Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

21-08-2001

Rakouští ekologové budou pro Temelín žalovat ČEZ i Westinghouse

Skupina rakouských protitemelínských aktivistů se rozhodla podat u zemského soudu v Linci žalobu na provozovatele jaderné elektrárny Temelín, elektrárenskou společnost ČEZ, a amerického dodavatele technologie firmu Westinghouse s cílem dosáhnout neomezeného ručení obou společností za případné škody způsobené provozem jihočeské elektrárny. "Chceme rozhodnutí rakouského soudu, že ČEZ a Westinghouse ručí v neomezené výši," řekl v pondělí novinářům Helmut Hüttinger ze skupiny právníků zastupující rakouské odpůrce Temelína. Žaloba, která bude podána v září, má rovněž přinutit obě společnosti, aby přijaly opatření, jež zabrání neobvyklým radioaktivním emisím a ohrožení pozemků žalobců provozem Temelína.

Podání žaloby v Rakousku umožňuje podle právníků zákon o atomovém ručení z roku 1999, který upravuje ručení za škody způsobené ionizujícím zářením jaderných zařízení, jaderného materiálu anebo radionuklidů. Protože Temelín je postaven nedaleko hranic s Rakouskem, existuje v případě nepředvídatelné události nebezpečí ohrožení zdraví rakouského obyvatelstva a majetku. Zatímco Temelín je podle aktivistů pojištěn sumu 160 miliard korun, ovšem škody způsobené havárií elektrárny mohou způsobit škody předběžně vyčíslené na 10.267 miliard korun.

ČEZ prý v Temelíně postupuje dle českých zákonů, žaloby se nebojí

Ačkoli elektrárenská společnost ČEZ zatím nezná přesný obsah žaloby, kterou na ni a dodavatele technologie, firmu Westinghouse, chce podat skupina rakouských protitemelínských aktivistů, neobává se tohoto právního kroku. Tiskový mluvčí elektrárny Milan Nebesář v pondělí řekl, že ČEZ postupuje v Temelíně podle českých zákonů, takže se nemá čeho obávat. Za nesmyslnou považuje žalobu také právník Jan Bárta z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR. Případné škody, jejichž neomezeného ručení chtějí žalobci u zemského soudu v Linci dosáhnout, totiž upravuje mezinárodní úmluva o provozu jaderných zařízení. "Ručení je podle této úmluvy absolutně omezené," řekl Bárta ČTK. Žalobci podle něj nemají velkou šanci na úspěch. Problematické je podle Bárty i to, že žalobu chce podat skupina odpůrců elektrárny, která neutrpěla žádnou újmu. "Tím, že Temelín jede na jedno nebo 50 procent, nikdo škodu neutrpěl. I kdyby škoda nastala, neutrpí ji spolek, ale sedlák, který bude třeba muset zaorat úrodu," konstatoval.

Požadavek, aby za možné škody způsobené Temelínem ručili i dodavatelé, nemá naději na úspěch ani podle vicepremiéra Pavla Rychetského. "Jediným odpovědným subjektem za škodu způsobenou havárií jaderné elektrárny je její provozovatel, proto provozovatelé musejí vytvářet společný pojišťovací fond," řekl Rychetský v pátek. Základní konstrukci odpovědnosti za škodu v mezinárodní úmluvě podle něj těžko soud může svým výrokem změnit. Úmluva byla podle Rychetského novelizovaná v Paříži a je platná jak v Rakousku, tak v ČR.

Žaloby se neobává ani americká firma Westinghouse, jejíž bezpečnostní technologii využívá jaderná elektrárna Temelín. Mluvčí koncernu Westinghouse Vaughn Gilbert to v pondělí řekl v telefonickém rozhovoru pro ČTK.

Blokáda resortu dopravy skončila, dovozce aut přijme brzy Zeman

Téměř deset hodin v pondělí svými vozy blokovali nespokojení dovozci ojetých automobilů a zástupci autoškol ministerstvo dopravy a spojů. Před 18:00 vyhověli požadavku předsedy vlády Miloše Zemana (ČSSD) a protest ukončili. Dosáhli toho, že v pondělí 27. srpna budou o svých problémech jednat přímo s premiérem. Účastníci protestu požadovali odstoupení ministra Jaromíra Schlinga (ČSSD) a ředitele odboru schvalování vozidel Jiřího Konečného. Protestující, kteří chvíli hrozili i blokádou Prahy, měli podporu dopravních odborů. Policie akci monitorovala, ale narušení veřejného pořádku nezaznamenala. Sdružení drobných dovozců, opravářů a prodejců motorových vozidel nesouhlasí se zákonem o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Protestují především proti proti systému přihlašování ojetých vozidel ze zahraničí do provozu, který platí od půli letošního roku.

