Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

16-10-2001

Češi nahlásili 34 podezřelých zásilek, Gross varuje před panikou

Ministr vnitra Stanislav Gross soudí, že obyčejným lidem v ČR nebezpečí otrávených zásilek nehrozí. Podle něj není důvod propadat panice. Obyvatelé v pondělí policii upozornili na 34 zásilek, o jejichž bezpečnosti pochybovali v souvislosti s rozšiřováním nebezpečné sněti slezinné ve Spojených státech. Gross řekl, že nechce podceňovat rizika, lidé by však podle něj měli uvážit, zda je jejich podezření opodstatněné nějakou zvláštní okolností. Ministr nepředpokládá, že nebezpečné dopisy dojdou na adresy řadových občanů, věc by se podle něj spíše týkala firemní pošty. Před možnou panikou vyvolanou "vtipálky", kteří v České republice mohou šířit podezřelé dopisy, varoval v pondělí premiér Miloš Zeman.

Nejvíc práce měli v pondělí pravděpodobně hasiči v Karlových Varech, kde se našly hned čtyři zvláštní obálky. Před 11:00 neprodyšně uzavřeli kvůli podezřelé obálce ze zahraničí okolí prodejny s modelářskými potřebami. Za použití ochranných prostředků obálku v obchodě izolovali, aby předešli kontaminaci prostředí. Zatímco první zásilka byla opravdu podezřelá, a to zvláštním písmem, další tři poplachy se dají přičíst psychóze.

Německé televize avizovaly stopy za ničivými prostředky i do ČR

Ačkoli německé veřejnoprávní televize ARD a ZDF předem v německých médiích avizovaly, že ve svých nejnovějších publicistických magazínech poukáží i na stopy, které ve snahách islámských teroristů získat zbraně hromadného ničení vedou také do České republiky, ARD se v odvysílaném pořadu o ČR vůbec nezmínila. Relace ZDF bude uvedena až dnes večer. Expert na kontrolu zbrojení na Stanfordově univerzitě v USA Friedrich Steinhäusler v pořadu televize ARD Report poukázal na na to, že se organizace Al-Káida pokoušela získat jaderné materiály za pomoci ruské mafie. Jednání o tom měla probíhat v Evropě, což teď zkoumají evropské tajné služby. Předem avizované Steinhäuslerovo vyjádření, že bylo v Praze zadrženo několik kilogramů vysoce obohaceného uranu z Ruska, však v relaci ARD nezaznělo. Chybělo také sdělení, že banda, která byla zajištěna, prý pracovala s prostředníky z Česka, Běloruska, Ruska a Německa.

Na Fóru 2000 se dnes bude mluvit o mezinárodních organizacích

Lidská práva a činnost mezinárodních organizací jsou tématem druhého dne konference Fórum 2000 na Pražském hradě. Dnešek bude ale bohatý také na doprovodná témata - i ve světle teroristických útoků na USA z 11. září se dnes koná kulatý stůl o situaci na Blízkém východu, kterého se zúčastní i prezident Václav Havel. Večer se již tradičně uskuteční multireligiózní shromáždění v katedrále svatého Víta.

Tématem prvního dne konference Fórum 2000 byla univerzalita lidských práv, kulturní rozdíly mezi národy a z nich plynoucí odlišné chápání určitých pojmů. Jednání, během něhož vzbudil největší pozornost přítomných i novinářů americký prezident Bill Clinton, zřetelně ovlivnilo vědomí teroristického útoku na New York a Washington 11. září.

Spojování islámu s terorismem na veřejné diskusi uspořádané jako doprovodní akce Fóra 2000 odmítli přední představitel irácké opozice šajch Muhammad Muhammad Alí a islámský učenec íránského původu šajch Abbás Mohadžerání. Oba zdůraznili, že islám je demokratické náboženství a vyslovili se pro dialog mezi civilizacemi. "To, co se stalo v New Yorku a ve Washingtonu, byl barbarský a brutální čin... Nebylo to spojené s žádným náboženstvím. Bylo to spojeno jen s jistými fanatickými skupinami," řekl Muhammad Alí o protiamerických útocích podniknutých 11. září. Mohadžerání upozornil, že Západ nezná kulturu Orientu a Orient nezná kulturu Západu. "Lidé na Západě neznají podstatu islámu, a proto ho nenávidí. Většina lidí na Východě nezná kulturu Západu a proto ji také nenávidí," řekl. "Je třeba rozšířit komunikaci mezi kulturami," zdůraznil. Kritizoval také americké útoky na Afghánistán jako "nespravedlivé a neospravedlnitelné", protože při nich umírají civilisté.

