Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

19-03-2002

Ministerstvo obrany zjemňuje Šedivého slova o pozvání Slováků do Kábulu

Za pouhou pracovní úvahu náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého označilo ministerstvo obrany informaci, že Češi nabídli Slovákům podíl na působení 6. polní nemocnice v Afghánistánu. Šedivý v pondělí novinářům řekl, že v Kábulu by se na práci nemocnice mohla podílet i skupina slovenských vojáků a že tento návrh padl při jednáních ve Velké Británii. Šedivý, který je na pracovním jednání v Litvě, prostřednictvím svého mluvčího Vladimíra Palána vzkázal, že jeho slova byla jen úvahou, nikoliv konkrétní nabídkou slovenské straně. "Ani ministerstvo obrany ani ministr obrany nevedl žádná oficiální jednání se slovenskou stranou," upozornil také ředitel odboru pro styk s veřejností ministerstva obrany Milan Řepka. I podle něj nejde o oficiální nabídku slovenské straně. Praha vysílá do Afghánistánu v rámci mírových sil ISAF na žádost Velké Británie svou 6. polní nemocnici, jednotku se zkušenostmi například z Balkánu a z Turecka. Do Kábulu už v neděli odjela první předsunutá skupina, zbytek z přibližně 200 vojáků má ve dvou etapách odcestovat během několika týdnů. Nemocnice má v oblasti působit půl roku a být v případě potřeby k dispozici i místnímu civilnímu obyvatelstvu.

Základna Dauhá v Kuvajtu je strategické místo se vším komfortem

Příslušníky českého kontingentu pro misi Trvalá svoboda, kteří odcestovali do Kuvajtu, čeká v strategické americké základně Dauhá u města Kuvajt velký komfort. Původně komplex skladů byl na vojenskou základnu přestavěn po válce v Perském zálivu v letech 1990-1991 a nyní patří základna mezi nejbezpečnější americká zařízení v Perském zálivu. Základna spadá pod velení a je hlavním sídlem 3. americké armády, která zabezpečuje další mise v oblasti. Tábor je domovem i několika dalším jednotkám a divizím, včetně systému námořní zálohy. Český kontingent, čítající 250 vojáků, mezi nimiž bude sedm žen, by se měl vrátit po šesti měsících.

Velvyslanec Stapleton nepřímo odmítl stížnosti ministra školství na kontroly v USA

Americký velvyslanec v Česku Craig Stapleton nepřímo odmítl stížnosti ministra školství Eduarda Zemana nad bezpečnostními kontrolami, jimž se i ministr musel podrobit při své únorové návštěvě zimních olympijských her v Salt Lake City. Stapleton vyjádřil v rozhovoru s novináři přesvědčení, že Eduard Zeman bude mít porozumění pro fakt, že bezpečnostní kontroly v USA se po loňských teroristických útocích na cíle v New Yorku a Washingtonu výrazně zvýšily. "Jsem si jist, že (ministr Zeman) chápe, že následek teroristických útoků na USA způsobuje, že kontroly jsou daleko bezpečnější, než bývaly. Totéž se stalo v Salt Lake City a jsem si jist, že až s ním (ministrem Zemanem) budu moci osobně o tom pohovořit, bude mít porozumění," prohlásil Stapleton. Eduard Zeman podle Lidových novin uvedl, že chce Stapletonovi poslat stížnost na bezpečnostní kontroly v USA. Zemanovi se podle Lidových novin nelíbilo, že ho američtí úředníci kontrolovali jako ostatní cestující, ačkoli vlastní diplomatický pas. Stapleton k tomu poznamenal, že Salt Lake City leží uprostřed USA. Lidé, kteří mají bezpečnostní předpisy na starosti, podle něj vědí o diplomatických pasech, "ale je velmi obtížné vymyslet nějaký systém, který by se aplikoval na několik výjimek". Dal také najevo, že ministr je jediný činitel, který si na bezpečnostní kontroly stěžuje. Stapleton se v Praze zúčastnil schůzky tajemnice amerického ministerstva zahraničí Elizabeth Jonesové s vicepremiérem a předsedou ČSSD Vladimírem Špidlou. Jonesová novinářům řekla, že spolu hovořil mimo jiné o přípravě listopadového pražského summitu NATO. Jonesová na přímý dotaz ČTK popřela, že by Špidlovi tlumočila výhrady USA k tomu, jak čeští činitelé zacházejí s tajnými informacemi. V uplynulých týdnech se v tisku objevily informace, podle nichž je Washington velmi nespokojen s tím, že čeští činitelé citlivé údaje dostatečně nechrání. USA proto podle neoficiálních zpráv zvažují, že nebudou Praze tyto tajné informace poskytovat.

