Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

16-02-2002

Temelín opět dodává elektřinu do sítě

Jihočeská jaderná elektrárna Temelín znovu dodává elektřinu. Personál elektrárny v sobotu odpoledne připojil první blok do rozvodné sítě. Blok byl odstaven minulý čtvrtek. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová výpadek označila za vážný problém. Poruchová komise elektrárny poté nařídila personálu provést nápravná opatření, která by do budoucna měla výpadkům zabránit. Pracovníci elektrárny nyní postupně zvyšují výkon reaktoru na 50 procent, při kterých provedou několik zkoušek. Po jejich dokončení vyvedou reaktor až na plný výkon. Asi po týdnu blok zhruba na měsíc odstaví, aby provedli jeho revizi a vyměnili vadné armatury, které zapříčinili jednu z posledních odstávek. Zkušební provoz prvního bloku začne pravděpodobně v dubnu, tedy asi o měsíc později, než se předpokládalo. Do dvou týdnů by Státní úřad pro jadernou bezpečnost měl rozhodnout o zavezení paliva do druhého bloku.

Pravicoví extremisté vyzvali Svobodnou Evropu k odchodu z ČR

V Praze na Václavském náměstě proběhla v sobotu demonstrace krajně pravicové strany Pravá alternativa. Její účastníci nevybíravými výroky vyzývali Radio Svobodná Evropa k odchodu z České republiky. "Zbavme se už jednou provždy tohoto parazita. Sbalte si do rance svých pár krámů a vypadněte," řekl na demonstraci u sochy sv. Václava, nedaleko od sídla RFE/RL, jeden z lídrů strany Vladimír Skoupý. Svobodná Evropa podle něj "odůvodňuje lživými argumenty mezinárodní teror, rozpoutaný Spojenými státy a státem Izrael". Protestní akce se zúčastnilo přibližně osmdesát přívrženců strany, její předseda Jan Kopal jejich počet odhadl na 100. Demonstraci se pokusila pískotem a skandováním překazit zhruba stejně početná skupinka anarchistů. Od pravicových extremistů je odděloval početný kordon těžkooděnců se psy. Policie pohrozila anarchistům, že proti nim zakročí, budou-li řádně ohlášenou demonstraci narušovat. Anarchisté poté odešli středem náměstí směrem na Můstek.

Sokolové si připomněli 140. výročí vzniku své organizace

Pietní akt u hrobu předních činovníků českého Sokola na pražských Olšanských hřbitovech v sobotu připomněl 140. výročí založení této tělovýchovné organizace. Účastníci aktu uctili památku nejvýznačnějších zakladatelů sokolské obce, Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera, krátkou připomínku věnovali i historicky první sokolské cvičitelce Klementě Hanušové a upálenému studentovi Janu Palachovi. Tato oběť komunistické represe patřila totiž podle představitelů obce také mezi sokoly. "Dokonce se dochovala i Palachova fotografie ve slavnostním kroji," zdůraznil jeden z činovníků. Podle starosty České obce sokolské Miloslava Pleskáče na sobotní pietní akt navazuje řada slavností. Během celého roku se uskuteční několik akademií a župních sletů na různých místech republiky. Sokol vznikl z iniciativy předních vlastenců jako první česká tělovýchovná organizace v době politického uvolnění šedesátých let 19. století. Během jeho existence mu byla celkem třikrát pozastavena činnost - za válek v letech 1915 a 1941 a naposledy po roce 1948. Pokus o jeho obnovu v roce 1968 znemožnila normalizace, teprve v lednu 1990 byl Sokol vzkříšen počtvrté. Dnes sdružuje Česká obec sokolská téměř 1100 jednot a 190.000 členů.

