Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

03-04-2002

Václav Havel podepsal na britské ambasádě kondolenci

Prezident Václav Havel s manželkou Dagmar se připojili k Čechům, kteří vyjadřují soustrast s úmrtím britské královny matky. Na velvyslanectví Velké Británie se podepsali pod kondolenční listinu. Na pohřeb královniny matky Alžběty se však prezident nechystá. V době pohřbu bude na státní návštěvě Malty.

Prezident Havel brání postup prezidentské kanceláře při udělování milostí

Za nesmysly označil v článku pro Lidové noviny prezident Václav Havel obvinění, že váháním s udělením či neudělením prezidentské milosti brzdí průchod spravedlnosti. Z toho jej měl obvinit místopředseda Poslanecké sněmovny Ivan Langer. Havla přitom podle textu "mrazí", že si takto počíná muž, který je stínovým ministrem vnitra. Je to v krátké době už druhá stať v českých denících podepsaná Havlem, která ostře odmítá názory vyslovené představiteli nejsilnější opoziční strany. V úterním právu se prezident ohradil proti výrokům předsedy ODS Václava Klause. "Jsem zděšen tím, kam až může zajít zášť a potřeba mne za každou cenu očernit: k tvrzení holých nesmyslů," napsal prezident. Upozornil, že i kdyby nad udělením milosti váhal třeba deset let, nesmí to zbrzdit práci vyšetřovatelů, státních zástupců i soudců. Upozornil, že jej nikdo nemůže činit zodpovědným za průtahy při trestním řízení, podání žádosti o milost nemá odkladný účinek. "Představme si, co by to znamenalo, kdyby tato Langerova představa platila: zítra by všech několik desítek tisíc stíhaných mohlo podat žádost o milost a vzápětí by se zastavil výkon spravedlnosti v celém státě," napsal prezident. "Jak může někdo veřejně, jmenovitě, a to přímo na půdě pro demokracii nejposvátnější, to jest na půdě parlamentní, označit svého spoluobčana za vraha, aniž byl dotyčný za padesát let od oné nejasné události jednou jedinou instancí za vraždu odsouzen? Mrazí mne, že si takto počíná stínový ministr vnitra," uvedl prezident. Langer se v interpelaci 21. března zajímal o průtahy při objasňování smrti Rakušana Štefana Kollmanna, jehož měl v roce 1951 zastřelit v prostoru československé státní hranice Folmava - Dieberg tehdejší pracovník ministerstva vnitra Oldřich Kvapil.

Agentem StB další důstojník Hradní stráže

Bývalý náčelník štábu Hradní stráže Milan Liška, třetí nejvýše postavený muž jednotky, byl v minulosti agentem vojenské kontrarozvědky, která spadala pod komunistickou Státní bezpečnost. Píše to Mladá fronta Dnes. Liška už je druhým odhaleným důstojníkem Hradní stráže, který se s StB zapletl. Prezident Václav Havel se tak podle deníku nezbavil agentů tajné komunistické policie ani 11 let pro roce 1989. Minulý týden už list upozornil, že dlouhodobý velitel elitní vojenské jednotky střežící hlavu státu Jaroslav Indruch byl rovněž agentem StB. Liška a Indruch byli od Hradní stráže propuštěni loni v létě vzápětí poté, co ministerstvo vnitra zveřejnilo, že existuje seznam 117 bývalých agentů StB, kteří neprávem dostali lustrační osvědčení. Prezidentská kancelář nechce o případu příliš mluvit a odchod obou mužů zdůvodňuje tím, že nedostali bezpečnostní prověrku. Tu jim Národní bezpečnostní úřad ale nevydal právě kvůli jejich spolupráci s StB. Propouštění tehdy hovořili o odchodu z vlastní vůle.

Česko předalo a obhajuje v Evropském parlamentu svou právní analýzu Benešových dekretů

Česká mise při Evropské unii v Bruselu předala Evropskému parlamentu právní analýzu takzvaných Benešových dekretů, z níž by měla ještě jednou vyplynout jejich slučitelnost s právem EU. Český velvyslanec Libor Sečka využije setkání s europoslanci také k dalšímu vysvětlení českého postoje k těmto dekretům. Česká republika tak reaguje na požadavek formulovaný předsedou zahraničního výboru Evropského parlamentu Elmarem Brokem. Relativně malá skupina německých a rakouských pravicových poslanců stojí v pozadí tažení za zrušení dekretů bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše, tedy těch z nich, které se týkají poválečného postavení německé a maďarské menšiny. Daří se jim však od roku 1999 pravidelně prosazovat schválení rezolucí s tímto požadavkem, protože většina jejich kolegů o této věci ví jen velmi málo a nezajímají se o ni.