Místopředseda vlády Špidla očekává, že o armádní reformě by se mělo rozhodnout do dvou měsíců

Do dvou měsíců by mělo podle místopředsedy vlády Vladimíra Špidly padnout rozhodnutí o koncepci profesionalizace české armády. "Materiál byl připraven a v připomínkovém řízení je považován za dosti přesvědčivý," řekl Špidla novinářům ve Vyškově, kde byl na pracovní návštěvě spolu s ministrem obrany Jaroslavem Tvrdíkem. Podle ministra obrany by měla vláda dokument o první etapě reformy české armády, který připravil tým vládního zmocněnce Jaroslava Škopka, projednat do konce srpna. "Budu požadovat, aby tento materiál nebyl projednán jako jeden z běžných bodů vlády ČR, ale na samostatném semináři," řekl v pondělí Tvrdík novinářům. Předpokládá, že na tento seminář premiér přizve i prezidenta Václava Havla. Před vlastním uskutečněním by však projekt měl být ještě postoupen k široké politické diskusi, dodal ministr obrany.

Spor mezi Klausem a Langrem neexistuje, není co řešit

Předseda ODS Václav Klaus a jeho místopředseda Ivan Langer po pondělním jednání výkonné rady ODS novinářům oznámili, že žádný spor mezi nimi neexistuje. "Neexistuje uvnitř ODS žádný spor mezi předsedou a místopředsedou, proto jsme také neměli důvod, abychom se tímto tématem zaobírali," řekl Klaus. Mediální výměnu názorů zahájil před časem Kovarčík, podle něhož Langer škodí ODS. Ten mu přes média zase mimo jiné vzkázal, že je "nemocný člověk, který šíří bludy o svém úspěchu". Klaus poté Langrovi přes tisk vzkázal, že by měl "zvolnit své tempo a výrazy". Špičky ODS v pondělí jednaly pět hodin, mediální přestřelce mezi Klausem a Langrem kvůli podnikateli Peterovi Kovarčíkovi se věnovaly dvě minuty, dodal šéf strany. Langer uvedl, že se s Klausovým hodnocením této věci zcela ztotožňuje. "Není spor Klaus - Langer, Langer - Klaus," prohlásil.

Pátrání po zmizelých dětech posílí dalších 250 policistů

Další policisté posílí pátrání po jedenáctiletém Janu Vosmanském a jeho o dva roky starší sestře Dagmar. "Stávajících 150 vojáků a 150 policistů doplní v úterý dalších 250 policistů z jednotlivých okresních ředitelství policie jižní Moravy, řekla v pondělí mluvčí jihomoravské policie Kamila Janíčková. Kriminalisté také spolupracují s belgickými kolegy, mezinárodní pátrání je zajištěno podle Janíčkové ve všech zemích, sdružených v Interpolu. O způsobu spolupráce české a belgické policie na případu nezvěstných dětí, ani o údajné kriminální minulosti příbuzného dětí Stephana Knaepena zatím nebyl na tiskovém oddělení belgického ministerstva vnitra nikdo schopen informovat. V úterý pátrací oddíly vytvoří rojnici o šířce 3,5 kilometru, která prohledá hustý les a členitý terén o rozloze 15 čtverečních kilometrů u obcí Lískovec a Koryčany na Kroměřížsku.

Podnikatele Příplatu zadržovaného v Rumunsku navštíví český lékař

Od loňského září je v Rumunsku zadržován český podnikatel František Příplata. Byl zatčen v souvislosti s vraždou odborového předáka, který usiloval o zrušení kupní smlouvy, na jejímž základě získaly většinový podíl ve válcovnách trub Tepro v rumunských Jasech Železárny Veselí. Český podnikatel je zadržován tak dlouho i přesto, že proti němu nebyly zatím předloženy žádné důkazy a roční vazba se začíná projevovat na jeho zdravotním stavu. V úterý navštíví nemocného Příplatu poprvé český lékař. Počátkem tohoto měsíce byl podle Mladé fronty dnes Příplata na chvíli propuštěn z vazby, neboť proti němu nebyly shromážděny důkazy pro vraždu a rumunský soud jej začal vyšetřovat na svobodě. O několik dní později byl opět zatčen a obviněn z toho, že rumunské železárny Tepro připravil o tři milióny dolarů. V případě odsouzení by měl být Příplata vydán České republice, neboť ČR a Rumunsko jsou signatáři Evropské úmluvy o vydání z roku 1957.

