Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

11-02-2002

Vláda zasedala na Zlínsku

Vláda se na svém středečním výjezdním zasedání ve Zlíně seznámila s rozvojem a záměry Zlínského kraje. Podle ministra pro místní rozvoj Petra Lachnita zde jsou problémy jak kvůli 120 kilometrů dlouhé česko-slovenské hranici, tak kvůli blízkosti východních trhů, které nemají o české výroby dostatečný zájem. To se podle něj projevuje v horších ekonomických ukazatelích kraje. Zlínsko má například podprůměrnou úroveň HDP, jež dosahuje 82,9 procenta celostátního průměru.

Vláda zvýšila tarifní platy v rozpočtové sféře o 11 procent

Od 1. března se tarifní platy zaměstnancům v rozpočtové sféře zvýší o 11 procent a zdravotníkům o 18 procent. Dosavadní průměrný platový tarif ve veřejném sektoru se zvýší z nynějších zhruba 9700 korun na 10.700. Zdravotníkům pak ještě o dalších sedm procent. Znamená to například, že v nejvyšší dvanácté platové třídě po dosažení dvaatřicetileté praxe je stanoven tarifní plat 18.570 korun. Ve zdravotnictví je třeba k této částce ještě přičíst sedm procent. Vláda počítala v původní verzi rozpočtu, který však Poslanecká sněmovna neschválila, se zvýšením platů již od 1. ledna. S odbory se pak dohodla na 1. březnu. Odbory se rovněž zavázaly, že nebudou naléhat na zvýšení počtu pracovníků rozpočtové sféry. Vládní nařízení o mzdách by mělo vyjít ve sbírce zákonů do konce února.

Vláda schválila zvýšení základního platu duchovních

Duchovní církví a náboženských společností dostanou přidáno tisíc korun. Podle ministra práce a soicálních věcí Vladimíra Špidly se jim platy zvyšují z dosavadních asi 9450 korun zhruba na 10.590 korun, tedy asi o 14 procent. Špidla upozornil, že je to o něco víc než ve státní správě a službách, kde se od 1. března mzdové tarify zvyšují v průměru o 11 procent. Duchovním ale byl plat naposledy zvyšován před třemi lety. Nebyl tak valorizován pravidelně jako u jiných pracovníků veřejného sektoru, nýbrž nárazově a se zpožděním. Základní platy duchovních jsou nyní až o 18 procent nižší než mzdové tarify ve veřejné sféře. Peníze na základní platy, hodnostní příplatky a odměny za výkony poskytuje stát podle zákona 21 registrovaným církvím a náboženským společnostem na jejich žádost. V nich působí zhruba 3700 duchovních. Jejich počet od roku 1995 vzrostl asi o tisícovku. Přesto například katolická církev nemá obsazenu třetinu farností.

Výstavba dálnice D1 na Vyškovsku začne ještě letos

Výstavba úseku dálnice D1 mezi Vyškovem a Mořicemi v okrese Prostějov by měla začít ještě letos, přičemž by mělo být prostavěno 470 miliónů korun. Ministr pro místní rozvoj Petr Lachnit prohlásil, že spolu s ministrem dopravy zvažuje možnost financování ze soukromých zdrojů na základě vydání licence. Jde o obdobu stavby ostravské dálnice. Z 266kilometrové dálnice D1 Praha-Brno-Přerov-Lipník nad Bečvou je v provozu 230kilometrový úsek z Prahy do Vyškova. Zbylých 36 kilometrů do Lipníka nad Bečvou by mělo být podle plánu postaveno do roku 2010. Na tuto komunikaci by měla navázat 80kilometrová ostravská dálnice D47 z Lipníka nad Bečvou do Bohumína a dále na českou-polskou hranici. Urychlení stavby dálnice D1 je podle Lachnita důležité pro Zlínský kraj, v němž je řídká silniční síť a železniční tratě jsou v podstatě také lokální. "Dálnice zlepší současnou špatnou dopravní dostupnost kraje a podpoří podnikání. Každý rok, o který se stavbu s plánovaným ukončením roku 2010 podaří zkrátit, bude pro kraj znamenat mnoho," dodal ministr Lachnit.