Muhammad Muhammad Alí zdůraznil, že lidská práva lze nejlépe podpořit investicí do lidí, nikoliv jen do ekonomik. Dalším důsledkem bude i omezení terorismu. Tuto myšlenku vyslovil i americký prezident Bill Clinton, kterého neustále sledoval hout novinářů i zahraničních účastníků konference. Zároveň podpořil nynější americkou administrativu a její boj proti terorismu. Několikrát zazněla idea, že živnou půdou pro terorismus jsou nedemokratické režimy, které vštěpují svým obyvatelům, že kořeny jejich chudoby spočívají v bohatství rozvinutého světa.

Sněmovna zahájí schůzi, která se má věnovat i státnímu rozpočtu

Hlasování o vládním návrhu zákona o státním rozpočtu na příští rok bude hlavním bodem schůze sněmovny, která začne dnes odpoledne. Schůze zahrnuje více než 200 bodů a poslanci nevylučují, že by mohla trvat i tři týdny. Sněmovna by při schůzi měla rozhodnout také o přijetí vládního návrhu zákona o přiznání majetku.

Rozpočtový výbor navrhl sněmovně neschválit státní rozpočet

Sněmovní rozpočtový výbor dolní komoře parlamentu navrhl, aby neschválila vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2002. Přijetí rozpočtu podpořili ve výboru jen poslanci ČSSD, ostatní hlasovali proti. O příjmech, výdajích a deficitu státního rozpočtu by měla sněmovna hlasovat ve středu 17. října odpoledne. Překvapivě krátkou debatu o státním rozpočtu zahájil stínový ministr financí za čtyřkoalici Ivan Pilip (Unie svobody). Poznamenal, že priority vlády se jistě musely po zářijových teroristických útocích na USA a následných událostech změnit. Navrhl proto, aby vláda rozpočet ze sněmovny stáhla a předložila rozpočet přepracovaný a aktuální. Náměstek ministra financí Eduard Janota prohlásil, že vláda rozpočet nestáhne, protože všechny priority je schopna řešit v rámci předloženého zákona. Podle Janoty se totiž v současném návrhu rozpočtu dají najít finance pro vysoké školy, dopravní obslužnost a silové resorty. Rozpočtový výbor navíc na návrh svého předsedy Vlastimila Tlustého (ODS) přijal usnesení, kterým sněmovně doporučuje, aby v případě zamítnutí rozpočtu požádala vládu o předložení nové verze do 20 dnů.

Václav Klaus: Vláda zřejmě nečetla svůj střednědobý rozpočtový výhled

Za pozoruhodný jev označil předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus vládní střednědobý rozpočtový výhled, který nedávno obdržel oficiální cestou. Zatímco výdaje v běžných cenách dosahují letos 684,9 miliardy Kč, v roce 2002 se zvednou na 752,2 miliardy korun, ale v roce 2003 mají klesnout na 725,6 miliardy Kč. "Vláda ten dokument zřejmě nečetla," řekl Klaus v Brně na setkání České společnosti ekonomické. Asi desetiprocentní nárůst výdajů na příští rok považuje šéf ODS za neúnosný a vládu za "nesmírně optimistickou". Uvedl, že na čtvrté čtvrtletí 2001 předpokládá Evropa nulový růst ekonomiky. Velký problém vidí Klaus v rozbíjení jednoty veřejných financí, které charakterizuje vydělení položek do fondů mimo jakoukoli kontrolu veřejnosti. "Vše vyvrcholilo vydělením položek fondu bydlení a fondu dopravy," uzavřel.