Proces s Lubomírem Štrougalem bude pokračovat

Po měsíční přestávce pokračuje v pondělí u soudu Prahy 7 proces s dlouholetým premiérem a ministrem vnitra předlistopadového Československa Lubomírem Štrougalem. Na programu jsou výslechy posledních svědků. Podle soudce Tomáše Hájka by tak mohly již brzy začít závěrečné řeči. Sedmasedmdesátiletý Štrougal je dosud nejvyšším činitelem komunistického režimu, který se po listopadu 1989 dostal před soud. Obžaloba ho viní z toho, že v březnu 1965 ve funkci ministra vnitra překazil trestní stíhání příslušníků StB podezřelých z vraždy tří oponentů komunistického režimu. Štrougal podle žalobkyně svým podřízeným uložil, aby nepokračovali ve vyšetřování případu a dokumentaci nepředávali generální prokuratuře. Údajně se tak dopustil zneužití pravomoci veřejného činitele. Z celé skupiny StB, která má smrt tří odpůrců komunistického režimu na svědomí, byli ještě v 50. letech odsouzeni k patnáctiletému vězení jen dva: Miroslav Pich-Tůma a Štěpán Plaček. Oba byli po zhruba čtyřech letech věznění propuštěni, protože jim úřady zbytek trestu prominuly.

Ústřední výbor ČSSD schválil volební lídry a kandidáty

Ústřední výbor ČSSD v sobotu podle očekávání schválil složení kandidátek pro červnové volby do Poslanecké sněmovny. Seznamy kandidátů ČSSD zveřejní příští týden na svých internetových stránkách. Kandidátky se proti navrhovanému složení nezměnily až na Liberecký kraj, kde ze sedmého místa odstoupila poslankyně Světlana Navarová. Ústřední výbor zmocnil podle předsedy strany Vladimíra Špidly předsednictvo, aby schválilo volební program. Stát by se tak mělo do čtyř týdnů. Vycházet by měl z takzvaného střednědobého programu, jehož hlavní myšlenkou je princip sociálního státu. ČSSD se rozhodla kromě deníkové přílohy Pohled, vydávané jednou za 14 dní, rozdávat na svých akcích magazín Společně s vámi. Magazín, v němž čtenáři kromě informací "ze života strany" naleznou i bilancování práce vlády, bude distribuovat také do poštovních schránek. Ústřední výbor již rozhodl také o uspořádání sjezdu ČSSD, který se bude konat 28. března příštího roku v Praze.

Moravané postaví volební kandidátky v osmi krajích

Moravská demokratická strana půjde samostatně do voleb ve všech krajích Moravy a Slezska a také v krajích Jihočeském, Pardubickém a v Praze. Rozhodl o tom sobotní zemský sněm strany. Podle předsedy strany Ivana Dřímala si strana od letošních parlamentních voleb slibuje, že zůstane v povědomí občanů jako jediná promoravská stabilizovaná politická síla. Moravané chtějí ve volbách dosáhnout minimálně 1,5 procenta voličů, které by jim zajistily státní příspěvek. V případě příznivé situace se chtějí ucházet i o účast v parlamentu. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 1998 získala strana pouze 22.282 hlasů, tedy 0,37 procenta. Dřímal letos počítá s větší kampaní než v minulosti, protože se straně podařilo získat pomoc sponzorů. Strana se chce letos účastnit i komunálních voleb, v nichž byla v minulosti úspěšná. Její kandidáti získali 180 míst v zastupitelstvech moravských měst a obcí.

Občanské iniciativy brání podle Pitharta rozpínavosti politických stran

Podle předsedy Senátu Petra Pitharta by občanské instituce a iniciativy měly získat co nejvíce prostoru, aby tak zabránily "přirozené rozpínavosti" politických stran. Pithart to uvedl na česko-slovenské konferenci "Luhačovice Vlada Čecha 2002". Existenci stran přitom neodmítl, je však podle něj třeba rozlišovat ty, které občanskému sektoru přejí a které nikoli. "Podle některých u nás vládne legální a legitimní vláda. Jiní zastávají názor, že vládnou politické strany a občané jsou ze hry. Hlavně jejich organizace a občanské iniciativy nemají dostatečný prostor, protože stát jim ho nedává," řekl Pithart. Poukázal na to, že ČR má jako jediná z postkomunistických zemí desítky nadací se jměním ve výši 2,6 miliardy korun. Do dvou let se toto jmění zvýší o miliardu korun. Nadace jsou jedním ze způsobů, jak bránit rozpínavosti státu. Kromě tématu "Komu patří stát" se její účastníci věnovali i letošním parlamentním volbám v České republice a na Slovensku a rasismu.

