Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

23-04-2002

Rozpory mezi Václavem Havlem a Václavem Klausem přetrvávají

Rozpory, které již dlouhou dobu panují mezi prezidentem Václavem Havlem a předsedou sněmovny a ODS Václavem Klausem, nerozptýlil ani úterní pracovní oběd na Pražském hradě. Oba ústavní činitelé po setkání potvrdili, že na řadu otázek nadále mají rozdílné názory. Shodli se ale v tom, že spolu umějí jednat o společných zájmech České republiky a vzájemný dialog považují za užitečný. "O našich (mediálních) přestřelkách jsme se nebavili, ale shodli jsme se v tom, že jsou věci dosti vážné, na které máme odvždycky jiný názor a zřejmě si ho zachováme i nadále," prohlásil Havel. "Nezměnili jsme své názory, nepřekonali odlišné pohledy, ale jasně jsme demonstrovali sami sobě i navenek, že spolu umíme hovořit bez ohledu na to, že si ponecháváme své názory na celou řadu věcí," dodal Klaus. Prezident Václav Havel podpořil text usnesení, které se chystá přijmout Poslanecká sněmovna k takzvaným Benešovým dekretům. "Proti tomu textu nemám sebemenší výhradu, vyjadřuje i můj názor," řekl Havel. Výhrady má prezident podle svých slov spíše k tomu, že se do "probouzení různých démonů minulosti" Česká republika zbytečně mnoho zapojuje.

Podle části evropských poslanců dekrety ovlivní náš vstup do EU

Část poslanců Evropského parlamentu si myslí, že téma poválečných dekretů československého prezidenta Edvarda Beneše bude hrát roli v jednání o vstupu Česka do Evropské unie. Na závěr dvoudenního zasedání společného výboru českých zákonodárců a poslanců Evropského parlamentu v Praze to uvedla šéfka výboru Ursula Stenzelová. Společný výbor jako celek dospěl ke kompromisnímu konstatování, podle něhož by téma dekretů nemělo být překážkou pro uzavření rozhovorů o vstupu České republiky do EU. Stenzelová ale po jednání výboru prohlásila, že "v rámci procesu přistoupení by tyto věci měly hrát určitou roli". Řekla, že existují rozdílné názory na to, zda jsou dekrety účinné i dnes. Připomněla, že politici nyní čekají na posudky dekretů, jež si nechaly vypracovat EP a Evropská komise. Nejde přitom podle ní o revizi poválečného uspořádání a o přípravu nové vlny vyvlastňování, ale o evropské hodnoty. EU je podle ní společenství práva, kde neplatí princip diskriminace. Stenzelová také obecně vyjádřila naději, že stanovisko k dekretům, které připravuje česká Poslanecká sněmovna, "nezavře dveře". Druhý předseda společného výboru Jan Zahradil uvedl, že debata jeho členů o dekretech byla ostrá. Zopakoval, že československá poválečná legislativa byla výsledkem historického kontextu. Teď ale podle něj nemá žádné nové právní účinky a nikdo podle ní není diskriminován. Proto není v rozporu s evropskými normami.

Prohlášení k Benešovým dekretům je projevem české uzavřenosti

Jako projev českého "autismu", tedy uzavřenosti, označil předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt prohlášení pěti lídrů českých politických stran týkající se Benešových dekretů. Prohlášení podle něj není výsledkem dialogu zúčastněných stran, mezi něž patří i sudetští Němci a Evropská unie, ale jednostranné prohlášení. V textu, který bude schvalovat Poslanecká sněmovna, se prohlašuje, že dekrety dnes už nezakládají nové právní vztahy. Právní a majetková východiska, už jednou na základě dekretů vzniklá, ale čeští politici považují za nezpochybnitelná, nedotknutelná a neměnná.