Výsledky jednání vlády: o vysokých školách není rozhodnuto, připravuje se nový zákoník práce

Vláda na svém pondělním jednání nerozhodla o tom, zda přidá peníze na rozvoj vysokého školství. Čeká totiž na středeční projednávání návrhu státního rozpočtu na příští rok ve sněmovně. Kabinet v pondělí mimo jiné projednal hlavní záměry nového zákoníku práce, rozhodl o zpřesnění seznamů utajovaných skutečností a odmítl návrh opozičních poslanců na zlepšení finančního postavení lidí, kteří pečují o své zdravotně postižené blízké.

Premiér Miloš Zeman po jednání novinářům řekl, že vláda je připravena vyjít potřebám vysokých škol víc, protože si uvědomuje význam investic do vzdělání. Požadavek na navýšení objemu peněz do vysokého školství by podle něj mohl být zapracován do druhé verze rozpočtu v případě, že sněmovna předložený návrh rozpočtu v prvním čtení neschválí. Vysoké školy protestují v souvislosti s tím, že letos přijaly v očekávaní slíbených peněz více studentů, a nyní nejsou schopny zajistit všechny studijní programy.

Vláda v pondělí uložila ministrovi práce a sociálních věcí Vladimíru Špidlovi, aby do konce května předložil návrh věcného záměru nového zákoníku práce. Vláda ČSSD hodlá tuto základní normu pro zaměstnavatele i zaměstnance sladit s evropským právem, mezinárodními úmluvami o pracovním právu i nynější zásadní reformou české legislativy.

Ministři nesouhlasili s poslaneckou iniciativou, která má zlepšit finanční postavení lidí, kteří pečují o své handicapované příbuzné a blízké. Zákonodárci chtějí těmto lidem zvýšit příspěvek za celodenní péči a dovolit jim pracovat, nepřesáhne-li čistý výdělek z této činnosti stanovenou částku. Sociálnědemokratické vládě ale mimo jiné vadí, že na příspěvek by měli nárok i lidé s příjmy z kapitálového majetku či pronájmu, což by kladlo zvýšené nároky na státní rozpočet. Návrh by prý také zvýhodňoval bohaté důchodce starší 80 let na úkor chudších.

Dvacet miliard korun z výnosu privatizace Komerční banky rozdělila na svém zasedání vláda. Rozhodla, že 11 miliard korun získá státní fond dopravní infrastruktury a 6,56 miliardy korun státní fond rozvoje bydlení. Peníze mají oba fondy získat do několika dní, o zbývajících 2,44 miliardy Kč vláda rozhodne příští týden. Dalších 20 ze 40 miliard Kč, které stát za prodej 60procentního státního podílu v Komerční bance obdržel, by mělo jít na úhradu ztrát České konsolidační agentury.

Zeman připustil, že ve hře jsou znovu i americké stíhačky F-16

Premiér Miloš Zeman v pondělí připustil, že zakázku na dodávku nadzvukových stíhaček pro české vojenské letectvo může získat i společnost Boeing se svými stroji F-16. Potvrdil tak informace deníku Právo, podle nichž USA tlačí Českou republiku právě do tohoto nákupu. Američané přitom současné výběrové řízení na dodávku před časem společně s dalšími firmami opustili a tak v něm zůstalo jen britsko-švédské konsorcium BAe Systems s letounem JAS 39 Gripen.

"Můj postoj byl vždy založen na principu, že čím více uchazečů na jednu zakázku, tím lépe pro Českou republiku," řekl v pondělí premiér. Doplnil, že nabídku americké vlády lze "do jisté míry chápat jako opožděný vstup do tendru". Česká strana bude podle Zemana dále jednat s oběma stranami a zvítězí pro Česko výhodnější nabídka. "Protože ironie mi byla vždy bytostně cizí, nikdy bych se neodvážil diskutovat o tom, zda je rozumné, jestliže jednou nám říkají, že stíhačky nepotřebujeme a podruhé nám říkají, že je potřebujeme, ovšem za předpokladu, že budou dodány právě od nich," komentoval s úsměvem současnou situaci okolo nákupu nadzvukových letounů Zeman.

