Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

29-08-2002

Komisař Verheugen přivezl do Prahy nabídku pomoci

Českou republiku navštívil evropský komisař pro rozšíření Günter Verheugen. Seznámil se tu s rozsahem škod, které způsobily nedávné záplavy, a potvrdil, že Evropská unie pomůže s jejich odstraňováním. Česko jako okamžitou výpomoc dostane 58 milionu Eur, tedy zhruba 2 miliardy korun. Současně může podle Verheugena čerpat i peníze z nově zřizovaného evropského fondu k překonávání katastrof. Zřízení tohoto zvláštního fondu, do něhož bude vloženo půl miliardy eur, schválila Evropská komise ve středu. Verheugen dosud nespecifikoval, kolik peněz z tohoto fondu a za jakých podmínek může získat Česká republika. Podle premiéra Vladimíra Špidly je však nabídka Evropské unie důkazem, že hranice mezi naší zemí a unií se rozplývají. Po schůzce s ministrem zahraničí Cyrilem Svobodu zdůraznil komisař Verheugen, že Česká republika by měla už nyní připravovat projekty rozsáhlé obnovy země, k nimž bude chtít využít peníze ze strukturálních fondů EU v roce 2004. Znovu potvrdil, že právě toto datum má být rokem rozšíření EU. Verheugen i Svoboda shodně prohlásili, že rychlá pomoc Bruselu po katastrofálních záplavách v Česku je ukázkou, že členství v EU bude výhodné.

Zákon o finanční kontrole by měl snížit korupci v ČR

Ačkoliv mezinárodní organizace stále kritizují Českou republiku za vysokou míru korupce, premiér Vladimír Špidla věří, že situaci změní nový zákon o finanční kontrole ve státní správě, který platí od letošního července. Premiér to uvedl po setkání s komisařem EU pro rozšíření Günterem Verheugenem. Verheugen odmítl stav korupce v Česku komentovat. "Komise nyní připravuje hodnotící zprávy, veřejnosti je představíme 16. října a jako vždy v nich budeme posuzovat i správní kapacity budoucích členů a přitom se samozřejmě zaměříme i na náchylnost ke korupci. Nyní ale nechci bez znalosti našich pozorování a analýz posuzovat situaci v České republice," řekl komisař Verheugen. Špidla také odmítl selhání akce Čisté ruce, o kterou se opírala minulá volební kampaň ČSSD. "Důsledky našeho úsilí se začínají projevovat teprve teď," řekl premiér. Korupce je dlouho bolavým místem České republiky a kromě kromě mezinárodních organizací na ni upozorňovaly i dřívější posudky Evropské komise. Podle středečního hodnocení mezinárodní organizace Transparency International vnímání korupce v Česku stagnuje.

Vztahy ČR s Rakouskem se během povodní zlepšily

Katastrofální záplavy mají také jednu světlou stránku a tou je "mimořádné" zlepšení vztahů s Rakouskem i s dalšími okolními státy. Na setkání s novináři to uvedl český ministr zahraničí Cyril Svoboda. Pozitivně o vzájemných vztazích hovořil ve Vídni i předseda dolní komory rakouského parlamentu, Národní rady Heinz Fischer. Fischer konstatoval, že "existuje šance na obrat k lepšímu", a vyzval k využití všech příležitostí k "posílení vzájemnosti". Obě země, ač stižené stejným neštěstím, si v těžkých situacích pomáhaly: v Rakousku zasahovali čeští hasiči, Vídeň zase Česku nabídla očkovací látky proti žloutence. Vztahy Prahy s Vídní jsou dlouhodobě poznamenány spory o jadernou elektrárnu Temelín a o poválečnou legislativu a její údajné diskriminační dopady v současnosti. Svoboda se uplynulý víkend na Evropském fóru v tyrolském Alpbachu setkal se svou kolegyní Benitou Ferrerovou-Waldnerovou i rakouským kancléřem Wolfgangem Schüsselem. Problematickým otázkám se vyhnuli a hovořili především o povodních. Nedávno se také v Berlíně konal takzvaný povodňový summit, na němž se sešli premiéři zemí střední Evropy.

Ve stanici metra Můstek prolomila voda podlahu

Ve stanici metra Můstek velká voda prolomila podlahu v přestupní chodbě mezi trasami B a A. Ve čtvrtek dopoledne to zjistili pracovníci pražského Dopravního podniku. Podlaha, ve které vede kabelový kanál, byla prolomena a vzduta v délce přibližně 15 metrů poté, co s největší pravděpodobností nevydržela dlouhodobý hydrostatický tlak povodňové vody. Na místo nálezu, které je již druhou lokalitou s průlomem zdiva v pražském metru, byla okamžitě přivolána ostraha. Průlom podlahy ohledají a zdokumentují policisté.

