Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

25-10-2002

Čečenští bojovníci za svobodu nemohou podle prezidenta Havla používat násilí

Teroristy, kteří ve středu obsadili moskevské divadlo a drží tam stovky rukojmích, neospravedlňuje ani to, že svým činem chtějí dosáhnout ukončení války v Čečensku. Myslí si to prezident Václav Havel, který dříve jako jeden z mála českých politiků poukazoval na dění v této autonomní části Ruské federace. "Je celkem jedno, čím se deklarují, čím se snaží legitimizovat svůj teroristický čin," řekl prezidentův mluvčí Ladislav Špaček. Také v telegramu, který zaslal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, Havel uvedl, že "použití násilných a teroristických metod je neospravedlnitelné a nepřípustné kdekoliv na světě." Český prezident už dříve poukazoval na konflikt v Čečensku. Loni v říjnu po teroristických útocích na Spojené státy například řekl: "Právě teď nesmíme zapomínat na Čečensko. Jen z nějakých pragmatických důvodů nemůžeme přimhuřovat oči nad důsledky tamní situace. To by znamenalo, že jsme se z tragédie vůbec nepoučili."

Podle šéfa české diplomacie Cyrila Svobody je moskevská anabáze důkazem toho, že proti terorismu se musí trvale a bojovat. "Zadržování civilních osob jako rukojmích je projevem terorismu a musí proto být za všech okolností jednoznačně odsouzeno," uvedlo ve svém prohlášení ministerstvo. Ruským úřadům, které situaci řeší, proto vyjádřilo plnou podporu.

Voliči si, podle předsedy Senátu, uvědomují, že rozhodují i o prezidentovi

Voliči na třetině českého území si podle předsedy Senátu Petra Pitharta (KDU-ČSL) uvědomují, že svými hlasy v nynějších senátních volbách rozhodují i o budoucím prezidentu republiky. Nástupce Václava Havla budou v lednu vybírat poslanci společně právě se senátory. Předseda horní komory věří, že navzdory nepříznivým prognózám o účasti si lidé svého kandidáta přijdou vybrat. "Letos bylo v Evropě hodně voleb. Všude, kde přišlo málo lidí, nedopadly dobře, kde přišlo kolem šedesáti, sedmdesáti (procent lidí), dopadly pro demokracii dobře," podotkl Pithart, který přišel volit se svou manželkou Drahomírou. Pithart byl prvním z nejvyšších ústavních činitelů, kteří odvolil. Premiér Vladimír Špidla a předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (oba ČSSD) půjdou volit v sobotu stejně jako prezident Václav Havel.

Lidé k urnám zatím moc nespěchají

Lidé v první den voleb do třetiny Senátu k urnám příliš nepospíchali, volili zejména starší lidé, kteří svou účast považují za občanskou povinnost. Češi žijící v zahraničí projevili o volby mizivý zájem. Slušnou volební účast zatím hlásili pouze některé královéhradecké okrsky. Nízká volební účast však poznamenala i senátní volby v roce 1996 a 1998, kdy měli občané na výběr senátora rovněž dva dny. Původní pesimistické předpoklady překonala dosavadní účast voličů v některých královéhradeckých okrscích. Za hodinu a půl od otevření volební místnosti přišlo například k urnám do okrsku na Pražském předměstí už asi deset procent voličů. Volit přišli především starší lidé. Naopak na hradeckých sídlištích je podle dostupných informací volební účast nižší. Ani Pražané se v prvních hodinách senátních voleb k urnám příliš nehrnuli. Do volebních místností přicházeli především starší lidé. Za první dvě hodiny jich odvolilo ani ne deset procent z celkového počtu voličů. Zejména senioři volili i ve Zlínském kraji. Příliš velký zájem o senátní volby nemají zatím podle dosavadních informací ani obyvatelé Plzně. Pracovníci plzeňské radnice i druhého městského obvodu museli navíc v minulých dnech odpovídat na řadu zmatených telefonátů obyvatel plzeňské čtvrti Slovany a na jejich stížnosti, že nedostali volební lístky. Plzeň si sice dnes a v sobotu volí nového senátora, na Slovanech ale lidé nehlasují - jejich čtvrť totiž patří do obvodu Plzeň - jih, kde se volby budou konat až za dva roky. Nízká voličská účast bude pravděpodobně i ve věznicích. Do Senátu totiž mohou volit jen obvinění a odsouzení občané republiky s trvalým pobytem v obci patřící do volebního obvodu, v němž jsou vyhlášeny volby. Věznice přitom musí mít sídlo ve stejném volebním obvodu. Například v nejtěžší české věznici na hradě Mírově se k volební urně dostavil jediný člověk. Výběr senátorů mohou letos poprvé ovlivnit i krajané žijící v zahraničí. Jejich účast však bude zřejmě ještě nižší, než v červnových sněmovních volbách. Pokud se totiž senátních voleb chtěli zúčastnit, museli si na zastupitelském úřadě vyzvednout voličský průkaz a přijet volit do bývalé vlasti. V Maďarsku tak tak neučinil nikdo, v Rakousku si průkaz vyzvedlo pět a na Slovensku 28 krajanů.

