Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

21-03-2002

Podle Georga Robertsona mají kandidátské země před sebou ještě spoustu práce

Mnoho práce čeká ještě státy, které mají zájem o vstup do Severoatlantické aliance, před listopadovým summitem NATO v Praze. Na tiskové konferenci po jednání s premiérem Milošem Zemanem to ve čtvrtek řekl generální tajemník NATO George Robertson. Všech devět kandidátských zemí je na tom v současné chvíli podle něj stejně. Jak dodal, tyto země mají před sebou ještě mnoho práce. "Nebylo přijato žádné rozhodnutí, která země bude pozvána ke vstupu," prohlásil Robertson. Pokračoval, že dosud bylo pouze rozhodnuto, že nejméně jedna země ke vstupu pozvána bude. Podle něj definitivní rozhodnutí NATO přijme až těsně před pražským summitem, který se bude konat 21. a 22. listopadu.

O vstup do aliance usilují Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Bulharsko, Rumunsko, Makedonie a Albánie. Debatu o rozšíření podle Robertsona ovlivní zkušenost s přijmutím nových členů - Polska, Maďarska a Česka - v roce 1999. Generální tajemník NATO připomněl otázku interoperability sil nových členských zemí. Proto je podle něj nutná reforma a modernizace armád kandidátských zemí. Robertson v této souvislosti ocenil českou armádní reformu.

George Robertson: Pokud chtějí Slováci do NATO, měli by jít volit

Pokud Slováci chtějí, aby se jejich země stala členem Severoatlantické aliance, měli by jít k volbám a volit ty strany, které vstup podporují. Při kontrole přípravy listopadového summitu NATO to ve čtvrtek v Praze řekl generální tajemník NATO George Robertson. "Měli by jít k volbám, protože právo volit je právo mimořádně cenné," řekl George Robertson. Zdůraznil zároveň, že nehodlá nikterak zasahovat do předvolebních kampaní.

Vstup do aliance otevřeně podporují všechny strany současné slovenské vládní koalice. Nejsilnější opoziční strana Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) se rovněž vyslovuje pro začlenění země do NATO, komentátoři ale připomínají kritické výroky jejího vedení na adresu aliance během válečného konfliktu v Kosovu. Slovensko navíc nedostalo pozvánku do NATO právě za předchozí vlády šéfa HZDS Vladimíra Mečiara kvůli nedostatkům v demokracii. Se vstupem do NATO nesouhlasí obě nacionalistické strany, Slovenská národní strana (SNS) a odštěpenecká Pravá SNS.

Právě o dalším rozšíření NATO by měly členské země jednat na summitu, který se uskuteční 21. a 22. listopadu v Praze. Kontrola příprav vrcholné schůzky aliance byla také hlavním důvodem cesty Robertsona do Prahy. Podzimní summit NATO bude podle něj významný nejen proto, že se očekává přizvání dalších zemí, ale rovněž proto, že si aliance bude muset vytyčit své další směřování. Musí hlavně reflektovat teroristické útoky z loňského 11. září na New York a Washington, poznamenal Robertson.

Terorismus je podle generálního tajemníka Robertsona společný nepřítel NATO i Ruské federace

Česká republika podporuje vznik orgánu, ve kterém by byly zastoupeny členské státy NATO i Ruská federace. Rusko a Západ mají společného nepřítele v mezinárodním terorismu, řekl ve čtvrtek generální tajemník NATO George Robertson na tiskové konferenci. O postoji Severoatlantické aliance k Rusku diskutoval na pracovním obědě s českým premiérem Milošem Zemanem. Rusko i země NATO podle Robertsona zřízením této instituce změnily své staré postoje "téměř o sto procent". "Věřím, že toto je chvíle, kdy Rusko a Západ jsou poprvé za 60 let jednotné proti společnému nepříteli - celosvětovému terorismu, ale také hledají společné zájmy v ostatních oblastech," řekl Robertson.

Ministři zahraničí zemí NATO se koncem loňského roku dohodli ustavit novou instituci, ve které by Rusko bylo rovnoprávným členem a mohlo zasahovat do rozhodování. O podobě tohoto nového tělesa by se mělo rozhodnout na květnovém setkání ministrů zahraničí NATO v Reykjavíku. Aliance však dává najevo, že Moskva nebude moci vetovat rozhodnutí ani měnit zásadní roli NATO jako obranného vojenského paktu.