Uprchlíci si stěžují na české úředníky

Žadatelé o azyl v České republice si stěžují na to, že čeští úředníci s nimi někdy nejednají jako s rovnoprávnými lidmi. Někteří cizinci s jinou barvou pleti se navíc v české společnosti setkávají se slovními a fyzickými útoky. Na česko-slovenské konferenci v Luhačovicích na Zlínsku to uvedla Anna Grušová z poradny pro uprchlíky Českého helsinského výboru. Rasismus a nepřátelství vůči cizincům jsou přitom podle Grušové v Česku podstatně menší než v jiných postkomunistiských zemích a dokonce i v Německu. "Rasismus a xenofobie jsou v Česku jen více skryté než v jiných státech, méně se prezentují," prohlásila Grušová. Loni žádalo v ČR o azyl asi 8000 lidí. Nejvíc jich bylo z Ukrajiny a Moldávie. Žadatelé musejí splnit podmínky stanovené zákonem, který se opírá o mezinárodně uznávanou Ženevskou konvenci z roku 1951. Úspěšnost žadatelů je u nás velice nízká, podle Grušové loni nedosáhla ani jednoho procenta.

Policie chce v polovině roku skončit kauzu Private Investors

Policie by chtěla v polovině letošního roku uzavřít vyšetřování případu zpronevěry ve zkrachované makléřské společnosti Private Investors (PI). Zda se tak stane, záleží mimo jiné na tom, jak rychle Spojené státy americké vyhoví žádosti o právní pomoc. Vyšetřovatel loni obvinil ze zpronevěry za téměř miliardu korun bývalého prokuristu PI Dušana Tejkala a dva spolumajitele PI Daniela Papouška a Petra Kuklu. Jsou podezřelí, že obchodovali s americkými cennými papíry za peníze klientů společnosti, ale bez vědomí většiny z nich. Proti zástavě získali manažeři půjčky, za které kupovali pro některé klienty další akcie. Z uzavřených obchodů se ale i díky propadu amerických trhů koncem roku 2000 a loni na jaře začaly vršit ztráty. Po vypršení termínu splátky půjček neměla PI peníze a akcie jako zástava propadly ve prospěch americké firmy. Trojici obžalovaných hrozí až dvanáctileté vězení. Asi 2500 klientů firmy o své akcie úplně přišlo. Garanční fond by měl každého poškozeného klienta odškodnit do maximální výše 400 tisíc korun. Poškození se přitom sdružili do dvou asociací, někteří z nich podali žalobu na komisi kvůli nesprávnému úřednímu postupu.

Ekologové podezírají úřady ze zadržování informací

Některá ekologická občanská sdružení podezírají úřady z toho, že je informují o správních řízeních se záměrným zpožděním. Po osmi dnech od jejich zahájení do nich sdružení totiž už nemohou vstoupit. Podle Vítězslava Dohnala z Ekologického právního servisu tak byla sdružení s dvouměsíčním zpožděním informována například v případě výstavby dálnice D11 či pražského tunelu Mrázovka. O zahájení řízení kvůli vybudování golfového hřiště poblíž zámku Hluboká v jižních Čechách nebyli ekologové zpraveni dokonce vůbec. Úřednící jsou však přesvědčeni, že chyba není v jejich práci, ale v současné legislativě. Pravidla pro správní řízení stanovuje správní řád a v uvedených případech i zákon o ochraně přírody a krajiny. Proti nynější podobě správního řádu z roku 1967 protestovala již v minulosti řada organizací. Jeho nový vládní návrh projednávala v pátek Poslanecká sněmovna. Předlohu však neschválila.

Němečtí rodáci přispěli na vznik infocentra ve Valči

Snadnější přístup k informacím o zajímavostech mikroregionu Žluticko na východě karlovarského okresu připravila pro turisty radnice ve Valči. Za finanční pomoci rodáků a česko-německého Fondu budoucnosti zde vybudovala informační středisko, jehož systém umožní propojit obce v celém žlutickém regionu. Technické vybavení střediska poskytlo informační centrum v Mnichově. Počítačová síť bude sloužit i pro obyvatele obcí k vyřizování administrativy na úřadech. Infocentrum navíc nabídne lidem školení v oblasti výpočetní techniky. Zájemci si tak budou moci zvýšit kvalifikaci, aby měli lepší předpoklad při výběru pracovních příležitostí. Valeč s německými spolky rodáků spolupracuje od roku 1993. Společně s česko-německým Fondem budoucnosti se jim podařilo rekonstruovat zchátralý kostel Narození sv. Jana Křtitele a Dům zámeckých kaplanů, který slouží jako Centrum regionálního rozvoje.