Hrušovský a Pithart jsou pro odbornou analýzu Benešových dekretů

Politické debatě o Benešových dekretech by měla předcházet jejich odborná právní a historická analýza. Pro vypracování takové analýzy se vyslovili při setkání v Praze místopředseda slovenské Národní rady Pavol Hrušovský a předseda Senátu Petr Pithart. "Už to nelze odkládat, takovéto studie," řekl novinářům Pithart. Podle Hrušovského by analýza měla vyjasnit, jaké důsledky by přinesla případná revize dekretů. "Shodli jsme se na tom, že dekrety jsou platné, ale neúčinné. Je třeba je takto respektovat," uvedl Hrušovský. Hrušovský a Pithart hovořili i o podzimním summitu NATO v Praze, na němž má být Slovensko přizváno do aliance. Zda se tak stane, bude podle Hrušovského velmi záležet na povolebním vývoji na Slovensku. Představitelé západních zemí aliance dávají Slovákům najevo, že případný návrat Vladimíra Mečiara k moci může znemožnit přijetí Slovenska do NATO, jak se stalo koncem 90. let. Pithart pokládá za "docela dobře představitelné", že by v budoucí slovenské vládě nebylo Mečiarovo favorizované Hnutí za demokratické Slovensko. Hrušovský hovořil s Pithartem i o kontroverzním maďarském zákonu o zahraničních Maďarech a o slovenské iniciativě důsledky tohoto zákona eliminovat. Podle Pitharta by napětí související s tímto zákonem "vyšumělo" po vstupu obou zemí do EU.

Česká republika vstoupí do výboru pro výzkum holocaustu

Česká republika vstoupí do Mezinárodního koordinačního výboru pro spolupráci ve vzdělávání, připomínání a výzkumu v oblasti holocaustu. Rozhodla o tom vláda, řekl Luboš Šikula z tiskového oddělení Úřadu vlády. Uchazeči o vstup musejí získat podporu všech dosavadních členů, přihlásit se k takzvané Stockholmské deklaraci a zavázat se k jejímu plnění v politické praxi a pravidelně přispívat do dotačního fondu. Česká republika s výborem spolupracuje od roku 1999 a podporu všech členů výboru už získala. Členství ve výboru bude Česko stát asi 900.000 korun ročně. Založení výboru v roce 1997 inicioval švédský premiér Göran Persson. Vznikl o rok později, s podporou britského premiéra Tonyho Blaira a amerického prezidenta Billa Clintona. Nyní jsou jeho členy Francie, Itálie, Izrael, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Rakousko, Švédsko, USA a Velká Británie. Členské země ve výboru zastupují národní koordinátoři z ministerstev zahraničí. Deset zemí, které výbor sdružuje, spolupracují na projektech, které se týkají výzkumu a připomínání válečné genocidy Židů a Romů.

Vláda rozhodla o převodu budov krajů do jejich vlastnictví

Krajské úřady se od středy staly vlastníkem svých sídelních budov. Kabinet rozhodl o návrhu ministerstva vnitra převést nemovitosti ze státu na kraje. Výstavbu krajských sídel měly podle předkládací zprávy na starosti okresní úřady. Kraje je až dosud využívaly na základě nejrůznějších druhů smluv, většinou je měly od státu vypůjčené. Kraje požadovaly převod budov a pozemků do svého majetku, aby zde mohly provádět dodatečné stavební úpravy podle svých představ a na své náklady, řekl Jiří Hájek z tiskového oddělení ministerstva vnitra. Podle něj bylo pro krajské úřady složité také jakékoliv další pronajímání prostor, zejména organizacím zabezpečujícím stravování zaměstnanců. Na základě vládního usnesení z roku 1999 okresní úřady zrekonstruovaly pro potřeby krajů řadu budov, které byly dosud ve vlastnictví státu. Rovněž pozemky, na nichž tyto budovy stály, byly dosud státní.

