Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

29-03-2002

Prezident Václav Havel omilostnil ženu, které kradla kvůli drogám

Prezident Václav Havel udělil další dvě milosti. Devítiměsíční trest odnětí svobody odpustil ženě, která kradla kvůli tomu, aby získala peníze na drogy. Havel prominul i trest vyhoštění muži, jenž byl odsouzen za rvačku. Vyplývá to z informací zveřejněných k nově uděleným milostem na internetových stránkách prezidentské kanceláře. Havel letos omilostnil zatím 20 lidí. Loni jich bylo 99 a od nástupu do úřadu udělil celkem 1887 milostí. Právě za udílení milostí bývá Havel často kritizován. Někteří odpůrci prezidentských milostí označují tuto výsadu za feudální přežitek.

Bývalý ministr zahraničí Dienstbier je kandidátem na post vysokého komisaře pro lidská práva

Bývalý československý ministr zahraničí Jiří Dienstbier je kandidátem na post vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Tuto funkci nyní vykonává Mary Robinsonová. Někdejší irská prezidentka Robinsonová nedávno oznámila, že letos již funkci obhajovat nebude. Dienstbier v minulosti působil jako zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva v bývalé Jugoslávii. Dienstbier řekl, že nabídku na kandidaturu od české vlády přijal. K tomu, aby Dienstbier uspěl, by bylo dobré, kdyby se stal kandidátem celé východní skupiny, v níž jsou postkomunistické, balkánské a kavkazské země. Očekává, že nebude jedinou navrženou osobou, o nikom jiném ale zatím neví. O vysokou funkci v OSN usiluje rovněž šéf české diplomacie Jan Kavan. Chce se stát předsedou jejího Valného shromáždění v letech 2002 a 2003, stejně jako zástupce Běloruska.

Evropská komise navrhne pro Česko zřejmě podpory od 700 miliónů eur ročně

Česká republika by měla po vstupu do Evropské unie získat papírově nárok z titulu strukturální pomoci na nejméně 700 miliónů eur v roce 2004, o rok později by to mělo být 800 miliónů a v roce 2006 přes miliardu. Tato velmi hrubá čísla lze vyvodit z údajů o přípravě návrhu společného stanoviska EU vůči Česku, který Evropská komise předloží členským státům velmi pravděpodobně příští týden. Dokument nebude ovšem obsahovat žádné konkrétní finanční částky, ale pouze procenta z celkové, zatím neschválené a tudíž neznámé sumy. Při výpočtu lze tedy vycházet pouze z návrhu Evropské komise z 30. ledna, který počítá s tím, že deseti novým členským státům bude v letech 2004-2006 přiznáno, ve formě závazků, z titulu strukturální pomoci 7,067 až 10,350 miliardy eur. Původně měla Evropská komise předložit návrhy společných stanovisek členským zemím už začátkem března, zatím však dokončila jen pozici vůči Litvě; Česká republika má příští týden následovat jako druhá. Ačkoli přesné sumy budou dohodnuty a schváleny teprve při dohadování kapitoly "rozpočet", pravděpodobně na podzim, bude Praha zřejmě připravena souhlasit s procentuálním vyjádřením budoucích subvencí; kapitolu se pokusí podle všeho uzavřít v dubnu, nejpozději v květnu.

Jednání Česka s EU o hutích mají pokračovat příští týden

Jednání České republiky s Evropskou unií o reorganizaci hutního průmyslu by měla pokračovat příští týden. Ministerstvo průmyslu a obchodu zaslalo v těchto dnech do Bruselu zpřesněné plány hutních podniků a věří, že EU bude již spokojena. Hutní restrukturalizace se protahuje a tím stoupá napětí na obou stranách. Plány hutí souvisejí s dosud neuzavřenou kapitolou hospodářské soutěže. Vláda začátkem února udělila do konce května exkluzivitu v jednáních o vstupu do Nové huti firmě LNM Holdings. V případě neuspokojivého vyjednávání se kabinet nebrání tomu, že se obrátí na další zájemce, například firmy U.S. Steel či Shiran.

