Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

06-08-2002

V závale dolu na Karvinsku zahynul horník

Při závalu v Dole Lazy v Orlové na Karvinsku zahynul v úterý ráno jeden horník, dalších 28 bylo zraněno. 18 z nich lékaři nechali převézt do okolních nemocnic, jejich poranění však nejsou vážná. Podle mluvčího Ostravsko-karvinských dolů Radka Chalupy byl vážný pouze stav jednoho horníka, který byl po závalu nezvěstný. Záchranáři jej vyprostili po třech hodinách a vrtulník letecké záchranné služby jej s vážným zraněním přepravil do nemocnice. Mluvčí Fakultní nemocnice s poliklinikou v Ostravě-Porubě Štěpán Neuwirth řekl, že zraněný horník se podrobil několikahodinové operaci. Lékaři jeho stav označili jako vážný. Nyní leží na jednotce intenzívní péče. Bezvládné tělo druhého nezvěstného horníka bylo nalezeno až dopoledne. Otřes v dole nastal před čtvrtou hodinou ranní. Krátce na to se zřítil strop jedné z chodeb. Kameny zavalily úsek dlouhý přibližně 40 metrů, kde pracovalo 29 lidí. Podle předsedy Českého báňského úřadu Romana Makaria zával zavinil důlní otřes. Šlo o geomechanický jev, který se nedal předvídat.

Policie potvrdila totožnost útočníka z pražského metra

Policie potvrdila totožnost vraha z pražského metra, který v pátek z dosud nezjištěných důvodů zabil policistu a vážně zranil jednoho z cestujících. Mluvčí pražské policejní správy Eva Brožová uvedla, že jde o třiapadesátiletého občana Ruska, který u nás pracoval jako stavební dělník. Cizinec v Česku žil od roku 1994 do roku 2000 legálně, pak už nezákonně. Dosud u nás nebyl soudně trestán. Domovní prohlídka jeho bytu na Praze 4 totožnost pachatele potvrdila. Kriminalisté však nezjistili nic, co by objasnilo motiv cizincova činu. Z výpovědi i důkazů však nevyplývá, že by muž hodlal spáchat teroristický útok. Uvedl jen, že chtěl upozornit na problémy legalizace pobytu cizinců v České republice. Nežádal zde ale o poskytnutí azylu. Všechny údaje, které policisté shromáždili, ověřují nyní prostřednictvím Interpolu u ruských kolegů.

Sněmovna odložila hlasování o důvěře novému kabinetu

Poslanecká sněmovna v úterý nerozhodla o přesném termínu, kdy bude hlasovat o vyjádření důvěry koaliční vládě premiéra Vladimíra Špidly. Původně měla o vládním prohlášení hlasovat už 6. srpna, opozice ale premiéra Špidlu kritizovala, že padesátistránkový materiál byl poslancům k prostudování doručen až v pondělí navečer. Poté se očekávalo, že při zahájení úterní schůze poslanci schválí ujednání svých vedoucích funkcionářů o tom, že hlasovat o důvěře se bude ve středu. Sněmovna však ani v úterý odpoledne v tomto smyslu nerozhodla. V úterý odpoledne Vladimír Špidla poslancům vládní prohlášení přečetl. Poslanecké kluby potvrdily, že důvěru vládě vyjádří vládní strany ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU, proti budou opoziční ODS a KSČM. Vládní strany mají 101 hlasů, opozice 99. Předseda sněmovny Lubomír Zaorálek při začátku sněmovní schůze oznámil, že kvůli nemoci je omluven komunista Josef Houzák. Vláda potřebuje k vyslovení důvěry podporu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

Vládní koalice má problémy s jednotou svých poslanců

Nečekané problémy s jednotou svých poslanců prokázala vládní koalice hned v úvodu úterní schůze Poslanecké sněmovny. Jen několik desítek minut předtím, než měla zahájit dolní komora debatu o programovém prohlášení vlády, prosadily opoziční ODS a KSČM s pomocí lidovce Miroslava Kalouska a unionistky Hany Marvanové návrh, aby sněmovna jednala o vytvoření své vyšetřovací komise pro objasnění možné korupce při zadávání veřejných zakázek na ministerstvu zahraničí v posledních šesti letech. Sněmovna by o vytvoření této komise měla rozhodovat ještě na nynější schůzi. Debatě o komisi a dalších souvisejících problémech věnovala sněmovna více než hodinu v úvodu schůze. Polemika poslanců tak oddálila očekávané projednávání programového prohlášení vlády.