Na informační linku o EU zavolalo skoro 27.000 lidí

Bezplatnou telefonní informační linku o Evropské unii využilo od jejího zprovoznění bezmála 27.000 lidí. Na linku 0800 200 200 mohou občané volat od loňského října. Linka jim podle ministerstva zahraničí pomůže zodpovědět otázky související se vstupem země do EU. Zájemci se často ptají na zemědělskou politiku EU, kdy bude zavedeno euro, budou-li potřeba pro cestování pasy, jestli vzroste cena nemovitostí. Zajímají se také o to, jaké budou platy a sociální politika. Dotazy zodpovídají operátoři od pondělí do pátku mezi 09:00 a 19:00. Na linku upozorňují billboardy, upoutávky v televizi, rozhlase a tisku.

V Dublinu byl zahájen Rok české opery

Novou produkcí Lišky Bystroušky Leoše Janáčka zahájila v pátek v Dublinu irská Opera Theatre Company Rok české opery. Pro své irské publikum nastudovala vedle Janáčkovy opery také Hubičku Bedřicha Smetany a Císaře Atlantidy od pražského německého skladatele Viktora Ullmana. První zkouška této opery byla v terezínském koncentračním táboře v roce 1944.

Sběratelé vláčků se sešli na burze modelů a starých jízdních řádů

Různé modely vagónů, kolejí, semaforů, ale i staré jízdní řády či jízdenky mohli v sobotu získat sběratelé na burze v budově pražského hlavního nádraží. Kuriózní byl například přetisk polského jízdního řádu z roku 1939. Na pultech v železničním kulturním sále byly i zajímavé fotografie, obrazy, historické vlakové předpisy, literatura, mapy a rozličné suvenýry. Na burzu, která se pravidelně koná již od osmdesátých let, přišlo asi 300 lidí. Klub železničních cestovatelů, který má asi 80 členů, ji pořádá zhruba šestkrát do roka. Příští plánuje na 16. březen. Bližší informace o činnosti klubu je možné nalézt na internetové adrese www.volny.cz/kzc

Téměř sto lidských spřežení se sjelo na Zlatý nuget Bečánova

93 posádek lidských spřežení se v sobotu vydalo na trasu závodu Zlatý nuget Bečánova v okolí obce Obecnice na Příbramsku. Dvaadvacátý ročník akce, která kombinuje sportovní vyžití s recesí, tak měl největší účast ve své historii. Při soutěži musí tříčlenná lidská spřežení absolvovat s originálními saněmi nebo vozíky trať dlouhou osm až deset kilometrů po brdských lesích v okolí Malé a Velké Třemošné. Po doběhu musí rozštípat poleno a sněhovými koulemi skolit plechového vlka. Vedle sportovně oblečených závodníků bylo možné na trati vidět také posádky čarodějnic, námořníků, indiánek či japonských gejš. Nejstaršímu účastníkovi letošního klání bylo 77 let.

Do jesenických hor se zřejmě po stu letech zatoulal vlk

Po sto letech se v jesenických horách objevil s velkou pravděpodobností vlk. Šelmu spatřil například strážce přírody či tamní myslivec. Ochranáři považují tuto zprávu za mimořádnou. Vlk se totiž v zemi vyskytuje pouze ojediněle. Odborníci se však domnívají, že vlk se do hor pouze zatoulal ze sousedních států. Trvalou populaci vlka v jesenických horách lidé vyhubili zhruba před sto lety. Podle ředitele olomoucké zoologické zahrady Zdeňka Slavotínka není pro vlka problém přeběhnout z jiné oblasti, protože je schopen denně uběhnout desítky kilometrů. Momentálně podle něj ale nehrozí, že by se vlk v Jeseníkách usídlil. Asi dvě desítky vlků žijí v Beskydech.

A na závěr ještě krátce o počasí:

Bude oblačno, nejvyšší teploty 5 až 9 stupňů Celsia.

16-02-2002