Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

26-08-2002

Neratovice jsou připraveny na nejhorší variantu při odčerpávání chloru ze Spolany - evakuaci obyvatel

Krizový štáb Spolany Neratovice v pondělí definitivně rozhodl o způsobu odčerpání zbývajících 12 tun chlóru ze zásobníku v novém skladu. V poledne začaly přípravné práce. Protože nelze jednoznačně vyloučit únik chlóru do ovzduší, jsou v pohotovosti záchranáři a v Libiši a Neratovicích jsou pro obyvatele připraveny evakuační autobusy. "Vedle skladu jsou připraveny vodní clony, které by maximálně omezily únik chlóru mimo tento prostor," řekl mluvčí Unipetrolu Tomáš Zikmund. O připravované operaci podle něj byli podrobně informováni i starostové Neratovic a Libiše, v jejichž katastru chemička leží. V pohotovosti jsou hasiči, policisté i zdravotníci.

Z chemického závodu, který byl zaplaven při nedávných povodních, unikly tuny chlóru do vody a stovky kilogramů do ovzduší. Nejvyšší, třetí stupeň chemického poplachu byl v Neratovicích a okolí vyhlášen naposledy v pátek večer. Spolana je kritizována za způsob informování o ekologických haváriích. Policie také zjišťuje, zda nebyl spáchán trestný čin obecného ohrožení. Unipetrol dosud nezveřejnil přesnou bilanci úniku, ale podle hrubých odhadů uniklo v pátek do ovzduší 200 až 500 kilogramů této jedovaté látky. Podle naměřených koncentrací nebylo ohroženo zdraví lidí v okolí. Chlór ale zřejmě poškodil zemědělské plodiny a stromy v širokém okolí.

Hydrolog Jan Papež v pondělí řekl, že za povodeň ani chemické havárie v posledních dnech nikdo ve Spolaně nemůže, a neměl by proto být ani vyšetřován. Katastrofě takového rozsahu se podle něho nedalo zabránit. Spolana zatím vyčíslila škody způsobené povodněmi na více než miliardu korun. Obnovit výrobu se jí podaří zřejmě až za tři měsíce.

Změny ve vedení Spolany

Generální ředitel Spolany Neratovice Radomír Věk byl v pondělí s platností od úterý odvolán a na jeho místo byl jmenován generální ředitel Chemopetrolu Miroslav Kuliha. Podle předsedy představenstva Spolany a generálního ředitele Unipetrolu Pavla Švarce je Kuliha schopen lépe vyvést Spolanu ze současné krizové situace a především nastartovat a řídit znovuobnovení provozu. Personální přesuny přišly poté, co ze Spolany v pátek opakovaně unikl chlór, tentokrát při manipulaci zásobníky ve skladu, kterou vedení předem nekonzultovalo s hasiči.

Ředitel magistrátu Zajíček: Praha není případným únikem chlóru ze Spolany ohrožena

Hlavní město Praha by nebylo ohroženo případným únikem chlóru z neratovické Spolany, která začíná odčerpávat zbylých 12 tun chlóru z nového skladu. "Vyskytly se informace, že by mohla být ohrožena Praha při jistém směru a síle větru. Informace se nepotvrdily," řekl v pondělí novinářům po návštěvě Neratovic ředitel magistrátu Zdeněk Zajíček. Město by podle něj mohlo být zasaženo jen v případě, že by nastala havárie najednou v obou skladech. Ze starého skladu však již byl všechen chlór odčerpán. "V tento okamžik jsme mimo nebezpečí," informoval ředitel.

Povodeň byla na mnoha místech České republiky největší v historii

Vodohospodáři ještě nedokončili hodnocení letošní povodně, ale již nyní je zřejmé, že na mnoha místech hladina vody přesáhla značky nejvyšších zaznamenaných historických záplav. Hydrologové budou muset průběh průtoků na jednotlivých řekách matematicky rekonstruovat, protože v některých případech voda měřicí stanice poškodila a údaje z nich chybějí. Předběžnou zprávu o letošní povodni uveřejnil Český hydrometeorologický ústav na svých internetových stránkách. Některá místa zasáhla takzvaná stoletá voda, mnohde ale byla povodeň ještě větší. Termín stoletá voda se používá pro stoletý průtok. Takové úrovně voda v daném místě dosáhne nebo ji překročí průměrně jednou za sto let či desetkrát za tisíc let.