Češi a Slováci věří, že v Evropské unii nebudou druhořadými členy

Česká republika a Slovensko věří, že podmínky vstupu nových zemí do Evropské unie budou spravedlivé. Po jednání se na tom shodli český premiér Vladimír Špidla a slovenský ministr zahraničních věcí Eduard Kukan. Šéf slovenské diplomacie se během návštěvy Prahy setkal kromě Špidly rovněž s předsedou sněmovny Lubomírem Zaorálkem a se svým protějškem Cyrilem Svobodou. Také s nimi mluvil hlavně o Evropské unii. "Věřím, že proces rozšiřování se nezpomalí, nepřibrzdí, a že časový harmonogram, který naznačuje, že v roce 2004 budeme členy unie a že se naši občané zúčastní voleb do Evropského parlamentu, se dodrží," řekl Kukan po schůzce s šéfem sněmovny. Tomu nasvědčuje i německo-francouzská dohoda o přímých platbách do zemědělství po rozšíření evropské patnáctky. Francouzský prezident Jacques Chirac a německý kancléř Gerhard Schröder se ve čtvrtek před začátkem bruselského summitu EU dohodli na zmrazení zemědělských výdajů unie od roku 2007 a na tom, že kandidátské země dostanou nárok na částečné přímé zemědělské subvence. Slovenský ministr zahraničí přijel do Prahy měsíc před summitem Severoatlantické aliance. Od něj si Bratislava slibuje, že v Praze získá společně s dalšími šesti zeměmi pozvánku do NATO. Bude to podle Kukana také zásluhou podpory České republiky. Česko se spolu s Polskem a Maďarskem stalo členem NATO již před třemi lety. Slovensko kvůli výhradám vůči politice tehdejšího premiéra Vladimíra Mečiara pozvánku nedostalo. Kukan se měl dnes sejít také s prezidentem Václavem Havlem. Kvůli nemoci ale Havel schůzku zrušil.

Premiéra Špidlu čeká po víkendu nabitý program, letí do Dánska a Británie

Nabitý program čeká začátkem příštího týdne premiéra Vladimíra Špidlu (ČSSD). V pondělí navštíví předsednickou zemi Evropské unie Dánsko, kde se zúčastní summitu 13 kandidátských zemí. Večer bude jedním z hostů slavnostního večera na Pražském hradě u příležitosti státního svátku. Poté, co prezident Václav Havel udělí několika desítkám osobností státní vyznamenání, odletí Špidla ještě v noci do Londýna. V úterý se zde setká s britským premiérem Tony Blairem. Ve středu již bude Špidla podle informací z Úřadu vlády zpátky v Praze na pravidelném jednání kabinetu.