Eliška Wagnerová byla jmenována do Ústavního soudu údajně kvůli zrušení Benešových dekretů

Poslankyně ČSSD Hana Orgoníková naznačila, že prezident Václav Havel jmenoval Elišku Wagnerovou místopředsedkyní Ústavního soudu proto, aby napomohla zrušení Benešových dekretů. Orgoníková se totiž obává, že Ústavní soud, který vrátil k novému projednání kauzu restitucí šlechtice Karla Des Fours Walderodeho, nerozhodoval zcela v souladu s dekrety. Ústavní soudci zrušili 14. března rozsudek Městského soudu v Praze a rozhodnutí Okresního úřadu v Semilech, které odmítly vrátit rakouské občance, dědičce po Walderodem, Johanně Kammerlanderové, zámek Hrubý Rohozec. Desetiletý restituční spor se tak dostal zpět na začátek k novému projednání. Majetek byl Walderodemu konfiskován na základě poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše již v roce 1945, a nikoli až po roce 1948 komunisty. Podmínky pro restituci tak podle Orgoníkové nejsou splněny. Restituční nároky na rozsáhlé panství uplatňují potomci šlechtického rodu Walderode od začátku 90. let. Celkovou výši rodinného majetku, který byl na území republiky konfiskován v roce 1945 podle dekretů prezidenta Edvarda Beneše, odhadli odborníci na základě údajů z roku 1997 na 3,5 miliardy korun. Jeho největší část je na Semilsku a Jablonecku.

Japonský císař poprvé v historii navštíví Prahu

Počátkem července, v rámci své cesty po Evropě, by měl do Prahy na oficiální návštěvu zavítat japonský císař Akihito se svou manželkou, císařovnou Mičiko. Jedná se o vůbec první návštěvu japonského panovníka v Česku. Z členů nejstarší vládnoucí dynastie na světě zavítaly v minulosti do České republiky nebo bývalého Československa na soukromé návštěvy dvě děti císařského páru. Současný korunní princ Naruhito zde byl v dubnu 1985, soukromé pozvání prezidenta Havla přijala na začátku října 1996 i princezna Sajako. Akuhitovu návštěvu v Praze v současné době připravuje tým lidí z japonského ministerstva zahraničí a císařského paláce. Během uplynulých čtyř dnů si v Praze prohlédli místa, která by měl císař navštívit. Kromě Pražského hradu císař zavítá i na Staroměstkou radnici. Součástí jeho přijetí bude i slavnostní večeře na jeho počest na Pražském hradě, na kterou prezident Václav Havel pozve i představitele bývalé české šlechty. O dalších podrobnostech cesty japonského císařského páru se dosud jedná, detaily však podle mluvčího prezidentské kanceláře Martina Krafla nelze zveřejňovat. Do České republiky na návštěvu přijela už řada panovníků. Z příslušníků asijských královských rodů neoficiálně navštívili Československo i dva vládci Nepálu. Král Mahéndra zde byl v květnu 1967 a král Bíréndra v září 1989. Z evropských panovníků navštívili Českou republiku v posledních deseti letech všichni.

ODA kritizuje vládu kvůli nákupu gripenů

Opoziční Občanská demokratická aliance tvrdí, že vláda neříká veřejnosti pravdu o nákupu a využití stíhacích letounů Jas-39 Gripen. Podle předsedy ODA Michaela Žantovského stíhačky nebudou použitelné při společných operacích NATO a jejich nákup se všemi možnými důsledky bude stát přes 150 miliard korun. Podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka však bude suma potřebná k nákupu gripenů téměř o polovinu nižší. Vláda na svém pondělním zasedání schválila smlouvy o nákupu stíhaček bez výzbroje za 52,5 miliardy korun. "Když spočítáme investiční a provozní náklady, dostáváme se k částce zhruba 85 miliard korun, což jsou komplexní náklady na tento zbraňový systém do roku 2030," uvedl ministr. Současně ujistil, že návrhy smluv zaručují, aby se nákup neprodražil například při změně kursu koruny. Podle Žantovského však suma, kterou uvádí ministr obrany, nezahrnuje nutné úpravy stíhaček pro minimální kompatibilitu s výzbrojí NATO, vybudování příslušné infrastruktury, úroky za úvěr na splácení letadel ani náklady na provoz.