Maximálnímu průtoku v Praze, který 14. srpna podle odhadu činil 5300 metrů krychlových za sekundu, přiřadili hydrologové předběžně termín pětisetletá voda. Neznamená to ale, že pokud někde udeří stoletá voda, mají lidé sto let klid. Na některých úsecích Rýna v Německu byly na počátku 90. let stoleté vody dvakrát za sebou v rozmezí tří let. Pravděpodobnost výskytu stoletého průtoku je v každém roce jedno procento, tedy i v roce následujícím po stoleté povodni. Z výpočtů hydrologů vyplývá, že povodeň odpovídající stoleté a vyšší vodě se teoreticky vyskytne během 100 let s pravděpodobností 63,4 procenta, během 200 let s pravděpodobností 86,6 procenta a během 500 let s pravděpodobností 99,3 procenta.

Hydrologové upozorňují, že neplatí lineární úměrnost mezi jednotlivými hodnotami průtoků. Hodnota stoletého průtoku není dvojnásobkem padesátiletého průtoku a podobně. V Praze - Malé Chuchli je průměrný roční průtok 148 metrů krychlových za sekundu. Maximální jednoletý průtok je 765, pětiletý 1600, desetiletý 2030, padesátiletý 3150 a stoletý 3700 metrů krychlových za sekundu.

Česká republika začíná bilancovat následky srpnové velké vody

Bezprostřední nebezpečí záplav pominulo a na řadu přichází bilancování škod. Zatím jsou k dispozici pouze orientační údaje, již ty však ukazují, že z následků povodní se budou postižené oblasti vzpamatovávat dlouho. Následující výběr některých předběžných údajů charakterizuje rozsah letošních záplav a další související jevy:

Postižené území: Povodně napáchaly nejvíce škod v jižních, středních a severních Čechách, nevyhnuly se však ani Moravě. Celkem se záplavy projevily v deseti krajích a zasaženo bylo 43 okresů (více než polovina všech okresů v zemi).

Postižené obce: Zcela zatopených bylo 99 obcí (údaj zahrnuje i zatopené městské části), v nichž žije celkem 263.000 obyvatel. Částečně zatopených bylo 347 obcí (1,333.000 obyvatel). Celkem bylo postiženo 446 obcí, což je 7,1 procenta z celkového počtu. Do kontaktu s povodní se dostalo 15,6 procenta obyvatel České republiky.

Počet úmrtí: Celkem přišlo o život 16 lidí. Přímo ve vodě našlo smrt zřejmě deset, ostatní zahynuli například po námaze spojené se záchrannými pracemi, po pádu podmáčeného stromu či kvůli své neukázněnosti.

Škody: Dosavadní odhady celkových škod se pohybují v rozmezí 60 až 90 miliard korun. Pojišťovny zatím předpokládají, že jejich klientům vznikla škoda o celkové výši 19,6 miliardy korun. Na odstraňování škod a záchranné práce bylo nasazeno celkem 27.000 záchranářů - z toho 3800 profesionálních hasičů, 11.500 dobrovolných hasičů, 4800 policistů, 1350 vojáků pro posílení policie a 5700 vojáků pro záchranné práce.

Průmysl: Škody v průmyslové oblasti jsou odhadovány na osm miliard korun, jde však zatím o škody způsobené velkým podnikům, neboť údaje o středních a menších firmách ještě nejsou k dispozici. Zhruba 5,5 miliardy korun činí škody způsobené velkým podnikům přímo záplavami a dalších 2,5 miliardy korun představuje výpadek výroby.

Doprava: Odhady škod na dopravní infrastruktuře přesahují sedm miliard korun. Jen na pozemních komunikacích, tedy na silnicích a dálnicích, se škody pohybují nad čtyřmi miliardami korun. Dalších 2,4 miliardy odhaduje železnice. Škody na vnitrostátní vodní cestě se začínají teprve mapovat. Podle odhadů Státního fondu dopravní infrastruktury určitě překročí miliardu korun.