První zahraniční cesta šéfa sněmovny Zaorálka povede na Slovensko

První zahraniční cesta předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka povede příští týden na Slovensko. Zaorálek bude prvním vrcholným českým politikem, který Slovensko navštíví po tamějších parlamentních volbách, jež v září vynesly k moci proreformně a prozápadně orientované síly. V úterý se předseda sněmovny setká se šéfem slovenského parlamentu Pavlem Hrušovským. Ve středu ho budou čekat schůzky s prezidentem Rudolfem Schusterem, s premiérem Mikulášem Dzurindou, s ministrem zahraničí Eduardem Kukanem a s bratislavským primátorem Jozefem Moravčíkem. Cesta šéfa sněmovny naváže na tradičně bohaté vzájemné kontakty mezi oběma zeměmi, jež si 1. ledna příštího roku připomenou desáté výročí svého vzniku. Zájem o dobré a nadstandardní vztahy mezi oběma zeměmi vyjádřil v Praze slovenský ministr zahraničí Eduard Kukan.

ČSSD nepodepíše dodatek o rozpočtu ke koaliční smlouvě

Sociální demokracie nepodepíše v souvislosti s návrhem státního rozpočtu na příští rok žádný dodatek ke koaliční smlouvě, řekl na tiskové konferenci místopředseda ČSSD Stanislav Gross. Připomněl, že rozpočet přijal kabinet jednomyslně po předchozím jednání lídrů koaličních stran: ČSSD, US-DEU a KDU-ČSL. "Za shodou vlády a lídrů musíme stát, chceme-li dělat racionální politiku," zdůraznil. "Nikdo nikdy nežádal žádný písemný doplněk koaliční dohody, protože ty věci jsou přinejmenším v embryonální podobě součástí koaliční dohody. Ten, kdo se snaží neustále uměle vyvolat konflikt těmito věcmi, se pouze snaží, aby Česko nemělo schválený rozpočet pro rok 2003," reagoval na Grossovo vystoupení předseda poslaneckého klubu US-DEU Karel Kühnl. Dále řekl, že je přesvědčen, že vládní koalice nalezne takovou formu zakotvení požadavků US-DEU, která bude všem vyhovovat. Unie svobody-DEU a především její poslankyně Hana Marvanová požadují písemný dodatek ke koaliční smlouvě nebo zápis z koaličního jednání. Marvanová jako na podmínce své podpory rozpočtu trvá na úhradě ztráty České konsolidační agentury v příštích letech pouze z privatizačních a jiných mimořádných příjmů. US-DEU dále žádá, aby byl před schválením rozpočtu předložen harmonogram úspor v sociálních a mandatorních výdajích. Spolu s rozpočtem má vláda vypracovat i fiskální výhled do roku 2005 na snižování rozpočtových deficitů. Gross, který označil neochotu k rozpočtovému dodatku koaliční smlouvy za stanovisko ČSSD, rozhodně odmítl, že by mohla nejsilnější vládní strana tímto nekompromisním postojem přijetí rozpočtového zákona ohrozit. Takovým člověkem podle něj bude ten, kdo nebude považovat za dostatečné jednání koaličních lídrů a jednomyslné rozhodnutí vlády. Jinou věcí však podle Grosse je fiskální výhled na nadcházející léta. Jeho návrh prý bude hotov do konce roku a počátkem roku příštího by ho měli socialisté, lidovci a unionisté projednávat. Protože bude nepochybně programovou záležitostí, dohoda o něm by měla mít písemnou formu. Koaliční lídři se shodli na podobě rozpočtu v neděli 20. října. Následující pondělí s návrhem vyslovil souhlas kabinet. Poslanecká sněmovna začne rozpočtový zákon projednávat 7. listopadu. Všeobecně se očekává, že hlasování o rozpočtu bude prubířským kamenem soudržnosti vládní koalice, která má ve sněmovně těsnou většinu 101 mandátů. Podle dodatku ke koaliční smlouvě, musí unionisté kabinet opustit, pokud nezajistí podporu všech deseti poslanců svého klubu důležitým vládním návrhům. Dodatek byl podepsán poté, co Marvanová nepodpořila přijetí vládního balíčku daňových opatření a tím zmařila jeho přijetí.

