Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

14-03-2002

Prezident Havel podepsal zákon o odtajnění svazků někdejší komunistické StB

Občané České republiky budou moci více než 12 let po pádu totality nahlédnout do většiny dokumentů bývalé komunistické Státní bezpečnosti. Prezident Václav Havel totiž ve čtvrtek podepsal zákon, který umožní otevření archivů. Přesto se prezident domnívá, že zákon o odtajnění svazků StB v sobě skrývá i řadu nebezpečí. "Vycházel jsem z úvahy, že ten význam pravdy je vyšší, převyšuje všechno ostatní," řekl Václav Havel, sám oběť komunistické tajné policie.

Kritici úplného otevření komunistických archivů se obávají toho, že se mohou na veřejnosti objevit nepravdivé nebo bulvární informace. Zatím mohli nahlížet do svých svazků pouze lidé, na které je StB vedla. Nový zákon by měl začít platit ještě letos na jaře. Za rok budou moci ministerstva obrany a vnitra vydat tiskem a v elektronické podobě evidenční záznamy ze zachovaných nebo rekonstruovaných protokolů, svazků a dalších evidenčních pomůcek bezpečnostních složek. Na veřejnost se tak dostanou nejen svazky o sledovaných osobách, ale i seznamy spolupracovníků a agentů StB. Nově se otevřou například i materiály vojenské kontrarozvědky. Tajné budou ale nadále dokumenty, jejichž zveřejnění by mohlo poškodit bezpečnostní zájmy státu nebo ohrozit lidské životy. Přístupné nebudou ani informace o cizincích. To zabrání tomu, aby se čeští občané mohli seznámit s údaji, jež jsou ve svazcích například o občanech Slovenska.

Do svazků budou moci nahlédnout občané České republiky, kterým je nejméně 18 let, a stejně staří cizinci s českým občanstvím. Zájemci si podají žádost na ministerstvo vnitra.

Senátoři souhlasili se jmenováním Elišky Wagnerové ústavní soudkyní

Senát schválil prezidentovo jmenování Elišky Wagnerové ústavní soudkyní. Pro se vyslovilo 40 ze 72 senátorů. Úmysl navrhnout Wagnerovou na ústavní soudkyni oznámil Václav Havel už před měsícem. Kvůli tomu se ale dostal do sporu s některými členy sociálnědemokratického kabinetu i politiky ODS. Vyčítali mu, že svůj záměr s nikým z nich nekonzultoval. Ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš dokonce zpochybnil odborné předpoklady Wagnerové pro práci ústavního soudce. Třiapadesátiletá dosavadní předsedkyně Nejvyššího soudu patřila v nedávné minulosti k největším kritikům chystané reformy justice a postavila se také proti Burešovým návrhům soudcovských zákonů.

Prezident Havel: Musíme se vyrovnat s alibistickým lpěním na liteře zákona

Česká justice a celá společnost se musí podle prezidenta Václava Havla vyrovnat s pohodlným a také alibistickým lpěním na liteře zákona. Jinak to bude vypadat, že zákony tady nejsou kvůli člověku, ale člověk kvůli zákonům, řekl ve čtvrtek Václav Havel během jednání v Senátu. "Jde o mechanickou, chce se mi říct nesmyslnou, aplikaci zákona, který se stává téměř předmětem kultu. Jde o takový přístup k aplikaci zákona, který nepřipouští jeho průběžnou kontrolu zdravým lidským rozumem, jakékoli přemýšlení o jeho smyslu, významu či souvislostech," řekl Václav Havel. Takovému přístupu k právu se podle něj dá zabránit také tím, že se bude posilovat nezávislost justice.

Podle očekávání Senát odmítl plošné vyplácení přídavků na děti

Senát odmítl plošné vyplácení přídavků na děti, které chtěla zavést vláda novelou zákona o státní sociální podpoře. Sociálně demokratickému ministrovi práce a sociálních věcí Vladimíru Špidlovi se nepodařilo přesvědčit pravicové senátory, že by návrh přispěl ke zlepšení demografického vývoje a finanční situace rodin se středně vysokými příjmy. Vládní novelou, kterou Senát zamítl rozdílem jen dvou hlasů, se bude nyní znovu zabývat sněmovna.