Rakouští odpůrci atomu chtějí blokovat hraniční přechody s Českem

Představitelé rakouských protijaderných sdružení se v hornorakouském Freistadtu dohodli na obnovení blokád hraničních přechodů s Českou republikou. Chtějí tak upozornit na nevyřešené bezpečnostní otázky ohledně jihočeské jaderné elektrárny Temelín a přimět rakouskou vládu, aby nesouhlasila s předběžným uzavřením energetické kapitoly v přístupových jednáních Prahy s Evropskou unií. Šéf platformy Stop Temelínu Josef Neumüller uvedl, že protesty budou zahájeny do deseti dnů. Poznamenal, že demonstranti si během příštích protestů sednou na vozovku a neumožní průjezd automobilů.

Moserová ukončila své působení v čele Generální konference UNESCO

Česká senátorka Jaroslava Moserová v pondělí ukončila své dvouleté působení v čele Generální konference Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Další dva roky bude tomuto vrcholnému orgánu UNESCO předsedat zástupce Íránu Ahmad Džalalí. Moserová je teprve druhou ženou v historii organizace, která generální konferenci řídila. Před tím, než byla zvolena do této funkce, zastupovala Českou republiku ve Výkonné radě UNESCO. Do té letos žádný český zástupce nekandiduje.

Generální konference se v Paříži do 3. listopadu zúčastní na 3000 delegátů, včetně 200 ministrů. Za Českou republiku vystoupí na zasedání ve čtvrtek ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Delegace 188 členských zemí UNESCO by měly kromě jiného přijmout nové dokumenty týkající se ochrany kulturní rozmanitosti v době globalizace, etiky a genetické revoluce, stejně jako přístupu ke kvalitnímu vzdělání. V souvislosti se zářijovými teroristickými útoky na USA Moserová zdůraznila, že UNESCO by se mělo zaměřit na potírání vzniku a šíření nenávisti. Vzhledem k tomu, že "bludnému kruhu" nedůvěry, nepochopení a nenávisti lze čelit výchovou, bude hrát UNESCO v budoucnu velmi důležitou roli, řekla ČTK Moserová.

Nebude nutné žádat přechodné období pro úpravu letiště

Česká republika nebude od Evropské unie potřebovat přechodné období na úpravu ruzyňského letiště pro schengenský režim. V pořadu Interview BBC to řekl hlavní český vyjednavač vstupu do EU Pavel Telička. Schengenská dohoda zaručuje občanům signatářkých zemí volný pohyb po Evropské unii. Chodby ruzyňského letiště budou proto muset být přestavěny tak, aby se po vstupu ČR do EU nemísili "schengenští" a ostatní cestující. Telička soudí, že Česká republika by měla být schopna schengenský režim uplatňovat ke konci roku 2004. V té době se předpokládá rozšíření kapacity letiště. Schengenskou dohodu nepodepsaly Velká Británie a Irsko.

Evropská komise 1. října rozhodla, že dnešní "schengenské" hranice EU, například česko-německá, zůstanou po prvním kole rozšíření nadále vnějšími hranicemi EU s režimem podle unijního práva. Teprve po nějakém čase se z nich stanou vnitřní hranice EU a vnější hranice se posunou na dnešní linii mezi budoucími členy a státy, které nejsou v EU.

Kavan jednal v Řecku o rozšíření EU a obnově Balkánu

O posílení potřeby rozšířit Evropskou unii po teroristických útocích z 11. září, nutnosti boje proti xenofobii a rasismu, které jsou mimo jiné živnou půdou terorismu, i o možnosti zapojení České republiky do Paktu stability pro jihovýchodní Evropu jednal v pondělí v Řecku se svým protějškem Jorgosem Papandreem český ministr zahraničí Jan Kavan.

Kavan, který je od neděle v Řecku na oficiální návštěvě, se setkal také s řeckým prezidentem Konstantinem Stefanopulosem a zúčastnil se zasedání česko-řecké Rady pro rekonstrukci a rozvoj. Jednat bude i s ministrem obrany Akisem Tsochadzopulosem. Ministři Kavan a Papandreu se při jednání shodli, že nyní "je mnohem, mnohem větší důvod rozšířit EU a NATO, než tomu bylo před 11. zářím," řekl ČTK z Atén mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil. "Musíme světu ukázat, že 11. září naše společné projekty nezpomalí, ale právě naopak," řekl Papandreu. Naznačil v této souvislosti, že Řekové by chtěli, aby proces rozšíření byl definitivně završen v roce 2003 v Soluni, kdy bude Řecko předsedat EU. "Pakliže by se ovšem tento proces nepodařilo ukončit už o půl roku dříve, za předsednictví Dánska," dodal Kavan.

