Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

02-09-2002

Manželé Havlovi navštívili postižené obce na Strakonicku a přivezli dary

Čistící prostředky, rukavice, sekery a další věci přivezli v pondělí do povodněmi postižených Metel a Předmíře na Strakonicku prezident Václav Havel se svou chotí Dagmar. Podobný dar odevzdali také ve Švihově na Klatovsku a Štěchovicích v okrese Praha - západ. Podle prezidentova mluvčího Ladislava Špačka věnoval Havel asi 60.000 korun na tyto prostředky ze svého dispozičního fondu, a jsou tak jeho osobním darem. Havel se domnívá, že jeho kancelář může pomoci postiženým obyvatelům především psychickou podporou a povzbuzením. "Považuji také za docela významné, že i ve chvílích, kdy byla Praha nejvíce postižena, Hrad svítil jako jakýsi symbol toho, že stát ještě existuje," řekl ČTK prezident po krátké prohlídce Metel a Předmíře. Podle něj má jeho úřad poměrně malé materiální možnosti. "Já sám, pokud jde o konkrétní formy pomoci, se dost angažuji v naší společné Nadaci Vize 97," uvedl Havel. Prezident je přesvědčen, že nejdůležitější nyní je to, aby vláda, kraje a další instituce operativně, rychle a spravedlivě rozdělily peníze, které postiženým obcím a obyvatelům patří. Zpoždění peněz, které již vláda obcím přidělila, přisoudil Havel moderní civilizaci. "V dnešní moderní civilizaci všechno chvíli trvá, než to projde těmi konty a podobně. Pokud je mi ale známo, měly by být celé ty procedury zjednodušeny, aby to dorazilo brzy i k tomu, který se nikterak nevyzná," řekl Havel. Podle něj je obdivuhodná mohutná vlna občanské pomoci, reprezentovaná mnoha nadacemi. "Je to katastrofa nebývalých rozměrů a je obdivuhodné, jakým způsobem na to zatím společnost reaguje," uvedl prezident.

Havel s chotí při návštěvě hovořili i s některými lidmi, kteří jim vylíčili svůj osud. Seznámili se také s podezřením, podle něhož by mohli být za neštěstí Metel a několika dalších obcí zodpovědní rybáři, kteří údajně nechtěli včas upustit metelský rybník kvůli rybám. Okolnosti protržení hráze padesátihektarového rybníka, který napáchal desetimiliónové škody, nyní vyšetřují strakoničtí policisté.

EIB může dát Česku úvěr až ve výši jedné miliardy eur

Evropská investiční banka (EIB) je připravena poskytnout České republice úvěr až ve výši jedné miliardy eur, tedy přes 30 miliard korun. S poukazem na jednání s viceprezidentem EIB Wolfgangem Rothem to řekl ministr dopravy Milan Šimonovský. "Česká republika by tento úvěr splácela 30 let se sedmiletým odkladem," uvedl ministr s tím, že úvěr by byl úročen dvěma procenty. O předložení nabídky vládě má podle Šimonovského jednat Roth ještě s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou. "Já doufám, že to bude předloženo co nejdříve, snad už na nedělním zasedání vlády 8. září," naznačil Šimonovský.

Premiér Vladimír Špidla v neděli uvedl, že ministerstvo financí ukončí jednání o získání výhodné půjčky od EIB na obnovu povodňových škod v hodnotě zhruba 200 miliónů eur (přes šest miliard korun) během několika týdnů. Předseda vlády připustil, že půjčovaná částka může být i vyšší. Podobnou půjčku si český stát bral v roce 1997 po záplavách na Moravě. Úvěry s preferenčními sazbami navrhla EIB Německu, Rakousku, Česku a Slovensku 18. srpna. Půjčky mají umožnit dlouhodobě pokrýt financování nápravy škod, jež způsobily záplavy. Podle hlavního vyjednavače s Evropskou unií Pavla Teličky by tato půjčka byla vůbec nejlevnější, kterou lze dostat.