Za porušení zákona o přístupu k informacím bude hrozit pokuta až 50.000 korun

Pokuta až do 50.000 korun by měla do budoucna hrozit úředníkům, kteří neoprávněně odmítnou poskytnout občanům požadované údaje. Novelu zákona o svobodném přístupu k informacím, která toto ustanovení obsahuje, předložili senátoři ODA a Unie svobody. Novela by podle předsedy ODA Michaela Žantovského měla na druhou stranu více ochránit úřady před obtěžováním kverulantů. Žadatelé by podle novely nově neměli platit úřadům za vyhledávání informací, tedy za práci úředníků. Měli by pouze zaplatit materiální náklady, například diskety či kopírování požadovaných údajů. Vysoké úhrady za práci úředníků se podle předkladatelů někdy stávaly nástrojem odrazování až zastrašování žadatelů o informace. Novela má rovněž usnadnit elektronický přístup k některým veřejným informačním registrům. Má například umožnit, aby si lidé bezplatně mohli přečíst právní normy na internetových stránkách Sbírky zákonů. Volný a bezplatný základní přístup by měli mít také k údajům katastru nemovitosti tak, jako tomu je v případě obchodního rejstříku.

Časopis Reflex se musí omluvit Březinovi za komiks

Vydavatel týdeníku Reflex, společnost Ringier ČR, se musí i po odvolání omluvit ministru Karlu Březinovi za to, že do komiksu Zelený Raoul zařadil karikatury jeho nahé osoby. Rozhodl o tom senát Vrchního soudu v Praze. Proti rozsudku je možné dovolání u Nejvyššího soudu. Právní zástupce novinářům řekl, že vydavatel opravného prostředku rozhodně použije. Vrchní soud potvrdil rozsudek městského soudu. Z nařízené omluvy ale vypustil část, která hodnotila komiks, protože ji soud považoval za subjektivní. Z textu omluvy tedy zmizela část, kde bylo uvedeno, že "některé nevhodné výroky představují ve svém celkovém vyznění neoprávněný zásah do Březinovy cti, důstojnosti, jména a osobního soukromí, který je objektivně způsobilý znevážit u části čtenářské veřejnosti jeho dobrou pověst, vážnost a postavení jako občana i jako politika". Ministr Březina po jednání řekl pouze, že je s verdiktem spokojen. Kreslíř komiksu Štěpán Mareš řekl, že ho rozsudek od jeho tvorby neodradí.

Evropská federace novinářů odložila svou cestu do ČR

Delegace Evropské federace novinářů (EFN) nepřijede do České republiky před červnovými parlamentními volbami, ale až po nich. Rozhodli o tom o víkendu v Bruselu členové řídícího výboru federace vzhledem k předvolební situaci v zemi. Mise federace, která je největší profesní organizací na kontinentě, se původně měla uskutečnit koncem května jako pokračování mise, kterou federace vyslala v lednu 2001 v souvislosti s tehdejší krizí kolem České televize. Účelem nové mise je zjistit, zda se realizuje transformace ČT na základě legislativních, praktických a profesních závěrů a doporučení obsažených v závěrečné zprávě první mise. Odklad mise zdůvodnili členové vedení EFN poukazem na to, že v současné předvolební atmosféře je profesionální a věcné vyjednávání nemožné. Federace by také podle jejich názoru svojí přítomností riskovala obvinění z ovlivňování ve volební kampani nebo naopak zneužití mise. Podle předsedy řídícího výboru EFN Gustla Glattfledera bude mise rovněž zjišťovat, do jaké míry čeští politici a novináři hodlají a jsou ochotni sjednotit své standardy v otázkách médií se standardy v zemích Evropské unie.

Česká strana podle rakouského vědce informuje o Temelínu příkladně

Vedoucí rakouského Institutu pro výzkum rizik při univerzitě ve Vídni Wolfgang Kromp ocenil "příkladnou otevřenost" českých techniků při informování o jaderné elektrárně Temelín. Podle agentury APA to Kromp uvedl v pondělí večer při diskusi na téma Temelín v Katolickém akademickém svazu ve Vídni. V diskusi, v níž vystoupil také ředitel českého Institutu pro jaderný výzkum Jiří Žďárek, Kromp potvrdil, že česká strana přesně plní všechna bezpečnostní doporučení zahraničních expertů. Je podle něj politováníhodné, že této otevřenosti zneužívají někteří rakouští politici a média. Těžkosti, které se vyskytují při nezbytném testování nového technického zařízení, tak označují za "poruchy". Kromp tento způsob informování o Temelínu odmítl. Poukázal na to, že při zkouškách před uvedením každé jaderné elektrárny do provozu jsou opakovaná odpojení reaktoru naprosto normální. Problémy, které vznikly v Temelíně, jsou podle něj technicky řešitelné.

