Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

26-09-2002

Do Afghánistánu budou zřejmě vysláni čeští výsadkáři

Ministr obrany Jaroslav Tvrdík navrhne vládě vyslání přibližně 120 českých vojáků, příslušníků jednotky speciálních sil, do mezinárodní protiteroristické operace Trvalá svoboda v Afghánistánu. O vyslání jednotky požádal Českou republiku velitel operace v Tampě na Floridě. O požadavku na vyslání českých výsadkářů jednal ministr Tvrdík při své nedávné návštěvě USA se zástupcem velitele Trvalé svobody Michaelem DeLongem. Čeští vojáci v Afghánistánu by měli plnit úkoly "v celém spektru misí vojenských jednotek tohoto typu včetně bojového nasazení". Pokud vyslání schválí vláda a parlament, mohli by být vojáci v Afghánistánu nasazeni od 1. února, nejdéle na čtyři měsíce. Tvrdík předloží vládě návrh do dvou týdnů. Do několika týdnů by také měl do Česka dorazit tým amerických instruktorů se zkušenostmi z Afghánistánu, kteří pomohou výsadkářům s přípravou na nasazení. Peníze na vyslání vojáků do Afghánistánu chce armáda získat tím, že z Kuvajtu bude větší část české protichemické jednotky, která tam působí v rámci stejné operace, stažena už k počátku roku, a nikoliv až v květnu 2003.

Špidla podpořil rozvoj severní Moravy

Premiér Vladimír Špidla se zúčastnil Investičního fóra v Ostravě. Prohlásil zde, že cílem vlády na Ostravsku je v co nejkratším termínu dobudovat železniční koridor z Bohumína do Břeclavi a dostavět dálnici D47, která spojí Ostravsko ze zbytkem republiky. Důležitým průlomem pro rozvoj kraje bude podle něj i nová průmyslová zóna Nošovice, do níž hodlá vláda investovat zhruba dvě miliardy korun. Investiční záměry vlády na Ostravsku podle premiéra neovlivní ani nedávné povodně, které podle odhadu způsobily škodu za 100 miliard korun. "Povodně nespláchly problémy Ostravska a Moravskoslezského kraje a musí být řešeny," sdělil premiér s tím, že záležitosti Ostravska jsou záležitosti celé České republiky. Tradiční průmyslová struktura Ostravska postupně prochází transformací. Ještě před několika lety bylo zaměstnáno v ocelářství a hornictví 200.000 lidí, v současné době je to zhruba čtvrtina. Jak premiér Špidla uvedl, Moravskoslezský kraj by se měl stát daleko všestrannějším regionem, přestože nadále bude mít velmi silné ocelářství. Výhodou Ostravska je podle něj pět vysokých škol a vysoká koncentrace kvalifikovaných pracovních sil.

O průmyslovou zónu Nošovice se zajímá několik investorů

Podle ředitele Czechinvestu Martina Jahna o průmyslovou zónu v Nošovicích projevilo zájem několik investorů. "Byli bychom nejraději, kdyby se podařilo získat investora v oblasti výroby osobních automobilů," uvedl Jahn na Investičním fóru v Olomouci. Tento typ výroby podle něj přináší velké zapojení lokálních firem. Czechinvest jedná i s investory zabývajícími se strojírenstvím. Investor by měl na více než 200 hektarech zaměstnat přímo 2000 zaměstnanců. Nošovická zóna by měla být dokončena do konce roku 2002. Rozhodnutí o investorovi lze očekávat na přelomu roku.

Ministerstvo uvolní zablokované peníze na dotace

Ministerstvo pro místní rozvoj uvolní prostředky na dotační programy, které nedávno pozastavilo v souvislosti se srpnovými záplavami. Prvním regionem, kde budou úplně odblokovány finanční prostředky na rozvojové programy, bude Moravskoslezský kraj. Podle ministra Pavla Němce bude následovat region Severozápad. Ministr dodal, že do 14 dnů se podaří investovat i ostatní projekty v rámci České republiky. "Podařilo se nám získat dodatečné prostředky ze státního rozpočtu," oznámil Němec. Současně odmítl, že by jeho resort měl po povodních jinou možnost k získání zdrojů, než bylo pozastavení podpůrných programů. "Například program obnovy venkova běží dál. Pro obce moravskoslezského regionu to znamená, že bude podepsáno investování těch programů, které byly prozatím schváleny pro letošní rok," dodal Němec. Uvolněné zdroje se týkají například podpory bytových programů, podpory výstavby nájemních bytů, jde o dotace na výstavbu domů s pečovatelskou službou, program Panel, program obnovy venkova a program na podporu rozvoje cestovního ruchu.