Zemědělství: První hrubé odhady škod v zemědělství a potravinářskému průmyslu se pohybují kolem čtyř miliard korun, škody v zemědělské prvovýrobě jsou asi 2,5 miliardy.

Kultura: Škody, které povodeň způsobila na kulturních statcích, ministerstvo kultury předběžně odhaduje na nejméně 2,3 miliardy korun. Zatím však byly vyčísleny pouze předběžné škody na kulturních památkách, s nimiž hospodaří příspěvkové organizace v působnosti ministerstva.

Ekologie: Záplavy poškodily na území republiky 30 velkých a dalších 47 malých čistíren odpadních vod. V postiženém území byla vyřazena z provozu třetina velkých čistíren. Předběžné škody se odhadují na půl miliardy korun. Škody na kanalizaci zatím nejsou vyčísleny.

Počet evakuovaných: Během povodní bylo průběžně evakuováno asi 220.000 lidí. Podle premiéra Vladimíra Špidly však toto číslo není potvrzené, objevují se i údaje kolem 110.000.

Rabování: V celé České republice policie zatím po záplavách eviduje kolem 15 případů rabování. Je to však jen přibližné číslo, neboť rabování samo o sobě není klasifikovaným trestným činem. Za rabování byla zatím odsouzena jedna cizinka, kterou soud dva dny po zatčení v Praze poslal na čtyři měsíce za mříže a na pět let jí zakázal pobyt v republice.

Trestní odpovědnost: Policie začala vyšetřovat například zatopení pražského metra či havárie v chemičce Spolana Neratovice. Otazníky jsou také nad přesností a včasností informací, které zodpovědné složky poskytovaly obyvatelstvu.

Praha: Škody na veřejném majetku se odhadují na šest mld. korun

Škody způsobené záplavami na veřejném majetku Prahy se nyní odhadují na šest miliard korun. "Jsou to škody na veřejném majetku v držení města, městských částí a městských organizací," řekl novinářům ekonomický náměstek primátora Jiří Paroubek s tím, že úplný rozsah škod zatím není znám. Z letošního rozpočtu je město schopno uvolnit na jejich odstranění do 1,6 miliardy korun. "Pokud se město nebude chtít dále zadlužit, musí pomoci stát," konstatoval náměstek. Největší škoda vznikla metru, odhaduje se nyní na dvě miliardy korun. Paroubek však upozornil, že částka ještě může vzrůst. Řádově stamilióny si podle něj vyžádají opravy vodou poškozených komunikací. Škody na technické infrastruktuře činí odhadem 800 miliónů korun. Poškozeny byly kolektory, opravy přijdou odhadem na 72 miliónů korun. Další škody vznikly na některých školách či městských divadlech, dodal náměstek.

Dopravní podnik: Ochranný systém metra nebyl na povodně připraven

Ochranný systém metra byl připraven odolávat pouze stoleté vodě. Záplavy, které hlavní město postihly, ji však několikanásobně předčily, a proto způsobily netěsnost některých tlakových uzávěr. Následné zatopení tedy nevzniklo zanedbáním bezpečnostních opatření, nedodržením povodňového plánu či selháním pracovníků, řekl v pondělí novinářům technický náměstek závodu Metro Josef Němeček. Reagoval tak na informace z tisku, podle nichž nebyly tlakové závěry metra uzavřeny včas. Podle pondělního Práva se měly ohrožené stanice začít zavírat podle povodňového plánu podzemní dráhy o den dříve, než se stalo. Zástupci dopravního podniku ale podobné údaje odmítají.