Předseda Evropského parlamentu vyzval ke zmírnění emocí kolem Benešových dekretů

Debata o poválečných Benešových dekretech by měla být podle předsedy Evropského parlamentu Pata Coxe odsunuta až na dobu po volbách. Pat Cox ve čtvrtek v Praze vyzval ke zmírnění emocí kolem dekretů, které vyvolává předvolební atmosféra ve střední Evropě. Jak prohlásil v projevu k senátorům, o těchto věcech se musí hovořit, ale až v klidné době. Apeloval na české politiky, aby "osvětlovali tyto citlivé otázky, ale nezažíhali pod nimi oheň".

K otázce, zda může vyloučit, že Benešovy dekrety by mohly zkomplikovat vstup ČR do EU, se Cox stavěl opatrně. Jak řekl, debata jako taková je teď politicky komplikovanější. Její hlavní cíl však zůstává stejný: uzavřít na letním summitu EU další vlnu rozšiřování EU. Podle předsedy Senátu Petra Pitharta, který s Patem Coxem jednal, nebudou dekrety součástí rozhovorů o českém vstupu do EU. To již minulý týden zopakoval komisař Evropské unie Günter Verheugen.

Velvyslanec Gruša: Pokud sudetští Němci něco chtějí, musí se jinak chovat

Některé argumenty, jimiž jsou v Rakousku zdůvodňovány požadavky na zrušení Benešových dekretů a odškodnění Němců vysídlených po válce, se podobají "německým nacionálním formulacím" a jsou nebezpečím pro střední Evropu. Pokud mají sudetští Němci nějaké nároky vůči České republice, měli by změnit své chování. V rozhovoru pro čtvrteční vydání listu Kurier to řekl český velvyslanec v Rakousku Jiří Gruša. "Po padesáti letech někdo přijde a řekne - máme požadavky," uvedl diplomat. Otázkou ale teď podle něj je, zda jsou za těmito požadavky lidská práva, nebo jen nároky jedné skupiny a její vlastní definice vlasti.

Dohoda k vytvoření česko-polsko-slovenské brigády podepsána

Technickou dohodu k vytvoření společné česko-polsko-slovenské vojenské brigády podepsali ve čtvrtek na slovenském zámečku Topolčianky (okres Zlaté Moravce) náčelníci generálních štábů všech zainteresovaných států - Jiří Šedivý, Czeslaw Piatas a Milan Cerovský. Obsahem dohody jsou podrobnosti organizační struktury jednotky, povinnosti a práva velitelů, otázky výcviku, logistické podpory a rovněž problematika finančního a sociálního zabezpečení. Nově tvořená brigáda by měla být plně kompatibilní se standardy NATO. Jejím posláním bude zúčastňovat se mezinárodních mírových operací pod vedením aliance nebo EU a v souladu s chartou OSN a vnitrostátními předpisy všech stran. Velitelství jednotky bude sídlit v Topolčanech na Slovensku, přičemž početní stav štábu nepřevýší 22 vojáků (deset Slováků, šest Čechu a šest Poláků). Důstojníci ve funkcích budou po dvou letech na postech obměňováni.

Visegrádská spolupráce v ekologii pokračuje

Na společném návrhu, aby země visegrádské čtyřky na srpnové konferenci o trvale udržitelném rozvoji v jihoafrickém Johannesburgu zastupovali jejich prezidenti a předsedové vlád, se na schůzce v maďarském Visegrádu dohodli ministři životního prostředí Česka, Maďarska, Polska a Slovenska. Podle nich by zastoupení na nejvyšší úrovni přispělo ke zvýšení významu konference. Ministři se shodli v tom, že země visegrádské čtyřky hodlají v Bruselu nadále vystupovat společně, aby získaly finanční podporu z unijních fondů a programů. Zároveň chtějí dosáhnout toho, aby peníze z této podpory mohly získat také menší lokality a menší projekty.

Českou republiku na schůzce ve Visegrádu zastupoval ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Setkání se uskutečnilo poté, co v únoru byly zrušeny schůzky premiérů a ministrů kultury. Příčinou bylo kontroverzní prohlášení maďarského premiéra Viktora Orbána v Bruselu, že Česko a Slovensko by měly při vstupu do Evropské unie zrušit Benešovy dekrety. Český a slovenský premiér v reakci zrušili účast na plánovaném summitu, který se pak neuskutečnil.