Václav Klaus navštíví ve středu Rakousko

Středeční návštěva předsedy ODS a české Poslanecké sněmovny Václava Klause ve Vídni se podle rakouské agentury APA uskuteční v citlivé fázi česko-rakouských vztahů. Citlivost je podle ní dána jednak zhoršením bilaterálních vztahů vinou nedávných verbálních útoků českého premiéra Miloše Zemana, a jednak blížícími se parlamentními volbami v ČR. Od možné vládní změny v Praze si rakouská vláda slibuje novou základnu pro jednání o sporné jaderné elektrárně Temelín. APA současně ale připomíná, že Klaus v poslední době opakovaně zdůraznil, že ani s ním jako s případným novým premiérem by nebylo možné očekávat nová jednání o Temelínu ani o zrušení takzvaných Benešových dekretů. Klaus bude ve Vídni jednat s rakouským prezidentem Thomasem Klestilem a bude přítomen předání vyznamenání generálnímu řediteli Erste Bank Andreasi Treichlovi za jeho zásluhy o angažovanost banky ve střední Evropě. Klaus byl jedním ze stoupenců vstupu Erste Bank do České spořitelny, v níž tato rakouská banka získala většinový podíl. Klaus by měl jednat také s předsedou Národní rady Heinzem Fischerem a ministrem životního prostředí Wilhelmem Moltererem. Jednání se zřejmě nevyhnou problémovým otázkám Temelína.

Rakouští lidovci podporují rozšíření EU

Rakouská vládní lidová strana považuje projekt rozšíření Evropské unie za hlavní součást své činnosti a odmítá hrozby některých politiků zablokovat integrační úsilí kandidátských zemí. Ve Vídni to uvedla ministryně zahraničí Benita Ferrerová-Waldnerová, když představila program strany k otázce rozšiřování EU."Všichni Rakušané a Rakušanky z toho budou profitovat," zdůraznila šéfka rakouské diplomacie s tím, začlenění nových zemí do unie přinese alpské republice mnoho výhod. Rakousko se tak může z hlediska sociální a ekonomické úrovně dostat mezi tři nejvyspělejší státy EU. Jen zablokování vstupu České republiky do unie by způsobilo Rakousku podle nejnovější studie ztrátu více než 7200 pracovních míst, upozornila Ferrerová-Waldnerová. Podporu rozšíření EU obsahuje poziční dokument ÖVP, který přijalo vedení strany kancléře Wolfganga Schüssela. Program rozebírá projekt začlenění kandidátských zemí do Evropské unie v 70 bodech ze všech oblastí. Šéfka rakouské diplomacie vyjádřila přesvědčení, že se s Prahou podaří vyřešit i otázku tzv. Benešových dekretů. Prezidentské dekrety však není možné zahrnout do přístupových vyjednávání, a proto se Vídeň snaží o dvoustrannou diskusi s Prahou. "Žádné veto nebude," zdůraznila ministryně k požadavkům některých představitelů koaliční strany Svobodných, kteří hodlají spojovat zrušení dekretů se vstupem severního souseda do unie.

Rakousko znovu žádá odstavení Temelína

Po oznámení českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, že nejnovější porucha v prvním bloku temelínské elektrárny byla dosud nejzávažnější, zazněly z řad rakouských odpůrců atomové energie nové požadavky na trvalé odstavení elektrárny. Šéf vorarlberské zemské organizace krajně pravicové strany Svobodných Hubert Gorbach požadoval "nová ostrá vyjednávání s Prahou ve směru nulové varianty". Nová porucha je podle něj "jen důvodem navíc, na jehož základě je třeba požadovat definitivní odstavení" Temelína. Hornorakouský pověřenec pro příhraniční atomová zařízení Radko Pavlovec označil poruchu i úmysl provozovatele elektrárny obnovit zkušební provoz již koncem tohoto nebo začátkem příštího týdne za doklad jeho nezodpovědnosti. Poukázal na to, že porucha se poprvé týkala i primárního okruhu, protože muselo být aktivováno nouzové chlazení. Rozhodnutí pokračovat v testech i s nefunkčními armaturami znamenalo vědomé přijetí zvýšeného rizika, tvrdí Pavlovec.