Vláda v návrhu státního rozpočtu přidává resortu školství

Podle návrhu státního rozpočtu na příští rok by resort školství měl na vzdělávání získat o něco více peněz, nežli tomu bylo v minulých letech. Na pokrytí svých nároků by ale ministerstvo školství v optimálním případě potřebovalo zhruba o 18 miliard korun víc než letos. Pro letošní rok školství dostalo přes 81 miliard korun. Do návrhu rozpočtu nejsou však promítnuty náklady, které resortu vznikly již v průběhu tohoto roku a které nebyly vždy zcela uspokojeny. Vyšší nároky na státní rozpočet bude v příštím roce představovat rozšíření platového systému z 12 tříd na 16. Asi 450 milionů potřebuje ministerstvo pro rok 2003 navíc i na ústavní péči o děti a mládež. V rozpočtu musí být také peníze, které letos dorovnávaly trvalý nedostatek financí pro vysoké školy, a prostředky na růst mzdových tarifů učitelů. Pro univerzity jsou to dvě miliardy, na příjmy pedagogů 1,3 miliardy korun. Prvním návrhem státního rozpočtu se bude kabinet zabývat ve středu. Ministryně Petra Buzková do původní verze vládního programového prohlášení zapracovala požadavek na zvýšení výdajů do vzdělávání na šest procent hrubého domácího produktu. Loni do školství putovala necelá čtyři procenta HDP.

Vláda se bude ve středu zabývat zřejmě i prodejem Telecomu

Vláda se pravděpodobně na svém středečním zasedání bude zabývat prodejem majority v Českém Telecomu. Podle mluvčího ministerstva financí Jaroslava Dědiče byl podkladový materiál postoupen Úřadu vlády a záleží na rozhodnutí premiéra Špidly, jestli bude na středeční jednání zařazen. Vláda se měla prodejem Telecomu zabývat již koncem července po zasedání řídícího výboru, který vyhodnotil nové nabídky konsorcií vedených Deutsche Bank CVC Capital Partners. Podle neoficiálních zdrojů se více představám kabinetu blíží nabídka konsorcia Deutsche Bank-Blackstone Group a TDC, i když neobsahuje požadované zvýšení ceny o deset procent na 60 miliard Kč. Druhé konsorcium však nabídku oproti původní z dubna ještě snížilo. Prodej Telecomu označila vláda premiéra Vladimíra Špidly za jeden ze svých úkolů.

Tvrdík přiznal nesrovnalosti v práci vojenské rozvědky

Ministr obrany Jaroslav Tvrdík na úterním jednání branně-bezpečnostního výboru sněmovny přiznal, že část důstojníků jednoho útvaru Vojenské zpravodajské služby nejednala profesionálně. Připustil, že službu s největší pravděpodobností opustí několik lidí. Sněmovní výbor podle něj vybere několik poslanců, kteří budou moci nahlížet do práce vojenské rozvědky. Na rozdíl od jiných českých tajných služeb totiž vojenská rozvědka nepodléhá parlamentní kontrole. I to chce Tvrdík spolu s poslanci změnit, a připraví proto návrh příslušného zákona. Ministr na jednání výboru odmítl spojovat problémy vojenské rozvědky s kauzou přípravy vraždy novinářky Sabiny Slonkové. Z té je obviněn kromě tří dalších osob i bývalý generální sekretář ministerstva zahraničí Karel Srba, který pod krycím jménem Salima údajně pracoval právě pro vojenskou rozvědku. V ní zřejmě působil i poté, co se provalily kauzy spojené s jeho působením na ministerstvu zahraničí a ministr obrany vydal rozkaz, aby s ním vojenští zpravodajci přestali spolupracovat. Ministr vnitra Stanislav Gross seznámil poslance výboru s dílčími výsledky vyšetřování kauzy přípravy vraždy Sabiny Slonkové. Na vyšetřování bylo uvaleno informační embargo, které se podle něj vztahuje i na informování poslanců.