Od vzniku ČR chtělo její hranice nelegálně překročit 245.715 lidí

Od vzniku České republiky v roce 1993 do roku 2000 se o nelegální překročení jejích hranic pokusilo 245.715 lidí, z toho zhruba 230.000 cizinců. Loni chtělo tyto hranice nedovoleně překonat 32.720 lidí, z nichž bylo 30.761 cizinců ze 115 zemí. O rok dříve chtělo hranice nelegálně překročit o zhruba jedno procento lidí méně. Uvádí to zpráva o migraci v ČR, kterou dostala Poslanecká sněmovna od vlády. V letech 1993 až 2000 chtěli nelegálně překročit hranice především lidé z Jugoslávie, Rumunska, Bulharska a Afghánistánu a také přímo z ČR. Nejvíce lidí, 44.672, bylo při nedovoleném překročení hranice zjištěno v roce 1998. Naopak nejméně - 19.172 - jich bylo v roce 1995. Hlavní trasa, po níž se nelegální běženci v ČR pohybují, vede z jihomoravských okresů do severních Čech, kde s republikou sousedí německá spolková země Sasko.

Začala sklizeň chmele

Většina pěstitelů začala v pondělí sklízet úrodu chmele, jímž letos osázeli celkem 6123 hektarů ploch. Připojili se tak k majitelům spadlých chmelnic, kteří byli nuceni zahájit sklizeň již minulý týden. ČTK o tom informoval předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Bohumil Pázler. Loni sklidili zemědělci 4864 tun chmele při průměrném výnosu 0,79 tuny z hektaru, což představuje nejhorší výsledek od druhé světové války. Letos Unie obchodníků a zpracovatelů chmele ČR uzavřela s pěstiteli kontrakty na odběr 5938 tun chmele při meziročně srovnatelné průměrné ceně 135.000 korun za tunu suchého chmele. Objem celkových ploch osázených chmelem letos meziročně mírně vzrostl o 28 hektarů. Mezi tradiční chmelařské oblasti v Čechách patří Žatecko, Rakovnicko, Litoměřicko, Mělnicko a okresy Olomouc a Přerov. Z celkové produkce je 80 až 85 procent českého chmele určeno na vývoz. Největším odběratelem je Japonsko, které se na exportu podílí 45 procenty. O zbytek roční produkce má zájem na 50 dalších zemí z celého světa.

Zemědělci dokončují sklizeň ozimého ječmene a řepky

Zemědělci dokončují žně ozimého ječmene a řepky, když ke dnešnímu dni sklidili přes 98 procent těchto plodin. Ozimého ječmene sklidili 99,65 procenta z 158,2 tisíce hektarů. U řepky jsou žňové práce ukončeny z 98,16 procenta, když je sklizeno 338 tisíc z 344,4 tisíce hektarů. Žně obilovin jsou podle MZe ukončeny z téměř 70 procent a jejich průměrný výnos meziročně vzrostl o 22,88 procenta. Celkem bylo k 20. srpnu sklizeno 5,124 miliónu tun obilí.

Vláda po dovolené zasedne v modernizovaných prostorách

Modernizovaný jednací sál přivítá ve středu ve Strakově akademii ministry sociálnědemokratické vlády při jejich prvním zasedání po návratu z dovolené. Stoly a židle z roku 1976 totiž nahradil nový nábytek a výměny se dočkaly i koberce. Především si však ministři v rekonstruovaném sále budou moci připojit své počítače do místní sítě a na internet. ČTK to v pondělí sdělil Jindřich Marek z tiskového oddělení Úřadu vlády. "Náklady na modernizaci jednacího sálu vlády dosáhly celkem 4,7 miliónů korun," doplnil Marek. Modernizace, díky níž sál získá také lepší ozvučení a hlasovací zařízení, začala v polovině července. Původní jednací sál z poloviny 70. let podle Marka práci vlády už nevyhovoval. Například pracovní plocha ministra byla podle něj široká pouhých 70 centimetrů. Hlavním důvodem, který vedl k rozhodnutí o obnově sálu, však podle Marka bylo zavedení nových informačních technologií.

