Zprávy Radia Praha
Muhammad Atta byl v Česku pravděpodobně několikrát
Ministr vnitra Stanislav Gross v pátek potvrdil informace o tom, že terorista Muhammad Atta, podezřelý ze sebevražedného útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku, se letos na jaře setkal v Praze s důstojníkem irácké rozvědky. Irácký diplomat byl krátce poté z republiky vyhoštěn. Setkání s iráckým zpravodajským důstojníkem přitom nebyloprvní Attovou návštěvou České republiky. Podle Grosse zde byl i 2. června 2000, kdy přicestoval linkovým autobusem z Německa a hned druhý den odletěl z Prahy do USA. Zatím není potvrzena jeho další možná návštěva ČR, kdy zde měl pobývat již loni v květnu. Minulý týden britský list The Observer napsal, že se Atta v ČR na druhé schůzce letos na jaře sešel s bývalým ředitelem vnější výzvědné služby Iráku Farúkem Hidžázím. O Hidžázím se ví, že se setkával s teroristou Usámou bin Ládinem. Další britský list The Guardian též minulý týden s odvoláním na bývalého inspektora OSN Richarda Butlera uvedl, že je možné, že Atta získal od iráckého agenta v Praze spory antraxu (sněť slezinná). Podle informací Hospodářských novin mohl Atta v Česku též podnikat.
V českých žalářích hladovkou protestují vězni z bývalého SSSR
Necelé dvě stovky rusky mluvících vězňů, kteří si odpykávají tresty v českých žalářích, drží hladovku. Protestují tak proti údajnému porušování svých práv a přísným vězeňským podmínkám. Stravu odmítá 173 vězňů v nápravných zařízeních ve Valdicích na Jičínsku, v Oráčově na Rakovnicku, v Bělušicích na Mostecku, v Kynšperku nad Ohří na Sokolovsku a v pražské pankrácké věznici. Podle mluvčí generálního ředitelství vězeňské služby Miroslavy Havlíčkové všichni vězni, kteří odmítají stravu, jsou pod dozorem lékařů. U žádného z nich se neprojevily zdravotní potíže ani úbytky na váze, přestože někteří drží hladovku už od pondělí. Vězeňská služba se stížnostmi hladovkářů zabývá, nechce však jednat pod tlakem. Ve všech nápravných zařízeních panuje klid a není důvod se obávat nepokojů. K protestům odsouzených ze zemí někdejšího Sovětského svazu se další vězni nepřipojili. V České republice je 33 vězeňských zařízení. Trest si v nich odpykává téměř 21.000 odsouzených, z čehož je přibližně 1000 ze zemí bývalého Sovětského svazu. Podle informací zveřejněných v médiích jsou podmínky vězňů v zemích bývalého Sovětského svazu nesrovnatelně horší.
Mezinárodní sympozium o ekonomické přeshraniční spolupráci
V pátek skončil v Prachaticích dvoudenní mezinárodní seminář Ekonomická spolupráce - příspěvek k evropské integraci. Jedním z diskusních témat konference, které se zúčastnilo na 60 zástupců hospodářských komor, zákonodárných sborů a dalších institucí z Německa, Rakouska a České republiky, byl i volný pohyb pracovních sil po vstupu ČR do evropské unie. "Smyslem akce je zabývat se důležitými problémy přeshraniční spolupráce na česko-rakousko-bavorské hranici. Letos bylo hlavním aspektem sledování, jak ekonomická spolupráce pomáhá 'srůstání Evropy', tedy přibližování ČR k Evropské unii," řekl Jindřich Mallota z pořádající Nadace Hannse Seidla. Na organizaci semináře se také podílela Unie pro dobré sousedství česky a německy hovořících zemí a město Prachatice. Jak během semináře uvedl poslanec německého spolkového sněmu Bartolomäus Kalb, zaměstnavatelé v Bavorsku jsou velmi spokojeni s českými pendlery, kteří zde pracují zejména v gastronomických zařízeních i ve strojírenství. "Přechodná lhůta omezující volný pohyb pracovních sil je limitem, na kterém se obě strany dohodly, ale není dogmatem. Teprve zkušenosti ukáží, jestli tato lhůta nebude třeba tříletá nebo kratší," řekl Kalb.
Češi a Slováci společně uctili památku M. R. Štefánika
Při příležitosti 83. výročí vzniku společného československého státu uctili Češi a Slováci v Praze památku spoluzakladatele samostatného Československa, generála Milana Rastislava Štefánika. Květiny k jeho soše na Petříně položili slovenský velvyslanec Ladislav Ballek, jménem prezidenta Václava Havla kancléř Ivo Mathé a zástupci Štefánikovy společnosti. Slovenský astronom, diplomat, voják a politik Štefánik (1880 až 1919) se do začátku první světové války věnoval astronomickým pozorováním v různých částech světa. Organizoval československé legie na všech frontách. V roce 1918 byl jmenován brigádním generálem a byl rovněž jako ministr vojenství členem exilové vlády. V roce 1919 zahynul při leteckém neštěstí u Bratislavy.