První blok Temelína zřejmě v tomto týdnu znovu začne pracovat

Obsluha prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín zřejmě již v polovině tohoto týdne znovu nastartuje reaktor a bude pokračovat v testech s výkonem reaktoru do 100 procent. Blok je mimo provoz od čtvrtka, kdy ho odstavil řídící systém. Pracovníci elektrárny nyní dokončují poslední ze 14 nápravných opatření, která uložila komise pro šetření neplánovaného odstavení bloku. Většina z nich se týkala úpravy funkcí některých komponent sekundárního okruhu. Událost byla klasifikována jako technologická mimořádná událost nejnižšího prvního stupně. Radiační situace na bloku i v okolí elektrárny zůstala beze změn. Předsedkyně SÚJB Dana Drábová však výpadek označila za "vážný problém". Etapa energetického spouštění s plným výkonem reaktoru začala 10. ledna a o den později reaktor poprvé dosáhl sta procent. Blok byl poté třikrát odstaven.

Představitelé Romů chtějí zrušit radu pro romskou komunitu

Romští představitelé chtějí dosáhnout zrušení Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Podle předsedy Romské občanské iniciativy Štefana Ličartovského hodlají usilovat o vytvoření jiného vládního článku, který by skutečně hájil zájmy romské menšiny. Romové totiž nesouhlasí s nynějším výběrem a jmenováním členů rady. Ti podle Ličartovského nikoho z Romů ve skutečnosti nereprezentují. V radě by měla zasedat skutečná romská reprezentace a odborníci, kteří by pracovali na konkrétních projektech zlepšení sociální situace Romů. Romská občanská iniciativa proto chce požádat o schůzku vicepremiéra a předsedu Legislativní rady vlády Pavla Rychetského. Pokud se situace brzy nezačne řešit, jsou podle předsedy ROI členové této organizace připraveni demonstrovat před Úřadem vlády. Vládní rada, jejímž úkolem je pomáhat začlenění Romů do většinové společnosti, má 28 členů. Polovinu tvoří romští zástupci z každého kraje. Předsedu rady jmenuje vláda, prvním místopředsedou je zmocněnec pro lidská práva, zbytek tvoří náměstci ministrů.

Poláci chtějí přemístit bohumínský dopravní terminál

Polsko chce přemístit výstavbu mezinárodního dopravního terminálu z Bohumína na hraniční přechod Věřňovice na Karvinsku. Část terminálu by tak byla na českém a část na polském území. O terminálu mají jednat v pátek v Krnově předseda české vlády Miloš Zeman a polský premiér Leszek Miller. Na výstavbě bohumínského terminálu se dohodli koncem června 2001 v Ostravě zástupci ministerstev dopravy ČR, Ruska a Ukrajiny a soukromý investor, nadnárodní firma Shiran. Polsko se mělo k memorandu připojit později. Polsko ale s mezinárodním projektem na prodloužení širokorozchodné železnice z polského Slavkova u Katovic do Bohumína, kde by se překládalo zboží a suroviny, nesouhlasí. Za spory kolem prodloužení širokorozchodné tratě stojí velké peníze. Pouze z Japonska a Jižní Koreje ročně do Evropy proudí 250 milionů tun zboží; část z tohoto množství může být snadno přepravována po železnici.

Účastníci konsorcia včetně Polska by se podle již uzavřeného memoranda měli podílet nejen na stavbě terminálu, ale rovněž na dobudování 120- až 140kilometrového úseku širokorozchodné železnice z polského Slavkova do Bohumína. Zde je již od října 2001 položen první díl širokorozchodné tratě a základní kámen plánovaného terminálu. Terminál, jenž vytvoří asi 500 nových pracovních míst, by měl být dokončen v polovině listopadu letošního roku. Se zahájením provozu se počítá v lednu 2003. Celá investice by měla činit 200 až 300 miliónů dolarů. Ve Věřňovicích je nyní přechod pro malý pohraniční styk a v příštích letech se zde počítá s vybudováním dálničního přechodu. Přes Věřňovice má v budoucnu vést vodní cesta po řece Odře.