Deficit rozpočtu ke konci srpna stoupl z 26,8 na 33 miliard Kč

Na 33 miliard korun vzrostl ke konci srpna deficit státního rozpočtu, když ještě ke konci července schodek činil 26,8 miliardy korun. Za osm měsíců loňského roku přitom stát hospodařil s deficitem 25,6 miliardy korun. Rozpočtové příjmy činily ke konci letošního srpna 455,5 miliardy a výdaje 488,5 miliardy korun. ČTK informace poskytlo tiskové oddělení ministerstva financí. Ve zbytku roku ministerstvo počítá s postupným zhoršováním a celoroční schodek rozpočtu by tak mohl dosáhnout zhruba 68 miliard, což je o 22 miliard více než schválený deficit. Návrh státního rozpočtu na rok 2003 počítá s rekordním schodkem 157 miliard korun.

Ministryně Buzková zahájila školní rok, ale v desítkách škol se ještě neučí

Ministryně školství Petra Buzková v pondělí slavnostně zahájila nový školní rok. Ten měl původně začít pro 1,5 miliónu školáků a studentů, z nichž 99.000 zasedne v lavicích poprvé. V desítkách mateřských, základních, speciálních, středních i vyšších odborných školách v Praze i dalších místech Česka však musela být kvůli srpnovým záplavám výuka odložena. Tisíce žáků se tak do škol po prázdninách vrátí až v polovině září či začátkem října. Mnozí školáci z postižených oblastí proto zahájili školní rok ve školách v přírodě. Podle Buzkové ministerstvo školství vede nadále databázi zařízení, kam se mohou školáci se svými učiteli přesunout. Pro zaplavené školy ministerstvo našlo ve svých rezervách asi sto miliónů korun. "Rozdělili jsme tyto finanční prostředky především tím způsobem, aby za ně mohly být vybaveny třídy, případně zakoupeny učební pomůcky," upřesnila ministryně. Podle ní prostředky na investice do školství ze státního rozpočtu poputují především do obnovy. Ministerstvo se podílelo také na vyhledávání velkých firem a přípravě sponzorských smluv s těmito společnostmi, které chtějí podporovat poničené školy v regionech, dodala Buzková.

K zahájení školního roku si ministryně vybrala Základní školu Ohradní v Praze 4, kde si prohlédla třídy a pozdravila školáky. Popřála dětem i učitelům, aby se jim ve škole líbilo co nejdéle, ne jen první den. Učitelský sbor, složený převážně z žen, návštěvu ministryně ocenil potleskem a kyticí.

Část učitelů bude muset ze škol odejít, jejich peníze zvýší platy

Někteří učitelé základních a středních škol budou asi muset svou práci opustit. Vzhledem ke klesajícímu počtu školáků začíná být totiž pedagogů nadbytek. Z peněz, které resort ušetří na propuštěných lidech, bude moci kantory lépe odměnit, řekla ministryně školství Petra Buzková. Ministerstvo chce začít o optimalizaci sítě škol jednat s jejich zřizovateli, jimiž jsou kraje a obce. Odbory se propouštění nadbytečných pedagogů nebrání. "Máme-li zaplatit učitele správným způsobem, je potřeba, aby jich bylo tolik, kolik je potřeba pro vzdělávání dětí, které do školy chodí," uvedla ministryně. Podle ní ministerstvo ale nemůže o propouštění pedagogů rozhodovat. Stanovení počtu učitelů ve školách náleží zřizovateli. Průměrný měsíční plat v regionálním školství činí asi 13.500 korun, průměrná mzda ve státě je přitom asi 14.200 korun. Optimální počet kantorů Buzková neupřesnila.