Pravicoví zákonodárci nesouhlasí s tím, aby přídavky na děti dostávaly i bohaté rodiny; příspěvky pro méně bohaté rodiny by pak podle nich byly spíše symbolické. Poukazovali i na finanční nákladnost Špidlova projektu. Stát by měl podle nich rodiny podpořit spíše daňovým zvýhodněním nebo úpravami pracovní doby pro matky.

Vladimír Špidla na podporu vládní předlohy mimo jiné řekl: "Vymíráme způsobem, který je katastrofální." Podle ministra každoročně ubyde 20.000 obyvatel, což představuje populaci jednoho okresního města. Úbytek podle ministra zhruba z poloviny vyrovnávají přistěhovalci. "Čili v roce 2401 bychom zmizeli jako druh," prohlásil Špidla. Podle opozičních senátorů měl ale spíše použít slov národ nebo třída.

Senátoři vrátili Poslanecké sněmovně zákon o válečných veteránech

Senát chce, aby se zákon, který ocení služby veteránů, týkal pouze válečných veteránů. Vrátil proto zákon o válečných veteránech Poslanecké sněmovně k novému projednání. V připojeném pozměňovacím návrhu navrhli vypustit z předlohy ustanovení, podle něhož by měli být za veterány považováni i rehabilitovaní vojáci z povolání.

Bez problémů senátoři týž den schválili zákon o podpoře výzkumu a vývoje, který stanoví podmínky poskytování podpor z veřejných prostředků. Zákon, který nyní dostane k podpisu prezident republiky, má také upravit poskytování informací o výzkumu a vývoji.

Ze čtvrtečního jednání Poslanecké sněmovny

Vládní návrh zákona o vydání státních dluhopisů za 44 miliard korun na úhradu schodku státního rozpočtu v letošním roce schválila ve čtvrtek rovnou v prvém čtení Poslanecká sněmovna. Předloha počítá s tím, že dluhopisy budou splatné do 25 let. Druhou verzi vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na letošní rok schválila sněmovna v polovině prosince loňského roku. Zákon počítá se schodkem 46,2 miliardy korun. Zbylých 2,2 miliardy korun schodku má být pokryto krátkodobými pokladničními poukázkami.

Institut pro dokumentaci totality, který měl spravovat materiály komunistické Státní bezpečnosti (StB) a umožnit jejich studium, minimálně do červnových parlamentních voleb asi nevznikne. Poslanecká sněmovna totiž vrátila tuto předlohu k novému projednání svým výborům, a její schvalování tak odsunula o jeden až dva měsíce. Někteří poslanci v čele s hlavním autorem předlohy Václavem Krásou (Unie svobody- DEU) neskrývali, že do voleb ji dolní komora už neschválí.

Policejní prezident Jiří Kolář bude zřejmě muset při mimořádném jednání sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost vysvětlit přítomnost zhruba 30 uniformovaných policistů při středečním parlamentním posuzování vládního návrhu zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Policisté sledovali jednání v Poslanecké sněmovně na galerii pro hosty, proti čemuž ostře protestovala ODS. Ministr vnitra Stanislav Gross jejich přítomnost v jednacím sále odůvodnil tím, že přišli jako jiní občané, kteří navštěvují sněmovnu, když poslanci projednávají zákony, které se jich týkají. Popřel, že by si policisty přivedl, aby podpořil projednávaný zákon.

Poslanci nejsou jednotní v názoru na to, zda může politickou hodnověrnost předsedy ČSSD a ministra práce a sociálních Vladimíra Špidly snížit okolnost, že do zákonů o státní službě zapracoval úpravu odměňování ústavních činitelů. Někteří poslanci ve čtvrtek za to ministra Špidlu ostře kritizovali, jiní ale viděli chybu v tom, že si sami jeho návrhu nevšimli. Prosazení uvedeného návrhu by mělo snížit rozdíl mezi průměrnými platy a platy ústavních činitelů. Od roku 2004 by jejich plat měl být trojnásobkem průměrné nominální mzdy lidí, kteří pracují v nepodnikatelské sféře. Nyní se platy ústavních činitelů odvíjejí od příjmů státních úředníků. Průměrná mzda teď přesahuje 14.000 korun, základní plat poslance je 46.500 korun.