Žádný z kandidátů na vstup do NATO ještě není v cíli

Severoatlantická aliance se rozšíří o tolik nových členů, kolik jich bude schopno se zapojit do jejích struktur. Možné scénáře budoucího rozšíření aliance v Praze probírali první náměstek ministra zahraničí Pavel Telička a jeho americká kolegyně Elizabeth Jonesová. Telička řekl, že hlavním kritériem zůstává připravenost jednotlivých kandidátů. "Žádný z těch kandidátů se ještě do cíle nedostal a procházejí procesem, kdy sám musí především přesvědčit," uvedl. Přijetí nových členů do NATO se očekává na podzimním summitu v Praze. Telička připustil, že aliance se při rozhodování bude dívat i na zkušenosti s novými členy - tedy Prahou, Varšavou a Budapeští. NATO podle agentury AFP tento týden zahájilo poslední hodnocení pokroku dosaženého devíti kandidátskými zeměmi. Jedním z kandidátů je i Slovensko, jehož vstup do NATO Jonesová v pondělí podmínila výsledkem tamních zářijových voleb. O začlenění do aliance usiluje ještě Lotyšsko, Makedonie, Estonsko, Albánie, Bulharsko, Rumunsko, Slovinsko a Litva. V poslední době, mimo jiné v souvislosti s bojem proti terorismu, se ukazuje, že v alianci je vůle k většímu rozšíření. Jeho zastáncem je i Česká republika. Jonesová se s Teličkou setkala den před návštěvou generálního tajemníka NATO George Robertsona, který bude v Praze kontrolovat právě přípravy na summit.

Předseda Evropského parlamentu Cox možná promluví na schůzi Senátu

O rozšiřování Evropské unie a zřejmě i Benešových dekretech bude koncem týdne v Praze jednat s českými představiteli předseda Evropského parlamentu Pat Cox. Zástupce Evropského parlamentu možná promluví také k senátorům. Vyplývá to z informací tiskového odboru Senátu. Evropský parlament se už v roce 1999 zabýval Benešovými dekrety, které umožnily po druhé světové válce konfiskaci majetku sudetských Němců a byly určitým předpokladem k jejich odsunu. Tehdy v rezoluci k hodnotící zprávě o České republice vyzval českou vládu, aby je zrušila. Nově si objednal jejich nezávislou expertízu. Podle některých politiků by Česká republika s dekrety nemohla vstoupit do EU. Z Rakouska i z Německa zaznívají hlasy, že dekrety vycházejí z principu kolektivní viny a že Česká republika je musí před vstupem do unie zrušit. Ke kritikům dekretů se nedávno přidal i maďarský premiér Viktor Orbán. Opačně ale vyznívají právní analýzy, které si nechalo vypracovat české ministerstvo zahraničí. Dekrety podle analýz nejsou a ani nemohou být v rozporu s právem Evropské unie. Experti v analýze argumentují tím, že převzetí evropského práva nemá žádné zpětné účinky a že dekrety již nelze v českém právním systému aplikovat. Právní statut dekretů chce přezkoumat i Evropská komise. Cox se má ve čtvrtek setkat jak s předsedou Senátu Petrem Pithartem, na jehož pozvání přijíždí, tak s prezidentem Václavem Havlem, předsedou Poslanecké sněmovny Václavem Klausem a premiérem Milošem Zemanem. V pátek má jednat s náměstkem ministra zahraničí Pavlem Teličkou a se členy parlamentních zahraničních a integračních výborů.