Petr Pithart: Je třeba změnit pravidla pro školy v malých obcích

Stát by měl podle předsedy Senátu Petra Pitharta zohlednit školy v menších obcích. Mnoho škol již kvůli nízkému počtu dětí nesplňuje zákonné požadavky pro jejich provoz a musí žádat o výjimku. Pro vesnické školy by měla platit jiná pravidla, než pro školy ve velkých městech, stát by je měl zohlednit i finančně, řekl Pithart po pondělní návštěvě základní školy v Úsobí na Havlíčkobrodsku. "Jestli někdo zná situaci v malých obcích, tak jsou to senátoři. Proto předpokládám, že budou mít stejný názor jako já. Počkáme, jaký návrh připraví vláda," řekl Pithart, který při změnách zákona očekává dobrou spolupráci s ministryní školství Petrou Buzkovou. Podle hejtmana Františka Dohnala Vysočina pociťuje tento problém zvlášť palčivě, protože v kraji je přes 700 malých obcí a dětí stále ubývá.

Akademie zahájila školní rok nástupem, na němž scházeli nováčci

Vojenská akademie v Brně zahájila školní rok slavnostním nástupem, na kterém však poprvé v padesátileté historii školy scházeli nováčci. Již dva týdny se totiž 190 budoucích prvňáků podílí na odstraňovaní povodňových škod v Řeži a Zdibech v Čechách. "V úterý je vystřídáme. V pátek složí přísahu a stanou se vojáky," řekl ČTK mluvčí akademie Pavel Pazdera. Nováčci podle něj letos kvůli povodním prožívají zcela netradiční nástup na školu. Původně měli absolvovat základní výcvik, složit přísahu a od 1. listopadu usednout do poslucháren. Kvůli velké vodě byli nasazeni do povodňových oblastí. Armáda v souvislosti s tím řešila zásadní problém. Nováčci nejsou do složení přísahy vojáky a nevztahují se na ně armádní řády. Akademie to vyřešila tím, že jim dala podepsat dokument, v němž se nováčci zavázali plnit přidělené úkoly. Pouze dva z nich to odmítli; zůstali proto na akademii.

Na odstraňování škod po záplavách se stále podílí na 6000 vojáků

Celkem 6036 vojáků a občanských zaměstnanců vojenských správ se 758 kusy techniky se stále podílí na odstraňování škod po záplavách a rámci operací Obnova a Ochrana. Nejvíce, 1853 lidí a 146 strojů, pracuje v hlavním městě Praze, dalších 1037 lidí se 113 kusy techniky pak v Ústeckém kraji, řekl ČTK Petr Svatoš z táborského velitelství sil územní obrany české armády. Vojáci pracují také na obnově zničených či vážně poškozených mostů. Do pondělka jich předali deset a na dalších asi 33 místech motoristé a obyvatelé obcí čekají na náhradní přemostění. Chemičtí specialisté ze 71. záchranné a výcvikové základny z Kutné Hory se již vrátili do posádky. Dosud byli nasazeni v Neratovicích, kde monitorovali chemickou situaci a zabezpečovali chemickou očistu osob.

Muž odčerpávající vodu ze zaplaveného sklepa je 17. obětí záplav

Sedmačtyřicetiletý muž zemřel v sobotu při odčerpávání vody ze zaplaveného sklepa zahradní chatky v Třeboni na Jindřichohradecku. Stal se tak již sedmnáctou obětí letošních záplav. O jeho úmrtí informovali ČTK pracovníci operačního střediska jihočeské policie. Muž podle nich pracoval v uzavřené místnosti s čerpadlem, jež poháněl benzínový spalovací motor. Nadýchal se výfukových zplodin, upadl na podlahu a v záplavové vodě utonul. Přivolaný lékař konstatoval, že příčinou smrti byla intoxikace výfukovými plyny z motoru benzínového čerpadla a následné utonutí. Cizí zavinění na místě vyloučil. Během záplav zahynulo přímo ve vodě zřejmě deset lidí, ostatní zemřeli například po námaze spojené se záchrannými pracemi, po pádu podmáčeného stromu či kvůli své neukázněnosti. Podobně ničivé záplavy na Moravě a ve východních Čechách před pěti lety připravily o život 50 lidí, většina utonula.