Reaktor prvního bloku Temelína bude spuštěn zřejmě ve středu

Obsluha prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín provádí poslední důležitou zkoušku před opětovným spuštěním reaktoru. Po ní již zahájí práce spojené s obnovením štěpné řetězové reakce. K vlastnímu nastartování reaktoru, který personál odstavil kvůli revizím a výměně vadných armatur 24. února, je nezbytné snížení koncentrace kyseliny borité až k rovnovážným podmínkám pro udržení štěpné reakce. Po zvýšení výkonu reaktoru dokončí obsluha testy poslední etapy energetického spouštění. Ve druhém bloku, jehož primární okruh již byl zaplněn vodou, skončily studené tlakové zkoušky. Pracovníci elektrárny uvádějí do provozu hlavní cirkulační čerpadla, která zajišťují oběh chladiva. Blok bude na první štěpnou reakci připraven příští týden, protože elektrárna nyní zaměřuje všechny síly na opětovné spuštění reaktoru prvního bloku.

Evropská unie přispěje na rozvoj regionů

Česká republika uzavřela kapitolu o regionální politice v přístupových jednáních s Evropskou unií. Z jednání vyplývá, že ČR by v prvním roce přistoupení měla získat asi 700 milionů eur. Podle náměstka ministra pro místní rozvoj Čestmíra Sajdy však musí své programy rozvoje také spolufinancovat. Částka, kterou navrhla Evropská unie pro regionální politiku v České republice, by ale podle Sajdy mohla být dostatečná. V regionální politice by podle návrhu EU mohla Česká republika čerpat v případě, že v roce 2004 vstoupí deset zemí, zhruba 700 milionů eur pomoci, o rok později 800 milionů a v roce 2006 přes miliardu. Ačkoli příjmy z rozpočtu EU se budou zvyšovat jen postupně po dobu tří a více let, trvá unie na tom, aby noví členové okamžitě platili plnou výši členských příspěvků. Český příspěvek by činil mezi 12 a 15 miliardami korun ročně. ČR předpokládala, že by v prvním roce od vstupu do EU mohla z peněz unie čerpat dvě až 2,5 procenta hrubého domácího produktu. Nyní pravidla unie umožňují čerpat až čtyři procenta HDP.

Plán restrukturalizace českých hutí posoudí antimonopolní úřad

Evropská komise doporučila České republice, aby předala plán restrukturalizace českého hutnictví k posouzení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Státní tajemník pro evropské záležitosti Pavel Telička to považuje za posun v záležitosti, jež Praze blokuje uzavření kapitoly "hospodářská soutěž" s Evropskou unií. Tento posun podle něj ukazuje, že Brusel nynější materiál vnímá jako kvalitativně odlišný od dřívějších restrukturalizačních plánů. Antimonopolní úřad posoudí, zda plán odpovídá zásadám hospodářské soutěže a nebude nepřípustně zvýhodňovat hutní podniky. Česko usiluje o výjimku z plošného zákazu státní pomoci, aby ji mohlo poskytovat hutím. Telička si nedovede představit, že by Praha jinak byla s to hutnictví restrukturalizovat. Toto zvláštní povolení ale lze udělit pouze na základě restrukturalizačního programu. Ten musí zahrnout podstatné omezení výroby a snížení početních stavů zaměstnanců. Praha přitom nebyla pět let schopna vypracovat plán, který by komise shledala životaschopným, tedy vedoucím ke vzniku konkurenceschopných hospodářských subjektů. K uzavření kapitoly "hospodářské soutěže" dojde zřejmě až na konci letošního roku.