Ve Spolaně končí přečerpávání chloru

V provizorně zajištěném zásobníku chloru v neratovické Spolaně už zbývají necelé dvě tuny nebezpečného plynu. Od pondělí se podařilo odborníkům odsát a přepracovat na méně nebezpečný chlornan 10 tun kapalného chloru a odčerpávání zbytku chloru ze zásobníku číslo 7 by mohlo skončit ve čtvrtek večer. Specialisté také zajistili čtyři kontejnery plné chemikálií, které před dvěma týdny vyplavila povodeň ze Spolany.

Vyklízení trosek po záplavách zpomaluje pomalá demolice

Pomalé a opatrné rozebírání domů, které určili statici k demolici, brzdí obce při odklízení následků záplav. Demolované domy totiž často stojí v těsném sousedství neporušených staveb. Při jejich likvidaci proto nelze použít odstřel ani těžkou techniku, aby se nenarušila statika ostatních domů. Podle místostarosty Přeštic na Plzeňsku Antonína Kmocha je třeba domy určené k demolici pomalu rozebírat. V městě je k demolici určeno 11 domů, všechny byly postavené z nepálených cihel. S problémem demolic se potýká i Švihov na Klatovsku, zřejmě nejvíce zasažené místo v kraji. Z 12 domů určených k demolici již nestojí šest. Kromě těchto domů je ve Švihově další asi dvacítka staveb, které zatím drží podpěry. Pokud je jejich majitelé rychle a dobře opraví, vyhnou se podle statika demolici. I když z některých postižených míst odejdou nasazení vojáci s koncem nouzového stavu na konci srpna, ve Švihově by měli pomáhat s odklízením sutin až do 15. září. Město chce také urychlit výstavbu obecního bytového domu.

Záplavy po centrální banky neohrozí vývoj ekonomiky

Povodně podle guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy nezměnily pohled centrální banky na vývoj domácí ekonomiky. V letošním roce se podle něj ekonomický růst zpomalí pouze o několik desetin procenta oproti předchozím předpokladům. ČNB zatím nemá v úmyslu kvůli vlivu povodní měnit prognózu růstu HDP v letošním roce, podle níž by měla ekonomika vzrůst o 2,0 až 2,7 procenta. Dopad povodní do letošního HDP by neměl být výrazný, protože voda nijak výrazně nezničila výrobní kapacity, ale pouze dočasně omezila výrobu a k obnovení by mělo dojít rychle. Naopak odstraňování povodňových škod může vést v příštím roce k oživení domácí poptávky. Také dopad do inflace bude podle Tůmy zanedbatelný. Povodně mohou vést k růstu zemědělských cen či cen ve stavebnictví, ale do celkové inflace se vliv povodní příliš nepřeleje. Bankovní rada ČNB proto rozhodla ponechat úrokové sazby beze změn. Česká národní banka nemá ani signály o tom, že by příliv peněz od zahraničních zajišťoven tuzemským pojišťovnám na vyplacení povodňových škod měl znamenat náraz pro trh s korunou. Vliv na kurs koruny by neměly mít ani peníze ze zahraniční pomoci, protože platí dohoda ČNB a ministerstva financí o tom, že tyto prostředky půjdou přes účty centrální banky. Pojišťovny předpokládají, že od zajišťoven dostanou většinu z povodňových škod, které nyní odhadují na více než 20 miliard Kč.

Odboráři nehodlají přistoupit na nízký růst mezd

Odboráři nehodlají při jednáních s ministry přistoupit na to, že mzdy pracovníků veřejného sektoru by příští rok rostly jen o 3,5 procenta. Požadují zvýšení příjmů o sedm procent. Představitelé odborů jsou sice ochotni souhlasit s dalším odkladem rozšíření platových tříd z 12 na 16, ale navržené přidávání je podle nich nepřijatelné. Odkladem změny mzdové soustavy by chtěla vláda získat asi deset miliard korun na nápravu povodňových škod. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Milana Štěcha odbory nemohou souhlasit s tím, aby v rozpočtové a příspěvkové sféře došlo k propadu platů proti předpokládanému vývoji platů v podnikatelské sféře. Platy zaměstnanců v soukromém sektoru by měly růst zhruba o osm procent. Podle Štěcha již nyní mají státní zaměstnanci proti lidem z privátních firem příjem nižší přibližně o 13 procent. Odborové svazy rozpočtových a příspěvkových organizací sdružují 800.000 zaměstnanců.