Sněmovna nepřímo vyjádřila nespokojenost s prací prezidenta Havla

Poprvé v téměř desetileté historii samostatné České republiky vzkázali poslanci prezidentu Václavu Havlovi: "Nejsme spokojeni s vaší prací!" Nepřímo mu vytkli průtahy při prošetřování smrti Rakušana Štefana Kollmanna, kterého měl v roce 1951 zastřelit v prostoru československé státní hranice Folmava - Dieberg tehdejší pracovník bezpečnostních složek Oldřich Kvapil. Sněmovna na návrh místopředsedy Ivana Langra z ODS nesouhlasila s odpovědí ministra spravedlnosti Jaroslava Bureše na Langrovu interpelaci, která se průtahů u Kollmanova případu týkala. Langer dal najevo, že nekritizuje ministra Bureše a soudy, ale počínání Václava Havla. Ministr Bureš totiž v odpovědi uvedl, že prezidentská kancelář držela trestní spisy případu zhruba tři roky, aniž by k věci zaujala stanovisko.

Hrad se brání nařčení sněmovny, kritizovaný případ je prý složitý

Prezidentská kancelář se brání útoku poslanců, kteří vyjádřili nespokojenost s prací prezidenta Václava Havla. Hrad se ale hájí tím, že případ byl velmi složitý. Prezident Havel přitom sám často kritizuje soudy za to, že jsou pomalé. "Ta událost je více než 50 let stará a její prověření a prošetření si vyžaduje naprosto mimořádné nasazení a mimořádné prostředky," řekl prezidentův mluvčí Ladislav Špaček. I když pracovníci prezidentské kanceláře spis posuzovali téměř tři roky, nakonec nedospěli k žádnému závěru. "Mimořádná složitost toho případu ... nás nakonec dovedla k tomu, že jsme nemohli zaujmout s plnou odpovědností stanovisko kladné, či záporné," dodal Špaček.

Česká republika bude mít po deseti letech Nejvyšší správní soud

Po deseti letech bude mít Česká republika správní soudy. K nim se budou moci občané obrátit, pokud nebudou souhlasit s rozhodnutím úřadů veřejné správy nebo krajských orgánů. Nejvyšší instancí pak bude Nejvyšší správní soud, který bude rozhodovat o stížnostech na krajské soudy. V jeho působnosti bude řešit i volební spory a všechny záležitostí týkající se politických stran. Příslušný zákon ve čtvrtek schválil Senát. Podepsat ho musí ještě prezident Havel.

Právo občana hájit se před státními úřady u zvláštního soudu existovalo v českých zemích již v dobách první republiky. Tehdejší systém správního soudnictví reprezentoval právě Nejvyšší správní soud zřízený v Praze hned v roce 1918. O významu přikládaném této instituci svědčí mimo jiné to, že byl vytvořen již třetím zákonem nově ustaveného československého státu. Soud označovaný také jako Nejvyšší správní dvůr navazoval na předchozí rakouskou úpravu správního soudnictví z roku 1875.

Senát přijal také novelizaci 24 dalších zákonů, které se schválením soudního správního řádu souvisí. Zabývat se měl také novelou trestního zákona, kterou chtěli senátoři Unie svobody zrušit trestný čin pomluvy. Tento bod byl ale přeložen na dubnové schvalování novely trestního řádu.

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu zrušit výměr regulující nájemné

18 senátorů podalo ve čtvrtek návrh Ústavnímu soudu na zrušení cenového výměru ministerstva financí o regulaci nájemného. Senátoři - z ODA, Unie svobody a dva z ODS - se tak přidali k dřívějšímu návrhu ombudsmana Otakara Motejla, který daný výměr označil za protiústavní. Ministerstvo financí ale už dříve uvedlo, že vydáním cenového výměru, který upravuje regulaci nájemného, respektovalo jak výrok Ústavního soudu, tak příslušná zmocnění určená zákonem o cenách.

Ministr Fišer změní platby nemocnicím, aby neodsouvaly drahé pacienty

Do dvou let by měly zdravotní pojišťovny změnit systém plateb nemocnicím tak, aby jim v plné výši zaplatily i finančně náročnou léčbu. Zatím tomu tak není. Nemocnice mají pevný rozpočet, proto odsouvají drahé pacienty do jiných, většinou fakultních nemocnic. Ty je už nemají kam předat a dostávají se do ztráty. Změnu umožní platba za diagnózu. Novinářům to ve čtvrtek řekl ministr zdravotnictví Bohumil Fišer. "Cílem je dosáhnout toho, aby každé lůžkové zařízení bylo placeno podle toho, o jak ekonomicky náročného pacienta se jedná," vysvětlil. Jak ministr připomněl, pro nemocnice je nyní výhodné ošetřit co nejvíce pacientů, ale ekonomicky málo náročných. Podle něj nový systém nic neušetří, ale umožní, aby ti, kteří se starají o těžce nemocné pacienty, dostali více prostředků než ti, kteří se starají o lehčí.

