Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

08-05-2002

Nejvyšší ústavní činitelé položili věnce k hrobu Neznámého vojína

Nejvyšší ústavní činitelé položili ve středu věnce u hrobu Neznámého vojína na pražském vrchu Vítkov. Zahájili tak oslavy 57. výročí kapitulace nacistického Německa a konce druhé světové války v Evropě. Na prostranství pod jezdeckou sochou husitského vojevůdce Jana Žižky položil věnec nejprve prezident Václav Havel, šéfa Senátu zastoupil místopředseda Zdeněk Vojíř, svůj věnec u památníku položil také předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus. Za ním šel vicepremiér Pavel Rychetský. Premiér Miloš Zeman totiž slavil osvobození v polské Osvětimi.

Hold hrdinům, kteří položili svůj život za obranu Československa, vyjádřili také představitelé armády. Pietní akt zakončily vojenské pocty a státní hymna.

Premiér Zeman varoval v Polsku před sílícím neofašismem v Evropě

Premiér Miloš Zeman otevřel českou expozici připomínající utrpení československých občanů v době druhé světové války v bývalém vyhlazovacím táboře Osvětim. Při této příležitosti připomněl stále hrozící nebezpečí nové rasistické vlny v Evropě a vyjádřil znepokojení nad vzestupem krajně pravicových a neofašistických hnutí v Evropě. "Nemůžeme reagovat lhostejně na hlasy v Rakousku, Bavorsku nebo Maďarsku, které vyhlašují, že historie začíná rokem 1945," citovala agentura PAP z projevu českého premiéra. "Musíme se chránit před takovou amputací naší historické paměti." Na místě někdejšího tragického utrpení tisíců Židů Zeman zároveň vyjádřil solidaritu s Izraelem, který označil za "jediný demokratický stát na Blízkém východě".

Projevům nacionalismu a dokonce i pouhé lhostejnosti k nim je nutné čelit již v prvopočátcích také podle prezidenta Václava Havla. "Není pochyb o tom, že v každém pokusu relativizovat nacistické násilí, v každé antisemitské poznámce či rasistickém útoku je obsaženo nebezpečí genocidy," uvedl prezident v listu, který adresoval shromáždění v Osvětimi. "Pokud dnes hovoříme o příčinách a následcích evropské katastrofy druhé světové války, učíme se tím zároveň čelit moderním projevům nacionální nenávisti, jichž nejsou prosty ani dnešní demokratické státy a národy," podotkl prezident Havel v této souvislosti.

Továrnou na smrt v Osvětimi prošlo během války na 50 tisíc československých občanů. Vrátilo se jich zhruba deset procent. 15 z nich přijelo opět na místo svého dávného utrpení. Právě toto období připomíná česká národní expozice v prostorách bývalého tábora. Návštěvníci se v ní mohou seznámit s osudy českých a slovenských obětí nacistického násilí.

První transporty přijely do Osvětimi z Terezína v říjnu 1942 a celkem při nich bylo deportováno 44.809 Židů, z nichž se zachránilo jen 2865. Smrt v Osvětimi našlo rovněž na 5 tisíc českých Romů. S tímto vyhlazovacím táborem je spojena i největší hromadná vražda československých občanů. V noci z 8. na 9. března 1944 bylo v tamních plynových komorách zavražděno 3792 židovských mužů, žen a dětí z terezínského ghetta.

Česká armáda má tři nové generály

Generálský sbor české armády se rozrostl o tři muže. Do hodnosti brigádních generálů prezident Václav Havel na Pražském hradě slavnostně jmenoval velitele 4. brigády rychlého nasazení Josefa Sedláka, zástupce velitele 1. mechanizované divize Františka Maleninského a náčelníka štábu pozemních sil Iva Zbořila. Všichni tři dosud měli hodnosti plukovníků. Společně s nimi Havel povýšil do nejvyšší vojenské hodnosti, armádního generála, náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého. Do hodnosti generálporučíka prezident povýšil účastníka druhé světové války Františka Fajtla, který se proslavil zejména v bitvách o Francii a Anglii.