Čeští rolníci si vstupem do EU bez subvencí nepolepší

Příjem českých zemědělců po vstupu do EU sice vzroste, i kdyby nezískali nárok na přímé podpory, tento nárůst však nebude stačit k zajištění jejich konkurenceschopnosti, reagoval český ministr zemědělství Jan Fencl na pondělní studii, jíž Evropská komise obhajuje své návrhy na financování zemědělské politiky po rozšíření. "Není rozhodující, oč naroste příjem českých zemědělců po vstupu do EU, ale jaké bude jejich postavení ve srovnání s příjmy v dosavadních členských zemích, tedy nakolik budou konkurenceschopní," řekl Fencl po společné schůzi ministrů zemědělství 15 členských a 13 kandidátských států. "Z uvedené tabulky vyplývá, že nárůst bude nedostatečný." Komise vypočítala, že i kdyby čeští rolníci nedostali přímé podpory, jejich příjmy by vzrostly o 60 procent. S přímými podporami pak mohou očekávat nárůst o 120 procent. Podle Fencla však i šedesátiprocentní zvýšení pozvedne příjmy zhruba na polovinu toho, co dostávají rolníci v dnešní EU. Rozdíl se pak projeví "v celé nahotě", jakmile budou po vstupu odbourány všechny obchodní a celní ochrany českého trhu.

ODA podpoří armádní dluhopisy, pokud vláda odloží nákup stíhaček

Senátoři ODA podpoří vydání státních dluhopisů ve výši 1,7 miliardy korun na financování armádních misí v Kuvajtu a Afghánistánu jen za určitých podmínek. Jednou z nich je odložení nákupu stíhaček pro české letectvo. I další opoziční parlamentní strany s dluhopisy nesouhlasí. Vláda by měla poslancům a senátorům přesvědčivě zdůvodnit, proč působení českých vojenských jednotek v zahraničí nelze financovat z jiných zdrojů - z rozpočtu ministerstva obrany, z vládní rozpočtové rezervy či z výnosů privatizace, uvedl šéf ODA Michael Žantovský. ODA navíc žádá kabinet, aby se zasadil o došetření všech dosud neuzavřených korupčních skandálů v resortu ministerstva obrany a o potrestání viníků. Žantovský se neobává mezinárodní ostudy, pokud by parlament vládní návrh dluhopisového zákona nepodpořil. Financování vojenských misí je čistě vnitropolitická věc, soudí. Zdůraznil, že jeho strana podporuje českou účast v boji proti terorismu a dodržování všech spojeneckých závazků, nechce ale podporovat nákladné a sporné armádní projekty. Vláda a ministr obrany Jaroslav Tvrdík by podle šéfa ODA měli v této věci mírnit vypjatou rétoriku a vzrušený tón vůči parlamentu. Tvrdík naznačil, že v případě neschválení dluhopisů by zvážil demisi.

Sněmovní branný výbor zatím neuzavřel kauzu policistů ve sněmovně

Necelou minutu trvala úterní schůze sněmovního branného výboru. Jeho členové měli projednat skandál, který před týdnem způsobila ve sněmovně skupina zhruba 30 uniformovaných policistů. Vadilo jim však, že se nedostavil policejní prezident Jiří Kolář, který je služebně v Basileji. Přítomnost ministra vnitra Stanislava Grosse, jeho náměstka Petra Ibla a Kolářova zástupce Martina Kotlana poslancům nestačila. Branný výbor počká na Kolářův návrat a pak se bude věcí zabývat. Možná se tak stane už ve středu. Policisté se minulý týden přišli do sněmovny podívat na projednávání vládního návrhu zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Poslanci mají důkazy, jež vyvracejí tvrzení zástupců ministerstva vnitra a policejního prezidia, že přítomnost policistů byla dobrovolná a byla výrazem jejich profesního zájmu o problematiku. Pravice považuje počínání policistů za porušení zákona o parlamentním jednacím řádu a vnitřních sněmovních směrnic. Jedním z trumfů poslanců je videozáznam pořízený kamerami, které střeží okolí parlamentních budov. Zachycuje údajně příjezd policistů k budovám ve služebních vozech a se zapnutými majáčky. Poslanci zřejmě nemají konkrétní důkaz, že policisté přišli do parlamentu ozbrojeni.