Benešovy dekrety analyzoval i ministr spravedlnosti

K poválečným dekretům prezidenta Beneše, o nichž se ostře debatuje v souvislosti s českou integrací do EU, se vyjádřil i ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš. Mluvčí resortu zahraničí Aleš Pospíšil uvedl, že analýza od Bureše potvrdila ostatní, pro diplomacii vypracované expertízy: dekrety jsou historické dokumenty, které nelze odstranit z českého právního řádu, a nemají souvislost s českým vstupem do EU. Pospíšil uvedl, že na ministerstvu se diplomaté situací kolem dekretů zabývají. Jsou tam podle něj i odborníci, kteří jejich znění i okolnosti jejich vzniku již v minulosti právně rozebrali. Považuje proto za zbytečné vytvářet zvláštní pracovní skupinu, která by se dekrety zabývala. První náměstek ministra zahraničí Pavel Telička ve čtvrtek uvedl, že ministerstvo připravuje podklady pro konkrétní strategii a diplomatickou aktivitu, jimiž hodlá čelit zkresleným či nepřesným výkladům historických souvislostí dekretů.

Nabídky na privatizaci Telecomu zřejmě vládu neuspokojí

Podle českého ministra dopravy a spojů Jaromíra Schlinga se dá těžko očekávat, že by pro vládu byly uspokojivé první nabídky na koupi majoritního podílu v Českém Telecomu, které nyní zkoumá privatizační komise. Zdůraznil, že rozhodujícím kritériem bude nabídnutá cena. Vláda přitom za 51,1 procenta akcií státu v Českém Telecomu požaduje minimálně 80 miliard korun, zatímco odborníci současnou cenu odhadují okolo 60 až 65 miliard. Schling uvedl, že pokud nabídky uchazečů nebudou uspokojivé, tendr bude zrušen a vláda se k němu vrátí někdy v budoucnosti. Podle mluvčí Fondu národního majetku Jany Víškové podali závaznou nabídku na koupi majoritního podílu v Českém Telecomu tři zájemci, původně se o koupi majority v Telecomu zajímalo osm potenciálních kupců. Jména uchazečů oficiálně nejsou známa; vláda by měla o prodeji jednat 10. dubna.

Ministerstvo financí neví, zda Nomura již podala žalobu

Ministerstvo financí dosud stále neví, zda japonská investiční banka Nomura již předala arbitráži rozpracovanou žalobu na Českou republiku. Nomura má kvůli sporu ohledně její investice do IPB předložit žalobu na Česko včetně důkazů do 1. dubna. Nomura, která prostřednictvím nizozemské společnosti Saluka vlastnila 46 procent IPB, žaluje Česko u mezinárodního arbitrážního soudu za porušení dohody o ochraně investic a požaduje náhradu 30 až 40 miliard korun. Česká národní banka na IPB 16. června 2000 uvalila nucenou správu a tři dny poté ji koupila ČSOB. Nomura soudí, že její investice v IPB byla předmětem diskriminačního postupu v rozporu se smlouvou o ochraně investic. Diskriminaci spatřuje hlavně v tom, že ostatní velké české banky stát před privatizací očistil od špatných úvěrů, kdežto IPB nikoli. Stát argumentuje tím, že IPB prodal za mnohem nižší cenu než ostatní očištěné banky. Podle pravidel arbitráže má do 1. dubna Nomura předložit žalobu na ČR včetně důkazů. Česká strana bude na žalobu reagovat do 22. července obhajobou. Poté mají obě strany čas na vyjádření a teprve až na podzim dojde k ústnímu jednání arbitráže. Po únorovém jednání s nejvyššími představiteli Nomury v Tokiu ministr financí Jiří Rusnok řekl, že se chce s Nomurou usmířit mimo arbitráž, aby se Česko vyhnula nákladům případné prohry. Uvedl, že "riziko prohry je velké" a že "arbitráž je loterie". Cílem Nomury je podle slov její mluvčí dospět k přátelskému řešení, které by nikoho nepoškozovalo.