V české armádě je možné dosáhnout čtyř generálských hodností: - brigádního generála, generálmajora, generálporučíka a armádního generála. Hodnost brigádního generála byla jako nejnižší z generálských stupňů zavedena na konci roku 1999, kdy vstoupila v platnost nová branná legislativa.

Zahraniční letci si připomněli památku svých padlých druhů

Zahraniční letci a další bojovníci za svobodu si u památníku na pražském náměstí Svobody připomněli padlé kamarády a všechny oběti druhé světové války. Mezi přítomnými byli i generálové Alois Šiška a František Peřina, kteří bojovali v britském Královském letectvu (RAF). Generál Šiška ČTK řekl, že v tento den vždy vzpomíná na kamarády, protože na deskách pomníku jsou také jména tří lidí z jeho posádky. Tentokrát dokonce přerušil pobyt v nemocnici, aby mohl přijít. Kritizoval skutečnost, že pietní akt se uskutečnil prakticky bez zájmu veřejnosti a především mladou generaci již osud padlých bojovníků nezajímá. Libuše Erbsová ze Svazu bojovníků za svobodu poukázala na to, že mladým lidem je třeba připomínat konkrétní lidské osudy.

Představitelé Jihomoravského kraje si připomněli konec války

Nezájem občanů provázela připomínka 57. výročí konce druhé světové války v Brně. U pomníku v ulici Nové sady položili věnce zástupci města, kraje, armády i protifašistických bojovníků. Primátor Petr Duchoň k mizivé účasti především mladých lidí poznamenal, že mladá generace není dostatečně vedena k poznávání historie, což může znamenat riziko pro budoucnost. Ve svém projevu uvedl, že výroční den by neměl být věnován jen vzpomínkám na samotný konec války, ale také na její výsledky, které se nyní vracejí na politickou scénu. Podle něho existují síly, které mají zájem výsledky druhé světové války revidovat. "Je věcí všech demokratických sil v Evropě, aby jim to neumožnily," řekl primátor v narážce na mezinárodní debaty o takzvaných Benešových dekretech.

Příslušníci Svazu PTP uctili v Mostě památku obětí komunismu

Památku obětí komunistického bezpráví uctilo dnes v Mostě 150 příslušníků Svazu pomocných technických praporů (PTP). Mši za oběti komunismu sloužil v děkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie evangelický farář a senátor za Litoměřicko Zdeněk Bárta, jemuž asistoval místní katolický kněz a farář Československé církve husitské. "Zbavit lidskou bytost svobody je strašlivý zločin, jen o něco méně horší než vražda," řekl Bárta. Vyslovil také naději, že všechny křivdy a bezpráví budou jednou potrestány. O zločinech komunismu hovořil i Josef Lesák, který byl do roku 1948 poslancem Československého národního shromáždění a po roce 1990 České národní rady. Uvedl, že od února 1948 do listopadu 1989 prošlo komunistickými žaláři 262.000 politických vězňů, z nichž na 4000 zahynuly a dalších 234 bylo popraveno.

Pomocné technické prapory byly v letech 1950 až 1954 součástí československé armády. Nastupovali do nich lidé, kteří byli tehdejšímu komunistickému státu nepohodlní. Vykonávali těžké a často nebezpečné práce. Prapory prošlo na 160.000 lidí. Černé výložky nosili také faráři, příslušníci církevních řádů a další duchovní hodnostáři. Po skončení této vojenské služby většinou následovala diskriminace i v občanském životě.