Peru nabízí českým vodohospodářům účast na projektu zavlažování

Peru nabízí českým vodohospodářům účast na projektu za 70 milionů dolarů. Jde o investiční akci, která v první fázi umožní zavlažování 16.000 hektarů suché půdy v severní části Peru. O české účasti na projektu jednal minulý týden v Peru ministr zemědělství Jan Fencl s prvním viceprezidentem Peru Raúlem Diez Cansecem. Peruánská strana v roli investora bude projekt garantovat. Příslušné garance poskytne některé z českých komerčních bank, od níž očekává, že po vydání vládních záruk získá potřebný úvěr. ČR by se podílela formou vodohospodářských zařízení a technologií. Ministr Fencl rovněž jednal s viceprezidentem Peru o zapojení ČR do programu rozvoje lázeňství v Peru, kde je asi 3500 léčivých pramenů. Z nich je v současnosti využíváno pouze 0,2 procenta. Peruánská strana chce podepsat dohodu o spolupráci při březnové návštěvě ministra zahraničních věcí ČR Jana Kavana v Peru. Uzavření dohody by umožnilo účast ČR na rozvoji peruánského lázeňství formou zavedení vodohospodářského know-how, tradičních lázeňských technologií, léčivých procedur a moderních zařízení české provenience.

Průmyslová zóna ve Stráži pod Ralskem sníží nezaměstnanost

Ve Stráži pod Ralskem na Českolipsku je v současné době dvanáctiprocentní nezaměstnanost. V regionu, který se dříve orientoval na těžbu a zpracování uranu, je nyní jen málo pracovních příležitostí. Vysokou míru nezaměstnanosti má snížit vybudování průmyslové zóny na téměř stu hektarů ploch. Na její přípravě pracuje město už zhruba dva roky. Nyní je k dispozici zhruba 28 hektarů včetně dvou výrobních areálů, které byly dříve součástí státního podniku Diamo. Pro druhou etapu má město v záloze dalších 75 hektarů ploch. Investory pro průmyslovou zónu ve Stráži by měla získat Investorsko Inženýrská a.s. Liberec, které se podařilo velmi rychle zajistit investory pro průmyslovou zónu v Liberci. V rozvojových plánech počítá město také s nedalekou věznicí, protože pro podnikatele je zaměstnávání vězňů ekonomicky výhodné. Ve vězení ve Stráži pod Ralskem v současné době ze 730 odsouzených pracuje zhruba 70 procent.

Svoboda a a Snopková se do konce týdne seznámí se spisem v kauze Liberta

Exministr financí Ivo Svoboda a jeho poradkyně Barbora Snopková se s vyšetřovacím spisem svého případu budou seznamovat do konce tohoto týdne. Podle obvinění neoprávněně převedli 6,5 miliónu korun z účtu společnosti Liberta na své dvě firmy Zora Euro a Omnia. Byli přitom jejich jedinými majiteli a zároveň stáli ve vedení Liberty. Krachem mělnického výrobce dětských kočárků Liberta se policie začala zabývat v prosinci 1998. Policie postupně obvinila bývalého ministra Svobodu a jeho tehdejší poradkyni z poškozování věřitele, zpronevěry a také ze zvýhodňování věřitele. Snopkovou navíc obvinila z porušení povinností v řízení o konkursu a vyrovnání, kterého se údajně dopustila jako likvidátorka Liberty. Koncem listopadu 1999 byli Svoboda se Snopkovou zadrženi a strávili pak asi tři měsíce ve vazbě.

Do projektu Internet do škol se zapojila první škola na Olomoucku

Základní škola ve Ptení na Prostějovsku je první školou v Olomouckém kraji, která se účastí projektu Internet do škol. Škola za státní dotaci získala koncem ledna sedm počítačů s připojením k internetu. Tato škola patří mezi čtyři školská zařízení, na kterých se záměr připojit každou českou školu k celosvětové počítačové síti testuje. Dosud zde byl jediný počítač s internetem, nyní však mají žáci možnost využívat internet neomezeně. Učitelé navíc chtějí internet využívat pro výuku některých předmětů. Zavádění moderních informačních technologií se ověřovalo v prosinci na jedné škole v Příbrami a na jedné v Praze. Od ledna je kromě základní školy ve Ptení připojena k internetu také škola v Sázavě na Žďársku. "Hromadný start, kdy se k internetu budou postupně připojovat ostatní školy v zemi, plánujeme na 18. února," uvedl Jiří Chvojka, mluvčí uskupení AutoCont On Line a Český Telecom, který se stal generálním dodavatelem projektu.