Britové poslali více než osm miliónů na pomoc, přispěl i Charles

Více než 159.000 liber, tedy přes osm miliónů korun, poukázali zatím Britové na zvláštní fond pomoci obětem povodní v České republice, který zřídilo české velvyslanectví v Londýně. Jak ČTK řekla tisková mluvčí úřadu Zuzana Blühová, reakce britské veřejnosti prokazovala velký zájem o dění v ČR a snahu konkrétně pomoci. Britská vláda poskytla České republice již v prvních dnech po povodních 100.000 liber a zařízení, včetně 50 vysoušečů. Britská rada pomohla nákupem tří speciálních přístrojů za asi 15.000 liber, které mají pomoci českým odborníkům zachránit vzácné knihy a archívní materiál. Prostřednictvím jedné ze svých nadací přispěl na český vládní fond pomoci obětem také korunní princ Charles.

Papež zaslal České katolické charitě dar 30.000 euro

Papež Jan Pavel II. zaslal Česku prostřednictvím předsedy katolické biskupské konference Jana Graubnera jako příspěvek na pomoc po srpnových katastrofálních záplavách finanční dar 30.000 euro (asi 900.000 Kč). Částka je určena pro práci České katolické charity v postižených oblastech. "Dar je znamením papežovy účasti na duchovním a tělesném utrpení obětí povodňové katastrofy," sdělil ČTK Karel Simandl, generální sekretář České biskupské konference. Jan Pavel II. jako hlava katolické církve podle něj již během nedávné návštěvy Polska a opakovaně i při následující veřejné audienci pamatoval na země postižené povodněmi ve střední Evropě a Asii a ujistil je, že jim je nablízku srdcem i modlitbou. Papež ocenil rovněž vlnu solidarity mezi národy a mezi lidmi v jednotlivých postižených zemích.

Povodně zničily i 6000 pirátsky nahraných videokazet, CD a DVD

Šest tisíc nelegálně nahraných videokazet, kompaktních desek a nosičů DVD zničila voda v zatopeném skladu České protipirátské unie (ČPU) v pražském Karlíně. Podle výkonné ředitelky unie Markéty Prchalové by tyto pirátské kopie s filmy, hudbou i počítačovými programy, které zaplnily 38 stolitrových pytlů, měly před povodní na černém trhu cenu dva a čtvrt miliónu korun. V nejbližší době je čeká ekologická likvidace. "Povodeň se nedotkla aktuálních dokumentů a několika tisícovek pirátských nosičů, které Česká protipirátská unie právě podrobuje odbornému zkoumání na základě žádostí Policie ČR. ČPU v nejbližší době připravuje ekologickou likvidaci dalších nelegálních nosičů, kterých se povodně nedotkly, a jejichž hodnota na černém trhu přesahuje deset miliónů korun.

ČSA kvůli povodním klesl počet cestujících do Prahy o polovinu

České aerolinie zaznamenaly v druhé polovině srpna kvůli záplavám úbytek cestujících do Prahy o zhruba 50 procent. "Tyto propady se naštěstí netýkají transferových cestujících, tedy těch, pro které je Praha jen přestupním bodem," uvedl pro ČTK mluvčí ČSA Daniel Plovajko. Rušení rezervací český národní dopravce zaznamenal v turistické i business třídě. Pokles byl podle mluvčího způsoben tím, že v zahraničí je situace v ČR vykreslena mnohem dramatičtěji, než jaká je ve skutečnosti. "Turistický ruch bude tímto poznamenám ještě na dlouhou dobu," dodal. Firma již má plně obsazeny lety do New Yorku v den výročí teroristických útoků 11. září i v okolní dny. Americká vláda původně zvažovala v tento den omezit provoz nad New Yorkem pro zahraniční letecké dopravce, ale minulý týden záměr zamítla.