Anarchisté před budovou rozhlasu uctili památku padlých

Na 150 anarchistů se ve středu vydalo z místa své ohlášené demonstrace na pražském náměstí Míru před budovu Českého rozhlasu na Vinohradské ulici, kde položili dva věnce a minutou ticha uctili památku padlých za druhé světové války. Pochod se odehrál bez incidentů, anarchisté šli po domluvě s policisty spořádaně po chodníku. K setkání k 57. výročí konce druhé světové války v Evropě vyzvala Československá antifašistická federace a Antifašistická akce. "My jsme jenom vyzvali k uctění památky, shromáždění se sešlo spontánně," řekl ČTK jeden z organizátorů Ondřej Slačálek. Představitelé obou sdružení ve svých krátkých projevech varovali zejména před sílícím neonacismem. "Není to jen historický problém, neonacisté se pokoušejí vstoupit do politiky skrze legální politické strany," prohlásila například jedna z aktivistek. Uvedla, že takovou stranou je například Národně demokratická strana (NDS).

NDS měla v Praze konferenci, na které zvolila svým sekretářem a mluvčím pravicového extremistu a bývalého šéfa Pravé alternativy Jana Kopala. Kopal byl již několikrát souzen, policie se nyní zabývá jeho posledním incidentem, kdy vystoupil v živém pořadu České televize Bez imunity v tričku s portrétem teroristy Usámy bin Ládina.

Na Pražském hradě přísahalo věrnost vlasti 150 nových vojáků

Slavnostní vojenskou přísahu složilo ve středu na třetím nádvoří Pražského hradu 150 nováčků, kteří budou po zbývajících jedenáct měsíců vojny sloužit u Hradní stráže. Na slavnostní ceremoniál se přišli podívat především rodiče, známí, přítelkyně a kamarádi vojáků. Nádvoří Pražského hradu však lemovaly i zástupy zejména zahraničních turistů, které přilákalo slunečné počasí. Nováčkům ke složení slibu poblahopřáli také prezident Václav Havel a ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Zatímco u jiných vojenských útvarů se řada mladíků snaží dvanáctiměsíční povinné vojenské službě všemožně vyhnout, Hradní stráž s náborem branců příliš problémů nemá. Mladým mužům, kteří často vojnu berou jako ztrátu času, svítá naděje, že se této povinnosti zbaví. Armáda se totiž připravuje na profesionalizaci. Na to si ale branci budou muset ještě přibližně pět let počkat.

Liberečtí chemici by uvítali rychlejší profesionalizaci armády

Příslušníci liberecké chemické základny by přivítali rychlejší profesionalizaci armády, aby mohli uspokojit více žadatelů o službu. "Zájemců o profesionální službu v naší jednotce je dnes mnohem více, než můžeme přijmout," řekl ČTK velitel výcvikové základny chemického vojska Jan Weiser. Základna letos slaví 50. výročí založení. Podle Weisera je hlavní příčinou velkého zájmu o službu v chemickém vojsku dobré renomé, které si chemici v minulých letech vydobyli. "Zásluhu na výlučném postavení naší jednotky v rámci armády má úspěšná účast v bojích v Perském zálivu i současné působení našich lidí v protiteroristické operaci Trvalá svoboda v Kuvajtu," uvedl. Chemici se podle něho zapojili i do likvidace škod po povodních a pomáhali při odstraňování následků chemických havárií. Liberecká základna vznikla v roce 1952, kdy byl z rozkazu ministra obrany do Liberce převelen 105. ohňometný prapor, který se stal základem chemického vojska. Dnes na základně slouží 800 lidí a její součástí je i elitní 9. rota chemické ochrany, která je součástí sil okamžité reakce NATO.

Ministerstvo obrany: Kvůli Libavé není třeba měnit zákony

Ministerstvo obrany změnilo svůj původní názor, že v případě kladného výsledku lidového hlasování o osudu vojenského újezdu Libavá upraví současnou legislativu. Ta v bodech o vojenských újezdech podle některých odborníků a politiků odporuje Listině základních práv a svobod a Ústavě. Ministr Jaroslav Tvrdík si však nechal zpracovat stanoviska, podle nichž je zákon o obraně republiky v souladu s těmito základními právními normami, a proto není důvod jej měnit. "Nechali jsme vypracovat dva posudky od odborníků na ústavní právo. Oba nezjistili problémy s dodržováním lidských práv a svobod," řekl ČTK šéf legislativců ministerstva obrany Rostislav Duchoň. Podle něj proto resort nechystá v této oblasti změny, ale na Libavé hodlá řešit problémy ekonomické a sociální.

