Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

28-02-2002

Ministr Kavan potvrdil dohodu Česka a Německa o odkladu kancléřovy návštěvy

Český ministr zahraničí Jan Kavan potvrdil, že k odložení návštěvy německého kancléře Gerharda Schrödera došlo na základě dohody obou stran. "Konstatuji, že obě strany, Německo i Česká republika, se dohodly na odložení návštěvy," řekl Kavan novinářům v Bruselu, kde se účastní zahájení Konventu o budoucnosti Evropské unie. Podotkl, že "to není jednostranný krok Německa, ale výsledek dohody, shoda obou stran, že se ta návštěva neruší, ale odkládá". O důvodech se ministr nemínil rozpovídat. Byly podle něj jak "formální", tak spočívající v předvolební situaci v obou zemích. "Domnívám se, že nejvhodnější bude počkat na vystoupení kancléře Schrödera a premiéra Miloše Zemana," řekl Kavan.

Vláda nechce důvody odkladu návštěvy kancléře Schrödera uvést

Úřad vlády potvrdil odložení návštěvy spolkového kancléře Gerharda Schrödera v České republice. "Důvody uvádět nebudeme," řekl mluvčí české vlády Libor Rouček. Dodal, že cesta byla odložena po dohodě stran. Šéfové české a německé vlády se podle něj přesto uvidí při nejbližší příležitosti - na summitu Evropské unie 15. března v Barceloně. "Bylo to na základě dohody obou stran," řekl Rouček. Česko- německé vztahy jsou podle něj i přes odloženou cestu na velmi dobré úrovni. Na dotaz, proč Zeman ještě ve čtvrtek dopoledne tvrdil, že o cestě spolkového kancléře nemá nové informace, odvětil mluvčí, že není povinností premiéra odklad cesty oznamovat. "Byl dohodnut určitý postup," podotkl. Odmítl spekulovat o tom, zda Schröder do České republiky stihne přijet ještě před červnovými parlamentními volbami.

Interní české debaty k dekretům o poválečném vysídlení Němců před volbami v Česku a výroky premiéra Miloše Zemana jsou zřejmými důvody odkladu březnové návštěvy kancléře Gerharda Schrödera v Česku. Šéf spolkové vlády německé televizi ARD naznačil, že důvodem přesunutí je "nynější situace" v Česku s tím, že však zrušení cesty neovlivní vzájemné styky. "V žádném případě to nebude mít negativní vliv na celkové vztahy," řekl kancléř k odkladu návštěvy. "Měli jsme však za to, že v nynější situaci bude lepší od takové cesty upustit." Televize ARD v reakci na kancléřovo vyjádření zároveň upozornila, že také v Německu začíná boj před volbami vypsanými na 22. září a takzvané Benešovy dekrety se mohou stát tématem kampaně. Kdy kancléř do Česka nakonec pojede, je podle televize zcela otevřené.

Názory politiků, proč Schröder odložil cestu do Česka, se různí

Čeští politici jsou nejednotní v názoru, nakolik rozhodly o odkladu cesty spolkového kancléře Gerharda Schrödera do České republiky zářijové volby v Německu. Zatímco sociální demokrat Lubomír Zaorálek, komunista Miloslav Ransdorf a Jan Zahradil z ODS odklad německé předvolební kampani přičítají, předseda poslanců Unie svobody-DEU Karel Kühnl a šéf Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) jsou opačného názoru. Za odkladem kancléřovy cesty do Prahy vidí výlučně důsledek výroků premiéra Miloše Zemana o sudetských Němcích. "Je to bezpochyby důsledek nedávných neuvážených výroků a kroků premiéra Zemana," řekl Kühnl. Podobný názor jako Kühnl má i Pithart, podle něhož je odklad kancléřovy návštěvy v českém zájmu. Někteří čeští politici si totiž musejí ujasnit své postoje k otázkám minulosti, které se mohou týkat i budoucnosti, uvedl Pithart. Za důkaz neujasněnosti pokládá i návrh ODS, aby EU potvrdila platnost Benešových dekretů. Zaorálek míní, že Schröder se nechce vystavovat v předvolební kampani útokům konzervativců. Jejich šéf Edmund Stoiber už v předvolební kampani téma sudetských Němců použil. Podle stínového ministra zahraničí ODS Zahradila se Schröder dostal před německými volbami pod tlak svého vyzyvatele Edmunda Stoibera a nechce dát konzervativcům z CDU/CSU záminku, aby jej kritizovali.