O odškodnění za nucené práce lze žádat do 27. listopadu

Žádosti o odškodnění za nucené nasazení a otrocké práce v Rakousku za druhé světové války bude možné podávat ještě dva měsíce. Lhůta pro jejich podání skončí 27. listopadu. Rakouský fond Smíření, mír a spolupráce doposud rozdělil mezi 10.326 žadatelů bezmála miliardu korun. Za otrocké práce činí odškodnění 230.000 korun, oběti nuceného nasazení v průmyslu dostávají 77.000 korun a lidé nasazení například v zemědělství 44.000 korun. Velká většina žádostí přišla od lidí nasazených v průmyslu, energetice, u živnostníků, na stavbách či u říšských pošt a drah. Lidé dostávají peníze v jediné splátce na rozdíl od Německa, kde jsou splátky dvě. Německo registrace žádostí ukončilo loni. Vídeň vyplácí peníze na základě česko-rakouské dohody z roku 2000 přes Českou spořitelnu. Žádosti je možné posílat do Kanceláře pro oběti nacismu, Legerova 22, Praha 2.

Posudek na Benešovy dekrety údajně vyvolává "rozruch" v Evropském parlamentu

Právní expertiza, kterou pro Evropský parlament vypracoval na takzvané Benešovy dekrety tým odborníků na mezinárodní právo v čele s německým expertem Jochenem Frohweinem, vyvolává ještě před svým zveřejněním mezi poslanci EP rozruch. Informuje o tom rakouská agentura APA. Podle ní šéfka poslanecké skupiny rakouských svobodných (FPÖ) Daniela Raschhoferá prohlásila, že očekává od posudku především "jasná slova" k zákonu o amnestii z roku 1946. Rakouská agentura dále píše, že pokud jde o zločiny spáchané v souvislosti s poválečným vyhnáním příslušníků německé menšiny, jde "spíše o politická gesta než o právní řešení". Poukazuje se prý také na promlčení a na vysoký věk postižených. Posudek Benešových dekretů má vést především ke zvěcnění debaty o dekretech a vyjasnit, zda na jejich základě a na základě restitučních zákonů nebyli občané členských států EU znevýhodněni vůči občanům ČR, podotýká APA.

ČR uzavře kapitolu o hospodářské soutěži s EU zřejmě 1. října

Česká republika by měla téměř jistě uzavřít kapitolu hospodářské soutěže při vyjednávání o vstupu do EU na pravidelné konferenci 1. října v Bruselu. Mělo by jít o jedinou kapitolu, kterou bude tohoto data Česko projednávat. Dokument uzavírající tuto kapitolu by obsahoval podrobné podmínky, za kterých může země provést restrukturalizaci ocelářství. Ta byla jedinou vážnější překážkou dokončení jednání. Dokument však nebude ještě obsahovat udělení výjimky pro poskytování státní pomoci hutím. Možnost poskytnout českým hutím uvedenou výjimku již z pověření EU zkoumala konzultantská společnost International Development Ireland a měla podle ministerstva průmyslu a obchodu doporučit její prodloužení až do roku 2004. Státní pomoc v rozsahu miliard korun se má týkat oddlužení Nové huti, zvýšení základního kapitálu Vítkovice Steel nebo kapitalizace ve Válcovnách plechu Frýdek-Místek. Přesnou výši pomoci zatím nelze uvést, neboť v jejím posuzování není stát zajedno s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.

Hradec Králové letos investuje přes půl miliardy korun

Až o 18 procent, na 588 milionů korun, chce Hradec Králové zvýšit letošní investice z městského rozpočtu. Zvýšení umožnil mimořádný příjem 49 milionů korun z prodeje akcií České spořitelny a očekávaný růst daňových příjmů zhruba o 50 milionů korun. Peníze, které město získá navíc, investuje zejména do rekonstrukce Základní umělecké školy v Dlouhé ulici, na vybudování infrastruktury v rozvojové lokalitě Aldis, na rekonstrukci Hořické ulice a vypracování projektové dokumentace pro přestavbu fotbalového stadiónu. Největší část letošních investic město dává do bytů, oprav komunikací a do školství.