České republice chybí lék Fibrinogen na poruchy krvácení

V České republice chybí lék Fibrinogen na poruchy krvácení. Ředitel vrchlabské nemocnice Vladimír Dryml ve čtvrtek požádal vládu, poslance a senátory, aby lék pomohli zajistit. Dodal, že už dva měsíce prostředek chybí a ministerstvo zdravotnictví nedokázalo zajistit jeho mimořádný dovoz. Dryml zároveň zpochybnil prohlášení náměstka ministra Antonína Maliny, že výpadky výroby Fibrinogenu už dva týdny kryje dovoz ze zahraničí.

Rakousko: Parlamentní debata o Temelíně odložena; termín nejasný

Rozprava v plénu rakouského parlamentu k lednovému referendu o jihočeské jaderné elektrárně Temelín ve čtvrtek skončila vytvořením zvláštního výboru, který se bude záležitostí dále zabývat, a odkladem dalšího jednání na neurčito. Parlament v souladu s rakouským zákonem reagoval na výsledky podpisového referenda, v němž obyvatelé alpské republiky požadovali zablokování českého vstupu do Evropské unie v případě, že jaderná elektrárna Temelín zůstane v provozu. Tuto myšlenku ale v rozpravě podpořili pouze nacionalističtí Svobodní (FPÖ), kteří plebiscitní akci zorganizovali, a je proto nepravděpodobné, že by sněmovna v budoucnu podpořila veto pro český vstup do EU.

Evropské organizace pro bezdomovce chtějí spolupracovat

Čeští bezdomovci mají stejné problémy jako lidé, kteří přišli o střechu nad hlavou v ostatních zemích Evropy. Stejné jsou i příčiny jejich sociálního postavení. Tvrdí to pracovníci evropských organizací starajících se o bezdomovce, kteří se sjeli do Prahy, aby navázali spolupráci s kolegy z kandidátských zemí Evropské unie. Tématem jejich setkání je prevence bezdomovectví. Další schůzka se uskuteční v květnu v Polsku a bude se týkat ubytování bezdomovců. Projekt spolupráce podpořila EU více než třemi milióny korun, další statisíce korun pocházejí z Visegrádského fondu.

Podle statistik jsou v Evropě tři milióny lidí, kteří nemají domov, a dalších 15 miliónů jich žije ve špatných podmínkách. V České republice lze podle Ilji Hradeckého ze sdružení Naděje počítat bezdomovce na desetitisíce.

Česká ekonomika jde nahoru

Výkonnost české ekonomiky loni rostla nejvíce od roku 1996. Hrubý domácí produkt podle statistických údajů vzrostl v roce 2001 o 3,6 procenta, zatímco v předchozím roce jen o 2,9 procenta. Ve stálých cenách činil loňský meziroční přírůstek HDP téměř 52 miliardy korun.

Česká republika loni v růstu hrubého domácího produktu s přehledem předstihla Evropskou unii, Spojené státy i Japonsko. Z okolních států porazilo Česko i Slovensko a Polsko. Pomalu dohání Maďarsko, které se ve středoevropském regionu pyšní nejvyššími tempy růstu.

ČSÚ sníží prosincový růst průmyslu o dva až tři procentní body

Český statistický úřad se chystá revidovat směrem dolů údaj o prosincové průmyslové produkci, která vzrostla o sedm procent. "Údaj je nadhodnocen o dva až tři procentní body," řekla ve čtvrtek předsedkyně ČSÚ Marie Bohatá. Důvodem revize je podle ČSÚ radikální změna ve struktuře průmyslu.

Aero Vodochody loni s neauditovaným čistým ziskem 800 miliónů Kč

Největší domácí zbrojovka Aero Vodochody překonala krizi. Po devítí letech, co se podnik potácel ve ztrátách, vykázal loni zisk více než tři čtvrtě miliardy korun. Výrazné zlepšení hospodářských výsledků firmy způsobily především dodávky 30 lehkých bitevníků L-159 pro naši armádu. Kromě toho podnik dodal devět civilních vrtulníků pro americkou společnost Sikorsky Aircraft.