Premiér Miloš Zeman hovořil na ekonomické konferenci v Londýně o budoucnosti EU

Silnou, výkonnou, pružnou a různorodou Evropu by chtěl vidět český ministerský předseda Miloš Zeman. Na čtvrteční ekonomické konferenci v Londýně, kterou pořádají Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) a Evropské středisko pro ekonomiku a finance, přirovnal Evropskou unii ke knihovně, kde může být buď jen jedna kniha, z níž bude každý muset povinně číst, nebo knih více podle toho, co jednotliví členové vloží. Podle jeho přesvědčení nemá být unie jen prostorem jednotného trhu, ale má mít společnou obrannou a zahraniční politiku, společnou sociální i ekonomickou politiku, což například znamená i společnou daňovou politiku. "Unie by v budoucnu měla mít skutečnou evropskou vládu a skutečnou ústavu, která by mohla být založena na Chartě základních práv," řekl český premiér.

V Barceloně bude Miloš Zeman hovořit o ekologii, venkovu a vizi pro EU

Český ministerský předseda Miloš Zeman se chce na první společné poradě členských a kandidátských zemí EU na nejvyšší úrovni v pátek v Barceloně zaměřit na svou vizi pro Evropu. Protože bude premiérům kandidátských zemí položena otázka, v čem vidí hlavní problém přístupového procesu, bude hovořit zejména o životním prostředí a o potřebě pomoci českému venkovu. Premiér ve čtvrtek novinářům v Londýně, kde je na ekonomické konferenci Evropské banky pro obnovu a rozvoj, řekl, že se chce přihlásit k myšlenkám evropského federalismu. Chce se připojit i k myšlenkám sociální a ekologické soudržnosti, protože životní prostředí také nezná hranice. Pokud jde o přístup k EU, domnívá se, že pro Českou republiku není hlavním problémem zemědělství jako pro jiné státy, ale životní prostředí a rozvoj venkova. V některých základních ukazatelích se za posledních deset či dvanáct let znečištění životního prostředí v ČR snížilo téměř desetinásobně.

Ukončení terorismu je podle premiéra Zemana podmínkou řešení Blízkého východu

Podmínkou řešení krize na Blízkém východě je zastavení teroristických akcí, protože žádný stát se nepodařilo vybudovat na terorismu, řekl ve čtvrtek v Londýně na dotaz novinářů český premiér Miloš Zeman. Přivítal v této souvislosti novou rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která na americký návrh podle jeho názoru poprvé přijala takovou rezoluci, která k rozumnému řešení vede. Premiér řekl, že ani v Čechách, ani na Západě se už prakticky nikdo nezabývá jeho kontroverzními výroky pro izraelský list Haarec. Zeman odmítl dávat rovnítko mezi násilí na stranách konfliktu na Blízkém východě.

Podle Miloslava Ransdorfa je útok na Benešovy dekrety je útokem na českou státnost

Útok na dekrety prezidenta Edvarda Beneše je podle místopředsedy KSČM Miloslava Ransdorfa útokem na českou státnost a poválečné uspořádání Evropy. Dekrety nejsou pouze věcí dvoustranných vztahů České republiky s jejími sousedy, ale součástí mezinárodněprávního uspořádání po druhé světové válce, řekl na čtvrteční tiskové konferenci Ransdorf. Česká republika v této věci funguje podle něj jako lakmusový papírek. Stejně tak, jak se bude Německo ve věci Benešových dekretů, které je třeba chápat v kontextu poválečné evropské denacifikační legislativy, chovat k Česku, bude se chovat k celé Evropě. Komunistický politik upozornil na to, že například francouzská a italská poválečná denacifikační legislativa byla mnohem tvrdší než česká. "Česko-německá deklarace, která byla přijata před pěti lety, měla podle ujišťování německých politiků udělat tečku za minulostí," připomněl místopředseda. Ve skutečnosti se však podle něj stala dvojtečkou, za kterou následovaly majetkové požadavky.