Zastupitelé z Brna-Bohunic věnují Terezínu půl milionu korun

Půl milionu korun daruje čtvrť Brno- Bohunice terezínské části České Kopisty, kterou v srpnu postihly záplavy. Dar město uhradí z přebytků svého rozpočtu. Bohunická starostka Ivana Toufarová rozhodnutí zastupitelů zdůvodnila tím, že větším městům s odstraňováním povodňových škod pomůže stát, proto se rozhodli pomoci menším obci. Stejnou částku Bohuničtí věnovali před pěti lety povodní zdemolovaným Kostelanům na Moravě na Přerovsku. Bohunice však pomohly i hlavnímu městu. V době záplav v Praze pracovalo 11 dobrovolných hasičů a auty a čerpadly. Hasiči se zapojili i do odčerpávání vody z metra. Stejní hasiči v roce 1997 zasahovali i v Troubkách na Moravě, které tehdy zničily záplavy.

Na charitativních koncertech po povodních vystoupí na 200 účinkujících

Téměř 200 interpretů ze sedmi zemí vystoupí na benefičních koncertech "Umělci proti vodě", které se od 30. září a 1. října uskuteční v Praze a ve Zlíně. Podle Alexandra Cacha z pořádající agentury se všichni účinkující se vzdali honoráře. Podobná akce po povodních v roce 1997 - "Koncert pro Moravu" - vynesla pět milionů korun. "Polovinu výtěžku z akcí předáme ministerstvu kultury na obnovu poškozených památek a druhou na konto Člověk v tísní při České televizi, která pražský koncert zaznamená," dodal generální ředitel agentury Jiří Daron. Během koncertů v pražském Kongresovém centru vystoupí Kühnův dětský sbor a Pražský komorní orchestr, ze sólistů pak Lucie Bílá, Daniel Hůlka, Marta Kubišová, Láďa a Tereza Kerndlovi a hudebníci Jaroslav Svěcený a Petr Malásek. Ze zahraničí přislíbili svou účast švédská ABBA, polská skupina Bratanki, slovenská zpěvačka Jana Kirschner a slavný rumunský hráč na Panovu flétnu George Zamfir. Černošské spirituály zazpívá v Kongresovém centru světoznámý soubor Johnny Thompsons Singers z USA. Mezi diváky zasednou lidé postižení přírodní katastrofou, hasiči, policisté, zdravotníci a další lidé, kteří jim v srpnu pomáhali těžkou situaci zvládnout. Záštitu nad akcí převzali ministr kultury Pavel Dostál a ve Zlíně primátor Zdeněk Dostál.

České školy získaly evropské ocenění za výuku jazyků

Šest škol z České republiky získalo Evropskou jazykovou cenu Label za své projekty, v nichž představují vlastní způsob výuky cizího jazyka. Do programu, který vyhlásila Rada Evropy, se přihlásilo celkem 14 základních, středních i vyšších odborných škol. Program pro Českou republiku organizovala Národní agentura Sokrates. Cílem programu je podpořit nové metody v oblasti jazykového vzdělávání. Projekty byly zaměřené především na výměnné studijní pobyty, které mají studenty motivovat ke studiu cizích jazyků. Jejich znalosti v České republice nejsou dostatečné. Podle Jaroslavy Delišové z ministerstva školství je situace dobrá u lidí do 35 let. Lidé starší se cizím jazykem většinou nedomluví. Velké nedostatky jsou na základních školách, kde působí 60 procent pedagogů, kteří nemají k výuce cizího jazyka odbornou způsobilost. Ministerstvo se snaží, aby si nekvalifikovaní pedagogové doplnili své znalosti dálkovým studiem. Pro učitele, kteří nemají pro daný jazyk aprobaci, připravují různé semináře a školení.

Pitva není podmínkou transplantace

Transplantační zákon podle lidoveckého poslance Josefa Janečka nenařizuje kompletní pitvu dárce před transplantací orgánů do těla příjemce. Janeček tak odmítl výklad, podle něhož zákon platný od začátku září prakticky znemožňuje odběr a transplantaci orgánů a tkání. Lékaři přitom tvrdili, že zákon jednoznačně ukládá povinnost provést pitvu neprodleně před vlastní transplantací. "V praxi to znamená, že se prakticky zastaví program transplantací srdce či plic, případně jater, jelikož transplantace srdce se musí provést do čtyř hodin po odebrání orgánu. Je naprosto nemyslitelné uskutečnit v tak krátké době odběr, okamžitou pitvu a provést transplantaci," řekl nedávno například přednosta Transplantcentra IKEM Štefan Vítko. Vláda proto ve středu vydala nařízení, podle něhož k odebrání potřebného tělesného orgánu a k zahájení transplantace stačí zjištění "nenávratnosti klinických známek smrti mozku". Nařízení má platit do dvou dnů.