Skandál, který způsobila skupina policistů patrně nepřiměje poslance ke zřízení Parlamentní stráže. Její existenci sice už několik let předpokládá sněmovní jednací řád, avšak poslanci dosud nepřijali zákon, na jehož základě by vznikla. Ostrahu sněmovní budovy tak stále zajišťuje policejní ochranná služba.

Sněmovna rozhodla, že lidé budou mít blíže na úřady

Pro hustější síť veřejné správy se vyslovila Poslanecká sněmovna. Schválila totiž zákon, na jehož základě se od počátku příštího roku převedou pravomoce stávajících 78 okresních úřadů, které mají zaniknout, na 194 pověřených obcí. ODS a KSČM ale varují před tím, že sněmovna zvolila nákladnější variantu a dala tak zelenou vzniku dalších míst pro úředníky. Schválením zákona o obcích sněmovna přijala klíčový zákon takzvané druhé etapy reformy veřejné správy. Jinou variantu správního uspořádání navrhovali poslanci ODS a KSČM. Nepodařilo se jim ale prosadit návrh zachovat pouze 78 pověřených obcí, a to v místě dnešních sídel okresů. Výhody přenesení agendy okresů na větší počet pověřených obcí podle vlády zaznamenají především ti občané, kteří z hlediska dopravní dostupnosti mají blíže do jiného než současného okresního města. Přijetí vládního návrhu zákona podpořilo 90 ze 166 přítomných poslanců. Proti bylo 60 poslanců ODS a KSČM.

Ministerstvo průmyslu a obchodu bude v hutním sporu EU s USA chránit ekonomické zájmy Česka

Ministerstvo průmyslu a obchodu bude v případě potřeby, vyplývající ze současného hutního sporu EU s USA, chránit ekonomické zájmy Česka. "Jestliže konzultace nepovedou v průběhu 60 dní k vyřešení sporu, může EU požádat o zřízení skupiny odborníků, která po podrobném prošetření vydá příslušné rozhodnutí," řeklo ministerstvo k ženevským konzultacím ve Světové obchodní organizaci. EU se snažila dohodnout na kompenzacích za zavedení cel na dovoz oceli do USA. Podle zúčastněných diplomatů ale nebylo dosaženo žádného pokroku, neboť Washington prý tuto žádost "zváží". "To ale v podstatě znamená odmítnutí. Teď jsme zcela jasně ve slepé uličce," podotkl jeden z diplomatů, který se jednání účastnil. Administrativa prezidenta George Bushe 5. března rozhodla o zavedení ochranářských cel na ocel dováženou do USA. Cla se týkají široké škály výrobků, pohybují se od osmi do 30 procent a do praxe budou zavedena 20. března na dobu tří let. Ministerstvo průmyslu a obchodu již dříve informovalo, že Česka se bariéry nebudou týkat, neboť ji USA vnímají jako rozvojovou zemi a nedosahuje stanoveného tříprocentního podílu na všech dovozech do USA.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zašle do Bruselu do konce března dodatky plánů hutních firem

Ministerstvo průmyslu a obchodu zašle do konce března do Bruselu Evropskou komisí požadované dodatky k podnikatelským plánům hutních společností Nová huť, Vítkovice Steel a Vysoké pece Ostrava. "Všechny předané dokumenty poté posoudí nezávislí experti pověření EK," řekla mluvčí ministerstva Anna Stárková po jednání zástupců komise na ministerstvu. "Stupeň naléhaní ze strany komise vzrůstá... celkem markantně," konstatoval v pondělí hlavní vyjednávač Česka s EU Pavel Telička po jednání s evropským protějškem Rutgerem Wisselsem. Plány hutí souvisejí s dosud neuzavřenou kapitolou hospodářské soutěže. Podle Teličky se prostor pro jednání v této kapitole začal zužovat. Nejde totiž jen o restrukturalizaci ocelářství, ale i o možnost výjimky pro poskytování státní finanční pomoci, uvedl Telička.