Přátelé se naposledy rozloučili s Vladimírem Svitáčkem

Asi stovka přátel a známých se ve čtvrtek odpoledne v motolském krematoriu v Praze naposledy rozloučila s režisérem a scenáristou Vladimírem Svitáčkem, spolutvůrcem hudebního filmu Kdyby tisíc klarinetů a spolurežisérem i přihrávačem Miroslava Horníčka v televizním cyklu Hovory H. U katafalku s rakví byly například věnce sdružení Jonáš klub a České televize. Květiny poslaly i moravské Střelice, kde se tento oblíbený umělec narodil. Mezi smutečními hosty byli režiséři Ivo Paukert a František Filip, herci Vlasta Chramostová a Petr Nárožný, zpěvák Pavel Bobek, ministr kultury Pavel Dostál a řada kamarádů, kteří se s populárním "Svíťou", jak mu říkali, přišli rozloučit. Zemřel 23. srpna ve věku 81 let. Svitáčkův smysl pro humor připomněl v projevu v motolském krematoriu Jiří Suchý. Osud podle něj nebyl Svitáčkovi příznivě nakloněn, zákazy a postihy mu ztrpčovaly život. "Kamkoliv však přišel, vždycky se všichni rozzářili," dodal Suchý. Svitáčkovi Suchý poděkoval například za Konec jasnovidce a film Kdyby tisíc klarinetů, za klipy, jimž se tehdy říkalo filmové písničky, za Laternu magiku i Hovory H.

Mariánské Lázně uctily památku antifašisty Lessinga

Památku významného německého filozofa, spisovatele a novináře židovského původu Theodora Lessinga si připomínají v Mariánských Lázních. Právě v penzionu Edelweiss v Lesní ulici v Mariánských Lázních Lessinga 30. srpna 1933 zastřelili najatí vrazi. Osobnost Lessinga si ve čtvrtek odpoledne připomněli návštěvníci městského muzea na přednášce Horsta Tauwaldta z Hannoveru, Lessingova rodiště. V pátek se uskuteční pietní akt u Lessingova hrobu na mariánskolázeňském Židovském hřbitově. Antifašista a humanista Lessing se po nástupu fašistů v Německu k moci v roce 1933 uchýlil do Mariánských Lázní. V druhé polovině srpna 1933 se Lessing v Praze zúčastnil mezinárodního židovského kongresu, kde ve své přednášce odhaloval nelidskost nacistické rasové teorie.

V Karlových Varech znovu zaznějí skladby Antonína Dvořáka

Již 44. ročník Dvořákova karlovarského podzimu zahájí v pátek 6. září nejslavnější autorovy skladby v podání Karlovarského symfonického orchestru. Celkem se příznivci díla Antonína Dvořáka mohou těsít na osm festivalových koncertů. Festival připomíná pobyty Antonína Dvořáka v Karlových Varech a jeho spolupráci s místním orchestrem. Skladatel je s městem spjat především díky kontinentální premiéře jeho symfonie e-moll Z Nového světa, která se konala 20. července 1894 v karlovarském Poštovním dvoře. Právě Novosvětská symfonie společně se Slavnostním pochodem karlovarský festival zahájí. V dalších vystoupeních zazní například Slovanské rapsódie či houslový koncert D dur se sólistou Václavem Hudečkem. V podání pianistů Renaty a Igora Ardaševových, klavírního dua světové pověsti, zazní i původní verze Slovanských tanců pro klavír a čtyři ruce.

Mezinárodní letecké soutěže se zúčastní piloti z šesti zemí

Piloti z šesti zemí se od 5. do 7. září zúčastní na letišti společnosti Moravan Aeroplanes v Otrokovicích na Zlínsku Mezinárodní letecké soutěže. Pořadatelé očekávají na desátém ročníku piloty z Jugoslávie, Rakouska, Německa, Slovinska, Slovenska a České republiky. K tradičním závodníkům podle nich patří Rakušan Siegfried Gratzer, který na Moravě startuje v tomto roce podeváté. Piloti budou soutěžit ve třech kategoriích, od začátečníků až po sportovce zvládající nejnáročnější sestavy. Čeká je povinná sestava, kterou si mohli natrénovat, a tři tajné, které se dozvědí hodinu před startem. Některé letouny se 7. září představí na leteckém dnu v prostorách Leteckých závodů v Kunovicích na Uherskohradišťsku. Přiletí tam i bitevní vrtulník Mi-24 a světoznámé kunovické větroně Blaník.

A na závěr ještě krátce o počasí:

V noci bude téměř jasno, teploty od 12 do 16 stupňů. Zítra se v ranních hodinách objeví mlhy, během dne se vyjasní. Nejvyšší denní teploty vystoupí na 23 až 27 stupňů.

29-08-2002