Švandovo divadlo se znovu otevře po čtyřech letech oprav

Za půldruhého měsíce by se měla po čtyřech letech oprav znovu otevřít nejstarší pražská divadelní scéna na levém břehu Vltavy, Švandovo divadlo. V současné době je ale divadlo stále ještě velkým staveništěm. Podle ředitele scény Daniela Hrbka ale do 5. listopadu bude všechno hotové. "Do konce listopadu převezmou scénu herci a personál a 14. prosince bude divadlo slavnostně otevřeno českou premiérou hry mladého maďarského dramatika Kornéla Hamvaie Čas katů," slíbil Hrbek. Divadlo bude scénou s činoherním repertoárem stálého souboru, budou v něm však vystupovat i hosté. Alternativou ke klasické scéně bude Studiová scéna, kde bude hrát divadlo Buchty a loutky, budou se pořádat koncerty či scénická čtení. Studiová scéna v suterénu divadla však byla při povodni zatopena spodní vodou do výšky 1,3 metru a práce na její rekonstrukci se zastavily. Dnes v budoucí malé scéně pracují vysoušeče, aby i tato část mohla být přibližně do roka zpřístupněna. Rekonstrukce divadla bude hlavní město stát asi 180 miliónů korun. Nový činoherní soubor se vytvořil z herců Divadelního sdružení CD 94, Činoherního klubu a ostravského Národního divadla moravskoslezského. Divadlu se vrátí původní název, který scéna měla předtím, než byla známá jako Realistické divadlo Zdeňka Nejedlého a v 90. letech jako Divadlo Labyrint.

V Praze - Vršovicích bylo obnoveno Waldesovo muzeum

V obnovených prostorách v pražských Vršovicích bylo znovuotevřeno Waldesovo muzeum. V době první Československé republiky zde bývalo unikátní Muzeum šatních spínadel, které zřídil a provozoval úspěšný předválečný podnikatel a mecenáš českého umění Jindřich Waldes. Jeho továrnu proslavil po celém světě vynález patentního knoflíku. Waldesova rodina z rasových důvodů v roce 1938 emigrovala do USA. On sám však byl zavlečen do koncentračního tábora Buchenwald. O své rozsáhlé umělecké sbírky přišel po zatčení gestapem. Komunistický režim po válce sbírku Waldesovým dědicům nevrátil. V roce 1992 požádali Waldesové o vrácení sbírky. Jejich žádost byla kladně vyřízena v roce 1996. Současná expozice ve Waldesově muzeu připomíná sto let od povýšení obce Vršovice na město a další významná výročí této městské čtvrti. Sto let například uplynulo i od založení Fakultní nemocnice na Královských Vinohradech a 120 let od zprovoznění vršovického nádraží, které zásadně ovlivnilo další rozvoj Vršovic. Před 80 lety byly k takzvané velké Praze připojeny obce, které tvoří desátou městskou část.

Slováci a Češi si méně rozumějí

Podle odborníků si Češi a Slováci budou stále méně jazykově rozumět. "Jsou tu náznaky, že srozumitelnost se snižuje, hlavně z české strany," uvedl ředitel Jazykovědného ústavu Slovenské akademie věd Slavomír Ondrejovič. Čeština přesto zůstává na Slovensku obecně srozumitelnou. Ondrejovič podotýká, že tato míra je patrně vyšší na západě země, kde lze běžně sledovat české televize, než na východě Slovenska. Ale o české knihy, i dětské, je stále zájem, nemluvě o českém dabingu filmové a televizní produkce. Trend postupného snižování srozumitelnosti se ale podle experta zastavit nedá. Nedomnívá se však, že by situace mohla dospět až do stavu, kdy by si Češi a Slováci rozuměli stejně málo jako třeba s Poláky.