Podle poslance Pilipa nemůže vláda spojení ČEZ s distributory do voleb stihnout

Poslanec a místopředseda Unie svobody-Demokratické unie Ivan Pilip je přesvědčen, že vláda nemůže spojení ČEZ s distributory a vyčlenění dvou třetin přenosové soustavy do rukou státu stihnout do červnových voleb. Pilip to řekl na tiskové konferenci a dodal, že výrobce elektřiny ČEZ a distribuční společnosti by se měly privatizovat odděleně. Pilip míní, že elektroenergetika by měla být privatizována odděleně, přičemž ČEZ a distribuční společnosti by měly být prodány nezávisle na sobě v první fázi. Ve druhém kroku by měla být zprivatizována přenosová soustava ČEPS. Privatizaci elektroenergetiky by měl podle Pilipa předcházet prodej hnědouhelných společností. Vláda rozhodla o restrukturalizaci elektroenergetiky poté, co se nepodařilo ČEZ a šest distribučních společností zprivatizovat v rámci dvoukolového tendru. Podle vládního rozhodnutí z minulého týdne by nyní měl ČEZ koupit státní podíly v osmi distributorech elektřiny a stát by měl získat dvoutřetinový podíl v ČEPS, dosud stoprocentní dceřiné společnosti ČEZ.

Letáky v Karlových Varech podněcují návrat Sudet Německu

Téměř čtyři desítky samolepících letáků, které podněcují návrat Sudet Německu, vylepil v noci na neděli neznámý pachatel na budovy v centru Karlových Varů. Policie případ vyšetřuje jako přestupek. Text "Sudety byly a zase budou německé" může u lidí vzbudit veřejné pohoršení. Nezavdává ale důvod k podezření ze spáchání trestného činu. Za přestupek je považováno i místo vyvěšení letáků tam, kde propagace ani inzerce jakýchkoliv aktivit není povolena. Samolepky velikosti cigaretové krabičky někdo vytiskl na běžné tiskárně k počítači. Čtyřiadvacet letáčků nalezli městští strážníci a dvanáct policisté v obchodně-správní části města. Obdobné samolepky se v únoru objevily i v Praze. Pražští policisté je poprvé našli ve stanicích metra v Praze 4. Jejich vylepování hodnotí jako podporu a propagaci hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů.

Přes spory o dekrety visegrádská spolupráce pokračuje

Zkušenosti s využitím strukturálních fondů EU si ve středu na schůzce ve Visegrádu vymění ministři životního prostředí zemí visegrádské čtyřky. Schůzka se uskuteční měsíc po roztržce, kterou vyvolal maďarský premiér Viktor Orbán výroky o Benešových dekretech. Předsedové vlád Slovenska, Česka a Polska tehdy zrušili účast na plánované schůzce v Maďarsku, protože se nechtěli s Orbánem setkat. "Ochrana životního prostředí přesahuje hranice i funkční období jakékoli vlády či parlamentu," řekl k dvoudenní cestě do Maďarska ministr Kužvart. Jako řada politiků připisuje Kužvart spor volební kampani v Maďarsku. Politikům, kteří vytahují Benešovy dekrety před volbami, podle něj scházejí programové myšlenky. Spolupráci s kolegy z ostatních středoevropských postkomunistických zemí si Kužvart chválí. Ve chvíli, kdy premiéři jednali o zrušení své schůzky, připravovali Kužvartovi podřízení se zahraničními experty v Průhonicích u Prahy stanovisko visegrádské čtyřky na světový summit o udržitelném rozvoji, který se uskuteční v září v Johannesburgu.