Paroubek: Zatopením metra se bude zabývat komise odborníků

Zatopením části pražského metra se bude zabývat komise odborníků, kterou v úterý ustanoví městská rada. Podle primátorova náměstka Jiřího Paroubka (ČSSD) budou sociální demokraté podporovat návrh, aby v komisi nebyl nikdo, jehož práce souvisí s dopravním podnikem. "Musejí tam být odborníci a členové koalice a opozice, kteří nejsou s podnikem spojeni," řekl v pondělí Paroubek novinářům. Neměl by tam tedy zasednout například generální ředitel podniku Milan Houfek ani zastupitelé, kteří působí v představenstvu a dozorčí radě, dodal.

Po povodni nefungovalo 25 stanic podzemní dráhy, tedy asi polovina. Voda zatopila nebo poškodila 17 stanic, stále se odčerpává. Část podzemní dráhy má přitom sloužit jako protiatomový a protichemický kryt.

Podle náměstka primátora jsou v metru prostory, za něž neodpovídá město ani dopravce

V pražském metru jsou prostory, které zřejmě nikomu nepatří. Tvrdí to náměstek primátora Martin Hejl. Podle něj je podzemní dráha rozdělena na civilní část a jakousi necivilní, za kterou ale neodpovídá ani město ani dopravce. Ministerstvo obrany popírá, že by případné necivilní prostory v pražském metru spadaly do jeho kompetence. Podle Jaroslava Vykoukala z generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru je ochrana obyvatelstva v metru úkolem hasičů. Mluvčí dopravního podniku Michaela Kuchařová trvá na tom, že prostory metra fungují buď v provozním, nebo ochranném režimu. Stále jsou to ale tytéž prostory. Netuší, proč by za prostory metra měl odpovídat někdo jiný než jeho provozovatel, tedy dopravní podnik.

Člověk v tísni posílá na pomoc dobrovolníky, zásilky i psychology

Již 430 dobrovolníků vyslala během uplynulých 14 dnů obecně prospěšná společnost Člověk v tísni do oblastí, které se potýkají s následky ničivých povodní. Do desítek obcí a měst vypravuje nejen dobrovolníky a humanitární zásilky, ale i statiky a psychology. Sbírka SOS Povodně vynesla do pondělí 89 miliónů korun, dodala. Dobrovolníci jezdí především do menších a silně postižených obcí, které nejsou ve středu mediálního zájmu a které nejsou schopny si pomoci samy. Společnost působí zejména v okresech Mělník, Litoměřice, Praha-západ a Beroun, v jižních Čechách a na Plzeňsku.

Vltava se nevrátí k normálu, dokud nebudou fungovat čističky

Hladina Vltavy v Praze stále pozvolna klesá a snižuje se i množství vody protékající řekou. Protože však povodeň vyřadila z provozu čističky odpadních vod, přímo do Vltavy i v hlavním městě tečou všechny splašky. Vodohospodáři proto budou průtok držet zvýšený, aby se nečistoty ředily. Dokud se neopraví ústřední pražská čistírna na Císařském ostrově, neklesne průtok pod 300 metrů krychlových za sekundu, řekl v pondělí dispečer Povodí Vltavy Jiří Habermann s odvoláním na požadavek krizového štábu magistrátu. Průměrný roční průtok Vltavy v Praze - Malé Chuchli je 148 metrů krychlových za sekundu. Čistička na Císařském ostrově by měla být částečně v provozu do šesti týdnů.

ČD: Postižení povodněmi budou moci cestovat levněji do konce roku

Lidé postižení povodněmi budou moci až do konce letošního roku jezdit vlaky Českých drah za levnější tzv. zákaznické jízdné. Dráhy nyní v souvislosti se záplavami přepravují za zákaznické jízdné všechny cestující i bez potřebných dokladů, tento režim ale skončí 2. září. Povodňové karty Z, které umožní nárok na levnější jízdenky, získají zákazníci bezplatně proti potvrzení o přímém poškození povodní od orgánů státní správy či samosprávy.