V Chabařovicích vznikne rekreační zóna

Revitalizací bývalého hnědouhelného dolu v severočeských Chabařovicích má zhruba do deseti let vzniknout rekreační zóna s rozsáhlou vodní plochou. Státní Palivový kombinát napouští bývalý důl vodou, a provádí tak jako první v severních Čechách revitalizaci tzv. mokrou cestou. Za vodu však musí Povodí Ohře platit, takže vznik rekreační zóny se tak prodraží až o 80 milionů korun. Vedení Plavivového kombinátu se proto snaží o změnu vodního zákona. Má v tom podporu místních politiků. "Chceme změnit vodní zákon tak, aby se při rekultivaci bývalých dolů mokrou cestou nemuselo za vodu platit," potvrdil šéf Hospodářské a sociální rady Ústecka a náměstek ústeckého primátora Ladislav Hruška. Podle něj se při současné podobě zákona pouze přesouvají peníze v rámci státu a snižují se prostředky na obnovu těžbou poškozených území. Zatím podnik do lomu napustil asi 2,5 miliónu metrů krychlových vody. Budoucí jezero, které má dosáhnout plochy přes 230 hektarů, nyní zaujímá 120 hektarů.

Děti z brněnské onkologie uspořádaly sbírku na hrocha Slávka

Pacienti z onkologického oddělení dětské nemocnice v Brně vybrali mezi sebou 1700 korun, které jsou určeny na stavbu nového výběhu pro hrocha Slávka z pražské zoo. Zvíře bojovalo před několika týdny o život poté, co se zahrada v Tróji ocitla pod vodou. Získané peníze předá vedení brněnské zoo pražským kolegům. Na oplátku po nich bude pouze chtít, aby pacienti z dětské onkologie byli dále informováni o osudech hrocha. "Děti se rozhodly pomoci Slávkovi, když byly na výletě ve Zlíně, " upřesnila Markéta Hodková z brněnské zoo, která s onkologií spolupracuje. Brněnská zahrada pořádá výlety pro dětské onkologické pacienty od roku 1998. Děti ji od té doby navštívily dvacetkrát. Zahrada pro ně pořádá i vánoční návštěvy a zájezdy do dalších zahrad. "Společně jsme byli již ve vídeňském Schönbrunnu nebo ve Dvoře Králové. V uplynulých dnech jsme navštívili se skupinkou 24 pacientů zlínskou zoo Lešná a přilehlý zámek," doplnila Hodková.

V Brně proběhne Kudrnův turistický pochod

O víkendu se v Brně a okolí uskuteční jeden z největších turistických pochodů v republice - Jede Kudrna okolo Brna. Pořádá ho Klub českých turistů Kudrna. Trasy povedou zejména v okolí Brněnské přehrady. Jako první bude v pátek Kolomaznický pochod přátelství, který povede z Bystrce na okraji Brna do jeho centra a skončí na nádvoří hradu Špilberk. Zde účastníky pochodu uvítá i vedení města Brna. V sobotu se pak uskuteční hlavní pochod Kudrny. Trasy budou odstupňovány od deseti do 50 kilometrů. Akce je jako jediná v ČR zařazena do seriálu Mezinárodní pochodnické ligy (IML) a součástí projektu Mezinárodní chodec. Vítězové získají zlaté medaile s vavřínem. Organizátoři očekávají až 800 účastníků. Mezi nimi nemají chybět ani turisté z Japonska, USA a dalších vzdálených zemí. Připraveny jsou i trasy pro cyklisty a plavání v hale v Brně- Lesné. Registrace účastníků i start jsou všechny tři dny v budově gymnázia ve Vejrostově ulici v Brně-Bystrci. Pochod je součástí desetidenních Brněnských dnů pro zdraví.

Úmrtí českého potápěče v Chorvatsku vyšetřuje i česká policie

Tělo českého potápěče Miroslava Kukliše, který 10. září zemřel za nejasných okolností u chorvatského ostrovu Šolta, bylo v úterý převezeno do Prahy. Na pokyn pražských kriminalistů, kteří se začali smrtí potápěče zabývat, se zde uskutečnila jeho další pitva. Pražští kriminalisté případ prošetřují na základě trestního oznámení na neznámého pachatele pro podezření z vraždy. Pravděpodobně jej podal někdo z rodičů jednoho ze dvou potápěčů, které chorvatská policie podezírá z vraždy Kukliše. Podle Kamily Styblíkové z pražské policejní správy Kuklišovu smrt nyní vyšetřuje nezávisle na sobě česká a chorvatská policie.

A na závěr ještě krátce o počasí

V noci bude zataženo, místy s deštěm, na horách se sněžením. Noční teploty 8 až 4 stupně. Během dne očekáváme také zataženo s deštěm, nejvyšší denní teploty 7 až 11, na horách kolem 3 stupňů Celsia.

26-09-2002