Německo odmítlo zatěžovat vstup Česka do EU dvoustrannými otázkami

Německá vláda jednoznačně odmítla spojovat vstup České republiky do Evropské unie s dvoustrannými problémy. Ve středeční odpovědi na parlamentní interpelaci zdůraznila, že se to týká i takzvaných Benešových dekretů, i když je Berlín nadále považuje za dokumenty odporující mezinárodnímu právu. "Bilaterální otázky týkající se vztahů Německa a České republiky zůstávají dvoustrannými otázkami a nesmějí se stát otázkami evropskými," konstatoval náměstek ministra zahraničí Ludger Volmer ve Spolkovém sněmu na dotazy konzervativní opozice CDU/CSU. Německá vláda podle Volmera má velký zájem na tom, aby se proces rozšíření rychle rozvíjel. "Doufáme, že mnohé otázky, které jsou dodnes sporné, snad bude možné řešit v podmínkách plného členství v EU." Na námitku, že se už československými dekrety o poválečném vysídlení Němců a Maďarů zabývá Evropský parlament a také maďarský premiér Viktor Orbán je považuje za neúnosné, Volmer označil takové debaty za užitečné a potvrdil právo Evropského parlamentu je vést. Dále připomněl, že nynější německá vláda stejně jako její předchůdkyně považuje vysídlení Němců a jejich vyvlastnění na základě takzvaných Benešových dekretů za protiprávní. Česká strana ale má jiný právní názor a podle mezistátní deklarace z roku 1997 obě strany rozdílné výklady respektují a nehodlají zatěžovat své vztahy problémy minulosti, uvedl Volmer.

Premiér Zeman za Orbánův útok na dekrety kritizoval maďarský zákon

Maďarský zákon o zahraničních Maďarech označil za "velmi sporný" v rozhovoru pro Český rozhlas český premiér Miloš Zeman. Učinil tak na oplátku za týden starou kritiku maďarského předsedy vlády Viktora Orbána takzvaných Benešových dekretů. Zeman vyjádřil názor, že Orbánův výpad souvisí s předvolební kampaní v Maďarsku. Orbán řekl v Bruselu, že dekrety odporují právu Evropské unii a bude třeba je odstranit při vstupu ČR a Slovenska do EU. "Já jsem se až dosud odmítl vyjadřovat k maďarské legislativě, která například zahrnuje i velmi sporný zákon o zahraničních Maďarech," reagoval na to Zeman. Orbánovo vystoupení jej ale zdrženlivosti v hodnocení cizí legislativy zbavilo. "Jestliže sám maďarský premiér, a o tom jsme nedávno jednali na předsednictvu vlády, se vměšuje do legislativního uspořádání dvou zemí, tedy Slovenské a České republiky, pak není důvod v rámci symetrie, abychom i my neřekli svůj názor například na zákon o zahraničních Maďarech," dodal. Maďarský zákon zakotvuje sociální, pracovní, studijní a kulturní výhody pro Maďary žijící v sousedních zemích vyjma Rakouska. EU vyjádřila v minulosti pochyby, zda tak pro budoucnost nevzniká nepřípustné zvýhodnění určité skupiny občanů EU, až se unie rozšíří. Pokud jde o Benešovy dekrety, podle Zemana je třeba je posuzovat v historickém kontextu. "Jsou to podobné dokumenty, jako byly přijaty v řadě dalších evropských zemí po pádu nacismu a my nemůžeme dnešním prizmatem hodnotit ducha té doby," řekl a připomněl, že už dlouho tvrdí, že dekrety jsou vyhaslé, tedy pozbyly způsobilost vzbuzovat právní důsledky. "Benešovy dekrety v té době byly odpovědí na plánovanou genocidu českého národa," řekl premiér a vyjádřil názor, že odsun Němců se neuskutečnil na jejich základě, ale na základě článku 13 Postupimské dohody.