Vláda schválila úvěr EIB 210 miliónů eur na obchvat Plzně

Vláda schválila návrh zákona o přijetí úvěru 210 miliónů eur (6,4 miliardy Kč) od Evropské investiční banky na financování výstavby obchvatu Plzně. Stát by měl bance prostředky na výstavbu dálničního obchvatu D5 splácet 25 let, uvedl na tiskové konferenci po zasedání vlády ministr dopravy Jaromír Schling. Podle ministra bude přijetím úvěru učiněn krok, aby stavba obchvatu plynule pokračovala. Vláda rovněž navrhne poslanecké sněmovně, aby návrh zákona schválila již v prvním čtení.

Hroby českých vojáků ve Slovinsku se asi dočkají vládní ochrany

Hroby českých vojáků z 1. světové války na Slovinském území se asi dočkají vládní ochrany. Kabinet schválil návrh česko-slovinské vládní dohody, která se týká jejich údržby a vhodné úpravy. Péči o válečné hroby by měly podle návrhu dohody, kterou kabinetu předložil ministr obrany Jaroslav Tvrdík, na území svých států zajišťovat smluvní strany. Další činnosti nad rámec dohody jsou pak na té straně, o jejíž hroby se jedná. Každá ze smluvních stran může například převzít patronát nad určitým vojenským hřbitovem. Z toho jí pak plyne povinnost zaplatit náhrady spojené s jeho udržováním. Snaha o zprostředkování péče o tyto válečné hroby se datuje od roku 1997.

Kompenzační program za stíhačky projde dalším auditem

Smlouvy a vztahy týkající více než 80 miliardového kompenzačního programu průmyslové spolupráce za nákup armádních stíhaček od BAe-Systems/SAAB prověří ještě jedna poradenská firma. Na setkání s novináři to řekl ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Důvodem dalšího auditu není podle ministra pochybnost o kvalitě práce vyjednávacího týmu a poradenských firem Arthur Andersen ČR a Weinhold Andersen Legal, ale předchozí špatné zkušenosti resortu s pořizováním výzbroje. Termín pro předložení materiálu na nákup nadzvukových stíhacích letounů Gripen do vlády je 15. duben a v současné době se konečné znění smlouvy dokončuje, připomněl Tvrdík.

Češi v Kuvajtu mají s domovem spojení přes internet a mobily

Využitím mobilní telefonní sítě a internetu mají čeští vojáci zapojení do protiteroristické operace Trvalá svoboda v Kuvajtu zajištěný pravidelný kontakt s domovem. "Každý voják má denně nárok na minutu spojení, které je hrazeno z armádních prostředků," informoval mluvčí českého kontingentu Radek Hampl. Vojáci podle něj své minuty spojují. Domů volají méně často, ale zato na delší dobu. Na základně jsou dvě počítačová centra s 24 počítači. Využívají je všichni, doba čekání na místo u monitoru se proto někdy protáhne až na několik hodin. Poštovní úřad začal přijímat listovní zásilky do České republiky. Během krátké doby bude vytvořena i adresa pro přijímání zásilek z domova. Po zdravotní stránce jsou všichni v pořádku. Objevilo se pouze několik případů nachlazení, jejichž příčinou bylo vyčerpání a obtíže s aklimatizací.

Úvahy o spolupráci Čechů a Slováků v Afghánistánu trvají

Čeští a slovenští vojenští experti nezavrhují myšlenku, že by se Slováci podíleli na činnosti 6. polní nemocnice v Afghánistánu. Náčelníci generálních štábů obou armád, Jiří Šedivý a Milan Cerovský řekli, že obě strany připravují potřebné kalkulace a zvažují finanční možnosti. Vojáci ale zdůraznili, že konečné rozhodnutí bude na politicích. První pracovní úvahy o společném působení v Afghánistánu zazněly z generálního štábu 19. března. Šedivý tehdy novinářům řekl, že v Kábulu by se na práci nemocnice mohla podílet i skupina slovenských vojáků a že tento návrh padl při jednáních ve Velké Británii. Cerovský poznamenal, že Slováci připravují všechny potřebné kalkulace, které později předloží slovenskému ministru obrany.O přípravě slovenských vojáků na případné vyslání do Afghánistánu se již několikrát veřejně zmínil slovenský ministr obrany Jozef Stank. Praha vysílá do Afghánistánu v rámci mírových sil ISAF na žádost Velké Británie svou 6. polní nemocnici, jednotku se zkušenostmi například z Balkánu a z Turecka. Do Kábulu již odjela první předsunutá skupina, zbytek z přibližně 200 vojáků má ve dvou etapách odcestovat během několika týdnů. Nemocnice má v oblasti působit půl roku a být v případě potřeby k dispozici i místnímu civilnímu obyvatelstvu. V březnu začal působit společný česko-slovenský prapor v misi KFOR v Kosovu, připravuje se také společná česko-polsko-slovenská jednotka pro mírové mise.