Británie v ČR investovala přes miliardu dolarů

Přes půl miliardy dolarů, tedy asi 35 miliard korun, investovaly v České republice britské společnosti. Objem britských investic v Česku by se přitom měl podle velvyslankyně Velké Británie v Praze Anne Pringleové nadále zvyšovat. "Stále větší počet britských firem má zájem podnikat v ČR, jak se přibližuje EU," řekla Pringleová. Největším britským investorem v tuzemsku je energetická společnost International Power s investicemi zhruba 250 milionů dolarů, což zahrnuje Elektrárnu Opatovice. Společnost má též zájem podílet se na privatizaci českého energetického sektoru. Ve strojírenství je nejvýznamnější investicí FKI Brush, která zakoupila turbogenerátorovou výrobu Škody Energo v roce 2000 a zaměstnává nyní v Plzni kolem 850 lidí. Jedním z největších maloobchodů v ČR je britské Tesco, které v roce 1996 zakoupilo v ČR šest obchodních domů. Nyní provozuje osm hypermarketů a plánuje další rozvoj. Anglian Water má v ČR tři vodovodní provozy, a to na severní Moravě, v jižních Čechách a Berouně. Logica poskytuje software průmyslu a zejména službám a telekomunikacím. Zaměstnává v ČR přes 300 zaměstnanců. Provident Financial má pobočky po celé ČR a poskytuje menší úvěry více než 180.000 zákazníkům.

Na Mostecko míří další významný investor

Po mexickém producentu hliníkových hlav a bloků do automobilových motorů Nemak, který zahájil před týdnem výstavbu závodu v průmyslové zóně Joseph na Mostecku, projevil zájem o pozemky v Mostě i izraelský výrobce lopatek pro letecké motory Blades Technology. Společnost projevila zájem o dvanáctihektarový pozemek v městské lokalitě Lajsník. Blades Technology chce do nového provozu investovat téměř 1,5 miliardy korun a zaměstnat v něm zhruba 650 lidí. Blades Technology ovládá 35 procent světové produkce lopatek leteckých turbín. V závodech v Izraeli, USA a Číně zaměstnává na 1600 lidí, roční profit firmy dosahuje 170 milionů dolarů.

Dirigent Petr Polívka povede Symfonický orchestr FOK

Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK povede pět let Petr Polívka, jenž byl jeho řízením pověřen vloni v červenci. Městská rada Polívku jmenovala do funkce ředitele orchestru od 1. května do konce června 2007. Spolu s dalšími třemi uchazeči se Polívka přihlásil do výběrového řízení, které město vypsalo. Komise tehdy uvedla, že nikoho nelze doporučit pro jmenování. Navrhla pouze Polívkovo pověření. Petr Polívka absolvoval Pedagogickou fakultu Karlovy univerzity. Manažerem pražských symfoniků je od roku 1991.

Festival dokumentů o lidských právech proběhne i ve věznici

Část filmového festivalu Jeden svět se odehraje i za zdmi pardubické věznice. Organizátoři vybrali ze 127 festivalových dokumentů, zabývajících se problematikou lidských práv, deset. Vedení věznice z nich vybere několik snímků, které v době osobního volna nabídne odsouzeným. Některé filmy již viděli vězni v pražských věznicích. Podle organizátorů je nejvíc zaujaly filmy o dětech a s tématikou Blízkého východu. Festival lidsko-právních dokumentů, který skončil 17. dubna v Praze, pokračuje promítáním v 15 dalších městech. V Pardubicích bude hostovat již podruhé. Pro alternativní scénu Divadla 29 je připraveno osmnáct vybraných dokumentů včetně vítězných snímků. Zájem o dokumenty, přibližující divákům osudy lidí v odlišných částech světa, podle organizátorů po loňských teroristických útocích na USA z 11. září stoupl. Vloni navštívilo festivalová představení v celé republice 15.000 lidí, letos jen pražskou část 18.000. Největší zájem o projekci má středoškolská mládež.