Schválení zákona o zveřejnění svazků StB je ohroženo

Zpřístupnění svazků Státní bezpečnosti je ohroženo. Zákon umožňující nahlédnout do většiny dokumentů, které komunistická tajná policie shromažďovala, totiž Senát asi na návrh lidoveckých senátorů vrátí Poslanecké sněmovně. Dolní komora pak předlohu vzhledem k rozložení politických sil už nemusí znovu schválit navzdory úsilí pravicových zákonodárců. Schválení zákona, který navrhli senátoři ODS, doporučil beze změn pouze senátní výbor pro bezpečnost. Místopředseda ústavně-právního výboru Jaroslav Šula (KDU-ČSL) ale odmítl zákon podpořit, pokud by nezačal platit až po červnových parlamentních volbách. Obává se, že by proti kandidátům mohla být zneužita udání a nepravdivé údaje, které StB shromažďovala. To ale odmítla předsedkyně výboru Dagmar Lastovecká (ODS), podle níž má mít ministerstvo vnitra lhůtu 90 dnů na sdělení požadovaných údajů o StB. Výbor pro lidská práva na návrh Zdeňka Bárty (nezávislý, navržen KDU-ČSL) doporučil, aby místo pětičlenné sněmovní komise rozhodoval předseda senátu vrchního soudu o tom, které svazky by zůstaly nadále nepřístupné. Senát původně chtěl komisi, kterou by tvořili výhradně senátoři. Tajné by i nadále měly zůstat ty dokumenty StB, jejichž zveřejnění by mohlo poškodit bezpečnostní zájmy státu nebo ohrozit lidské životy. Pokud by se zákon vrátil sněmovně, je jeho opětovné přijetí nejisté. Jestliže by se poslancům nová senátní verze nezamlouvala, museli by své původní rozhodnutí stvrdit nejméně 101 hlasy. Zpřístupnění svazků StB přitom počátkem února podpořilo 102 zejména pravicových ze 173 přítomných poslanců.

Odškodnění lidí odvlečených do SSSR se zřejmě pozdrží

Odškodnění lidí, kteří byli z Československa ve 40. a 50. letech minulého století odvlečeni do sovětských internačních táborů, se zřejmě pozdrží. Zákon o odškodnění, který před třemi týdny schválila sněmovna, je totiž v jedné pasáži propojen s jedním z poválečných Benešových dekretů, které jsou označovány za vyhaslé. Senát proto pravděpodobně zákon vrátí Poslanecké sněmovně bez tohoto ustanovení a s formulačními změnami. Shodla se na tom většina členů senátního zahraničního výboru. Zákon o odškodnění se má týkat 200 až 300 lidí, případně jejich pozůstalých a dětí. Každý internovaný má dostat 12.000 korun za každý měsíc strávený v táboře.

Poslanci zahraničního výboru českého parlamentu v Libanonu

O možnostech realizace některých konkrétních projektů ekonomické spolupráce mezi Českou republikou a Libanonem jednala v Bejrútu delegace zahraničního výboru české Poslanecké sněmovny vedená jejím předsedou Lubomírem Zaorálkem. Čeští poslanci se ale nevyhnuli ani vysvětlování nedávných výroků premiéra Miloše Zemana v rozhovoru pro izraelský list Haarec. Poslanci se sešli s předsedou libanonské vlády Rafíkem Harírím, ministrem zahraničí Mahmúdem Hammúdem, předsedou parlamentu Nabím Barrím a přijal je také libanonský prezident Emil Lahúd. Především jednání se šéfem libanonské diplomacie byla poznamenána zájmem hostitelů o vysvětlení výroků českého premiéra při jeho nedávné návštěvě v Izraeli. Čeští poslanci ujistili, že postoj vlády k blízkovýchodnímu konfliktu se nemění, a poukázali hlavně na skutečnost, že sám premiér Zeman odmítl, že by někdy srovnával Arafata s Hitlerem, či že by dělal paralelu mezi po válce odsunutými sudetskými Němci a situací dnešních Palestinců. Pokud jde o konkrétní projekty spolupráce, hovořilo se hlavně o studii, kterou česká strana vypracovala k možnostem výstavby železniční sítě v Libanonu s napojením na sousední státy. Česká republika také vyjádřila ochotu podílet se na odminování jižní části Libanonu. Libanonská strana má také velký zájem o výměnné akce studentů obou zemí.