Zdraví Čechů se rychle zlepšuje
Zdraví českých obyvatel se ve statistických ukazatelích velmi blíží zemím Evropské unie. V Bruselu to při mezinárodní konferenci Řešení problémů spojených se stresem a depresí v Evropě uvedl český ministr zdravotnictví Bohumil Fišer. ČR je vlastně jedinou zemí z bývalého východního bloku, kde se po roce 1990 zlepšuje zdraví obyvatel rychlejším tempem, nežli je průměr zemí EU. V boji proti stresu udělala podle Fišera ČR řadu opatření a ministerstvo zdravotnictví připravuje i do budoucna určitý program. Ten se však bude týkat i jiných resortů, protože psychiatrická péče přichází až jako léčení, zatímco mnohem důležitější je prevence, například v otázce zaměstnanosti.
Senátoři pochybují o Tvrdíkově plánu na oživení újezdu Libavá
Projekt na zlepšení podmínek obyvatel vojenského újezdu Libavá, který připravil ministr obrany Jaroslav Tvrdík, uvítali senátoři ze střední Moravy. Současně se však obávají, že ministr, kterému končí příští rok v létě mandát, není schopen zabezpečit splnění slibů. Skupina senátorů, mezi nimi například František Mezihorák (ČSSD) a Jitka Seitlová (ODA), již léta usiluje o zlepšení životních podmínek v Libavé. Ministr obrany ve čtvrtek na Libavé přiznal, že armáda rozvoj území, kde žijí lidé pod vojenskou správou, dlouhá léta zanedbávala. Nyní však vypracovala program obnovy do roku 2006 a pro zlepšení životních podmínek uvolní jen letos a příští rok téměř 100 milionů korun. Lidé by se tak měli dočkat například výrazného snížení nezaměstnanosti, lepšího zásobování a služeb či oprav chátrajících budov. Armáda se nyní snaží zabránit tomu, aby se lidé z újezdu vyslovili pro převedení obydleného území pod civilní správu. O to se snaží z popudu části obyvatel Libavé senátoři, kteří kvůli tomu připravili změnu zákona. Senátoři upozorňují, že lidé jsou zbaveni práva volit a rozhodovat o trvalém pobytu, podnikat či volně se pohybovat v újezdu. Podle senátorů je to v zemích NATO rarita.
Ostravskou prezentaci NATO navštívilo přes pět tisíc lidí
Přes 5000 lidí navštívilo v pátek Den NATO na ostravském výstavišti Černá louka. Zájemci viděli prezentaci ozbrojených i záchranářských složek. Do Ostravy přiletěli výsadkáři, speciální vojenská technika pro chemicko-radiační analýzu i policejní zásahová jednotka. Jako spojenec České republiky v alianci se zúčastnila i speciální brigáda z Krakova. Svou prezentaci připravili i příslušníci ostravské městské a vojenské policie a hasiči. Největší atrakcí byl pro diváky seskok parašutistů do areálu výstaviště. Cílem projektu bylo obyvatelům Ostravska předvést, jak je stát připraven na řešení mimořádných situací.
Američtí astronauti českého původu převzali v Praze vyznamenání
Američtí astronauti českého původu Eugene Andrew Cernan, který zatím jako poslední člověk vstoupil na povrch Měsíce, a John Blaha, převzali v pátek v Praze od náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého Zlaté pamětní medaile. Oba astronauti přijeli do České republiky na jeho pozvání. Cernan i Blaha po udílení řekli, že jsou hrdi na svůj původ i na to, že jsou Američané. Oba američtí kosmonauti a slovenský náhradník kosmonauta Vladimíra Remka dnes dostali od ministra obrany Jaroslava Tvrdíka Záslužný kříž obrany. Eugene Cernan řekl, že získané ocenění je pro něj velmi významný, protože to je první vyznamenání z České republiky. Právě jeho zásluhou se československá vlajka dostala na povrch Měsíce, když ji tam v prosinci 1972 přivezl. V roce 1974 odmítl tuto vlajku přijmout tehdejší československý prezident Gustáv Husák.
Za nejsilnější zážitek a vzpomínku z Měsíce považuje Cernan pohled zpátky na Zemi. "Když vidíte svět, vlastně bez všech těch problémů, které jsme si sami přivodili, tak si uvědomíte, že jsme na té samé lodi, která se pohybuje vesmírem," prohlásil Cernan.
Philip Roth dostal Cenu Franze Kafky
Laureátem mezinárodní literární Ceny Franze Kafky, kterou letos poprvé při příležitosti státního svátku 28. října udělila pražská Společnost Franze Kafky, se stal americký spisovatel Philip Roth. Cenu chce Kafkova společnost udílet každoročně významné osobnosti světové literatury za celoživotní dílo. Na cenu bylo letos navrženo 13 spisovatelů z celého světa. Jedním z kritérií bylo i to, zda autorovo dílo je přeloženo do češtiny. Roth, významný představitel současné americké židovské literatury, měl navíc osobní vztah k Praze a dílu Franze Kafky. "V dobách normalizace navštívilo Prahu mnoho intelektuálů, ale nikdo z nich sem nejezdil tak vytrvale jako Roth, který od roku 1971 do roku 1976 přijížděl každé jaro a zemi opouštěl jen, když mu policie zrušila vízum," řekl člen poroty Peter Demetz. Cena má podobu bronzové sošky, která je replikou budoucího Kafkova pomníku v Praze. Cena je spojena s odměnou 10.000 dolarů.