Petici na podporu lužickosrbské školy už podepsaly stovky lidí

Několik stovek lidí, převážně obyvatel Šluknovského výběžku, již podepsalo prohlášení Varnsdorfské solidarity s Lužickými Srby. Prohlášení vyzývá k zachování lužickosrbské školy v saské obci Crostwitz. Varnsdorfský člen Českého centra PEN klubu a první signatář prohlášení Milan Hrabal řekl, že podpisové archy jsou od 14. srpna k dispozici například v knihovnách a v městských informačních střediscích, a to nejen ve Šluknovském výběžku. Saské ministerstvo kultury rozhodlo, že kvůli klesajícímu počtu žáků nebude otevřena v obci Crostwitz ve škole s lužickosrbským vyučovacím jazykem pátá třída. Ministerské rozhodnutí údajně potvrdil i zemský správní soud s poukazem, že zájemci o vyučování v lužické srbštině mohou chodit do školy v jiné obci. Proti omezování výuky v menšinovém jazyce v obci již několik dní protestují rodiče lužickosrbských školáků. I nadále posílají 17 "páťáků" do školy, v níž se jejich výuky ujali učitelé v důchodu. V Sasku již nový školní rok začal.

Ostravská charita veze do Polska další oblečení a vysoušeče zdiva

Tři desítky vysoušečů vlhkého zdiva odveze v úterý do záplavami postiženého Polska ostravská Charita svatého Alexandra. Humanitární zásilka je určena obyvatelům obce Zator, ležící asi 35 kilometrů od Krakova. "Kromě vysoušečů povezeme i 129 kusů oblečení z pletené příze," řekl ředitel charity Petr Putnioř. Povodně a bouřky si v Polsku letos vyžádaly 25 lidských životů a způsobily mnohamiliardové škody. Lidé v zatopených oblastech mají podle ředitele největší zájem o peníze. "Používají je především na nákup stavebního materiálu. Platí z nich také stavební práce," vysvětlil. Během minulého týdne charita do Polska odvezla prvních 20 vysoušečů a zásilku stavebního nářadí. "Předpokládáme, že se nám v nejbližších týdnech podaří stáhnout další vysoušeče z Ukrajiny a Maďarska. Ty bychom pak také ještě na podzim poslali do Polska," řekl Putnioř.

Plzeň ožila pouličním divadlem

Pouličním divadlem ožilo od pondělka centrum Plzně. Na několika venkovních scénách se denně do čtvrtka představí návštěvníkům řada místních, mimoplzeňských i zahraniční souborů. Jedním z vrcholných zážitků bude podle organizátorů středeční představení ruského divadla Teatr Novogo Fronta. Divadelní přehlídka uzavírá trojici letních plzeňských festivalů Jazz, Struny a Divadlo na ulici. Doprovodnou akcí festivalu jsou představení v nádražní budově na Jižním předměstí v Plzni, kterými se spolek Johan snaží budovu zviditelnit a najít pro ni nové využití. Pavlína Boušková ze spolku ČTK řekla, že pozornost si zasluhuje mimo jiné slovinské divadlo Teater Cizamo a multimediální projekt Šonov Expres, který se inspiruje nádražní budovou. Představí se také divadlo AHA!, které patří mezi špičku amatérského divadla v Čechách, doplnila.

Český oštěpař Železný nabírá síly a chce letos ještě prodat formu

Fyzické, ale především psychické síly sbírá v těchto dnech český oštěpař Jan Železný. Trojnásobný mistr světa i olympijský vítěz by po nedávném světovém šampionátu v Edmontonu, kde vybojoval třetí zlatou medaili, potřeboval čtrnáct dní volno, aby se dal dohromady. Místo toho však rovnou z Kanady odletěl na závod Zlaté ligy v Curychu, který se mu nevydařil podle představ, a protože cítil velkou únavu, odřekl účast na nedělním mítinku ve švýcarském Rüdlingenu. V pondělí poprvé od triumfu v Edmontonu ukázal zlatou medaili doma. "Bylo to hodně unavující, zejména psychicky. Potřeboval bych po MS dlouhý odpočinek, obvykle si dávám čtyři až pět dní úplné volno. Jdu do lesa, na ryby, sbírám síly. Letos jsem však během pěti dnů absolvoval tři závody včetně kvalifikace a byl jsem celý polámaný. Ale šlo i o psychiku," vysvětlil Železný, proč ve Švýcarsku neházel a raději odcestoval domů. "Ale vím, že mám uvnitř dostatek energie, jen ji potřebuji pustit ven," prohlásil.

Počasí

Meteorologové očekávají v pondělí večer a v úterý na většině území republiky bouřky, místy s intenzívními srážkami, ojediněle s kroupami. Deště by mohly zvednout hladiny některých řek, hlavně v menších povodích. Noční teploty 18 až 14 st. C. Přes den v Čechách oblačno a místy déšť nebo přeháňky, ojediněle i bouřky. Na Moravě a ve Slezsku bude oblačno a místy přeháňky nebo bouřky. Denní teploty v Čechách 20 až 24 st. C, na Moravě a ve Slezsku 22 až 26 st. C.

21-08-2001