V české armádě bude první průzkumnice

Devatenáctiletá Zuzana Orságová z Bruntálu je první ženou v Česku, která se patrně stane členkou vojenských průzkumných jednotek. Obor bude studovat na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově, kde s dalšími 300 nováčků zahájila základní výcvik. Orságovou čeká parašutistický výcvik, bude se učit bojové umění, musí zvládnout i nácvik přežití v extrémních podmínkách a techniku boje průzkumníků. Po absolvování prestižního oboru může být členkou a dokonce i velitelkou průzkumné jednotky. Obor dosud směli studovat výhradně muži, teprve od letošního roku je otevřen i pro dívky. V české armádě tak již není žádné zaměstnání nebo funkce, které by nemohly vykonávat také ženy. Žena by se měla brzy objevit i mezi členy osobní ochranky ministra obrany Jaroslava Tvrdíka.

Pardubické divadlo vyplatí odstupné poslanci Kučerovi

Východočeské divadlo v Pardubicích hodlá do konce letošního roku vyplatit bývalému poslanci za sociální demokracii Miloslavu Kučerovi odstupné ve výši pěti měsíčních platů, tedy zhruba 65 000 korun. Potvrdil to současný ředitel divadla Petr Dohnal s tím, že odstupné představuje velký zásah do rozpočtu divadla. V pardubickém divadle působil Kučera před svým zvolením do Poslanecké sněmovny jako ředitel a dramaturg. Vzhledem k tomu, že do sněmovny letos nebyl znovu zvolen, měl by nastoupit na své bývalé místo v divadle. To však pro Kučeru v současné době práci nemá. Za práci ve sněmovně dostane Kučera odchodné ve výši 280 000 korun, na odstupném z divadla však trvá. "Nepleťme morálku do věcí, které se morálky netýkají," míní bývalý poslanec. Kučera přitom už požádal o předčasný důchod. Do povědomí veřejnosti se bývalý poslanec dostal především svým postojem v době tzv. televizní stávky, kdy se postavil proti stávkujícím redaktorům.

Stavební spořitelny hlásí zájem o stavební úvěry

Stavební spořitelny v letošním roce zaznamenávají nárůst úvěrových smluv. V pololetí poskytly celkem 61 tisíc úvěrů, což je o 16,5 procenta více než loni. Zato stavební spoření oproti dynamickému vývoji posledních let poněkud stagnuje. Spořitelny měly ke konci pololetí 4,4 milionu klientů, což je pouze o dvě stě tisíc více než na konci loňského roku. Zatímco loni uzavřely více než 1,5 milionu nových smluv, počet smluv uzavřených za první měsíce letošního roku je nižší. Na konci roku by mělo mít stavební spoření uzavřeno zhruba 60 procent lidí, zatímco například v Rakousku to je 70 procent obyvatelstva. Stavební spoření nadále zůstává nejvýhodnějším zúročením peněz za minimálního rizika. Atraktivitu stavebního spoření rovněž zvyšuje státní podpora, která může dosáhnout až 4500 korun ročně. V příštím roce však lze čekat změny v systému. Podle ministerstva pro místní rozvoj lze předpokládat větší zvýhodnění lidí, kteří úspory použijí na bytové potřeby. Ti by pak mohli získat od státu až šest tisíc korun ročně.

Brno schválilo odstoupení od smlouvy se společností Flextronics

Zastupitelé Brna na mimořádném zasedání schválili odstoupení od kupní smlouvy mezi městem a společností Flextronics International na prodej pozemků za symbolickou částku jedné koruny. Z přítomných 32 bylo pro tento krok 30 zastupitelů, proti nehlasoval žádný. Mimořádné zastupitelstvo bylo svoláno proto, že firma Flextronics oznámila v červenci přesun výroby z Brna do Maďarska. Prodej pozemků, které měl FI v nájmu, schválilo zastupitelstvo letos v květnu a šlo o 7,3 hektaru, na nichž stojí budovy firmy. Jednání zastupitelstva o odchodu FI vyvolalo i to, že ve smlouvách s městem se společnost zavázala vytvořit a udržet na tři tisíce pracovních míst. Tento závazek však podle města nebude Flextronics schopen dodržet.