Téma Benešových dekretů, poválečného odsunu Němců a Maďarů z československého pohraničí a navrácení jim zabaveného majetku oživili rakouští, bavorští a maďarští politikové v souvislosti s nadcházejícími volbami v těchto zemích. Němci a zejména Rakušané se ho snaží prosadit na jednání Evropského parlamentu. Česká politická reprezentace jednotně odmítá zrušení poválečné denacifikační legislativy a s tím spojené majetkové nároky.

Premiér Zeman se setkání s rakouským a německým kancléřem nevyhýbá

Český ministerský předseda Miloš Zeman se setkání s německým a rakouským kancléřem na okraj summitu Evropské unie v Barceloně nevyhýbá, ale taková setkání se podle něj neplánují. Jak premiér ve čtvrtek v Londýně řekl novinářům, náročná agenda barcelonského summitu neumožní nějaké podrobnější jednání o dvoustranných vztazích.

V Londýně, kde je na ekonomické konferenci pořádané Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj, premiér v rozhovoru s novináři řekl, že situace kolem Benešových dekretů je do jisté míry vyvolána předvolební atmosférou v různých zemích. "Pan (korutanský hejtman Jörg) Haider v Rakousku ztrácí popularitu a snaží se ji obnovit tu temelínskou peticí, tu diskusemi o Benešových dekretech. V Maďarsku budou volby 7. dubna a situace je tam alespoň podle volebních preferencí velmi vyrovnaná. Nu, a úsilí pana (bavorského premiéra Edmunda) Stoibera stát se německým kancléřem je obecně známo," řekl český premiér.

Kancléř Schröder v Barceloně schůzku se premiérem Zemanem neplánuje, ale nevylučuje

Německý kancléř Gerhard Schröder, který kvůli kontroverzním historickým debatám odřekl březnovou návštěvu v Česku, zatím neplánuje setkání s premiérem Milošem Zemanem na víkendovém neformálním summitu Evropské unie v Barceloně. Jak ve čtvrtek v Berlíně sdělil ČTK vysoký zdroj spolkové vlády, německá strana ale podobné dvoustranné setkání nevylučuje. Sami Němci však prý momentálně ani neusilují o další vyjasňování problémů, které při přípravě Schröderovy odvolané cesty vznikly v minulých týdnech v důsledku interních českých debat k takzvaným Benešovým dekretům o poválečném vysídlení Němců a Zemanových výroků o sudetských Němcích.

Kancléř Wolfgang Schüssel uvítal přezkoumání Benešových dekretů

Rakouský kancléř Wolfgang Schüssel přivítal přezkoumání takzvaných Benešových dekretů Evropskou unií. Reagoval tak na nynější diskusi, která je vedena v Evroské unii o slučitelnosti dekretů s evropským právem. Nejde podle něj o všechny dekrety bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše, ale jen o sedm z těchto "nouzových nařízení", která jsou stále ještě platná.

Kancléř před nadcházejícím summitem unie v Barceloně prohlásil, že se během jednání nesejde s českým premiérem Milošem Zemanem. "Bilaterální schůzku nemám v úmyslu a kromě toho nám nebylo ani žádné takové přání tlumočeno," prohlásil.

Rakouští Svobodní požadují plné restituce pro sudetské Němce

Svůj postoj k otázce Benešových dekretů znovu přitvrdili rakouští vládní Svobodní. Podle poslance rakouského parlamentu a mluvčího nacionalistické FPÖ Martina Grafa strana požaduje, aby byl sudetským Němcům v plném rozsahu vrácen majetek, který jim byl po válce na základě dekretů zkonfiskován. Svobodní navíc chtějí požadovat odškodnění za újmy, které byly Němcům způsobeny při odsunu. Pro tyto požadavky se prý budou v nejbližší době snažit získat i svého koaličního partnera - lidovce.

