projevy antisemitismu, jaké jsme po zkušenosti s holocaustem nečekali," řekl v úterý tajemník české Federace židovských obcí Tomáš Kraus. Mají však podle něj politické pozadí v islámském fundamentalismu a v situaci na Blízkém východě. Evropská rada je podle Krause - na rozdíl od Evropského židovského kongresu a dalších institucí - nepolitickou organizací. Zabývá se především sociálními věcmi, kulturou a vzděláváním. V Praze byli zástupci 35 zemí od Gibraltaru po Kavkaz.

Nikdy nevystavená ex libris Zrzavého prezentuje Národní muzeum

Více než stovka náčrtů, kreseb, návrhů i realizací knižních značek či novoročenek Jana Zrzavého je předmětem výstavy, která se koná v Národním muzeu. Příležitostná grafika slavného malíře je jen zlomkem dosud objeveného díla a veřejnosti je nyní představena poprvé. Expozice v Kabinetu knižní kultury v budově muzea na Václavském náměstí potrvá do konce února příštího roku. Zatímco malby Zrzavého jsou stále předmětem zájmu odborníků i sběratelů, ex libris a další drobné užité grafiky jsou i pro specialisty dosud neznámé. Podle autora výstavy Slavomila Vencla je na výstavě důležité to, že ex libris doplňují nejvýznamnější období Zrzavého díla a náčrty podrobně dokumentují proces jeho tvorby. Zrzavý začínal tak, že v době kolem první světové války tvořil grafiky v empírovém stylu, tedy 120 let vyšlé z módy. Na jednotlivých náčrtcích je ale patrná zodpovědná a dlouhá práce vedoucí k výslednému tvaru. Umělec v letech 1916 až 1922 vytvořil ex libris pro 40 majitelů, zatím je jich ale známých jen 25.

Slovenský prezident Schuster převzal Cenu Egona Ervína Kische

Slovenskému prezidentovi Rudolfu Schusterovi se v úterý dostalo uznání také jako spisovateli. Od skupiny českých a slovenských spisovatelů literatury faktu převzal mezinárodní Cenu Egona Ervína Kische, kterou získal za knihu Muž se dvěma srdci. Knížka vypráví o osudu Arieha Kleina, který v poválečných letech opustil Slovensko a rozhodl se pro nový život v Izraeli, kde se uchytil jako podnikatel. O židovském uprchlíkovi natočil Schuster i dokumentární film, který byl promítán také v Izraeli. "Arieh Klein je perfektní člověk, jemuž stačí jenom naslouchat. Už když jsem ho poprvé slyšel, hned jsem v duchu přemítal, jaká to bude kniha a dokument. O takovém člověku by šlo napsat i více knih," řekl po převzetí ceny Schuster.

HaDivadlo uvede hru o zkrachovaných manažerech Top Dogs

Brněnské HaDivadlo uvede v pátek premiéru hry švýcarského dramatika Urse Widmera Top Dogs, vyprávějící o nezaměstnaných bývalých šéfech velkých firem. "Hrdinové jedou jeden den do práce mercedesem z přepychové vily, a najednou musejí přehodnotit životní postoje. Musejí se naučit znovu žít," řekl v úterý novinářům režisér Jiří Pokorný. Brněnští autoři hru adaptovali na české poměry. Namísto němčiny a švýcarského dialektu se ve hře střídá čeština se slovenštinou.

Počasí

V noci na středu oblačno až polojasno, ojediněle sněhové přeháňky. Noční teploty minus dva až minus sedm st. C. Přes den bude polojasno, místy až oblačno a ojediněle sněhové přeháňky. Denní teploty nula až tři st. C.

05-11-2002