Dánský investor hodlá postavit terminál v Lysé nad Labem

Dánská společnost Maersk chce "na zelené louce" v blízkosti Lysé nad Labem postavit rozsáhlé kontejnerové překladiště, kam budou směřovat vlaky se zbožím z přístavů v severní Evropě. V novém terminálu se bude zboží překládat na menší vlaky směřující do zemí střední Evropy. Nový terminál by měl přinést sto pracovních příležitostí. Město schválilo potřebnou změnu územního plánu a pro stavbu vyzněl příznivě i posudek o vlivu na životní prostředí. Proti stavbě terminálu se však staví obyvatelé Lysé a jeho přípravu komplikují i složitá jednání s majiteli pozemků. Společnost přesto předpokládá, že se jí podaří stavbu zahájit v příštím roce. S výstavbou terminálu souvisí i vybudování obchvatu. Podle zástupců radnice město obchvat nutně potřebuje. Bez pomoci dánské společnosti by se jeho stavba ale oddálila o řadu let. Náklady na celou stavbu mají dosáhnout zhruba půl miliardy korun.

K unikátnímu objevu římských mincí došlo na Bruntálsku

Unikátní objev devíti římských mincí z přelomu 3. a 4. století učinili v těchto dnech archeologové na Bruntálsku. Poklad nevyčíslitelné historické ceny našli při prohledávání podzemí kostela ve Starém Městě. Podle vedoucího výzkumu Jiřího Kohoutka se může jednat o nález celosvětového významu, pokud základy stavby odpovídají stáří mincí. Tak vysoko na severu se totiž nezachovala žádná rozsáhlá římská stavba. Pravděpodobnější však je, že obloukovité základy pocházejí z počátku 13. století. Mince do nich mohly být vloženy jako symbol vítězství církve nad pohany. V tomto případě by kostel ve Starém Městě byl nejstarším městským opevněným kostelem na území České republiky. Historikové zatím netuší, jakou hodnotu měly nalezené mince v době, kdy platily. Všechny pocházejí z doby vlády Konstantina Velikého. Je na nich jeho portrét. Na druhé straně jsou vyobrazeni Neptun a Fortuna.

Hradec Králové si připomene 777. výročí

Hradec Králové se v září promění ve středověké město. V jeho historickém centru se objeví středověké tržiště, vojenské ležení a turnajové kolbiště z období české královny Elišky Rejčky. Východočeská metropole si tak připomene 777. výročí první písemné zmínky o Hradci Králové jako městě. Listinu s první zmínkou o Hradci jako "civitas" vydal v roce 1225 král Přemysl Otakar I. Slavnosti královny Elišky začnou v pátek 6. září na Velkém náměstí programem pro hradecké školy. V něm se děti seznámí se středověkými řemesly. Návštěvníci také uvidí vystoupení se šermíři, hudebníky, sokolníky, katy či čarodějnicemi. Na vedlejším Malém náměstí bude dobový jarmark. První den slavností zakončí noční ohňový průvod, který bude završen rytířským turnajem na koních. V sobotu městem projde královský průvod, v jehož čele bude královna Eliška Rejčka. Vyvrcholením slavností bude ohňostroj na Velkém náměstí. Vstup na všechny programy je zdarma.

Bývalý železniční tunel v Litoměřicích zaplní umělecká díla

Prostory bývalého železničního tunelu pod centrem Litoměřic zaplní obrazy a sochy téměř tří stovek umělců. Občanské sdružení Salva Guarda v netradičním místě pořádá od 10. srpna do 29. září druhý Salón českých, moravských a slezských malířů a sochařů. Výstava představí také 17 výtvarníků z Německa a návštěvníci si budou moci vybraná díla zakoupit. Pořadatelé vyzvali k účasti na salónu přibližně 1500 umělců, 275 z nich se rozhodlo zaplatit účastnický poplatek 1300 korun a vystavovat. Mezi slavnějšími jmény figuruje například Vladimír Komárek, většina umělců však není příliš známá. První salón před dvěma lety měl velký divácký úspěch, během tří týdnů se jich přišlo na litoměřické výstaviště podívat na tři tisícovky. Sdružení Salva Guarda se proto rozhodlo založit novou tradici salónů, které se budou opakovat každé dva roky. Pro pořádání salónu získalo technickou stavbu z 19. století, která již 30 let neslouží svému původnímu účelu.