Boeing je připraven jednat o prodeji podílu v Aeru Vodochody

Společnost Boeing Česká, která je společným podnikem americké firmy Boeing a ČSA a vlastní 35 procent v největší domácí zbrojovce Aeru Vodochody, je připravena jednat o změně vlastnické struktury Aera. Tento krok má být reakcí na nespokojenost s účinkováním Boeingu v Aeru, kterou několikrát vyjádřili představitelé české vlády.

Největším akcionářem Aera je stát, který prostřednictvím a.s. Letka a České konsolidační agentury drží asi 65 procent akcií. Zájem o vstup do Aera má rovněž britsko-švédské konsorcium BAE Systems-Saab, což je jednou z podmínek české vlády, aby nakoupila nadzvukové stíhačky Gripen. Vláda schválila vstup Boeingu do Aera v březnu 1998. Tímto schválením se mj. zavázala garantovat úvěr 38 miliard korun. Boeing do Aera investoval zhruba 30 miliónů dolarů.

STEM: Lidé důvěřují prezidentu Havlovi a předsedovi Senátu Pithartovi

Ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů lidé v ČR nejvíce důvěřují prezidentu Václavu Havlovi a předsedovi Senátu Petru Pithartovi. Důvěřuje jim polovina dotázaných. Premiéra Miloše Zemana a předsedu sněmovny Václava Klause lidé vnímají spíše jako představitele politických stran, důvěřují jim většinou jejich voliči. Důvěra v tyto čtyři politiky se od loňského roku nijak nezměnila, vyplývá z březnového průzkumu Střediska empirických výzkumů (STEM).

TNS Factum: ODS zvýšila náskok před ČSSD, Koalice už neztrácí

Občanská demokratická strana (ODS) zůstává v čele žebříčku volebních preferencí, které každý týden provádí agentura TNS Factum pro internetový server iHNed. Nyní by občanské demokraty volilo 28,6 procenta dotázaných, druhé sociální demokracii by dalo hlas 23,7 procenta občanů. Náskok ODS před ČSSD, která od minulého průzkumu ztratila téměř tři procentní body, se tak zvýšil už na pět procent. Pokles preferencí Koalice KDU-ČSL a Unie svobody-DEU se zastavil, nyní může počítat s podporou 19,4 procenta respondentů. Od minule si Koalice nepatrně - o jedno procento - polepšila.

Nejobdivovanější firmou v ČR je stále Škoda Auto a Fischer

Mladoboleslavská Škoda Auto se stala stejně jako ve třech předchozích letech nejobdivovanější firmou České republiky. Na druhém místě se opět umístila cestovní kancelář Fischer následovaná Budějovickým Budvarem. Výsledky ankety zveřejnilo sdružení Czech Top 100. Čtvrté místo obsadil Plzeňský Prazdroj, který se loni do desítky nejobdivovanějších firem vůbec nedostal. Na páté místo postoupil ze sedmé příčky Eurotel. V žebříčku je nováčkem také šestá Hella Autotechnik. O dvě příčky si polepšil na sedmém místě Barum Continental. Osmé místo obsadil Český Telecom, který se loni do desítky nedostal. Nováčkem je také Stock Plzeň na deváté příčce. Desítku nejobdivovanějších firem uzavírají ODS - Dopravní stavby Ostrava. Firmy hodnotilo tisíc manažerů, kteří mohli dávat body vybraným 742 podnikům z 22 nefinančních a tří finančních oborů.

Festival Pražské jaro je již ze dvou třetin vyprodán

Letošní ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, jehož třítýdenní program začíná tradičně 12. května, je již ze dvou třetin vyprodán. V pokladnách festivalu zbývá asi 10.000 vstupenek. Je to podle pořadatelů asi 35 procent celkové volné kapacity festivalu. Vyprodány jsou již mimo jiné oba zahajovací koncerty se Smetanovou Mou vlastí, recitál Magdaleny Kožené i koncerty Národního symfonického orchestru z Washingtonu s Leonardem Slatkinem a České filharmonie s Vladimirem Ashkenazym.

Mezinárodní hudební soutěže Pražského jara se má počátkem května zúčastnit na 120 mladých instrumentalistů. Z 211 přihlášených bylo vybráno 62 klarinetistů a 59 fagotistů. Novinkou je letos termín mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha zaměřeného na hudební pořady. Uskuteční se od 8. do 12. května a stane se tak podle ředitele Tomáše Šimerdy prologem Pražského jara. Vyhlášení výsledků je plánováno do Obecního domu bezprostředně před zahajovacím koncertem hudebního festivalu.