Historická mise připomněla odchod německé armády z Velichovek

Jízda historických vojenských vozidel a pietní akt u pomníčku 16. obrněné divize americké armády připomněly ve východočeských lázních Velichovky konec druhé světové války a jednání o kapitulaci německé armády Střed. Vzpomínková akce Mise Velichovky se konala již posedmé. Dvoudenní mise začala v úterý v Praze, odkud kolona 30 historických vozidel zamířila do Hořic (okres Jičín). Cestou budily pozornost diváků nejen pečlivě udržované americké jeepy, staré více než půl století, ale také německá vozidla a vojáci v dobových amerických a německých uniformách. "Letos se nám vydařilo i počasí a už nyní přemýšlíme o příštím ročníku, kdy chceme misi po několika letech zase spojit s bojovou ukázkou," řekl ČTK organizátor Lukáš Kulhánek.

Americké vojáky mohli vidět obyvatelé Velichovek ve svém městě 8. května 1945. Tehdy zde 23. průzkumná squadrona, které velel Robert Pratt, jednala se zástupcem velitele německé armády Střed o kapitulaci. Velitel armády maršál Ferdinand Schörner, který měl v lázních od března 1945 generální štáb, před příjezdem Američanů uprchl. Krátce po skončení jednání město opustili Američané i německá armáda. Sovětská armáda osvobodila Velichovky 11. května.

Během výcviku v Hradišti zemřel při nehodě americký voják

Devětadvacetiletý voják americké armády Jeffery Sellars zemřel v úterý na následky zranění, které utrpěl během výcviku v českém vojenském prostoru Hradiště. Havaroval s cisternou, která převážela palivo, sdělil ČTK mluvčí americké jednotky Scott Gibson. Při havárii cisterny se lehce zranil další voják, který byl ale ošetřen na místě a vrátil se k jednotce. Sellars však podlehl rozsáhlým vnitřním zraněním v plzeňské nemocnici, kam byl po nehodě převezen. Z cisterny se podle Gibsona vylilo zhruba 900 litrů benzínu. Kontaminované území stačili vojáci vyčistit.

V Hradišti na Karlovarsku právě začalo cvičení "Duke Gauntlet". Podle plánu se ho má do 3. června účastnit 2000 vojáků 3. pěší brigády a 5. armádního sboru Spojených států. Od roku 2000 to je už 12 cvičení armád NATO v České republice.

CDU/CSU: Hájíme nejen zájmy vysídlenců, ale i jejich potomků

Německá konzervativní opozice CDU/CSU hájí nejen zájmy vysídlenců, ale i jejich potomků. V Berlíně na to poukázal předseda klubu CDU/CSU ve Spolkovém sněmu Friedrich Merz. Opozice jde do zářijových voleb s požadavkem na odstranění dekretů upravujících poválečné vyvlastnění a vysídlení Němců ze zemí střední a východní Evropy. Vrcholný představitel opozice při setkání se zahraničními novináři rozptyloval domněnky, že se o problém vysídlení zajímá jen generace, která ho zažila. K CDU/CSU má blízko také generace potomků, upozornil Merz s tím, že tedy jeho formace zastupuje i jejich zájmy. "Vyháněcí dekrety a zákony jsou bezprávím," uvádí volební program CDU/CSU, který v pondělí představil opoziční kandidát na úřad kancléře Edmund Stoiber. "Vyhánění a etnické čistky nikde nesmějí být součástí existujícího právního řádu," konstatuje dokument konzervativní formace, která v posledních letech intenzivně zaměřuje svůj odpor zejména vůči československým výnosům tehdejšího prezidenta Edvarda Beneše.