Prahu čekají, podle ministra Grosse, desítky demonstrací

Prahu čekají v souvislosti s vrcholnou schůzkou Severoatlantické aliance podle ministra vnitra Stanislava Grosse desítky demonstrací, policie zesiluje hraniční kontroly. Ohlášeno je na 40 akcí. Otázkou však je, kolik se jich uskuteční, řekl Gross na tiskové konferenci v Lidovém domě. Podle rozkazu policejního prezidenta je připraven celý systém kontrol, které budou na státních hranicích, uvedl ministr. Jde o opatření podložená legislativou o policii a pobytu cizinců a policie je využívá. Podle Grosse neexistuje žádný den "D", kdy by policie ostrahu spustila a "přizavřela" hranice. Intenzita kontrol však bude s blížícím se summitem NATO plynule stoupat. Na demonstracích ministr nevidí "nic špatného" a pro policii podle něj nejsou ničím znepokojujícím. Problém nastává v okamžiku, kdy jejich účastníci přestávají pokojně vyjadřovat svůj názor a dochází k násilnostem, uvedl. Policie musí proto mít připraveny takové síly, aby případné problémy zvládla. Na vrcholnou schůzku NATO, která se uskuteční v Praze ve dnech 21. a 22. listopadu, přijedou desítky hlav států a předsedů vlád. Očekává se, že v Praze dostanou pozvánku do aliance země střední a východní Evropy, které byly dříve součástí Sovětského svazu nebo jím vedeného vojenského seskupení Varšavské smlouvy. Policie očekává, že protestních akcí, které se v Praze chystají, by se mohlo zúčastnit až 12.000 lidí. Občanské právní hlídky však soudí, že bude účast slabší, zhruba kolem 3000 lidí. Policejní akce nebudou jediným bezpečnostními opatřeními. Posílena bude i ostraha českého vzdušného prostoru proti případnému teroristickému útoku. České armádě bude pomáhat letectvo Spojených států.

Sněmovna obdržela rozpočet

Poslanecká sněmovna z vlády obdržela kompletní změní vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na příští rok. Předlohou by se poslanci měly začít zabývat na své schůzi 7. listopadu. Očekává se, že sněmovna těsnou většinou hlasů předlohu podpoří. Proti tomuto klíčovému zákonu se zatím postavili poslanci ODS a KSČM. Dohromady mají ve sněmovně 99 hlasů. Kabinet se proto bude muset spolehnout jen na poslance vládních stran, kteří mají ve sněmovně 101 hlasů z 200. Poslanci Unie svobody, která měli k návrhu co nejvíce připomínek, rozpočet zřejmě podpoří. Podmiňují to ale zejména reformou veřejných financí. Unionistka Hana Marvanová, která v září kvůli nesouhlasu s vládním balíčkem daňových změn způsobila vnitrokoaliční krizi, žádá i písemné záruky. Sněmovny by měla 7. listopadu rozpočet začít projednávat v takzvaném prvém čtení, kdy se rozhoduje o přijetí rámcových údajů rozpočtu, tedy o příjmech, výdajích a schodku. Ve druhém čtení poslanci předkládají jednotlivé pozměňovací návrhy, které přesunují finance mezi jednotlivými kapitolami. Ve třetím čtení sněmovna o těchto dílčích návrzích hlasuje. Třetí čtení by se mělo uskutečnit na prosincové schůzi. Vláda schválila návrh rozpočtu se schodkem 111,3 miliardy korun při příjmech 684,062 miliardy a výdajích 795,362 miliardy korun. Konečný deficit je tak o 46 miliard korun nižší než původně plánovaných 157,3 miliardy korun. Navrhovaný rozpočet podle ministra financí Bohuslava Sobotky zatím neobsahuje úvěr od Evropské investiční banky na financování povodňových škod, z nějž chce vláda v příštím roce utratit 7,5 miliardy. Vládou navrhovaný deficit byl snížen především na úkor výdajů na úhradu ztráty České konsolidační agentury, které v souladu s požadavkem unionistů klesly na 18,6 miliardy z původně plánovaných 60 miliard. Naopak požadavky na další výdajové úspory ze strany Unie svobody - DEU vláda v návrhu nezohlednila.