Festival české kultury Praha-Berlín probíhá v německé metropoli

V německém hlavním městě začal ve středu večer festival Praha-Berlín, který chce představit úspěšné a pozoruhodné české divadelní produkce posledních let. Má rovněž zaplnit mezeru v prezentaci české kultury, protože naposledy se čeští divadelníci šíře představili v Berlíně v roce 1992, a mezitím vyrostla nová generace umělců. Přehlídka začala literárním čtením autorů Terezy Boučkové, Lenky Procházkové, Jiřího Stránského a Michaela Viewegha. Příští týden se v Berlíně představí mimo jiné Divadlo Na zábradlí hrami Tanja, Tanja a Ivanov. Klicperovo divadlo z Hradce Králové předvede Maryšu bratří Mrštíků. Přehlídku uzavře 6. dubna vystoupení tria Emila Viklického.

Nová výstava představuje Morstadtovy veduty českých měst

Dvousté výroční narození oblíbeného českého malíře vedut 19. století Vincence Morstadta připomene výstava v Muzeu hlavního města Prahy, která se trvá do 26. května. Muzeum vystavuje téměř tři sta akvarelů, kreseb a grafických listů Prahy a řady dalších, především lázeňských českých měst. Návštěvníci uvidí i nezvyklé veduty na skle, kamenině a porcelánu i knižní ilustrace. Mohou nejen obdivovat rozsáhlé Morstadtovo dílo čítající stovky obrázků, ale také poznat mnohé ze života v 19. století.

Vincenc Morstadt se narodil 17. dubna 1802 v Kolíně. Nevystudoval výtvarný obor, ale pražskou právnickou fakultu a nastoupil jako úředník k pražskému magistrátu. Později se stal přednostou soudu v Trutnově a poté soudním radou krajského soudu v Hradci Králové. Po odchodu do penze žil v Praze na Malé Straně, kde roku 1875 zemřel a byl pohřben na Malostranském hřbitově.

V Národním muzeu byla otevřena výstav o pašování zvířat

Džungli z pokojových rostlin s plyšovými zvířaty, železnými pastmi a vycpanými papoušky postavili v Národním muzeu ochránci zvířat, aby poukázali na pašování vzácných druhů do České republiky. Výstava má upozornit, že pro potěšení chovatelů mohou vyhynout celé populace ohrožených živočichů. Názorně také ukazuje, v jak nesnesitelných podmínkách jsou zvířata převážena.

Ze statistik vyplývá, že loni bylo zabaveno 15 pašovaných papoušků, zatímco v roce 2000 jich bylo o 88 více. Přes hranice se loni nedostala například preparovaná lebka a kůže vzácné opice ani 11,7 kilogramu kaviáru a 2,5 kilogramu korálů. Zabaveno bylo loni i osm krokodýlích hlav a tři kůže šelem, některé z nich je možné vidět na výstavě. Kolik zvířat se do země načerno dováží, nikdo neví, odhaduje se ale, že více než 40 procent jich cestu nepřežije.

Petřínská rozhledna se vrací turistům

Pražská Petřínská rozhledna ve čtvrtek přivítala první návštěvníky. Po dvouleté rekonstrukci má nový, elegantnější vzhled bez antén, blíže své původní podobě. Stavba rozhledny, která zdobí pražské panoráma už od roku 1891, trvala tehdy jen pár měsíců. Po nynější náročné opravě nabídne nejen nádhernou vyhlídku na hlavní město, ale i nové atrakce v podzemí.

Dva moravští horolezci chtějí pokořit nejvyšší horu světa

Nejvyšší horu světa, Mount Everest v Himálaji, chtějí zdolat horolezci Miroslav Caban a Miloš Palacký. Do Tibetu odletí v úterý. Pokud se jim do června podaří zdolat "Střechu světa", budou pátým a šestým Čechem na Everestu. Z ČR jej jako první pokořil v roce 1991 Leopold Sulovský.

Osudy moravských horolezců budou moci sledovat jejich příznivci na internetové stránce www.horysveta.cz, kde bude dvojice popisovat své zážitky a zveřejňovat fotografie.

A na závěr ještě krátce o pátečním počasí v České republice:

Velká proměnlivá oblačnost, občas déšť, denní teploty 3 až 7 stupňů Celsia.

21-03-2002