V rakouském parlamentu pokračovala debata o Temelíně

Vzájemné obviňování opozice a vládní koalice z nečinnosti v otázce jihočeské jaderné elektrárny Temelín doprovázelo středeční více než čtyřhodinové zasedání zvláštního výboru rakouského parlamentu, který se zabývá výsledky "protitemelínského" referenda z letošního ledna. Účastníci z řad poslanců i vlády se opětovně shodli na potřebě dalších jednání s novou českou vládou a jejich cílem zůstává dosažení definitivní odstávky Temelína. Narozdíl od prvního zasedání výboru v dubnu se debaty zúčastnili také experti na otázky jaderné energetiky, ekologie, ekonomiky i meteorologie, kteří informovali poslance o údajném bezpečnostním riziku provozu elektrárny i o její údajné nerentabilnosti.

Temelín v rámci testů odstavil turbínu a snížil výkon reaktoru

První blok jihočeské jaderné elektrárny Temelín od úterního odpoledne nedodává elektřinu do rozvodné sítě a výkon reaktoru činí pouze 0,5 procenta. "V rámci dynamických testů pracovníci elektrárny odstavili turbogenerátor a snížili výkon reaktoru. Nyní připravují doladění regulací výkonu turbíny," řekl ČTK mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Po seřízení regulací turbíny bude obsluha bloku pokračovat v připravených testech podle denních plánů. "Začne tedy opět zvyšovat výkon reaktoru a po dohodě s Ústředním energetickým dispečinkem připojí turbogenerátor do rozvodné sítě," dodal mluvčí. Neupřesnil však čas pokračování zkoušek. Dynamické zkoušky prvního temelínského bloku, které ukončí energetické spouštění, mají podle plánu trvat tři týdny, tedy zhruba do 25. května. Podle představitelů elektrárny je možné, že ještě před jejich završením bude nastartována řízená štěpná reakce také ve druhém bloku.

Na festivalu Zlatá Praha se navazují kontakty a uzavírají obchody

Mezinárodní televizní festival Zlatá Praha, který se do neděle koná v české metropoli a je soustředěn na hudbu na obrazovce, je podle ředitele Tomáše Šimerdy místem tvůrčích setkání, profesní konfrontace i obchodu. "Festivalu se vedle tvůrců zúčastňují nejdůležitější lidé z tohoto byznysu, jichž je celosvětově kolem padesáti až šedesáti, a tak tu vznikají i kontakty a koprodukce," řekl Šimerda ČTK. "Získaných cen si tvůrci váží," uvedl. Například loni podle něj ocenění pomohlo jedné mladší francouzské režisérce tak, že byl její film posléze prodán již do deseti zemí. Nejlepší ze stovky letos přihlášených pořadů vyhlásí porota v neděli. Umělecko-výchovný přínos festivalu vidí Šimerda v upozornění diváků na menšinové žánry. Reprezentační funkci má Zlatá Praha podle něj především směrem do zahraničí.

Pražský festival je místem tvůrčí konfrontace producentů, režisérů a dramaturgů z celého světa. Je také místem, kde vznikají nové kontakty mezi televizními stanicemi zemí bývalého východního bloku a renomovanými západoevropskými a americkými televizními producenty. Akreditováni jsou představitelé mezinárodních organizací i čelné osobnosti z oblasti komerční distribuce televizních pořadů. Zlatá Praha se poprvé uskutečnila v roce 1964.

Na padesát klarinetistů soutěží na Pražském jaru

V mezinárodní interpretační soutěži Pražského jara se o prestižní laureátský titul utká 54 mladých klarinetistů z celého světa. Tajemnice soutěže Jarmila Nedvědová ČTK řekla, že porotě předsedá klarinetista Jiří Hlaváč, děkan Hudební fakulty AMU. Vítěz získá 200 tisíc korun a možnost honorovaného vystoupení na festivalu Pražské jaro v roce 2003. Soutěžní přehrávky prvního ze tří kol s předepsanými skladbami od Bohuslava Martinů a Carla Marii von Webera začaly ve středu v Národním domě na Vinohradech a potrvají do čtvrtečního večera. Druhé kolo je plánováno na sobotu. Souběžně se v Praze uskuteční klání fagotistů, jehož první kolo je stanoveno na čtvrtek. Finalisté klarinetové i fagotové soutěže se představí v Rudolfinu v pondělí a v úterý již v rámci programu třítýdenního mezinárodního festivalu, který začíná nedělním koncertem České filharmonie.