Nejvyšší správní soud v Brně není, podle místopředsedy vlády Rychetského, žádná tragédie

Proti navrhovanému umístění Nejvyššího správního soudu v Brně místopředseda vlády Pavel Rychetský na rozdíl od ostatních členů vlády nic nenamítá. Řekl to při setkání s předsedkyní Nejvyššího soudu Ivou Brožovou. Hovořili spolu zejména o využití novel trestního a občanského řádu v soudní praxi. To, že v Česku dosud správní soudnictví neexistovalo, byl podle něj největší demokratický deficit. Než začne správní soud fungovat, nenaplňuje Česko Evropskou úmluvu o lidských právech, dodal. Dalším problémem je skutečnost, že Česká republika je jednou z mála zemí, kde neexistuje institut, který by dohlížel na uplatňování rozsudků Evropského soudu pro lidská práva. To je problém zvláště v případě, kdy například Ústavní soud rozhodne protichůdně, upozornil Rychetský. Problém naopak vicepremiér nespatřuje v tom, že prezident Václav Havel jmenoval Brožovou předsedkyní Nejvyššího soudu. Za tento krok ho kritizovali vládní politici a někteří činitelé ODS. Během dvoudenní návštěvy Brna se Rychetský ve čtvrtek setkal s předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, vedením Nejvyššího státního zastupitelství a veřejným ochráncem lidských práv Otakarem Motejlem. Navštívil také Ústavní soud.

Poslanci chtějí znát výsledky šetření kauzy policistů ve sněmovně

Policejní prezidium zatím tají výsledky šetření toho, kdo nese odpovědnost za přítomnost skupiny zhruba 30 policistů při jednání Poslanecké sněmovny. Místopředseda sněmovního branného výboru Petr Koháček ale dal najevo, že poslanci budou trvat na tom, aby výsledky šetření byly zveřejněny. Poslanci je zatím neznají. Mluvčí prezidia Andrea Filipová řekla, že jeho oddělení kontroly a stížností objasňování kauzy ukončilo. O zveřejnění výsledků kontroly má však podle ní rozhodnout vedení policie až příští týden po podrobném prostudování závěrečné kontrolní zprávy. Policisté se počátkem března přišli do sněmovny podívat na projednávání nového služebního zákona, který měl upravit podmínky jejich práce. Interní předpisy porušili tím, že do sněmovny vstoupili, aniž by se jako jiní návštěvníci zapsali do knihy návštěv a absolvovali bezpečnostní kontrolu. Předpisy porušili i tím, že vozidla, ve kterých do parlamentu přijeli, měla zapnuté majáčky. Ministr vnitra Stanislav Gross a policejní prezident Jiří Kolář minulý týden při zasedání branného výboru přiznali, že policisté porušili vnitřní předpisy, ale ne zákony. Kolář uvedl, že viníci budou potrestáni úměrně tomu, jak velké chyby se dopustili. Přítomnost policistů ve sněmovně vyvolala ostrý spor hlavně mezi zástupci ODS a ČSSD. Zatímco pravice hovořila o porušení suverenity parlamentu a pokusu o nátlak, policie tvrdila, že její příslušníci přišli do parlamentu v rámci studia a přípravy na jejich práci. Tento postoj podpořili i sociální demokraté.

Do Česka přijede jednat ministr zahraničí Pobřeží slonoviny

O rozšíření obchodní spolupráce bude v Praze jednat ministr zahraničí africké země Pobřeží slonoviny Abou Drahamane Sangaré. Mezi 2. a 4. dubnem ho čekají setkání s jeho českým protějškem Janem Kavanem a zástupci ministerstva obchodu a průmyslu. Ministři hodlají rovněž hovořit o situaci v subsaharské Africe a možnostech spolupráce v mezinárodních organizacích, například Organizaci spojených národů. Před několika roky se Česko s Pobřežím slonoviny a dalšími 14 zeměmi spojilo do takzvané Carlssonovy skupiny, která sjednocovala hlavy 16 států a vlád všech kontinentů a kladla si za cíl vypracovat návrh opatření pro reformu OSN.

Automobilka v Kolíně pomůže i okolním okresům

Stavba automobilky v Kolíně a je mimořádnou příležitostí pro vyřešení nezaměstnanosti na Kolínsku, Kutnohorsku i Nymbursku. Do konce roku bude nutné připravit rozsáhlejší projekt, jak tohoto impulsu co nejlépe využít. Při návštěvě Kutné Hory to řekl novinářům ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla. "My jsme většinou nuceni zpracovávat doprovodná sociální opatření v případě krachu. Tentokrát budeme mít opačnou úlohu - co nejlépe využít situaci, která nastala," řekl ministr. Zdůraznil, že právě investice subdodavatelů nové automobilky a související služby přinesou množství pracovních příležitostí. V průmyslové zóně Kolín - Ovčáry postaví nový závod konsorcium Toyota-PSA. Automobilka bude od roku 2005 vyrábět ročně kolem 300.000 malých automobilů. Zaměstná až 3000 lidí a vytvoří dalších až 7000 nepřímých pracovních míst.