Dagmar Havlová převzala dva miliony korun na opravu kostela
Symbolický šek na dva miliony korun na podporu rekonstrukce někdejšího kostela sv. Anny v Praze převzala v pátek od zástupců automobilové značky Mercedes-Benz Dagmar Havlová pro Nadaci Vize 97. Oprava památky, zapsané v rámci Pražské památkové rezervace na seznamu UNESCO, si celkem vyžádá kolem 100 milionů korun. Na rekonstrukci už dříve přispěli například Michael Kocáb, Karel Gott a Daniel Hůlka. V budoucnu má kostel sloužit jako kulturní a ekumenické centrum a být místem vzájemnosti, lásky a porozumění. Vedle vzácných fresek je v kostele sv. Anny z druhé poloviny 14. století zachován i ojedinělý gotický dřevěný krov. Objekt byl odsvěcen v roce 1782, později sloužil jako tiskárna a bylo v něm i skladiště. Kostel si mohou Pražané prohlédnout tuto sobotu v rámci Dne otevřených dveří od 10:00 do 16:00 hodin.
Známý americký režisér bude hostem filmového festivalu v Jihlavě
V Jihlavě byl zahájen Mezinárodní festival dokumentárního filmu. Pořadatelé během čtyř dnů nabídnou tři stovky dokumentů, besedy s jejich tvůrci, ale také autorská čtení, koncerty či divadlo. O titul Nejlepší dokumentární film roku 2001 se budou ucházet autoři šesti vybraných snímků. Hlavním zahraničním hostem festivalu bude renomovaný americký režisér a kameraman, držitelem mnoha významných ocenění Jay Rosenblatt. Od začátku své filmové dráhy se snaží prozkoumat emocionální a psychologickou podstatu lidského jednání. Za svůj nejslavnější film Lidské pozůstatky posbíral 26 festivalových ocenění včetně hlavní ceny na slavném festivalu nezávislých filmů v Sundance, který založil Robert Redford. Nejnovější Rosenblattův film Král Židů byl promítán na mnoha světových festivalech. Stejného uznání se dostává i jeho dalším snímkům: Soukromý, Devět životů, Žížala, Těhotný okamžik, Vůně hořících mravenců či Ještě před dechem. Návštěvníci v Jihlavě budou moci zhlédnout devět Rosenblattových snímků.
Film Radhošť vypráví o valašských mýtech
V Rožnově pod Radhoštěm měl v pátek premiéru snímek Radhošť režiséra Tomáše Dorušky. Hlavním motivem filmu je několik místních mýtů a jeho protagonistou je stařec, který je přibližuje svým vnukům. Film, v němž hrají herci i neherci, se točil dva měsíce v blízkosti stejnojmenné beskydské hory. Pro režiséra je tento film jakýmsi návratem do dětství. "Narodil jsem se v Rožnově a po právě skončeném studiu na pražské FAMU se tam vracím. Už ve škole jsem s kamarády z Moravy hovořil o mytologických karpatských legendách, které ve snímku přecházejí přes Slovensko až do Rumunska," uvedl Doruška. Na filmu s ním spolupracovali kolegové ze školy - scenárista Marek Epstein, kameraman Tomáš Nováček a producent Jiří Konečný.
Film stál podle autorů jen málo peněz, hodně mladým filmařům pomohlo 300.000 korun, které získali z Fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie. Na filmu, který nepůjde do běžné distribuce, se finančně podílela i Česká televize.
Ekologové zachránili vzácné živočichy
Dva vzácné živočichy, chřástala vodního a netopýra pestrého, zachránili v pátek v centru Brna ekologové. V přírodě zřídka se vyskytujícího chřástala vodního našli ve Starobrněnské ulici, netopýra pestrého objevili v Bratislavské ulici. "Oba byli dezorientováni. Vypustíme je do přírody," uvedl Mojmír Vlašín z Ekologického institutu Veronica. Oba živočichové jsou podle něj velmi vzácní, pozorovat v přírodě je lze jen výjimečně. Chřástal vodní je velký jako kos, má však nápadně dlouhé nohy a červený zobák. Žije jen v mokřadech nebo v meandrech řek a hnízda si staví nejčastěji v rákosí. Rozhodně však nejde o ptáka, který by vyhledával lidskou společnost. Netopýrů žije v ČR 22 druhů netopýrů, většina z nich však není svým zbarvením nijak zvláštní. Výjimkou je netopýr pestrý, který má bílé břicho, žlutooranžový krk a tmavohnědý hřbet se stříbrným nádechem.
A na závěr ještě o počasí:
Bude zataženo nízkou oblačností, nejvyšší teploty 10 až 14 stupňů Celsia.