Ministr Fencl by rád pomocí miliard Kč oživil obchod se zemědělskou půdou

Ministerstvo zemědělství uvažuje o tom, že by pomocí několika miliard korun podpořilo české zemědělce, kteří nemají dostatek peněz na nákup půdy. Ministerstvo tak chce vyjít vstříc požadavku tuzemských zemědělců, kteří tvrdí, že nyní kvůli špatné finanční situaci nemohou konkurovat zahraničním zájemcům o českou půdu. Ministr zemědělství Jan Fencl ve čtvrtek uvedl, že podle jeho odhadu by zpočátku pro oživení obchodu se státní a soukromou zemědělskou půdou bylo zapotřebí 15 až 20 miliard korun. "Stojíme před rizikem skupování půdy cizinci. Je proto zapotřebí najít nástroje, jak obchod s půdou urychlit," dodal.

Kvůli BSE přišli loni čeští zemědělci o více než dvě mld. Kč

Čeští chovatelé jatečného skotu přišli loni kvůli panice kolem nemoci BSE o více než dvě miliardy korun. Uvedl to prezident agrárníkomoty Václav Hlaváček. Farmářské ceny kvůli potvrzenému výskytu nemoci šílených krav klesly o třetinu.

První případ BSE byl v České republice potvrzen loni v červnu. Druhý případ nemoci, která nahání strach chovatelům hovězího dobytka po celé Evropě, zaznamenali veterináři koncem loňského srpna.

Lesy ČR získaly od CRA Rating Agency nejlepší ratingové hodnocení

Státní podnik Lesy České republiky získal od CRA Rating Agency maximální možné ocenění schopnosti splácet včas a v plné výši dluhy. Lesy ČR získaly dlouhodobý mezinárodní rating Baa+ a dlouhodobý domácí rating czAaa. Mezi domácími podniky dosud nikdo lepší hodnocení nezískal.

PWC: Investoři si oblíbili ČR více než Polsko nebo Maďarsko

Zahraniční investoři si podle průzkumu společnosti PricewaterhouseCoopers oblíbili Českou republiku více než konkurenční Polsko nebo Maďarsko. "Vnímání ČR jako vhodného místa pro realizaci investic se od loňského roku zlepšilo," řekl partner PWC Antoni Turczynowicz na základě odpovědí 53 investorů. Přes 40 procent z 22 nových investorů uvažovalo v lednu pouze o ČR, zatímco loni to bylo 26 procent.

Palaciová: Litevská elektrárna se musí zavřít, Temelín nikoli

Litevská jaderná elektrárna v Ignalině musí být uzavřena bez jakéhokoli vyjednávání. Prohlásila to ve čtvrtek v Barceloně komisařka Evropské unie pro dopravu a energetiku Loyola de Palaciová. Palaciová pro agenturu AFP upřesnila, že se její slova netýkají české jaderné elektrárny Temelín, která "je modernizována a zdokonalována tak, aby její bezpečnost byla posílena na stejnou úroveň" s ostatními zeměmi EU.

Erbenová: Česká republika by neměla pospíchat s připojením k euru

Česká republika by ani po vstupu do Evropské unie neměla pospíchat s připojením ke společné evropské měně. Místo toho by měla vyřešit svou rozpočtovou a ekonomickou nerovnováhu. V rozhovoru pro agenturu Reuters to prohlásila členka bankovní rady České národní banky Michaela Erbenová. Její stanovisko je tak v kontrastu s názory některých ostatních členů bankovní rady, podle nichž by Česká republika měla naopak přijmout euro co nejdříve.

Informační kampaň o EU se začíná v ČR zaměřovat na nejširší veřejnost

S obavami, zda a o kolik zdraží potraviny po vstupu České republiky do Evropské unie, i dotazy budou-li po vstupu do EU zavedena "nějaká opatření ve věci sexu" nebo existuje-li evropské nařízení jak slavit Vánoce se od pondělí do pátku potýká šest operátorů bezplatné telefonní informační linky o EU ministerstva zahraničí.