Dovoz panelů z Německa by byl rizikový a prodělečný podnik

Za rizikový a zřejmě i prodělečný podnik pro české investory považuje Hospodářská komora České republiky případný dovoz použitých panelů z Německa do Česka. Podle Hospodářské komory panelové systémy nebyly navrhovány jako demontovatelné, takže je velmi pravděpodobné, že při demontáži dojde k jejich poškození. Komora rovněž souhlasí s Ministerstvem průmyslu a obchodu, podle kterého by panely vyrobené v devadesátých letech ve východním Německu nevyhověly současným technických předpisům Česka. Morální a estetické důvody jsou dalšími argumenty, proč dovoz panelů nepodpořit. Je nemyslitelné, abychom se stali skládkou použitého materiálu bohatších sousedů. Nabídku na dovoz použitých panelů z 90. let z Německa do České republiky ohlásilo minulý týden Mezinárodní transferové centrum ekologické techniky v Lipsku. Tuzemská reakce byla vesměs negativní; aktivitu odmítla podnikatelská, odborná i politická sféra.

Skončila lhůta k odškodnění za majetek zabavený v Británii

S koncem března končí v Británii prodloužená lhůta k podání žádosti o odškodnění osob z bývalého Československa a dalších zemí, kterým byl za války v Británii zabaven majetek. Prodloužení již propadlého termínu do konce března oznámila v lednu ministryně obchodu a průmyslu Patricia Hewittová. Odškodnění se týká pouze majetku ve Velké Británii, zpravidla tedy bankovních účtů. Londýn ho za války zákonem zabavil nejen občanům skutečně nepřátelských zemí, jako bylo Německo, ale i občanům států "technicky nepřátelských", které byly Německem okupovány, a jejichž majetek tedy mohl být zneužit k boji proti Británii. Do této druhé kategorie patřilo právě Československo. Mluvčí příslušného oddělení ministerstva sdělil, že konec podávání žádostí "není vytesán do skály", protože komise chce důkladně vyhodnotit každou oprávněnou podanou žádost. Mluvčí nepředpokládá, že ve vztahu k Československu jde o velké množství nároků. Pokud jde o "technicky nepřátelské země", Británie sice po ukončení války neměla důvod tento majetek dále zadržovat, ale "nástup komunismu byl problém", připomněl mluvčí. Ve vztahu k Československu pak došlo k zásadnímu vyrovnání mezivládní dohodou z roku 1982, kdy Praha kompenzovala znárodněný britský majetek a Britové zase vydali zadržovaný majetek z války. I tak se však našlo několik případů z Československa, které byly kompenzovány podle nejnovějšího britského programu zahájeného v roce 1999, řekl mluvčí.

Afghánistán: Konvoj Společnosti Člověk v tísni dorazil na místo

Konvoj devíti nákladních automobilů české organizace Člověk v tísni - společnost při České televizi se sto tunami potravinové pomoci dorazil v severním Afghánistánu do oblasti postižené zemětřesením. Zásilka pomoci určená pro přibližně 4000 lidí byla vypravena ve čtvrtek z hlavní kanceláře Společnosti v 250 kilometrů vzdáleném Mazáre Šarífu. Podle pracovníků organizace Člověk v tísni pokračují otřesy půdy a ještě ve čtvrtek ráno přibývali ranění, kteří nerespektovali zákaz vstupu do polozřícených domů. Kromě pomoci oblasti zasažené zemětřesením opravuje Společnost Člověk v tísni na severu Afghánistánu dvě desítky škol, distribuuje potraviny, léky a školní pomůcky a organizuje návrat tisíců uprchlíků do jejich původních domovů.

Hodonín přispěje na pomoc obětem zemětřesení v Afghánistánu

Hodonínská radnice vyčlenila v těchto dnech 25.000 korun pro pomoc obětem nedávného zemětřesení v Afghánistánu. Hodonín se tak s Brnem, některými pražskými městskými částmi a dalšími českými městy zařadil do seznamu radnic zapojených do sbírky SOS Afghánistán. Z peněz se koupí léky, potraviny a přikrývky. Městský úřad v Hodoníně vyčleňuje ročně do svého fondu solidarity 100.000 korun. V minulosti přispěl například na pomoc obětem zemětřesení v Turecku a Indii.