V letošním Czech Press Photo zvítězil reportér LN Michal Novotný

Fotoreportér Lidových novin Michal Novotný zvítězil v sedmém ročníku fotožurnalistické soutěže Czech Press Photo. Mezinárodní porota jednohlasně vybrala za nejlepší jeho snímek zachycující děti amerického hasiče, který zemřel při záchranných pracích po teroristickém útoku na New York, při jeho pohřbu. Kromě hlavní ceny Fotografie roku, která je spojena s odměnou 100.000 korun, získal vítěz další čtyři ceny. Podle člena poroty Václava Neumanna z agentury AFP vzniklo po teroristickém útoku na New York a Washington mnoho vynikajících snímků. "Pro snímek Michala Novotného jsem hlasoval proto, že nebyl patriotistický jako mnoho jiných. Jeho fotografie je silná a velice emotivní," řekl v pondělí Neumann novinářům. Přestože Novotný získal celkem pět ocenění, nejvíce cen si odnesl reportér týdeníku Reflex Jan Šibík, který posbíral o jednu více.

Kandidáty na cenu Ferdinanda Peroutky poprvé vybere i veřejnost

Navrhovatelem kandidátů na novinářskou cenu Ferdinanda Peroutky, která bude 6. února 2002 již posedmé udělena za mimořádný výkon v novinářské práci, bude poprvé i široká veřejnost. Dosud laureáti této ceny vzešli vždy jen z návrhů šéfredaktorů a ředitelů elektronických médií. ČTK o tom v pondělí informoval Arnošt Burget ze Sdružení novinářské ceny Ferdinanda Peroutky.

Sdružení vyhlašuje soutěž ve třech kategoriích. Ceny jsou udělovány publicistům v oblasti rozhlasové, televizní a internetové žurnalistiky. První cena bude udělena za jednorázový mimořádný výkon, který přesahuje rozsahem a významem užší časový horizont, uvedl Burget. Druhou cenu podle něj získá publicista za práci, která vzbudila v uplynulém roce mimořádnou pozornost. Další cena pak připadne novináři, případně skupině publicistů za soustavnou činnost, která významně ovlivnila nebo ovlivňuje veřejné a kulturní vědomí.

Hlinka skončil ve funkci kouče Pittsburghu, nahradí ho Kehoe

Trenér Ivan Hlinka doplatil na katastrofální vstup hokejistů Pittsburghu do nové sezóny NHL a vedení klubu ho v pondělí odvolalo z funkce. Mužstvo povede jeho dosavadní asistent Rick Kehoe. Hokejisté Pittsburghu, které Hlinka trénoval jednu sezónu, prohráli čtyřikrát v řadě a mají nejhorší bilanci ze všech týmů NHL. Změnu na postu trenéra oznámil generální manažer klubu Craig Patrick, který současně uvedl, že by Hlinku rád v Pittsburghu udržel. "Ivan má vynikající hokejové myšlení a my bychom jej chtěli udržet a využít jeho zkušeností v jiné funkci," uvedl generální manažer Penguins na internetové stránce klubu.

"Co k tomu říct? Samozřejmě mi není do smíchu. Ale takový je prostě hokejový život," uvedl zklamaný Hlinka pro internetový server iDnes. "Mužstvu se nedařilo, čtyřikrát prohrálo," shrnul kouč. Na otázku, co bude dál, neodpověděl. "Teď fakt nevím. Musím se nad vším zamyslet a pak teprve říci, co potom budu dělat. Teď je fakt hrozně brzy," dodal Hlinka. Největší Hlinkův problém tkvěl podle agentury AP v jazykové bariéře, která mu zabraňovala vytvořit užší vztah s hráči.

A jaké bude počasí?

Oblačno, teploty 15 až 19 stupňů Celsia.

16-10-2001