Günter Verheugen ve čtvrtek navštíví Prahu, zajímat se bude o povodně

První oficiální schůzka nového premiéry Vladimíra Špidly s komisařem Evropské unie pro rozšíření Günterem Verheugenem bude ovlivněna živelní katastrofou, která před dvěma týdny postihla Českou republiku. Verheugen navštíví českou metropoli ve čtvrtek a jednat by měl s diplomaty a politiky o rozšíření EU. Jak však uvedl Jindřich Marek z tiskového odboru Úřadu vlády, hovory se patrně stočí k povodním. O pomoci EU povodněmi postižené České republice bude komisař ve čtvrtek vedle dalších politiků jednat i s prezidentem Václavem Havlem. "Verheugenova cesta v tomto směru naváže na návštěvu předsedy Evropské komise Romana Prodiho v Praze," dodal v této souvislosti mluvčí prezidentské kanceláře Martin Krafl.

V jednáních o povodňové pomoci naváží politikové na takzvaný protipovodňový summit z 18. srpna, kdy v Berlíně o pomoci zemím střední Evropy postiženým záplavami diskutovali představitelé EU s premiéry postižených zemí a hostitelem - německým kancléřem Gerhardem Schröderem. Na konkrétní pomoci se politické špičky nedohodly, Špidla tehdy ocenil zejména návrhy Evropské investiční banky na poskytnutí rozsáhlých úvěrů za výhodné úroky. Spoušť, kterou napáchala rozbouřená Vltava v Praze, si už před berlínskou schůzkou prohlédl Prodi v doprovodu komisařky pro životní prostředí Margot Wallströmové. Potvrdil, že EU poskytne Česku na odstranění následků povodní okamžitou pomoc ve výši skoro 58 miliónů eur, což je více než 1,7 miliardy korun. Komise a Česká republika se dohodly na vytvoření pracovní skupiny, která bude operativně řešit požadavky nejvíce zdevastovaných oblastí.

Zaplavený děčínský bazén je v užší nominaci na Stavbu roku 2002

Nový krytý plavecký bazén v Děčíně postoupil do užší nominace na prestižní titul stavba roku. "Moderní stavbu, která při nedávných povodních prošla zatěžkávací zkouškou, vybrala odborná porota spolu s dalšími 14 objekty z 55 přihlášených staveb z celé České republiky. Areál děčínského bazénu s toboganem a dvěma venkovními bazény byl pro veřejnost otevřen loni v září. V současné době je však kvůli záplavám mimo provoz. Aby budovu ochránili před zničením, museli provozovatelé suterén zaplavit vodou. Rozvodněné Labe zaplavilo areál do výše dvou metrů, škody zatím provozovatelé nedokáží odhadnout. Vodu ze zaplaveného suterénu už hasiči vyčerpali, nyní se ale musí budova vysušit, což může trvat půl roku. Co nejdříve chtějí proto provozovatelé otevřít alespoň venkovní část areálu.

Podle ministra zahraničí Svobody padne rozhodnutí o stíhačkách patrně až po summitu NATO

Rozhodnutí o možném nákupu stíhaček odsune česká vláda kvůli záplavám s největší pravděpodobností až na dobu po listopadovém summitu Severoatlantické aliance v Praze. Českým velvyslancům to na pondělní poradě řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka má vláda jednat o levnější variantě ochrany vzdušného prostoru do měsíce: ve hře je stále nákup britsko-švédských gripenů, ale i starších letadel, které například nabízeli Američané. Vláda podle Tvrdíka určitě nenakoupí všech plánovaných 24 bojových letounů Jas-39 Gripen. Podle Svobody situace po záplavách otevřela i prostor pro úvahu o nákupu amerických letadel.

Podle premiéra Špidly může sbližování Ruska a USA oslabit euroatlantické vazby

Sbližování Spojených států a Ruska by mohlo oslabit vazby mezi Evropou a USA, domnívá se premiér Vladimír Špidla. K užší spolupráci obě velmoci podle něj dospěly mimo jiné kvůli středoasijským ložiskům nafty, což je přirozený geopolitický důvod. "Jistým způsobem to pociťuji jako riziko ve vztahu k oslábnutí euroatlantické vazby," řekl v pondělí premiér Špidla na poradě českých velvyslanců. Přirozený zájem Spojených států se z bezpečné a klidné Evropy přesouvá někam jinam, dodal český premiér.