Názory zemědělců v petici jsou, podle ministra zemědělství, oprávněné

Podle ministra zemědělství Jaroslava Palase (ČSSD) jsou názory zemědělců v protestní petici svým způsobem oprávněné, protože letošní vývoj cen farmářských komodit je pro zemědělce jedním z nejhorších za posledních deset let. Finanční požadavky na odškodnění za tyto dopady, které protestní text obsahuje, ale nepovažuje za reálné. České profesní zemědělské organizace v petici vyslovily obavy z hrozící finanční krize tohoto odvětví. Podle nich se letos kvůli nepříznivému počasí a propadu farmářských cen sníží hrubá zemědělská produkce v běžných cenách o více než 15,5 miliardy korun. Další škody přes 2,5 miliardy jim způsobily povodně. Zemědělci žádají vládu a parlament, aby umožnily kompenzační platbu za propad cen ve výši 1200 korun na hektar zemědělské půdy a očistily zemědělské podniky od starých transformačních zátěží. Tyto požadavky zatím podpisem podpořilo na 100.000 zemědělců. Dosažení těchto finančních kompenzací je nereálné, státní rozpočet na to nemá prostředky, řekl k tomu Palas. "Využíváme všechny možnosti, které má ministerstvo zemědělství protřednictvím státního fondu tržní regulace a dotačních titulů, abychom nepříznivou situaci eliminovali," řekl. Stát podle něj letos využil i opatření k zamezení dovozu zemědělských komodit a na regulaci trhu a podporu vývozu vyplatil přes osm miliard korun. O tom, že vláda nebere situaci zemědělců na lehkou váhu, podle Palase svědčí i navýšení rozpočtu ministerstva zemědělství na příští rok o 11,4 procenta.

Nejméně 3000 zemědělců půjde ve středu Prahou až k Úřadu vlády

Manifestační průvod nespokojených zemědělců se příští středu v 10:00 vydá z pražské Letné k Úřadu vlády, kde rolníci předají premiérovi protestní petici s podpisy. Rozhodl o tom před malou chvílí krizový štáb centrály Agrární komory. Petice upozorňuje na kritickou situaci zemědělců a na jejich blížící se krachy. Z každého okresu má přijet minimálně jeden autobus. Podle předsedy Agrární komory Plzeňského kraje Jiřího Tomce se v Praze sejde minimálně 3000 farmářů a zemědělské veřejnosti z celé země.

Z programu obnovy venkova šlo na povodňové škody 228,5 mil. Kč

Ministerstvo pro místní rozvoj letos již rozdělilo 228,5 miliónu korun na dotace obcím postiženým povodněmi. Prostředky ministerstvo vyčlenilo z programu obnovy venkova. Jsou podle mluvčího ministerstva Petra Dimuna určeny na odstraňování povodňových škod na obecním majetku. Celkem letos ministerstvo zatím z programu vyplatilo na dotace venkova 689 miliónů korun. Ze státního rozpočtu navrhuje na rok 2003 vyčlenit na program obnovy venkova 520 miliónů korun. Dotace dočasně pozastavené kvůli povodním ministerstvo obcím poskytne v příštím roce přednostně. Obce v takovém případě nebudou muset podávat nové žádosti. Ministerstvo pro místní rozvoj mělo letos na program obnovy venkova původně 420 miliónů korun, po povodních směřovalo prostředky přednostně postiženým obcím. Objem prostředků pak zvýšilo o 100 miliónů korun z Pozemkového fondu. Další prostředky uvolňuje na program ministerstvo financí v rámci strategie obnovy území. Největší dotace na odstraňování škod po povodních z programu obnovy venkova získaly obce v Jihočeském kraji, a to celkem 130,571 miliónů korun. Ve Středočeském kraji dostaly obce 87,670 miliónu, v jihomoravském 38,509 miliónu korun a v Plzeňském 18,026 miliónu korun.