PRE zbývá zprovoznit asi 100 z 524 původně odpojených trafostanic

Pražské energetice (PRE) zbývá zprovoznit necelých 100 z 524 původně zatopených a odpojených trafostanic. "Elektřinu má opět téměř 54 tisíc z více než 70 tisíc zákazníků PRE, kteří kvůli povodním přišli o dodávku elektřiny," řekl ČTK mluvčí PRE Petr Holubec. Během víkendu firma vyčistila a zprovoznila 31 trafostanic. "Prakticky je dokončena obnova dodávky elektřiny v oblasti Malé Strany a na Starém Městě s výjimkou stanice v Anežském klášteře," uvedl Holubec. V Karlíně je spuštěno deset trafostanic. "Daří se zapojovat i trafostanice v problematické části kolem Ortenova náměstí v Holešovicích," řekl Holubec. Velké problémy s neustupující vlhkostí jsou však podle jeho slov na Novém Městě a v Dolní Libni, především na Libeňském ostrově. Základním předpokladem pro dodávku elektřiny je obnovený provoz vysokého napětí trafostanice. S obnovením dodávek elektřiny do všech objektů, které v Praze zasáhla velká voda, počítá PRE do konce září.

ČEZ: Příští rok zlevní elektřina domácnostem nejméně o pět procent

Společnost České energetické závody (ČEZ) předpokládá, že v příštím roce zlevní elektrická energie pro domácnosti nejméně o pět procent. ČEZ již letos snížil cenu elektřiny distributorům, což se však na cenách pro konečné zákazníky neodrazilo. Podle generálního ředitele Jaroslava Míla však firma očekává, že se po převzetí akcií v distribučních společnostech snížení cen bude moci na účtech domácností projevit. Spojení ČEZ s regionálními distributory nyní posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Míl uvedl, že nezná důvody, proč distribuční společnosti nepřenesly snížení cen na konečné zákazníky již letos. Prostor pro zlevnění je podle něho u všech distributorů. Připomněl, že většina distribučních společností letos za první pololetí zvýšila zisk řádově o 40 a více procent. Integrace energetických společností podle Míla přinese nižší náklady na dodávku energie. Skupina bude moci využívat zesilujících efektů, ať již v nákupu, rozvoji, údržbě, u informačních systémů apod.

Středočeským památkářům klesá kvůli povodním příjem ze vstupného

Povodně negativně poznamenaly návštěvnost středočeských památek. Státní památkový ústav středních Čech přišel do konce minulého týdne na vstupném v objektech, jež spravuje, asi o 3,5 miliónu Kč. Propad se podle odhadu do konce roku zvýší až na dvojnásobek. Památkáři tak budou muset veškeré finanční rezervy dát na krytí této ztráty, řekl ČTK náměstek ředitele ústavu Oldřich Vacek. Z objektů, které ústav spravuje, povodeň nejvíce zasáhla zámek Veltrusy na Mělnicku, kde napáchala škody za 200 miliónů korun. Škody na parcích a objektech zámků Březnice a Radíč na Příbramsku a Žleby na Kutnohorsku se ve srovnání s tím pohybují pouze v řádu statisíců. Památkáři museli ale omezit i provoz hradu Karlštejn, protože voda zaplavila spodní parkoviště a přístupovou cestu do obce. Snížení návštěvnosti poznamenal nejen pokles zájmu lidí, kteří své síly i finanční prostředky dávají do oprav zaplavených obydlí. Negativně ji ovlivnila i zahraniční média, která návštěvníky varují před návštěvou České republiky, uvedl Vacek. Náklady na obnovu zaplavených památek spravovaných ústavem převyšují více než dvojnásobně roční rozpočet, který se pohybuje kolem 100 miliónů korun.

Do 120. sezóny vstoupilo Národní divadlo v Praze

I přes problémy spojené se zatopeným podzemím Národního divadla v Praze vstoupila v pondělí česká první scéna do sezóny 2002/2003, své stodvacáté. Už v neděli večer hostila "zlatá kaplička" benefiční koncert Pocta záchranářům, který za hojné účasti sólistů divadla i hostů vynesl na obnovu povodněmi zničených památek v Praze téměř dva milióny korun. Zahajovacím představením v historické budově byla Smetanova Prodaná nevěsta, Stavovské divadlo hrálo Osbornova Komika. V Divadle Kolowrat se poprvé setkají diváci 10. září při monodramatu rakouského dramatika Petera Turriniho Hotovo, konec. Národní divadlo vstoupilo do nové sezóny v čele s novým ředitelem Danielem Dvořákem i novými šéfy uměleckých souborů.