Podle ODS jsou jaderné elektrárny pro životní prostředí příznivé

Občanští demokraté považují jaderné elektrárny, tedy i jihočeský Temelín, za energetické zdroje příznivé pro životní prostředí. Novinářům to při představování ekologického programu ODS pro nadcházející parlamentní volby řekl místopředseda strany Miroslav Beneš. Připomněl, že ODS dostavbu Temelína podporovala bez jakéhokoli lavírování, jakým byly třeba úvahy o referendu. "I Temelín již měl pozitivní vliv na odstavení neodsířených energetických bloků, jejichž přizpůsobení standardním podmínkám by bylo příliš nákladné. V letech 1992 až 1998 elektrárenská společnost ČEZ odstavila řadu těchto bloků, které tak přestaly produkovat emise, škodící životnímu prostředí," uvedl Beneš. Občanští demokraté se přitom podle něj budou snažit, aby Česká republika byla chráněna proti dovozu elektřiny z těch zemí, kde má její výroba negativní vliv na životní prostředí.

Američtí vojáci darovali dětským domovům tunu potravin a hraček

Dvě nákladní auta plná potravin, oděvů a hraček věnovali američtí vojáci dětem ze dvou dětských domovů v Karlových Varech. Odhadem jde až o tunu materiálu, převážně potravin. Největší radost měly děti z hraček. Některé se styděly, jiné se naopak rády pochovaly a vyfotily s americkými piloty. Ti přivezli plyšová zvířátka, panenky i panáčky, auta a další dárky, které jim poslaly rodiny z americké vojenské základny v Německu. Ačkoli se kartony a plechovky s připravenými obědy, ale i ovocem a džusy jen obtížně vešly do skladu, zřejmě zde dlouho nevydrží. "Zdá se toho hodně, ale děti jí pětkrát denně a jsou velmi dobří strávníci," řekla lékařka v domově pro sirotky do tří let a pro postižené děti, jehož kapacita je 60 míst. V druhém obdarovaném domově žije dalších 30 starších dětí. Ti se mohou za několik dní těšit také na prohlídku vojenských vrtulníků Apache a Black Hawk, jichž nad vojenským prostorem létá od 2. března jedenadvacet. Prohlídku armádní techniky nabídli vojáci poté, co si obyvatelé obcí kolem cvičiště stěžovali, že vrtulníky létají mimo výcvikový prostor a ruší je svým hlukem.

Matsushita otevřela svůj pardubický závod na telefony a autorádia

Japonská společnost Matsushita Communication Industrial Czech v Pardubicích slavnostně otevřela závod na výrobu mobilních telefonů a autorádií Panasonic. Je vůbec prvním zahraničním investorem, který zahájil výrobu v místní průmyslové zóně ve Starých Čívicích. Matsushita dosud v Pardubicích investovala 750 miliónů korun a zaměstnala 250 lidí. V brzké době by se počet zaměstnanců měl zdvojnásobit a investice rozrůst o dalších 200 miliónů korun.

Česká pošta vydala razítko s paralympijským motivem

Česká pošta vydala razítko s textem, kterým přivítala českou výpravu po návratu z paralympijských her ve Spojených státech. Zájemci, kteří si chtějí nechat orazítkovat dopisy slovy "Vítáme úspěšné paralympiky! Salt Lake City 2002", o to mohou požádat u vybrané přepážky na poště v Jindřišské ulici v Praze do pátku 22. března. Český paralympijský tým získal během desetidenních soutěží v Utahu zásluhou Kateřiny Teplé a Sabiny Rogie pět medailí ve sjezdovém lyžování a obsadil čtrnácté místo v hodnocení národů.

A ještě krátce o počasí v České republice:

Bude oblačno až zataženo a místy déšť nebo přeháňky. Denní teploty 9 až 13 stupňů. Teplota vzduchu v nadmořské výšce 1000 metrů kolem 6 stupňů.

19-03-2002