Romská pouť v Brně

Několik stovek Romů z celé České republiky se sjelo do Brna na pouť. Setkání zahájili mší v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Brně-Zábrdovicích. Farář Jiří Rous ČTK řekl, že význam pouti spatřuje v touze lidí přiblížit se Bohu a také mu přinést nějakou oběť. Tou může být i vzdálenost překonaná cestou na pouť. Mše byla poněkud netradiční - oživovaly ji totiž náboženské písně zpívané v romštině. Farář uvedl, že se již konaly čtyři celorepublikové romské pouti, všechny dosud v severních Čechách. Pravidelně v září se také konají moravské romské pouti na Svatém Kopečku u Olomouce. Fakt, že bylo letos za cíl republikové poutě Romů zvoleno Brno, spojuje farář Rous i se svou osobou, protože je čerstvým národním ředitelem romské evangelizace.

Sídla Senátu a Poslanecké sněmovny si prohlédlo přes 4000 lidí

Přes 4000 lidí si ve středu v Praze prohlédlo malostranská sídla Poslanecké sněmovny a Senátu. Do barokního Valdštejnského paláce, který užívají senátoři, přišlo hodně mladých lidí, mezi návštěvníky se objevila i skupinka turistů z Austrálie. Cizinců však tentokrát bylo celkově méně než jindy, řekla ČTK mluvčí kanceláře Senátu Květa Kozáková. Lidé se zajímali také o sněmovnu, kam stejně jako do Senátu přišlo na 2000 návštěvníků. Mohli vidět reprezentační prostory, hlavní jednací sál a zasedací místnosti výborů a klubů. Návštěvníky doprovázeli průvodci Pražské informační služby, kteří je seznámili s historií budov, jejich architektonickými zajímavostmi a s jejich současným využitím. Řada lidí využila po prohlídce renovovanou senátní zahradu.

Tři pražští vodníci a desítky vodáků odemkli Vltavu

Velkým dřevěným klíčem odemkli tři pražští vodníci spolu se čtyřmi desítkami malých a velkých vodáků Vltavu. Symbolickým trojím otočením klíče tak započala vodácká sezóny i na tomto vodním toku. Všichni vodáci také složili vodnickou přísahu. "Na holý pupek přísahám, že nebudu znečišťovat vodní toky ani okolní přírodu, nebudu čůrat do vody, aby nelekly ryby, o řeky, říčky, potoky a studánky se budu řádně starat a čistit je," slíbili dospělí i děti s pádly v ruce. Flotila nafukovacích člunů s vodnickými kanoemi v čele pak z Čertovky vplula na Vltavu a kolem Karlova mostu a Alšova nábřeží pokračovala na Libeňský ostrov.

Ze sportu:

Místopředseda Českého svazu ledního hokeje František Černík navrhl šéfovi této organizace Karlu Gutovi, aby sestavil nový realizační tým k hokejové reprezentaci pro další období. Dosavadnímu trenérovi Josefu Augustovi vyprší v létě smlouva. Čeští obhájci olympijského zlata byli v únoru vyřazeni ve čtvrtfinále turnaje v Salt Lake City hokejisty Ruska a stejný soupeř je poslal předčasně domů v úterý ve stejné fázi světového šampionátu ve švédském Jönköpingu.

Český fotbalista Richard Culek je velmi spokojen se svým prvním rokem v belgické lize, neboť v dresu Lommelu sehrál 31 zápasů, nastřílel šest gólů a na čtyři nahrál. Vedení klubu mu nabídlo prodloužení dvouleté smlouvy na další dva roky. "Nejspíš to vezmu," řekl ČTK osmadvacetiletý bývalý hráč Liberce.

Krátce o čtvrtečním počasí v České republice:

Většinou polojasno, v závěru dne na jihozápadě a západě území přibývání oblačnosti. Teploty 21 až 25 stupňů Celsia.

08-05-2002