Rusko-americké vztahy se výrazně zlepšily po loňských teroristických útocích na USA a poté, co se Rusko postavilo na stranu protiteroristické koalice. Obě země učinily do té doby řadu ústupků a existuje spíš méně záležitostí, na které mají obě velmoci rozdílný názor. S Ruskem letos začalo úžeji spolupracovat NATO, mimo jiné v souvislosti s bojem proti terorismu. Novou epochu vztahů zahájil v květnu summit v Itálii, kde se zástupci 19 členských zemí aliance a Ruska dohodli na vytvoření Rady NATO-Rusko. Rada NATO-Rusko se bude zabývat širokým okruhem bezpečnostních témat a Rusko v ní bude mít stejný hlas jako členské země aliance.

Špidla, Svoboda: Vojenská operace v Iráku není optimálním řešením

Případná vojenská operace v Iráku není optimálním řešením tamní situace, je třeba hledat a maximálně využít jiné prostředky, soudí premiér Vladimír Špidla (ČSSD) a ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Podle obou je nutné, aby Bagdád umožnil návrat zbrojních kontrolorů OSN. V případě, že by se schylovalo k útoku na Irák, by taková operace měla mít mandát NATO, EU či OSN, řekl v pondělí Svoboda na poradě českých velvyslanců. Posléze ale nechtěl odpovědět na otázku, zda by se na možné vojenské operaci podílelo i Česko. Spojené státy zvažují možnosti svržení režimu iráckého prezidenta Saddáma Husajna. Irák totiž podezírají, že vyvíjí zbraně hromadného ničení. "Jsem zastáncem myšlenky, že vojenská operace není optimálním řešením, na druhé straně je potřeba, aby Bagdád byl přinucen umožnit návrat zbrojním kontrolorům OSN," dodal Svoboda, který doufá, že válečný konflikt nebude třeba. "Naše postoje nutně musí brát v úvahu celkovou evropskou koncepci," doplnil před novináři Špidla.

Proti případnému vojenskému zásahu USA se postavil německý kancléř Gerhard Schröder, který odmítl i německou účast na takové akci. Američané ho za to kritizovali. Také italský premiér Silvio Berlusconi dal jasně najevo, že se kloní k diplomatickému řešení vleklé krize mezi mezinárodním společenstvím a Irákem.

Cyril Svoboda je pro středový postoj ke konfliktu Izrael-Palestina

Ministr zahraničí a vicepremiér Cyril Svoboda (KDU-ČSL) je přesvědčen o tom, že Česká republika musí v postoji ke konfliktu mezi Izraelem a Palestinou opět zaujmout středový postoj a přesvědčit o něm především arabský svět. Svoboda v pondělí na pražské poradě s českými velvyslanci připustil, že se česká diplomacie v nazírání na konflikt vychýlila spíše na stranu Izraele, což již před časem usoudili i pozorovatelé. Vztahy s arabskými zeměmi utrpěly především kvůli kontroverzním výrokům předchozího premiéra Miloše Zemana při jeho únorové návštěvě Izraele. "Chci, abychom se navrátili k tomu našemu středovému postoji, nikoli k tomu, že bychom byli jednoznačně na straně jednoho nebo druhého. A tady je potřeba o tom přesvědčit naše partnery v arabském světě," řekl Svoboda, který tento týden chystá oběd s velvyslanci arabských zemí.

Miloš Zeman podle izraelského listu Haarec například přirovnal nejvyššího palestinského představitele Jásira Arafata k Adolfu Hitlerovi. Uvedl také, že by Izraelci měli Palestincům pohrozit vyhoštěním. I když Zeman posléze uvedl, že jeho slova byla zkreslena, vyvolala bouři v arabském světě. Exministr zahraničí Jan Kavan také naznačil, že mu Zeman v květnu na poslední chvíli zakázal sejít se při jeho návštěvě Blízkého východu s Arafatem. Na stranu Izraele se Česko postavilo v dubnu, když v Komisi OSN pro lidská práva hlasovalo proti rezoluci odsuzující Izrael za "hromadné zabíjení" Palestinců. Stejný postoj mělo dalších pět zemí, mimo jiné Velká Británie a Německo.