Pardubické K-centrum začne s testováním drogy extáze

Pardubické Krizové centrum zřejmě do tří týdnů začne s testováním čistoty drogy extáze na tanečních scénách v Chrudimi. Testováním, kterým lze odhalit obsah nebezpečných příměsí v extázi, chce centrum předcházet možným zdravotním komplikacím u mladých lidí a dostat se k nim blíže s informacemi o riziku užívání drog. Testy jsou součástí rozsáhlého projektu prevence zneužívání drog. Představitelé klubu, který Krizové centrum provozuje, jsou přesvědčeni, že se přitom nedostávají do střetu se zákonem. Policie ale již dříve oznámila, že pokud program v Chrudimi začne, bude se jím zabývat. Chrudimská policie na základě informací z tisku konstatovala, že se jí myšlenka na testování drog nelíbí. Vedoucí centra Miroslav Zahradník uvedl, že v ČR tuto metodu využívá ve svých programech sdružení Podané ruce. Obdobné programy, včetně testování tablet, jsou součástí Akčního plánu boje proti drogám Evropské unie.

Dagmar Pecková oslnila publikum v Moskvě

Před zcela vyprodaným velkým sálem Moskevské státní konzervatoře P.I. Čajkovského, který pojme 1800 diváků, vystoupila v neděli česká mezzosopranistka Dagmar Pecková. Za doprovodu Státního akademického velkého symfonického orchestru P.I. Čajkovského řízeného Vladimírem Fedosejevem a Státního akademického moskevského komorního sboru řízeného V. Mininem uvedla symfonii č. 2 Gustava Mahlera 'Vzkříšení". Moskevské publikum ocenilo českou operní pěvkyni dlouhotrvajícím potleskem. Pecková vystoupila v Moskvě poprvé po 16 letech. Do ruské metropole přijela na pozvání Fedosejeva, s nímž se seznámila ve Vídni. Fedosejev je současně šéfdirigentem Vídeňského symfonického orchestru. Česká pěvkyně ocenila vysokou úroveň Fedosejevova moskevského symfonického orchestru i Mininova sboru, v jejichž podle ní citlivém podání nabývá Mahlerova duchovní hudba širokých rozměrů.

Sbírka mincí západoevropských měn pomůže vybudovat hospic

Přes 25.000 korun vynesla sbírka západoevropských mincí, kterou v souvislosti s přechodem na jednotnou evropskou měnu euro vyhlásila koncem loňského roku Okresní hospodářská komora v Jablonci nad Nisou. Podle ředitele komory Pavla Vícha výtěžek podpoří vybudování hospice v Jablonci nad Nisou. Jablonecký hospic by měl sloužit pro potřeby celého Libereckého kraje. Podle předsedkyně Občanského sdružení pro zbudování hospice Jitky Čulíkové projekt počítá s kapacitou 27 lůžek pro pacienty a s 20 lůžky pro doprovod. Celkové náklady na přebudování nevyužité budovy bývalé dětské nemocnice se odhadují na 30 milionů korun. Žádost sdružení o státní dotaci ve výši 21 milionů korun letos ministerstvo zdravotnictví ale zamítlo.

Hladiny řek opět stoupají

Kvůli dešti, silnému větru a teplotám nad nulou se opět začaly zvedat hladiny horních toků. Na Labi byl odpoledne vyhlášen druhý povodňový stupeň v Hostinném na Trutnovsku a v Němčicích nad Pardubicemi. Během podvečera a noci mají dále stoupat hladiny na všech tocích v povodí horního Labe, Orlice, Jizery, Lužické Nisy a Smědé. Ojediněle by hladiny mohly dosáhnout až třetího stupně povodňové aktivity. Meteorologové dále upozorňují, že vítr bude mít v nárazech rychlost až 90 kilometrů za hodinu, což je už síla vichřice.

A na závěr ještě krátce o počasí:

Bude oblačno až zataženo, místy déšť nebo přeháňky. Nejvyšší denní teploty 9 až 13, na horách kolem 6 stupňů

11-02-2002