Ministr Bureš požádal Nejvyšší soud, aby přezkoumal Šrejbrův případ

Ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš podal k Nejvyššímu soudu v Brně stížnost pro porušení ve prospěch bývalého tenisového reprezentanta a podnikatele Milana Šrejbra. Podle Bureše Šrejbrův proces provázela celá řada závažných pochybení. Podle ministra bylo soudní řízení se Šrejbrem neúplné a skutková zjištění, které odsuzující rozsudek obsahuje, buď neodpovídají provedeným důkazům, nebo jsou evidentně nesprávná. Nedostatky, kterých se ve Šrejbrově kauze dopustil městský soud, při tom podle Bureše neodstranil v rámci odvolacího řízení ani Vrchní soud.

Vydavatel Hitlerovy knihy dostal příkaz k zaplacení pokuty

Vydavatel Hitlerovy knihy Mein Kampf Michal Zítko obdržel ve čtvrtek od Obvodního soudu pro Prahu 7 příkaz, aby do 15 dnů zaplatil dvoumiliónovou pokutu. Pokud tak neučiní, soud mu nařídí, aby nastoupil na rok do vězení. Zítko uvedl, že ve stanovené lhůtě není schopen částku opatřit. V úterý se proto sejde se svým obhájcem Tomášem Sokolem, aby se s ním poradil, jak má situaci řešit. Rychlost, s jakou soud nařídil od vydání pravomocného rozsudku zaplacení peněz, je podle Zítka pro českou justici velmi neobvyklá. Soud Zítkovi vyměřil pokutu na základě propočtu, že musel na vydání Hitlerovy knihy vydělat téměř sedm miliónů korun. Nakladatel ale tvrdí, že tato publikace pro něj naopak znamenala ztrátu zhruba tří miliónů korun. Soud si podle něj totiž nikdy nevyžádal údaje o tom, kolik exemplářů se skutečně prodalo. Mezinárodní organizace Article 19 se sídlem v Londýně, která vede kampaň za svobodu projevu, je Zítkovým případem znepokojena. "Mein Kampf je v demokratických zemích snadno k dostání. Tato kniha je používána jako cenný historický zdroj akademiky a ostatními badateli, kteří zkoumají dějiny nacismu, holocaustu a druhé světové války," uvádí se prohlášení, které Article 19 poskytla ČTK.

Za vraždu svitavského Roma půjde skinhead na 13 let do vězení

K trestu 13 let vězení odsoudil Krajský soud v Hradci Králové dvaadvacetiletého skinheada Vlastimila Pechance. Soud ho uznal vinným z rasově motivované vraždy svitavského Roma Oty Absolona loni v červenci. Rozsudek není pravomocný, neboť Pechancův advokát se na místě odvolal. Případem se bude proto znovu zabývat Vrchní soud v Praze. Státní zástupkyně si ponechala lhůtu na rozmyšlenou.

V Karlových Varech objeveny další letáky požadující návrat Sudet k Německu

Další letáky a samolepky podněcující k návratu Sudet k Německu nalezla policie v Karlových Varech. Samolepky byly vylepeny na sloupech pouličního osvětlení a koši na odpadky v městské čtvrti Rybáře. Letáky ležely pohozené na chodníku. Letáky s nápisem "Sudety byly a opět budou německé" se poprvé v Karlových Varech objevily před dvěma týdny. Čtyři desítky samolepek tehdy nalezla policie v obchodně-správní části města. Byly například u pošty a kolem hotelu Thermal. Policie zpočátku vyšetřovala případ jako přestupek. Po týdnu jej však přehodnotila na trestný čin podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod občanů. Pachatelům za to může hrozit až dvouleté vězení. Obdobné samolepky se v únoru objevily i v Praze. Pražští policisté je poprvé našli ve stanicích metra v Praze 4. Jejich vylepování hodnotí jako podporu a propagaci hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů.

A ještě krátce o počasí v České republice:

Bude skoro jasno až polojasno. Denní teploty 13 až 17 stupňů. Teplota vzduchu v nadmořské výšce 1000 metrů kolem 8 stupňů.

29-03-2002