Pěvecký sbor Boni pueri se vrátil po dvou měsících z turné

Český chlapecký sbor Boni pueri se po dvou měsících vrátil zpět do Hradce Králové. Během prázdnin absolvoval tři velká turné, a to v Japonsku, Spojených státech amerických a Korejské republice. Koncertní výkony vynesly hned souboru turné po USA pro rok 2004 a rýsuje se stabilní spolupráce s Čínou, Tchaj-wanem a Korejskou republikou, informovala ČTK. Na kladné zprávy o zájezdech reagovali rovněž pořadatelé z Francie a Německa. Americké turné zahrnulo koncerty v New Yorku, Washingtonu, Filadelfii, Rochesteru, Minneapolis a dalších městech. Součástí byl i koncert na prestižním AmericaFestu, kde se tradičně scházejí nejlepší sbory světa. Jeden z koncertů českého chlapeckého sboru v Tokiu navštívila i vnučka japonského císaře.

Kondor, který uletěl sokolníkovi z hradu Rabí, se vrátil sám

Kondor velký, který uletěl před týdnem při sokolnické produkci na hradu Rabí na Klatovsku, se vrátil v sobotu sám. Přiletěl právě ve chvíli, když sokolníci předváděli návštěvníkům orla skalního. Kondor návratem potěšil nejen majitele, ale i návštěvníky. Jeho let z věže Rabí do podhradí býval totiž vždy vrcholem představení. "Přiletěl, jako by se nechumelilo, oklepal se a šel se napít. Tvářil se, jako by chtěl říct: Týden jsem tady nebyl - a co má být?" řekl ČTK rozradostněný sokolník Milan Zaleš. Přitom ptáka neúspěšně hledala celý týden řada lidí. Zaleš chová kondora už šest let. Přiznal, že pták uletěl v krátké době už podruhé. Poprvé ho našli asi 35 kilometrů od hradu. "Vůbec netušíme, kde se nyní celý týden toulal. Zpátky ho dohnal hlad. Nechci už riskovat a zažívat znovu obavy o to, kde asi je a jestli se mu něco nestalo. Budu ho muset opatřit nějakou vysílačkou, abych o něm měl přehled," plánuje Zaleš. Sokolník už léta v podhradí předvádí na 30 dravců. Nejatraktivnější podívanou je zřejmě právě let největšího dravce na světě - kondora velkého - z věže hradu Rabí k sokolníkovi do podhradí. Pozornost návštěvníků láká také orel skalní a královský, sokoli, rarozi či káňata a další dravci.

Sport

Liberec otočil v dohrávaném utkání 6. kola první fotbalové ligy nepříznivý vývoj duelu s Teplicemi a vyhrál 2:1. V tabulce mu patří druhé místo se ztrátou dvou bodů na pražskou Spartu. Teplice jsou předposlední před pražskými Bohemians.

Pražská Sparta se ve světovém žebříčku fotbalových klubů posunula na jedenáctou pozici, o kterou se v aktuálním vydání dělí s nizozemským Feyenoordem Rotterdam. V čele zůstal Real Madrid, druhé a třetí místo si vyměnily německé kluby Bayern Michov a Bayer Leverkusen. Sparta si proti srpnovému vydání žebříčku polepšila o 19 míst, a to zejména díky ligové suverenitě a postupu z druhého do třetího předkola Champions League. Liberec postoupil nejvýš v dosavadní historii a zaujímá 35. příčku.

Krátce o úterním počasí v České republice

Skoro jasno až polojasno, při zvětšené oblačnosti přeháňky nebo bouřky. Teploty 20 až 24 stupňů Celsia.

02-09-2002