Horní Rakousy a Jihočeský kraj usilují o rozšíření přechodů

Spolková země Horní Rakousy a Jihočeský kraj usilují o rozšíření dosavadních a otevření nových hraničních přechodů. "Hraniční přechody jsou důležité pro naše vzájemné vztahy. Očekáváme co nejrychlejší řešení, aby přes hranice fungoval normální provoz," zdůraznil spolkový hejtman Josef Pühringer po setkání s jihočeským hejtmanem Janem Zahradníkem. Společně v Českých Budějovicích hodnotili plnění smlouvy o spolupráci obou regionů. Záměr předpokládá rozšíření provozu sezónních hraničních přechodů Přední Výtoň/Guglwald a Zadní Zvonková na celoroční. Navíc by měly začít fungovat turistické přechody Modrý sloup a Kyselov, určené pouze pěším a cyklistům. Pühringer připomněl, že Jihočeský kraj je jediným zahraničním partnerským regionem Horních Rakous. "Dialog mezi sousedy je velice důležitý. Zvláště když mezi nimi existují problémy, jako jsou Benešovy dekrety či jaderná elektrárna Temelín," poznamenal. Smlouvu o rámcovém programu spolupráce mezi spolkovou zemí Horní Rakousy a Jihočeským krajem hejtmani podepsali v prosinci. Dokument zahrnuje jednotlivé oblasti spolupráce, především územní plánování a hraniční přechody, přeshraniční dopravní infrastrukturu a veřejnou dopravu, ochranu před katastrofami a záchranný systém. Součinnost obou smluvních stran se týká i ochrany veřejného pořádku, kultury, partnerství obcí a měst, životního prostředí, vzdělávání, sportu a cestovní ruchu.

Vnitro představilo novou webovou stránku věnovanou uprchlíkům

Nové webové stránky věnované situaci uprchlíků v České republice představilo ministerstvo vnitra. Vedle obecných údajů o uprchlických zařízeních v Česku bude mezi nejcennější informace patřit přehledný systém přijímání uprchlíků. Na stránkách budou i odkazy na konkrétní situace, do nichž se mohou azylanti během přijímací procedury dostat. Stránky budou přístupné na adrese www.mvcr.cz od čtvrtka. Vnitro na nich bude uveřejňovat i jednotlivé speciální programy, kterých mohou uprchlíci využít. Chybět nebudou ani adresy jednotlivých azylových zařízení s kontakty na konkrétní lidi, upřesnila Dohnalová. Azylanti jistě ocení i seznamy lékařů a lékáren, které spolupracují s vnitrem a Správou uprchlických zařízení a kde se mohou bezplatně hlásit. Na tvorbě webu spolupracovalo vnitro s Pedagogickou fakultou Masarykovy univerzity v Brně, s níž má i nejdelší smlouvu o spolupráci. V loňské roce žádalo v České republice o azyl 18.000 uprchlíků. V přímé péči Správy uprchlických zařízení je asi 3000 lidí, z nichž 60 procent tvoří muži. Nejvíce uprchlíků přichází z bývalých států Sovětského svazu a Vietnamu.

Praze se stále nedaří řešit problémy s nepoctivými taxikáři

Nechvalně proslulí jsou již několik let pražští taxikáři. Varují před nimi turistické příručky. I město vydává letáky, které obsahují mimo jiné orientační ceny jízd mezi vybranými místy. Dosavadní kroky magistrátu předražování nevyřešily. Problém s nepoctivými taxikáři je možné podle ředitele úřadu Zdeňka Zajíčka řešit jen úpravami zákonů. Před čtyřmi lety magistrát zavedl zkoušky z místopisu a právních přepisů, bez kterých taxikáři nemohou jezdit. Podle primátora Jana Kasla se však hovoří o tom, že zkoušku lze získat i za peníze. V taxislužbě v Praze platí cenová regulace. Řidiči si však mohou k taxametru namontovat přístroj, který přičítá ujeté kilometry. Kontroly předražování provádějí magistrátní úředníci, zatím však tvrdí, že přítomnost zařízení nemohou zjišťovat. Odlišného názoru je ředitel jednoho s dispečinků taxi Jiří Kvasnička. Upozornil navíc, že odbor dopravy může udělit nepoctivému taxikáři pokutu až 750.000 korun, živnostenský úřad až 100.000 korun nebo mu odebrat licenci. Odbor podle náměstka primátora Martina Hejla několik vysokých pokut vyměřil; v odvolacím řízení byly sníženy. Když taxikář přijde o licenci, může ji zase získat v jiném městě. V případě stížnosti zákazníka může odbor daní, poplatků a cen vyměřit taxikáři pokutu jen ve výši rozdílu nesprávně účtované částky. Praha už navrhla změnu zákona tak, aby mohla být pokuta až miliónová. Pořádek na stanovištích taxi chce město řešit jejich pronájmem. Známý je v této souvislosti případ skupiny Thogres, která se prý snažila výnosná místa ovládnout a vybírat za ně poplatky. Kauzu stále řeší soud a ve středu ji odročil na červen.