Linka 0800 200 200 je součástí české informační kampaně o EU, stejně jako internetový server euroskop, který dostal v těchto dnech nový grafický kabát. Na adrese www.euroskop.cz mohou zájemci nalézt informace o přístupových jednáních, hodnotící zprávy a jiné dokumenty, nebo se dozvědět, co vstup do EU přinese podnikatelům, spotřebitelům i studentům. Novinkou je třeba možnost objednávky zpráv SMS o Evropské unii.

Daniel Herman: Náboženskou matici lze zrušit jen zákonem

Ministerstvo kultury a Česká biskupská konference se nedohodly na řešení další existence Náboženské matice, která spravovala část majetku katolické církve. Ministr Pavel Dostál rozhodl o jejím zrušení, biskupové mají však podle svého mluvčího Daniela Hermana odlišný právní názor: ministr nemá právo tuto instituci zrušit. "Náboženskou matici lze zrušit jen zákonem," řekl ve čtvrtek Daniel Herman a dodal, že oprávněnost její likvidace posoudí soud. Matice byla podle něj založená v roce 1782 císařským nařízením Josefa II., tedy tehdejší nejvyšší právní normou stojící na úrovni současného zákona.

Václav Klaus tvrdě zkritizoval způsob zatčení podnikatele Šrejbra

Předseda Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus ostře kritizoval způsob středečního zatčení Milana Šrejbra. Zatčení bývalého tenisty a podnikatele, který sponzoroval občanské demokraty, v nemocnici den po vážné operaci označil Václav Klaus za praktiky hlubokého komunismu. Dodal, že prominentům komunistického režimu prochází, že s výmluvou na zdravotní stav nechodí k soudu a nenastupují do vězení, ale "v jiných případech jsme svědky odlišného přístupu".

Příkaz ke Šrejbrově zatčení vydal pražský městský soud. Ve středu ho policie dopravila do vězeňské nemocnice v areálu pankrácké věznice v Praze 4 z plzeňské vojenské nemocnice, kde se v pondělí podrobil chirurgickému zákroku. Ve vězení si má odpykat pětiletý trest za zneužívání informací v obchodním styku v souvislosti s obchody s cennými papíry. Šrejber, odsouzený v září, měl nastoupit do pražské pankrácké věznice 25. února. Tři dny předtím ale požádal pražský soud o odklad trestu ze zdravotních důvodů. Městský soud ale 26. února jeho žádost zamítl.

Úspěšný tenista 80. let se v roce 1997 dostal do centra pozornosti médií kvůli aféře kolem daru fiktivních sponzorů ODS Lájose Bácse a Radžíva Sinhy ve výši 7,5 miliónu korun. Šrejber se totiž k němu později přihlásil.

EU-DEU a KDU-ČSL reagovali na prohlášení Václava Klause o zatčení Šrejbra

Předsedové Unie svobody-DEU a KDU- ČSL Hana Marvanová a Cyril Svoboda považují za nemístné jakkoliv hodnotit způsob, jakým policie ve středu zatkla bývalého tenistu a podnikatele Milana Šrejbra. Koaliční politici tak reagovali na prohlášení šéfa ODS a Poslanecké sněmovny Václava Klause, který policejní zákrok provedený v nemocnici krátce po Šrejbrově operaci označil za nepřípustné praktiky hlubokého komunismu. Podle Svobody a Marvanové by politici měli respektovat nezávislost orgánů činných v trestním řízení a případné stížnosti na porušení zákona a dalších předpisů nechat na právnících a soudech.

Podle ministra Grosse postupovala policie ve Šrejbrově případě podle zákona

Ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD) považuje postup policie v případě zatčení podnikatele Milana Šrejbra za správný. Nesouhlasí proto s tvrzením předsedy sněmovny a ODS Václava Klause, který způsob Šrejbrova zatčení v nemocnici označil za praktiky hlubokého komunismu. Stanislav Gross prohlásil, že Václav Klaus nemá o celé záležitosti přesné informace a nemusel volit tak silácké výroky. Ministr ale novináře ujistil, že zdravotní stav Milana Šrejbra byl vzat v úvahu a navíc byl při samotném zatýkání v plzeňské vojenské nemocnici přítomen lékař vězeňské služby.