USA stále zvažují nasazení polní nemocnice a speciální jednotky

Spojené státy stále uvažují o tom, že by v boji proti terorismu využily i českou polní nemocnici a speciální jednotku. Americký velvyslanec Craig Stapleton řekl, že o české nabídce se v americkém vojenském velitelství v Tampě stále jedná. Zatím do protiteroristické mise Trvalá svoboda odjíždějí čeští chemici. V polovině března se asi 250 libereckých expertů vydá do Kuvajtu, podle potřeby mohou být nasazeni i v jiné zemi. Vojáci protichemické ochrany z Liberce začali svoji techniku nakládat ve středu. Jejich předvoj odcestuje již v těchto dnech. Úkolem českých vojáků bude chránit organizační štáb. Chemici jsou spolu se svými německými kolegy připraveni se zapojit i do bojů proti zbraním hromadného ničení. Vojáci si s sebou vezou veškeré vybavení: obrněné transportéry, laboratoř, nákladní auta, štábní vozidla, pojízdnou dílnu, zdravotní materiál i osobní věci. Mise potrvá šest měsíců a podle odhadů stát přijde na 560 miliónů korun.

Schůzku ministrů životního prostředí Visegrádu by nemělo nic ohrozit

Březnovou schůzku ministrů životního prostředí zemí Visegrádu by podle ministra životního prostředí Miloše Kužvarta nemělo nic ohrozit. Svou účast přesto ještě hodlá projednat se šéfem diplomacie Janem Kavanem. Kvůli výrokům maďarského premiéra Viktora Orbána o Benešových dekretech odřekli účast na společných jednáních předsedové vlád a ministři kultury zbývajících států visegrádské čtyřky, tedy Česka, Polska a Slovenska. "Různé drobné vichry či větříčky by nám neměly vadit v tom, abychom spolupracovali v ochraně životního prostředí. Ono totiž mimo jiné také nezná hranic," řekl Kužvart v Průhonicích v okrese Praha-západ po zahájení konference o udržitelném rozvoji. Průhonické konference, která skončí v pátek, se účastní na 40 odborníků z Visegrádu, Chorvatska a Španělska. Experti připraví dokument pro setkání visegrádských ministrů životního prostředí. Materiál podle Kužvarta zopakuje loňský požadavek, aby Evropská komise zpřístupnila evropské fondy projektům z kandidátských zemí. Peníze z těchto zdrojů by podle něj mohlo získat například sdružení obcí na stavbu čističky odpadních vod. "Zatím to neprochází," podotkl ministr. Podle dokumentu by země Visegrádu měly přijímat další legislativní a ekonomická opatření na ochranu životního prostředí. Jedním z hlavních témat dvoudenní konference je i čistší produkce. Za poslední léta v Česku výrazně přibylo firem, které se při výrobě snaží, aby nepoškozovaly životní prostředí, uvedl ministr. Jejich počet však neupřesnil.