Zdravotníci dostanou znovu přidáno nejdříve příští rok v květnu

Zdravotníci dostanou znovu přidáno nejdříve příští rok v květnu. Ministr zdravotnictví Bohumil Fišer to navrhuje na základě ekonomického rozboru, v němž jeho experti zjišťovali, jaký dopad na nemocnice mělo zvýšení platů loni v lednu a letos v březnu. Fišer soudí, že v příštím roce by se tak mělo stát až od května, kdy budou známy hospodářské výsledky nemocnic, aby bylo jisté, že na zvýšení budou mít. Ministr tuto analýzu poskytl ČTK. Uvádí v ní, že loni byly k 1. lednu navýšeny tarifní mzdy všech pracovníků zdravotnictví o osm procent, zdravotníci k nim dostali dalších deset procent.

V prvním bloku Temelína skončila výměna vadných německých armatur

Pracovníci Jaderné elektrárny Temelín dokončili v prvním bloku montáž nových německých armatur, jejichž špatné fungování bylo příčinou jednoho z odstavení reaktoru v etapě spouštění s výkonem do 100 procent. Obsluha nemohla kvůli vadným armaturám pokračovat v dynamických testech, při nichž se prudce mění výkon. Závěrečnou sérii zkoušek poslední etapy proto dokončí až po jejich výměně. První blok Temelína odstavil personál již 24. února a od té doby provádí revize všech jeho zařízení. Mluvčí elektrárny Milan Nebesář řekl, že pracovníci připravují tlakovou těsnostní zkoušku generátoru a tlakovou zkoušku při tlaku 17,6 megapascalu. Obsluha musí také vyzkoušet nové armatury. Ty slouží zejména k přerušování a regulaci průtoku kapalin, plynů nebo par. Mluvčí potvrdil, že ukončení všech prací v prvním bloku lze očekávat v polovině dubna. Obsluha potom dokončí testy etapy s výkonem reaktoru do 100 procent. Blok poté projde komplexním šestidenním testem, po němž začne zkušební provoz. Ve druhém bloku, v jehož reaktoru je od 11. března všechno palivo, ukončili pracovníci elektrárny zkoušku těsnosti ochranné obálky (kontejnmentu). Odborníci v současnosti vyhodnocují její výsledky. Po provedení všech předepsaných zkoušek požádá ČEZ Státní úřad pro jadernou bezpečnost o povolení k aktivaci paliva. První řízená štěpná reakce by ve druhém bloku měla být nastartována ve druhé polovině dubna.

Rakousko začalo vybírat od českých dopravců desetinu přepravného

Rakousko začalo od dubna vybírat od zahraničních autobusových dopravců, včetně dopravců z České republiky, daň z přidané hodnoty ve výši deseti procent z přepravného na rakouském území. České ministerstvo financí zavedlo vůči rakouským autobusovým dopravcům obdobné odvetné opatření. V praxi tak musejí čeští autobusoví dopravci před cestou přes Rakousko nejprve požádat o daňové identifikační číslo a pak, v případě plnění, platit příslušnou daň i vyplňovat roční daňové přiznání. Zavedení daně z přidané hodnoty chtělo Rakousko původně zavést již k 1. červenci loňského roku. Termín poté posunulo na listopad 2001; daň nakonec zavedlo nyní.

A ještě krátce o počasí v České republice:

Bude skoro jasno až polojasno. Denní teploty 10 až 14 stupňů. Teplota vzduchu v nadmořské výšce 1000 metrů se bude pohybovat od 5 do 7 stupňů Celsia.

03-04-2002