Zlínský projekt postoupil do finále mezinárodní soutěže

Do finále mezinárodní soutěže Národy v květech 2002, která vyvrcholí počátkem října ve Stuttgartu, postoupil "zelený" projekt Zlína. Postup v konkurenci stovek měst označil vedoucí odboru městské zeleně zlínského magistrátu Ivo Divoký za úspěch architektů a všech lidí, kteří se o zeleň ve městě starají. V rámci soutěže se hodnotí zvelebování krajiny, péče o historické a kulturní objekty a používání ekologicky citlivých přístupů. Posuzováno je i zapojení veřejnosti a plány do budoucnosti. Zlín představí mimo jiné snímky zrekonstruovaného náměstí Míru, centrálního parku na největším sídlišti Jižní Svahy nebo přírodního parku v Želechovicích. V rámci finále soutěže začne ve Stuttgartu 15. září výstava, na níž Zlín představí také výsadbu zeleně v Lorencově ulici, stezku zdraví na Tlusté hoře a cyklistickou stezku do Zoo Lešná. Chybět nebudou ukázky z projektu Rozkvetlá škola a soutěže Rozkvetlé město, které se účastní 57 rodin a několik firem. Na údržbu a rozšiřování zeleně vynaloží město ročně kolem 20 milionů korun. Vlastní 913 hektarů lesů a zlínští zahradníci se starají o 400 hektarů ploch. Ročně vysadí stovku stromů a 3000 metrů čtverečních ploch zkrášlí květinami. Novinkou jsou květinové vázy na sloupech veřejného osvětlení.

Ve Strakonicích stojí nový třímetrový pomník dud

Novou třímetrovou železobetonovou sochu dud umístila na kruhovou křižovatku ve Strakonicích radnice. Dva týdny před zahájením 15. ročníku Mezinárodního dudáckého festivalu tak město vítá turisty pohledem na Švandovy samohrajky. Pomník městu daroval strakonický místostarosta Pavel, který je i sám vytvořil. Pavel se při instalaci pomníku rozhodoval, kterým směrem se bude dívat rohatá kozí hlava. Nakonec dudy otočil čelem k řidičům přijíždějícím od hranic s Německem. "Kdysi tudy blahobyt odešel a dnes tudy přichází, tak ho zde chceme pozdravit," vysvětlil autor.

Na Chřibech bude nová rozhledna

Na nejvyšší hoře moravského pohoří Chřiby, 587 metrů vysokém Brdu, vzniká kamenná rozhledna. Má měřit 24 metrů a bude patřit k obci Roštín na Kroměřížsku. Nahradí dřevěnou rozhlednu, která zanikla v 70. letech. Aby mohla být postavena, spojily své síly obce sdružené v mikroregionech Chřiby a Buchlov, instituce a jednotlivci. Peníze na vybudování rozhledny pocházejí z grantu programu obnovy venkova, který vyhlásilo ministerstvo pro místní rozvoj. Prostředky poskytl i Klub českých turistů, obce, Lesy České republiky, část je z veřejné sbírky a prodeje pohlednic. Vybudování rozhledny bude stát sedm milionů korun a stavbaři spotřebují asi 400 metrů krychlových kamene z lomu ze Žlutavy na Zlínsku. Hotova má být příští rok. Turisté z ní budou moci při dobré viditelnosti spatřit Bílé Karpaty, Beskydy, Jeseníky, slovenská pohoří a dokonce až podhůří rakouských Alp.

Plzeňská zoologická zahrada rozšiřuje chov šimpanzů

Tři šimpanzí samice v úterý přicestovaly do plzeňské zoologické zahrady po dvouměsíční karanténě v pražské zoo. V Plzni tak budou nyní chovat šest šimpanzů. Nové přírůstky jsou zatím umístěny v nepřístupné části, ale po několika týdnech budou moci návštěvníci vidět všechny šimpanze pohromadě. Podle mluvčího Martina Vobruby získala plzeňská zoo opice z holandské zoo v Arnhemu. Plzeňská zoo chová šimpanze od roku 1964. Narodilo se tu i mládě. Vždy tu byl však chován nejvýše pár. Před dvěma roky byla otevřena nová venkovní expozice a nové vnitřní ubikace, které umožňují chovat větší skupinu. V zoo dosud byli samec Bask a samice Gina a Maryša. Nyní k nim přibyly samice Zwartje, Zizwa a Zedonja.

Počasí

V noci bude ještě zataženo s deštěm nebo přeháňkami. Teploty poklesnou na 16 až 12 stupňů. Zítra čekáme převážně zataženo s občasným deštěm, ojediněle i bouřkami. Teploty vystoupí na 19 až 23, na východě Moravy na 25 stupňů, na horách má být kolem 16.

06-08-2002