Ministr Bureš s návrhem na šéfa Nejvyššího soudu u prezidenta zřejmě nepochodí

Ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš se v pátek sejde s prezidentem Václavem Havlem. Chce mu navrhnout svého kandidáta na předsedu Nejvyššího soudu. Havel ale na toto místo počítá s Ivou Brožovou. Nejvyššímu soudu dosud předsedá Eliška Wagnerová, kterou chce prezident jmenovat ústavní soudkyní. Rovněž toto rozhodnutí se ministrovi příliš nezamlouvá. Se svými návrhy ale zřejmě na Hradě nepochodí. Prezident při svém rozhodování postupoval přesně podle Ústavy a všechna ostatní doporučení jsou mimo hru, prohlásil totiž již dříve Havlův mluvčí Ladislav Špaček. Ministrovi se přesto nelíbí, že se s ním Havel před výběrem kandidátek na místa v Ústavním a Nejvyšším soudu neporadil. V rozhovoru, který před týdnem otiskly Lidové noviny, Bureš přiznal, že chce Havla přesvědčit, aby své rozhodnutí změnil. Do sporu mezi Burešem a hlavou státu se vložili také další politici. Za to, že se s ministrem neporadil, Havla kritizovali jeho tradiční oponenti z ODS, ale například i vicepremiér Pavel Rychetský (ČSSD). Pokud se Burešovi nepodaří při páteční schůzce prezidenta přesvědčit, může Havlovo rozhodnutí zvrátit Senát. Horní komora musí totiž se jmenováním Wagnerové souhlasit. Podle předběžných odhadů ale senátoři Havlův návrh podpoří. Námitky mohou mít jen senátoři ODS. Sociální demokraté navzdory kritickým hlasům svých ministrů naopak Havla podpoří. Prezident navíc může počítat i s podporou senátorů KDU-ČSL, Unie svobody a ODA.

Krajský soud propustil z vazby bývalého disidenta Hučína

Bývalý disident a kapitán Bezpečnostní informační služby Vladimír Hučín, který je obžalován ze sedmi trestných činů, je od čtvrtečního poledne na svobodě. Rozhodl o tom krajský soud v Olomouci. Soudní senát zároveň neuznal námitky Hučínových obhájců, kteří obvinili z podjatosti přerovský okresní soud. "Podáním žaloby se změnily podmínky pro držení ve vazbě," řekl soudce Jindřich Bayer. Podle něj je vazba zcela výjimečný prostředek a novela trestního řádu neumožňuje po určité době držení obžalovaného ve vazbě kvůli ovlivňování svědků.

Počet českých žadatelů o azyl v Británii se dále snížil

Počet žadatelů o politický azyl v Británii z České republiky se vytrvale snižuje. Zvýšil se ale počet Čechů zadržovaných podle imigračního zákona a pokračuje vyhošťování českých občanů po neúspěchu jejich žádostí. Ukazují to nejnovější statistiky, které zveřejnilo ministerstvo vnitra a podle nichž se snižuje i celkový počat podaných žádostí o azyl v Británii. Tato nejnovější statistika uvádí, že v roce 1999 přijala Británie 1790 žádostí českých občanů o politický azyl, zatímco o rok později 1200 a loni 930. Klesající trend žádostí z Česka potvrdilo i poslední loňské čtvrtletí, kdy Británie přijala 135 českých žádostí proti 175 v předchozím tříměsíčním období. Skoro polovina z nich však byla podána v prosinci.

Fotbalisté Slovanu Liberec postoupili do čtvrtfinále

Fotbalisté Slovanu Liberec porazili v odvetě osmifinálového utkání Poháru UEFA na pražské Letné Olympique Lyon 4:1, a protože v úvodním duelu na francouzský půdě remizovali 1:1, postoupili do čtvrtfinále. Tam je čeká úspěšnější z duelu Dortmund - Lille. Úvodní branku utkání vstřelil už po 24 vteřinách Jan Nezmar. V 17. minutě sice vyrovnal Patrick Müller, ale čtvrt hodiny před koncem dal 'postupový gól' Jiří Štajner a výhru ještě pojistili Nezmar s Robertem Neumannem.

A ještě krátce o počasí v České republice:

Bude polojasno až oblačno, ojediněle přeháňky, na horách sněhové. Denní teploty vystoupí na 7 až 11 stupňů, na horách v 1000 m bude kolem 2 stupňů Celsia.

28-02-2002