O funkci pražského zastupitele se uchází přes 1000 kandidátů

Přes 1000 kandidátů dvou desítek stran a koalic bude usilovat o hlasy voličů ve volbách do pražského zastupitelstva. Mandát krajského zastupitele může získat 70 z nich. Největší šance zvítězit v krajských volbách má pravděpodobně opět ODS, ač by si mohla proti volbám v roce 1998 o něco pohoršit. Před čtyřmi lety volilo občanské demokraty téměř 37 procent Pražanů, v letošních sněmovních volbách získali ve městě o tři procenta hlasů méně a nyní by to mělo být ještě o něco méně. Více voličů by proti roku 1998 mohla naopak získat ČSSD, která nyní s občanskými demokraty na pražské radnici vládne. Před čtyřmi lety sociální demokraty volilo asi 18 procent Pražanů. V letošních sněmovních volbách však získala téměř 26 procent hlasů. Opoziční US-DEU a KDU-ČSL bude v Praze patrně volit méně lidí než před čtyřmi lety, kdy tato strany získaly s ODA jako čtyřkoalice 28 procent hlasů. Už v letošních sněmovních volbách ztratily jako Koalice deset procent voličů. Ztrátu by proti minulosti mohla zaznamenat i KSČM. Překvapit mohou nové strany, například Evropští demokraté, kandidující pod názvem Demokraté Jana Kasla a koalice Moderní město, tedy Sdružení nezávislých, Strana zelených a Strana pro otevřenou společnost.

Do Karlína se dostanou od listopadu všichni řidiči

K vjezdu do pražského Karlína, poničeného srpnovou povodní, nebude od listopadu potřeba povolení. Doposud sem mohla jen auta označená kartou "A", kterou po povodni vydávaly radnice Prahy 8 a magistrát místním obyvatelům a podnikatelům. Už 30. října nastanou v této čtvrti změny v dopravním značení. Současný obousměrný provoz, kdy se motoristé řídili pravidlem pravé ruky, nahradí opět jednosměrky. Znamená to, že se doprava v Karlíně prakticky vrátí do stavu, jaký zde byl před srpnovou povodní. Rychlost ale bude stále omezena na 30 kilometrů za hodinu. Z Karlínského náměstí zmizí na konci října zátarasy, v obou směrech budou moci řidiči jezdit Šaldovou ulicí mezi Křižíkovou a Pernerovou. Proti stavu před povodní zůstane obousměrný provoz v Pernerově a Březinově ulici. V těchto ulicích nebudou smět řidiči nadále parkovat a nebudou do nich moci jezdit od ulice Prvního pluku. Omezení skončí poté, co tudy přestane jezdit náhradní autobus X-8 z Florence na Palmovku. Dopravní omezení zůstanou i u Karlínského náměstí, kde parkují náhradní autobusy X-C. Proti jízdám autobusů ze severu města protestují někteří obyvatelé několika karlínských ulic. Obávají se, že otřesy mohou poškodit statiku domů zasažených povodní. Vadí jim i hluk a prach. Radnice i dopravní podnik na základě statických posudků tvrdí, že se domům nic nestane. Autobusy zde budou projíždět do 18. listopadu, poté budou končit v Holešovicích.

Na festivalu České divadlo v Bratislavě devět pražských souborů

Devět divadelních souborů z Prahy uvidí návštěvníci devátého ročníku festivalu České divadlo, který se uskuteční od 10. do 22. listopadu v Bratislavě. Na festivalu nebudou chybět tradiční divácké taháky jako třeba Divadlo Járy Cimrmana, Studio Ypsilon nebo Divadlo bez zábradlí. V Bratislavě se představí také Divadlo Ungelt s muzikálem Líp se loučí v neděli s Martou Kubišovou, která za svůj výkon získala loni Cenu Thálie za pěvecký a herecký výkon. Diváci uvidí také Divadlo pod Palmovkou s výborným představením Oidupus vladař, a také proto, že budova divadla zůstala po nedávných povodních značně poškozena. Bratislavanům se letos nepředstaví žádný mimopražský soubor. Oblíbenec z Valašska Bolek Polívka prý zkouší nový program a do slovenské metropole přijede příští rok. Organizátoři sice chtějí ve větším počtu zvát i pro slovenské publikum méně známá česká divadla, v jejich úsilí je však omezují finanční i časové možnosti. O festival České divadlo prozatím projevují Bratislavané velký zájem a většina představení bývá vyprodána. Očekává se, že "plno" bude i na deseti letošních představeních ve Štúdiu L+S a na Nové scéně.

A ještě krátce o počasí na území České republiky.

Bude oblačno až zataženo a místy déšť nebo přeháňky. Nehjvyšší teploty 10 až 14 stupňů. Teplota vzduchu v nadmořské výšce 1000 metrů okolo 7 stupňů Celsia.

25-10-2002