Benita Ferrerová-Waldnerová: Žádný důvod vetovat vstup ČR do EU

Rakouská ministryně zahraničí Benita Ferrerová-Waldnerová nevidí žádný důvod pro to, aby Rakousko vetovalo přijetí České republiky do Evropské unie. Uvedla to agentura APA s odvoláním na vyjádření ministryně v rámci Evropského fóra, které v těchto dnech probíhá v tyrolském Alpbachu. Ferrerová-Waldnerová, která se v neděli odpoledne sešla v Alpbachu s českým ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou, podle APA mimo jiné uvedla, že podle ní již "veto kvůli Temelínu nepřichází v úvahu". Pokud jde o takzvané Benešovy dekrety, "musí se o nich ještě mluvit", ale ani v nich nevidí ministryně "důvod pro vetování" (vstupu ČR do EU). Rakouská politička dále uvedla, že počítá s rozšířením Evropské unie o deset nových členů v plánovaném termínu 2004, i když "stále existují některé oblasti, které nejsou bez problémů". K těmto oblastem patří především zemědělství, ale z rakouského hlediska i otázka transitní dopravy. Nové odmítnutí dohod z Nice v irském referendu by podle ní bylo "katastrofou".

Ministr Šimonovský odvolal svého náměstka pro silniční dopravu Holla

Ministr dopravy a spojů Milan Šimonovský odvolal svého náměstka pro silniční dopravu, letectví, dopravně správní agendy a bezpečnost silničního provozu Karla Holla. Ve funkci ho nahradí člen zastupitelstva a Rady Pardubického kraje s odpovědností za oblast dopravy Jiří Kubínek, sdělilo ČTK tiskové oddělení ministra bez udání důvodu. Kubínek současně zastává funkci místostarosty České Třebové. Na nejbližším zasedání zastupitelstva v polovině září ukončí svoji působnost v orgánech kraje.

Ruzyňské letiště je po hrozbě bombou opět v provozu

Mezinárodní letiště v Praze-Ruzyni je opět v provozu. Policie terminál uzavřela dnes ráno před šestou hodinou po telefonickém oznámení o uložení bomby. Policie přitom žádnou nálož nenašla. ČSA musely kvůli uzavřeným odbavovacím prostorám zrušit 12 letů a dalších 17 přilétajících linek muselo být odkloněno na letištní plochu, kde cestující čekali na otevření terminálu. Škody vzniklé aeroliniím seodhadují na stovky tisíc korun. Po anonymní hrozbě letadla v Praze sice přistávala, ale zůstávala na ploše mimo letiště i s cestujícími na palubě. Cestující z letištní haly vyčkávali před letištěm na parkovišti

Podvod v Belgii - prodávali české pivo jako belgické

Belgická policie zabavila 400 sudů českého piva, které se prodávalo pod jednou z nejlepších značek piva belgického - Jupiler. Jeden člověk byl kvůli tomuto podvodu zadržen. S odvoláním na pondělní bruselský deník La Derniere Heure o tom informuje agentura EFE. Pivo, které bylo vyrobeno v České republice, ale bylo vydáváno za belgické, bylo dodáváno do mnoha pivnic a kaváren v okolí Bruselu. Nápoj prý pocházel z jedné hospody na jih od Prahy a byl přepravován do jednoho skladu v Belgii, kde se originální závěry na sudech měnily za závěry Jupileru. Od začátku léta bylo takto údajně do Belgie dopraveno týdně 300 až 400 padesátilitrových sudů.