Divadelní ústav zpřístupňuje své databáze na internetu

Pražský Divadelní ústav se letos přiřadil po bok moderních informačních institucí, které zpřístupňují své databáze prostřednictvím Internetu. Jeho bohatými fondy mohou zájemci listovat na adresách www.divadelni- ustav.cz a www.divadlo.cz. K dispozici jim bude přehled o 110.000 publikacích knihovny, téměř 80.000 článcích i o tom, co se objevilo ve 130 domácích a šesti desítkách zahraničních periodik. Do automatizovaného katalogu knihovny byly v uplynulých letech převedeny bezmála tři čtvrtiny odborné literatury a divadelních her shromažďovaných od roku 1950. Články z deníků a vybraných periodik kulturního zaměření jsou v databázi počínaje sezónou 1996/97. Pokud by zájemci chtěli vyhledat například články z období před rokem 1996, musejí se obrátit na další naše bibliografické zdroje, například lístkové kartotéky přístupné přímo v Divadelním ústavu. Obsahují přes 300.000 záznamů, a to až od roku 1858.

Středočeské muzeum v Roztokách nabídne interaktivní hru na archeology

Po půlroční přestávce, způsobené rekonstrukcí železniční tratě z Drážďan do Prahy, bude v úterý 30. dubna znovu pro veřejnost otevřeno Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy. Kromě stálých expozic v něm návštěvníci uvidí hned tři nové výstavy. První z nich ukáže léčivé rostlin které se tradičně používaly v lékařství, lidovém léčitelství, kosmetice a potravinářství. Expozice bylinářství bude podle pracovníků volně pokračovat i v zámeckém parku. Na ni naváže výstava botanických ilustrací a čínských emailů. "Jde už o třetí výstavu cyklu, kterým představujeme umění Dálného východu. Tentokrát půjde o umění barvy, kovu a ohně ze sbírek pražského Náprstkova muzea," uvedla Táňa Pekárková z roztockého muzea. Do třetice si budou moci zájemci prohlédnout i netradiční archeologickou expozici nazvanou Cesta pravěkem k českému státu, která je doplněna interaktivní hrou na archeology Hledání minulosti. Součástí muzea je i síň Zdeňky Braunerové, která přibližuje dílo významné malířky a grafičky, která v Roztokách u Prahy žila, a salón ve stylu biedermeieru. Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy bude otevřeno pro veřejnost od 1. května denně mimo pondělí.

Pořadatelé Šestidenní sbírají podpisy za uspořádání motocyklové soutěže

Podpisy pod petici pro uspořádání Mezinárodní šestidenní motocyklové soutěže v září na Liberecku a Jablonecku začali v Liberci sbírat pořadatelé šampionátu. Petiční akce má být odezvou na aktivity ekologů proti soutěži. Pořadatelé v petici zdůrazňují, že ekologům jde hlavně o vlastní zviditelnění než o životní prostředí. "Pořádáním akce se prezentuje nejenom Liberecký kraj, ale celá Česká republika," připomněl jednatel pořadatelské společnosti ISDE Jan Bajgar. Aktivity ekologů podle něj způsobující organizační problémy. Ekologové ale tvrdí, že závod přírodě ublíží a do Jizerských hor rozhodně nepatří. Během dvou týdnů se jim podařilo shromáždit pod petici proti závodu přes 1000 podpisů. Lesy ČR se obávají, že škody mohou dosáhnout až deseti milionů korun.Šestidenní kritizoval v minulých dnech opakovaně i ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Ministři Vladimír Špidla, Jan Fencl, Stanislav Gross a Jaroslav Tvrdík jsou přitom členy čestného organizačního výboru. Na závodech, které se mají konat od 24. do 29. září, se počítá s účastí zhruba 500 závodníků a až deseti tisíc diváků. Rozpočet závodu se pohybuje kolem 46 milionů korun. Naposledy pořádala Česká republika tuto soutěž v roce 1971 ve Špindlerově Mlýně.

A na závěr ještě krátce o počasí:

V noci bude zataženo, občas s deštěm nebo přeháňkami. Teploty 9 až 5 stupňů. Zítra bude oblačno, na většině území občas déšť nebo přeháňky. Teploty od 12 do 16 stupňů Celsia.

23-04-2002