Ústavní soud zvýšil restituční šanci potomků rodu Walderode

Šance potomků rodu Walderode na restituci svého bývalého majetku je od čtvrtka vyšší. Ústavní soud zrušil rozsudek Městského soudu v Praze a rozhodnutí Okresního úřadu v Semilech, které odmítly vrátit Johanně Kammerlanderové zámek Hrubý Rohozec. Jeho hodnota je zhruba tři a půl miliardy korun. Zároveň byl Kammerlanderové, která je nyní rakouská státní občanka, odmítnut návrh pozměnit zákon o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

Soud zastavil stíhání bývalého dozorce, který postřelil vězně

Plzeňský krajský soud zastavil stíhání bývalého dozorce jáchymovského pracovního tábora Bohumíra Vlačihy. Zdůvodnil to tím, že Vlačihův trestný čin byl už kvůli procesní chybě promlčen. Žalobce vinil dozorce z toho, že v prosinci 1951 střelil zblízka do obličeje vězně Jaroslava Lukeše. Muž, který byl na útěku, přitom už ležel na zemi, protože ho dozorce předtím střelil do zad. Lukeš utrpěl těžké zranění obličeje s trvalými následky. Nyní pětasedmdesátiletý Vlačiha tvrdil, že střílel pouze na prchající siluetu. V roce 1997 jej odsoudil karlovarský okresní soud ke třem rokům vězení za ublížení na zdraví a zneužití pravomoci veřejného činitele. Proti rozsudku se odvolal pouze Vlačiha, nikoliv státní zástupce.

Kladenský soud udělil Heleně Čermákové tříletý trest vězení

Za podíl na smrti své pětileté dcery Terezy udělil ve čtvrtek soud sedmadvacetileté Heleně Čermákové tři roky vězení nepodmíněně. Čermáková podle něj zanedbala péči o dívku, která se za nevyjasněných okolností napila alkoholu a upadla do těžké opilosti. Matka ji poté zřejmě ve spaní zalehla. Přímý podíl Čermákové na opilosti dcery soud neprokázal.

S nárokem na budovu Mánesa Spolek výtvarných umělců neuspěl

Spolek výtvarných umělců Mánes, domáhající se nároku na vlastnictví budovy pražského Mánesa, u soudu opět neuspěl. Městský soud v Praze ve čtvrtek totiž zamítl odvolání spolku v jeho sporu s Nadací Český fond umění. Oprávněnost žaloby, kterou spolek na nadaci kvůli vlastnictví budovy podal, neuznal již před rokem Obvodní soud pro Prahu 1.

Karlovy Vary chystají světovou premiéru opery Otmara Máchy

Světovou premiéru ukázek nové opery soudobého českého skladatele Otmara Máchy Nenávistná láska chystá na sobotní večer Městské divadlo v Karlových Varech. Provedení fragmentů dosud nehraného díla je součástí ojedinělého projektu, jehož cílem je dát příležitost mladým operním pěvcům, laureátům Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka, která se každoročně koná v Karlových Varech. Ojedinělé představení je výsledkem spolupráce karlovarského divadla, Mezinárodního pěveckého centra Antonína Dvořáka a Státní opery Praha.

Slovenskou část Febiofestu navštívilo téměř 17.000 diváků

Letošní ročník mezinárodní filmové přehlídky Febiofest, který minulý pátek ukončil svou pouť po osmi slovenských městech, přilákal rekordní počet 16.619 diváků. Nejnavštěvovanějším filmem se stal český snímek Divoké včely režiséra Bohdana Slámy, na který se přišlo podívat 3078 příznivců. Podle Simony Nôtové-Tušerové ze Slovenského filmového ústavu si dobře vedly také další české snímky. Třetím nejúspěšnějším filmem podle počtu diváků byly Paralelní světy režiséra Petra Václava, které přilákaly 1811 návštěvníků.

Krátce o pátečním počasí:

Zataženo až oblačno s deštěm, denní teploty 4 až 8 stupňů Celsia.

14-03-2002