Národní zahájení Dnů evropského dědictví v Prachaticích nebude

Kvůli záplavám se neuskuteční 6. a 7. září národní zahájení Dnů evropského dědictví 2002 v Prachaticích. "Rada města po dlouhém zvažování a konzultacích doporučila Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska přesunout národní zahájení až na rok 2003. Doporučili jsme také uspořádat letos pouze symbolické národní zahájení v Praze a poukázat při něm na památky ohrožené následky záplav," řekl prachatický starosta Jan Bauer. Zdůraznil, že tato akce byla pro Prachatice prestižní záležitostí a trochu i oceněním desetileté péče o památky na území města. "Měla to být významná událost. Přípravy trvaly více než rok a z rozpočtu jsme na ni vyčlenili 300.000 korun. Nyní radní doporučili uspořené finance věnovat na urychlené odstranění následků záplav," uvedl Bauer. Přestože záplavy způsobily na majetku města podle odhadu škodu téměř 100 miliónů korun, památkové objekty nezasáhly nijak katastrofálně; zde se škody pohybují v řádech statisíců korun, připomněl.

Dny evropského dědictví se konají od roku 1991 pod záštitou Rady Evropy. K myšlenkám akce se dnes hlásí 47 zemí Evropské kulturní konvence. Česká republika se do akce zapojuje od roku 1991.

Zemřel režisér a scenárista Vladimír Svitáček

Ve věku 81 let zemřel 23. srpna režisér a scenárista Vladimír Svitáček, jeden ze spolutvůrců hudebního filmu Kdyby tisíc klarinetů a spolurežisér i přihrávač Miroslava Horníčka v dnes již klasickém cyklu Hovory H z let 1969 až 1970.

Pro Svitáčka, jemuž byla během 70. a 80. let z politických důvodů znemožněna tvůrčí činnost, se stalo šťastným zejména setkání s režisérem Jánem Roháčem. V roce 1957 spolu natočili středometrážní satiru Konec jasnovidce, v níž vylíčili potíže jasnovidce začleněného do komunálního podniku. Do kin se film však dostal až po šesti letech. V televizi vytvořili například skeč Žárlivost s Milošem Kopeckým a Miroslavem Horníčkem, adaptaci povídky Seana O'Casseyho Uspořená libra, v níž excelovali Jan Werich s Jiřím Sovákem, a dvacítku televizních klipů, tehdy nazývaných inscenovaná či hraná písnička. Film Kdyby tisíc klarinetů, postavený na myšlence přeměny zbraní v hudební nástroje, natočili v roce 1964 na námět Jiřího Suchého a hudbu Jiřího Šlitra. Za svého působení ve Filmovém studiu Barrandov byl Svitáček několikrát vyhozen a posléze rehabilitován. K tvůrčí činnosti se vrátil v inovovaném seriálu Hovory H ještě po dvaceti letech.

V Praze zemřela primabalerina Národního divadla Taťána Juřicová

Ve věku pouhých 37 let zemřela v sobotu v Praze sólistka baletu Národního divadla Taťána Juřicová. Tanečnice zvolila dobrovolný odchod ze života.

Juřicová byla zatím poslední držitelkou Ceny Thálie za mimořádný ženský jevištní výkon v žánru balet a pantomima. Cenu letos na jaře získala za ztvárnění role Fiony v tanečním příběhu Podzimní karneval na prknech libereckého Divadla F. X. Šaldy. Poprvé toto prestižní ocenění získala již v roce 1996 za dvojroli Odetty-Odilie v Labutím jezeře. Tanečnice vytvořila mnoho postav klasického i moderního repertoáru. Nejraději měla dramatické role se složitým příběhem. K těm nejvýznamnějším patřila Diana v Sylvii, Effie v La Sylphide, Myrtha v Giselle, titulní role v Ptáku Ohnivákovi, Taťána v Oněginovi nebo dvojrole Odetty-Odilie v Labutím jezeře. Z moderního repertoáru to byla například Čarodějnice v Macbethovi, titulní hrdinka v baletu Jennifer, kreace v Kyliánových choreografiích Návrat do neznámé země a Sinfonietta či v původních baletech Libora Vaculíka Čajkovskij (Cholera-Smrt, paní von Meck) a Malý pan Friedemann (Gerda von Rinnlingen). Naposledy se divákům Národního divadla představila v choreografii The River ve složeném baletním večeru Amerikana II.

Krátce o úterním počasí

Zpočátku slunečno, během dne od jihozápadu přibývání oblačnosti, nejvyšší teploty 26 až 30 stupňů Celsia.

26-08-2002